Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 523/2002 Sb.Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Částka 180/2002
Platnost od 13.12.2002
Účinnost od 01.01.2003
Zrušeno k 01.01.2008 (361/2007 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

523

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 14. října 2002,

kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Vláda nařizuje podle § 133a odst. 6 a § 134c odst. 7 a k provedení § 134 písm. a) až c) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:


Čl. I

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se za slova "nařízením se stanoví" vkládají slova "v souladu s právem Evropských společenství1)".

Poznámka pod čarou č. 1) zní:

"1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře pro zaměstnance, směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami, směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998, o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000, o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti, prováděním směrnice Rady 98/24/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci, směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994, o ochraně mladistvých pracovníků, směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978, o sbližování právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění směrnice 1999/38/ES, směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic.".

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou.

2. V § 1 odst. 2 se slova "§ 3 a 4, § 6, § 25 a 26, § 28 ani v přílohách č. 1, 4, 6 a 11 k tomuto nařízení" nahrazují slovy "§ 25 a 26".

3. V § 3 odst. 3 se slova "pobytu zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za směnu (dále jen "trvalá pracoviště")" nahrazují slovy "práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za pracovní dobu (dále jen "trvalá práce")".

4. § 4 včetně nadpisu zní:

"§ 4

Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců

(1) Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než -15 oC. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 oC. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(3) Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(4) Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky rukou teplota tohoto materiálu je 10 oC a nižší, musí být zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace.

(5) Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou třídu práce podle této tabulky.

(6) K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 oC a nižší, musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10 oC do 4 oC, musí být zřízeny ohřívárny.

(7) Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 oC a nižších musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 oC. Pokud rychlost proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s-1, musí být tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(8) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu poklesne pod 4 oC, musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu, jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší než -20 oC, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 oC.

(9) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.".

5. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním.".

6. V § 5 odstavec 2 zní:

"(2) Ochranné nápoje se poskytují

a) při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné operativní teploty (to max) stanovené v uvedené tabulce pro tuto třídu práce,

b) když se prokáže měřením, že dochází při dané práci u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 % nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá třívrstvému oděvu),

c) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1,

d) při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota 4 oC a nižší,

e) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní odoby nižší než 4 oC.".

7. V § 5 odst. 3 se slova "písm. a) a b)"nahrazují slovy "písm. a) až c)"a slova "písm. c)" se nahrazují slovy "písm. d) a e)".

8. V § 6 se v nadpisu slova "a klimatizovaná" zrušují.

9. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:

"(1) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení. Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty jejich přípustných expozičních limitů.

(2) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.".

10. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.".

11. V § 6 odst. 4 se slova "části A" a věta poslední zrušují.

12. V § 6 odst. 5 se slovo "klimatizovaných" a slova "části A" zrušují.

13. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená v příloze č. 6 k tomuto nařízení.".

14. V § 10 odstavce 1 až 3 znějí:

"(1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží

a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,

b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti,

c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu,

d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům,

e) riziko ohrožení zdraví jiných osob, které představuje činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování; náročnost práce vyplývá z možného rizika,

f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,

g) práce pouze v nočních směnách.

(2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5-10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

(3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží

a) velikost kritického detailu,

b) náročnost na diskriminaci detailů,

c) nároky na adaptaci zraku,

d) nároky na akomodaci a okohybné svaly,

e) práce za zvláštních světelných podmínek,

f) používání zvětšovacích přístrojů a

g) neodstranitelné oslňování.".

15. V § 11 odst. 1 se za slova "rozumí práce" vkládají slova "vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti".

16. V § 12 odst. 1 větě první se za slovo "jednotkami" vkládají slova "vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti" a slovo "směny" se nahrazuje slovem "doby".

17. V § 13 se slova "na psací stroje tradiční konstrukce" zrušují.

18. V § 14 odst. 5 písm. a) se slova "abnormální expozice" nahrazují slovy "situace, která vedla k nadlimitní expozici".

19. V § 15 odst. 1 se věta první nahrazuje větou "Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu.".

20. V § 15 odstavce 2 a 3 znějí:

"(2) Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina přípustného expozičního limitu 50 µg.m-3, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen "plumbaemie"). Pokud je plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300 µg Pb.l-1 krve a nižší než 400 µg Pb.l-1 krve, musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy zahrnovat stanovení plumbaemie.

(3) Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50 µg.m-3 a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 400 µg Pb.l-1 krve, musí být informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.".

21. V § 21 odst. 3 se slova "§ 20 odst. 2" nahrazují slovy "§ 14 odst. 7".

22. V § 23 nadpis zní: "Hodnocení zdravotního rizika při práci s biologickými činiteli".

23. V § 23 odst. 4 písm. d) se slovo "alergenních" nahrazuje slovem "senzibilizujících".

24. V § 24 odst. 2 se slova "a to až doby než výsledky hodnocení prokáží, že opatření není třeba činit" nahrazují slovy "pokud hodnocení provedené v souladu s požadavky § 23 neprokáže, že nejsou potřebné".

25. V § 24 odstavec 5 zní:

"(5) Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního předpisu9) do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7, a to v případě, že je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4.".

26. § 27 včetně nadpisu zní:

"§ 27

Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání osobních ochranných pracovních prostředků

Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením nebo jiným právním předpisem3) a pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.".

27. § 28 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 17) a 18) zní:

"§ 28

Zásobování vodou

(1) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou1) v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.17) Na pracovištích s rizikem infekce a na pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky, senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami, s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody pitné, musí odpovídat hygienickým limitům podle zvláštního právního předpisu.18)

(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 oC.

17) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.
Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin.

18) Příloha č. 4 vyhlášky č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch.".

28. § 30 zní:

"§ 30

Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.".

29. § 31 zní:

"§ 31

Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu s požadavky na

a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení,

b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení,

c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu, jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4 písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.".

30. V příloze č. 1 části A a B znějí:

„Část A

Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví

1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce.

2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad

2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji,

2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1,

2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m2 tělesného povrchu (W.m-2),

2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časové vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně.

Tabulka č. 1:

Třídy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje

Třída prácePříklady činnostíM (W.m-2)
IPráce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží (psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů).≤ 80
IIaVýstupní kontrola, řízení osobního vozidla za běžných provozních podmínek. Práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzi po rovné podlaze s přenášením lehkých břemen nebo překonáváním malých odporů (vaření, strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, prodavači).81 až 105
IIbPráce vsedě s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou (dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu, řidiči nákladních vozidel, traktorů, autobusů, trolejbusů a ostatních drážních vozidel). Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg (prodavači při silné frekvenci zákazníků, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků).106 až 130
IIIaPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze, (údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, vystroj ování vnitřku karoserií v automobilovém průmyslu, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu).131 až 160
IIIbPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, (práce ve stavebnictví - kladení cihel při tradiční výstavbě, skládání cihel, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla - výroba velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství).161 až 200
IVaPráce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou a dvojmužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny).201 až 250
IVbPráce spojená s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce na důlních pracovištích s ruční ražbou - práce se sbíječkou, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, ruční sekání s kosou, strojní kování větších kusů).251 až 300
VPráce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na důlních pracovištích s ruční ražbou v nízkých slojích).301 a více

3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:

3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C,

3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 °C,

3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 °C,

3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m-2.

Tabulka č. 2:

Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok

Třída práceM
(W.m-2)
Operativní teplota to (°C)va
(m.s-1)
Rh
(%)
SRto max+++
vz. 001
to minto optto max
I≤ 802022 ± 2280,1-0,230-70vz. 002
II a81-1051820 ± 2270.1-0,2vz. 003
II b106-1301416 ± 2260,2-0,3vz. 004
III a131-16010+12 ± 2+26+0,2-0,3vz. 005
III b161-20010++12 ± 2++26++0,2-0,3vz. 006

Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických podmínkách.

Vysvětlivky k tabulce:

to min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo

to opt je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo

to max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5

va je rychlost proudění vzduchu

SR je intenzita pocení

Rh je relativní vlhkost

+ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro ženy

++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro muže

+++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8m2

to stanovena pro 60 % relativní vlhkosti vzduchu

Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné hodiny.

Operativní teplota to (°C) je jednotná teplota uzavřeného černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí. Při známé střední radiační teplotě tr (°C) (účinné teplotě okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (°C) se určí z výrazu:

to = tr + A (ta - tr),

kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab.č. 3.

