Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 90/2002 Sb.Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin

Částka 40/2002
Platnost od 20.03.2002
Účinnost od 20.03.2002
Zrušeno k 31.05.2004 (327/2004 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

90

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 26. února 2002,

kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 45 odst. 4 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 314 /2001 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 30 odst. 1, odst. 3 písm. b), odst. 9 a 11, § 31 odst. 1 a 3 a § 32 odst. 1 zákona:


§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel,1) zvěře2) a ryb1) při používání přípravků na ochranu rostlin (dále jen "přípravky") a stanoví některé další necílové organismy a opatření k jejich ochraně při použití přípravků.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) kvetoucími rostlinami rostliny, včetně stromů a jiných dřevin, na nichž se nacházejí otevřené květy, čímž se rozumí i květy pestíkové a prašníkové na dřevinách,

b) kvetoucím porostem společenstvo rostlin, v němž na jednom čtverečním metru jsou v době ošetření přípravkem průměrně více než dvě kvetoucí rostliny,

c) rostlinami navštěvovanými včelami

1. kvetoucí rostliny, nebo

2. stromy a jiné dřeviny při výskytu medovice nebo jiných sladkých tekutin vylučovaných těmito rostlinami (dále jen "medovice").

§ 3

Některé další necílové organismy

(K § 30 odst. 11 zákona)

Za některé další necílové organismy (dále jen "další necílové organismy") se považují

a) volně žijící suchozemští obratlovci mimo zvěř2) (dále jen "suchozemští obratlovci"),

b) vodní organismy mimo ryb (dále jen "vodní organismy"),

c) volně žijící druhy suchozemských členovců, kteří jako paraziti, parazitoidi a predátoři omezují výskyt škodlivých organismů, (dále jen "užiteční členovci"),

d) druhy a skupiny druhů organismů, které trvale žijí v půdě a přispívají ke vzniku a stabilitě půdní úrodnosti, (dále jen "půdní organismy").

Ochrana včel

(K § 30 odst. 1 a § 31 odst. 1 zákona)

§ 4

Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku3) toxické pro včely a jsou označeny standardní větou pro specifickou rizikovost4) "Přípravky pro včely toxické", nesmí být aplikovány letecky a jakýmkoliv jiným způsobem na rostliny navštěvované včelami.

§ 5

Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro včely škodlivé,

a) nesmí být aplikovány v době, kdy včely létají,

1. na rostliny navštěvované včelami,

2. letecky na pozemcích, přes které probíhá hromadný let včel za zdrojem snůšky, sledovatelný ze země zrakem a sluchem;

b) lze aplikovat po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny každého dne.

§ 6

(1) Označení přípravků slovy "Pro včely škodlivý" nebo "Pro včely relativně neškodný" se vztahuje jen na podmínky použití stanovené v rozhodnutí o registraci přípravku.3)

(2) Kritéria pro označování přípravků z hlediska ochrany včel jsou uvedena v příloze č. 1.

§ 7

(1) Přípravky pro včely toxické smí být aplikovány jen v takové vzdálenosti od rostlin navštěvovaných včelami a od stanoviště včelstev, která s ohledem na způsob aplikace přípravku, použitý mechanizační prostředek a sílu a směr větru zaručuje, že aplikovaný přípravek na ně nedopadne. Při aplikaci přípravků pro včely škodlivých musí být uvedená vzdálenost dodržena, jestliže se aplikace provádí v době, kdy včely létají.

(2) Na porostech pod stromy navštěvovanými včelami nebo v jejich blízkosti smí být aplikovány

a) přípravky pro včely toxické jen takovým způsobem, který vylučuje zanesení těchto přípravků na květy a části těchto stromů s výskytem medovice,

b) přípravky pro včely škodlivé jen takovým způsobem, který vylučuje zanesení těchto přípravků na květy a části těchto stromů s výskytem medovice v době, kdy včely létají.

