Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 355/2002 Sb.Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

Částka 127/2002
Platnost od 14.08.2002
Účinnost od 14.08.2002
Zrušeno k 03.01.2011 (337/2010 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

355

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne 11. července 2002,

kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), (dále jen "zákon") k provedení § 3 odst. 11, § 4 odst. 12, § 5 odst. 12, § 8 odst. 12, § 9 odst. 10, § 12 odst. 5 a § 13 odst. 8 zákona:


§ 1

Předmět úpravy

Touto vyhláškou se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví

a) kategorie těkavých organických látek znečišťujících ovzduší,

b) emisní limity, podmínky provozu a kategorie ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v přílohách k této vyhlášce emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu (dále jen "zdroj"),

c) zásady a náležitosti evidence a bilancování spotřeby těkavých organických látek (rozpouštědel), způsob nakládání s výrobky, které je obsahují, způsob jejich aplikace při provozování činností uvedených v přílohách č. 1, č. 2, č. 11 a č. 14 k této vyhlášce prováděných na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na konstrukcích, budovách, stožárech a dalších objektech, při nichž jsou aplikována organická rozpouštědla za účelem dosažení dekoračních, ochranných nebo jiných funkčních účinků,

d) požadavky na oznámení zdrojů, na omezování emisí těkavých organických látek a fugitivních emisí.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) stávajícím zdrojem – zdroj podle § 54 odst. 9 písm. a) zákona,

b) novým zdrojem – zdroj podle § 54 odst. 9 písm. b) zákona,

c) zvláště velkým zdrojem – zdroj, technologický proces nebo zařízení, v němž se provádí jedna nebo více činností stejného zaměření, tvořící technologickou jednotku, používající organická projektované spotřebě větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 tun za rok,

d) podstatnou změnou – změna v konstrukci nebo provozu zdroje, která může mít významné negativní účinky na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí, spočívající zejména ve

1. zvýšení jmenovité kapacity nebo výkonu zdroje pro zdroje s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 10 tun tak, že jsou zvýšeny emise těkavých organických látek o více než 25 %,

2. zvýšení jmenovité kapacity nebo výkonu zdroje tak, že jsou zvýšeny emise těkavých organických látek o více než 10 % u zdrojů nespadajících pod bod 1,

e) fugitivní emisí – vnášení znečišťujících látek do životního prostředí, kdy nelze měřením určit všechny veličiny nutné k výpočtu hmotnostního toku. Tento pojem zahrnuje zejména emise znečišťujících látek uvolňované do atmosféry okny, dveřmi, větracími průduchy a podobnými otvory, netěsnostmi rozvodů a armatur a dále veškeré emise vznikající při činnostech uvedených v § 1 písm. c),

f) celkovou emisí – součet emisí vnášených do ovzduší odpadním plynem a fugitivních emisí látky,

g) organickou sloučeninou – jakákoli sloučenina obsahující v molekule alespoň jeden atom uhlíku a jeden nebo více atomů vodíku, halogenů, kyslíku, síry, fosforu, křemíku nebo dusíku s výjimkou oxidů uhlíku a anorganických uhličitanů a hydrogenuhličitanů,

h) kategorií těkavých organických látek (VOC) – soubor těkavých organických sloučenin nebo jejich směsí charakterizovaných podobnou mírou působení na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí,

i) organickým rozpouštědlem – jakákoli těkavá organická látka, která je užívána samostatně či ve směsi s jinými látkami k rozpouštění surovin, produktů nebo jako ředidlo, jako disperzní prostředí, jako prostředek používaný k úpravě viskozity či povrchového napětí, jako změkčovadlo či jako ochranný prostředek,

j) halogenovaným rozpouštědlem – organické rozpouštědlo obsahující alespoň jednu organickou sloučeninu, která obsahuje v molekule přinejmenším jeden atom fluoru, chloru, bromu či jodu,

k) celkovým organickým uhlíkem (TOC) – uhlík obsažený v těkavých organických sloučeninách,

l) tuhými znečišťujícími látkami (TZL) – částice různých velikostí, tvaru, původu, složení a struktury, které jsou za teploty a tlaku v komíně, výduchu nebo výpusti ze zařízení pro omezování emisí přítomny v odpadním plynu v pevném skupenství,

m) spotřebou – celkový vstup organických rozpouštědel do zdroje za kalendářní rok nebo v jiném období dlouhém 12 měsíců snížený o všechny organické sloučeniny, které jsou regenerovány pro opakované využití, nebo množství těchto rozpouštědel použitých při jednorázové činnosti podle § 1 písm. c),

n) vstupem – celkové množství organických rozpouštědel v surovinách, přípravcích a materiálech použitých při činnostech definovaných v příloze č. 1 k této vyhlášce, včetně rozpouštědel recyklovaných uvnitř a vně zdroje. Tato množství jsou započítávána pokaždé, když jsou použita k prováděným činnostem,

o) znovuvyužitím regenerovaných organických rozpouštědel – užití organických rozpouštědel regenerovaných z odpadních produktů procesu k jakýmkoli technickým nebo komerčním účelům, včetně jejich využití způsobem obdobným jako paliva, s vyloučením zpracování regenerovaných rozpouštědel jako odpadů s výjimkou spalování,

p) prahovou hodnotou spotřeby – velikost projektované spotřeby organického rozpouštědla, podle níž se v příloze č. 2 k této vyhlášce zařazují jednotlivé zdroje do kategorií, skupin a podskupin s příslušnými emisními limity,

r) jmenovitou kapacitou – jednodenní průměrná hodnota maximální hmotnosti vstupujících organických rozpouštědel v daném zdroji určující denní maximální spotřebu organických rozpouštědel, pokud je zařízení provozováno za normálních podmínek provozu při svém projektovaném výkonu,

s) normálními podmínkami provozu – všechna období provozu zdroje nebo činnosti s výjimkou náběhu a odstavování provozu a období údržby provozního vybavení,

t) podmínkami záchytu – provozní podmínky zdroje, při nichž jsou uvolněné těkavé organické látky nuceným odtahem vedeny do komína nebo do zařízení na omezování emisí (představují podmínky, kdy nedochází k fugitivním emisím),

u) operací náběhu a operací odstavování provozu zdroje – operace, kterými se uvádí technologický proces, provozní zařízení nebo zásobník do stavu činnosti, a operace, kterými se uvádí technologický proces, provozní zařízení nebo zásobník do stavu nečinnosti. Pravidelně oscilující fáze činnosti a nečinnosti zdroje znečišťování ovzduší nejsou pokládány za operace náběhu či odstavování,

v) plánem snížení emisí – plán zpracovaný provozovatelem a schválený příslušným orgánem kraje podle § 5 odst. 6, 7 a 11 zákona (dále jen "redukční plán"),

w) cílovou emisí – vztažná hodnota roční emise těkavých organických látek, s níž se porovnává skutečně dosažená hodnota této emise při uplatnění redukčního plánu nebo vztažná hodnota roční emise benzinu uvedená pro celkové posouzení účinnosti technických opatření pro omezení emisí těkavých organických látek z jednotlivých skladovacích zařízení, terminálů a čerpacích stanic,

x) bilancí rozpouštědel (plánem hospodaření s rozpouštědly) – hmotnostní bilance rozpouštědel povinně zpracovaná a průběžně aktualizovaná provozovatelem zdroje jako nástroj k omezování emisí těkavých organických látek, k vyčíslování fugitivních emisí a k vykazování emisí, specifikovaná v příloze č. 4 k této vyhlášce,

y) hmotnostním tokem – hmotnost látky uvolněné do atmosféry v určitém časovém intervalu dělená tímto časovým intervalem; vyjadřuje se zejména v kg/h, ale i v jiných veličinách,

z) hmotnostní koncentrací – hmotnost látky obsažené v určitém objemu plynu dělená tímto objemem; vyjadřuje se zejména v mg/m3, ale i v jiných veličinách. Nedílnou součástí této veličiny je i uvedení vztažných podmínek,

aa) benzinem – jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, jehož tlak nasycených par při teplotě 293,15 K (20 °C) je roven nebo je větší než 1,32 kPa a který je určen pro použití jako palivo motorových vozidel, vyjma kapalného propan-butanu (LPG),

bb) parami – všechny plynné sloučeniny, které se odpařují z benzinu, popřípadě jiných kapalin,

cc) ročním průtokem – největší celkové roční množství benzinu převedené ze skladovacího zařízení v terminálu do mobilních kontejnerů nebo odebrané z čerpací stanice v průběhu předchozích tří let,

dd) mobilním kontejnerem – každá nádrž přepravovaná po silnici, železnici nebo vodních cestách používaná pro přepravu benzinu z jednoho terminálu do druhého nebo z terminálu do čerpací stanice,

ee) plavidlem – plavidlo pro vnitrozemskou plavbu podle zvláštního právního předpisu,2)

ff) skladovacím zařízením – každá stacionární nádrž v terminálu používaná ke skladování benzinu, včetně technologického příslušenství na místě tohoto zařízení,

gg) terminálem – každé zařízení, které se používá pro skladování a k plnění benzinu do mobilních kontejnerů, včetně technologického příslušenství na místě tohoto zařízení,

hh) jednotkou omezování emisí par – zařízení pro zpětné získávání benzinu z par včetně všech vyrovnávacích zásobníkových systémů v terminálu,

ii) plnicím zařízením – jakékoli zařízení v terminálu, kterým lze plnit benzin do mobilních kontejnerů. Plnicí zařízení pro silniční cisternová vozidla zahrnuje jedno nebo více plnicích míst,

jj) plnicím místem – konstrukce v terminálu, která v daném okamžiku slouží k plnění jediné mobilní cisterny benzinem,

kk) čerpací stanicí – zařízení, kde se benzin vydává ze stacionárních skladovacích nádrží nebo přemístitelných nádrží do palivových nádrží motorových vozidel,

ll) meziskladem par – meziskladování par benzinu v nádrži s pevnou střechou v terminálu pro účely pozdější přepravy k rekuperaci par u jiného terminálu; přeprava par z jednoho skladovacího zařízení k jinému v terminálu se nepovažuje za meziskladování par,

mm) obsahem těkavých organických látek (dále jen "těkavá látka") v produktech – hmotnostní koncentrace těchto látek vyjádřená v gramech na litr (g/l), v produktu připraveném k použití; za část obsahu se nepovažuje hmotnost těkavých látek, které během zasychání chemicky reagují za vzniku ochranného filmu nátěrové hmoty,

nn) nátěrovou hmotou – přípravek včetně transparentních laků a všech organických rozpouštědel nebo přípravků obsahujících organická rozpouštědla nutná k jeho správnému použití, který se používá k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu,

oo) filmem – kompaktní vrstva vzniklá nanesením jednoho nebo několika nátěrů na určitý podklad,

pp) vodou ředitelnými nátěrovými hmotami – nátěrové hmoty neomezeně mísitelné s vodou, jejichž fyzikální vlastnosti při aplikaci lze upravovat vodou,

rr) rozpouštědlovými nátěrovými hmotami – nátěrové hmoty neomezeně mísitelné s organickými rozpouštědly, jejichž fyzikální vlastnosti při aplikaci lze upravovat těmito rozpouštědly,

ss) přípravkem – směsi nebo roztoky, které se skládají ze dvou nebo více látek,

tt) látkami – chemické prvky nebo jejich sloučeniny ve stavu, v jakém se vyskytují v přírodě nebo jsou vyrobeny v průmyslu, v pevném, kapalném nebo plynném skupenství.

§ 3

Kategorie těkavých organických látek

Pro účely této vyhlášky se těkavé organické látky dělí do 4 kategorií, a to podle míry působení na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Jedná se o následující kategorie

a) látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jsou označeny R-větou R45, R46, R49, R60 a R61,3)

b) halogenované organické látky klasifikované podle zvláštního právního předpisu3) R-větou R40,

c) těkavé organické látky, které nespadají pod písmena a) a b),

d) benzin definovaný podle § 2 písm. aa), pokud je posuzován podle požadavků § 14 až 19. Pro posuzování podle jiných ustanovení této vyhlášky náleží do kategorie pod písmenem c).