Tabulka č. 3

Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty to na rychlosti proudění vzduchu va (m.s-1)

va (m.s-1)0,20.30,40,60,81,0
A (-)0,500,530,600,650,700,75

Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru tg (°C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s-1) lze střední radiační teplotu tr (°C) pro výpočet operativní teploty to (°C) stanovit ze vztahu:

tr = [(tg + 273)4 + 2,9 . 108. va0,6(tg- ta)]1/4 - 273

kde

tg - výsledná teplota kulového teploměru ø 0,10 m (°C)

ta - teplota vzduchu (°C)

va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)

nebo ze vztahu:

tr = [(tg + 273)4 + 2,5 . 108 . va0,6 (tg - ta)]1/4 - 273

kde

tg - výsledná teplota kulového teploměru ø 0,15 m (°C)

ta - teplota vzduchu (°C)

va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)

Střední radiační teplota tr (°C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí.

clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.

Část B

Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže

1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou zátěží.

2. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním, Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.

Tabulka č. 4

Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů a žen

Energetický výdej brutto M (W.m-2)Neaklimatizované osoby Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax
(g.h-1 . m-2)
Aklimatizované osoby Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax
(g.h-1 . m-2)
≤ 80147147
> 80206270

3. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ.m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min-1.

4. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c. Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než 0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části.

Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c:

sm - doba práce za směnu celkem

max - krátkodobě únosná doba práce

Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg≥ta, rh %, 0,64 clo

 tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
W.m-2 brutto80105130160200250300350
20sm480480480480403323232188
max48048048048040332315147
22sm480480480480403323218179
max4804804804804033238738
24sm480480480480403282207171
max4804804804804032826132
26sm480480480480403245196163
max4804804804804031574727
28sm480480480480352230186156
max480480480480352833724
30sm480480480468280217177150
max480480480468280563021
32sm480480480348262205169144
max480480480348111412518
34sm480480392308245195161138
max48048039215159312116
36sm385433351287230185154132
max3854331306638241714
38sm274395324268217176148127
max274106634228201512
40sm247362301251205168142123
max9056403022161311
42sm226335281236194160136118
max5238302318141110
44sm207311263223185153131114
max362823191512109
46sm191290248211176147126110
max272219161311918
48sm178272233200168140121106
max2218161311987
50sm166256221190160135117103
max2017151311987

Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 0,5 m.s-1 , tg≥ta, rh %, 0,64 clo

tg (°C)Třída práceDoba prácepodle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
W.m-2 brutto80105130160200250300350
20sm480480480480403323260191
max48048048048040332326055
22sm480480480480403323221181
max48048048048040332311542
24sm480480480480403316209172
max4804804804804033167335
26sm480480480480403248197164
max4804804804804032485229
28sm480480480480382231187157
max4804804804803521014025
30sm480480480480290217177150
max480480480480290633222
32sm480480480386261205169143
max480480480386145452719
34sm480480443307244194161137
max48048044324166332216
36sm423459347284228184153132
max4234591907440251814
38sm267387319264215174147127
max267136704429201512
40sm240354296247203166140122
max10560413022161311
42sm218326275232192158135117
max5438292318141110
44sm199302257218182151129113
max352722181512109
46sm184281241206173145124109
max25211815131098
48sm170263227195165138119105
max2118151311987
50sm159247214185157133115101
max1917141211987

Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 1 m.s-1 , tg≥ta, rh %, 0,64 clo

tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
W.m-2 brutto80105130160200250300350
20 sm480480480480403323269193
max48048048048040332326961
22sm480480480480403323224182
max48048048048040332314446
24 sm480480480480403323210173
max4804804804804033238237
26sm480480480480403265198165
max4804804804804032655630
28sm480480480480395231187157
max4804804804803951124225
30sm480480480480301217177150
max480480480480301663322
32sm480480480399259204168143
max480480480399155462719
34sm480480457303244192160137
max48048045730367332216
36sm426475342280226182152131
max4264752247640251814
38sm267378313260212173146126
max267146704328201512
40sm232344289243200164139121
max10558402922161311
42sm210316268227 189156133116
max513628221714119
44sm1912922502141791491281112
max322621181412108
46sm176272234201170142123108
max24201714121098
48sm163254220191162136118104
max2017151311987
50sm151238208181154131113100
max1919161210987

Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg≥ta, rh %, 0,64 clo

tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVb
W.m-2 brutto80105130160200250300
20sm480!480480411329263227
max480480480411329263227
22sm480480480411329263224
max480480480411329263117
24sm480480480411329263212
max48048048041132926375
26sm480480480411329241200
max48048048041132915754
28sm480480480411329226190
max4804804804113298341
30sm480480480411275213181
max4804804804112755633
32sm480480480342257202172
max4804804803421114127
34sm480480385303241191 164
max480480385151593122
36sm378425345282226182157
max37842513066382418
38sm269388319263213173150
max2691066342282016
40sm243356296246202165144
max90564030221614
42sm222329276232191157138
max52383023181412
44sm203306259219181150132
max36282319151210
46sm188285243207173144127
max2722191613119
48sm175267229196165138122
max221816131198
50sm163252217186157133118
max201715131198

Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg≥ta, rh %, 0,64 clo

tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIV aIVb
W.m-2 brutto80105130160200250300
20sm480480480411329263227
max480480480411329263227
22sm480480480411329263227
max480480480411329263176
24sm480480480411329263214
max48048048041132926394
26sm480480480411329!243202
max48048048041132924362
28sm480 480480411329227191
max480 48048041128521445
30sm48048048041128563181
max4804804804112755636
32sm480480480329256201172
max4804804803291454529
34sm480480435301239190164
max480480435241669323
36sm415451341279224180156
max41545119074402519
38sm262380314260211171149
max2621367044292016
40sm236348290243199163142
max105604130221614
42sm214320270228188156136
max54382923181412
44sm196297253214179149131
max35272218151210
46sm180276237202170142126
max2521181513109
48sm167258223192162136121
max211815131198
50sm156243211182154131116
max191714121198

Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 1 m.s-1, tg≥ta, rh %, 0,64 clo

tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVb
W.m-2 brutto80105130160200250300
20sm480480480411329263227
max480480480411329263227
22sm480480480411329263224
max480480480411329263117
24sm480480480411329263215
max480480480 411329!263109
26sm480480480411329260202
max48048048041132926067
28sm480480480411329227191
max48048048041132911247
30sm480480480411296213181
max4804804804112966636
32sm480480480392255200171
max4804804803921554629
34sm480480449298237189163
max480480449298673323
36sm419467336275222179155
max41946722476402519
38sm262371308255208170148
max2621467043282016
40sm228338284238196161141
max105584029221613
42sm206311264223186154135
max51362822171412
44sm188287246210176146129
max32262118141210
46sm173267230198167140124
max2420171412109
48sm160249217187159134119
max201715131198
50sm149234204178151128115
max191614121098

31. V příloze č. 1 části D se v názvu za slova "materiálů a" vkládá slovo "teploty".

32. V příloze č. 1 části D ve vysvětlivkách pod tabulkou se za slovo "uvedeny" vkládají slova ", pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 oC".

33. V příloze č. 1 části D bodě 3 se za slova "styku s" vkládá slovo "nechráněnou".

34. V příloze č. 1 části E název tabulky zní: "Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu".

35. V příloze č. 2 části A se slova "v. Chromu (VI) sloučeniny" nahrazují slovy "v. Chromu ostatní sloučeniny".

36. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem "Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v pracovním ovzduší" onačuje jako "Tabulka č. 1".

37. V příloze č. 2 části A tabulce č. 1 se u položky "Olovo" a u položky "Olova anorganické sloučeniny jako Pb" ve sloupci "Poznámky" písmeno "P" nahrazuje písmenem "P*".

38. V příloze č. 2 části A se na konci kolony 5 v textu "Vysvětlivky k tabulce" doplňují slova "P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbaemie".

39. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem "Seznam látek podle čísel CAS:" označuje jako "Tabulka č. 2".

40. V příloze č. 2 části C bodě 2 písm. a) větě druhé se slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".

41. V příloze č. 3 bodě 1 větě první se slovo "pracovní" nahrazuje slovem "osmihodinovou".

42. V příloze č. 3 tabulky č. 3 a 4 znějí:

„Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem

LátkaPELc (mg.m-3)
baryt10,0
cement10,0
čedič tavený10,0
dolomit10,0
železo a jeho slitiny1)10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)10,0
hnědé uhlí a lignit10,0
magnezit10,0
ocelárenská struska10,0
oxidy železa10,0
popílek10,0
prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)10,0
půdní prachy10,0
sádra10,0
saze2,0
siderit10,0
škvára10,0
vápenec, mramor10,0
vysokopecní struska10,0

Vysvětlivky k tabulce:

1) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší.

Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší.

Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem

LátkaPELC (mg.m-3)
Textilní prachy: 
bavlna2,0
len2,0
konopí2,0
hedvábí2,0
syntetická vlákna textilní4,0
sisal6,0
juta6,0
Živočišné prachy 
peří4,0
vlna6,0
srst6,0
ostatní živočišné prachy6,0
Rostlinné prachy: 
mouka4,0
tabák4,0
čaj4,0
káva zelená2,0
koření2,0
prach obilní6,0
Prach z 
- toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) dřevin01,0
- tvrdých a senzibilizujících dřev2.0
- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin5,0
ostatní rostlinné prachy6,0
Jiné prachy s dráždivým účinkem: 
prach fenolformaldehydových pryskyřic5,0
prach PVC5,0
prach z broušení pneumatik3,0
prach epoxidových pryskyřic2,0
prach polyakrylátových pryskyřic5,0
prach polyesterových pryskyřic5,0
prach polyethylenu5,0
prach polypropylenu5,0
prach polymerních materiálů5,0
prach sklolaminátů5,0

Vysvětlivky k tabulce:

1) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),

2) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení .“.

43. V příloze č. 3 části nadepsané "Měření a hodnocení expozice prachu" větě první se slova "odběr vzorků v pracovním ovzduší na stanovení koncentrace prachu" zrušují.

44. V příloze č. 3 části nadepsané "Měření a hodnocení expozice prachu" písmeno a) zní:

"a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.

Princip zkoušky.

Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.

Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.).

Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence).

Rozsah použití zkoušky.

Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu.

Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto:

XD = x0 + k.s0

kde

x0 průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici

k je konstanta, doporučuje se hodnota 3

s0 je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola - Validace)

Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů).

Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.

Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. ± 5 % hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1-3,5 litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.

Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře, pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody.

Etalony, referenční materiály.

Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů

Přístroje a zařízení.

Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.).

Čerpací jednotka - čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou ±5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody). Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky.

Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC apod.)

Držáky filtrů.

Podpůrné destičky pro podložení filtru.

Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných ±5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.

Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu).

Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).

Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %.

Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší.

Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávám filtrů.

Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.

Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.

Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti.

Filtry.

Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku.

Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů ,5 μm, pro respirabilní frakci velikost pórů ,5 μm) - např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken ,0 μm, tloušťka filtru >400 μm a plošná hmotnost >5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu.

Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

Postup zkoušky.

Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu.

Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce

c = m/V, kde

c ... koncentrace frakce (mg/m3)

m ... celková hmotnost prachu (mg)

V ... objem odebraného vzorku (m3)

Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici)

m = W2 - W1 , kde

W1 ......hmotnost filtru před odběrem (mg)

W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg)

Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - Validace).

Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru

V = Q . t, kde

Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min)

t ... doba odběru (min)

Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice).

Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrováného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T = 20 °C a p= 101,3 kPa.

V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:

V = Q . t . (pkal . todb / podb . tkal)1/2 , kde

Q ... objemový průtok odběrovým zařízením (m3/mm)

t ... doba odběru (min)

pkal ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici

todb ... teplota během kalibrace (°C)

podb ... tlak odebraného vzduchu (kPa)

tkal ... teplota odebraného vzduchu (° C)

1. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu osobní odběrovou aparaturou.

Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.

Přípravné práce.

Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic. Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 °C a byla udržována v rozmezí ± 3 °C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % ± 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exikátoru nebo pod ochranným obalem.

Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.). je nutno provést novou kalibraci vah.

Vážení čistých filtrů - filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců.

Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.

Odběr vzorku v terénu.

Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540).

Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením).

Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro měření.

Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.

Zpracování vzorku v laboratoři.

Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů.

Výpočet koncentrace prachu je uveden výše.

Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení.

2. Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.

Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech. Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481.

Celý postup je identický jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízeni umožňují stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu.

3. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.

Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb pracovníků.

Požadavky na metrologickou návaznost.

Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění. Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování) pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.

Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace)
(viz schéma nejběžnější aplikace)
podle doporučení výrobce takto:

Čerpací jednotka (v zapojení nasává) - odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) - průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrově aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy.)

Vyjádření výsledků.

Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3.

Zaokrouhlování výsledků.

Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.

Validace metody, kontrola stability zkoušek.

V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO 3534 - 1.

Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku.

Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti.

Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru.

Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměrů nesmí být horši než ± 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do ± 3 %. Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší.

Mez detekce (mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol).

Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k = 10.

V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků.

Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (± 3 so), musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné.

Shodnost - vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku.

Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit, zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.

Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky.

Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření.

Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky:

- nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace,

- vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízení s konvenční funkcí,

- vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku,

- vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost,

- další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody.

Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku

U (p, q, r, ...) = k . (up2 + uq2 + ur2 + ...)1/2

kde

k ... koeficient rozšíření,

up ... dílčí standardní nejistota parametru p,

uq ... dílčí standardní nejistota parametru q,

ur ... dílčí standardní nejistota parametru r

Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:

Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.“.

45. Název přílohy č. 4 zní: "Požadavky na větrání pracovišť".

46. V příloze č. 4 se slova "Část A" a slova "Požadavky na nucené větrání" zrušují.

47. V příloze č. 4 bodě 1 větě první se slovo "větrací" zrušuje, ve větách druhé a třetí se slovo "větracího" nahrazuje slovem "přiváděného".

48. V příloze č. 4 bodě 3 se slova "čerstvého větracího" nahrazují slovem "venkovního".

49. V příloze č. 4 bodě 6 větě čtvrté se slovo "klimatizovaných" zrušuje.

50. V příloze č. 4 bodě 12 se slovo "odsátého" nahrazuje slovem "odpadního".

51. V příloze č. 4 se Část B zrušuje.

52. V příloze č. 5 části A tabulce č. 1 se slova "Minutový přípustný5),6)" nahrazují slovy "Minutový přípustný5)".

53. V příloze č. 5 části A "Poznámky k tabulkám č. 1-3" se v poznámce č. 2) slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".

54. V příloze č. 5 části A bodě 4 větě druhé se za slova "překročit ani" vkládá slovo "opakovaně".

55. V příloze č. 5 části B bodě 4 se věta druhá nahrazuje větou "Pracovní úkony s použitou silou 60 % Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání 1x za sekundu.".

56. V příloze č. 5 části B bodu 4 větě poslední se za slova "než 45 % Fmax" vkládají slova "jako pravidelná součást hlavní pracovní operace" a za slovem "operace" se tečka nahrazuje čárkou.

57. V příloze č. 5 Část C zní:

„Část C

Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen

1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za pracovní dobu. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit 10000 kg za pracovní dobu a to ani při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.

2. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen, těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.14)

3. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.

Tabulka č. 1

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1)

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než (kg)Délka vertikální dráhy břemeneMaximální počet zdvihů za 1 minutuMaximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu
15podlaha - zápěstí2)56500
zápěstí - rameno2)6
10podlaha - zápěstí2)75500
zápěstí - rameno2)8
podlaha - rameno2)6
5podlaha - zápěstí94000
podlaha - rameno8
podlaha - nad rameno5
zápěstí - rameno10
zápěstí - nad rameno8
rameno - nad rameno6

Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.

Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nepřetržité nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 5 - 10kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.

1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.

2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

Tabulka č. 2

Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při dobrých úchopových možnostech

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)   15       10       5    
Maximální vzdálenost přenášení (m)101520

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.“.

58. V příloze č. 5 části D bodě 1 a bodě 2 písm. a) se slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".

59. V příloze č. 5 části D bodě 4 písm. a) se slovo "nevhodných" nahrazuje slovem "nepřijatelných".

60. V příloze č. 5 části D písm. A) bodě 5 a v písm. B) se slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".

61. V příloze č. 5 části E u "Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech" bodě 1 písm. d) se slova "za směnu" zrušují.

62. Příloha č. 6 zní:

"Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

Část A

Prostorové požadavky na pracoviště

1. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti volná podlahová plocha nejméně 2 m mimo zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m.

2. Světlá výška, pracovišť, na kterých se vykonává trvalá práce musí být

a) při ploše do 50 m nejméně 2,60 m,

b) při ploše od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m,

c) při ploše od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m,

d) při ploše více než 2000 m2 nejméně 3,25 m.

3. Světlá výška místností se šikmými stropy musí být alespoň nad polovinou podlahové plochy 2,30 m.

4. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává práce po dobu kratší než 4 hodiny za pracovní dobu nebo práce občas, nesmí být nižší než 2,1 m.

5. Výšky uvedené v bodu 2 písm. c) a d) mohou být v prodejních prostorách, kancelářích a jiných pracovních prostorách, ve kterých je vykonávána lehká práce, či práce v sedě, sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého trvale pracujícího na pracovišti vzdušný prostor podle bodu 6 a bude vyloučeno oslňování zaměstnanců. Světlá výška však nesmí být nižší než 2.60 m.

6. Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně:

12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,

15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,

18 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.

Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními.

