Vyhláška č. 540/2002 Sb.Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

540

VYHLÁŠKA

ze dne 10. prosince 2002,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m³, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m². Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1,

b) vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství¹) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m²; vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,

c) stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí, v případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,

d) rybníkem vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše,

e) malou vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m³ po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno; stoletý průtok v profilu hráze do 60 m³/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,

f) velkou vodní nádrží nádrž s objemem nad 2 miliony m³ po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m³/s,

g) ostatní vodní nádrží zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m,

h) stavbou pro rodinnou rekreaci^1a)

1. rekreační chata s obestavěným prostorem maximálně 360 m³ a se zastavěnou plochou maximálně 80 m², včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

2. zahrádkářská chata s obestavěným prostorem maximálně 110 m³ a zastavěnou plochou maximálně 25 m², včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

3. rekreační domek v zastavěném území obce se zastavěnou plochou maximálně 80 m², včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží,

4. rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci,

i) souborem staveb vzájemně provozně a ekonomicky související stavby ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, a jejich příslušenství,

j) počtem obyvatel obce ke dni ocenění počet obyvatel podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání. Při změně územní struktury ke dni ocenění se vychází z počtu obyvatel obce aktuálního ke dni ocenění,

k) funkčním celkem soubor nemovitostí tvořený pozemkem zastavěným stavbou, která je věcí nemovitou a souvisejícím jedním nebo více společně užívanými pozemky, zpravidla pod společným oplocením, popřípadě vyplývá-li jejich funkční spojení z územního rozhodnutí^1b), stavebního povolení^1c) nebo kolaudačního rozhodnutí^1d). Ve funkčním celku může být i více zastavěných pozemků.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM, KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU A POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

HLAVA I

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 3

Budova a hala

(1) Jako budova [§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona] a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m³ stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K₁ až K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₁ x K₂ x K₃ x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,

K₁ ........ koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,

K₂ ........ koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce

kde

0,92 a 6,60 jsou konstanty,

PZP... průměrná zastavěná plocha (m²),

K₃ ........ koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce

kde

ν.... je průměrná výška podlaží v metrech, 2,10; 2,80; 0,30 a 0,60 jsou konstanty,

K₄ ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, s nadstandardním vybavením, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí, že

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce
kde CK ... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč)
OP ... obestavěný prostor budovy nebo haly (m³)
ZC ... základní cena uvedená v příloze č. 2 nebo 3 (Kč/m³)
K₁, K₂, K₃ ... koeficienty uvedené výše K₅,
K_i ... koeficienty uvedené dále.
Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění, a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K₅............ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K_i............. koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K_p............ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 16.

§ 4

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m³, m², m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

§ 5

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena rodinného domu,²) rekreační chalupy a rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 6,

K₄ ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

kde

CK ... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč)

OP ... obestavěný prostor rodinného domu, rekreační chalupy, rekreačního domku (m³)

ZC ... základní cena popřípadě vynásobená koeficienty podle přílohy č. 6 (Kč/m³)

K₅, K_i ... koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K₅ ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13;

K_i ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

K_p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

(4) Navazující hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K₁ až K₄ se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.

(5) Při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům, se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4.

§ 6

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty jejichž základní ceny nejsou uvedeny v příloze č. 17a a cena rozestavěné rekreační chaty a zahrádkářské chaty, se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 7,

K₄ ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí

a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

kde

CK ... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),

OP ... obestavěný prostor rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty (m³),

ZCK ... základní cena popřípadě vynásobená koeficienty podle přílohy č. 7 (Kč/m³),

K₅, K_i ... koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K₅ ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K_i ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K_p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

§ 7

Vedlejší stavba

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 8,

K₄ ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí

a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 5, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

kde

CK ... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),

OP ... obestavěný prostor vedlejší stavby (m³),

ZCK ... základní cena popřípadě vynásobená koeficienty podle přílohy č. 8 (Kč/m³),

K₅, K_i ... koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K₅ ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K_i ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K_p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

§ 8

Garáž

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, tvořící příslušenství¹) jiné stavby, nebo rozestavěné garáže, se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 9,

K₄ ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí

a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 6 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

kde

CK ... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),

OP ... obestavěný prostor garáže (m³),

ZCK ... základní cena popřípadě vynásobená koeficienty podle přílohy č. 9 (Kč/m³),

K₅, K_i ... koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K₅ ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K_i ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K_p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m² nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

§ 9

Studna

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s vnitřním průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s vnitřním průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 10

Venkovní úprava

(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

(2) Cena venkovních úprav uvedených v příloze č. 11 na pozemcích ve funkčním celku se stavbou oceňovanou podle § 3 typu J, K podle přílohy č. 2 nebo § 5, popřípadě staveb podle § 7, 8, tvoří-li tyto venkovní úpravy příslušenství k těmto stavbám, se zjistí podle odstavce 1 nebo s výjimkou položek č. 2.5, 2.7, 3.2, 15, 19, 21, 23 přílohy č. 11 zjednodušeným způsobem ve výši 2 až 3,5 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 3 typu J, K přílohy č. 2 nebo ve výši 3,5 až 5,0 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 5 a z ceny stavby nebo staveb tvořících k nim příslušenství.

(3) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem K_p z přílohy č. 36.

§ 11

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

§ 12

Kulturní památka

Cena stavby, která je kulturní památkou³), se zjistí podle § 3 až 11, § 16 a 17.

§ 13

Byt a nebytový prostor

(1) Cena bytu ve stavbách neuvedených v příloze č. 2 pod typem J, K, nebo rozestavěného bytu a cena nebytového prostoru, které jsou ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů,⁴) jeho vybavení a příslušenství,¹) včetně podílu na společných částech domu⁵) a jejich vybavení, které jsou stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

a) u rodinného domu vynásobením počtu m² podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m² stanovenou podle přílohy č. 6, upravenou podle odstavce 3,

b) v ostatních případech vynásobením počtu m² podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m² stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 3.

(2) Pro případy uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) platí, že podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10.

(3) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2, 3 a 6 se násobí koeficienty K₁, K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₁ x K₄ x K₅ x K_i x K_p ,

kde

ZCU ... základní cena upravená,

ZC ... základní cena podle přílohy č. 2, 3 nebo 6,

K₁ ... koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4.

