Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 191/2002 Sb.Vyhláška Ministerstva zemědělství o technických požadavcích na stavby pro zemědělství

Částka 79/2002
Platnost od 21.05.2002
Účinnost od 01.06.2002
Zrušeno k 26.08.2009 (268/2009 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

191

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 7. května 2002

o technických požadavcích na stavby pro zemědělství

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 143 odst. 4 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví tyto požadavky na stavby pro zemědělství (dále jen "stavby"), které neobsahuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu:

a) na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb,

b) na řešení staveb pro hospodářská zvířata, doprovodných staveb, staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby a staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) stavbou pro hospodářská zvířata1) - stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům s výjimkou staveb a zařízení pro ryby a včely,

b) stavbou pro hlavní druhy hospodářských zvířat - stavba nebo soubor staveb pro skot, prasata, ovce, kozy, drůbež (kura domácího, kachny, husy a krůty) a pro koně,

c) stavbou pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat - stavba nebo soubor staveb, kde součet všech hospodářských zvířat je nebo přesahuje u skotu a u koní 500 dobytčích jednotek, u prasat 240 dobytčích jednotek, u drůbeže 120 dobytčích jednotek. Koeficient pro přepočet na dobytčí jednotky je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky,

d) stavbou pro intenzivní chov hospodářských zvířat - stavba, v níž jsou zvířata chována v systémech, počtech, hustotě nebo za takových podmínek nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisí nejen na péči člověka, ale i na technické vybavenosti staveb,

e) doprovodnou stavbou pro hospodářská zvířata - stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv.

(2) Pro účely této vyhlášky u staveb pro hospodářská zvířata se rozumí

a) stájí - stavba pro ustájení hospodářských zvířat, řešená podle požadavků jednotlivých druhů a kategorií, účelu a výrobního zaměření,

b) ustájením na hluboké podestýlce - volné ustájení zvířat v kotci s pravidelným přistýláním podlahové plochy a odklizem hnoje v delším časovém intervalu,

c) ustájením na spádovém loži s vysokou podestýlkou nebo na podlahách o velkém sklonu - volné ustájení zvířat v kotci s přistýláním horní části lože (lehárny) o sklonu 4,5 - 10 % směrem ke sníženému krmišti a s denním odklizem chlévské mrvy z krmiště,

d) stranovou zábranou - hrazení vymezující polohu zvířete při ležení a stání na určené ploše, zamezující kálení na sousední místo a vzájemné překážení při vstávání a lehání na stání nebo v boxu při volném ustájení,

e) boxem - vymezená část stáje, určená k pobytu jednoho zvířete, rozměrově a provedením diferencovaná podle technologie ustájení, druhu a kategorie zvířat; podle účelu slouží k odpočinku jako boxové lože, ke krmení jako krmný box, k odpočinku a krmení jako kombinovaný box, dále jako individuální poutací nebo uzavírací box, mycí box k mytí, dezinfekci a prohlídce zvířat,

f) venkovním individuálním boxem - přístřešek se třemi uzavřenými stěnami a s neregulovaným klimatem, určený pro ustájení telat od narození do ukončení mléčné výživy,

g) krmnou chodbou - část podlahové plochy stáje nebo komunikace, zpravidla mezi boxovými loži, řadou stání, boxů nebo kotců a krmným žlabem (korytem), určená k zakládání krmiva,

h) krmným stolem - průjezdná manipulační chodba ve stáji se zvýšenou úrovní podlahy, umožňující průjezd krmného vozu s jednostranným nebo oboustranným žlabovým prostorem pro zakládání krmiva; úroveň dna žlabového prostoru je totožná s úrovní podlahy průjezdné části chodby,

i) žlabovým prostorem - stavební prvek, který je součástí krmného stolu; prostor pro zakládání krmiva je vymezen pouze přední požlabnicí; úroveň dna žlabového prostoru a podlahy krmného stolu je totožná,

j) požlabnicí - část krmného žlabu, která vymezuje horizontálně i vertikálně jeho stěny a zabraňuje zvířatům vyhrnovat krmivo,

k) hnojnou chodbou - podlahová plocha stáje mezi řadami stání, boxů nebo kotců, určená k odklizu tuhých a tekutých výkalů zvířat mezi jednotlivými částmi stáje; u stelivových provozů pro nastýlání boxů, stání nebo kotců a u volných stání k pohybu zvířat,

l) roštovou podlahou - podlahová plocha stáje nebo její části, opatřená rošty nebo štěrbinami, umožňujícími propad výkalů a moče do podroštového prostoru,

m) zpevněným odkanalizovaným výběhem - odkanalizovaná a ohrazená plocha přiléhající nebo navazující na stáje; je určena pro volný pohyb zvířat, případně pro jejich náhradní krmení a napájení,

n) klecovou baterií jedno nebo vícepodlažní - stabilní nebo přemístitelný technologický soubor klecí pro drůbež, vybavený zařízením pro krmení, napájení, odkliz trusu, případně i pro sběr vajec a distribuci vzduchu,

o) neobohaceným klecovým systémem - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec s minimálními rozměrovými a funkčními parametry,

p) obohaceným klecovým systémem - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec odpovídající základním etologickým požadavkům,

r) alternativním systémem ustájení - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec s parametry plně odpovídajícími etologickým požadavkům.

(3) Pro účely této vyhlášky u doprovodných staveb pro stavby pro hospodářská zvířata se rozumí

a) dosoušecím zařízením - soubor stavebních a strojních částí k dosoušení zavadlé píce nuceným profukováním vzduchem; skládá se z ventilátorů, vzduchovodů, dosoušecí plochy a může být doplněno zařízením pro úpravu přiváděného venkovního vzduchu a automatickým ovládáním,

b) přečerpávací (čerpací, sběrnou) jímkou - nepropustná zemní jímka k soustředění postupně přitékající kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod, nebo ostatních tekutých odpadů, před jejich další manipulací; pro manipulaci s kejdou je vybavena homogenizačním zařízením,

c) skladovací nádrží - nepropustný nadzemní zásobník pro uskladnění kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod z manipulačních ploch; je vybaven zařízením pro jejich plnění a vypouštění; pro manipulaci s kejdou je vybaven homogenizačním zařízením,

d) skladovací jímkou - nepropustný zemní zásobník pro uskladnění kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod z manipulačních ploch; je vybaven zařízením pro jejich plnění a vypouštění; pro manipulaci s kejdou je vybaven homogenizačním zařízením,

e) stavbou pro skladování kejdy - soubor staveb pro manipulaci s kejdou a pro její skladování; jeho součástí jsou skladovací nádrže nebo skladovací jímky, přečerpávací (čerpací, sběrné) jímky a manipulační plocha, technologické zázemí, případně samostatné hygienické zařízení obsluhy,

f) stavbou pro konzervaci a skladování siláže - horizontální nebo vertikální stavba pro konzervaci a skladování silážovatelných glycidových, polobílkovinných a bílkovinných krmiv,

g) kontrolním systémem - záměrně vytvořená část stavby, její technická úprava, zařízení, určené pro zjištění úniku závadných látek a jimi kontaminovaných vod ze stavby.

(4) Pro účely této vyhlášky u staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby se rozumí

a) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin - stavba trvalého charakteru vybavená manipulačními prostory a zařízením pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin,

b) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování brambor - stavba trvalého charakteru pro sadbové, konzumní nebo průmyslové brambory vybavená skladovací technikou, zařízením pro jejich příjem, posklizňovou úpravu, třídění, ošetření a další úpravu,

c) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny - stavba s příslušenstvím trvalého rázu prostorově a dispozičně uspořádaná a vybavená technikou a zařízením pro jejich příjem, posklizňovou úpravu, třídění, ošetření, úpravu a skladování podle požadavků jednotlivých druhů ovoce a zeleniny,

d) chladírenským skladem - stavba vybavená tepelnou izolací a strojním chlazením pro ochlazení a skladování ochlazených produktů.

(5) Pro účely této vyhlášky u staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků pro ochranu rostlin se rozumí

a) stavbou pro skladování tuhých minerálních hnojiv - stavba se stroji a zařízením pro příjem, skladování, manipulaci a vyskladnění tuhých minerálních hnojiv do dopravních a aplikačních prostředků,

b) stavbou pro skladování kapalných minerálních hnojiv- stavba se stroji a zařízením pro příjem, skladování, manipulaci a vyskladnění kapalných minerálních hnojiv,

c) stavbou pro skladování přípravků na ochranu rostlin - stavba vybavená skladovací a manipulační technikou a zařízením pro jejich přípravu k aplikaci,

d) příručním pohotovostním skladem - stavba, část stavby nebo oddělená, samostatně odvětratelná místnost pro skladování hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin o maximální přípustné velikosti pro 1 tunu přípravků na ochranu rostlin, nebo 200 m3 tuhých hnojiv, nebo 50 m3 kapalných hnojiv, určená pro jejich skladování po nezbytně nutnou dobu od příjmu do aplikace zpravidla v jedné sezoně,

e) příjmovou plochou - nepropustná odkanalizovaná plocha u staveb pro skladování minerálních hnojiv k ochraně před znečištěním prostředí při naskladnění, manipulaci, vyskladnění a přípravě minerálních hnojiv k jejich aplikaci,

f) havarijní jímkou - jímka nebo nádrž, určená k zadržení závadné látky, uniklé nebo vypuštěné při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, technologických zařízení a ze záchytných jímek,

g) záchytnou jímkou - jímka, zachycující závadné látky, uniklé z nádrží, kontejnerů, obalů anebo technologického zařízení; je trvale napojena na jímku havarijní,

h) sběrnou jímkou - stavební úprava ve dnu nebo podlaze havarijní jímky, popř. v potrubním kanále, umožňující vyčerpávání zachycených závadných látek.

