Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 210/2001 Sb.Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů

Částka 80/2001
Platnost od 25.06.2001
Účinnost od 01.01.2002
Zrušeno k 01.05.2003 (42/2003 Sb.)
Předpis má dělenou účinnost. více informací
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

210

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 21. května 2001,

kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů

Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 12 odst. 1 a 4, § 11 odst. 2 a § 13 odst. 2 a 4 zákona:


§ 1

(1) Tímto nařízením se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů (dále jen "tlakové nádoby").

(2) Za tlakové nádoby se pro účely tohoto nařízení považují přenosné tlakové nádoby na přepravu plynů, v nichž může být dosažen nebo vyvinut přetlak větší než 0,05 MPa (0,5 bar).

(3) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou tlakové nádoby.

(4) Tlakové nádoby se rozlišují na

a) svařované lahve na plyny z nelegované oceli, vyráběné z několika částí, o efektivní tloušťce stěny 5 mm nebo menší, schopné opakovaného plnění, o objemu od 0,5 l do 150 l včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny, s výjimkou zkapalněných plynů o velmi nízké teplotě a acetylenu, a k jejich přepravě; výpočtový přetlak (Ph) těchto lahví nesmí překročit 6 MPa,

b) bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy, o objemu od 0,5 l do 150 l včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny, bez ohledu na počet hrdel,

c) bezešvé lahve na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy, o objemu od 0,5 l do 150 l včetně, určené k plnění stlačenými zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny.

(5) Toto nařízení se nevztahuje na

a) bezešvé ocelové lahve vyrobené z austenitické oceli,

b) bezešvé lahve ze slitiny hliníku se zaručenou nejnižší pevností v tahu větší než 500 MPa,

c) bezešvé lahve, u nichž se při uzavírání dna přidává kov,

d) tlaková zařízení, jednoduché tlakové nádoby a aerosolové rozprašovače podle zvláštních právních předpisů,1)

e) nádoby speciálně navržené pro jaderné účely, jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity,

f) nádoby speciálně určené pro umístění na lodích a v letadlech nebo pro jejich pohon,

g) potrubí a potrubní rozvody.

§ 2

(1) Technické požadavky na tlakové nádoby (dále jen "základní požadavky")

a) podle § 1 odst. 4 písm. a) jsou uvedeny v části I. přílohy č. 1,

b) podle § 1 odst. 4 písm. b) jsou uvedeny v části I. přílohy č. 2,

c) podle § 1 odst. 4 písm. c) jsou uvedeny v části I. přílohy č. 3.

(2) Technické parametry a propočty uvedené v přílohách k tomuto nařízení nejsou překážkou k použití příslušných českých technických norem.2)

§ 3

(1) Před uvedením tlakových nádob na trh výrobce nebo dovozce zajistí posouzení shody [§ 12 odst. 4 písm. b) zákona] vzorku (prototypu) tlakové nádoby autorizovanou osobou (dále jen "EHS schválení vzoru") podle § 5.

(2) Výrobce nebo dovozce kromě EHS schválení vzoru u tlakových nádob zajistí ověření shody [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona] výrobku s certifikovaným typem výrobku (dále jen "EHS ověření") podle § 6 s výjimkou

a) svařovaných lahví na plyny z nelegované oceli o objemu do 1 litru,

b) bezešvých ocelových lahví na plyny se zkušebním přetlakem při hydraulické zkoušce do 12 MPa a o objemu do 1 litru,

c) bezešvých lahví na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin se zkušebním přetlakem při hydraulické zkoušce do 12 MPa a o objemu do 1 litru.

(3) Prohlášení o shodě se vypracovává v českém jazyce a obsahuje tyto náležitosti:

a) identifikační údaje o výrobci nebo dovozci, který prohlášení o shodě vydává, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo u fyzické osoby nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo u právnické osoby),

b) identifikační údaje o tlakových nádobách (například název, typ, značka, provedení), u dovážených výrobků též údaje o výrobci,

c) popis a funkce tlakových nádob a výrobcem, popřípadě dovozcem určený účel jejich použití,

d) údaje o použitém způsobu posouzení shody,

e) seznam technických předpisů použitých při posouzení shody,

f) údaje o autorizované osobě (obchodní firmu, sídlo, identifikační číslo) a evidenční číslo a datum vydání jejího nálezu,

g) potvrzení výrobce nebo dovozce o tom, že tlakové nádoby splňují základní požadavky a jsou bezpečné za podmínek obvyklého, popřípadě výrobcem nebo dovozcem určeného použití,

h) datum a místo vydání prohlášení o shodě, jméno a funkce odpovědné osoby výrobce nebo dovozce a její podpis.