U bytu nebo nebytového prostoru v rodinném domě se použije koeficient K₁=1,000

K₄ ... koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru (podle vybavení bytu nebo nebytového prostoru se hodnotí položky č. 7, 10, 12 až 17, 19 až 26 přílohy č. 6 podle typu stavby u bytů v rodinných domech nebo položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 18 až 23, 25, 26 příloh č. 2 a 3 podle typu stavby v ostatních případech, ostatní položky se hodnotí ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulkách č. 1 a 2 s nadstandardním vybavením snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 2 nebo 3 nebo 6 uvedena konstrukce, která se v bytu nebo nebytovém prostoru, případně společné části budovy vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

kde

CK ... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),

PPK ... podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru (m²), jedná-li se o konstrukci nebo vybavení, jež je součástí oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru nebo celková podlahová plocha všech bytů a nebytových prostorů v budově nebo hale (m²), ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, jedná-li se o konstrukci nebo vybavení, jež je společnou částí stavby,

ZC ... základní cena oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru zjištěná podle přílohy č. 2, 3 nebo 6 (Kč/m²),

K₁ ... koeficient uvedený výše,

K₅, K_i... koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění. Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b). Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

K₅ ... koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K_i ... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K_p ... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(4) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu.⁵)

§ 14

Rozestavěná stavba

Cena rozestavěné stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 15

Stavba určená k odstranění

(1) Cena stavby, o jejímž odstranění rozhodl soud nebo u které bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění^6a) případně povoleno odstranění^6b) z důvodu špatného technického stavu, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění se nevyžaduje povolení stavebního úřadu^6c), se zjistí podle odstavce 1 v případě, že jde o stavbu, která je určena k odstranění z důvodu špatného technického stavu.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 16

Jiná stavba

Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem K_p. Použije-li se ke zjištění ceny cena srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto stanovená cena příslušnými koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36 podle skutečného účelu užití oceňované stavby.

§ 17

Stavba bez základů

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem,⁷) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena u staveb oceňovaných podle § 3, 5 až 8, nebo § 16, se násobí koeficientem 0,90. Tento koeficient se nepoužije v případě, že chybějící konstrukce základů byla uplatněna při výpočtu koeficientu vybavení stavby K₄.

§ 18

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 19

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu základní cenou za měrnou jednotku uvedenou ve vyhlášce podle tohoto účelu užití. Tato základní cena se upraví příslušnými koeficienty, přičemž K_i je vázán na použitou základní cenu. Při rozdílných K_p se použije pro úpravu výsledné ceny K_p nejnižší. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou uvedenou v této vyhlášce pro daný účel užívání.

§ 20

Opotřebení stavby

(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U rozestavěné stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby uvedené v § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

(4) V případě výskytu radonu⁸) ve stavbě se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.

HLAVA II

OCEŇOVÁNÍ STAVEB KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU

§ 21

(1) Je-li pronajata stavba, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem, jejíž cena se zjistí nákladovým způsobem podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(2) Je-li pronajata část stavby typu B, F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 2 a typu C, I, J podle přílohy č. 3, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem v souladu se svým účelem užití, ocení se taková stavba kombinací nákladového a výnosového způsobu. Nájemné v nepronajatých částech se dopočte ve výši obvyklého nájemného (§ 2 odst. 1 zákona).

(3) Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím bez pozemků a trvalých porostů obsahující alespoň dvě stavby, jejichž cena se zjistí nákladovým způsobem ocenění podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, ocení se soubor staveb jako celek kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(4) Slouží-li příslušenství nejen stavbám oceňovaným podle odstavců 1, 2 a 3, ale i stavbám oceňovaným pouze nákladovým způsobem, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu tehdy, převažuje-li jeho užití spolu se stavbou oceňovanou tímto způsobem, není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak.

(5) Stavby pro energetiku jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice se pro účely ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu posuzují vždy jako stavby oceňované podle § 3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

(6) Pokud stavby, které jsou kulturní památkou, splňují podmínky podle odstavce 1 nebo 2 nebo 3, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(7) Cena staveb uvedených v odstavcích 1 až 3 se zjistí z ceny zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti K_p a ceny stavby zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 15a v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti. Cena zjištěná nákladovým způsobem souboru staveb se zjistí jako součet cen jednotlivých staveb souboru bez koeficientu prodejnosti.

§ 22

(1) Cena nemovitostí uvedených v § 21 zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

kde CV ... cena zjištěná výnosovým způsobem,

N ... roční nájemné upravené podle následujících odstavců,

p ... míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 15; u staveb s víceúčelovým užitím se použije míra kapitalizace podle převažujícího účelu užití; jsou-li podíly účelu užití shodné a míra kapitalizace rozdílná, použije se vyšší míra kapitalizace. U souboru staveb se míra kapitalizace použije podle jeho základního účelu užití.

(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného. Nejsou-li doklady o placení nájemného k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se ve výši obvyklého nájemného způsobem určení obvyklé ceny (§ 2 odst. 1 zákona). Výše obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněna. Roční nájemné je souhrn nájemného za podlahové plochy stavby, které je možno pronajmout a které se zjistí z celkové podlahové plochy stavby jako součet zjištěných výměr podlahových ploch jednotlivých podlaží v členění podle účelu užití s uvedením nájemného, přičemž se do ní nezapočítávají podlahové plochy společných prostor staveb, jako jsou chodby, schodiště, případně půdy, sklepy, prádelny, sušárny, kotelny apod., pokud nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. Celková podlahová plocha se sníží o podlahovou plochu nepronajatých prostor, jejichž stavebně technický stav havárie neumožňuje užívání nebo jejich stavebně technické provedení je speciální a v místě není předpoklad jejich pronajmutí, pouze na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4) Roční nájemné zjištěné za celou stavbu nebo soubor staveb podle odstavců 2 a 3 se sníží o 40 % a popřípadě o nájemné z pozemku, je-li jiného vlastníka, nebo o 5 % z ceny pozemku zjištěné podle cenové mapy stavebních pozemků (§ 10 zákona) nebo podle § 28, jsou-li stavba i pozemek ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby. Při výpočtu se vychází pouze ze zastavěných ploch stavbami oceňovanými podle § 21 odst. 1 až 3. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 50 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

(5) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

§ 23, § 24zrušeno

HLAVA III

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A BYTŮ POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

§ 25

Garáže

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže a jejího vybavení, která netvoří příslušenství jiných staveb, se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 16 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Cena garáže zahrnuje její vybavení uvedené v příloze č. 9.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 16 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x K_CP ,

kde

ZCU..... základní cena upravená za m³ obestavěného prostoru garáže,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 16 tabulky č. 1,

KCP ...... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

kde

KCP ...... koeficient cenového porovnání,

vn ......... váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 16),

KCPn..... koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku.