7. Požadavky v bodech 1 až 6 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.

Část B

Prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení

1. Volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m (mimo zařízení a spojovací cesty).

2. Prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojeni s prostorami sousedními okny, průhledy a podobně.

3. Na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně:

20 m vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,

25 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,

30 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.

Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním, nebo vzduchotechnickým zařízením.

Uvedené prostorové požadavky se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a podobná zařízení.

Část C

Některé požadavky na pracovní místo

1. Výška pracovní (manipulační) roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a zrakovým nárokům. Optimální výška pracovní roviny je při práci vstoje u mužů v rozmezí 1020 - 1180 mm, u žen 930 - 1080 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 - 310 mm a u žen 210 - 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se předpokládá v rozsahu 400 ± 50 mm. Pokud jsou při práci používány přípravky (například svěráky) a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby.

2. Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak (drobné předměty, součásti a podobně) se výška pracovní roviny zvětšuje přibližně o 100 - 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje i s předměty těžšími než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje přibližně o 100 - 200 mm .

3. Dosahy horních končetin na vodorovné pracovní rovině při práci vsedě se upravují v souladu s údaji v následujících obrázcích.

4. Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo k zaujímání fyziologicky nepřijatelných pracovních poloh.

Obr. 1

Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě

Obr. 2
Obr. 2

Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě

Vysvětlivky k obr. č. 2

Oblast A - časté a přesné pohyby, uchopování drobných předmětů prsty obou rukou.

Oblast B - pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy- mírné předklánění, pohyb do stran.

Oblast C - maximální dosah - méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu.

Obr. 3
Obr. 3

Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje

5. Pracovní sedadlo a prostor pro dolní končetiny

a) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou výškou sedáku a se zádovou operou.

b) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být vybavena sedadlem jednoduché konstrukce pro krátkodobý odpočinek.

c) Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky. Povrch sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce zvláště pokud jde o poréznost, omyvatelnost a podobně.

d) Pracovní místa, na nichž je zvýšena pracovní rovina, se vybavují pracovními sedadly s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakovým požadavkům. Musí být vybavena kruhovou či jinou opěrou pro dolní končetiny.

e) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případech, kdy provádění pracovních úkonů je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonů mimo optimální dosah paží (obrázek č. 2), se pracovní místa vybavují otočnými, popřípadě pojíždějícími sedadly.

f) Prostor pro dolní končetiny na pracovních místech s trvalým i přerušovaným sedem musí být dostatečně velký a musí umožňovat pohodlnou pracovní polohu a pohyb dolních končetin jak vpřed, tak do stran.

g) Rozměry pohybového prostoru pro dolní končetiny jsou uvedeny v následujícím přehledu [mm]

Nejmenší výška nad podlahou600
Nejmenší celková šířka500
Nejmenší hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)500
Optimální hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)700
Nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu200

h) Pohybový prostor pro nožní ovládače:

- maximálně 400 mm od roviny h (svislá rovina proložená místem nejvíce vystupující hrany pracovní roviny , kolmá k vodorovné rovině - podlaze),

- minimálně 200 mm od roviny h vpřed,

- maximálně 250 mm nad základnou.

- maximálně 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h.

Uvedené hodnoty platí v případě, že přední hrana sedadla je asi 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovládače posunout vpřed nebo vzad.

i) Síly přípustné pro ovladače a rozměry ruky jsou uvedeny v tabulkách.

j) Při základní poloze vstoje lze použít nožních ovladačů jen ve výjimečných případech, není-li frekvence jejich používání větší než 5 za minutu, a umožňuje-li jejich provedení střídavou obsluhu pravou a levou nohou. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly (např. loketní a kolenní ovladače) se nesmí používat.

Přípustné síly pro ovladače

Typ ovladačeTvar, polohy a frekvence ovládáníZpůsob ovládání, minimální a maximální síly (N)
TlačítkoKruhové, čtvercové, obdélníkové, hřibovéJedním prstemmin. 2,5
max. 8
dlanímin. 2,5
max. 50
Přepínač páčkovýVálcový, kuželový, hranolový dvoupolohový: min. 30° na strany od svislé osy,
třípolohový: min 30° na strany od svislé osy a kolmo k základně
Prstymin. 2,5
max. 10
Přepínač otočnýKruhová základna, úchopová část kuželová, obdélníková
při zrakové kontrole: max. počet poloh - 24, min. úhel mezi polohami - 15°
při hmatové kontrole: max. počet poloh - 8, min. úhel mezi polohami - 45°
Prstymin. 2,5
max. 15
TočítkoVálcový, kuželový průměr do 2,5 cm průměr větší než 2,5 cmPrstymin. 2,5
max. 4
min. 2,5
max. 15
Kolo ručníVnější průměr věnce se volí podle rychlosti otáčení, při větší rychlosti menší průměrJednou rukoumin. 10
max. 100
oběma rukamamin. 10
max. 200
Volanta) technická zařízení pracovně nepojíždějícíOběma rukamamax. 115
b) technická zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukamamax. 80
c) všechna technická zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)oběma rukamamax. 350
VolantZemědělská a lesnická zařízení 
a) tech. zařízení pracovně nepojíždějícíOběma rukamamax. 120
b) tech. zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukamamax. 120
c) všechna zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)oběma rukamamax. 490
Páka ručníRukojeť : válcová, kuželová, i kulováHorní končetinou pohyb páky :
trvale :vpřed a vzadmin. 10
max. 60
do stranmin. 10
max. 40
často :vpřed a vzadmin. 10
max. 120
do stranmin. 10
max. 80
zřídka :nahoru a dolů:min. 10
max. 300
(nouzová a parkovací brzda)
u zemědělských a lesnických strojů: max. 250
nouzová a parkovací brzda max. 295
Páka nožní (pedál)Obdélníkový, kruhový, čtvercový trvale:Pohybem celé nohymin. 10
max. 90
často:pedál provozní nouzové brzdymin. 40
max. 400
pedál ovládaný pohybem nohy v kotníkumin. 20
max. 60
zemědělské a lesnické stroje :
pedál spojky: max. 245
pedál akcelerátoru: max. 60
pedál provozní a nouzové brzdy: max. 580
ostatní pedály: max. 150

Trvale používané ovladače- takové, které jsou používány více než 40x za pracovní dobu.
Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 až 40x za pracovní dobu.
Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané měně než 20x za pracovní dobu.

Rozměry ruky

 MužiŽeny
 Průměr    95 %    Průměr    95 %  
Délka ruky dlaňová   18,820,317,218,6
Délka dlaně10,711,79,810,7
Délka III. prstu8,197,48,2
Šířka ruky8,89,788,8

Část D

Pracovní polohy a jejich hodnocení

Hodnocení práce z hlediska pracovních poloh je nejvýznamnější na stabilních pracovních místech (např. práce na stacionárních a pracovně-pojíždějících strojích, práce v pásové výrobě aj.), kdy zaměstnanec je více než polovinu osmihodinové směny na stejném pracovním místě a provádí obdobnou pracovní činnost. Pracovní polohu si přitom zaměstnanec nemůže sám volit, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa, prostorových parametrech pracoviště a podobně.

Při hodnocení ostatních pracovních činností je možné též vycházet z uvedených kritérií, ale vždy je nezbytné přihlédnout k individuálním charakteristikám jednotlivých prací, zejména jde o časové faktory práce.

Pracovní poloha je vždy hodnocena pouze v souvislosti s vykonávanou činností, tj. jestliže jde o strukturální části pracovní činnosti a nejde-li o nahodilé chování.

Používá se dvoukrokový systém hodnocení pracovních poloh, přičemž:

1. KROK - zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí úhlů

2. KROK - zahrnuje podmínky, za kterých lze polohy označené v kroku 1 za podmíněně přijatelné zařadit mezi polohy přijatelné.

Přijatelná pracovní poloha:

Za přijatelnou pracovní polohu se považuje práce vsedě nebo vstoje popřípadě s možností střídání sedu a stoje.

Podmíněně přijatelná pracovní poloha:

Vymezení podmíněně přijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.

Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 - 8 minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů.

Nepřijatelná pracovní poloha:

Vymezení nepřijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.

Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut.

Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách nesmí být delší než polovinu osmihodinové směny.

Hodnocení poloh:

- Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4°.

- Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině.

- Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.

TRUP
TRUP

KROK 1:
 NEPŘIJATELNÁ POLOHA
Statická poloha trupuPředklon trupu větší než 60°.
Záklon bez opory celého těla.
Výrazný úklon či pootočení trupu větší než 20°.
Dynamická poloha TrupuPředklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min.
Výrazný úklon trupu či pootočení větší než 20° při frekvenci pohybů ≥ 2/min..
 PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
Statická polohaPředklon trupu 40° - 60° bez opory trupu (KROK 2 A).
Zákon trupu s oporou těla (KROK 2 B).
Výrazný úklon či rotace větší 10° a menší než 20°.
Dynamická polohaPředklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).
Výrazný úklon trupu do stran větší než 20° při frekvenci pohybů menší než 2/min. (KROK 2 A).
Záklon trupu při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).
 