§ 4

(1) Činnosti výrobce, pokud je tak dále stanoveno tímto nařízením, může zajistit jím zplnomocněná osoba se sídlem, místem podnikání nebo trvalým pobytem v členských státech Evropského společenství (dále jen "zplnomocněný zástupce").

(2) Před uvedením tlakových nádob na trh výrobce nebo zplnomocněný zástupce zajišťuje EHS schválení vzoru podle § 5; u tlakových nádob, které podléhají i EHS ověření, výrobce na každou tlakovou nádobu, která vyhovuje schválenému vzoru, umisťuje značku EHS schválení vzoru

a) podle bodu 2 části III. přílohy č. 1 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. a),

b) podle bodu 2 části III. přílohy č. 2 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. b),

c) podle bodu 2 části III. přílohy č. 3 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. c).

(3) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce kromě EHS schválení vzoru u tlakových nádob zajistí EHS ověření podle § 6 s výjimkou

a) svařovaných lahví na plyny z nelegované oceli o objemu do 1 litru,

b) bezešvých ocelových lahví na plyny se zkušebním přetlakem při hydraulické zkoušce do 12 MPa a o objemu do 1 litru,

c) bezešvých lahví na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin se zkušebním přetlakem při hydraulické zkoušce do 12 MPa a o objemu do 1 litru.

(4) V případě, že tlaková nádoba splňuje požadavky tohoto nařízení, umístí po provedení EHS ověření autorizovaná osoba na tlakovou nádobu značku dílčího nebo konečného EHS ověření

a) podle bodu 3 části III. přílohy č. 1 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. a),

b) podle bodu 3 části III. přílohy č. 2 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. b),

c) podle bodu 3 části III. přílohy č. 3 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. c).

(5) Jestliže tlaková nádoba EHS ověření nepodléhá a splňuje požadavky tohoto nařízení nebo se shoduje se schváleným vzorem, umístí výrobce na tlakovou nádobu zvláštní značku EHS schválení vzoru

a) podle bodu 2.4.2 části III. přílohy č. 1 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. a),

b) podle bodu 2.4.2 části III. přílohy č. 2 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. b),

c) podle bodu 2.2 části III. přílohy č. 3 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. c).

(6) Na každou nádobu a její příslušenství musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně umístěny značky EHS podle tohoto nařízení. Značky nebo nápisy, které by bylo možné zaměnit se značkami EHS, nesmí být na nádobě nebo jejím příslušenství použity.

§ 5

(1) EHS schvalování vzoru je postup, při kterém autorizovaná osoba zkouškami

a) podle bodu 3 části II. přílohy č. 1 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. a),

b) podle bodu 3 části II. přílohy č. 2 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. b),

c) podle bodu 3 části II. přílohy č. 3 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. c) posuzuje shodu vzorku (prototypu) tlakové nádoby se základními požadavky a potvrzuje, že vzorek tlakové nádoby těmto požadavkům odpovídá.

(2) Pokud vzorek (prototyp) tlakové nádoby odpovídá základním požadavkům, vystaví autorizovaná osoba certifikát EHS schválení vzoru

a) podle bodu 4 části II. přílohy č. 1 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. a),

b) podle bodu 4 části II. přílohy č. 2 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. b),

c) podle bodu 4 části II. přílohy č. 3 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. c).

(3) Jestliže autorizovaná osoba zjistí, že vyrobená dávka tlakových nádob nevyhovuje schválenému vzoru, písemně oznámí výrobci, aby provedl odpovídající změny ve výrobě; jestliže výrobce tyto změny neprovede, autorizovaná osoba certifikát zruší (§ 11a odst. 3 zákona).

§ 6

(1) EHS ověřování je postup, při kterém autorizovaná osoba na stanoveném počtu vzorků tlakových nádob ověří, zda

a) tlaková nádoba vyhovuje požadavkům tohoto nařízení

1. podle bodu 6 části II. přílohy č. 1 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. a),

2. podle bodu 6 části II. přílohy č. 2 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. b),

3. podle bodu 6 části II. přílohy č. 3 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. c),

b) tlaková nádoba přísluší do kategorie, u které se provádí EHS schválení vzoru, a zda schválenému vzoru vyhovuje; při postupu podle § 4 též zjišťuje, zda je označena značkou EHS schválení vzoru podle § 4 odst. 2.