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu garáží jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 16. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 16:

a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 – KCR ,

b)

c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,

d)

e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + KCR .

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 7 a 10 v tabulce č. 3 přílohy č. 16 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m³ obestavěného prostoru garáže o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce

D = 0,1 ∑ d_n x v_n ,

kde

D.......... úprava ZCU v procentech,

n........... číslo znaku 1, 2, 7, 10,

dn ......... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu < –10; 0 > nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu < 0; 10 >,

vn ......... váha n-tého znaku.

(6) Cena garáže zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i cenu příslušenství.

(7) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m² nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

(8) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

§ 26

Byt ve vícebytovém domě

(1) Cena bytu ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů⁴) v budově typu J a K, jeho vybavení a příslušenství,¹) včetně podílu na společných částech domu⁵) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí vynásobením počtu m² podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10. Cena bytu zahrnuje jeho vybavení uvedené v příloze č. 2.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 17 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x KCP ,

kde

ZCU..... základní cena upravená za m² podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 17 tabulky č. 1,

KCP ...... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

kde

KCPn..... koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku,

vn ......... váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 17).

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu bytu jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 17:

a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 – KCR,

b)

c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo =1,000,

b)

e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + KCR.

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22 v tabulce č. 3 přílohy č. 17 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m² podlahové plochy bytu o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce

D = 0,1 ∑ d_n x v_n ,

kde

D.......... úprava ZCU v procentech,

n........... číslo znaku 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22,

dn ......... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu < –10; 0 > nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu < 0; 10 >,

vn ........ váha n-tého znaku.

(6) Cena bytu zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i příslušný podíl na ceně příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání.

(7) Pozemky se oceňují samostatně podle části třetí.

§ 26a

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejího vybavení a případných venkovních úprav tvořících její příslušenství, uvedených v příloze č. 11, kromě položek č. 2.5, 3.2, 19, 21 a 23, se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17a, tabulce č. 1a až 1d a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. V ceně rekreační chaty a zahrádkářské chaty je přiměřeně zahrnuto jejich vybavení uvedené v příloze č. 7.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 17a tabulce č. 1a a 1b se násobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x KCP,

kde ZCU .. základní cena upravená za m³ obestavěného prostoru,

ZC ..... základní cena podle přílohy č. 17a tabulky č. 1a až 1d,

KCP .... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

kde

KCPn .. koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku,

vn ........ váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 17a).

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu rekreační chaty a zahrádkářské chaty jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17a. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3 přílohy č. 17a.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1a a 1b přílohy č. 17a:

a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 – KCR ,

b) KCPn pro II. kvalitativní pásmo =

c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,

d) KCPn pro IV. kvalitativní pásmo =

e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + KCR.

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 6, 9 a 11 v tabulce č. 3 přílohy č. 17a výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m³ obestavěného prostoru o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce:

kde

D ........ úprava ZCU v procentech,

n ......... číslo znaku 1, 2, 5, 8 a 10,

dn ....... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu <–10;0> nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu ;10>,

vn ........ váha n-tého znaku.

(6) Není-li základní cena rekreační a zahrádkářské chaty uvedena v příloze č. 17a, zjistí se její cena podle § 6.

(7) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 27

Cenová mapa stavebních pozemků

(1) Cenová mapa stavebních pozemků (§ 10 zákona) obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Textová část ve formátu A4 obsahuje

a) věcnou analýzu základny místního trhu s nemovitostmi a komentář k možnostem jeho dalšího rozvoje zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu,

b) popis předlohy použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu,

c) komentář ke zdrojům cen použitým pro vypracování grafické části a výsledky jejich rozboru,

d) popis postupu zpracování a předpoklad další doby účinnosti.

(3) Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

a) mapu se zobrazením stavebních pozemků na území obce v měřítku rovném nebo větším 1:5000,

b) popisné (názvy obcí, názvy katastrálních území, místních částí obce, náměstí a ulic, popřípadě parcelní čísla pozemků),

c) ceny jednotlivých stavebních pozemků, popřípadě ceny vymezených skupin parcel se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

(4) Případný nesoulad v členění oceňovaného pozemku (§ 9 zákona) podle cenové mapy stavebních pozemků obce s jeho skutečným stavem se kromě věcného zdůvodnění prokazuje aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, snímkem z katastrální mapy (případně geometrickým plánem, došlo-li u oceňovaného pozemku ke změně hranice nebo její části), vyjádřením místně příslušného stavebního úřadu, potvrzujícího, že k oceňovanému pozemku nebyl vydán regulační plán^9a), územní rozhodnutí^9b) ani územní souhlas^9c), nebylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu^10a) nebo vydáno stavební povolení^10b) ani nebyla uzavřena veřejnoprávní smlouva^10c) nebo vydán certifikát autorizovaného inspektora^10d) ani nebyl stavebnímu úřadu ohlášen záměr odstranění stavby^11a), ani nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby,¹¹) a potvrzením útvaru obce, který cenovou mapu stavebních pozemků obce zpřístupňuje veřejnosti.

(5) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě stavebních pozemků, zjistí se cena stavebního pozemku podle § 28.