ČÁST DRUHÁ

POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB

§ 3

Požadavky na tepelně technické vlastnosti a zabezpečení vnitřního prostředí staveb

(1) Tepelně technické vlastnosti konstrukcí se stanoví na základě tepelné bilance stavby, podle požadavků na prostředí pro určený druh produkce, chovu, skladování, konzervace a úpravy rostlinných a živočišných produktů s přihlédnutím k biologické produkci tepla, vodních par a plynů.

(2) Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby rychlost proudění, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví a pohodu zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu vzduchu, požaduje se náhradní systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému. Požadavky na vnitřní prostředí stájových objektů jsou splněna dodržením normové hodnoty.2)

(3) Nároky na tepelnou ochranu, větrání a vytápění jsou uvedeny v požadavcích na příslušné druhy staveb v § 9, 12, 13 a 14.

Bezpečnost staveb z hlediska ochrany vod

§ 4

Bezpečnost staveb z hlediska průniku závadných látek

(1) Podle požadavků na umísťování staveb se zřetelem na produkci závadných látek se stavby člení na stavby se zabezpečením

a) základním,

b) doplňkovým.

(2) Stavby vyžadující základní zabezpečení podle § 5 jsou stavby

a) pro skladování přípravků na ochranu rostlin, jejich míchárny, asanační plochy, příjmová a výdejní místa, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

b) pro skladování minerálních hnojiv, jejich míchárny, asanační plochy, příjmová a výdejní místa, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

c) pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 %,

d) pro skladování statkových hnojiv,

e) pro hospodářská zvířata,

f) pro odvádění a čistění odpadních vod.

(3) Stavby vyžadující základní zabezpečení podle § 5, popřípadě doplňkové zabezpečení podle § 6 jsou podle stupně možného ohrožení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vod

a) jímky a nádrže na skladování kejdy, močůvky, hnojůvky a silážních šťáv,

b) silážní žlaby a věže na skladování siláže o sušině menší než 30 %,

c) hnojiště a hnojné koncovky staveb pro hospodářská zvířata,

d) kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv.

(4) Části staveb vyžadující základní zabezpečení podle § 5, popřípadě doplňkové zabezpečení podle § 6 jsou

a) podlahy technologických a provozních prostorů staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin, tvoří-li spolu s nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem dveří havarijní záchytnou bezodtokovou jímku, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

b) podlahy, vnitřní kanalizace, kanály a jímky staveb pro hospodářská zvířata.

(5) Stavby vyžadující základní a doplňkové zabezpečení podle § 5 a 6 jsou nadzemní nádrže na skladování kapalných minerálních hnojiv.

§ 5

Základní zabezpečení staveb

Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod

a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,

b) odkanalizováním, případně stavebními úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem,

c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van.3)

§ 6

Doplňkové zabezpečení staveb a částí staveb

Doplňkové zabezpečení staveb, vedle požadavků na jejich základní zabezpečení, se uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech

a) u skladovacích nádrží staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát za 10 let provádět zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2)

b) skladovací nadzemní nádrže staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv o objemu větším než 100 m3 musí být opatřeny indikací případných netěsností těch částí nádrže, které nelze vizuálně kontrolovat,

c) u jímek a nádrží na skladování hnojůvky, močůvky, kejdy, silážních šťáv a u silážních věží na skladování siláže o sušině menší než 30 % se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát za 5 let u zemních jímek a jedenkrát za 10 let u nadzemních nádrží a věží provádět zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2)

d) jímky a nádrže pro skladování hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv a silážní věže na skladování siláže o sušině menší než 30 % se musí opatřit kontrolním systémem monitorujícím případné netěsnosti a únik skladovaných látek,

e) u podroštových kanálů staveb pro hospodářská zvířata s bezstelivovou technologií ustájení, u kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv se musí před uvedením do provozu provést zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2) u skladovacích a cirkulačních kanálů se pak tato zkouška musí cyklicky během provozu opakovat jedenkrát za 5 let,

f) u silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší než 30 % a hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek (silážních šťáv a hnojůvky) z jejich skladovacích prostorů, postačuje kontrola předepsané kvality stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením do provozu; v průběhu provozu se musí cyklicky kontrolovat povrchy s ohledem na jejich nepropustnost.

ČÁST TŘETÍ

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ STAVEB PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

§ 7

Společné požadavky na stavby pro hospodářská zvířata

(1) Dispoziční, technické a provozní řešení staveb musí v souladu s použitou technologií chovu

a) zajišťovat prostředí, odpovídající pohodě, užitkovosti a zdraví zvířat a poskytovat zvířatům ochranu před nepříznivými klimatickými vlivy a riziky, ohrožujícími jejich zdraví,4),5)

b) poskytovat zvířatům podle nároků jednotlivých druhů a kategorií maximálně možnou volnost pohybu tak, aby byla zajištěna jejich pohoda a aby nedocházelo k jejich omezování způsobem, který by vedl k jejich zbytečnému utrpení nebo zranění,6)

c) zajišťovat dostatečné osvětlení; jestliže dostupné přirozené osvětlení nenaplňuje fyziologické a etologické potřeby zvířat, musí být zvířatům zajištěno umělé osvětlení, jehož způsob instalace a intenzita nevyvolá nepřirozené dráždění,

d) umožnit ošetřovateli zvířat denní kontrolu zdravotního stavu, kondice a pohody zvířat,

e) umožnit ošetřovateli zvířat denní kontrolu stavu technického a technologického zařízení pro chov zvířat, především automatizovaných systémů, na nichž je závislá pohoda a život zvířat; k tomu účelu vybavit stavbu stabilním nebo mobilním zdrojem osvětlení,

f) zabezpečit stavbu před vstupem nepovolaných osob,

g) zabezpečit stavbu před únikem chovaných zvířat a omezit vniknutí jiných živočichů,

h) umožnit dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,

i) umožnit veterinární vyšetření a ošetření, podání látek zvířatům a odběr vzorků,

j) umožnit ve stavbě vyčlenění oddělené prostory pro zvířata vyžadující mimořádnou péči, zvířata poraněná, nemocná nebo podezřelá z nákazy,

k) umožnit ošetřovatelům a dalším ke vstupu oprávněným osobám bezpečné provedení úkonů a činností souvisejících s chovem zvířat a údržbou stavby,

l) umožnit minimalizaci emisí amoniaku a zápachu při současném zohlednění požadavků na pohodu zvířat.

(2) Podlahy ustájovacích prostorů

a) musí odpovídat hmotnosti zvířat a mít protiskluzovou úpravu povrchu,

b) roštové musí mít roštnice s odpovídající nášlapnou plochou a šířkou štěrbin podle druhu zvířat, hrany roštnic musí být bez odštěpů s minimálním převýšením roštnic a s uložením osy roštnic kolmo k nejčastější ose pohybu zvířat,

c) nesmí způsobovat poranění nebo utrpení zvířatům při pohybu, stání nebo ležení,

d) musí mít pohodlnou plochu pro ležení, mít náležitý sklon a odpovídat tělesným rozměrům zvířat,

e) u ramp, lávek a můstků pro naložení a vyložení zvířat, zřizovaných jako součást stavby, musí být opatřeny protiskluzovou úpravou povrchu a bočním hrazením, zabraňujícím pádu zvířete nebo kontejneru se zvířaty; jejich sklon nesmí přesáhnout 20 stupňů, výškové nerovnosti nesmí přesáhnout 0,2 m a mezery v podlaze nebo mezi dvěma podlahami musí zabránit vsunutí končetiny zvířete.

(3) Konstrukce, použité materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak krmné žlaby (koryta) a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku, nesmí být zdravotně závadné. Všechny prvky a části stavby pro ustájení zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby se nevyskytovaly ostré okraje, hrany nebo výčnělky, o něž by se mohla zvířata zranit. Nesmí být použit ostnatý drát.

§ 8

Požadavky na stavby pro hlavní druhy hospodářských zvířat

Stavby pro hlavní druhy hospodářských zvířat, stavby pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat a stavby pro intenzivní chov hospodářských zvířat musí, kromě požadavků na stavby pro hospodářská zvířata podle § 7, splňovat

a) požadavky uvedené pro skot v příloze č. 1 této vyhlášky, pro prasata v příloze č. 2 této vyhlášky, pro ovce a kozy v příloze č. 3 této vyhlášky, pro drůbež v příloze č. 4 této vyhlášky a pro koně v příloze č. 5 této vyhlášky,

b) požadavky na doprovodné stavby staveb pro hospodářská zvířata podle § 9, 10 a 11.

Doprovodné stavby staveb pro hospodářská zvířata

§ 9

Stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy

(1) Kapacita staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy vychází z jejich objemové hmotnosti a stanoví se podle požadavků na množství, které je třeba skladovat a dosoušet.

(2) Nejvyšší kapacita užitkového prostoru staveb a jeho částí pro dosoušení a skladování sena a slámy, podmínky skladování podle množství skladované hmoty, technické řešení ohřevu sušícího vzduchu, řešení otvorů, vrat a dveří se zřetelem na použitou technologii naskladňování a vyskladňování a bezprašné příjezdové komunikace jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

(3) Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Ve stavbách bez zařízení pro dosoušení smí být uskladněno seno i sláma s minimálním obsahem sušiny 84 %.

(4) Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí

a) mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání,

b) splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení,

c) zamezit ptákům hnízdění nebo průnik do prostoru stavby.

(5) Podlaha musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Přejezdné dosoušecí rošty ve stavbách s podúrovňovým uspořádáním vzduchovodů musí mít dostatečně pevnou konstrukci s dovoleným zatížením odpovídajícím přejezdu použité naskladňovací a vyskladňovací techniky. Profily roštů musí být navrženy tak, aby se zamezilo jejich ucpávání.