(2) V případě postupu podle § 4 autorizovaná osoba též ověří, zda tlaková nádoba vyhovuje požadavkům na umístění značek podle tohoto nařízení.

(3) Při splnění požadavků uvedených v odstavci 1 vydá autorizovaná osoba certifikát EHS ověření

a) podle části V. přílohy č. 1 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. a),

b) podle části VII. přílohy č. 2 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. b),

c) podle části V. přílohy č. 3 u tlakových nádob podle § 1 odst. 4 písm. c).


§ 7

(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 4, bodu 5 části II. a části III. příloh 1 až 3 k tomuto nařízení, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(2) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá platnosti § 3.


Předseda vlády:

v z. PhDr. Špidla v . r.

1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

Ministr průmyslu a obchodu:

doc. Ing. Grégr v . r.


Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 210/2001 Sb.

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SVAŘOVANÉ LAHVE NA PLYNY Z NELEGOVANÉ OCELI

ČÁST I.: Technické požadavky

1. SYMBOLY A POJMY

1.1 Symboly mají následující význam:

Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce (výpočtový přetlak) v 0,1 MPa;

Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;

Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v 0,1 MPa;

Re = nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem lahví pro zhotovenou lahev v MPa;

Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená materiálovou normou v MPa;

Rmt = skutečná pevnost v tahu v MPa;

a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;

b = výpočtová nejmenší tloušťka zaobleného dna v mm;

D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;

R = vnitřní poloměr zaoblení konvexního dna v mm;

r = vnitřní poloměr zaoblení v přechodové oblasti konvexního dna v mm;

H = vnější výška zaoblené části dna lahve v mm;

h = výška válcové části zaobleného dna lahve v mm;

L = délka pláště lahve namáhaného přetlakem v mm;

A = tažnost základního materiálu v %;

Vo = počáteční objem lahve v okamžiku zvyšování přetlaku při zkoušce na roztržení v I;

V = konečný objem lahve při roztržení v I;

Z = součinitel hodnoty svaru.

1.2 Pro účely této přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, to je nejvyšší přetlak dosažený při zkoušce na roztržení.

1.3 Normalizační žíhání

1.4 Odstranění vnitřního pnutí

Termín “odstranění vnitřního pnutí“ se vztahuje k tepelnému zpracování, kterému se podrobuje zhotovená lahev a během kterého se lahev ohřívá na teplotu pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1) za účelem snížení zbytkových pnutí.

2. POŽADAVKY NA PROVEDENÍ LAHVÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ

2.1 Materiály

2.1.1 Materiálem použitým k výrobě plášťů namáhaných přetlakem se rozumí ocel podle normy EURONORM 120-83.

2.1.2 Všechny části tělesa lahve a všechny části k němu přivařené jsou vyrobeny ze vzájemně kompatibilních materiálů.

2.1.3 Přídavné materiály pro svařování jsou voleny tak, že vlastnosti vzniklých svárů jsou rovnocenné s vlastnostmi stanovenými pro základní materiál.

2.1.4 K lahvím se předloží osvědčení o rozboru taveb ocelí dodaných pro výrobu částí namáhaných přetlakem.

2.1.5 Mimo to lze provést nezávislé chemické rozbory. Tyto rozbory se provedou na zkušebních vzorcích odebraných buď z materiálů ve stavu dodaném výrobci lahví nebo ze zhotovených lahví.

2.1.6 Výrobce předkládá autorizované osobě výsledky metalurgických a mechanických zkoušek a rozborů provedených na svarech, včetně popisu zavedených svařovacích metod a postupů, které lze pokládat za reprezentativní pro sváry zhotovené během výroby.

2.2 Tepelné zpracování

Lahve se dodávají buď ve stavu normalizačně žíhaném nebo ve stavu po odstranění vnitřního pnutí s potvrzením výrobce, že lahve byly po provedení všech svarů podrobeny tepelnému zpracování a použitý postup tepelného zpracování. Lokální tepelné zpracování není povoleno.

2.3 Výpočty částí namáhaných přetlakem

2.3.1 Tloušťka stěny válcového pláště lahve v kterémkoli bodě pláště namáhaného přetlakem nesmí být menší než tloušťka vypočtená podle vzorce:

2.3.1.1 u lahví bez podélných svarů:

2.3.1.2 u lahví s podélnými svary:

Z se přitom rovná:

- 0, 85, jestliže výrobce provádí rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů. Rentgenograficky se od každého stroje kontroluje po jedné lahvi vybrané na začátku a konci každé pracovní směny.

- 1, jestliže výrobce provádí namátkovou rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů.

Tato kontrola se provádí na náhodně vybraných 10 % vyrobených lahví.

Pokud tyto rentgenografické kontroly odhalí nepřípustné vady definované v bodu 7.4.1.4 části II., musí být učiněny veškeré nezbytné kroky k přezkoumání příslušné dávky a k odstranění vad.

2.3.2 Rozměry a výpočet den lahví (viz obrázky v dodatku 1 této přílohy)

2.3.2.1 Dna lahví musí splňovat tyto podmínky:

- torosférická dna

současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D

r ≥ 0,1 D

R ≤ D

H ≥ 0,18 D

r ≥ 2 b

h ≥ 4 b

- elipsoidní dna

současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D

H ≥ 0,18 D

h ≥ 4 b

- polokulová dna

meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,16 D

2.3.2.2 Tloušťka těchto zaoblených den nesmí být v žádném bodě menší než hodnota vypočítaná podle vzorce:

Hodnoty tvarového součinitele C pro plná dna jsou uvedeny v tabulce v dodatku 1 této přílohy.

Jmenovitá tloušťka válcového okraje dna však nesmí být menší než jmenovitá tloušťka válcové části určená dle vzorce v odstavci 2.3 1 2 pro Z= 1.

2.3.3 Jmenovitá tloušťka stěny válcové části a zaobleného dna nesmí být za žádných okolností menší než:

D
- —— + 0,7 mm, jestliže Ph < 3 [MPa],
250
D
- —— + 1 mm, jestliže Ph ≥ 3 [MPa],
250

přičemž v obou případech je nejmenší hodnota 1,5 mm.

2.3.4 Těleso lahve, s výjimkou návarku pro ventil, může být zhotoveno ze dvou nebo tří částí. Dna musí být z jednoho kusu a konvexní.

2.4 Konstrukce a jakost provedení

2.4.1 Všeobecné požadavky

2.4.1.1 Výrobce disponuje takovými výrobními prostředky a technologii, které zabezpečují, aby vyrobené lahve splňovaly požadavky této přílohy.

2.4.1.2 Výrobce provádí kontrolu vad výchozích plechů a lisovaných částí používaných pro výrobu lahví. K výrobě nemohou být použity části u kterých byly zjištěny vady, které mohou nepříznivě ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.4.2 Části namáhané přetlakem

2.4.2.1 Výrobce popíše používané svařovací metody a postupy, stejně tak i kontroly prováděné během výroby.

2.4.2.2 Technické požadavky na svařování

Tupé svary se musí provádět postupem automatického svařování.

Tupé svary na plášti namáhaném přetlakem nesmí být umístěny v místech, kde se mění tvar.

Koutové svary nesmějí překrývat tupé svary a musí být od nich vzdáleny nejméně 10 mm.

Svary spojující části, které vytvářejí plášť lahve, se provádějí za podmínek (viz obrázky příkladů svarů v dodatku 2):

- podélný svar: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny,

- obvodový svar s výjimkou svaru připevňujícího návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru,

- obvodový svar připevňující návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar může být proveden buď jako tupý svar nebo jako koutový svar. Pokud je to tupý svar, musí být proveden v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru. To se nevztahuje na případy, kdy na horním dnu lahve je návarek pro ventil uvnitř lahve a kde tento návarek je ke dnu přivařen svarem, který se nepodílí na těsnosti (viz dodatek 2 této přílohy, obrázek 4).

V případě tupých svarů nesmí být přesazení styčných ploch větší než 1/5 tloušťky stěny (1/5 a).

2.4.2.3 Kontrola svarů

Svary musí být plně provařeny, nesmí vykazovat jakékoli vychýlení svarového švu a být bez vad, které by mohly ohrozit bezpečné používání lahve.

U lahví ze dvou částí, s výjimkou svarů podle obrázku 2 A v dodatku 2, se obvodové tupé svary rentgenograficky kontrolují po délce 100 mm, přičemž se kontrole během plynulé výroby podrobuje jedna lahev vybraná na začátku a jedna lahev vybraná na konci každé směny a v případě přerušení výroby po dobu delší než 12 hodin první svařená lahev.

2.4.2.4 Ovalita

Ovalita válcového pláště lahve musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem téhož průřezu nebyl větší než 1 % střední hodnoty těchto průměrů.

2.4.3 Příslušenství

2.4.3.1 Rukojeti a ochranné kroužky musí být vyrobeny a k tělesu lahve přivařeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečnou koncentraci napětí ani neumožňovaly hromadění vody.

2.4.3.2 Patky lahve musí být dostatečně pevné a musí být z kovu, který je kompatibilní s ocelí lahve; tvar patky musí lahvi poskytovat dostatečnou stabilitu. Horní okraj patky musí být k lahvi přivařen tak, aby mezi patkou a lahví nemohlo docházet ke hromadění či pronikání vody.

2.4.3.3 Případné identifikační štítky musí být připevněny k přetlakem namáhanému plášti lahve a nesmí být odnímatelné; musí být učiněna veškerá nezbytná opatření zabraňující korozi.

2.4.3.4 K výrobě patek, rukojetí a ochranných kroužků lze použít jakýkoli jiný materiál, pokud je zajištěna jejich pevnost a vyloučeno nebezpečí koroze dna lahve.

2.4.3.5 Ochrana kohoutu nebo ventilu

Kohout nebo ventil lahve musí být účinně chráněn buď svou konstrukcí nebo konstrukcí lahve (například ochranným kroužkem) nebo pomocí ochranného kloboučku či pevně namontovaného krytu.

ČÁST II.: Postupy při posuzování shody

1. EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

1.1 EHS schválení vzoru může být vydáno pro typy nebo pro typové řady lahví.

“Typem lahve“ se rozumějí lahve stejné konstrukce a tloušťky, vybavené stejným příslušenstvím, vyráběné ve stejných dílnách z plechu téže technické specifikace, svařované stejným postupem a tepelně zpracované za stejných podmínek.

“Typovou řadou lahví“ se rozumějí lahve ze tří částí vyrobené v téže továrně, které se liší pouze délkou v těchto mezích:

- nejmenší délka nesmí být menší než trojnásobek průměru lahve,

- největší délka nesmí být větší než 1,5-násobek délky zkoušené lahve.

2 ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

2.1 K žádosti o EHS schvalování vzoru se předloží pro každý typ lahve nebo pro každou typovou řadu lahví dokumentace potřebná pro níže předepsané ověření a dávka 50 lahví, z nichž se odebere požadovaný počet lahví pro níže uvedené zkoušky, jakož i veškeré požadované doplňkové informace. Uvádí se druh, teploty a doby výdrže tepelného zpracování a použitý svařovací postup. Mimoto se předloží i osvědčení o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví.

2.2 Žádost a příslušná korespondence se vyhotovuje v českém jazyce. V českém jazyce se vyhotovují i přiložené dokumenty.

2.3 Žádost musí obsahovat tyto informace:

— jméno a adresu výrobce nebo žadatele, jejich zplnomocněného zástupce, jakož i místo nebo místa výroby lahví,

— kategorii lahve,

— uvažovaný účel použití nebo zakázané způsoby použití,

— technické údaje,

— obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.

2.4 K žádosti se přikládají dvě vyhotovení požadovaných dokumentů, zejména:

2.4.1 Popis obsahující:

— materiálové specifikace, konstrukční metody a pevnostní výpočty lahve,

— namontovaná bezpečnostní zařízení,

— místa, kde mají být umístěny značky schválení a ověření dle této přílohy, jakož i další značky stanovené zvláštními předpisy.

2.4.2 Výkresy celkového uspořádání, a kde je to vhodné, detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.

2.4.3 Další informace stanovené v této příloze.

2.4.4 Prohlášení, že pro tentýž vzor lahve nebyla podána jiná žádost o EHS schvalování vzoru.

3. PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

3.1 Přezkoušení pro EHS schvalování vzoru se provádí na základě výkresů, a kde je to vhodné, na vzorku lahve.

Přezkoušení musí obsahovat:

a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a materiálů;

b) kde je to vhodné, prověření bezpečnostních zařízení a měřících přístrojů a způsobů instalace.