KROK 2:A Přijatelná, jestliže doba držení v této poloze je nižší než maximálně přijatelný čas držení (v minutách).
B Přijatelná, jestliže je opora trupu (zádová opěra).
C Nepřijatelná, jestliže stroj je používán po dobu delší než polovinu pracovní směny

HLAVA - KRK
HLAVA - KRK

KROK 1:
 NEPŘIJATELNÁ POLOHA
Statická polohaPředklon hlavy větší než 25 bez podpory trupu.
Záklon hlavy bez podpory celé hlavy.
Úklon a rotace hlavy větší než 15°.
Dynamická polohaÚklon a rotace hlavy větší než 15° s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
Předklon hlavy větší než 25° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min
 PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
Statická polohaPředklon) hlavy 25 - 40° s podporou celého trupu (KROK 2 A).
Dynamická polohaPředklon hlavy 25° - 40° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
Záklon hlavy do 15° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
Úklony a rotace hlavy do 15° s frekvencí menší než 2/min (KROK 2 B).
 
KROK 2:A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení.
B Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny

HORNÍ KONČETINY (PAŽE)
HORNÍ KONČETINY (PAŽE)

KROK 1:
 NEPŘIJATELNÁ POLOHA
Statická polohaNevhodná poloha paže (zpětné ohnutí paže, krajní zevní rotace paže, zvednuté rameno).
Vzpažení paže větší než 60°.
Dynamická polohaVzpažení paže větší než 60° při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.
Zapažení při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.
 PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
Statická polohaVzpažení paže 40° - 60°, jestliže paže není podepřena (KROK 2 A).
Dynamická polohaVzpažení paže 40 - 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min (KROK 2 C, B).
Zapažení při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
 
KROK 2:A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení.
B Není přijatelná při frekvenci pohybů ≥10/min.
C Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny

DOLNÍ KONČETINY
DOLNÍ KONČETINY

KR0K 1:
 NEPŘIJATELNÉ POLOHY
Statické polohyExtrémní flexe kolena, extrémní dorzální/plantární flexe v kotníku.
Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
 PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY
Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů větší než 2/min (KROK 2 B).
 
KROK 2:B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.

OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA

KROK 1:
 NEPŘIJATELNÉ POLOHY
Statické polohyExtrémní flexe nebo extenze v lokti, extrémní supinace a pronace zápěstí, extrémní flexe a extenze zápěstí..
Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
 PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY
Statické polohyPráce vleže, v kleče, v dřepu (KROK 2 B)
Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
 
KROK 2:B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.“.

63. V příloze č. 7 se dosavadní text označuje jako „Část A“ a doplňuje se Část B, která zní:

„Část B

Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže

Psychická zátěž

a) Vnucené pracovní tempo

Vnuceným pracovním tempem se rozumí takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu.

Pro činnost s vnuceným pracovním tempem, rytmem vykonávaných úkonů či operací je charakteristickým znakem přímá závislost na technologických podmínkách. Jde o striktní podřízenost zaměstnance technologickému procesu, zaměstnanec nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat.

Dále jsou to činnosti prováděné na technologicky propojených pracovních stanovištích a tedy časově na sobě závislých, kdy je nutné po provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky navazující pracovní místo.

b) Monotonie

Monotónními pracemi se rozumí pracovní činnosti, pro které je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti.

Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:

monotonie pohybová - tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů;

monotonie úkolová - tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků), situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů. Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů.

V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.

Hodnocení monotonie

Pro základní, screeningové zhodnocení se v praxi sledují dvě kritéria:

- časové trvání - délka pohybové operace (cyklu);

- počet opakovaných operací v průběhu jedné pracovní doby.

Vysokou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání v maximálně 3 minutových intervalech.

Vysokou úkolovou monotonií se rozumí jednotvárné stále se opakující provádění jednoho jednoduchého úkolu.

Zvýšenou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací v maximálně 5 minutových intervalech.

Zvýšenou úkolovou monotonií se rozumí opakující se provádění 2 - 3 jednoduchých úkolů téhož druhu.

c) Časový tlak

Prací pod časovým tlakem se rozumí psychicky a senzoricky zatěžující práce spojená s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou nedostatečné možnosti regenerace organizmu a rychlého nástupu únavy. Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s:

- přetížením kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce);

- složitostí řízeného objektu:

- neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah;

- soustředěným monitorováním více čtyři hodiny za pracovní dobu;

- přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu;

- mimořádně psychicky a senzoricky náročnými úkoly v trvání minimálně 2 hodin denně.

d) Sociální interakce a interpersonální aktivity

Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod.

Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce.

Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50% směny denně.

e) Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob

Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je složitost činnosti, nutnost dodržování pravidel bezpečného chování, náročnost práce vyplývající z možného rizika.

Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním.

f) Práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu

Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou pracovni směny a s nepravidelným rozložením pracovní doby za podmínek nepřetržitého provozu.

Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž

V tomto hledisku se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napěti. Vždy je třeba specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže.

Například:

1) Vlivy narušující soustředění při práci jsou nepříznivé jak pro kvalitu práce (např. zvýšená chybovost), tak pro zaměstnance (možná neurotizace), např. hluk. Hluk je v tomto případě nutno posuzovat nejen z hlediska intenzity, ale i kvality.

2) Odpovědnost organizační a hmotná, zejména u zaměstnanců řídících výrobní a lidské zdroje a u zaměstnanců s osobní hmotnou odpovědností. Jde o jeden z nejvýznamnějších činitelů spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci. Společným rysem je tlak pracovních povinností, projevující se vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi, které se přenášejí do mimopracovní doby.

3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém zaměstnanců. Patří sem i práce vykonávané na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací.

4) Nároky na ostatní smyslové orgány.

Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který pracuje v oblasti pracovního lékařství).

Zraková zátěž

a) Velikost kritického detailu

Hodnotí se podle poměru mezi pozorovací vzdáleností D a velikostí kritického detailu d. Kritický detail je geometrický útvar jedno nebo vícerozměrný, rozhodující pro zrakové vnímání. Je to ta část pozorovaného předmětu, znaku, symbolu apod., kterou je nutno rozlišit, aby byl pozorovaný předmět správně identifikován. V tabulce č. 1 jsou uvedeny rozměry kritického detailu u běžných pozorovacích vzdáleností.

Tabulka č. 1

Rozměry kritického detailu d
(rozměry uvedeny v mm)

   Poměr        Pozorovací vzdálenost D    
D/d3505001000
16700,210,300,60
10000,350,501,00

Poznámka:

V technické literatuře se používá míra obloukového úhlu. ve kterém je detail vnímán a obloukové minuty. Poměr D/d =1670 je roven hodnotě 2.06 obloukových minut, poměr D/d =1000 je roven hodnotě 3,44 obloukových minut. Tyto údaje neplatí pro znaky na obrazovkách, kde se - vzhledem k malým rozměrům kritických detailů (nejmenší rozměr má tečka) - uvažuje celé písmo. Za základ měření se zde bere výška velkého písmene H a za minimální se pokládá hodnota 16 obloukových minut, za optimální 20-22 obloukových minut.

b) Náročnost na diskriminaci detailů

V tomto kritériu jde o výraznost detailu oproti pozadí. Kontrastnost detailu a pozadí je podmíněna více činiteli: tvarem, barvou, jasem, pohybem předmětu či okolí nebo obojím. Tito činitelé usnadňují nebo ztěžují diskriminaci. Hodnotí se též kvalita písemných podkladů, které pro neostré kontury, malý kontrast písma a pozadí či malou čitelnost, bývají špatně vnímatelné (rukopisy, výkresy, špatná kvalita rozmnožovaných podkladů).

Tabulka č. 2

Kontrast jasu (K) ve vztahu k rozlišitelnosti předmětů od pozadí se posuzuje podle hodnot:

 VelkýK ≥ 0,8velmi dobrá rozlišitelnost  
 Střední   0,5 ≥ K < 0,8   dobrá rozlišitelnost
 MalýK < 0,5špatná rozlišitelnost

Kontrast se stanoví podle vzorce:

/ La - Lb /
K = ————
Lb

K = kontrast

La = jas kritického detailu cel/m2

Lb = jas bezprostředního okolí kritického detailu cd/m2

c) Nároky na adaptaci zraku

Vznikají při střídání pohledu na místa s rozdílným jasem (simultánně) nebo při častých změnách jasu předmětů či intenzity osvětlení (sukcesivně). Zvýšené nároky na adaptační procesy vedou ke zhoršení zrakového výkonu - k oslnění, tj. k nepřiměřenému stavu zraku, který narušuje zrakovou pohodu, nebo zhoršuje až znemožňuje vidění. Rozlišují se tři stupně oslnění:

- rušivé (discomfort glare, psychologické), kdy zdroj oslnění odvádí pozornost od místa zrakového úkolu;

- omezující (disability glare, fyziologické), které ztěžuje rozlišování, vede k únavě zraku a k poklesu zrakové výkonnosti;

- oslepující (blinding glare), které znemožňuje vidění.