§ 4

Kategorie zdrojů a emisní limity

(1) U zdrojů vztahujících se k této vyhlášce jsou kategorie zdrojů podle § 4 odst. 4 písm. a) zákona stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Veškeré zdroje splňující podmínky v § 2 písm. c) jsou zvláště velkými zdroji. Zdroje, které vypouštějí těkavé organické látky podle § 3 písm. a) nebo b), jsou velkými zdroji, nestanoví-li tato vyhláška jejich zařazení jinak. Zdroje uvedené v § 1 písm. c), které vypouštějí pouze těkavé organické látky podle § 3 písm. c), jsou malými zdroji, nestanoví-li se v této vyhlášce jinak.

(3) Specifické emisní limity pro těkavé organické látky a tuhé znečišťující látky a technické podmínky provozu zdrojů jsou uvedeny v přílohách č. 2 a č. 11 k této vyhlášce. Technické podmínky provozu vybraných zdrojů, které obsahují požadavky na konstrukci, vybavení zařízení a provozování technologického procesu, specifické emisní limity doplňují nebo nahrazují. Emisní limit pro pachové látky stanovuje zvláštní právní předpis.4)

(4) Pro zdroje používající organické znečišťující látky uvedené v § 3 písm. a) nebo b) jsou stanoveny závazné technické podmínky provozu a obecné emisní limity v § 8 odst. 1 až 3.

(5) Pro zdroje uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu a dále obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které se specifické emisní limity nestanovují.

(6) Emisní limity jsou vyjádřeny zejména jako

a) hmotnostní koncentrace celkového organického uhlíku ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky,

b) hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky,

c) hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek (TZL) ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky,

d) emisní limit celkových emisí určený jako podíl množství celkových emisí a vstupního množství rozpouštědel nebo benzinu,

e) emisní limit fugitivních emisí určený jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel,

f) specifická výrobní emise celkových emisí určená jako podíl množství celkových emisí a množství nebo velikosti produkce,

g) měrná výrobní emise určená jako podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové plochy produktů,

h) specifická výrobní emise (VOC) určená jako podíl celkového množství těkavých organických látek a velikosti produkce,

i) specifická výrobní emise (TOC) určená jako podíl celkového organického uhlíku a velikosti produkce.

§ 5

Postup stanovení obecných emisních limitů

(1) Pokud se pro danou znečišťující látku nebo stanovenou skupinu látek nestanoví u zdroje specifický emisní limit a nejedná-li se o látky podle § 3 písm. a) nebo b), vymezují se znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny k plnění obecných emisních limitů podle § 9 odst. 4 zákona a podle zvláštního právního předpisu4).

(2) Od prokazování plnění stanovených obecných emisních limitů lze upustit u těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, kde výsledky opakovaného autorizovaného měření emisí4) prokazují, že jejich emise jsou pod úrovní 10 % obecného emisního limitu a pod 10 % limitního emisního toku.

§ 6

Požadavky na stávající zdroje

(1) Zdroj, u kterého dojde k podstatné změně zařízení, technologie nebo používaných surovin nebo u kterého v důsledku uskutečněných podstatných změn dojde poprvé ke splnění požadavku podle § 8 odst. 4, se považuje za nový.

(2) Pokud stávající zdroj splňuje nebo je schopen splňovat emisní limity a další podmínky provozování stanovené touto vyhláškou pro nové zdroje v příloze č. 2 k této vyhlášce, oznámí jeho provozovatel inspekci změnu v evidenci ze stávajícího na nový zdroj.

§ 7

Požadavky na nové zdroje

(1) Provozovatelé zdrojů, které podléhají oznamovací povinnosti nebo jejichž provoz má být povolen v rámci podmínek redukčního plánu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, oznámí tento záměr příslušnému orgánu ochrany ovzduší.

(2) Při podání oznámení nových zdrojů se postupuje podle vzoru uvedeného v příloze č. 6 k této vyhlášce.

§ 8

Požadavky při provozu stávajících a nových zdrojů

(1) U zdroje, z kterého unikají těkavé organické látky uvedené v § 3 písm. a), nelze při celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 10 g/ h překročit celkovou hmotnostní koncentraci těchto znečisťujících látek v objemu 2 mg/m3 po přepočtu na normální stavové podmínky. V nejkratší době se tyto látky podle možností nahrazují méně škodlivými látkami nebo přípravky.

(2) U zdroje, z kterého unikají těkavé organické látky uvedené v § 3 písm. b), nelze při celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 100 g/h překročit celkovou hmotnostní koncentraci těchto znečisťujících látek 20 mg/m3 po přepočtu na normální podmínky.

(3) V zájmu ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí je nutné emise těkavých organických látek uvedených v odstavcích 1 a 2 odvádět ze zdroje při využití záchytu komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení pro omezování emisí.

(4) Zdroj uvedený v příloze č. 2 k této vyhlášce, který uvolňuje těkavé organické látky uvedené v § 3 písm. c), musí splnit tyto požadavky

a) emisní limity v odpadním plynu a emisní limity fugitivních emisí nebo emisní limity celkových emisí a další požadavky stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce, případně požadavky stanovené podle § 5 odst. 1, nebo

b) požadavky redukčního plánu specifikované v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(5) Pro stávající zdroj, který uvolňuje těkavé organické látky uvedené v § 3 písm. c), na který se nevztahuje redukční plán podle odstavce 4 písm. b) a který není uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce, se postupuje podle ustanovení § 5 odst. 1, případně podle zvláštního právního předpisu.5)

(6) Pro zdroj, který uvolňuje fugitivní emise těkavých organických látek, se uplatňují fugitivní emisní limity uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. Toto ustanovení se u zdroje neuplatní tehdy, pokud je prokázáno, že pro něj nejsou fugitivní emisní limity dosažitelné z hlediska současných technických nebo ekonomických možností, a nevznikne-li podle současného stavu ovzduší v daném místě významné riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo životního prostředí. Tento postup schvaluje pro každý případ orgán ochrany ovzduší. Provozovatel zdroje doloží, že je použito nejlepší dostupné technologie nebo postupu.

(7) Činnosti, při nichž není technicky možné odvádět znečišťující látky ze zdroje komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení pro omezování emisí, mohou být příslušným orgánem ochrany ovzduší vyňaty z požadavků uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce, pokud je v této příloze tato možnost výslovně uvedena. Pro každý takový případ je provozovatel zdroje povinen doložit použití nejlepší dostupné techniky nebo postupu a řídit se požadavky redukčního plánu, které jsou specifikované v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(8) U zdrojů se dvěma a více činnostmi podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, z nichž každá přesahuje prahové spotřeby uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, je nutné zajistit, aby

a) pro látky uvedené v § 3 písm. a) a b) byly plněny všechny požadavky § 8 odst. 1 až 3 pro každou jednotlivou činnost zvlášť,

b) pro všechny ostatní látky bylo zajištěno, že

1. požadavky odstavce 4 platí pro každou jednotlivou činnost zvlášť, nebo

2. jejich společné emise nesmí přesáhnout hodnoty, které vyplývají ze situace v případě uplatnění bodu 1.

(9) Během operací spouštění a odstavování zdroje jsou jejich provozovatelé povinni zavést opatření k omezení emisí těkavých organických látek. U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů se tato opatření zapracovávají do návrhu souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zdroje podle § 11 odst. 2 zákona (dále jen "provozní řád") nebo do návrhu změn stávajícího provozního řádu.

(10) U stávajících zdrojů, u nichž se provozují zařízení pro omezování emisí těkavých organických látek a které splňují emisní limity vyjádřené hmotnostní koncentrací celkového organického uhlíku po přepočtu na normální stavové podmínky, a to

a) 50 mg/m3 po přepočtu na suchý plyn a vztažný obsah kyslíku 17 % v případě spalování, nebo

b) 150 mg/m3 v případě jiného zařízení na omezování emisí,

není nutné dodržovat emisní limity v odpadních plynech uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce do data uvedeného v § 54 odst. 9 písm. a) zákona.

(11) Uplatňováním redukčního plánu ani při postupu podle odstavce 10 není dotčeno ustanovení § 4 odst. 4.

§ 9

Způsob měření a zjišťování emisí

(1) Emise se zjišťují kontinuálním měřením nebo jednorázovým měřením a výpočtem z látkové bilance. Přitom platí, že

a) kontinuální měření je uplatněno při měření emisí znečišťujících látek z výduchů zařízení pro omezování emisí, v nichž je překročen průměrný hmotnostní tok celkového organického uhlíku 10 kg/h. Provádí se za použití přístrojů pro kontinuální měření splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,4)

b) v ostatních případech se provádí periodické měření formou autorizovaného jednorázového měření,

c) způsob výpočtu množství emisí z hmotnostní bilance je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) Při měření emisí se měří hmotnostní koncentrace všech jednotlivých těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. a) nebo b), pokud se v emisích zdroje vyskytují. Posouzení dodržení emisních limitů se provádí porovnáním součtu změřených hmotnostních koncentrací jednotlivých látek s hodnotou emisních limitů, která je uvedena v § 8 odst. 1 nebo 2. V případě všech ostatních látek se posuzování provádí na základě zjištěné celkové hmotnosti organického uhlíku postupem podle § 10 odst. 1.

§ 10

Dodržování emisních limitů, emisních stropů a redukčního plánu maximálních prahových hodnot obsahu těkavých látek v produktech

(1) Provozovatelé prokáží v souladu s § 11 zákona

a) splnění emisních limitů v odpadním plynu, limitních hodnot fugitivních emisí nebo emisní limity celkových emisí a maximálních prahových hodnot obsahu těkavých látek v produktech podle přílohy č. 14 k této vyhlášce, nebo

b) splnění požadavků redukčního plánu specifikovaného v příloze č. 3 k této vyhlášce a splnění ustanovení § 8 odst. 6 a 7 této vyhlášky.

(2) Postup při kontrole dodržování redukčního plánu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(3) Pokud to vyžaduje plnění národního, krajského či místního programu snižování emisí těkavých organických látek podle přílohy č. 2 zákona, stanoví příslušný orgán ochrany ovzduší provozovatelům zdrojů závazné emisní stropy a podmínky ochrany ovzduší.

§ 11

Bilance spotřeby rozpouštědel a provozní řád

(1) Provozovatelé zdrojů uvedených v § 8 odst. 1, 2 a 4 sestavují roční hmotnostní bilanci organických rozpouštědel způsobem stanoveným v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) Provozovatelé malých zdrojů jednorázovou spotřebou těkavých organických látek podle § 3 písm. c) vyšší než 0,6 tuny a provozovatelé malých zdrojů s celkovou projektovanou roční spotřebou těkavých organických látek podle § 3 písm. c) vyšší než 0,4 tuny (pokud není v příloze č. 2 k této vyhlášce uvedeno jinak) podléhají oznamovací povinnosti a vedou evidenci a přehled o jejich spotřebě podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona.

(3) Provozovatelé zdrojů používající těkavé organické látky podle § 3 písm. a) nebo b) předkládají ve lhůtě stanovené příslušným orgánem ochrany ovzduší návrhy provozních řádů včetně návrhů jejich změn. Provozní řád rovněž zpracují provozovatelé používající těkavé organické látky podle § 3 písm. c) v množství přesahujícím 5 tun za rok a provozovatelé velkých a zvláště velkých zdrojů.

§ 12

Postup a způsob oznámení

(1) Provozovatel malého zdroje používající těkavé organické látky oznamuje údaje o jejich používání orgánu obce každoročně do 15. února kalendářního roku na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(2) Provozovatel zvláště velkého, velkého a středního zdroje zasílá v souvislosti s oznámením zdroje podle § 54 odst. 9 zákona

a) každoročně do 15. února kalendářního roku oznámení o používání těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. a), b) a c) vyplněním tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce,

b) oznámení záměru postupovat podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Současně předkládá zpracovaný redukční plán snižování emisí těkavých organických látek podle pokynů v této příloze (vyplněním tiskopisu).