(6) Ventilátory musí zajistit, aby při dosoušení poslední vrstvy ve výši 6 m neklesala rychlost vystupujícího vzduchu ze sena a slámy pod 0,06 m.s-1.

(7) Technické řešení staveb pro skladování sena a slámy musí umožňovat pravidelné měření teplot skladovaného materiálu.

§ 10

Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky

(1) Skladovací kapacita hnojišť, jímek a nádrží pro skladování kejdy, močůvky a hnojůvky se řídí zvláštními právními předpisy.7) Stanoví se z produkce statkových hnojiv celkového počtu hospodářských zvířat příslušného druhu, věkové nebo hmotnostní kategorie, pro které se stavby pro skladování budují, a z produkce ostatních tekutých odpadů.

(2) Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky a stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(3) Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky a stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů musí odpovídat požadavkům na nejlepší dostupnou techniku a technologii podle zásad správné zemědělské praxe.

(4) Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

(5) Dno hnojiště musí mít podélný sklon v rozmezí 1,5 - 3 % směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky.

(6) Objízdný pás kolem hnojiště s nízkým obrubníkem, který slouží pro urovnání figury hnoje, musí mít nepropustný povrch, spádovaný v příčném směru nejméně 3 % od obrubníku na šířku objízdného pásu.

(7) Přítok hnojůvky do jímky se zajišťuje povrchovým nátokem - otevřeným plochým rigolem. Rigoly pro odvod hnojůvky musí být nepropustné, a pokud tvoří okraj hnojiště, musí být opatřeny zvýšenými obrubníky proti přívalovým vodám a rozlévání hnojůvky do okolí hnojiště.

(8) Nádrže a jímky na kejdu musí být vybaveny zařízením pro vyprazdňování a pro homogenizaci kejdy, případně musí umožňovat homogenizaci jiným způsobem. V případě skladování obsahu, který nevyžaduje homogenizaci, jako je močůvka, hnojůvka a silážní šťávy, se osadí nasávací ocelová trouba dosahující k nejnižšímu místu dna skladovacího objektu a na druhém konci ukončená přírubou pro napojení hadice nasávacího čerpadla cisternového přepravníku.

(9) Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdní vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad terén o 0,4 m a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdní komunikace jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám. Plocha je spádovaná do svého středu ke vpusti odkanalizované do čerpací nebo přečerpávací jímky stavby. V její blízkosti se musí zřídit výtok tlakové vody pro čištění dopravních prostředků na výdejní ploše.

(10) U staveb s větším počtem hospodářských zvířat se stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů navrhují v počtu nejméně dvou kusů pro jednu stavbu nebo provozní jednotku.

(11) Vypouštěcí potrubí skladovacích nádrží se musí zabezpečit proti zamrzání.

§ 11

Stavby pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv

(1) Skladovací kapacita staveb pro konzervaci a skladování siláže, jímek a nádrží na silážní šťávy se stanoví podle potřeby siláže s přihlédnutím ke ztrátám konzervací, nakládáním a k době skladování při zvolené technice a způsobu konzervace a z produkce silážních šťáv.

(2) Stavby pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 % a stavby pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(3) Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2) Konstrukce dna a stěn silážního žlabu se provádějí z mrazuvzdorného materiálu. V závislosti na klimatických podmínkách se musí konstrukce dna doplnit vrstvou izolující podloží proti působení mrazu.

(4) Vnitřní plochy silážních žlabů, silážních věží, jímek a nádrží musí být hladké s kyselinovzdorným povrchem, který je schopen vzdorovat působení organických i anorganických kyselin a zajišťuje nepropustnost závadných látek do jednotlivých vrstev konstrukce. Nátěry musí být zdravotně nezávadné, pravidelně kontrolované a obnovované.

(5) Nejmenší rozdíl mezi nejvyšší hladinou podzemní vody stanovenou v hydrologickém průzkumu staveniště a nejnižším místem základové spáry silážního žlabu a jímky je 0,5 m.

(6) Pro odtok silážních šťáv musí být ve dně žlabů podélné odtokové kanálky o nejmenší světlé šířce 300 mm a výšce 200 mm. Žlab do šířky 12 m musí mít jeden, žlab nad 12 m šířky dva odtokové kanálky. Příčný sklon dna silážního žlabu k odtokovým kanálkům musí být nejméně 3 %. Podélný sklon dna silážního žlabu musí být nejméně 1 % ke straně, od které se začíná žlab vybírat. Způsob krytí odtokových kanálků musí umožnit odtok silážních šťáv.

(7) V silážních žlabech pro siláž o sušině nad 30 % postačuje příčný a podélný sklon 1 %. V zastřešených silážních žlabech se příčný a podélný sklon nestanovuje.

(8) Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy. Okraj obrubníků silážního žlabu a jímky na skladování silážních šťáv musí být vyvýšen nejméně 0,4 m nad terénem.

(9) Sklon nájezdové a výjezdové rampy u žlabů musí být do 10 %. Horní hrana vjezdu musí být řešena tak, aby zamezila vnikání přívalových vod do silážního žlabu.

(10) U povrchových žlabů je sklon nájezdové a výjezdové rampy vždy větší než podélný sklon žlabu. Podél stěn silážního žlabu musí být vybudován otevřený nepropustný odtokový kanálek pro zachycování a odvod silážních tekutin do jímky. Nejmenší šířka odtokového kanálku musí být 400 mm, hloubka 80 mm a sklon k jímce 1 %. Dilatační spáry konstrukce musí být řádně utěsněny.

(11) Silážní žlab bez štěrbiny musí mít nepropustné dno i stěny, povrchové silážní žlaby se štěrbinami pro odvod silážních tekutin ve stěnách musí mít nepropustné dno.

(12) Nejvyšší hladina užitného prostoru jímky na silážní šťávy nesmí přesáhnout nejnižší část plochy silážního žlabu.

(13) Otevřené nezakryté jímky na silážní šťávy musí být zajištěny proti pádu osob. Při umístění ve volném terénu mimo oplocený prostor provozní jednotky musí být oploceny.

(14) U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí o výšce 1,1 m. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné.

(15) Silážní věže musí být nepropustné a chráněné proti vnikání dešťové vody.

(16) Základové konstrukce silážních věží musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty2) s použitím podkladů a zatěžovacích údajů výrobce.

(17) Příjezdní komunikace, manipulační plochy, případně vjezdové rampy ke stavbám pro skladování siláže musí být zpevněné, bezprašné a musí umožňovat pojezd mechanizačních prostředků. Vjezdová rampa musí být oddělena od skladovacího prostoru silážního žlabu zaroštovaným kanálem nebo žlábkem pro odvod silážních šťáv a jimi kontaminovaných vod do jímky.

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

§ 12

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin

(1) Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin jako trvalé halové nebo věžové stavby musí

a) být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,

b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,

c) umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením.

(2) Technické řešení staveb musí zajišťovat

a) plynulost naskladnění a vyskladnění zrnin,

b) předčištění přijímaných zrnin o výkonnosti odpovídající nejméně příjmové kapacitě, jejich sušení, čištění, kalibraci a třídění, pokud není zabezpečen příjem již předčištěných zrnin,

c) aktivní větrání skladovacího prostoru,

d) dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování,

e) omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.

(3) Vnitřní části konstrukce stavby musí mít povrch usnadňující čištění a dezinfekci s minimálním členěním, omezujícím plochy a části pro hromadění prachových částic. Svody a potrubí pro odvod srážkových vod musí být umístěny vně střešního a obvodového pláště stavby.

(4) Stěny, podlahy, okna i technologické kanály musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva a usídlení hlodavců a hmyzu.

(5) Rozměry technologických otvorů, dveří a vrat musí s ohledem na technologii manipulace, naskladňování a vyskladňování odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

§ 13

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování brambor

(1) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech

a) tepelnou izolací,

b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,

c) regulací světelných podmínek.

(2) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí splňovat požadavek na ochranu konstrukce proti působení vnitřního klimatu stavby, jejímž specifickým znakem je nízká teplota +2 až +15 ºC, vysoká relativní vlhkost 85 až 90 % v různých fázích skladování a vysoká koncentrace CO2.

(3) Aktivně větrané stavby pro posklizňovou úpravu a skladování brambor, jejich sekce, boxy a skladovací komory s chlazením u obvodových stěn přicházejících do styku s bramborami a stropy, střecha a podlahy do vzdálenosti 1,5 m od vnějšího obvodu stěn musí splňovat hodnoty součinitele prostupu tepla 0,35 W.m-2.K-1 v I. oblasti s minimální vnější teplotou do -15 ºC a 0,30 W.m-2.K-1 ve II. oblasti s minimální vnější teplotou do -18 ºC.

(4) Podlahy staveb pro posklizňovou úpravu a skladování brambor a třídíren musí být rovné, trvanlivé a odolné proti vlivu provozu motorových vozíků či silničních vozidel. Provedení podlah musí umožňovat umývání a dezinfekci. Proti přirozené zemní vlhkosti se podlahy staveb pro posklizňovou úpravu a skladování brambor zpravidla neizolují.

(5) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí být vybavena zařízením pro příjem brambor, jejich třídění, skladovaní, ošetření a další úpravu podle konečného určení produktu, pro jeho vyskladnění a zpracování odpadu.

(6) Rozměry dopravních a manipulačních cest, dveří a vrat musí s ohledem na technologii manipulace, naskladňování a vyskladňování odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

§ 14

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny

(1) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení jakosti jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.

(2) V chladírenských prostorech se podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

(3) Podle umístění se stavby pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny dělí na

a) zapuštěné, využívající tepelně izolační funkce okolní zeminy,

b) nadzemní, u kterých tepelně izolační a tepelné funkce plní konstrukce, stavební prvky a technologická zařízení.