§ 28

Stavební pozemek neuvedený v cenové mapě stavebních pozemků

(1) Základní cena za m² stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného činí:

a) 2 050 Kč v hlavním městě Praze,

b) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 5,00,

kde

Cp ........ cena pozemku v Kč/m² (zaokrouhlená na dvě desetinná místa) vypočtená podle vzorce

Cp = 35 + (a – 1000) x 0,007414,

kde

a........... počet obyvatel v obci; pro a vždy platí a ≥ 1000, v případě, že počet obyvatel je nižší než 1000, použije se a = 1000,

c) 1100 Kč v Brně, Ostravě,

d) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím města uvedeného pod písmenem c), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 3,50 s tím, že v Bohumíně činí základní cena 400 Kč a v Hlučíně 300 Kč,

e) 800 Kč v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mariánských Lázních, Olomouci, Opavě, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a Zlíně,

f) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem e), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 3,00 s tím, že v Otrokovicích činí základní cena 400 Kč a v Přelouči 200 Kč,

g) 500 Kč v Českém Krumlově, Děčíně, Frýdku-Místku, Havířově, Chomutově, Jáchymově, Karviné, Kladně, Luhačovicích, Mladé Boleslavi, Mostě, Poděbradech, Přerově a Teplicích,

h) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem g), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 2,50 s tím, že v Bílině a Krupce činí základní cena 200 Kč, v Litvínově 300 Kč a v Orlové 400 Kč,

i) 400 Kč ve městech, která byla k 31. prosinci 2002¹²) sídly okresních úřadů a nejsou uvedena pod písmeny e) a g),

j) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem i), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 2,00 s tím, že v České Třebové a v Jirkově činí základní cena 250 Kč a v Novém Boru 200 Kč,

k) v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až j) částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 1,00,

l) u obce, která má více katastrálních území a některé její katastrální území je odloučené tak, že nesousedí s jiným katastrálním územím téže obce, se u tohoto odloučeného katastrálního území základní cena uvedená pod písmeny a) až k) upraví koeficientem 0,65.

(2) Cena uvedená v odstavci 1 se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 18 se zdůvodněním a vynásobí se koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

(3) Cenou za m² nezastavěného pozemku určeného k zastavění regulačním plánem^9a), rozhodnutím o umístění stavby^13a), územním souhlasem^9c), ohlášením stavebnímu úřadu^10a), stavebním povolením^10b), veřejnoprávní smlouvou^10c) nebo certifikátem autorizovaného inspektora^10d), kromě pozemků uvedených v odstavci 7, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) upravená podle přílohy č. 18 se zdůvodněním a vynásobená koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36. Přitom platí, že

a) je-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena zbývající části pozemku koeficientem 0,40; totéž platí, je-li zvláštním právním předpisem¹⁴) stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,

b) není-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,80.

(4) Cenou za m² nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o změně využití území15a) pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy, přírodní sportoviště, rekreační plochu, protipovodňové zařízení nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 8, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobena koeficientem 0,50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 18 a vynásobí se koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

(5) Cenou za m² pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle odstavce 2, je cena stanovená podle odstavce 2 násobená koeficientem 0,40.

(6) Pozemky oceňované podle odstavce 7 a podle § 31 odst. 3 a 4 a § 32 odst. 6 a 7 netvoří jednotný funkční celek.

(7) Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace a ostatní dopravní plocha, která není součástí pozemní komunikace, jakož i pozemky k uvedeným účelům již užívané a dále pozemky k uvedeným účelům určené rozhodnutím o umístění stavby^13a) nebo stavebním povolením^10b) se ocení podle odstavce 1 a vynásobí se koeficientem 0,60. Tato cena se upraví podle položky č. 12 přílohy č. 18, jde-li o pozemek s polohou v katastrálním území, v němž není sídlo obce, a dále podle položky č. 13 přílohy č. 18, jde-li o pozemek mimo zastavěné území nebo mimo zastavitelnou plochu, a vynásobí se koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36. Jsou-li tyto pozemky užívány k podnikání za úplatu a zejména ve funkčním spojení se stavbami komerčního charakteru (např. parkoviště a odstavné, skladové a manipulační plochy obchodních domů, ubytovacích a stravovacích zařízení), zjistí se jejich cena podle odstavce 2, s výjimkou úpravy podle položek č. 12 a 13 přílohy č. 18. Cena pozemku zjištěná podle tohoto odstavce nesmí být nižší než jeho základní cena podle odstavce 1 vynásobená koeficientem 0,60.

(8) Základní cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, kromě pozemků určených k asanaci, se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,50. Tato cena se dále neupravuje.

(9) Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle odstavce 2.

(10) Je-li na pozemku, ke kterému byl vydán regulační plán^9a), územní souhlas^9c), územní rozhodnutí^13a), bylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu^10a), vydáno stavební povolení^10b), uzavřena veřejnoprávní smlouva^10c) nebo vydán certifikát autorizovaného inspektora^10d), stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.

(11) Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedená v jednotlivých odstavcích 1 až 10. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích, platí pro způsob ocenění toto pořadí použití odstavců: 2, 3, 4, 8, 7, 5.

(12) Cena zjištěná podle odstavců 1 až 12 nesmí být nižší než 7 Kč/m².

§ 29

Zemědělský pozemek

(1) Základní cena pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho nezemědělské využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 19.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o vlivy podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a vynásobí se koeficientem K_p z přílohy č. 36.

(3) Je-li potvrzeno Pozemkovým úřadem, že zemědělský pozemek nebyl bonitován, použije se k jeho ocenění průměrná základní cena zemědělských pozemků v katastrálním území uvedená ve zvláštním právním předpise.¹⁷) Tato cena se upraví podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a vynásobí se koeficientem K_p z přílohy č. 36.

(4) Cena zjištěná podle odstavců 2 a 3 nesmí být nižší než 0,70 Kč/m².

§ 30

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem

(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen "lesní pozemek"), není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho jiné využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny za m² pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 21.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 22 se zdůvodněním a koeficientem K_p z přílohy č. 36. Tato cena nesmí být nižší než 0,70 Kč/m².

§ 31

Jiné pozemky

(1) Pozemky, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nejsou pozemky stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu nebo regulačního plánu^18a) jako pozemky určené k zastavění nebo pozemky, na nichž je přípustná stavba, se ocení podle § 28 odst. 2 nebo 7 a vynásobí se koeficientem 0,30. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(2) Cenou za m² pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle § 28 odst. 2, nejde-li o nemovitosti stejného vlastníka, je cena zjištěná podle § 28 odst. 2 vynásobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(3) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda se oceňují cenou ve výši 25 % průměrné základní ceny zemědělského pozemku¹⁷) upravené přirážkou podle příslušné položky č. 1 přílohy č. 20. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak nesmí být nižší než 0,70 Kč/m².