(3) Oznámení po jeho obdržení a ověření předávají příslušné orgány ochrany ovzduší do evidence a registru podle § 13 zákona.

(4) Orgán obce, který eviduje a ověřuje oznámení podle odstavce 1, předává tyto údaje o zdrojích za uplynulý kalendářní rok Ministerstvu životního prostředí (dále jen "ministerstvo") nejpozději do 31. března následujícího roku.

§ 13

Značení produktů obsahujících organická rozpouštědla

(1) Za produkt s obsahem organických rozpouštědel se považují všechny produkty obsahující více než 3 % hmotnostní organických halogenovaných i nehalogenovaných rozpouštědel.

(2) Výrobci a dovozci nebo vývozci produktů s obsahem těkavých organických látek (rozpouštědel) označují tyto produkty podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Osoby, které uvádějí na trh produkty uvedené v částech I. a II. přílohy č. 14 k této vyhlášce, zajistí nejpozději k 31. prosinci 2006, aby byly tyto produkty opatřeny štítky s uvedením příslušné prahové hodnoty těkavých látek v g/l podle části II. této přílohy a maximálního obsahu těkavých látek v produktu ve stavu připraveném k použití v g/l.

(3) Výrobci, dovozci nebo vývozci produktů s obsahem organických rozpouštědel předávají vyplněný oznamovací list výrobce, vývozce a dovozce organických rozpouštědel (uvedený v příloze č. 7 k této vyhlášce) za předchozí kalendářní rok ministerstvu nejpozději do 31. března běžného roku.

§ 14

Skladovací zařízení v terminálech

(1) Skladovací zařízení se konstruuje a provozuje v souladu s technickými požadavky uvedenými v příloze č. 8 k této vyhlášce za účelem snižování celkových ročních ztrát benzinu vznikajících při plnění a skladování v jednotlivých skladovacích zařízeních v terminálech pod hodnotu cílových emisí 0,01 % ročního průtoku.

(2) Skladovací zařízení v terminálech včetně plnicích zařízení a na ně napojených mobilních kontejnerů jsou velkými zdroji znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 2 zákona.

§ 15

Plnění mobilních kontejnerů v terminálech

(1) Plnicí zařízení se konstruuje a provozuje v souladu s ustanoveními § 19 a s technickými ustanoveními uvedenými v příloze č. 9 k této vyhlášce. Tato opatření jsou zaměřena na snížení celkových ročních ztrát benzinu emisemi do ovzduší vznikajících při plnění mobilních kontejnerů v terminálech pod hodnotu cílových emisí 0,005 % ročního průtoku.

(2) Všechny terminály určené pro plnění silničních cisternových vozidel se vybavují nejméně jedním plnicím místem, které splňuje požadavky na zařízení pro spodní plnění stanovené v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3) Provozovatelé terminálů dbají na to, aby při provozu nedocházelo k úniku par benzinu do ovzduší a provádějí kontroly těsnosti zařízení.

§ 16

Mobilní kontejnery

(1) Mobilní kontejnery se konstruují a provozují ve shodě s požadavky zvláštních právních předpisů.6) Silniční cisternová vozidla musí být vybavena spodním plněním podle specifikací uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na úniky par benzinu při měření za použití měřicí tyče u stávajících mobilních kontejnerů.

(3) Mobilní kontejnery podle odstavce 1 jsou po připojení k zařízení používanému ke skladování benzinu součástí tohoto zařízení, a stávají se tak ve smyslu § 4 odst. 4 písm. a) zákona součástí velkého zdroje znečišťování ovzduší při připojení k terminálu a součástí středního zdroje znečišťování ovzduší při plnění skladovacího zařízení v čerpací stanici.

§ 17

Plnění skladovacích zařízení čerpacích stanic

(1) Plnicí a skladovací zařízení se konstruuje a provozuje ve shodě s technickými požadavky uvedenými v příloze č. 10 k této vyhlášce, které jsou zaměřeny na snížení celkových ročních ztrát benzinu vznikajících při plnění skladovacích zařízení v čerpacích stanicích pod hodnotu cílových emisí 0,01 % ročního průtoku.

(2) Skladovací zařízení čerpacích stanic podle odstavce 1 včetně zařízení určených k jejich plnění jsou středními zdroji znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3 zákona.

§ 18

Podmínky provozu čerpacích stanic

(1) Při plnění palivových nádrží automobilů benzinem z čerpacích stanic se vytěsněné páry benzinu odvádějí z prostoru plnicího hrdla palivové nádrže plynotěsným potrubím do skladovací nádrže čerpací stanice. Celkový objem odvedených par činí 95 – 115 % celkového objemu benzinu přečerpaného do palivové nádrže automobilu. Účinnost zpětného odvodu par je měřena a údaje o měření zaznamenány na tiskopisu uvedeném v příloze č. 13 k této vyhlášce. Podmínky provozu čerpacích stanic jsou uvedeny v přílohách č. 10, č. 11, č. 12 a č. 13 k této vyhlášce.

(2) Čerpací stanice podle odstavce 1 jsou středními zdroji znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3 zákona.

§ 19

Měření emisí a dodržování limitů při skladování a distribuci benzinu

(1) Emisním limitem pro zařízení užívající jednotky omezování emisí par benzinu je střední hmotnostní koncentrace par benzinu (přepočtená na normální stavové podmínky) ve výduchu z jednotky omezování emisí par 150 mg/m3.

(2) Pro zařízení podle ustanovení § 14 až 19 této vyhlášky neuvedená v § 19 odst. 1 platí obecný emisní limit pro těkavé organické látky uplatněný za normálních stavových podmínek.

§ 20

Přechodná ustanovení

(1) Provozovatelé zdrojů, které mají být oznámeny nebo jejichž provoz má být povolen v rámci podmínek redukčního plánu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, oznámí podle § 11 odst. 1 písm. f) a § 12 odst. 1 písm. c) zákona tento záměr nejpozději do 1. dubna 2003 příslušnému orgánu ochrany ovzduší.

(2) Redukční plán předložený provozovatelem musí být schválen orgánem kraje nejpozději k 1. dubnu 2004, pokud se jedná o stávající zdroj, a ve lhůtě do 3 měsíců od data předložení návrhu redukčního plánu v případě nového zdroje.

(3) Provozovatelé nových skladovacích zařízení, plnicích zařízení, čerpacích stanic a mobilních kontejnerů používaných pro účely skladování a distribuce benzinu plní požadavky uvedené v § 14 až 19 ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(4) Provozovatelé stávajících a nových čerpacích stanic plní požadavky uvedené v § 18 a přílohách č. 11, č. 12 a č. 13 k této vyhlášce ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(5) Stávající skladovací zařízení v terminálech s ročním průtokem do 25 000 t/rok včetně plní podmínky provozu uvedené v § 14 odst. 1 od 1. ledna 2005. Do tohoto data plní podmínky provozu uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(6) Stávající terminály pro plnění mobilních kontejnerů s ročním průtokem do 25 000 t/rok včetně plní podmínky provozu uvedené v § 15 od 1. ledna 2005. Do tohoto data plní podmínky provozu uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(7) Od 1. ledna 2005 se požadavky na vybavení pro spodní plnění uvedené v příloze č. 10 k této vyhlášce vztahují na všechna plnicí místa pro plnění silničních cisternových vozidel ve všech terminálech s celkovým ročním průtokem terminálu menším než 10 000 t/rok.

(8) Pro stávající čerpací stanice s ročním průtokem do 500 m3 umístěné mimo sídelní a průmyslové aglomerace platí ustanovení § 17 od 1. ledna 2005. Do tohoto data platí pro tato zařízení podmínky provozu uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(9) Pro všechna stávající skladovací zařízení v terminálech s ročním průtokem do 25 000 tun včetně platí požadavky § 19 od 1. ledna 2005. Do tohoto data platí pro tato zařízení podmínky provozu uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(10) Provozovatelé stávajících zdrojů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce jsou povinni plnit požadavky § 8 až 10 nejpozději k datu uvedenému v § 54 odst. 9 písm. a) zákona. Pro tyto zdroje platí do uvedeného data podmínky provozování a emisní limity stanovené přílohou č. 11 k této vyhlášce. Pro stávající zdroje, které nejsou předmětem přílohy č. 11, platí do uvedeného data obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.4),5) Toto ustanovení se nevztahuje na zdroje, pro něž jsou požadavky upraveny v § 14 až 19.

(11) Stávající zdroje budou zařazeny podle kategorií, skupin a podskupin zdrojů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce a oznámeny nejpozději do 1. ledna 2003.

(12) U zdroje, na který se neuplatňuje redukční plán podle § 8 odst. 4 písm. b), musí každé jeho zařízení instalované po datu 1. ledna 2003 za účelem omezení emisí splňovat od 1. ledna 2003 všechny požadavky uvedené v ustanoveních § 8 a v příloze č. 2 k této vyhlášce.


§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.


Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Rady 1999/13/ES, o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES, o kontrole emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím.
Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42//ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.

2) § 9 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

3) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

4) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

5) Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

6) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

PŘEHLED ČINNOSTÍ

Pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění zařízení, avšak nezahrnuje čištění výrobků, pokud není uvedeno jinak. Za zdroj se považuje zařízení nebo soubor zařízení technologických procesů a činnosti emitující těkavé organické látky uvedené v této příloze. Pro účely stanovení kategorie zdroje se spotřeby těkavých látek podle § 3 písm. c) u stejných činností podle této přílohy sčítají. Pro zdroje emitující těkavé látky podle § 3 písm. a) a b) platí ustanovení § 4 odst. 2.

1. Polygrafická činnost

Procesy a operace reprodukování textu či obrazů, ve kterých se využívá tisková forma obrazu či textu a kde jsou barvy přenášeny na jakýkoli typ povrchů. Proces zahrnuje rovněž související postupy, výrobu tiskové formy a její přenos, lakování, laminování či natírání. Do působnosti této přílohy spadají následující tiskařské procesy

a) ofset,

b) hlubotisk (tiskařský polygrafický proces), publikační hlubotisk,

c) knihtisk,

d) flexografie - gumotisk,

e) sítotisk - válcový filmový tisk, rotační válcový sítotisk, rotační sítotisk na textil a lepenku, ř) laminování spojené s tištěním,

g) lakování.

2. Odmašťování a čištění povrchů

Jakákoli činnost čištění, s výjimkou chemického čištění, kde jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů včetně odmaštění. Tato činnost se vztahuje rovněž na čištění povrchů výrobků, nikoli však na čištění procesního zařízení.

3. Chemické čištění oděvů a oděvních doplňků

Jakákoli průmyslová nebo komerční činnost využívající těkavých organických látek v určitém zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu.

4. Aplikace nátěrových hmot (natírání) a nanášení práškových plastů

Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu na

a) nové automobily,

b) kabiny nákladních automobilů,

c) dodávky a nákladní automobily,

d) autobusy, trolejbusy

e) vlečné vozy (přívěsy, trailery),

f) kovové a plastické povrchy, včetně povrchů a dílů kolejových vozidel, letadel, lodí, konstrukcí apod.,

g) dřevěné povrchy,

h) povrchy textilní, tkaninové, skleněné, filmové a papírové a jiné s výjimkou polygrafie,

i) kůže.

5. Přestříkávání vozidel - autoopravárenství

Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými se provádí

a) nanášení nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo původní výrobní zařízení,

b) nanášení originálních nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást přelakovávání vozidel, které je prováděno mimo původní výrobní zařízení,

c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů).

Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.

6. Navalování - nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů

Jakákoli činnost, při níž je na svitky, pásy a dráty kovových a jiných materiálů nanášen souvislý film nátěrové hmoty, nebo laminování v kontinuálním procesu.

7. Adhesivní nátěr

Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování v polygrafii.

Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.

8. Impregnace dřeva

Jakákoli činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.

9. Laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů

Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů k výrobě laminátů.

10. Výroba nátěrových hmot, přípravků, laků, adhesivních materiálů a tiskařských barev

Výroba výše uvedených konečných výrobků nebo meziproduktů vyráběných ve stejném místě míšením pigmentů, pryskyřic a adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo odstínu a operací plnění konečného produktu do jeho obalů.

11. Výroba obuvi a dalších oděvních doplňků

Jakákoli činnost výroby obuvi, ponožek, punčoch, rukavic, případně dalších oděvních doplňků a jejich částí.

12. Výroba farmaceutických produktů

Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení farmaceutických produktu a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů.

13. Zpracování kaučuku, výroba pryže

Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí míšením, hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do konečného pryžového výrobku.

14. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafínace rostlinných olejů

Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných nebo z živočišných materiálů.

15. Skladování a distribuce benzinu Činnosti při skladování a distribuci benzinu jsou popsány a upraveny v ustanoveních § 14 až 19 a v přílohách č. 8, 9, 10, 12 a 13 k této vyhlášce a v bodu 6 přílohy č. 11 k této vyhlášce.

16. Používání těkavých látek v některých barvách a lacích a v produktech pro opravy nátěru vozidel Podmínky jsou uvedeny v § 1, § 2, § 10, § 13 a v příloze č. 14 k této vyhlášce.

17. Aplikace produktů s obsahem těkavých látek při provozování činností na volných prostranstvích na vnitřních a venkovních plochách Podmínky jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Příloha č.2 k vyhlášce č.355/2002 Sb.

PODMÍNKY PROVOZU, PRAHOVÉ SPOTŘEBY ROZPOUŠTĚDEL A EMISNÍ LIMITY VYBRANÝCH ZDROJŮ ZNEČISŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

A. Pro účely této přílohy se rozumí

a) adhesivním materiálem - jakýkoli přípravek včetně organických rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro jeho správnou aplikaci, který je použit ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků nebo k vyplňování dutin a nerovností jejich povrchu,

b) tiskařskou barvou - jakýkoli přípravek obsahující organická rozpouštědla, včetně složek nezbytných pro jeho správnou aplikaci, který se používá v procesu reprodukce textu či obrazu,

c) lakováním - aplikace a další úpravy nátěrových hmot na různé materiály různým způsobem, zejména elektroforetickými a chemickými postupy, stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i dalšími způsoby; lakování se provádí v lakovnách, ve výjimečných případech lze lakování provádět mimo lakovny, zejména nadměrně velké výrobky, mostní konstrukce, stožáry, ocelové konstrukce, vozovky, fasády budov a vnitřní plochy.

B. Všeobecné podmínky

Všechny emisní limity uvedené v této příloze jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky ve vlhkém odpadním plynu jsou vyjádřeny při normálních stavových podmínkách. Celkový obsah organických rozpouštědel a obsah celkového organického uhlíku jsou u komerčních přípravků uvedeny na štítku a v průvodní dokumentaci. Značení těchto produktů je uvedeno v příloze č. 5 k této vyhlášce. Všechny níže uvedené vybrané zdroje znečišťování ovzduší -činnosti a procesy spojené s užíváním organických rozpouštědel ve vybraných zařízeních jsou kategorizovány dle závažnosti procesů a projektované roční spotřeby organických rozpouštědel na zvláště velké, velké, střední a malé zdroje.

Činnosti a procesy spojené s užíváním organických rozpouštědel při činnostech uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce ve vybraných zařízeních

Pro činnosti přílohy č. 1 platí tabulky s emisními limity a dalšími podmínkami provozu, které jsou uvedeny na konci textu k příslušné činnosti.

1. Polygrafická činnost

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

1.1 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

1.2 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tun do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

1.3 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

1.4 Tiskárna splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
emisní limit TOCA)emisní limit
fugitivních
emisíB)
emisní limit TZL
C)
zvláštní
ustanovení
t/rokmg/m%mg/m3
ofset0,6 až 5503010poznámka 1
5 až 15503010poznámka 1
15 až 25203010poznámka 1
> 25203010poznámka 1
publikační hlubotisk0,6 až 5501010poznámka 2
5 až 15
15 až 25
> 25
publikační hlubotisk0,6 až 5501510poznámka 3
5 až 15
5 až 25
> 25
knihtisk> 0,6501510poznámka 2
> 0,6502010poznámka 3
jiné tiskařské
postupy - rotační
sítotisk na textil
a na lepenku
0,6 až 5502510
5 až 15502510
15 až 30502510
> 30502010
jiné tiskařské
postupy - rotační
válcový sítotisk,
gumotisk,
hlubotisk,
laminovací či
lakovací jednotky
0,6 až 5502510
5 až 15502510
15 až 25502510
> 25502010
ostatní činnosti> 0,65020nestanoven

Poznámka:

Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky.

1. Zbytky rozpouštědel ve výrobcích nejsou považovány za součást fugitivních emisí.

2. Platí pro nová zařízení.

3. Platí pro stávající zařízení.

2. Odmašťování, čištění a snímání povlaků

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) odmašťováním - technologický proces, v němž dochází k odmaštění, případně čištění výrobních polotovarů a produktů pro následné technologické operace. Odmaštění je aplikováno jako mezioperační krok, případně jako odmaštění pro následné technologické procesy, zejména povrchové úpravy,

b) čištěním - technologický proces, v němž dochází k čištění produktu pro další technologie, případně ke snímání povlaků, zejména odlakovávání; jedná se hlavně o čištění před demontáží, repasemi apod., od nečistot vzniklých provozováním dílů, případně jejich užíváním. Nezahrnuje procesy čištění pracovních prostorů ani čištění zařízení, pokud není uvedeno jinak,

c) odmašťovnou - technická zařízení a technologie pro odmašťování kovů a nekovových materiálů odmašťovacími prostředky s obsahem organických rozpouštědel. Zařízení je tvořeno uzavřeným prostorem s odsáváním odpadního plynu, případně je odmaštění prováděno v prostoru pro nástřik nátěrových hmot - stříkacích lakovacích kabinách. Pro takto konstruované odmašťovny je nutno dodržovat předepsané emisní limity,

d) odmašťováním mimo prostory odmašťoven nebo lakoven - odmašťovací procesy, které se uskutečňují mimo prostory odmašťoven nebo lakoven, jsou provozovány tak, aby emise těkavých organických látek byly minimalizovány. Odmašťování smí být provozováno ve vymezených prostorách s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných zařízení. Použitá rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k regeneraci či řízené likvidaci, případně jinak využita v jiném technologickém procesu. Odmašťování rozměrných dílů na volném prostranství lze provádět pouze na základě povolení obecního úřadu, který stanoví podmínky aplikace. Odmašťování a čištění dále zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Hodnoty prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity těchto činností jsou určeny typem použitých rozpouštědel.

2.1 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků organickými rozpouštědly obsahujícími látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci podle § 3 písm. a) a halogenovanými organickými rozpouštědly podle § 3 písm. b)

2.1.1 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků organickými rozpouštědly s látkami karcinogenními, mutagenními a toxickými pro reprodukci podle § 3 písm. a) a halogenovanými organickými rozpouštědly podle § 3 písm. b) nesmí být prováděno mimo uzavřený prostor s odsáváním odpadního plynu. Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel za dodržení podmínek uvedených v následující tabulce.

2.1.2 Odmašťovna s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel podle § 3 písm. a) nebo podle § 3 písm. b) této vyhlášky do 1 tuny je střední zdroj. Pokud je celková roční spotřeba uvedených rozpouštědel menší než 100 kg, není emisní limit touto vyhláškou stanoven; krajský úřad může v odůvodněných případech emisní limit stanovit (§ 17 odst. 2 písm. f) zákona).

2.1.3 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel s látkami karcinogenními, mutagenními a toxickými pro reprodukci podle § 3 písm. a) nebo b) této vyhlášky nad 1 tunu je velký zdroj.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba
rozpouštědla
emisní limit VOC
A)
emisní limit
fugitivních emisí
B)
t/rokmg/m3%
odmašťování a čištění povrchů0,1 až 120(2)C)15
organickými rozpouštědly podle § 3 písm. a) nebo b)1 až 520 (2)C)15
> 520 (2)C)10

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

C. Číslo v závorce uvádí emisní limit pro těkavé organické látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci podle § 3 písm. a).

2.2 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků ostatními organickými rozpouštědly podle § 3 písm. c)

2.2.1 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj.

2.2.2 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 2 tun je střední zdroj.

2.2.3 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel nad 2 tuny je velký zdroj.

2.2.4 Odmašťovna splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

2.2.5 Odmašťování mimo prostory odmašťoven nebo lakoven s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 0,6 tuny je malý zdroj.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba
rozpouštědla
emisní limit TOC
A)
emisní limit
fugitivních emisí
B)
t/rokmg/m3%
odmašťování a čištění povrchů
organickými rozpouštědly
0,6 až 27520
2 až 107520
> 105015

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

3. Chemické čištění oděvů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

3.1 Všechna zařízení pro chemické čištění oděvů jsou velké zdroje znečišťování ovzduší. Emisní limity těchto činností jsou uvedeny v následující tabulce. Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel. Emisní limity uvedené v § 8 odst. 2 se pro tato zařízení nepoužívají. Zařízení splňující definici § 2 písm. c) jsou zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba
rozpouštědla
emisní limit TOC
A)
měrná výrobní emise
celkových emisí
B)
t/rokmg/m3g/kg
chemické čištění oděvů> 0nestanoven20

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. Emisní limity uvedené v § 8 odst. 2 se pro tato zařízení nepoužívají.

B. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové hmotnosti vyčištěného a vysušeného produktu.

4. Aplikace nátěrových hmot

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) lakovnou - soubor stacionárních zařízení a technologií určených pro lakování,

b) lakovacím, vytěkacím, sušicím a vypalovacím prostorem - část lakovny, kde se provádí nanášení, vytěkání a sušení případně tepelné zpracování nátěrových hmot. Tento prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů,

c) lakovacím prostorem - technicky vymezený prostor, v němž se provádí nanášení nátěrových hmot. Tento prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů,

d) vytěkacím prostorem, kabinou, boxem, tunelem - prostor kde dochází k vytěkání rozpouštědel z nátěrové hmoty před konečnou fází sušení naneseného povlaku. Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů,

e) sušicím a vypalovacím prostorem - prostor, kde dochází k sušení, vypalování nebo jiné tepelné úpravě naneseného povlaku. Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů,

f) kombinovaným prostorem, kabinou, boxem, tunelem - prostor, kde se postupně provádí nanášení nátěrových hmot, vytěkání a sušení naneseného povlaku. Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením pro odvádění odpadních plynů,

g) celkovou spotřebou organických rozpouštědel - celková množství organických rozpouštědel obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, organických rozpouštědel použitých k ředění nátěrových hmot a organických rozpouštědel použitých při čištění zařízení lakoven.

4.1 Obecné požadavky na provoz zařízení pro aplikaci nátěrových hmot

K omezení emisí těkavých organických látek jsou použity nejlepší dostupné techniky a technické prostředky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. o) zákona.

Pro účely stanovení emisních limitů lakoven se za zařízení považuje technologický celek pro aplikaci jednoho technologického systému nátěrových hmot. V případě, že se na pracovišti současně provádí odmašťování výrobků, na které se následně aplikují nátěrové hmoty, platí emisní limity pro odmašťování.

4.2 Průmyslová aplikace nátěrových hmot, neplatí pro výrobu a opravy automobilů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

4.2.1 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.2 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.3 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.4 Lakování s hromadnou či kontinuální výrobou a s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.5 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

4.2.6 Lakování rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu závodu lze provádět pouze na základě povolení orgánu obce. Pro tyto případy jsou na základě rozboru dané situace stanoveny podmínky provozu a emisní limity formou limitní hodnoty podílu množství fugitivních emisí a vstupního množství spotřebovaných nátěrových hmot. Takto stanovené podmínky provozu a emisní limity se vztahují pro jednorázové činnosti provedené na celém natíraném dílu. Toto ustanovení platí pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je větší než 0,1 tuny. Pro případy této činnosti, kdy je celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost menší než 0,1 tuny, uvedené podmínky neplatí. Na plochách mimo prostor lakovny jsou nátěrové hmoty nanášeny štětcem nebo válečkováním. Při použití jiných metod, jako je například metoda stříkáním, je třeba omezit únik tuhých znečišťujících látek.