(4) Vnitřní kovové části konstrukcí a zařízení musí být chráněny proti korozivním účinkům.

(5) Obvodový a střešní plášť stavby musí splňovat mikroklimatické podmínky pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny.

(6) Tepelně izolační plášť stavby musí chránit vlastní skladovací prostor shora, ze stran i zespodu.

(7) Izolace skladových prostor musí umožňovat udržování teploty podle druhu plodin.

(8) Tepelné izolace musí být chráněny parotěsnou zábranou na vnější straně izolační vrstvy a parotěsné vrstvy musí tvořit jednolitou nepřerušovanou plochu.

(9) U chladírenské komory s řízenou atmosférou musí být provedeny plynotěsné izolace, odpovídající stupni úpravy atmosféry a tato komora musí být vybavena pojistnými ventily pro vyrovnávání vnějšího a vnitřního tlaku.

Stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

§ 15

Stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv

(1) Podmínky skladování a nakládání s hnojivy se řídí zvláštními právními předpisy.7)

(2) Stavba pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagonů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.

(3) Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí splňovat požadavky na

a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,

b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,

c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,

d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,

e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor,

f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti,

g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými hnojivy a mobilní technologií pro manipulaci.

(4) Konstrukce staveb pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí být chráněna proti korozi způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

(5) Příruční pohotovostní sklad musí mít nepropustnou podlahu, ukončenou zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Musí splňovat požadavek na uložení hnojiv podle druhu a nebezpečnosti, na oddělené skladování znečištěných obalů, ochranných pomůcek, případně oděvů.

(6) Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí s výjimkou příručního pohotovostního skladu splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(7) Dispozice, členění stavby a technologické linky příjmu, manipulace a vyskladňování hnojiv musí omezovat prašnost a znečištění uvnitř stavby a zabránit úniku prachu do vnějšího prostředí.

(8) Konstrukce staveb pro skladování tuhých, volně sypaných, jemně mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.

(9) Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2) Musí být suché a nepodsklepené. Jejich stavební konstrukce a požárně dělicí konstrukce musí být u tuhých minerálních hnojiv třídy A schopných detonační přeměny z nehořlavých hmot. Stěny, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevíraní ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolovány proti zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou organickou hmotou.

(10) Pro stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.

§ 16

Stavby pro skladování kapalných minerálních hnojiv

(1) Podmínky skladování kapalných minerálních hnojiv se řídí zvláštními právními předpisy.7)

(2) Konstrukce staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv musí

a) splňovat požadavky technologie, přenosu účinků statického a dynamického působení nádrží a zařízení včetně skladovaných hmot a musí být navržena s ohledem na korozní prostředí včetně způsobů ochrany před chemickými vlivy,

b) zabezpečit ochranu povrchových a podzemních vod podle § 5 a 6 odpovídajícím řešením a dimenzováním ploch a kapacit nepropustných zpevněných manipulačních prostorů s kanalizací navazující na nepropustnou sběrnou jímku s havarijní vanou.

(3) Příruční pohotovostní sklad musí splňovat požadavek na uskladnění hnojiv v nádržích, nádobách nebo kontejnerech, umístěných na nepropustné podlaze, ukončené zvýšeným obrubníkem po obvodu stěn včetně dveřního prahu. Podlaha s obrubníkem plní funkci havarijní jímky o objemu, který musí odpovídat objemu největší skladovací nádrže, nádoby nebo kontejneru.

(4) Pro stavby pro skladování kapalných minerálních hnojiv musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.

§ 17

Stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin

(1) Technické řešení staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin a podmínky skladování vycházejí z druhů skladovaných přípravků na ochranu rostlin a požadované kapacity8) těchto staveb.

(2) Konstrukce staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin s výjimkou příručních pohotovostních skladů musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na přítomnost závadných látek.

(3) Stavební řešení staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí zahrnovat

a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků na ochranu rostlin pro příjem ze silničních vozidel, zpravidla jako zastřešenou manipulační plochu s rampou a záchytným havarijním prostorem,

b) úsek skladování přípravků na ochranu rostlin pro oddělené skladování jednotlivých druhů přípravků,

c) úsek pomocných a hygienických provozů individuálně dle rozsahu stavby.

(4) Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné bezodtokové jímky.

(5) Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.

(6) K zadržení a zachycení jakékoliv vylité kapaliny musí být stavba pro skladování přípravků na ochranu rostlin vybavena havarijní a záchytnou jímkou, které musí být zabezpečeny proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody.

(7) Havarijní jímku uzavřené stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin tvoří nepropustná podlaha místnosti, nepropustný sokl stěn a zvýšený práh ve vstupních otvorech s nájezdnými rampami. Musí být dimenzována na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, nejméně však na celý objem jednoho největšího skladovaného obalu.

(8) Záchytná jímka musí být provedena tak, aby zachytila kapalinu unikající v důsledku netěsnosti obalu, kontejneru nebo technologického zařízení a musí být napojena na jímku havarijní.

(9) Příruční pohotovostní sklad musí být opatřen nepropustnou podlahou, ukončenou zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů, ochranných pomůcek, případně oděvů.

(10) Pro stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.


ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

(1) Projektová dokumentace staveb, která byla zpracována a podána stavebnímu úřadu ke stavebnímu řízení podle dosavadních předpisů, se použije i po nabytí účinnosti této vyhlášky s výjimkou neobohacených klecových systémů, jimiž nesmí být stavby pro drůbež od 1. ledna 2003 vybavovány.

(2) Stavby pro prasata, které existují ke dni účinnosti této vyhlášky, musí nejpozději do konce prosince roku 2012 odpovídat požadavkům obsaženým v příloze č. 2 "Požadavky na stavby pro prasata", část "2. Plochy podlah podle živé hmotnosti", část "3. Plochy podlah a jejich členění podle velikosti skupiny", část "4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením", část "5. Kotec pro kance", část "7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat", část "19. Úroveň hluku" a část "20. Intenzita osvětlení stáje".

(3) Stavby pro drůbež nesmí být od 1. ledna 2012 neobohacenými klecovými systémy vybaveny.

§ 19

Účinnost

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2002.

(2) V příloze č. 2 "Požadavky na stavby pro prasata", část "2. Plochy podlah podle živé hmotnosti", část "3. Plochy podlah a jejich členění podle velikosti skupiny", část "4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením", část "5. Kotec pro kance", část "7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat", část "19. Úroveň hluku" a část "20. Intenzita osvětlení stáje" nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(3) V příloze č. 4 "Požadavky na stavby pro drůbež", část "2. Neobohacené klecové systémy" pozbývá platnosti 31. prosince 2002.


Ministr:

Ing. Fencl v . r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 191/2002 Sb.

Požadavky na stavby pro skot

1. Rozměry stání, boxů, loží (leháren) a kotců

Kategorie skotuUstájení - věková kategorieStání, boxSkupinový kotec
minimální
délka (mm)šířka osově (mm)plocha lehárny5)(m2.s-1)šířka krmného místa (mm)7hloubka krmiště6)(mm)
krávystelivové vaznékrátké stání19001100
střední stání23001100
porodní stání2)25001)11251)
porodní stání rozšířené 3)25002200
stelivové a bezstelivové volnékombinovaný box17501100
boxové lože23001125l)
stelivové volnéskupinový kotec se stlanou lehárnou5,007002800
porodní kotec pro volné telení9,007002800
telatastelivové volnéindividuální boxdo 14 dnů věku12001000
do 90 dnů věku17001000
venkovní individuální box-krytá část14001100
výběh od prvních dnů do odstavu14001100
stelivové a bezstelivové volnéboxové ložedo 6. měs. věku1600700
stelivové volnéskup.kotec se stlanou lehárnoudo . měs.věku4)1,503501400
do 6. měs.věku1,804301600
jalovicestelivové a bezstelivové volnéboxové ložedo 11. měs. věku1700750
do 18. měs. věku1800900
do 24. měs. věku20001050
stelivové volnéskupinový kotec se stlanou lehárnoudo 11. měs. věku2,105001900
do 18. měs. věku2,856002000
do 24. měs. věku3,756402200
bezstelivové volnéskupinový kotec s roštovou podlahoudo 11. měs. věku1,355001900
do 18. měs. věku1,906002000
do 24. měs. věku2,306402200
skot ve výkrmu (býci)stelivové volnéskupinový kotec se stlanou lehárnoudo 350 kg ž.hm.2,205001900
do 550 kg ž.hm.3,006002000
nad 550 kg ž.hm.3,506402200
bezstelivové volnéskupinový kotec s roštovou podlahoudo 350 kg ž.hm.1,405001900
do 550 kg ž.hm.1,906002000
nad 550 kg ž.hm.2,306402200

Vysvětlivky k tabulce:

1) Při modernizaci stáje, kdy dané rozměry a modulová síť s vnitřními podporami neumožňují jiná řešení, je možná délka stání 2000 mm a šířka stání 1125 mm.

2) Porodní stání při délce 2000 mm v kombinaci s mobilním odklizem chlévské mrvy má sníženou kališťovou chodbu oproti zadní části stání nejvýše v rozmezí 50- 80 mm.

3) Porodní stání rozšířené může být vytvořeno spojením se sousedním neobsazeným porodním stáním.

4) V období mléčné výživy pro skupinové ustájení a individuální napájení telat.

5) Rozumí se užitná plocha lože (lehárny), tj. plocha využívaná k ležení (bez plochy za podélným hrazením mezi ložem a krmištěm a bez plochy ochranného stupně u podélných stěn stájí).

6) Hloubkou krmiště se rozumí rozměr snížené části včetně předpožlabnicového schůdku, avšak bez části lože za podélným hrazením mezi ložem a krmištěm ve směru do krmiště. Je-li v jedné řadě ustájeno více věkových kategorií zvířat, musí hloubka krmiště odpovídat nejstarší věkové kategorii.