(4) Cena pozemku neuvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 a pozemku, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem ani pozemkem vodní plochy,¹⁹) se ocení cenou ve výši

a) 9 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v zastavěném území,

b) 7 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v zastavitelné ploše,

c) 5 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v nezastavěném území.

(5) Na základě věcného zdůvodnění lze ceny podle odstavce 4 snížit až o 50 %.

(6) Cena zjištěná podle odstavců 4 a 5 nesmí být nižší než 7 Kč/m².

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A POZEMKŮ KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU

§ 31a

(1) Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím, včetně pozemků, obsahující alespoň dvě stavby, které se oceňují nákladovým způsobem podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, popřípadě pozemky, ocení se jako celek kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(2) Cena nemovitostí uvedených v odstavci 1 se zjistí z ceny zjištěné nákladovým způsobem souboru staveb vypočtené jako součet cen jednotlivých staveb souboru zjištěných nákladovým způsobem bez koeficientu K_p a cen pozemků zjištěných podle cenové mapy stavebních pozemků obce nebo podle § 28 bez koeficientu K_p a ceny zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 15a v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti.

§ 31b

(1) Cena nemovitostí uvedených v § 31a zjištěná výnosovým způsobem se stanoví podle § 22 odst. 1 až 3.

(2) Roční nájemné zjištěné podle § 22 odst. 2 a 3 se sníží o 40 %.

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ RYBNÍKŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ

§ 32

(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže CRI se zjistí jako součet ceny pozemku CP_I a ceny stavby CS_I podle vzorce

CR_I = CP_I + CS_I.

(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže CR_II se zjistí jako součet ceny pozemku CP_II a ceny stavby CS_II podle vzorce

CR_II = CP_II + CS_II.

(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.

(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by bylo nutné vynaložit na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty K_R1 až K_R8, K_i a Kp podle vzorců uvedených pod písmeny a) a b) s tím, že výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů K_R1 až K_R8 jsou uvedeny v příloze č. 23, koeficient K_i v příloze č. 35 a koeficient K_p v příloze č. 36. Přitom platí

a) pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže

CS_I = CSR_I x K_R1 x K_R2 x K_R3 x K_R4 x K_R5 x K_R6 x K_R7 x K_R8 x K_i x K_p,

b) pro ostatní rybník a malou vodní nádrž

CS_II = CSR_II x K_R1 x K_R2 x K_i x K_p.

(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé.

(6) Cena za m² pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CP_I, CP_II) a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby¹¹) nebo stavební povolení¹²) ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, činí:

a) 7 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li tyto pozemky umístěny v zastavěné části obce nebo je-li kterýkoliv bod na jejich hranici vzdálen vzdušnou čarou do 200 m od souvisle zastavěné části obce,

b) 5 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l) v ostatních případech.

(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby¹¹) nebo stavební povolení¹²) ke stavbě velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže, případně i ostatní vodní plochy, činí 4 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l).

(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

ČÁST ŠESTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

Lesní porost na lesním pozemku

§ 33

(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 24 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena za m² jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

H_a = [(A_u – c) x f_a + c] x B_a x K_v x K_p ,

kde

H_a ........ cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

A_u ........ cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c........... náklady na zajištěnou kulturu,

f_a .......... věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

B_a ......... zakmenění ve věku ke dni ocenění,

K_v ........ věkový koeficient lesního porostu (§ 35 odst. 2),

K_p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy²⁰) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 25.

(4) Cena mýtní výtěže A_u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 26; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 26, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena mýtní výtěže A_u zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 26, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 26, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m² zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu)²¹) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor fa pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 28.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 28, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena za m² skupiny dřevin vypočte podle vzorce

kde

fa se převezme z přílohy č. 28 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota fuv se převezme z přílohy č. 28 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota f_a.

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 28, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m² skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H_a = A_u x B_a x K_p.

(10) Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže Aa přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 26, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m² skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H_a = A_a x B_a x K_p,

kde

A_a......... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku a (skutečný věk skupiny dřevin) pro příslušný bonitní stupeň zjištěné interpolací z cen mýtní výtěže uvedených v příloze č. 26.

§ 34

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

(2) Je-li cena mýtní výtěže Au nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 27.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 27, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců,²²) maximálně 1,3 násobku minimálního počtu jedinců.

§ 35

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 33 a 34 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 29 tabulek č. 1, 2 a 3 se zdůvodněním a koeficientem K_p z přílohy č. 36.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,004/rok (dále jen "věkový koeficient lesního porostu").

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 9 0 %.

§ 36

Lesní porost na nelesním pozemku

(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 33 až 35, popřípadě podle § 37.

(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1000 m² nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 38.

(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 33 až 35 nebo § 37 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1000 m².

§ 37

(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 30.

(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 24.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

C_SD = V_LP x P_SD x Z_LP x C_LP x SSB_SD x K_v x K_P ,

kde

C_SD ...... cena skupin dřevin,

V_LP....... výměra lesního porostu v m²,

P_SD....... podíl skupiny dřevin v lesním porostu,

Z_LP....... zakmenění lesního porostu,

C_LP ...... cena lesního porostu v Kč za m² pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 30,

SSB_SD ... součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 30,

K_v ........ věkový koeficient lesního porostu,

K_P ........ koeficient uvedený v příloze č. 36.

§ 37a

Oceňování lesního porostu zjednodušeným způsobem

Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí nebo pro účely určené zvláštním právním předpisem se cena lesního porostu zjistí jako podíl na ceně lesního pozemku, jehož je nedílnou součástí, a to podle vzorce

C = ( V / 0) x 10 x Z, O

kde

C ... zjednodušeným způsobem zjištěná cena lesního porostu,

V ... věk lesního porostu podle lesního hospodářského plánu (LHP) nebo lesní hospodářské osnovy (LHO),

O ... obmýtí lesního porostu z LHP, popřípadě LHO,

Z ... základní cena lesního pozemku z přílohy č. 21 podle souboru lesního typu identifikovaného z LHP, popřípadě z LHO,

10 ... je konstanta.