4.2.6.1 Lakování na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na konstrukcích, budovách, stožárech, lze provádět pouze na základě povolení příslušného orgánu obce. Pro tyto případy jsou na základě rozboru dané situace stanoveny podmínky provozu a emisní limity formou limitní hodnoty podílu množství fugitivních emisí a vstupního množství spotřebovaných nátěrových hmot. Takto stanovené podmínky provozu a emisní limity se vztahují na jednorázové činnosti provedené na celém natíraném dílu. Toto ustanovení platí pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je větší než 0,6 tuny. Pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je menší než 0,6 tuny, uvedené podmínky neplatí. Nátěrové hmoty jsou nanášeny válečkováním či štětcem. Při použití metody stříkáním je třeba omezit emise tuhých látek hermetizací či obdobnými prostředky k jejich omezení.

4.2.7 Lakovny s občasným provozem s maximální roční dobou provozu 500 hodin a s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 0,6 tuny jsou středním zdrojem znečišťování ovzduší.

4.2.8 Nanášení práškových plastů

4.2.8.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou práškových plastů menší než 1 tuna je malý zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.8.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou práškových plastů v rozsahu od 1 tuny výše je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
limitní
měrná
výrobní
emise TOC
A)
emisní
limit
TOC
B)
emisní limit
fugitivních emisí
C)
emisní
limit TZL
D)
zvláštní
ustanovení
t/rokg/m2mg/m3%mg/m3
nanášení
nátěrových hmot
0,6 - 59050203poznámky 1, 2, 3, 5
nanášení
nátěrových hmot
> 56050203poznámky 1, 2, 3, 5
nanášení
nátěrových hmot
- hromadné či
kontinuální
> 54550203poznámky 1, 2, 3, 5
nanášení
práškových
plastů
nestanovenanestanoven50nestanoven3poznámka 4

Poznámka:

A. Měrná výrobní emise těkavých organických sloučenin vypočtená jako podíl množství celkového organického uhlíku a velikosti plochy opatřené nátěrem.

B. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

C. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

D. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky.

1. Nelze-li dosáhnout stanovené měrné výrobní emise TOC nebo pokud technicky nelze stanovit velikost upravovaného povrchu, nesmí být překročen emisní limit TOC 50 mg/m3 ve společných výduších pro odpadní plyn z jednotlivých prostorů - nanášení, vytěkání, sušení, vypalování.

2. Pro nanášení nátěrových hmot na textil při využití zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel platí pro společně uvažovaný proces nanášení a sušení emisní limit TOC 150 mg/m3.

3. Jsou-li v nátěrovém systému aplikovány nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, například menším než 10 %, a nejsou-li plněny emisní limity TOC, může krajský úřad podle § 17 odst. 2 písm.f) zákona na základě odborného posudku změnit hodnotu emisního limitu.

4. Platí pro zdroj s roční projektovanou spotřebou práškových plastů větší než 1 tuna; platí pro odpadní plyn odvětraný z prostoru nanášení, vytěkání, sušení a vypalování.

4.2.9 Nátěry dřevěných povrchů

4.2.9.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.9.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.9.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.9.4 Zařízení splňující definici § 2 písm. c) jsou zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
limitní
měrná
výrobní
emise TOC
A)
emisní
limit
TOC
B)
emisní limit
fugitivních emisí
C)
emisní
limit TZL
D)
zvláštní
ustanovení
t/rokg/m2mg/m3%mg/m3
nanášení
nátěrových hmot
na dřevo
0,6 až 5nestanoven100253
5 až 15nestanoven50/75203poznámky 1, 2
15 až 25 >25nestanoven50/75203poznámka 2

Poznámka:

A. Měrná výrobní emise těkavých organických sloučenin vypočtená jako podíl množství celkového organického uhlíku a velikosti plochy opatřené nátěrem.

B. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

C. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

D. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky.

1. Jsou-li v nátěrovém systému aplikovány nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, například menším než 10 %, a nejsou-li plněny emisní limity TOC, může krajský úřad podle § 17 odst. 2 písm.f) zákona na základě odborného posudku změnit hodnotu emisního limitu.

2. První z uvedených hodnot platí pro proces sušení a vypalování, druhá z hodnot platí pro proces nanášení nátěrových hmot.

4.2.10 Nátěry kůže

4.2.10.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.10.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.10.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

4.2.10.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
limitní měrná výrobní
emiseA)
emisní limit
TZL
C)
zvláštní
ustanovení
t/rokg/m2mg/m3
nátěry
kůže
0,6 až 5853
5 až 10753
10 až 25753
>25753
> 0,61503poznámka B

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové plochy produktu.

B. Tyto hodnoty platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako jsou tašky, peněženky, opasky a jiné.

C. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky.

4.3 Průmyslová aplikace nátěrových hmot - výroba nových automobilů

4.3.1 Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v této části definována jako

a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu opatřené elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a velikostí povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem

b) nebo jako celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení.

Velikost povrchu opatřené elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítává ze vztahu:

2 × hmotnost karosérie
————————————————————————
průměrná tloušťka plechu × hustota materiálu plechu

Poznámka: tento postup lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechů. K výpočtu celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m2.

4.3.2 Limitní měrné výrobní emise celkových emisí těkavých organických látek uvedené v tabulce se vztahují na všechny fáze procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití rozpouštědel k čištění provozního zařízení, a to během doby produkce i mimo tuto dobu. Limitní měrné výrobní emise celkových emisí se vyjadřují v gramech emitovaných těkavých organických látek na 1 m2 povrchu automobilu.

4.3.3 Údaje uvedené v následující tabulce platí pro lakovny s projektovanou spotřebou rozpouštědel větší než 15 t/rok. Tato zařízení jsou velký zdroj znečišťování ovzduší.

4.3.4 Pro lakovny automobilů s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun platí požadavky stanovené pro činnost uvedenou v bodu 5 této přílohy - Průmyslová aplikace nátěrových hmot - opravy automobilů a přestříkávání vozidel.

4.3.5 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostroční produkcelimitní měrná
výrobní emise VOC
A)
emisní
limit TZL
B)
zvláštní
ustanovení
ksg/m2mg/m3
nátěry nových osobních
automobilů
> 5000453poznámka 3
≤ 5000 karosérií nebo
> 3500 podvozků
903poznámka 3
nátěry nových kabin
nákladních automobilů
a dodávek
≤ 5000653poznámky 1, 3
603poznámky 2, 3
> 5000553poznámky 1, 3
603poznámky 2, 3
nátěry nových nákladních
automobilů
≤ 2500903poznámky 1, 3
1203poznámky 2, 3
> 2500703poznámky 1, 3
903poznámky 2, 3
nátěry nových autobusů,
trolejbusů a kolejových
vozidel
≤ 2000903poznámky 1, 3
1203poznámky 2, 3
> 2000703poznámky 1,3
903poznámky 2, 3

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí těkavých organických látek a celkové plochy produktu.

B. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky.

1. Platí pro nová zařízení.

2. Platí pro stávající zařízení.

3. Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek včetně rozpouštědel ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená jako celkový uhlík (TOC) překročit 50 mg/m3.

5. Průmyslová aplikace nátěrových hmot - opravy automobilů a přestříkávání vozidel

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce. Zařízení s projektovanou spotřebou rozpouštědla větší než 0,5 tuny a menší než 2 tuny jsou střední zdroje znečišťování, zařízení s projektovanou spotřebou od 2 tun včetně jsou velké zdroje znečišťování ovzduší. Emisní limity těchto činností jsou uvedeny v následující tabulce. Ostatní zařízení jsou malými zdroji.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
t/rok
emisní limit
TOCA)
Emisní limi
t fugitivních emisíB)
emisní limit TZLC)
mg/m3%mg/m3
opravy
a přestříkávání
automobilů
> 0,550253

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

C. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro standardní stavové podmínky.

6. Navalování, nátěry pásů, svitku a drátů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

6.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

6.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

6.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

6.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity pro nátěry pásů a svitků jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
emisní
limit TOCA)
emisní limit
fugitivních emisí
B)
emisní limit
TZLC)
zvláštní
ustanovení
t/rokmg/m3%mg/m3
nátěry pásů
a svitků
> 0,65053poznámka 1
> 0,650103poznámka 2
> 0,615053poznámky 1, 3
> 0,6150103poznámky 2, 3

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

C. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky.

1. Platí pro nová zařízení.

2. Platí pro stávající zařízení.

3. Platí pro zdroje emisí, které využívají zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity pro nátěry drátů jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba
rozpouštědla
měrná výrobní
emise celkových
emisíA)
emisní limit TZLB)zvláštní
ustanovení
t/rokg/kgmg/m3
nátěry drátů0,6 až 5103poznámka 1
0,6 až 553poznámka 2
> 5103poznámka 1
> 553poznámka 2

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové hmotnosti produktu.

B. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky.

1. Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm.

2. Platí v ostatních případech.

7. Adhesivní nátěry

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce.

7.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

7.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

7.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

7.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba
rozpouštědla
emisní limit TOCA)emisní limit fugitivních
emisíB)
zvláštní
ustanovení
t/rokmg/m3%
adhesivní
nátěry
0,6 až 55025
0,6 až 515025poznámka 1
5 až 155020
5 až 1515020poznámka 1
> 155020
> 1515020poznámka 1

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

1. Platí pro zdroje, které využívají zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel.

8. Impregnace dřeva

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce.

8.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

8.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

8.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

8.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
emisní limit
TOCA)
emisní limit
fugitivních emisí
B)
měrná výrobní
emise celkových
emisíC)
zvláštní
ustanovení
t/rokmg/m3%kg/m3
impregnace
dřeva
0,6 až 51004511poznámka 1
5 až 251004511poznámka 1
> 251004511poznámka 1

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkového objemu produktu.

1. Uvedený emisní limit TOC neplatí pro zařízení, která využívají k impregnaci dřeva kreozotu.

9. Laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

9.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

9.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

9.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

9.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici v § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba rozpouštědlaměrná výrobní emise celkových
emisíA)
t/rokg/m2
laminování dřeva, kovu,
textilu, vláken a plastů
> 530

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové velikosti povrchu výrobku.

10. Výroba nátěrových hmot, přípravků, adhesivních materiálů a tiskařských barev

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

10.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 5 tun je malý zdroj znečišťování ovzduší.

10.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 5 tun do 100 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

10.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 100 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

10.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
emisní limit
TOCA)
emisní limit
fugitivních emisí
B)
emisní limit
celkových emisí
C)
zvláštní
ustanovení
t/rokmg/m3%%
výroba
nátěrových hmot,
přípravků,
adhesivních
materiálů
a tiskařských barev
5 až 10015055poznámka 1
100 až 100015055
> 100015055

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

1. Emisní limity pro fugitivní emise nezahrnují množství rozpouštědla prodaného nebo expedovaného jako součást nátěrových hmot.

11. Výroba obuvi a dalších oděvních doplňků

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce.

11.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

11.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

11.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

11.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba rozpouštědlaměrná výrobní emise celkových
emisíA)
t/rokg/pár
výroba obuvi a dalších
oděvních doplňků
> 525

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a počtu expedovaných párů.

12. Výroba farmaceutických produktů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce.

12.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

12.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 50 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

12.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 50 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

12.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová
spotřeba
rozpouštědla
emisní limit TOC
A)
emisní limit
fugitivních emisí
B)
emisní limit
celkových emisí
C)
zvláštní
ustanovení
výroba
farmaceutických
produktů
t/rokmg/m3%%
> 502055poznámka 1
> 50201515poznámka 2
> 5015055poznámky 1, 3
> 501501515poznámky 2, 3

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. Emisní limity pro fugitivní emise nezahrnují množství rozpouštědla prodaného nebo expedovaného jako součást výrobku.