(3) Přípravky pro včely toxické, které jsou podle rozhodnutí o jejich registraci označeny upozorněním, že mohou být aplikovány nejpozději určitý počet dnů před květem rostlin nebo porostů, nesmějí být aplikovány ve lhůtě kratší, než odpovídá tomuto počtu dní.

(4) S přípravky lze nakládat, skladovat je nebo likvidovat jejich zbytky nebo obaly po jejich použití pouze způsobem vylučujícím ohrožení včel.

§ 8

Průměrný počet kvetoucích rostlin včetně kvetoucích plevelů v porostu se zjišťuje v pásech rovnoměrně rozvržených, 1 m širokých a 100 m dlouhých, a to na plochách do 10 ha na pěti místech, na plochách nad 10 ha na deseti místech. Jsou-li podstatné rozdíly v zakvétání částí porostu, posuzuje se každá část samostatně.

§ 9

(1) Právnická nebo fyzická osoba, která je chovatelem včel, (dále jen "chovatel včel") oznamuje obecnímu úřadu každoročně do konce února umístění trvalých stanovišť včelstev.

(2) Nové umístění stanovišť včelstev včetně kočovných chovatel včel oznamuje obecnímu úřadu nejpozději pět dnů před jejich přemístěním; pokud nové umístění nebude v zastavěné části obce, připojí chovatel jednoduchý situační náčrtek s označením stanoviště včelstev.

(3) Stanoviště včelstev, pokud není umístěno v zastavěné části obce, se označí umístěním žlutého rovnostranného trojúhelníku o délce strany 1m v horizontální poloze.

§ 10

Hromadný let včel za zdrojem snůšky, sledovatelný ze země zrakem a sluchem, oznámí chovatel včel nebo jím pověřená osoba obecnímu úřadu, a to včetně uvedení dráhy hromadného letu, neprodleně po vyhlášení začátku leteckého ošetřování porostů (§ 30 odst. 9 zákona).

Ochrana zvěře a suchozemských obratlovců

(K § 30 odst. 1, 3 a 11 a § 31 odst. 3 zákona)

§ 11

(1) Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o jejich registraci3) označeny standardní větou pro specifickou rizikovost4) "Toxický pro zvířata", se považují za toxické pro zvěř1) a suchozemské obratlovce.

(2) Přípravky toxické pro zvířata nesmějí být aplikovány v oborách,2) bažantnicích,2) rezervacích pro zvěř,2) farmových chovech pro zvěř1) a na místech ve vzdálenosti, která nevylučuje, že při způsobu použití přípravku a mechanizačního prostředku, při síle a směru větru tyto přípravky na ně dopadnou.

§ 12

Společná opatření k ochraně zvěře2) při používání přípravků toxických pro zvířata (§ 31 odst. 3 zákona) spočívají

a) ve vypuzení zvěře2) z pozemků, které mají být ošetřeny, bezprostředně před aplikací těchto přípravků v případě, je-li zvěř tímto ošetřením ohrožena,

b) v zabránění přístupu zvěře2) na ošetřené pozemky vhodnými technickými prostředky, například plašiči zvěře nebo elektrickými ohradníky, minimálně po dobu aplikace přípravku v případě, je-li zvěř2) tímto ošetřením ohrožena,

c) v použití přípravků způsobem, kterým se zabrání přímému kontaktu zvěře2) s aplikovaným přípravkem,

d) ve vyloučení aplikace přípravků toxických pro zvěř na povolených honebních pozemcích nebo na jejich částech vyznačených uživatelem honitby v době, kdy se na nich líhnou mláďata nebo se na nich nacházejí hnízda s vejci pernaté zvěře.

§ 13

Opatření k ochraně suchozemských obratlovců při používání přípravků toxických pro zvířata spočívají

a) v zabránění přístupu zvířat k přípravku,

b) v zabránění možnosti požírání osiva ptáky, jestliže je osivo namořeno takovým přípravkem,

c) ve vyloučení aplikace těchto přípravků na rostliny, na nichž dochází ke shromažďování postřikové kapaliny, v době, kdy hrozí nebezpečí, že tuto kapalinu budou ptáci pít.