Při dlouhém trvání již diskomfortní oslňování vede k únavě zraku a poklesu zrakové výkonnosti. Je-li zdroj jasu v přímém zorném poli, lze zjednodušeně jako rušivé oslnění posuzovat při kontrastním poměru jasů v hodnotě 1:10 až 1:100. jako omezující při kontrastním poměru větším než 1:100.

Při hodnocení je třeba brát v úvahu především časové charakteristiky. Při dlouhodobém slabším oslnění rušivém se zrak unavuje víc, než při krátkodobém intenzivním oslnění.

d) Nároky na akomodaci a okohybné svaly

Nároky na akomodaci vznikají při dlouhodobé fixaci pohledu na blízké předměty, kdy se unavují svaly ovládající čočku a konvergenci očí.

K únavě okohybných svalů dochází například při trvalém sledování pohybujících se předmětů nebo musí-li pracovník nepřetržitě střídavě pozorovat různě rozmístěné předměty.

e) Práce za zvláštních světelných podmínek

Hodnotí se, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky pro daný charakter práce, tj. hodnotí se světelné podmínky, které jsou podmíněné technologicky, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení, případně práce v trvale umělém nebo sdruženém osvětlení. K tomuto faktoru patří i hodnocení náročnosti práce například rozlišování barev, odstínů, detailů.

Hodnotí se zde i jiné, nevyjmenované podmínky, které přispívají ke zrakové zátěži při práci. Příkladem jsou PC, monitory a optické zvětšovací přístroje při nepřetržitém trvání práce více než 4 hodiny za pracovní dobu, také rušení zrakového úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší přípustné limity, zhoršují však zrakové vnímání.

f) Používání zvětšovacích přístrojů.“.

64. V příloze č. 9 v Seznamu karcinogenů Skupina 2 zní:

"Skupina 2

Karcinogeny skupiny 2 jsou chemické látky uvedené ve zvláštním právním předpisu7) pod označením Karc. kat. 2, a dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Tvrdými dřevy se pro účely tohoto nařízení rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu (Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského apod. (Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer), jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus), ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus), topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké černé dřevo apod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé (Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon), mahagon africký, senegalský apod. (Khaya ivorensis anthoteca), limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus), aiele (Canarian schweinfurtii), andoug (Monopetalanthus heitzii), tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim (Balfourodendron riedelianum).".

65. Příloha č. 10 včetně nadpisu zní:

"Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

Seznam biologických činitelů, jejich klasifikace a související požadavky na pracoviště

Biologický činitelSkupinaPoznámka
Bakterie  
Actinobacillus actinomycetemcomitans
(Haemophilus actinomycetemcomitans)
2 
Actinomadura madurae2 
Actinomadura pelletieri2 
Actinomyces gerencseriae2 
Actinomyces israelii2 
Actinomyces pyogenes2 
Actinomyces spp.2 
Arcanobacterium haemolyticum (corynobacterium hemolyticum)2 
Bacteroides fragilis2 
Bartonella bacilliformis2 
Bartonella (Rochalimea) spp2 
Bordetella bronchiseptica2 
Bordetella parapertussis2 
Bordetella pertussis2V
Borrelia burgdorferi2 
Borrelia duttonii2 
Borrelia recurrentis2 
Borrelia spp.2 
Campylobacter fetus2 
Campylobacter jejuni2 
Campylobacter spp.2 
Cardiobacterium hominis2 
Clostridium botulinum2T
Clostridium perfringens2 
Clostridium spp.2 
Clostridium tetani2T, V
Corynebacterium diphtheriae2T, V
Corynebacterium minutissimum2 
Corynebacterium pseudotuberculosis2 
Corynebacterium spp.2 
Edwardsiella tarda2 
Ehrlichia sennetsu (Rickettsia sennetsu)2 
Ehrlichia spp.2 
Eikenella corrodens2 
Enterobacter aerogenes/cloacae2 
Enterobacter spp.2 
Enterococcus spp.2 
Erysipelothrix rhusiopathiae2 
Escherichia coli (s výjimkou nepatogenních kmenů)2 
Flavobacterium meningosepticum
(Chryseobacterium meningosepticum)
2 
Fluoribacter bozemanae (Legionella)2 
Francisella tularensis (typ B)2 
Fusobacterium necrophorum2 
Gardnerella vaginalis2 
Haemophilus ducreyi2 
Haemophilus influenzae2 
Haemophilus spp.2 
Helicobacter pylori2 
Chlamydia pneumoniae2 
Chlamydia psittaci (jiné kmeny)2 
Chlamvdia trachomatis2 
Klebsiella oxytoca2 
Klebsiella pneumoniae2 
Klebsiella spp.2 
Legionella pneumophila2 
Legionella spp.2 
Leptospira interrogans (všechny serotypy)2 
Listeria ivanovii2 
Listeria monocytogenes2 
Morganella morganii2 
Mycobacterium avium-intracelulare2 
Mycobacterium fortuitum2 
Mycobacterium chelonae2 
Mycobacterium kansasii2 
Mycobacterium malmoense2 
Mycobacterium marinum2 
Mycobacterium paratuberculosis2 
Mycobacterium scrofulaceum2 
Mycobacterium simiae2 
Mycobacterium szulgai2 
Mycobacterium xenopi2 
Mycoplasma caviae2 
Mycoplasma hominis2 
Mycoplasma pneumoniae2 
Neisseria gonorrhoeae2 
Neisseria meningitidis2V
Nocardia asteroides2 
Nocardia brasiliensis2 
Nocardia farcinica2 
Nocardia nova2 
Nocardia otitidis caviarum2 
Pasteurella multocida2 
Pasteurella spp.2 
Peptostreptococcus anaerobius2 
Plesiomonas shigelloides2 
Porphyromonas spp.2 
Prevotella spp.2 
Proteus mirabilis2 
Proteus penneri2 
Proteus vulgaris2 
Providentia alcalifaciens2 
Providentia rettgeri2 
Providentia spp.2 
Pseudomonas aeruginosa2 
Rhodococcus equi2 
Rickettsia spp.2 
Bartonella quintana (Rochalimaea quintana)2 
Salmonella (jiné serotypy)2 
Salmonella Arizonae2 
Salmonella Enteritidis2 
Salmonella Paratyphi A,B,C2V
Salmonella Typhimurium2 
Serpulina spp.2 
Shigella boydii2 
Shigella dysenteriae jiná než typ2 
Shigella flexneri2 
Shigella sonnei2 
Staphylococcus aureus2 
Streptobacillus moniliformis2 
Streptococcus pneumoniae2 
Streptococcus pyogenes2 
Streptococcus spp.2 
Streptococcus suis2 
Treponema carateum2 
Treponema pallidum2 
Treponema pertenue2 
Treponema spp.2 
Vibrio cholerae (včetně El Tor)2 
Vibrio parahaemolyticus2 
Vibrio spp.2 
Yersinia enterocolitica2 
Yersinia pseudotuberculosis2 
Yersinia spp.2 
Bacillus anthracis3 
Brucella abortus3 
Brucella canis3 
Brucella melitensis3 
Brucella suis3 
Coxiella burnetii3 
Escherichia coli. cytotoxické kmeny3T
Francisella tularensis (typ A)3 
Chlamydia psittaci (avinní kmeny)3 
Mycobacterium africanum3V
Mycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG)3V
Mycobacterium leprae3 
Mycobacterium tuberculosis3 
Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei)3 
Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei)3 
Puckettsia prowazekii3 
Rickettsia rickettsii3 
Rickettsia tsutsugamushi3 
Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri)3 
Ricktettsia conorii3 
Yersinia pestis3 
Mycobacterium microti3 * 
Mycobacterium ulcerans3 * 
Rickettsia akari3 * 
Rickettsia canada3 * 
Rickettsia montana3 * 
Salmonella Typhi3 *V
Shigella dysenteriae (typ 1)3 *T
Adenoviridae (T 8, T 19, T 37)2 
Arenaviridae  
Virus lymfocytámí choriomeningitidy- Lassa (arenaviry Starého světa)2 
Komplex virů Tacaribe2 
Flexal  
Virus lymfocytámí choriomeningitidy (neurotropní kmenv)3 
Virus lymfocytámí choriomeningitidy (ostatní kmeny)2 
Guanarito4 
Virus horečky Lassa4 
Virus Junin (Argentinská nemoc)4 
Virus Machupo, Amapari4 
Sabia4 
Astroviridae2 
Virus Norwalk2 
Bunyaviridae  
Bhanja2 
Germiston2 
Virus bunyamvera2 
Virus kalifornské enecefalitidy2 
Jiné patogenní viry (virus horečky Papataci)2 
Belgrade3 
Sin nombre3 
Virus horečky oropouche3 
Hantaviridae  
Jiné hantaviry2 
Virus Puumala2 
Virus korejské hemoragické horečky (Hantaan virus)3 
Virus Seoul3 
Nairoviridae  
Virus Hazara2 
Virus krymsko konžské hemoragické horečky4 
Phleboviridae  
Toskánský virus2 
Virus horečky Sandfly2 
Virus horečky údolí Rift3V
Caliciviridae  
Virus Norwalk2 
Jiné Caliciviridae2 
Virus hepatitidy E3 * 
Coronaviridae2 
Filoviridae  
Virus Ebola4 
Virus Marburské horečky4 
Flaviviridae  
Jiné flavoviry patogenní pro člověka2 
(viry klíšťové encefalitidy západního typu)3V
Virus australské encefalitidy (Encefalitida Murray Valley)3 
Virus dengue, typ 1-43 
Virus encefalitidy St. Louis3 
Virus horečky Kyasanurského lesa3V
Virus japonské encefalitidy B3v
Virus klíšťové encefalitidy východního typu3v
Virus Omské hemoragické horečky3V
Virus Powassan3 
Virus Rocio3 
Virus západní nilské horečky3 
Virus žluté zimnice3V
Virus hepatitidy C3 *D
Virus hepatitidy G3*D
Virus vrtivky (Looping ill)2 * 
Virus Wesselbron3 * 
Virus středoevropské klíšťové encefalitidy3 * 
Hepadnaviridae  
Virus hepatitidy B2 *V, D
Virus hepatitidy D (delta)3 *V, D
Herpesviridae  
Cytomegalovirus2 
Herpesvirus varicella-zoster2 
Lidský herpesvirus 72 
Lidský herpesvirus 82D
Lidský B-lymfotropní virus (HBLV-HHV6)2 
Virus Epsteina a Barrové (EBV)2 
   