C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel

1. Emisní limity pro nová zařízení.

2. Emisní limity pro stávající zařízení.

3. Platí pro zdroje, které využívají zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel.

13. Zpracování kaučuku, výroba pryže

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

13.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 5 tun je malý zdroj znečišťování ovzduší.

13.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 tun až 15 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

13.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 15 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

13.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba
rozpouštědla t/rok
emisní limit
TOCA)
mg/m3
emisní limit
fugitivních emisí
B)
%
emisní limit
celkových emisí
C) %
zvláštní
ustanovení
konverze -
přepracování
pryže
> 15202525
> 151502525poznámka 1

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. Emisní limity pro fugitivní emise nezahrnují množství rozpouštědla prodaného nebo expedovaného jako součást výrobku.

C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

1. Platí pro zdroje, které využívají zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel.

14. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce.

K omezení emisí těkavých organických látek jsou splněny následující požadavky na konstrukci, vybavení a provoz technologického procesu:

a) vzduch znečištěný parami extrakčních činidel z procesu extrakce je před vypuštěním do atmosféry veden do regenerační jednotky. Pokud nelze regenerací odpadních plynů dosáhnout splnění emisního limitu, je nutné použít jako druhý stupeň termického rozkladu nebo katalytického spalování,

b) v zásobnících na suroviny, meziprodukty a výsledné produkty je udržován stálý podtlak proti okolnímu ovzduší, a

c) pro zajištění cirkulace extrakčních činidel jsou používána tlaková čerpadla, armatury a potrubí, u nichž nedochází ke vzniku fugitivních emisí.

14.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

14.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 tuny až 10 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

14.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 10 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

14.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnostprahová spotřeba
rozpouštědla
limitní měrná
výrobní emise
celkových emisíA)
získávání rostlinných olejů, živočišných tuků a rafinace
rostlinných olejů z materiálů
t/rokkg/t
živočišný tuk> 101,5
ricin> 103
řepková semena> 101
slunečnicová semena> 101
sojové boby - normální drť> 100,8
sojové boby - bílé vločky> 101,2
ostatní semena a jiný rostlinný materiál> 103
procesy frakcionace vyjma odstraňování klovatiny
či pryskyřic z olejů
> 101,5
odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů> 104

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové hmotnosti zpracovávané suroviny.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

REDUKČNÍ PLÁN

Podstata redukčního plánu

Redukční plán je soubor technických a organizačních opatření pro snížení emisí těkavých organických látek speciálně vytvořený pro určité zařízení. Tento plán umožňuje provozovateli zařízení snížit emise v ekvivalentní míře, jaké by bylo dosaženo uplatněním emisních limitů stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Při vypracování redukčního plánu se vychází z následujících skutečností

a) v případech, kdy materiály nahrazující dosud používaná organická rozpouštědla (tj. náhražky obsahující snížený nebo nulový obsah rozpouštědel) jsou stále ještě ve stavu vývoje, je provozovateli zařízení poskytnuta prodloužená doba pro implementaci jeho specifického redukčního plánu,

b) východiskem přípravy redukčního plánu by mělo být množství emisí těkavých organických látek za podmínek, kdy by tyto emise nebyly nijak omezovány.

Návod ke zpracování redukčního plánu

V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních nátěrů nebo tiskařských barev lze využít následujícího redukčního plánu. Tento redukční plán je určen pro aplikaci v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku, který může být využit k definici vztažného bodu pro redukční plán.

a) Provozovatel zařízení předloží redukční plán, který zahrne zejména snížení průměrného obsahu rozpouštědel v jejich celkovém vstupu nebo zvýšení účinnosti využití netěkavých látek v nátěrových hmotách, které povede ke snížení celkových emisí těkavých organických látek ze zařízení, a to až na úroveň cílových emisí. Při tomto snižování emisí je dodržen následující harmonogram:

určené časové obdobímaximální přípustné celkové roční emise
pro nová zařízenípro stávající zařízení
do 1. dubna 2003do 31. října 20051,5násobek velikosti
cílových emisí
do 1. ledna 2005k datu uvedenému v § 54 odst. 9 písm. a)
zákona
cílové emise

b) Cílové emise se vypočtou ze vztahu:

cílové emise = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech • K1 • K2

Hodnota faktoru K1 je pro některé činnosti uvedena v následující tabulce. Inspekce však může v odůvodněných případech velikost faktoru stanovit pro jednotlivé zařízení tak, aby bylo dosaženo vyšší účinnosti využití pevných složek nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev.

činnostfaktor K1
polygrafie: rotační hlubotisk, flexografie, laminování, lakování4
aplikace nátěrových hmot na: dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír4
adhesivní nátěry3
nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů4
přestříkávání vozidel - opravy automobilů3
aplikace nátěrových hmot na: ostatní materiály1,5
polygrafie: sítotisk1,5

Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise takto:

emisní limit fugitivivních emisí + 15
K2 = —————————————————
100

pro zařízení uvedená v bodu 5 a dále v bodu 4.2 položky 4.2.2 a 4.2.9 přílohy č. 2 k této vyhlášce

nebo

emisní limit fugitivních emisí + 5
K2 = —————————————————
100

pro všechna ostatní zařízení.

c) Redukční plán je splněn, jestliže množství celkových emisí těkavých organických látek stanovené s využitím bilance rozpouštědel je menší nebo rovno stanovené velikosti cílové emise. Metodikou výpočtu roční hmotnostní bilance je příloha č. 4 k této vyhlášce.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE ROZPOUŠTĚDEL

1. Úvod

K celkovému posouzení dodržování emisních limitů je kromě výsledků měření emisí nutná znalost řady údajů vypočtených ze spotřeby organických rozpouštědel. Tyto údaje lze spolehlivě určit pouze na základě bilančních výpočtů. Tato příloha uvádí návod a metodiku výpočtu roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel a některých emisních ukazatelů, které slouží ke kontrole dodržování stanovených požadavků a k vypracování redukčního plánu podle přílohy č. 3. k této vyhlášce.

2. Roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel slouží k splnění následujících úkolů:

a) kontrola dodržování požadavků této vyhlášky uvedených v § 10,

b) zjištění dalších možností snižování emisí znečišťujících látek,

c) informování veřejnosti o spotřebě rozpouštědel, o emisích těkavých organických látek a o plnění požadavků této vyhlášky.

3. Veličiny hmotnostní bilance rozpouštědel

vstupy organických rozpouštědel (I)
I1celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích,
které jsou zakoupeny a použity jako vstupy do procesů v časovém rámci,
ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance
I2celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích,
které jsou regenerovány a znovu (recyklovaně) použity jako vstupy do procesů
v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklované
rozpouštědlo se započítává pokaždé, kdy je využito pro danou činnost)
výstupy organických rozpouštědel (O)
O1hmotnost organických rozpouštědel v odpadním plynu (v emisích)
O2hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; v některých
případech je vhodné při výpočtu veličiny O5 brát v úvahu i způsob zpracování
odpadních vod
O3hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako rezidua v expedovaných
produktech
O4hmotnost nezachycených organických rozpouštědel uvolněných do ovzduší vlivem
větrání místností, kdy je pracovní ovzduší vypouštěno do atmosféry okny, dveřmi,
ventilačními otvory apod.
O5hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických
a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost
nebyla započtena do veličin O6, O7 a O8
O6hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadech
O7hmotnost organických rozpouštědel a hmotnost organických rozpouštědel
obsažených v přípravcích expedovaných jako komerční produkt
O8hmotnost organických rozpouštědel, která byla regenerována z produktů
k opětovnému využití, a která nebyla použita jako vstupy do procesů,
pokud již nebyla započtena do položky O7
O9hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí
jiným způsobem

4. Základní bilanční výpočty organických rozpouštědel

a) Celková spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:

C = I1 - O8

b) Celkové množství netěkavých látek N obsažených v materiálech s organickými rozpouštědly se vypočítá ze vztahu:

N = celková roční spotřeba materiálu • obsah netěkavých látek v materiálu

Obsah netěkavých látek v materiálu je uveden na štítku a v průvodní dokumentaci.

c) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:

F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9

d) Celkové emise E se vypočtou ze vztahu:

E = F + O1

e) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m2).

f) Měrná výrobní emise celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m2).

g) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel I, kde I = I1 + I2 (uvádí se v %).

h) Emisní limit celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a vstupního množství rozpouštědel (uvádí se v %).

Vyplněný bilanční list uživatele rozpouštědel se předává každoročně za předcházející rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší k 15. únoru.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

ZNAČENÍ PRODUKTŮ S OBSAHEM ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL (definovaných v § 2 písm. i) této vyhlášky)

Technické listy produktů s obsahem organických rozpouštědel (průvodní technická dokumentace)

1. Pro stanovení prahové spotřeby organických rozpouštědel a pro přepočet hmotnostní koncentrace jejich složek na hmotnostní koncentraci celkového organického uhlíku v jednotlivých zařízeních (například lakovnách, tiskárnách apod.) jsou všechny produkty obsahující organická rozpouštědla opatřeny základními technickými údaji

2. Tyto technické údaje jsou uvedeny na štítku a dále jsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci dodávek těchto produktů podle § 3 odst. 3 zákona.

3. Štítky a průvodní technická dokumentace obsahuje mimo jiné technické údaje uvedené v tabulce:

charakteristikajednotka
hustota produktug/cm3
obsah organických rozpouštědel vyjádřený hmotnostním zlomkemkg/kg produktu
obsah celkového organického uhlíkukg/kg produktu
obsah netěkavých látek vyjádřený objemovým %% objemové

4. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace nátěrové hmoty.

název nebo označení nátěrové hmoty
hustota produktug/cm3
obsah netěkavých látek - sušiny% objemové
obsah organických rozpouštědelkg/kg produktu
objemová sušina směsi u dvoukomponentních nátěrových hmot% objemové
obsah celkového organického uhlíkukg/kg produktu

5. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace ředidla, tvrdidla, tmelu, tužidla, katalyzátoru apod. pro nátěrové hmoty a jiné přípravky.

název nebo označení ředidla, tvrdidla (aj.)
hustota produktug/cm3
obsah celkového organického uhlíkukg/kg produktu

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

OZNAMOVACÍ LIST UŽIVATELE ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL

(podle § 2 písm. i) této vyhlášky)

TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK A PRODUKTŮ S JEJICH OBSAHEM

Podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona podávají toto oznámení všichni provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů a dále provozovatelé malých zdrojů užívající organická rozpouštědla a další produkty s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 400 kg a s celkovou jednorázovou roční spotřebou těchto organických látek vyšší než 600 kg. Toto oznámení dále podávají všichni provozovatelé zdrojů užívající organická halogenovaná rozpouštědla uvedená v § 3 písm. b) a další produkty s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 100 kg/rok a všichni provozovatelé zdrojů užívající organická rozpouštědla uvedená v § 3 písm. a) a další produkty s obsahem těchto organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 10 kg/rok.

Provozovatelé všech uvedených zdrojů každoročně předávají vyplněný tiskopis podle této přílohy vždy řádně doložený vyplněným bilančním listem podle přílohy č. 4 za uplynulý rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší do 15. února.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

OZNAMOVACÍ LIST VÝROBCŮ A DOVOZCŮ/VÝVOZCŮ ORGANICKÝCH

ROZPOUŠTĚDEL

(podle § 2 písm. t) této vyhlášky)

těkavých organických látek a produktu s jejich obsahem

(netýká se benzinu)

Podle § 3 odst. 3 zákona podávají oznámení všichni výrobci a do vozci/vývozci organických rozpouštědel a dalších produktů s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční produkci, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 1000 kg/rok. Toto oznámení dále podávají všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických halogenovaných rozpouštědel uvedených v § 3 písm. b) a dalších produktů s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 100 kg/rok a všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických rozpouštědel uvedených v § 3 písm. a) a dalších produktů s obsahem těchto organických látek s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 10 kg/rok.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ TERMINÁLŮ

1. Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu jsou opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Obnovu nátěru lze naplánovat tak, aby byla prováděna jako součást obvyklých tříletých cyklů údržby nádrží. Inspekce může z tohoto požadavku udělit výjimku, pokud je to v zájmu ochrany krajiny. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky.