§ 38

Ovocné dřeviny, vinná réva, chmelové a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin jsou uvedeny

a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 31 části I pro intenzivní výsadbu a v části II pro zahrádkovou výsadbu,

b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 32 části I pro intenzivní výsadbu a v části II pro extenzivní výsadbu,

c) pro chmelové rostliny včetně zařízení chmelnic v příloze č. 33.

(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 34.

(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem K_p z přílohy č. 36.

§ 38a

Oceňování ovocných dřevin a okrasných rostlin zjednodušeným způsobem

(1) Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí nebo pro účely určené zvláštním právním předpisem se cena jiných trvalých porostů zjistí způsobem podle odstavců 2 až 4.

(2) Cena ovocných dřevin s výměrou do 1 500 m² na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 1,5 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

(3) Cena okrasných rostlin s výměrou do 1 500 m² na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 5 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

(4) Cena smíšených trvalých porostů ovocných dřevin a okrasných rostlin s výměrou do 1 500 m² na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 4 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

ČÁST SEDMÁ

OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§ 39

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how) (dále jen "majetkových práv"), které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

kde

C_v ........ cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,

z_j .......... roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,

p .......... míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 15,

j ........... pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,

n .......... počet let, po které bude právo užíváno, nejvýše však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.

ČÁST OSMÁ

OCEŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ MOVITÝCH A SLUŽEB

§ 40

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje

a) cenou sjednanou²³) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá (§ 2 odst. 1 zákona),

b) cenou obvyklou (§ 2 odst. 1 zákona), nelze-li cenu podle písmene a) zjistit.

§ 41

Bezplatně rozšiřované noviny

Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou (§ 2 odst. 1 zákona) rovnou nule.

§ 42

Ubytování v podnikové ubytovně

Ubytování v podnikové ubytovně poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně,²⁴) se oceňuje cenou sjednanou s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.

§ 43

Rekreační ubytování a stravování a navazující služby

(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytuje osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně²⁴) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují

a) cenou sjednanou při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,

b) cenou sjednanou při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení; pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.

(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.

§ 44

Bezplatné stravování vlastních zaměstnanců

Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům²⁴) bezplatné stravování, oceňuje se cenou sjednanou, za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou se zaměstnancem, která se rovná nule.

§ 45

Veřejná doprava

Služby letecké, železniční, autobusové, vodní a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise²⁴) se slevou z ceny sjednané s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.

§ 46

Bezplatná inzerce

Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou při jejich nákupu.

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 47

Používání koeficientu prodejnosti

(1) Pro stavby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, oceňované

a) podle § 3, 4, 5 a 6 se použije koeficient prodejnosti (Kp) podle druhu a typu stavby uvedený v příloze č. 36,

b) podle § 13 se použije K_p podle druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází s tím, že rozestavěnému bytu v budově typu J nebo K přísluší K_p uvedený ve sloupci 13 přílohy č. 36,

c) podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11 se použije K_p ze sloupce 9 přílohy č. 36.

(2) Pro stavby, které tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným

a) podle § 3, 4, 5 a 6 se použijí K_p těchto staveb z přílohy č. 36,

b) podle § 25 se použije K_p ze sloupce 10 přílohy č. 36,

c) podle § 26 se použije K_p ze sloupce 13 přílohy č. 36,

d) podle § 26a se použije K_p ze sloupce 12 přílohy č. 36,

e) podle § 13 se použije K_p druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, nebo ze sloupce 13, pokud jde o rozestavěný byt v budově typu J nebo K.

(3) Jestliže stavby tvoří příslušenství k více stavbám oceňovaným podle § 3, 4, 5, 6, 25, 26a bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší K_p těchto staveb stanovený podle odstavce 2.

(4) Jestliže stavby oceňované podle § 4 plní funkci venkovních úprav nebo tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6, 25, 26 a 26a, postupuje se při stanovení K_p obdobně jako v odstavci 3.

(5) Pro pozemek se použije K_p stavby stojící na pozemku, pokud netvoří příslušenství stavby jiné. Je-li pozemek zastavěný pouze stavbou tvořící příslušenství stavby jiné, použije se koeficient této stavby.

(6) Jsou-li na pozemku stavby více druhů oceňovaných pouze podle § 3, 4, 5, 6, 25 a 26 nebo i stavby oceňované podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku nejnižší K_p příslušející stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6 a 25, které netvoří příslušenství jiných staveb. Jsou-li na pozemku stavby oceňované podle § 4, popřípadě i stavby oceňované podle § 7, 8, 9, 10 a 11, použije se pro ocenění pozemku K_p stavby oceňované podle § 4, pokud neplní funkci venkovních úprav nebo netvoří-li příslušenství stavby jiné. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku K_p ze sloupce 11 přílohy č. 36, pokud není dále uvedeno jinak.

(7) Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky druhu pozemku zahrada a ostatní plocha funkční celek s pozemkem druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků K_p tohoto pozemku. Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky druhu pozemku zahrada a ostatní plocha funkční celek s více pozemky druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků nejnižší K_p pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.

(8) Není-li na pozemku žádná stavba nebo jsou-li na pozemku jen stavby oceňované podle § 7, 9, 10, 11 a je určen k zastavění regulačním plánem^9a), rozhodnutím o umístění stavby^13a), územním souhlasem^9c), ohlášením stavebnímu úřadu^10a), stavebním povolením^10b), veřejnoprávní smlouvou^10c) nebo certifikátem autorizovaného inspektora^10d) použije se K_p budoucí stavby; pokud na něj bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území^15a), použije se K_p ze sloupce 9 přílohy č. 36. Při důvodných pochybnostech o určení budoucí stavby se použije K_p ze sloupce 11 přílohy č. 36.

(9) Nelze-li pozemku, na kterém není žádná stavba nebo jsou na něm pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10 a 11, přiřadit K_p podle odstavce 8 a je-li podle platného územního nebo regulačního plánu určen k zastavění, použije se K_p podle předpokládaného funkčního využití plochy. Není-li určen k zastavění, použije se K_p ze sloupce 9 přílohy č. 36.

(10) U pozemku příslušejícího k bytu nebo nebytovému prostoru oceňovanému podle § 13 se použije K_p druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, s tím, že pro pozemek příslušející k rozestavěnému bytu v budově typu J nebo K se použije K_p ze sloupce 13.