§ 14

Kritéria pro označování přípravků k zabezpečení ochrany zvěře a suchozemských obratlovců jsou uvedena v příloze č. 2.

§ 15

Ochrana ryb a dalších vodních organismů

(K § 30 odst. 1 a 11 zákona)

(1) Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o jejich registraci označeny standardními větami pro specifickou rizikovost4) jako

a) R 50 - Vysoce toxický pro vodní organismy, nebo

b) R 51 - Toxický pro vodní organismy, a současně

c) R 53 - Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí,

se považují za nebezpečné pro životní prostředí.

(2) Přípravky nebezpečné pro životní prostředí se nesmějí dostat do povrchových vod, a to ani v podobě postřikové kapaliny či jiným způsobem.

(3) Pro označování přípravků z hlediska ochrany ryb a dalších vodních organismů se použijí kritéria stanovená zvláštním právním předpisem.5) Pro zkoušky akutní toxicity jednotlivých látek a přípravků se použijí metody obsažené v příslušných technických normách.6)

§ 16

Ochrana užitečných členovců

(K § 30 odst. 11 zákona)

(1) Účinky přípravků na užitečné členovce se posuzují podle kritérií uvedených v příloze č. 3.

(2) Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o jejich registraci3) označeny jako toxické pro užitečné členovce, nelze použít v ekosystémech, v nichž se uplatňuje integrovaná ochrana rostlin.

§ 17

Ochrana půdních organismů

(K § 30 odst. 1 a 11 zákona)

(1) Účinky přípravků na půdní organismy se posuzují podle kritérií uvedených v příloze č. 4.

(2) Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o jejich registraci označeny standardní větou pro specifickou rizikovost4) "Toxický pro půdní organismy", nesmějí být znovu aplikovány na stejný pozemek dříve, než je uvedeno v návodu k jejich použití (§ 26 odst. 3 zákona).

Způsob vyhlašování začátku leteckého ošetřování porostů

(K § 30 odst. 9 a § 31 odst. 1 zákona)

§ 18

Začátek leteckého ošetření porostu vyhlašuje obecní úřad nejpozději do osmnácté hodiny přede dnem, v němž bude ošetření provedeno, a to způsobem a prostředky, které umožňují co nejrychlejší informování chovatelů včel.

§ 19

Letecká aplikace přípravků, které jsou podle rozhodnutí o jejich registraci pro včely škodlivé, smí být prováděna pouze takovým způsobem, který vylučuje zasažení stanoviště včelstev a oznámené dráhy hromadného letu včel aplikovaným přípravkem a při němž je zajištěna ochrana včel v souladu s § 4 až 10.

§ 20

Způsob odběru vzorků

(K § 32 odst. 1 zákona)

(1) K vyšetření příčiny uhynutí včel se odebírá vzorek o hmotnosti asi 60 gramů uhynulých včel, to je asi 500 kusů, a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a doručeny k analýze nejpozději do 72 hodin po ošetření porostů.

(2) Vzorek ryb čerstvě uhynulých nebo ryb s příznaky otravy se odebírá v nádržích s jednodruhovou obsádkou v počtu 5 až 20 kusů podle hmotnosti a okolností úhynu. V nádržích s vícedruhovou obsádkou a v tekoucích vodách se odebírá 3 až 5 kusů od druhů nejčastěji se objevujících mezi rybami s příznaky otravy nebo uhynulými rybami. Současně se vždy odebírají vzorky znečištěné vody v množství 4 litrů a sedimentů dna o hmotnosti 2 kg.

(3) Vzorkem zvěře na vyšetření je tělo uhynulého zvířete nebo zvířete s příznaky otravy, popřípadě jen tělesná tkáň, tělní tekutina nebo výměšky zvířat v množství potřebném pro dané vyšetření podle určení okresní veterinární správy (§ 32 odst. 1 zákona).