2. Nádrže s vnějšími plovoucími střechami jsou vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).

3. Všechna nová skladovací zařízení v terminálech, kde je vyžadována opatření k omezování emisí benzinových par podle odst. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce, jsou tvořena

a) buď nádržemi s pevnou střechou napojenými na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 17 této vyhlášky vlády,

b) nebo nádržemi s plovoucí střechou, vnější nebo vnitřní, vybavenými primárním a sekundárním těsněním, která splňují požadavky uvedené v odst. 2 této přílohy.

4. Stávající nádrže s pevnou střechou jsou

a) buď napojeny na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky,

b) nebo vybaveny vnitřní plovoucí střechou s primárním těsněním konstruovaným tak, aby účinnost záchytu par činila nejméně 90 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).

5. Požadavky na omezení úniku par benzinu uvedené v odst. 3 a 4 se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle přílohy č. 9 odst. 2 této vyhlášky.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PRO PLNĚNÍ A STÁČENÍ

Pro účely této přílohy vyhlášky se užívá označení mezisklad par jako prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této vyhlášky.

1. Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů jsou vedeny parotěsným potrubím do jednotky omezování emisí par terminálu.

Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému.

V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena jednotkou pro spalování par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné vzhledem k objemu vytěsněných par. Emisní limity pro tyto spalovací jednotky se shodují s emisními limity platnými pro jednotky omezování emisí par - viz § 19 této vyhlášky.

V terminálech, kde je prosazení menší než 25 000 tun/rok, může být jednotka omezování emisí par v terminálu nahrazena meziskladem par.

2. V terminálech, kde je jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena meziskladem par, jsou vytěsněné páry benzinu vedeny plynotěsným potrubím do meziskladu par terminálu s účinností nejméně 99 %. Operace plnění mobilního kontejneru benzinem nesmí být zahájena, dokud nejsou obě nádrže řádně propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce systému přečerpání par.

3. V případě úniku par benzinu je stáčení neprodleně zastaveno. Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení kdykoli zastavit.

4. Provozovatel zařízení pravidelně kontroluje těsnost potrubí, potrubních spojů a dalších částí a zařízení.

5. Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním je plnicí rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PRO SPODNÍ PLNĚNÍ, SBĚR PAR A OCHRANU PŘED PŘEPLNĚNÍM SILNIČNÍCH CISTERNOVÝCH VOZIDEL

1. Potrubní spojky

a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 2.1.1.1 - Typ potrubní spojky pro spodní plnění.

b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: “Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 4.1.1.2 - Přípojka pro odvod par.

2. Plnění

a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min, maximální povolený průtok je 2 500 l/min.

b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa.

c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa.

3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění

Plnicí lávka je vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje naplnění cisterny, vyšle signál umožňující plnění cisterny.

a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje běžným lOpólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka) je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce.

b) Hladinové snímače na vozidle jsou buď dvouvodičová termistorová čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná kompatibilní spolehlivá čidla.

Poznámka: Termistory mají záporný teplotní koeficient.

c) Řídicí jednotka na plnicí lávce umožňuje propojení jak s dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel.

d) Společný vodič hladinových snímačů je připojen ke kolíku 10 přívodky a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 nástrčky je připojen ke krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky.

e) Všechna vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem - viz odst. 2, písm. c) této přílohy. Na tomto štítku je uveden typ hladinových spínačů (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle.

4. Umístění spojek

a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce splňuje následující požadavky

1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 metru (nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo). Doporučená výška je 0,7 m až 1,0 m,

2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být menší než 0,25 m. Doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m,

3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v prostoru, jehož délka nepřesahuje 2,5 m,

4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),

b) konektor signalizace uzemnění a přeplnění je umístěn vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),

c) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory jsou umístěny na jedné straně vozidla.

5. Bezpečnostní blokování

Signalizace uzemnění a přeplnění

a) plnění cisterny je zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce.

Signalizace odvodu par

b) plnění cisterny je zablokováno, dokud není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu.

POŽADAVKY NA PLNICÍ A SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČERPACÍCH STANICÍCH A TERMINÁLECH, KDE SE PROVÁDÍ MEZISKLADOVÁNÍ PAR

Páry stáčeným benzinem vytlačované z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro mezi skladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Operace nesmí být započata, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Z HLEDISKA EMISNÍCH LIMITŮ A PODMÍNEK PROVOZU

Tato příloha určuje požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování stávajících zdrojů emisí těkavých organických látek. Tato příloha dále určuje emisní limity a příslušné vztažné podmínky. Další požadavky a technické podmínky provozu těchto zdrojů jsou uvedeny v příslušných prováděcích předpisech k zákonu o ovzduší.

Pro účely této přílohy jsou limitní hmotnostní koncentrace znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vztaženy k teplotě a tlaku odpadního plynu za obvyklých podmínek provozu.

1. Lakovny

Zařízení a technologie určené pro nanášení nátěrových hmot a práškových plastů (zejména stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i jinými způsoby) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo apod.). Mezi činnosti prováděné v lakovnách patří rovněž adhesívní nátěry, například impregnace, aplikace nátěrových hmot (natírání), přestříkávání vozidel (autoopravárenství), navalování, včetně podskupin uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a všechny fáze technologického procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru a dále použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení, a to během doby produkce i mimo tuto dobu. Pokud provozovatel stávajícího zdroje splňuje emisní limity a další podmínky provozování stanovené touto vyhláškou pro nové zdroje v příloze č. 2 k této vyhlášce a dalších ustanoveních této vyhlášky, oznámí změnu v evidenci ze stávajícího na nový zdroj.

1.1 Požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování

K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti, především nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému nátěrových hmot.

1.2 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 0,6 tun a menší než 10 tun

Emisním limitem je podle § 2 odst. e) zákona limitní hodnota hmotnostního toku těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 1 kg/hod. Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadních plynech z prostorů nanášení, vytékání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m3.

1.3 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 10 tun

Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech z prostorů nanášení, vytékání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m .

a) Jednoúčelové lakovny pro sériovou (proudovou) výrobu s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 250 tun

Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkového organického uhlíku v celkových emisích těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem 35 g/m .

Nelze-li této hodnoty dosáhnout, je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m3.

b) Ostatní lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot menší než 250 tun

Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkového organického uhlíku v celkových emisích těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem

- 120 g/m2 při nanášení nátěrových hmot s metalickým efektem,

- 60 g/m2 při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech.

Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m3.

2. Polygrafie

Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na papír, lepenku či materiály z nich vyrobené nebo použití obdobných nanášecích technik a materiálů včetně činností uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti především tiskové barvy a přípravky s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení tiskových barev s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému polygrafické výroby.

Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech ze všech prostorů je 3 mg/m3. Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu z prostorů nanášení a sušení tiskových barev vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m .

Aplikace nátěrových hmot zahrnuje všechny činnosti uvedené v bodě 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce.

3. Odmašťování a čištění kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými rozpouštědly

Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem. Pro odpadní plyny z technologií a zařízení pro odmašťování s celkovým objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů platí při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. b) této vyhlášky 500 g/h emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m3.

4. Chemické čistení textílií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly

Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem do zařízení pro kondenzaci par použitých organických rozpouštědel. Inspekce může v odůvodněných případech povolit i jiný způsob záchytu emisí v odpadních plynech, pokud je vyloučena přítomnost organických rozpouštědel podle § 3 písm. a) nebo b) této vyhlášky.

a) Pro odpadní plyny vycházející z těchto zařízení, ze sušáren a z pracovního prostředí platí, při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. b) této vyhlášky 500 g/h, emisní limit vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m3.

b) Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 30 g organických rozpouštědel -těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. b) této vyhlášky na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení.

c) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzinem 150/200 či obdobnými alkanovými rozpouštědly patřícím mezi těkavé organické látky uvedené v § 3 odst. c) této vyhlášky platí emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 6 g/m3.

Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 150 g těchto organických rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení.

5. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i živočišného původu

a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, jsou umístěna v uzavřených prostorách.

b) Vzduch z těchto prostor je odsáván a veden do zařízení na omezení emisí znečišťujících látek nebojsou učiněna jiná opatření pro snížení emisí.

c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.

6. Skladování, manipulace a distribuce benzinu

Při skladování, manipulaci a distribuci benzinu musí být využita všechna technicky dostupná opatření ke snížení úniků par do ovzduší.

6.1. Skladování a manipulace

6.1.1. Při skladování benzinu musí být skladovací zařízení o objemu nad 1000 m3, nebo skladovací zařízení s ročním obratem nad 10 000 m3 uspořádána a vybavena takto:

a) skladovací zařízení s vnější plovoucí střechou opatřena účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy,

b) zařízení s pevnou střechou vybavena vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření nebo musí být u zařízení s pevnou střechou zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování s výjimkou případů, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění,

c) střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %.

6.1.2. Pro skladovací nádrže o objemu do 1000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem do 10 000 m3 platí ustanovení bodu 6.1.1. v přiměřeném rozsahu.

6.1.3. Při přečerpávání benzinu a při jeho stáčení z mobilních kontejnerů nebo při plnění mobilních kontejnerů v terminálech musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par benzinu s účinností nejméně 99 %. Dále je nutné zajistit, aby

a) byla používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou,

b) alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků bylo uzpůsobeno k plnění silničních mobilních cisteren spodem,

c) při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním bylo ústí plnicího ramena u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.

6.1.4. Pro čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu se stanoví obecné emisní limity podle § 5 této vyhlášky.

6.2. Čerpací stanice

6.2.1. Pro čerpací stanice platí ustanovení § 18 a příloh č. 12 a 13 této vyhlášky.

7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tyto činnosti přílohou č. 2 k této vyhlášce.

8. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného a živočišného původu

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené přílohou č. 2 k této vyhlášce. Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, je třeba umístit

v uzavřených prostorách.Vzduch z těchto prostorů je třeba odsávat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů nebo je třeba učinit jiná opatření pro snížení emisí. Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.

9. Výroba klihu a lepidel

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce.

10. Laminování dřeva, kovů, textilu, vláken a plastů

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

PODMÍNKY PROVOZU ČERPACÍCH STANIC

Tato příloha se nevztahuje na zařízení pro stáčení benzinu z mobilních kontejnerů do skladovacích nádrží čerpacích stanic a na zařízení pro výdej motorových paliv s výjimkou benzinu.

1. Podmínky provozu čerpacích stanic

Provozovatelé čerpacích stanic plní ustanovení zákona a zvláštních právních předpisů vydaných k jeho provedení.

Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu je třeba vybavit zřetelným nápisem upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla.

Kontrola funkčnosti zařízení (systému) pro zpětný odvod par u výdejních stojanů je prováděna obsluhou čerpací stanice v pravidelných intervalech, nejméně však lx za směnu. U stojanů vybavených signalizací funkčnosti řídicí elektroniky vývěvy je touto obsluhou kontrolována funkčnost světelné signalizační kontrolky při výdeji benzinu. U výdejních stojanů, které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkce systému, je případný únik par zjišťován obsluhou smyslově.

Provádění kontrol správné funkce zařízení obsluha zaznamenává do provozního deníku čerpací stanice. V případě vzniku podezření na nefunkčnost zařízení nebo zjištění nefunkčnosti signalizace zaznamená tuto skutečnost, neprodleně a prokazatelně vyzve příslušnou oprávněnou osobu k provedení servisní kontroly a k odstranění závady a po provedení opravy nebo seřízení a proměření účinnosti odsávání par převezme od úkon provádějící osoby protokol dokladující funkčnost systému. Protokol archivuje pro případnou kontrolu orgánů ochrany ovzduší a dokumentuje jím plnění povinností, které mu jsou uloženy zákonem.