(11) Koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36, kromě K_p pro pozemek oceněný podle § 28 odst. 5, § 29, 30, stavby oceněné podle § 32 a trvalý porost oceněný podle § 33 až 38 lze snížit nebo zvýšit až o 25 % hodnoty koeficientu v odůvodněných případech doložených zejména fotodokumentací či mapovým podkladem. Důvodem úpravy musí být odchylnost od běžných podmínek v oceňované lokalitě v členění dle přílohy č. 36, a to v občanské vybavenosti, dopravním spojení, historickém významu oblasti a v mimořádných klimatických podmínkách anebo jiné závažné důvody ve vztahu k oceňované nemovitosti, které výrazně ovlivní zjištěnou cenu. Zohlednit lze i morální zastarání stavby. Příslušný K_p uvedený v příloze č. 36 a způsob úpravy koeficientu prodejnosti včetně řádného zdůvodnění je součástí ocenění.

§ 48

Při oceňování nemovitostí se výsledná zjištěná cena sníží o ceny věcných břemen váznoucích na nemovitostech zjištěné podle § 18 zákona.

§ 49

Celková cena zjištěná podle části první až šesté se zaokrouhlí na desetikoruny a cena zjištěná podle části sedmé se zaokrouhlí na koruny.

§ 49a

Za územní plán se pro účely této vyhlášky považují i územní plán sídelního útvaru a územní plán obce po dobu jejich platnosti.

§ 50

Zrušuje se:

1. vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

2. vyhláška č. 127/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

3. vyhláška č. 173/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb.,

4. vyhláška č. 338/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb. a vyhlášky č. 173/2000 Sb.,

5. vyhláška č. 325/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

§ 51

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

1. Délky

(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.

(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,

b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,

c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

3. Měření podlaží

(1) Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,

b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,

c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech, resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,

d) u staveb a nej vyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.

(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).

(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).

(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

3.1. Výšky podlaží

(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení.

(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažní ch objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.

Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nej vyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(3) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

3.2. Zastavěná plocha podlaží

(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

4. Podlahová plocha bytu a nebytových prostorů se měří v m a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků.

5. Obestavěný prostor stavby (OP)

(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,

b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m,

c) nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.

(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějšími plochami staveb,

b) dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tloušťka podlahy měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,

c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4) Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech šikmých a strmých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

(5) Neodečítají se

a) otvory a výklenky v obvodových zdech,

b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,

c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m² půdorysné plochy.

(6) Neuvažují se

a) balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,

b) římsy, pilastry, půlsloupy,

c) vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m² včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7) Připočítají se balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,

b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,

c) nahoře vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m

1. u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,

2. u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2) Ploty se měří v m² pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří v metrech z nižší úrovně terénu.

(3) U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základní ceny za m² podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

1. V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVÚ ETA, L + N, HK, T06B, TO8B, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.

2. SKP = číselné kódy standardní klasifikace produkce Českého úřadu statistického.

3. Základní ceny za m³ obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ BUDOV

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m² podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ HAL

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K₁

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače

Cena Kč za 1 m³ obestavěného prostoru

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic nebo bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 kovová

5 z jiných materiálů

2. Nádrže, jímky čistíren, zásobníky, jámy

Cena Kč za 1 m³ obestavěného prostoru

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic, bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 montovaná z dílců betonových tyčových

5 montovaná z dílců betonových plošných

6 kovová

7 dřevěná na bázi dřevní hmoty

8 z jiných materiálů

2a. Opěrné zdi

Cena za 1 m³ obestavěného prostoru

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé konstrukce)

1 zděná z cihel nebo z bloků

2 zděná z kamene

3 monolitická betonová tyčová

4 monolitická betonová plošná

5 montovaná z dílců betonových tyčových

6 montovaná z dílců betonových plošných

7 z jiných materiálů

3. Mosty

Cena Kč za 1 m plochy mostovky

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 monolitická betonová nepředpjatá

2 monolitická betonová předpjatá

3 montovaná z dílců betonových nepředpjatých

4 montovaná z dílců betonových předpjatých

5 kovová

4. Komunikace pozemní

Cena Kč za 1 m² plochy komunikace

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 dlážděný

2 monolitický betonový

3 montovaný betonový

4 z kameniva prolévaný živicí

5 z kameniva obalovaného živicí

6 bez krytu

5. Letiště

Cena Kč za 1 m² plochy letiště

Konstrukční charakteristika

1 TEVYCED tl. 14 cm (tenká vyztužená cementobetonová deska) štěrkopísek tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 20 cm, letištní beton tl. 24 cm, Tevyced tl. 14 cm (včetně výztuže), spáry podélné a příčné, těsnění spár (zálivka), ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

2 Prostá cementobetonová deska

štěrkopísek tl. 20 cm, 2× cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, přesun hmot, zemní práce

3 Prostá cementobetonová deska

geotextilie, minerální beton tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 15 cm, živičná membrána, porézní beton tl. 10 cm, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

4 Prostá cementobetonová deska (rekonstrukce vzletové a pojížděcí dráhy, pojížděcí dráha, stojánky letadel)

štěrkopísek tl. 20 cm, 2× cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, bourání stávající konstrukce (zde se cena může lišit podle tlouštěk bouraných vrstev), zemní práce, přesun hmot

6. Plochy a úpravy území

Cena Kč za 1 m² plochy upravené, zastavěné

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 vegetační

2 z kameniva

3 dlážděný

4 monolitický

5 montovaný betonový

6 z kameniva - prolévaného živicí

7 z kameniva - obalovaného živicí

8 z jiných materiálů - např. antuka

9 bez krytu

7. Dráhy kolejové

Cena Kč za 1 m délky trasy

Konstrukční charakteristika (pražce nebo jiné podpěry)

1 pražce dřevěné

2 pražce ocelové

3 pražce betonové

4 desky podélné a prahy betonové monolitické

5 desky a podélné prahy montované betonové

6 vrstva kameniva zhutněná

7 ostatní

8. Vyhybky

9. Vedení elektrická pro dráhy a dráhy visuté

Cena Kč za 1 m délky

Konstrukční charakteristika (umístění vedení)