§ 21

Přechodné ustanovení

U přípravků, které byly uvedeny do oběhu před nabytím účinnosti této vyhlášky, platí jejich označení k zabezpečení ochrany včel, zvěře, ryb a dalších vodních organismů podle dosavadních předpisů do skončení doby použitelnosti těchto přípravků uvedené na jejich obalu.


Ustanovení závěrečná

§ 22

Zrušuje se vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.

§ 23

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Poznámky pod čarou

1) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

2) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

3) § 21 zákona.

4) Příloha č. 5 bod 1 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

5) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb.

6) ON 46 68 07 Test akutní toxicity na rybách a dalších vodních živočiších.
ČSN EN ISO 6341 Jakost vod — zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea — zkouška akutní toxicity.
ČSN EN 28692 Jakost vod — zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692,1989).
ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod — stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton — Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] — část 2. Obnovovací metoda.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 90/2002 Sb.

Kritéria pro označovaní přípravků z hlediska ochrany včel

1. Přípravek se označí standardní větou Toxický pro včely na základě těchto kriterií:

1.1 expozice včel je možná a

1.2 QH je > 2500 a současně LT50 je > 8 h, nebo

1.3 v důsledku aplikace přípravku se projevuje negativní účinek na

a) včelí plod nebo

b) chování včel nebo

c) včelstvo, způsobený stykem intoxikovaných včel se včelami ve včelstvu (dále jen "sekundární reziduální účinky").

Etiketa k přípravku toxickému pro včely, musí obsahovat upozornění:

"Přípravek nesmí být aplikován na kvetoucí rostliny, kvetoucí porosty a kvetoucí dřeviny nebo dřeviny při výskytu medovice!"

"Přípravek nesmí přijít do přímého kontaktu se včelami."

2. Přípravek se označí jako Přípravek pro včely škodlivý na základě těchto kriterii:

2.1 expozice je možná, a

2.2 QH je > 2500 a současně LT50 je < 8 h, nebo QH je > 50 až < 2500, a

2.3 v důsledku aplikace přípravku, se neprojevuje negativní účinek na včelí plod, nebo na chování včel, ani sekundární reziduální účinky.

Etiketa k přípravku pro včely škodlivému musí obsahovat upozornění: "Přípravek nesmí být aplikován na kvetoucí rostliny, kvetoucí porosty, a kvetoucí dřeviny nebo dřeviny při výskytu medovice v době, kdy včely létají; po ukončení denního letu včel může být aplikován nejpozději do dvacáté třetí hodiny!"

3. Přípravek se označí jako

"Přípravek je pro včely relativně neškodný při dodržení předepsané dávky nebo koncentrace postřikové kapaliny na základě těchto kriterií":

3.1 expozice není možná, nebo

3.2 expozice je možná, avšak QH je < 50 a v důsledku aplikace přípravku se neprojevuje negativní účinek na včelí plod nebo na chování včel, ani sekundární reziduální účinky.

4. Etiketa k přípravku toxickému pro včely nebo k přípravku pro včely škodlivému musí obsahovat toto upozornění: "Použití přípravku se řídí vyhláškou č. 90/2002 Sb.!"

Poznámky:

1. QH je rizikový faktor (rizikový kvocient), který se vypočítá podle vzorce:

2. LT50 vyjadřuje úhyn 50% jedinců po aplikaci přípravku v závislosti na čase; LT50 (8h) se rozumí 50% úhyn po 8 hodinách od aplikace.

3. LD50 je letální dávka, při níž uhyne 50% jedinců po jednorázové aplikaci přípravku.

4. Účinky přípravku se hodnotí vzhledem k jednotlivým kriteriím a ve vzájemných souvislostech, aby klasifikace přípravku co nejlépe vystihovala jeho vlastnosti z hlediska ochrany včel.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 90/2002 Sb.