Pokud osoba provozovatele není zároveň vlastníkem čerpací stanice, zabezpečí vlastník splnění požadavků stanovených touto přílohou interními předpisy a smluvními podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě o pronájmu. Vlastník čerpací stanice garantuje vybavení této stanice rekuperací II. stupně.

2. Podmínky činnosti opravářských a servisních firem

Každá osoba, která zabezpečuje opravy, údržbu nebo servisní činnosti související s provozem výdejních stojanů benzinu podle této přílohy, sepisuje protokol o výsledcích této činnosti podle vzoru tiskopisu uvedeného v příloze č. 13 k této vyhlášce. Protokol pořizuje ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno je jako doklad o provedeném zásahu uloženo na čerpací stanici a druhé je archivováno příslušnou servisní organizací.

3. Oprávnění k zásahu do zařízení

K zásahu do zařízení sloužícího ke zpětnému odvodu par vznikajících při plnění benzinu do mobilních kontejnerů plnící pistolí výdejního stojanu je oprávněna pouze osoba odborně způsobilá k takovýmto úkonům, tzn. že je držitelem platného certifikátu (registračního osvědčení) výrobce výdejních stojanů prokazatelně opravňujícího k zásahům této osoby do konkrétních systémů. Evidenční číslo osvědčení a jméno pracovníka, který opravu a seřízení provedl, je kromě dalších údajů uvedeno v protokolu o provedené zkoušce (vzor tiskopisu v příloze č. 13 k této vyhlášce).

4. Lhůty provádění kontrol a servisních úkonů

Kontrola účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky, případně jeho seřizování, se provádí nejméně jednou ročně a doba mezi dvěma kontrolami není kratší než 6 měsíců. Kontrola účinnosti se dále provádí vždy po takovém zásahu do výdejních stojanů, jakým je výměna výdejní pistole nebo provedený kontrolní odběr. Tuto povinnost zakotví vlastník čerpací stanice do smluvního vztahu s osobou zabezpečující servis výdejních stojanů nebo ji splní jiným, prokazatelným způsobem.

5. Účinnost zpětného odvodu par

Kontrolu účinnosti, opravu a seřízení systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky provádí pouze pracovník s oprávněním podle bodu 3 této přílohy mající autorizaci od výrobce měřícího zařízení pro kontrolu účinnosti systému.

Měřicí zařízení pro kontrolu účinnosti systému zpětného odvodu par je schváleno, ověřováno a kalibrováno podle zvláštního právního předpisu7).

Pro měření účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky se používají dva postupy.

1. Postup pro výdejní stojany, kde je vývěva poháněna elektromotorem čerpadla bez elektronického řízení systému zpětného odvodu par. Zkouška se provádí při čerpání benzinu do vhodné odměrné nádoby při 50 % a při 100 % jmenovitého průtoku benzinu. Měření účinnosti tohoto systému zpětného odvodu par se provádí výhradně plynoměrem k tomuto účelu určeným7).

2. Postup pro výdejní stojany s elektronicky řízeným systémem zpětného odvodu par, který umožňuje provést zkoušku bez čerpání benzinu. U multiproduktových stojanů se měří a seřizuje vždy jen jedna strana výdejního stojanu. Zkouška se provádí přístrojem k tomuto účelu schváleným7).

Po skončení všech prací vyhotoví oprávněný pracovník příslušný protokol ve dvou vyhotoveních (viz příloha č. 13 k této vyhlášce).

7) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

Protokol o kontrole účinnosti zpětného odvodu par

Protokol o kontrole účinnosti zpětného odvodu par

Příloha č.14 k vyhlášce č.355/2002 Sb.

Používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a v produktech pro opravy nátěru vozidel

1. Tato příloha se nevztahuje na produkty prodávané k výlučnému použití pro činnosti uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, které se provádějí v zařízeních, kterým bylo uděleno povolení k provozu a kde je možné dosáhnout přinejmenším srovnatelného snížení emisí těkavých látek jinými opatřeními k omezení emisí.

2. Účelem této přílohy je omezit celkový obsah těkavých látek v některých barvách a lacích a produktech pro opravy nátěru vozidel za účelem prevence nebo snížení znečišťování ovzduší způsobovaného příspěvkem těkavých látek ke tvorbě troposférického ozonu.

3. K naplnění účelu uvedeného v bodu 2. harmonizuje tato příloha technické specifikace pro některé barvy a laky a produkty pro opravy nátěru vozidel.

4. Tato příloha se vztahuje na produkty uvedené v části I. této přílohy.

5. Touto přílohou nejsou dotčena nebo ovlivněna opatření přijatá dalšími právními předpisy k ochraně zdraví spotřebitelů a pracovníků a jejich pracovního prostředí, včetně požadavků na označování těkavých organických látek.

6. Produkty uvedené v části I. této přílohy mohou být uváděny na trh ode dne stanoveného v její části II. pouze tehdy, jestliže obsah těkavých látek v těchto produktech nepřekračuje prahové hodnoty v této II. části stanovené a jsou splněna ustanovení § 13 odst. 2.

7. Ke kontrole, zda byly dodrženy prahové hodnoty obsahu těkavých látek podle části II. této přílohy, se použijí analytické metody podle její části I.

8. U produktů uvedených v části I. této přílohy, k nimž je nutno přidat rozpouštědla nebo jiné složky obsahující rozpouštědla, aby byly připraveny k použití, se prahové hodnoty podle části II. této přílohy vztahují na obsah těkavých látek v produktu ve stavu, jak je připraven k použití.

9. Pro účely restaurace a údržby budov a historických vozidel, kterým byla příslušnými orgány přiznána zvláštní historická a kulturní hodnota, mohou být udělena příslušnými orgány ochrany ovzduší individuální povolení k tomu, aby byly v přísně omezeném množství prodávány a nakupovány produkty, u nichž nejsou dodrženy prahové hodnoty obsahu těkavých látek stanovené v části II. této přílohy.

10. Produkty s obsahem těkavých látek uvedené v části I. této přílohy, které byly prokazatelně vyrobeny před daty uvedenými v etapě I a II, části II. této přílohy, u nichž obsah těkavých látek překračuje zde stanovené prahové hodnoty, mohou být uváděny na trh po dobu dalších 12 měsíců od těchto dat.

ČÁST I.

Vysvětlivky a základní pojmy

1. Pro účely této přílohy se barvami a laky rozumějí produkty uvedené níže v podkategoriích, s výjimkou aerosolů. Jsou to nátěrové hmoty používané pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům.

1.1 Podkategorie:

a) matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku ≤ 25@60°,

b) lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25@60°,

c) nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo, cihlové stěny nebo sádrové stěny,

d) vnitřní/venkovní barvy na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na dveřní a okenní konstrukce a obklady a vytvářející neprůhledný film. Určeny jsou pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato podkategorie zahrnuje též podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy,

e) vnitřní/venkovní laky a mořidla na vybavení budov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vybavení budov a vytvářející transparentní nebo polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 kategorie polostabilní,

f) nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 um, měřeno metodou 5A podle normy ISO 2808:1997,

g) základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a stropech,

h) penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo k ochraně dřeva proti zmodrání,

i) jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních,

j) vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí, avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před použitím,

k) vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty,

l) nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání.

2. Pro účely této přílohy se produkty pro opravy nátěru vozidel rozumějí produkty uvedené níže v podkategoriích. Používají se k nátěru silničních vozidel podle směrnice 70/156/EHS nebo jejich částí, prováděného vně výrobních zařízení v rámci opravy, konzervace nebo dekorace vozidel.

2.1 Podkategorie:

a) produkty pro přípravné a čisticí operace jsou produkty určené k mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k přípravě na nanášení nových nátěrů:

1. přípravné prostředky zahrnují čisticí prostředky na nástroje, zejména produkty určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení, odstraňovače nátěrů, odmašťovadla včetně antistatických činidel pro plasty a odstraňovače silikonu;

2. čisticí prostředek je produkt určený k odstranění povrchových nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich nanesením,

b) karosářské plniče a tmely jsou viskózní látky určené k vyplnění hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru,

c) základní nátěrové hmoty jsou veškeré nátěrové hmoty určené k nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty:

1. vyrovnávací nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností,

2. základní nátěrové hmoty na kov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče, vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče,

3. reaktivní základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty obsahující nejméně 0,5 % hmotnostních kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti, nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy,

d) vrchní nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a trvanlivosti; zahrnují veškeré produkty užívané k těmto účelům, jako jsou podkladové nátěrové hmoty a laky,

1. podkladové nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému,

2. laky“ jsou transparentní nátěrové hmoty určené k vytváření konečného lesku a odolnosti nátěrového systému,

e) speciální vrchní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě, jako je metalíza a perleťové efekty, dále to jsou vysoce odolné barevné nebo transparentní nátěry, například nátěry odolné proti poškrábání a fluorované transparentní nátěry, reflexní podkladové nátěry, vrchní nátěry se strukturními efekty, například tepané efekty, protiskluzové nátěry, plniče na spodky karoserie, ochranné nátěry proti nárazům, nátěry interiérů a aerosoly.

2. Metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek v určených produktech

ParametrJednotkyZkouška
MetodaDatum zveřejnění
obsah VOCg/lISO 11890-22002
obsah VOC za přítomnosti
reaktivních ředidel
g/lASTMD 23692003

ČÁST II.

A. MAXIMÁLNÍ PRAHOVÉ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH LÁTEK PRO BARVY A LAKY

Podkategorie produktůdruhEtapa I
g/l*
od 1. 1. 2007
Etapa II
g/l*
od 1. 1. 2010
amatné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru, stupeň lesku ≤ 25@60°VŘNH 7530
RNH40030
blesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru, stupeň lesku > 25@60°VŘNH 150 100
RNH400100
cnátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladuVŘNH 7540
RNH450430
dvnitřní/venkovní barvy na dřevo a kov pro vybavení a obklady budovVŘNH 150 130
RNH400300
evnitřní/venkovní laky a mořidla na vybavení budov,
včetně silnovrstvých lazurovacích hmot na dřevo
VŘNH 150 130
RNH500400
fvnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidlaVŘNH 150 130
RNH700700
gzákladní nátěrové hmotyVŘNH 5030
RNH450350
hpenetrační nátěrové hmotyVŘNH5030
RNH750750
ijednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcíVŘNH 140140
RNH600500
jvícesložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí pro specifické účely,
např. na podlahy
VŘNH140140
RNH550500
kvícebarevné nátěrové hmotyVŘNH 150100
RNH400100
lnátěrové hmoty s dekorativními efektyVŘNH 300200
RNH500200
*g/l připravený k použití

Poznámka:

Zkratka VŘNH znamená vodou ředitelné nátěrové hmoty

Zkratka RNH znamená rozpouštědlové nátěrové hmoty

B. MAXIMÁLNÍ PRAHOVÉ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH LÁTEK PRO PRODUKTY K OPRAVĚ NÁTĚRU VOZIDEL
C.

Podkategorie produktůProduktyg/l*
od 1. 1. 2007
aprodukty pro přípravné a čisticí
operace
přípravné prostředky850
čisticí prostředky200
bkarosářské plniče a tmelyvšechny druhy250
czákladní nátěrové hmotyvyrovnávací nátěrové hmoty
a základní nátěrové hmoty (na kov)
540
reaktivní základní nátěrové hmoty780
dvrchní nátěrové hmotyvšechny druhy420
especiální vrchní nátěrové hmotyvšechny druhy840
* g/l připravený k použití. Případný obsah vody v produktu připraveném k použití se odečte,
s výjimkou produktů v podkategorii a.
Přesunout nahoru