1 v zemní rýze na upravený podklad

2 v zemní rýze do tvárnicové tratě

3 nad zemí, na stožárech nebo sloupech

4 nad zemí na rámové konstrukci

5 nad zemí na jiných podporách

10. Objekty podzemní mimo důlní

Cena Kč za 1 m³ obestavěného prostoru

Konstrukční charakteristika (způsob rozpojování)

1 hloubení z povrchu území

2 ruční ražení

3 ražení nemechanizovaným štítem

4 ražení mechanizovaným štítem

5 vrtání

11. Vodovody trubní

SKP 46.21.31.2 Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena vždy znovu o 10 % ze základní, případně již upravené ceny, a to za každých i započatých 0,5 m.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub z plastických hmot

2 z trub ocelových

3 z trub litinových

4 z trub osinkocementových

12. Kanalizace trubní

SKP 46.21.41.4 Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena vždy znovu o 10 % ze základní, případně již upravené ceny, a to za každých i započatých 0,5 m.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub z plastických hmot

2 z trub betonových

3 z trub železobetonových

4 z trub kameninových

13. Parovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

SKP 46.21.42.1 Cena Kč za 1 m délky

SKP 46.21.32.4 Cena Kč za 1 m délky

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Dvojitý kanál 2 žlaby

A/b: Dvojitý kanál, žlab příklopový

A/c: Společný kanál příklopový

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

14. Teplovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

SKP 46.21.42.2 Cena Kč za 1 m délky

SKP 46.21.32.5 Cena Kč za 1 m délky

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Příklopový kanál

A/b: Žlabový systém

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

15. Vedení elektrické

a) Rozvody kabelové silnoproudé vysokého napětí (W)

SKP 46.21.34. l Cena Kč za 1 m délky

b) Sítě kabelové osvětlovací nízkého napětí včetně sloupů a svítidel

SKP 46.21.43.2 Cena Kč

16. Hydromeliorace

SKP 46.24.12.6 Cena Kč za 1 m délky

Cena Kč za 1 ha

Konstrukční charakteristika (potrubí)

1 z trub z plastické hmoty

2 z trub betonových

3 z trub kameninových

4 z trub osinkocementových

5 z trub z pálené hlíny

6 bez potrubí

17. Hráze a objekty na tocích

Cena Kč za 1 m³ objemu hráze

Konstrukční charakteristika (hlavní svislá konstrukce)

1 ze zemin

2 z kamene, kameniva

18. Nádrže na tocích, úpravy toku a kanály

Cena Kč za 1 m² upravené plochy *)

Cena Kč za 1 m délky **⁾

Konstrukční charakteristika (opevnění břehů a dna)

1 ze zemin a kameniva stabil.

2 z kamene, kameniva

3 monolitické betonové

4 montované betonové

5 vegetací

6 bez opevnění.

7 z jiných materiálu

19. Plynovody nízkotlaké a středotlaké ve volném terénu

SKP 46.21.42.3 Cena Kč za 1 m

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

20. Plynovody nízkotlaké a středotlaké uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

SKP 46.21.42.3 Cena Kč za 1 m

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

21. Plynovody vysokotlaké

volný terén

SKP 46.21.42.3 Cena Kč za 1 m

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

22. Plynovody vysokotlaké uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací kromě komunikací a ploch bez krytu

SKP 46.21.42.3 Cena Kč za 1 m

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

23. Regulační stanice plynu (označení RS)

SKP 46.21.42.3

Poznámka:

NTL - nízkotlak do 5 kPa

STL - středotlak přes 5 kPa do 300 kPa

VTL - vysokotlak přes 300 kPa (0,3 MPa) do 4,0 MPa

VVTL - velmi vysoký tlak - přes 4,0 MPa, potrubí i plynovod včetně regulačních stanic oceněn cenami obvyklými

Výkon regulační stanice je udáván výrobcem.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení a základní ceny za m² podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

I. Základní cena v Kč za 1 m³ obestavěného prostoru: SKP 46.21.11

*) do uvedeného počtu podlaží není započteno podkroví

Základní ceny se vynásobí koeficienty vyjadřujícími náklady na účelové využití podkroví:

Základní ceny se vynásobí koeficienty u řadových domů

a) vnitřních 0,90

b) koncových 0,95

Základní cena za 1 m² podlahové plochy bytu a nebytového prostoru v rodinném domě se stanoví jako násobek ZC za m³ obestavěného prostoru dle typu rodinného domu, ve kterém se byt nebo nebytový prostor nachází, a koeficientu 4,6.

Za řadový rodinný dům se pro účely oceňování považuje rodinný dům v řadě minimálně dvou rodinných domů, které na sebe navazují nejméně 1/ 2 délky společné zdi. Za řadový rodinný dům vnitřní se považuje rodinný dům, který má dvě společné zdi se sousedními rodinnými domy, řadový rodinný dům koncový navazuje pouze jednou společnou zdí na sousední rodinný dům.

II. Standardní vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků:

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m³ obestavěného prostoru:

SKP 46.21.11.4

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

Typ

A: Svislé konstrukce zděné, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné s plochou střechou, resp. krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce dřevěné srubové, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

D: Svislé konstrukce dřevěné srubové s plochou střechou, resp. krovem neumožňujícím zřízení podkroví

E: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

F: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

G: Svislé konstrukce montované na bázi dřevní hmoty, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

H: Svislé konstrukce montované na bázi dřevní hmoty, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

I: Svislé konstrukce dřevěné - jednostranně obíjené s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

Standardní vybavení rekreačních chat a zahrádkářských chat

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za 1 m³ obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m³ obestavěného prostoru:

SKP 46.21.19.9

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

Typ

A: Svislé konstrukce zděné, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

D: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

E: Svislé konstrukce dřevěné nebo kovové, jednostranně obíjené se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

F: Svislé konstrukce dřevěné nebo kovové, jednostranně obíjené s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

G: Přístřešky - jakákoliv svislá pilířková konstrukce s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení vedlejších staveb

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m³ obestavěného prostoru:

SKP 46.21. 19.9

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

Typ

A: Svislé konstrukce zděné nebo železobetonové se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné nebo železobetonové s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce kovové - plechové, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení garáží

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Ceny studní

I. Ceny kopaných studní

SKP 46.25.22.2

II. Ceny vrtaných studní

SKP 46.25.22.1

Hloubka studny se měří od úrovně upraveného terénu.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení