Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 339/2001 Sb.Vyhláška Ministerstva zemědělství o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin nebo surovin určených k jejich výrobě a jakosti tabákových výrobků

Částka 131/2001
Platnost od 27.09.2001
Účinnost od 01.01.2002
Zrušeno k 01.05.2004 (211/2004 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

339

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 11. září 2001

o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin nebo surovin určených k jejich výrobě a jakosti tabákových výrobků

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 1 písm. f), § 16 odst. 2 a § 18 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., (dále jen "zákon"):


Oddíl 1

Obecná ustanovení

§ 1

(1) Tato vyhláška upravuje postup při odběru a přípravě kontrolních vzorků potravin nebo surovin určených k jejich výrobě (dále jen "potravina a surovina") a tabákových výrobků prováděný v rámci státního dozoru, s výjimkou odběru vzorků pro mikrobiologické zkoušení, a dále stanoví způsob a rozsah provádění kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobcem.

(2) Jestliže se při odběru a přípravě vzorků tabákových výrobků postupuje podle příslušné technické normy,1) má se za to, že je postupováno v souladu s požadavky této vyhlášky.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) částí šarže část šarže vymezená za účelem aplikace určité metody odběru kontrolních vzorků (dále jen "vzorek"); každá tato část šarže musí být fyzicky oddělená a samostatně identifikovatelná,

b) dílčím vzorkem množství potraviny odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže, kterou lze samostatně popsat a vymezit,

c) souhrnným vzorkem vzorek složený ze všech dílčích vzorků odebraných z šarže nebo části šarže,

d) redukovaným vzorkem souhrnný vzorek nebo jeho reprezentativní část připravená ze souhrnného vzorku dělením; redukovaný vzorek se připravuje pouze v případě, jestliže souhrnný vzorek je příliš velký,

e) laboratorním vzorkem vzorek určený pro laboratoř, který je připravený jako reprezentativní část souhrnného nebo redukovaného vzorku,

f) duplikátním vzorkem vzorek vzniklý rozdělením laboratorního vzorku pro provedení případných opakovaných nebo dalších analýz a zkoušek,

g) protokolem o zkoušce dokument, ve kterém jsou uvedeny výsledky laboratorních zkoušek stanovených požadavků na jakost a zdravotní nezávadnost.

Oddíl 2

Způsob odběru a přípravy vzorku

(K § 16 odst. 2 zákona)

§ 3

(1) Orgány dozoru před odběrem vzorku zjistí2)

a) u potravin určených pro spotřebitele označení šarže podle údajů na obalu potraviny určené pro spotřebitele a podle průvodních dokladů,

b) u surovin označení šarže podle vnějších obalů a podle průvodních dokladů,

c) hmotnost nebo objem šarže nebo počet jednotek v šarži,

d) druh a velikost obalu, jeho číslování nebo jiné označení,

e) případnou zjevnou přítomnost různorodých částí šarže, přičemž při jejich zjištění musí být vzorek odebrán z každé takové části šarže zvlášť; každá takto odebraná část šarže je považována za samostatnou šarži.

(2) Před odběrem vzorku se určí

a) účel odběru,

b) postup odběru,

c) potřebné druhy zkoušek,

d) vymezení jednotky při odběru; u jednotky potraviny nebo suroviny počet kusů, objem nebo hmotnost, u dílčího vzorku objem nebo hmotnost,

e) rozsah výběru (symbol n), kterým se rozumí počet jednotek výběru, z něhož každá jednotka výběru se zkouší samostatně,

f) celková hmotnost nebo celkový objem vzorku potřebný k provedení kontrol a laboratorních zkoušek, kombinací rozsahu výběru a druhů zkoušek,

g) potřebný počet balení nebo dílčích vzorků odebraných s ohledem na druhy zkoušek.

(3) V případě, že se potravina nebo surovina nachází současně ve více obalech, zejména v přepravních nebo ve skupinových obalech, použije se vícestupňový odběr vzorku tak, že se zvolí

a) v prvním stupni primární vzorek, kterým je přepravní obal,

b) ve druhém stupni sekundární vzorek, kterým je skupinové balení odebrané z přepravního obalu,

c) vzorek v dalších stupních obdobně podle písmene b) tak, aby v posledním stupni byl odebrán dílčí vzorek z balení určeného pro spotřebitele, popřípadě z vnějšího obalu.

(4) Vzorek se musí odebrat a připravit tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení nebo změně ovlivňující výsledek zkoušky. V průběhu odběru a přípravy laboratorního vzorku musí být provedena taková předběžná opatření, aby se zabránilo veškerým změnám, které by ovlivnily výsledek zkoušek.

§ 4

Odběr vzorku

(1) Vzorek se odebírá z každé kontrolované šarže odděleně a reprezentuje vždy celou šarži, nevyplývá-li z odstavce 3 jinak.

(2) Odebraný vzorek je tvořen jedním nebo více dílčími vzorky. Dílčím vzorkem může být

a) předem vymezená samostatná jednotka kusové potraviny nebo suroviny jako jedno balení určené pro spotřebitele, popřípadě jedno skupinové balení nebo přepravní balení,

b) předem vymezené množství nekusové potraviny nebo suroviny odebrané najednou z jednoho místa s tím, že toto vymezení platí pro určitý druh, skupinu nebo podskupinu potraviny nebo surovinu a může se lišit podle druhu požadované zkoušky.

(3) U podezřelých potravin nebo surovin se provede cílený odběr sloužící pro laboratorní zkoušky ke zjištění závad u podezřelých potravin nebo surovin. Takto získaný vzorek nereprezentuje šarži a musí být takto označen.

(4) Použití vzorku k laboratorním rozborům zaniká s prošlým datem použitelnosti nebo minimální trvanlivosti potraviny, ke kterému by došlo v době po jeho odběru do zahájení provedení laboratorní zkoušky.

(5) Zmrazené potraviny nebo suroviny se nesmí při odběru vzorku rozmrazit.

§ 5

(1) Odběr dílčího vzorku se provede

a) náhodným odběrem, při kterém všechny jednotky šarže mají stejnou pravděpodobnost odebrání; lze-li samostatné jednotky šarže očíslovat nebo jim jinak přiřadit pořadová čísla, odeberou se z nich vzorky podle rovnoměrně rozdělených náhodných čísel uvedených v příloze č. 1,

b) systematickým odběrem, při kterém se jednotlivé jednotky šarže odeberou v předem stanovených vzdálenostech nebo časových intervalech od náhodně zvoleného začátku,

c) způsobem, při kterém se jednotlivé jednotky šarže odebírají z různých jejích míst.

(2) Z balených potravin se odebere potřebný počet dílčích vzorků k provedení analýz bez porušení obalu. Z velkých balení se odebere dílčí vzorek s porušením obalu.

(3) Z tekuté nebo polotekuté potraviny nebo suroviny ve skladovacích nádobách, zejména v sudech nebo nádržích, se odebere dílčí vzorek po promísení obsahu. Nelze-li obsah promísit, odebere se dílčí vzorek z jednotlivých vrstev stratifikovaným (vrstveným) odběrem. Obdobně se postupuje u sypké potraviny nebo suroviny uložené volně v pytlích nebo v jiných obalech, kde se dílčí vzorek odebere z různých vrstev nebo z různých míst vhodným vzorkovačem.

(4) Dále lze dílčí vzorek odebrat

a) z nebalené potraviny nebo suroviny ve velkém kuse vzorkovačem nebo odkrojením,

b) z nebalené potraviny nebo suroviny složené z tuhých a tekutých látek samostatně z tuhé a z tekuté složky,

c) z čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny, konzumních brambor a čerstvých hub.

(5) Způsob odběru vzorků podle § 3 a 4 platí i pro provedení laboratorních zkoušek a pro hodnocení vzorku na místě.

§ 6

Příprava vzorku

(1) Při přípravě vzorku se použije

a) homogenizace, jako zejména mísení, míchání, zmenšování, zrnění, drcení, mletí, nebo

b) dělení, jako zejména zmenšování vzorku na děliči, řezání, krájení nebo kvartace; přičemž kvartací se rozumí vyřazení dvou diagonálně protějších čtvrtí, smíchání a znovu čtvrcení zůstatku, dokud není dosaženo požadované velikosti, nebo

c) kombinace homogenizace a dělení.

(2) Spojením a promícháním všech dílčích vzorků nekusového materiálu se vytvoří souhrnný vzorek; při odběru dílčího vzorku balené potraviny se souhrnný vzorek vytvoří jejich spojením a homogenizací. Pokud se odebere celé balení potraviny, nesmí při přípravě vzorku dojít k porušení jejího obalu a celistvosti.

(3) V případě potřeby se souhrnný vzorek může upravit způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo se z něj připraví redukovaný vzorek.

(4) Velikost laboratorního vzorku závisí na rozsahu potřebného počtu analýz.

(5) Více laboratorních vzorků se připraví z celého získaného množství připraveného podle odstavce 3 rozdělením na potřebný počet dvou nebo více duplikátních vzorků.

(6) Duplikátní vzorek se po zabalení, označení a uzavření obalu uschová pro případné další zkoušky.

(7) Je-li laboratorní vzorek složen z více balení určených pro spotřebitele, označí se při odběru každá jednotka balení jako podvzorek.

(8) Je-li odebírán laboratorní vzorek k provedení zkoušek ve více laboratořích, musí být pro každou laboratoř odebrán laboratorní vzorek o minimální hmotnosti stanovené orgány státního dozoru.

§ 7

Balení vzorku

(1) Každý vzorek se uloží do čistého a inertního obalu, který bude odpovídajícím způsobem chránit vzorek před kontaminací a poškozením během přepravy. Současně se provedou nezbytná opatření pro vyloučení všech změn ve složení laboratorního vzorku, které by mohly nastat během přepravy a skladování, a to

a) u nebaleného vzorku vždy,

b) u baleného vzorku složeného z jednotky potraviny nebo suroviny jen tehdy, není-li jejich obal pro tento účel dostatečný.

(2) K balení vzorku se používají obaly odpovídající zdravotním požadavkům a neovlivňující výsledky laboratorních zkoušek; vzorek musí zůstat u zmrazené potraviny nebo suroviny trvale zmrazený a u potraviny nebo suroviny podléhající rychle zkáze trvale zchlazený nebo zmrazený.

(3) U vzorku potraviny nebo suroviny podléhající rychle zkáze nebo u zmrazeného vzorku potraviny nebo suroviny se předá vzorek laboratoři neprodleně po jeho odběru.

§ 8

Označování vzorku

(1) Každý vzorek se označí štítkem připevněným k obalu způsobem znemožňujícím jeho záměnu, uzavře se a zapečetí nebo zaplombuje takovým způsobem, aby nemohl být otevřen nebo štítek odstraněn bez porušení pečeti nebo plomby.

(2) Nelze-li štítek umístit na obal nebo připevnit k obalu, označí se obal zkráceným odkazem na průvodní doklad o odběru vzorku.

(3) Štítek musí obsahovat údaje o

a) výrobku a jeho totožnosti,

b) označení šarže podle § 3 odst. 1 písm. a),

c) označení protokolu o odběru vzorku,

d) dalších nutných údajích o způsobu odběru vzorku.

§ 9

Protokol o odběru vzorku

(1) Ke každému odebíranému vzorku se vypracuje "protokol o odběru vzorku", který musí obsahovat údaje podle odstavce 2 umožňující jednoznačnou identifikaci vzorkované potraviny nebo suroviny, jejich šarže nebo části šarže.

(2) Protokol o odběru vzorku obsahuje

a) údaj o obchodní firmě nebo názvu výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího a jeho sídle, jde-li o právnickou osobu, a trvalém pobytu nebo místě podnikání, jde-li o fyzickou osobu,

b) název potraviny nebo suroviny, pod nímž se uvádí do oběhu,

c) údaj o množství potraviny nebo suroviny v balení (objem, hmotnost nebo počet kusů),

d) údaj o šarži:

1. označení šarže podle § 3 odst. 1 písm. a),

2. rozsah nebo velikost vzorkované šarže; u kusové potraviny nebo suroviny počet jednotek balení nebo jejich hmotnost, u nekusové potraviny nebo suroviny celková hmotnost nebo objem,

3. datum výroby, je-li známo,

4. datum použitelnosti3) nebo datum minimální trvanlivosti,4)

e) údaje o odběru vzorku:

1. odkaz na postup při odběru; podrobnosti a způsob provedení odběru vzorku, došlo-li k odchylce od předepsaných nebo dohodnutých postupů; skutečný postup při odběru vzorku, není-li v protokolu o odběru vzorku odkaz na předepsaný nebo dohodnutý postup,

2. místo odběru vzorku, popřípadě též název a adresu provozovny,

3. datum a čas odběru vzorku,

4. množství vzorku pro laboratorní zkoušení; počet kusů a množství v balení u kusové potraviny nebo suroviny, hmotnost nebo objem u nekusové potraviny nebo suroviny,

5. jméno a podpis osoby odpovědné za provedení odběru vzorku,

f) informaci pro laboratoř, zejména o době přepravy vzorku, podmínkách odběru vzorku, které mohou ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost, a o podezření na porušení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti,

g) další údaje, zejména druh obalu vzorku, způsob zajištění nedotčenosti vzorku, účel odebrání vzorku, odkaz na zvláštní záznam, pokud byl pořízen, použité vzorkovací zařízení a další okolnosti při odběru vzorku, stav kontrolované potraviny nebo suroviny, přítomnost zkažených, znečištěných nebo jinak závadných částí a odebrání vzorku z těchto částí šarže, údaj o době přepravy.

Oddíl 3

Metody zkoušení

[K § 18 písm. n) zákona]

§ 10

(1) Kontrola jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin a surovin se provádí z odebraných vzorků vhodnými metodami zkoušení. Přednostně jsou používány metody zkoušení, které jsou uvedeny v technických normách,5) a metody, které jsou použitelné stejným způsobem pro různé skupiny komodit, před metodami, které jsou použitelné pouze pro některou komoditu.

(2) Výsledky laboratorních zkoušek na jakost a zdravotní nezávadnost kontrolovaného vzorku se uvedou v protokolu o zkoušce, který se vystaví podle požadavků uvedených v ČSN EN ISO/IEC 17 025.

(3) Pokud jsou pro jednotlivé metody zkoušení uvedeny alternativní postupy, může být vzorek analyzován kterýmkoliv z těchto postupů.

(4) Hodnoty přesnosti, opakovatelnosti a reprodukovatelnosti vycházejí z výsledků jedné laboratoře a z mezilaboratorního porovnání. Způsob jejich stanovení je uveden v ČSN ISO 5725 nebo v příloze č. 2.

Oddíl 4

Způsob a rozsah provádění kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobcem

[K § 3 odst. 1 písm. f) zákona]

§ 11

(1) Výrobce u vyráběných potravin zajistí, včetně vedení prokazatelné evidence,

a) pravidelné zkoušení a porovnávání skutečné jakosti a zdravotní nezávadnosti s požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovenou zákonem a prováděcími právními předpisy,6) popřípadě údaji deklarovanými na obale,

b) pravidelnost zkoušení podle písmene a) určením četnosti odběru kontrolních vzorků v časových intervalech a četnosti zkoušení jednotlivých jakostních a zdravotních požadavků podle druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny, na základě jejich specifického charakteru, četnosti výskytu závad a v návaznosti na kontrolu v kritických bodech7) ve výrobním procesu potraviny; četnost zkoušení musí zajišťovat nezbytné předpoklady k tomu, aby do oběhu byly uváděny pouze jakostní a zdravotně nezávadné potraviny,

c) u každé výrobní šarže potravin určených pro dětskou a kojeneckou výživu a tepelně neopracovaných masných výrobků určených ke spotřebě bez tepelné úpravy kontrolu zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu.8)

(2) Při odběru a přípravě vzorků pro kontrolu jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobcem se postupuje podle § 4 až 7 přiměřeně.


§ 12

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody).

2. Vyhláška č. 43/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody).

§ 13

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.


Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Poznámky pod čarou

1) ČSN ISO 8243.

2) § 16 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

3) § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb.

4) § 2 písm. q) zákona č. 110/1997 Sb.

5) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

6) Například vyhláška č. 326/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro zmrazené potraviny, ve znění vyhlášky č. 44/2000 Sb., vyhláška č. 328/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění vyhlášky č. 347/1999 Sb. a vyhlášky č. 90/2000 Sb., vyhláška č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena.

7) Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby.

8) Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 339/2001 Sb.

Tabulka rovnoměrně rozdělených náhodných čísel

sloupec
řádek
12345678910
11564804863598802286035463117735799455739
26022967657683888991888971119944189348555
38418990600190550422355864842878608555650
45948165225453981210235237419235903818457
56945362973513502176005508874459978099474
60370116580354415981243123524138247322303
76702645722708611847914190835186613074211
83740472230028020018244519389173033947094
93833335690255749478060423829845813396948
108683794747199403786307019245596092572588
116794173248099473589311540067089911848630
125054153294987702054400879602625938077276
131733656097688586326325326668288814043887
146609626391600600430427841089732156186172
153970771688076123374810360516060727103700
169504276905340758982495367825298538243449
170668963660019372874615796102799045263429
184364060643552395207089158461982068115873
198875304171832261721060727128082582816815
204521339166955986241679798106775963792101
215066145496428675876705820410551526971575
229138500386332670757540210391011894932291
230975183676295136782439160542261465673015
241049992534083029724417661013022184923801
250682134374548600859899535773848244396708
260263490998320627115540070446698846991740
272733339876303824073477368465084904598733
281441268411160758541133654489624164133615
295014561617218772460503881399599374594445
303745595655128577417800313090229601245896
318384872755675881372118963758723668601740
329944836170508783381597683247170693553510
333045246666406804170486652539232098319442
345939574172100872327931776021204501633706
354294177753867182723884087674171990689921
363787251626616711924059943068552409325520
374764233945415415631479793634532054006714
380292957402854230228352328830566264042514
397876166226270940783637413217882473937306
403490307129674922365843336452914944206091
413670896064773671931813176355498268150814
423665236781449663099061554520029475040223
433792055784898446808211221181814271193200
442618220494332527574493300721886636951081
458972882909625597883458579800737592090630
467305885216883571339329909488888324769136
471794455112624845403977601565474511788370
483179130477674769737351955013689457345852
492930382871723188748721911225777039990006
508418962779486243117693932252037797988648

1. Postup při používání tabulky náhodných čísel, volba náhodných čísel a přiřazení pořadových čísel jednotkám v šarži:

a) určí se počet jednotek v šarži (rozsah šarže) a počet jednotek k odebrání (rozsah výběru),

b) jednotky v šarži se očíslují nebo se jim jinak přiřadí pořadová čísla,

c) v tabulce náhodných čísel se zvolí jako počátek číslo ležící na průsečíku řádky a sloupce. Tento počátek se volí při opakovaném použití tabulky na různých místech, nejlépe náhodně, např. pomocí losovacích lístků s čísly 1 až 10 (postupně se vylosuje číslo sloupce v tabulce, číslo políčka, kterých je ve sloupci deset a číslo řádku v políčku; políčko je vždy pětice řádků ve sloupci). V průsečících řádků a sloupců jsou čtyřmístná čísla,

d) v závislosti na rozsahu šarže se použijí pouze ta náhodná čísla, která nemají více míst, než má rozsah šarže: první dvojčíslí čtyřmístného čísla při rozsahu šarže od 10 do 99, první trojčíslí čtyřmístného čísla při rozsahu šarže od 100 do 999 nebo celé čtyřčíslí při rozsahu šarže od 1000 do 9999, přičemž se neberou v úvahu náhodná čísla větší, než je rozsah šarže,

e) zvolí se směr vybírání dalších náhodných čísel (ve sloupci směrem dolů nebo v řádku směrem doprava), přičemž po vyčerpání ve zvoleném sloupci se vybírají čísla z dalšího sloupce vpravo, po vyčerpání ve zvoleném řádku obdobně z dalšího následujícího řádku,

f) ve zvoleném směru se vybere tolik náhodných čísel splňujících uvedené podmínky, kolik je rozsah výběru,

g) každá z takto vybraných a uspořádaných čísel udává pořadové číslo jednotky, která bude odebrána ze šarže

2. Příklad postupu:

a) počet jednotek v šarži (rozsah šarže) N=75, počet odebíraných jednotek nebo balení (rozsah výběru) n=5,

b) jednotkám v šarži se přiřadí pořadová čísla od 1 do 75 (bez jejich fyzického očíslování),

c) zvolený počátek: průsečík pátého sloupce a sedmé řádky (čtyřčíslí 8479), určený vylosováním pátého sloupce v tabulce, druhého políčka ve sloupci a druhého řádku v políčku,

d) vybírají se pouze dvojmístná náhodná čísla menší nebo rovna 75,

e) zvolený směr: od určeného počátku směrem ve sloupci dolů,

f) ve zvoleném směru vybere těchto pět dvojmístných čísel: 01, 47, 58, 05, 32,

g) odebrány budou jednotky s přiřazenými pořadovými čísly: 1, 5, 32, 47, 58.

Schéma přiřazení pořadových čísel diskrétním jednotkám (balením) v šarži podle místa uložení, které je prostorově vymezeno jednotlivými vrstvami:

- počet vodorovných vrstev: 5,

- počet "vrstev" zleva doprava: 5,

- počet "vrstev" zepředu doprava: 3.

Rozsah šarže N= 5 × 5 × 3 = 75

Čtyři odebrané jednotky viditelné na schématu jsou označené tečkou (tj. •1, •5, •32 a •47).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 339/2001 Sb.

Způsob stanovení hodnot přesnosti

1. r = mez opakovatelnosti; hodnota u níž lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude pod ní ležet nebojí bude rovna absolutní hodnota rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získanými za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, stejný operátor, stejné zařízení, stejná laboratoř a krátké časové rozmezí);
r = 2,8x sr,

2. sr = směrodatná odchylka opakovatelnosti; vypočítá se z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti,

3. RSDr = relativní směrodatná odchylka opakovatelnosti; vypočítá se z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti jako [(sr/x) × 100], kde x je průměr výsledků zúčastněných laboratoří pro určitý vzorek,

4. R = mez reprodukovatelnosti; hodnota u níž lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude pod ní ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získanými za podmínek reprodukovatelnosti (tj. stejný materiál ze zúčastněných laboratoří, použití stejné zkušební metody); R = 2,8 sr,

5. SR = směrodatná odchylka reprodukovatelnosti; vypočítá se z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti,

6. RSDR = relativní směrodatná odchylka reprodukovatelnosti; vypočítá se z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti; RSDR = [(SR/X) × 100],

7. v některých speciálních případech lze hodnoty přesnosti (např. stanovení mykotoxinů) vypočítat podle Horwitzovy rovnice:

RSDR =2(1-0,5log C))
kde:
RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti; RSDR = [(sR/x) × 100]

C je hmotnostní zlomek (tj. 1 = 100 g/100g, 0,001 = 1000 mg/kg),

Výsledky analýz se uvádí s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. V případě, že bude uvedena korekce na výtěžnost, uvede se v protokolu o zkoušce hodnota výtěžnosti. Hodnota výtěžnosti je poměr zjištěného množství látky ve vzorku a skutečného (známého nebo přidaného) množství látky ve vzorku a vyjadřuje se v procentech.

Parametry přesnosti přijaté podle této přílohy musí být uspořádány do vhodné podoby doporučené pro metody zkoušení Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO).

Přesunout nahoru