7) Šířka krmného místa platí pro krmení 1:1.

2. Rozměry krmných žlabů a počet napáječek pro skot

Rozměry (mm)KrávyJalovice volné ustájeníSkot ve výkrmu, volné ustájeníTelata měsíce věku
ustájeníměsíce věkuž. hmotnost (kg)
volné 1 vaznédo 18do 24do 350nad 350do 3do 6
šířka žlabu vč. požlabnice1)min.800650750650750400500
šířka sdruženého žlabu včetně požlabnice l)min.13001000110010001100800900
šířka průjezdného krmného stolu bez zadních požlabnic1)min.3600-oboustranný3600 - oboustranný-
3200-jednostranný3200 - jednostranný
šířka žlabu vč. požlabnic s průjezdnou chodbou 1)min.380036003600
výška přední hrany žlabu nad úrovní stánístřední stání a volné ustájenímax.600500500550500550400450
krátké stání a komb. boxy300300nepoužívá se
výška dna žlabu nad úrovní stánístřední stání a volné ustájenímm.7070100
krátké stání a komb. boxy70nepoužívá se
výška horní hrany napáječky nebo napajedla nad úrovní stánímax.800650700800700800500600
počet zvířatna 1 napáječkumax. (ks)82-
na 1 bm napájedla30-40

Vysvětlivka k tabulce:

1) Maximální tloušťka požlabnice 100 mm.

3. Rozměry hrazení kotců u staveb pro skot

Rozměry (mm)KrávyTelataJaloviceSkot ve výkrmu
výška hrazení kotců nad podlahou1)minimálně1400110014001400
výška spodní tyče hrazení kotců a výběhů nad podlahoumaximálně350200250250
vzdálenost ostatních vodorovných tyčí hrazení od sebe440275360360
světlé vzdálenosti svislých tyčí při žebříkovém typu hrazení150120140140

Vysvětlivka k tabulce:

1) Při ustájení na hluboké podestýlce se celková výška hrazení rozumí od úrovně podlahy krmiště a v loži od nejvyšší úrovně podestýlky.

4. Hrazení mezi krmištěm a ložem musí být umístěno nejdále 150 mm od sníženého krmiště směrem do prostoru lehárny. Hrana přechodu mezi ložem a krmištěm musí být 200 mm vysoká, s výjimkou individuálních porodních kotců na spádovém loži, do nichž se předpokládá vjezd prostředku pro vyhrnutí mrvy po ukončení porodu.

5. Rozměry betonových roštů

Kategorie skotuŠířka nášlapné plochy roštnice (mm)Šířka mezery mezi roštnicemi (mm)
dojnice14040
telata do 6 měs. věku8025
jalovice12030
skot ve výkrmu12035

6. Požadavky na řešení roštů u roštových podlah, zaroštovaných krmišť nebo pohybových chodeb:

- pevné uložení v jedné rovině se zachováním stejné mezery podél styčné plochy dvou roštů, bez ostrých hran, aby se zvířata neporanila,

- rovná nášlapná plocha a mezery umožňující účinné propadávání a prošlapávání výkalů a zamezující otlakům a zranění zvířat,

- jsou z materiálu s malou obrusností a odolávají stájovému prostředí.

7. Minimální plocha čekacího prostoru shromaždiště před a po dojení je 1,4 nT.ks-1.

8. Sklony a výškové úpravy podlah staveb pro skot

UkazatelMěrná jednotkaKrávyTelata do 6 měs. věkuJaloviceSkot ve výkrmu
maximálně
sklon podlahy boxu a stání podélný%2325
sklon plné podlahy lehárny příčný%5555
sklon podlahy spádového lože s vysokou podestýlkou ke krmišti%7101010
sklon krmiště příčný l)%2222
sklon močůvkových žlábků podélných%2223
hloubka podlahy lehárny ve volné stáji s hlubokou podestýlkou oproti podlaze krmištěmm700500700700

Vysvětlivka k tabulce:

1) U krmiště s roštovou podlahou a u krmiště ploché stlané stáje příčný a podélný sklon 0 %.

Poznámka k tabulce:

Sklony podlah a močůvkových žlábků musí navazovat na vnitřní kanalizaci stáje. Odkanalizování se nepožaduje u podlah s hlubokou podestýlkou, kde je zaručena dávka steliva min. 7 kg na DJ a den a v kotcích s pevnou podlahou lehárny, kde je zaručena dávka steliva min. 3,5 kg na DJ a den.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 191/2002 Sb.

Požadavky na stavby pro prasata

1. Plochy podlah kotců a boxů k ustájení prasat

Stáj (oddělení)Technologický systém ustájeníPlocha lože minimálně (m2.ks1)Plocha kotce minimálně (m2.ks1)
pro prasnice zapouštěné a březív boxu1,2-
v boxovém kotciv boxu1,2-
včetně společné části-1,9
ve skupinovém kotcis odděleným kalištěm1,2-
s roštovým kalištěm-1,8
pro prasnice vysokobřezí, rodící a kojícív porodním kotcis trvalým boxemv boxu1,4-
včetně společné části (bezstelivový provoz)-3,3
s dočasným boxemv boxu1,6-
včetně společné části (stelivový provoz)-5,7
pro selata v dochovuve skupinovém kotcis bezstelivovým provozem nebo s denním podestýláním podle hmotnosti selatdo 10 kg0,15-
10 až 20 kg0,20-
20 až 35 kg0,32-
s hlubokou podestýlkou pro selata s hmotností do 35 kg0,58+ krmiště
pro výkrm prasatve skupinovém kotcis bezstelivovým provozem nebo s denním podestýláním podle hmotnosti prasat30 až 50 kg0,4-
50 až 85 kg0,55-
85 až 110 kg0,7-
nad 110 kg1-
s hlubokou podestýlkou při hmotnosti prasat do 110 kg1,1+ krmiště
odchov prasniček a kanečkůve skupinovém kotcis bezstelivovým provozem nebo s denním podestýláním podle věkukanečci do 5 měsíců0,8-
kanečci od 5 do 10 měsíců1,5-
prasničky do 6 měsíců0,75-
na hluboké podestýlce podle věkukanečci do 5 měsíců0,9+ krmiště
kanečci od 5 do 10 měsíců1,7+ krmiště
prasničky do 6 měsíců0,9+ krmiště
kanciv individuálním kotci4,56

Poznámky k tabulce:

1. Uvedené plochy se rozumějí bez koryt, ale včetně sesypných krmítek.

2. U kotců dělených na plná lože a kaliště jsou plochy kališť navíc k plochám loží (u selat min. 0,1 m2 na kus, u výkrmu min. 0,2 m2 na kus).

3. Další údaje o plochách kotců pro jednotlivé kategorie prasat jsou uvedeny v následujících tabulkách. U systému ustájení na hluboké podestýlce je navíc plocha pevného krmiště.

2. Plochy podlah podle živé hmotnosti

Kategorie prasat ve skupinovém kotciŽivá hmotnost (kg)Minimální neomezená, využitelná plocha podlahy (m2.ks-1)
Odstavená selata, chovná prasata a prasata ve výkrmu (mimo zapuštěných prasniček a prasnic)do 100,15
přes 10 do 200,20
přes 20 do 300,30
přes 30 do 500,40
přes 50 do 850,55
přes 85 do 1100,65
více než 1101,00

3. Plochy podlah a jejich členění podle velikosti skupiny

Kategorie prasat ve skupinovém kotciCelková minimální neomezená, využitelná plocha podlahy (m2.ks-1)Z toho minimální pevná plocha podlahy vcelku, z níž max. 15 % je rezervováno pro odvodňovací otvory (m2.ks-1)
Zapuštěné prasničkyskupina 6-39 ks1,640,95
skupina méně než 6 ks1,80
skupina 40 a více ks1,48
Prasniceskupina 6-39 ks2,25-
skupina méně než 6 ks2,48
skupina 40 a více ks2,03
březí-1,3

4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením musí mít strany dlouhé nejméně 2,8 m. Kotec v němž je chováno méně než 6 zvířat, musí mít strany dlouhé nejméně 2,4 m. Ve stavbách pro méně než 10 prasnic mohou být v uvedeném období chovány prasnice individuálně za předpokladu, že se mohou v kotci snadno otáčet.

5. Kotec pro kance. Neomezená plocha podlahy pro dospělého kance musí být alespoň 6 m2. Při použití kotce také pro připouštění musí být plocha podlahy alespoň 10 m2. V kotci nesmějí být žádné překážky.

6. Rozměry roštů

Kategorie prasatŠířka roštnice minimálně (mm)Šířka mezery maximálně (mm)
prasnice a kanci8025
prasnice v porodním kotcičást pro prasnice8020
část pro selata1811
selata v dochovu do 35 kg1811
prasničky a kanečci v odchovu6015
prasata ve výkrmu6020

7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat

Kategorie prasatŠířka roštnice minimálně (mm)Šířka mezery maximálně (mm)
selata5011
odstavená selata5014
běhouni8018
zapuštěné prasničky a prasnice8020

8. Rozměry ustájení zapouštěných a březích prasnic

UkazatelminimálněBox1)Skupinový kotecBoxový kotec
délka boxumm640-640
šířka boxu 7)mm1850 3)1200 2) 1850 3)
šířka ložemm-1900
šířka kalištěmm650 4)105016504)
výška hrazenímm950950950
délka koryta na kusmm375450375
šířka korytamm350350350
výška krmné hrany korytamm250250250
výška napáječky miskovémm250250250
výška napáječky hubicové šikmé 5)mm550550550
sklon lože v %%3 6)33 6)

Vysvětlivky k tabulce:

1) Boxy se u bezstelivového ustájení řeší jako průchozí.

2) Při otevřeném boxu.

3) Při uzavření boxu zadní zábranou.

4) Z toho zasahuje kaliště do uzavřeného boxu max. 650 mm.

5) Výška napáječky hubicové vodorovné je o 50 mm nižší.

6) 300 mm za korytem změna sklonu lože na 5 % směrem ke krmné chodbě.

7) Šířka kotce měřená od krmné hrany koryta.

9. Rozměry ustájení vysokobřezích, rodících a kojících prasnic

UkazatelminimálněPorodní kotec pro odstav selat ve 28 až 35 dnech věku
bezstelivovýstelivový s rovným boxem
s rovným boxemse šikmým boxem
délka kotce /z toho délka příkrmištěmm1800/7001)18002000
délka boxu pro prasnicimm6506506502)
šířka kotce 8)mm2150 3)1950 3)2300
výška hrazení pro prasnicimm950950950
výška hrazení pro selatamm500 4)500 4)500
délka korytamm375375375
šířka korytamm350350350
výška krmné hrany korytamm250250250
výška nap. miskové pro prasnicimm250250250
výška nap. hubicové šikmé pro prasnici5)mm550550550
výška nap. miskové pro kojená selatamm100 5)100 5)100
výška nap. hubicové šikmé pro kojená selata6)mm180180180
sklon lože%37)37)3

Vysvětlivky k tabulce:

1) Při odstavu selat v 21 dnech je délka kotce min. 1550 mm, z toho příkrmiště 500 mm.

2) U stelivových porodních kotců se zřizuje box pro prasnici s otevíranou bočnici.

3) Délka osy prostoru pro prasnici v boxuje u rovných i šikmých kotců min. 2150 mm včetně 150 mm zábrany proti zalehnutí.

4) Z toho příčné stěny mezi kotci min. do výšky 400 mm plné. Průlez pro selata mezi boxem pro prasnici a příkrmištěm je v celé šířce kotce vysoký v rozmezí 220 - 250 mm.

5) Napáječku pro selata se umísťuje v zadní části kotce nad roštem.

6) Výška hubicové napáječky vodorovné je pro prasnice a selata nižší o 50 mm.

7) 300 mm za korytem změna spádu lože na 5 % směrem ke krmné chodbě u kotců, kde pás podlahy je plný, nikoliv roštový.

8) Šířka kotce měřená od krmné hrany koryta.

10. Rozměry ustájení selat v dochovu do živé hmotnosti 35 kg

UkazatelminimálněKrmení ze sesypného krmítka
Kotec vyvýšený roštový nebo klecl)Kotec s ložem a kalištěm
šířka kotce minimálněmm12001500
výška hrazenímm8002)800
délka sesypného krmítka na kus3)mm1603)4)160
výška krmné hrany sesypného krmítka5)mm140140
výška napáječky miskovémm180180
výška napáječky hubicové šikmé6)mm300300
výška hrany lože nad kalištěmmm-20
Sklon lože%-3-5

Vysvětlivky k tabulce:

1) Plná část podlahy musí zaujímat min. 1/3, max. až 1/2 celkové plochy kotce nebo klece.

2) U klecí tvoří hrazení výška konstrukce klece.

3) U sesypného krmítka musí být pás plné podlahy v šíři minimálně 200 mm. Na jedno krmné místo sesypného krmítka skupinového připadají max. 4 selata, na jedno jednomístné zvlhčovači krmítko max. 12 selat.

4) Při krmení z koryt činí délka krmné hrany na kus min. 200 mm.

5) Pro počáteční období dochovu je nutno zachovat výšku krmné hrany max. 140 mm.

6) Výška napáječky vodorovné je nižší o 50 mm.

11. Rozměry ustájení chovného a plemenného materiálu

UkazatelminimálněPrasničky a kanečciKanci
do 5 měs.1)nad 5 měs.2)
šířka ložemm140018502000
šířka kalištěmm6508001050
výška hrazenímm9509501300
délka koryta na kusmm250350370
šířka korytamm300300350
výška krmné hrany korytamm200220250
výška napáječky miskovémm250350350
výška napáječky hubicové šikmé3)mm400450700
sklon lože%333

Vysvětlivky k tabulce:

1) Předpokládaná hmotnost od 25 do 70 kg.

2) Předpokládaná hmotnost od 70 do 130 kg.

3) Výška napáječky hubicové vodorovné je o 50 mm nižší.

12. Úroveň hrany lože kotce musí být proti úrovni povrchu kaliště (roštu) u bezstelivových podlah výše o 40 mm, u stelivových systémů o 100 mm. U roštových kotců a boxů musí být hrana plné podlahy proti úrovni roštové části výše o 10 mm. U výkrmu prasat na hluboké podestýlce musí být úroveň krmiště proti podlaze lože výše min. o 800 mm, je-li životnost podestýlky uvažována pro celou dobu výkrmu. Tento požadavek neplatí pro kompostovanou (fermentovanou) hlubokou podestýlku.

13. Rozměry ustájení prasat ve výkrmu

UkazatelminimálněKotec pro krmení
z koryta kruhovéhoz koryta podélného
kotec s ložem a kalištěmkotec roštový2)
délka kotcemm2250--
šířka kotcemm3100-1850
vzdálenost osy dávkovače od uličkymm1100--
vzdálenost osy dávkovače od kalištěmm1200--
šířka ložemm23001700-
výška hrazenímm950950950
délka koryta na kusmm1)300300
šířka korytamm-300300
výška krmné hrany korytamm250220220
výška napáječky miskovémm250250250
výška napáječky hubicovémm450450450
sklon lože%33

Vysvětlivky k tabulce:

1) U kruhového koryta musí být délka oblouku na obvodu talíře min. 220 mm na kus.

2) U roštového kotce s podélným korytem musí být pás plné podlahy za korytem široký min. 600 mm.

14. Světlé šířky přeháněcích uliček pro jednotlivé kategorie prasat

Rozměryminimálně (mm)
vysokobřezí prasnice: z boxů nebo do boxů porodních kotců1000
ostatní prasnice850
dochov selat - ustájení v kotcích650
dochov selat - ustájení ve vícepodlažních bateriích klecí800
výkrm prasat650
prasničky800
kanci950

Poznámka k tabulce:

Světlou šířkou je rozměr mezi okraji přesahujících dílů hrazení do uličky (sloupky, koryta).

15. Rozměry mycího boxu

Rozměryminimálně (mm)
šířka650
délka1800
výška950

Poznámka k tabulce:

Pro mytí, desinfekci a prohlídku vysokobřezích prasnic před jejich ustájením v porodním oddělení se zřizují průchozí mycí boxy situované mimo vlastní ustájovací prostor. Boxy musí být oboustranně přístupné a uzavíratelné. Jeden mycí box je určen maximálně pro 60 přeháněných prasnic.

16. Mezery hrazení kotců (podle výšky hrazení kotců nad podlahou)

Kategorie prasatPři výšce hrazení nad podlahou (mm)Světlá šířka hrazení mezery maximálně (mm)
vodorovné prvkysvislé prvky
sající selatado 500plnénepřipouští se
vysokobřezí, rodící a kojící prasnice v boxu porodního kotce700 l)15090
nad 700200
zapouštěné a březí prasnice, kanci a prubíři500 l)10090
500-800150
nad 800200
dochov selat5006555
500-80090
výkrm prasat, odchov plemenných zvířat5008070
500-750100
nad 750150

Vysvětlivky k tabulce:

1) Výška mezery spodní trubky fixační zábrany musí být v rozmezí 220-250 mm od podlahy.

2) U boxů musí být mezera u podlahy max. 160 mm.

17. Plocha tvrdých výběhů pro prasata

Kategorie prasatminimálně (m2.ks-1)
zapouštěné a březí prasnice2
plemenná zvířata do 6 měsíců1
plemenná zvířata 6 až 12 měsíců2
plemenní kanci10

18. Rozměry průlezů pro prasata

Rozměrminimálně (mm)
šířka600
výška900

19. Úroveň hluku: v části stavby pro ustájení prasat je třeba zamezit stálé úrovni hluku ve výši hodnotu 85 dBA. Musí být zamezeno stálému nebo náhlému hluku.

20. Intenzita osvětlení stáje musí být nejméně 40 luxů po dobu minimálně 8 hodin denně.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 191/2002 Sb.

Požadavky na stavby pro ovce a kozy

1. Ustáj ovací plochy pro ovce a kozy

Druh a kategorie zvířatMinimální plocha (m2.ks-1)
ovcekozy
bahnice/koza1,21,5
bahnice + 1 jehně do odstavu1,52,0
bahnice + 2 jehňata do odstavu2,02,5
mláďata do odstavu0,250,35
mláďata ve výkrmu do 25 kg0,40,5
mláďata v odchovu do 1 roku0,80,8
plemeníci- individuální kotec4,04
- skupinový kotec33
pastevní přístřešek /1 kus podle věku0,80,8

Poznámka k tabulce:

Bahnice a kozy jsou ustájeny ve skupinových kotcích, pouze v období porodů a kojení mláďat je část matek ustájena v individuálních kotcích po dobu 2-5 dnů. Pro jehňata a kůzlata do odstavu se zřizují školky, které probíhačkou přímo navazují na skupinové kotce pro matky. Mezera - spodní otvor v hrazení - musí mít výšku 400 mm, šířku 170 mm a kotec je uzavíratelný. Ostatní kategorie ovcí a koz - mláďata v odchovu a výkrmu, plemeníci - jsou ustájeny ve skupinových nebo individuálních kotcích při dodržení rozměrových a funkčních parametrů podle jejich nároků.

2. Podlahy:

- plné podlahy (pro ustájení na hluboké nebo dočasné podestýlce), roštové podlahy (s podrostovými kanály pro bezstelivové ustájení), i kombinované pro oba druhy ustájení musí zamezovat pronikání zemní vlhkosti do stájového prostoru a odpadů z chovu do podloží stavby, odolávat výkalům, moči a desinfekčním prostředkům,

- podlahy v příslušenství staveb (čekárna před dojením, dojíma, sýrárna, místo pro veterinární ošetření a zákroky) musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné.

3. Při ustájení na roštových podlahách musí být použity rošty, které:

- mají rovnou našlápnou plochu, minimální šířku roštnice 50 mm, minimální šířku mezery mezi roštnicemi 15 mm, (maximální šířka mezery mezi roštnicemi pro jehňata je 18 mm a pro dospělé kategorie 22 mm),

- odolávají agresivitě ustájovacího prostředí,

- zabezpečují dokonalé propadávání a prošlapávání výkalů,

- nezpůsobuj e zvířatům otlaky anebo j iné poranění.

4. Stěny v dojíme, sýrárně a v prostoru pro veterinární zákroky musí být omyvatelné.

5. Rozměry technologických prvků staveb pro ovce a kozy

Rozměry (mm)Jehňata do 6 měsícůRočky a bahniceBeraniKůzlataKozyKozli
jeslevýškamaximálně7007001100100015001500
šířka700900900400600600
vzdálenost příčekminimálně808080808080
délka žlabu na kus150350500150350500
šířka žlabu včetně požlabnice400550550400500600
šířka sdruženého žlabu500600600500600-
Hloubka žlabumaximálně150250250150250300
výška hrany žlabu - ze stáje250500500250700700
- z chodby550550550550550550
výška horní hrany napáječky250500500250700700
výška žlabové zábrany nad krmnou hranou150300300150300300
výška hrazení celkem80010001500100012001500
mezery mezi tyčemi hrazenívodorovné tyče od podlahy 70-100-100-150-200 a dále po 250rozteč svislých tyčí 80
počet zvířat na napáječku (ks)404010403010

6. Plochy výběhů

Kategorie ovcí a kozminimálně (m2.ks-1)
bahnice a kozy1
jehnice a kozičky1
beran a kozel plemenný10
beran a kozel chovný2

Poznámka k tabulce:

Oplocení výběhů pro kozy musí mít výšku minimálně 1,2 m, pro kozly 1,5 m s dostatečným zajištěním celé výšky (minimálně 3 linie vedení ohradníků nebo břevna). Oplocení pro ovce na pastvě musí mít výšku minimálně 0,9 m, se dvěma až třemi liniemi vedení ohradníku.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 191/2002 Sb.

Požadavky na stavby pro drůbež

1. Počet kusů drůbeže na 1 m2 podlahové plochy při chovu na podestýlce

Druh drůbeže a věková kategorieMěrná jednotkaMaximální počet
masný typnosný typ
slepicekuřatado 2 týdnů(ks.m-2)2030
do 8 týdnů(ks.m-2)1520
do 14 týdnů(ks.m-2)1215
kuřice od 12 týdnů do pohlavní dospělosti(ks.m-2)710
kohoutci od 12 týdnů do pohlavní dospělosti(ks.m-2)35
nosnice - užitkový chov(ks.m-2)-9
slepice-chovné (včetně kohoutů)(ks.m-2)57
výkrm brojlerov. kuřatdo 2 týdnů(ks.m-2)40
do 5 týdnů(ks.m-2)22
nad 5 týdnů(ks.m-2)15 nebo 34 kg ž.hm.m-2
krůtyvýkrm krůtkrůťatado 2 týdnů(kg.m-2)20
do 6 týdnů(kg.m-2)30
do17 týdnů(kg.m-2)40
do24 týdnů(kg.m-2)45
chov střed, typkrůťatado 2 týdnů(ks.m-2)20
do 8 týdnů(ks.m-2)10
do 14 týdnů(ks.m-2)5
krůty(ks.m-2)2,5
krocani(ks.m-2)1,5
chov těžký typkrůťatado 2 týdnů(ks.m-2)15
do 8 týdnů(ks.m-2)10
do 14 týdnů(ks.m-2)3
krůty(ks.m-2)1,5
krocani(ks.m-2)1
kachnykachňatado 2 týdnů(ks.m-2)20
do 4 týdnů(ks.m-2)15
do 7 týdnů(ks.m-2)7
kachny chovné(ks.m-2)3
husyhousatado 3 týdnů(ks.m-2)10
do 6 týdnů(ks.m-2)6
do 8 týdnů(ks.m-2)2
nad 8 týdnů(ks.m-2)2
husy(ks.m-2)2

Poznámka k tabulce:

Určujícím parametrem zatížení plochy při chovu na podestýlce je maximální věková hranice nebo maximální dosažená živá hmotnost drůbeže. Hustota osazení se dále upřesňuje podle doporučení dodavatele zvířat.

2. Neobohacené klečové systémy

2.1. Počet kusů drůbeže na 1 m2 podlahové plochy

Druh drůbeže a věková kategorieMaximální počet kusů na 1 m2 podlahové plochy klece
kuřata do 2 týdnů80
do 6 týdnů60
do 8 týdnů50
do 12 týdnů40
kuřice od 13. týdne do 17 týdnů25
nosnice - užitkové chovy18

Poznámka k tabulce:

Jmenovitý výkon větracího zařízení musí odpovídat hustotě obsazení.

2.2. Neobohacené klečové systémy pro užitkové chovy nosnic (pro produkci konzumních vajec) svíce než 350 nosnicemi:

- pro každou nosnici musí být zajištěno nejméně 550 cm2 neomezené půdorysné podlahové plochy klece,

- výška klece musí být nejméně 400 mm na 65 % její plochy a v žádném místě nesmí být nižší než 350 mm,

- podlaha klece musí přiměřeně podpírat každý dopředu směřující prst obou nohou,

- sklon podlahy nesmí překročit 14 % (8 °); u podlah z drátěných ok jiných než pravoúhlých může být sklon větší,

- délka neomezeného krmného prostoru na každou nosnici v kleci musí být nejméně 100 mm; v dosahu každé klece musí být nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky, nebo musí být na každou nosnici v kleci rovněž 100 mm nepřerušeného napájecího prostoru,

- klece musí být vybaveny prostředky na zkracování drápů.

3. Obohacené klečové systémy pro užitkové chovy nosnic (pro produkci konzumních vajec) s více než 350 nosnicemi:

- pro každou nosnici musí být zajištěno nejméně 750 cm2 podlahové plochy klece, z toho je 600 cm2 plocha využitelná, která je nejméně 300 mm široká se sklonem podlahy nepřesahujícím 14 % a se světlou výškou nejméně 450 mm, do níž se nezapočítává prostor pro hnízda; výška klece mimo využitelnou plochu je v každém bodě nejméně 200 mm,

- celková plocha každé klece nesmí být menší než 2000 cm2,

- délka neomezeného krmného prostoru na každou nosnici v kleci musí být nejméně 120 mm; každá klec musí mít systém napájení odpovídající velikosti skupiny nebo v dosahu každé nosnice musí být nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky,

- každá klec musí mít hnízdo, hřady o délce 150 mm pro každou nosnici, prostor pro umístění steliva nebo jiného drolivého materiálu k hrabání a klování nosnic a vybavení pro zkracování drápů,

- pro kontrolu, instalaci a manipulaci s nosnicemi musí být mezi řadami klecí ulička nejméně 900 mm široká; spodní řada klecí se umísťuje nejméně 350 mm nad podlahu stavby.

4. Alternativní systémy ustájení užitkových chovů nosnic (pro produkci konzumních vajec) s více než 350 nosnicemi:

- krmítko: žlábkové nejméně 100 mm délky na 1 nosnici nebo kruhové se 40 mm na 1 nosnici,

- napáječka: žlábková nejméně 25 mm délky na 1 nosnici nebo kruhová s 10 mm na 1 nosnici; při použití kapátkové nebo kalíškové napáječky nejméně 1 napáječka pro každých 10 nosnic umístěna tak, aby každá nosnice měla v dosahu nejméně 2 napáječky,

- snáškové hnízdo: nejméně 1 hnízdo pro každých 7 nosnic; při použití hromadných hnízd nejméně 1 m2 hnízdního prostoru nejvýše pro 120 nosnic,

- hřady: nejméně 150 mm délky na 1 nosnici, bez ostrých hran; nesmí být instalovány nad stelivem, horizontální vzdálenost mezi hřady navzájem musí být nejméně 300 mm a mezi hřady a stěnou musí být nejméně 200 mm,

- podlaha: z celkové podlahové plochy musí na 1 nosnici připadat nejméně 250 cm2 plochy se stelivem, přičemž stelivo zabírá nejméně třetinu plochy. Zbývající část podlahy musí být konstruována tak, aby přiměřeně podpírala každý z dopředu směřujících prstů každé nohy,

- hustota osazení nesmí překročit 9 nosnic na 1 m2 využitelné plochy, to je plochy nejméně 300 mm široké, se sklonem podlahy nepřesahujícím 14% a se světlou výškou nejméně 450 mm; do využitelné plochy se nezapočítává prostor pro hnízda.

4.1. U alternativních systémů, v nichž se nosnice volně pohybují mezi více podlažími:

- nelze umístit více než 4 patra,

- světlá výška mezi patry musí být nejméně 450 mm,

- krmné a napájecí zařízení musí poskytovat stejný přístup všem nosnicím,

- trus z horních pater nesmí padat do nižších pater.