Virus herpes simplex typ 1 a 22 
Opičí B virus3 
Orthomyxoviridae  
Viry chřipky A, B a C2V (kromě typu C)
Orthomyxoviry přenášené klíšťaty (Dhori a Thogoto)2 
Papovaviridae  
Viry BK a JC2D
Lidské papilomaviry2D
Paramvxoviridae  
Virus spalniček2V
Virus epidemické parotitidy2V
Virus newcastleské nemoci2 
Viry parainfluenzy typy 1 -42 
Lidský respirační syncytiální virus2 
Parvoviridae  
Lidský parvovirus (B 19)2 
Picornaviridae  
Virus akutní hemaragické konjunktivitidy (AHC)2 
Viry Coxsakie2 
Echoviry2 
Virus hepatitidy A (lidský enterovirus typ 72)2V
Polioviry2v
Rhinoviry2 
Poxviridae  
Virus králičich neštovic2 
Virus kravských neštovic2 
Virus molluscum contagiosum2 
Virus Orf2 
Virus tubera mulgentium2 
Virus vaccinie2 
Virus opicích neštovic3V
Viry varioly (všechny typy)4V
Reoviridae  
Lidské rotaviry2 
Orbiviry2 
Reoviry2 
Retroviridae  
Viry lidské imunodeficience3 *D
Virus lidských lymfotropních T buněk (HTLV) typy 1 a 23D
Virus SIV3H
Rhabdoviridae  
Virus vesikulární stomatitidy2 
Virus vztekliny3 *V
Togaviridae  
Virus Ó nyong-nyong2 
Virus Ross River2 
Virus Semliky Forest2 
Virus Sindbis2 
Virus Mayaro3 
Virus venezuelské koňské encefalomyelitidy3V
Virus Východní koňské encefalomyelitidy3V
Virus západní koňské encefalomyelitidy3v
Virus Everglades2 * 
Virus Chikungunya3 * 
Virus Mucambo3 * 
Virus Tonate2 * 
Jiné známé alfaviry2 
Virus zarděnek2v
Toroviridae2 
Dosud nezařazené viry  
Equine morbilli virus4 
Virus hepatitidy ještě nezjištěný3 *D
Nekonvenční činitelé spojované s  
Kreutzfeld-Jakobsovou nemocí3 * 
syndromem Gerstmann- Straussler-Scheinkerovým3 * 
Kuru3 * 
Parasiti  
Acanthamoeba castellani2 
Ancylostoma duodenale2 
Angiostrongylus cantonensis2 
Angiostrongylus costaricensis2 
Ascaris lumbricoides2A
Ascaris suum2A
Babesia divergens2 
Babesia microti2 
Balantidium coli2 
Brugia malayi2 
Brugia pahangi2 
Capillaria philippinensis2 
Capillaria spp.2 
Clonorchis sinensis2 
Clonorchis viverrini2 
Cryptosporidium parvum2 
Cryptosporidium spp.2 
Cyclospora cayetanensis2 
Dipetalonema streptocerca2 
Diphyllobothrium larum2 
Dracunculus medinensis2 
Entamoeba histolytica2 
Fasciola gigantica2 
Fasciola hepatica2 
Fasciolopsis busci2 
Giardia lamblia (Giardia intestinalis)2 
Hymenolepis diminuta2 
Hymenolepis nana2 
Leishmania etiopica2 
Leishmania major2 
Leishmania mexicana2 
Leishmania peruviana2 
Leishmania spp.2 
Leishmania tropica2 
Loa loa2 
Mansonella ozzardi2 
Mansonella perstans2 
Necator americanus2 
Onchocerca volvulus2 
Opisthorchis felineus2 
Opisthorchis spp.2 
Paragonimus westermani2 
Plasmodium spp. (lidské a opičí)2 
Sarcocystis suihominis2 
Schistosoma haematobium2 
Schistosoma intercalatum2 
Schistosoma japonicum2 
Schistosoma mansoni2 
Schistosoma mekongi2 
Strongyloides spp.2 
Strongyloides stercoralis2 
Taenia saginata2 
Toxocara canis2 
Toxoplasma gondii2 
Trichinella spiralis2 
Trichuris trichiura2 
Trypanosoma brucei brucei2 
Trypanosoma brucei gambiense2 
Wuchereria bancrofti2 
Naegleria fowleri3 * 
Trypanosoma cruzi3 
Echinococcus granulosus3* 
Echinococcus multilocularis3* 
Echinococcus vogeli3* 
Leishmania brasiliensis3* 
Leishmania donovani3* 
Plasmodium falciparum3* 
Taenia solium3* 
Trypanosoma brucei rhodensiense3* 
Plísně  
Aspergillus fumigatus2A
Candida albicans2A
Candida tropicalis2 
Emmonsia parva var. crescens2 
Emmonsia parva var. parva2 
Epidermophyton floccosum2A
Fonsecaea compacta2 
Fonsecaea pedrosoi2A
Madurella grisea2 
Madurella mycetomatis2 
Microsporum spp.2A
Neotestudina rosatii2 
Penicilium marneffei2A
Scedosporium agiospermum2 
Scedosporium prolificans2 
Sporothrix schenckii2 
Trichophyton rubrum2 
Trichophyton spp.2 
Blastomyces dermatitidis (Ajellomyces dermatitidis)3 
Cladophialophora bantiana3 
Coccidioides immitis3A
Histoplasma capsulatum duboisii3 
Paracoccidioides brasiliensis3 
Cryptococcus neoformans var. gattii (Filobasidiela bacillispora)2A
Cryptococcus neoformans var.neoformans
(Filobasidiella neoformans var. neoformans)
2A
Histoplasma capsulatum var. capsulatum (Ajellomyces)3 

Vysvětlivky:

Položky označené * se posuzují z hlediska nebezpečnosti při práci jako biologické činitele skupiny 2, neboť nedochází za normálních podmínek k jejich přenosu vzduchem.

A - upozorňuje na možnost alergizace

D - seznam zaměstnanců exponovaných těmto činitelům musí být uložen na dobu 40 let po ukončení expozice

T - tvorba toxinu

V -je dostupné účinné očkování

H - v současnosti neexistuje žádné průkaz lidské nemoci způsobené ostatními Retroviry opičího původu. Jako preventivní opatření pro práci s těmito Retroviry doporučená úroveň zajištění jako pro skupinu biologických činitelů skupiny 3. “.

66. Příloha č. 11 zní:

"Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

Část A

Sanitární zařízení

1. Sanitární zařízení se zřizují v rozsahu odpovídajícím dané práci.

2. Prostoty sanitárních zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,3 m, pokud je jejich plocha větší než 30 m2, nejméně 2,5 m. Provedením a vybavením musí odpovídat alespoň požadavkům uvedeným v příslušné české technické normě.

3. Požadavky na výsledné teploty a výměnu vzduchu v sanitárních zařízeních jsou uvedeny v tabulce č. 1. Během směny nesmí být teploty nižší než teploty uvedené v tabulce č. 1.

4. Šatny

a) Šatny musí být zřízeny pro ty zaměstnance, kteří musí nosit pracovní nebo ochranný oděv a nemohou se z hygienických, epidemiologických nebo etických důvodů převlékat v jiném prostoru.

b) Šatny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání šaten muži a ženami oddělit časově.

c) Šatny se umisťují v prostorách snadno přístupných a stavebně oddělených od pracovišť a umýváren. Pro zaměstnance, kteří si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí.

d) Podlahy šaten musí být snadno omyvatelné. Šatny v nichž se ukládá pracovní a ochranný oděv, který může být znečištěn prachem, chemickými látkami, karcinogeny, mutageny a ochranný oděv určený pro práce s biologickými činiteli, zařazenými jako práce rizikové,1) musí mít omyvatelné stěny nejméně do 1,8 m.

e) Šatny musí být vybaveny uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání občanského oděvu a dále musí být vybaveny lavicemi nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního a ochranného oděvu vyžaduje nebo jde-li o činnosti epidemiologicky závažné, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního, jakož i ochranného a občanského oděvu.

f) Řetízkové šatny se mohou zřizovat a používat pouze v hornických provozech.

g) Věšákové šatny se mohou zřizovat k odkládání ochranných a pracovnách oděvů.

h) Podrobnější požadavky na ukládání pracovních a ochranných oděvů podle charakteru práce vykonávané zaměstnanci, kteří tyto oděvy používají, jsou upraveny v tabulce č. 2.

i) Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat speciální pracovní a ochranné oděvy a obuv musí být vyčleněn prostor pro ukládání občanských oděvů popřípadě obuvi.

5. Umývárny a sprchy

a) Zaměstnanci, jejichž činnost vyžaduje po ukončení práce očistu celého těla, musí mít k dispozici odpovídající počet sprch. Pokud není celková očista těla vzhledem k povaze práce nezbytná, musí být pro zaměstnance zajištěny umývárny nebo dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Minimální počet umývadel a sprch podle druhu vykonávané práce je uveden v tabulce č. 2. a odpovídá nejpočetněji zastoupené směně. Teplá voda pro umývadla a sprchy určená pro očistu zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné smí být připravována jen z vody pitné.

b) Umývárny a sprchy se umísťují v samostatných místnostech, a pokud je to možné, navazují přímo dveřmi na šatny. Sprchy a umývárny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání sprch muži a ženami oddělit časově. U pracovišť, na nichž je závaznou součástí režimu práce očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce se umísťují průchozí sprchy mezi šatnami pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka). Obklady stěn musí být provedeny do výšky 2 m.

5. Záchody

a) Záchody musí být zajištěny pro všechny zaměstnance tak, aby nebyly od pracoviště vzdáleny více než 120 m, při ztíženém přístupu (například: nerovnost povrchu, chůze do kopce, členitost přístupové cesty, supermarkety), 75 m. Zpravidla se zřizují jako kabinové splachovací a v každém podlaží, v němž jsou pracoviště určená pro trvalou práci. Suché a chemické záchody nelze zřizovat pro pracoviště určená pro trvalou práci a pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky závažné. Pro zaměstnance vykonávající epidemiologicky závažné činnosti musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou připravenou z vody pitné, pro ostatní pracoviště umývadlo alespoň s tekoucí vodou. U suchých a chemických záchodů musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou,

b) Počet záchodů se stanoví podle počtu zaměstnanců nejsilnější pracovní směny takto:

1 sedadlo na 10 žen,

2 sedadla na 11 až 30 žen,

3 sedadla na 31 až 50 žen,

na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo,

1 sedadlo na 10 mužů,

2 sedadla na 11 až 50 mužů,

na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo.

V provozech s vynuceným rytmem práce se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel o 20 %.

j) Záchody pro ženy se vybavují uzavíratelnou nádobou na odkládání vložek,

k) Záchody se zřizují odděleně podle pohlaví, na pracovištích do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod.

6. Údržba

Podlahy šaten, umýváren, sprch a záchodů, umývadla, záchody a pisoáry a odpadové nádoby musí být umývány denně. Omyvatelné části stěn musí být umývány alespoň jedenkrát za týden. Nábytek v sanitárních a jiných zařízeních musí být čištěn nejméně jednou za 14 dní.

Stropy a stěny sanitárních zařízení se malují alespoň jednou do roka. Podle potřeby se obnovují i omyvatelné povrchy jejich stěn.

Tabulka č. 1

Zařízení Výsledná teplota °C    Výměna vzduchu m3.hod.-1  
Šatny2020
na 1 šatní místo
Umývárny2230
na 1 umyvadlo
Sprchy25150-200
na 1 sprchu
Záchody1850 na 1 kabinu
25 na 1 pisoár

Tabulka č. 2

Typ práceUložení oděvuPočet zaměstnanců na jedno umyvadloPočet zaměstnanců na jednu sprchu
Znečištění kůže a oděvu při práci je malé110254
Znečištění kůže a oděvu je hygienicky málo významné21015
Těžká fyzická práce, práce v horkých provozech-Výrazné znečištění kůže a oděvu prachem, minerálními oleji a chemickými látkami, práce při činnostech epidemiologicky závažných21010
*) Práce s alergeny, chemickými karcinogeny a mutageny zejména pokud se vstřebávají kůži, práce s azbestem, práce s biologickými činiteli pokud jsou zařazeny do třetí a čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu9), práce při výrobě potravin a kosmetických prostředků355

Požadavky na rozsah vybavení sanitárních zařízení pracovišť s biologickými činiteli jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení.

Vysvětlivky k uložení oděvu:

1 - občanský společně s pracovním

2 - zdvojené skříňky (oddělené ukládání pracovního nebo ochranného a občanského oděvu)

3 - oddělené šatny pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka)

4- fakultativní vybavení pro pracoviště, na nichž není po ukončení práce nezbytná očista celého těla

* seznam není taxativní.

Část B

Pomocná zařízení

1. Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště, kde dochází k jejímu značnému znečištění. Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí být v zimě temperován, jeho podlaha musí být omyvatelná, nekluzká a spádovaná ke vpusti.

2. Zařízení na sušení pracovních oděvů a obuvi se zřizují pro pracoviště, na nichž dochází k jejich provlhnutí při práci. Zařízení musí umožňovat usušení oděvů a obuvi nejdéle za 6 hodin. Místnost určená na sušení pracovních a ochranných oděvů a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první pomoci.

3. Ohřívány musí být vytápěny alespoň na 22 °C, vybaveny sedacím nábytkem, stoly a věšáky na pracovní a ochranný oděv.

4. Místnost pro odpočinek se zřizuje pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví, zejména s ohledem na vykonávanou činnost. Toto neplatí, pokud jde o zaměstnance pracující v kancelářských nebo obdobných prostorách v nichž jsou rovnocenné předpoklady pro zotavení během bezpečnostních přestávek. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větratelná, osvětlena denním světlem a vytápěna nejméně na 20 °C. Pro pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu neplatí požadavek zajištění denního osvětlení. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly. Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících žen musí umožňovat odpočinek vleže. Pokud má sloužit i pro konzumací jídel a nápojů, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu připravenou z vody pitné a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání jídel.

5. Prostor pro poskytování první pomoci musí být zajištěn pro pracoviště, na nichž je zvýšené riziko pracovních úrazů nebo akutních otrav. Tento prostor musí být snadno přístupný, vytápěný, chráněný proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavený umývadlem s tekoucí pitnou vodou. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se prostor pro poskytování první pomoci také sprchou. Pracoviště se žíravinami se vybavují zařízením pro výplach oka tekoucí vodou. Místa pro uložení prostředků první pomoci včetně nosítek, musí být označena vhodným symbolem.

6. Prostory pro uskladnění úklidových prostředků se zřizují v každém podlaží pokud je to zapotřebí vzhledem k velikosti objektu anebo povaze činnosti, která se v něm vykonává. Tyto prostory musí být dostatečně větratelné, opatřené omývatelným povrchem stěn do výše 1,80 m a protiskluzovou podlahou. Vybavují se výlevkou s přívodem vody. Nesmí sloužit jako šatny, převlékárny, jako prostory pro poskytování první pomoci nebo prostory pro odpočinek těhotných a kojících žen.“.


Čl. II

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.


Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Ministryně zdravotnictví:

MUDr. Součková v. r.

Přesunout nahoru