Kritéria pro označování přípravků z hlediska ochrany zvěře a suchozemských obratlovců

1. Přípravek se označí standardní větou

Toxický pro zvířata na základě těchto kriterií:

1.1 expozice zvěře a dalších volně žijících suchozemských obratlovců je možná,

1.2 hodnota TERa je < 10 [ poměr akutní toxicita v LD50/ krátkodobá expozice (ETE) ],

1.3 hodnota TERlt je < 5 [ poměr chronická toxicita v LD50/ dlouhodobá expozice (ETE) ],

1.4 biokoncentrační faktor (BCF) související s tukovou tkání je >1,

1.5 pro ptáky mimo zvěř, jsou-li exponováni granulím přípravku, je akutní LD50 < 50 mg přípravku / kg tělesné hmotnosti.

Etiketa k přípravku nebezpečnému pro zvířata musí obsahovat upozornění odpovídající hrozícímu riziku, například ve znění vybraném z těchto vzorů:

a) "Přípravek nesmí být použit na pozemcích, jejichž povrch je holý, neporostlý vegetací!"

b) "Granule přípravku jsou nebezpečné pro ptáky, při jejich aplikaci musí být zapraveny do půdy / půda musí být zakrytá vegetací!"

c) "Přípravek je nebezpečný pro ptáky, nepoužívat k postřiku salátu, košťálové zeleniny a jiných rostlin v době, kdy se postřiková kapalina na nich hromadí a ptáci ji mohou pít!"

d) "Osivo namořené přípravkem je pro ptáky nebezpečné!"

e) "Použití přípravku se řídí vyhláškou č. 90/2002 Sb.!"

Poznámky:

1. Upozornění podle písm. a) a b) se použije, jestliže požití 10 a méně granulí přípravku jedincem exponovaného druhu ptáků může způsobit jeho uhynutí. Vhodná slova pro upozornění podle písm. b) se zvolí podle druhu přípravku.

2. Upozornění podle písm. c) se použije, jestliže LD50 nejcitlivějšího exponovaného druhu ptáků je obsaženo v méně než 100 ml postřikové kapaliny.

3. TER je zkratka pro " Toxicity Exposure Ratio (poměr: toxicita /expozice), přičemž 'TER a" platí pro akutní toxicitu ve spojení s krátkodobou expozicí a "TER lt" platí pro chronickou toxicitu a dlouhodobou expozici.

4. ETE je zkratka pro "Estimated Theoretical Exposure" ( odhadnutá teoretická expozice).

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 90/2002 Sb.

Kritéria pro posuzování účinků přípravků na užitečné členovce

1. Účinky se posuzují ve vztahu k určitému druhu parazita, parazitoida nebo predátora, je-li jeho expozice možná.

2. Hodnotící schéma:

Označení přípravkuMortalita nebo snížení užitečnosti1) určitého druhu užitečného členovce ve zkouškách
laboratorních2)polních a poloprovozních2)
Toxický> 99%> 75%
Škodlivý81 - 99%51-75%
Slabě škodlivý30 - 80%25 - 50%
Relativně neškodný< 30%< 25%

1) Snížení užitečnosti zahrnuje celkový vliv přípravku na mortalitu a reprodukci určitého druhu užitečného členovce.

2) Laboratorní zkoušky se považují za orientační. Podle povahy určitého druhu užitečného členovce a prostředí, v němž se vyskytuje se vyžadují zkoušky polní a poloprovozní ke zpřesnění označení přípravku.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 90/2002 Sb.

Kritéria pro posuzování účinků přípravků na půdní organismy

1. Přípravek se označí standardní větou Toxický pro půdní organismy na základě těchto kriterií

1.1 expozice půdních organismů je možná,

1.2 žížaly:

- hodnota TER*) a je < 10 (poměr akutní toxicita / krátkodobá expozice)

- hodnota TER*) lt je < 5 (poměr chronická toxicita / dlouhodobá expozice)

1.3 mikroorganismy: negativní ovlivnění přeměny

- dusíku nebo

- uhlíku

po 100 dnech v laboratorních podmínkách je > 25% a je dosaženo negativních výsledků v doplňkových testech.

viz poznámka 3 k příloze č. 2

Přesunout nahoru