4.2. U alternativních systémů s výběhy:

- musí být podél celé délky stavby několik otvorů (průlezů) nejméně 350 mm vysokých a 400 mm širokých, umožňujících přímý přístup do venkovního prostoru, tak aby na každých 1000 nosnic připadalo 2 m délky otvorů,

- otevřené výběhy musí mít rozměr vyhovující hustotě osazení a povaze pozemku tak, aby nedocházelo ke kontaminaci, musí být vybaveny přístřeškem před nepřízní počasí, chránit nosnice před predátory a být v případě potřeby vybaveny vhodnými napáječkami:

= maximální koncentrace 2500 nosnic na 1 ha, na 1 nosnici minimálně 4 m2 výběhu,

= nejdelší vzdálenost od hranice výběhu k nejbližšímu otvoru (průlezu) nesmí překročit 150 m,

= při vyšší vzdálenosti - do 350 m od nejbližšího otvoru (průlezu) do stavby je nutno zabezpečit dostatečný počet ochranných přístřešků a napáječek rozmístěných tak, aby na 1 ha byly 4 přístřešky.

5. Minimální rozměrové a funkční parametry, stanovené pro neobohacené a obohacené klečové systémy a alternativní systémy ustájení, se nevztahují na stavby a zařízení s méně než 350 nosnicemi a na rodičovské, pra rodičovské a šlechtitelské chovy.

6. Plochy výběhů pro drůbež

Druh drůbeže a věková kategorieDruh výběhuPlocha minimálně (m2.ks-1)Poznámka
slepiceomezený5suchý
krůtyomezený10suchý
kachny chovnéomezený0,5vodní
1suchý
omezený0,5vodní
husy chovné1suchý
pastevní5-
1.-7. den věku0,06
kachňata - odchov8.-21. den věkuomezený0,14suchý
nad 21. dnů věku0,14
1.-7. den věku0,15
housata - odchov8.-21. den věkuomezený0,14suchý
nad 21. dnů věku0,2

7. Krmné prostory pro drůbež

Odchov a chov
druh a věková kategoriežlábkové lomítko minimálně (mm.ks-1)miskové krmítko maximálně
kuřata100 1)-150 2)15 1)-25 2)
slepice100 1)-150 2)15 1)-25 2)
krůty-40
kachny15030
husy15040

Vysvětlivky k tabulce:

1) nosná

2) masná

Výkrm
druh a věková kategoriežlábkové krmítko minimálně (mm.ks-1)miskové krmítko maximálně (ks-1)
brojleři3065
krůtydo 6 týdnů-60
do 17 týdnů-40
do 24 týdnů-40
kachny5040
husy5040

8. Napájecí prostory pro drůbež

Druh a kategorieNapáječky
žlábkovékruhové kapátkovékombinovanékalíškové
minimálně (mm.ks-1)maximálně na jednu napáječku (ks)
výkrm brojlerů25100122540
odchov kuřat - nosný typ30100122540
odchov kuřat - masný typ307082030
chovné slepice - nosný typ3080102540
chovné slepice - masný typ307082030
výkrm krůtdo 6 týdnů20100122040
do 16 týdnů3580---
do 22 týdnů3575---
chovné krůty3575---
výkrm kachen30508--
chovné kachny30506--
výkrm hus10040---
chovné husy12040---

Poznámka k tabulce:

U klečových baterií se krmení a napájení řídí typem klece. Požadavky na napájecí prostor v užitkových chovech nosnic pro produkci konzumních vajec v neobohacených a obohacených klečových systémech a v alternativních systémech ustájení jsou uvedeny v části o těchto systémech.

9. Velikost ok roštových a klečových podlah pro drůbež

Druh a věková kategorieVelikost ok maximálně (mm)
hrabavá drůbežodchov20x20
chov25x50
vodní drůbežkachňata do 30 dnů20x20
housata do 30 dnů15x45
starší vodní drůbež25x25

10. Rozměry snáškových hnízd

Druh drůbežeSnášková hnízdaNajedno
minimálněhnízdo
hloubkašířkavýškamaximálně
(mm)(mm)(mm)(ks)
chovné slepice - nosný typ3503003507
chovné slepice - masný typ5
nosnice - produkce konzumních vajec7
krůty6004506004
kachny pižmové4503003507
kachny pekingské4504004004
husy5004505006

Poznámka k tabulce:

U alternativních systémů ustájení v užitkových chovech pro produkci konzumních vajec připadá maximálně 120 nosnic na 1 m2 skupinového hnízda.

11. Rozměry průlezů pro jednotlivé druhy a kategorie drůbeže

Druh a věkové kategorieMinimální rozměry průlezůVýška prahu od podlahy (podestýlky) maximálně (mm)Počet zvířat pro 1 průlez maximálně (ks)
šířka (mm)výška (mm)
slepice40035050100
housata40040050100
husy4005005060
kachňata30030050150
kachny30040050100

Poznámka k tabulce:

Pro spojem ustájovacích prostorů s výběhy se zřizují průlezy. Každé oddělení musí být spojeno s příslušnou sekcí výběhů nejméně dvěma průlezy.

12. Výšky přepážek pro jednotlivé druhy a kategorie drůbeže

Drah drůbeže a věková kategorieVýška přepážky minimálně (mm)
kuřata-brojleři600
kuřata lehký typdo 30 dnů1000
nad 30 dnů1500
nosnicenosný typv celé výšce chovného prostoru
masný typ2000
krůťata do 30 dnů1500
krůty a starší krůťatav celé výšce chovného prostoru
kachňata300
kachny600
housata500
husy1000

13. Výšky přepážek ve výbězích

Druh drůbeže a věková kategorieVýška přepážky minimálně (mm)
kachňata,vodní výběh500
housatapastevní výběh800
kachny, husyvodní výběh600
husypastevní výběh1500

Poznámka k tabulce:

Výšky přepážek a hrazení vodních výběhů se počítají od hladiny vodní nádrže nebo vodního toku. Přepážka musí sahat nejméně 800 mm pod nejnižší hladinu.

14. Plynulost dodávky elektrické energie musí být zajištěna náhradním zdrojem. Výkon náhradního zdroje elektrické energie se stanoví na nouzový provoz individuálně, se zřetelem na navržený technologický systém a technické vybavení, na větrání a osvětlení hal a líhní.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 191/2002 Sb.

Požadavky na stavby pro koně

1. Rozměry při vazném ustájení

KůňMinimální plochaMinimální rozměry stání1)Krmný žlab
nad 400 kg.ž. hm.šířkadélkaminimální šířka
(m2.ks-1)(mm)(mm)(mm)(mm)
řadová stání4,515002750650-10002)650
individuální stání4,518002750

Vysvětlivky k tabulce:

1) Součin šířky a délky stání musí splňovat požadavek na jeho minimální plochu.

2) Podle výšky loketního kloubu, podle růstu a věku.

2. Rozměry při volném ustájení

Kategorie koníMinimální plochaMinimální rozměry kotce (boxu)l)
(m2.ks-1)šířka (mm)délka (mm)
kůň do 200 kg. ž. hm.620002000
200-400 kg. ž. hm.725002500
400-500 kg. ž. hm.825002500
nad 500 kg. ž. hm.925002500

Vysvětlivka k tabulce:

1) Součin šířky a délky kotce (boxu) musí splňovat požadavek na jeho minimální plochu.

3. Rozměry krmného místa u žlabu koně při volném ustájení

Kategorie koníMinimální šířka (mm.kus-1)Výška (mm)
hříbě odstavené600650-9001)
hříbě do 1 roku700
kůň dospělý8001000

Vysvětlivka k tabulce:

1) Podle výšky loketního kloubu, podle růstu a věku.

4. Podlahové konstrukce:

podlaha stání musí být v přední třetině vodorovná, v zadní části se sklonem min. 1,5 % podlahy loží k volnému ustájení a podlaha boxu musí mít minimální sklon 1,5 %

5. Stájové chodby:

šířka chodby ve dvouřadých stájích musí být minimálně 3000 mm, při zasouvacích dveřích boxů u jednořadých a dvouřadých stájích min. 2500 mm.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 191/2002 Sb.

Přepočet hmotnosti hospodářských zvířat na dobytčí jednotky

DruhKategorie, skupina zvířatPrůměrná hmotnostKoeficient přepočtu
(kg)(DJ.ks-1)
Skotkrávy v I. laktaci5001,00
krávy ve II. a další laktaci6001,20
krávy s velkým tělesným rámcem7001,40
telata v mléčné výživě do konce 3. měsíce věku750,15
telata v rostlinné výživě od 4.do konce 8.měsíce věku1400,28
telata celkem od narozeni do konce 6. měsíce-průměr1100,22
jalovice 7-18 měsíců věku2800,56
jalovice 19-24 měsíců věku4250,85
jalovice celkem 7-24 měsíců věku (průměr)3100,62
býci ve výkrmu3650,73
býci chovní a voli8001,60
Prasataprasnice a kanci1500,30
selata100,02
mladá chovná prasata a prasata ve výkrmu600,12
prasnice s dochovem selat2250,45
Koněkoně do 3 roků věku3750,75
koně nad 3 roky věku6501,30
Ovce a kozyovce celkem500,10
kozy celkem500,10
Drůbežnosnice1,500,0030
kuřice0,700,0014
brojleři0,800,0016
kachny chov3,500,0070
kachny výkrm2,000,0040
husy chov4,800,0096
husy výkrm2,500,0050
krůty chov15,000,030
krůty výkrm8,000,016
drůbež celkem (průměr)1,300,0026

Poznámka k tabulce:

přepočet je určen pro vymezení pojmu „stavba pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat" podle § 2 odst. 1 písm. c) této vyhlášky.

Údaje o hmotnosti zvířat pro přepočet na dobytčí jednotky (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) jsou uvedeny střední hodnotou hmotnosti vztaženou k druhu, kategorii a věkové skupině zvířat.

Poznámky pod čarou

1) § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

2) § 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

3) § 3 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/1998 Sb.

4) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, o zdraví zvířat a jejich ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a transportu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb.

6) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 30/1998 Sb.

7) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.
Vyhláška č. 274/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb.
Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1999 Sb. a vyhlášky č. 42/2001 Sb.

Přesunout nahoru