3.2 V průběhu postupu pro EHS schvalování vzoru se ověří, zda:

- jsou správné výpočty předepsané v bodu 2.3, části I

- jsou splněny podmínky stanovené v bodech 2.1, 2.2 , 2.4 části I a 7.5 části II.

Na lahvích předložených jako prototyp se provedou tyto zkoušky:

- zkouška podle bodu 7.1 části II. na jedné lahvi,

- zkouška podle bodu 7.2 části II. na jedné lahvi,

- zkouška podle bodu 7.4 části II. na jedné lahvi.

4. CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU

4.1 Certifikát schválení vzoru obsahuje závěry přezkoušení vzoru a uvádí všechny podmínky, jimiž může být schválení vázáno. Doplňují jej popisy a výkresy nutné pro identifikaci vzoru, popřípadě pro vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v části IV. této přílohy.

5. ZVEŘEJNĚNÍ EHS SCHVÁLENÍ VZORU

5.1 Současně s oznámením zainteresované straně se zasílá kopie certifikátu EHS schválení vzoru Komisi a ostatním státům, které mohou rovněž obdržet kopie definitivní technické dokumentace lahve a protokoly o provedených přezkoušeních a zkouškách.

5.2 Odejmutí EHS schválení vzoru se zveřejňuje v souladu s postupem stanoveným v bodě 5.1.

5.3 O odmítnutí EHS schválení vzoru, se uvědomí ostatní státy a Komisi.

6. EHS OVĚŘENÍ

6.1 Pro účely EHS ověření se předloží autorizované osobě:

6.1.1 certifikát EHS schválení vzoru;

6.1.2 osvědčení o rozboru tavby oceli dodané pro výrobu lahví;

6.1.3 prostředky k identifikaci tavby oceli, z níž je kterákoli lahev vyrobena;

6.1.4 dokumentaci jím dodaných lahví - zvláště dokumenty týkající se tepelného zpracování - s uvedením postupu použitého podle bodu 2.2 části I;

6.1.5 seznam lahví s uvedením čísel a nápisů předepsaných v části III;

6.1.6 výsledky nedestruktivních zkoušek provedených během výroby a svařovací metody použité k zajištění dobré reprodukovatelnosti vyráběných lahví. Výrobce je rovněž předloží prohlášení, kterým se zavazuje používat při sériové výrobě stejné svařovací metody, jaké použil při svařování lahví předložených pro EHS schválení vzoru;

6.1.7 EHS ověření se může provádět v jedné nebo více etapách.

6.1.8 Podle požadavků uvedených v této příloze se:

6.1.8.1 EHS ověření provádí pouze v jedné etapě u lahví, které při výstupu z výrobního závodu tvoří jeden celek, to jsou lahve, které mohou být dopraveny na místo instalace bez rozebrání,

6.1.8.2 lahve, které nejsou odesílány jako jeden kus, ověřují ve dvou nebo více etapách,

6.1.8.3 ověřováním musí zejména zabezpečit, aby lahev vyhovovala schválenému vzoru, nebo, v případě lahví vyjmutých z EHS schvalování vzoru, aby vyhovovala požadavkům uvedeným v této příloze.

6.2 Podstata EHS ověření

6.2.1 ověření obsahuje:

— přezkoušení jakosti materiálů,

— prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a použitých materiálů,

— vnitřní prohlídku skládající se z kontroly vnitřních částí a svarů,

— tlakovou zkoušku,

— kontrolu všech bezpečnostních zařízení a namontovaných měřicích přístrojů,

— vnější prohlídku různých částí lahve,

— provozní zkoušku, je-li požadována.

6.3 Průběh EHS ověření

6.3.1 Autorizovaná osoba:

— zjišťuje, zda byl dodán certifikát EHS schválení vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě;

— kontroluje dokumenty obsahující údaje o materiálech a výrobních postupech, zejména ty, které jsou uvedeny v bodě 2.1.6 části I;

— kontroluje, zda byly splněny technické požadavky uvedené v bodě 2 části I. a provede vnější a vnitřní vizuální prohlídku každé lahve z namátkově vybraného vzorku;

— je přítomna u zkoušek předepsaných v bodech 7.1 a 7.2 části II. a kontroluje jejich průběh;

— kontroluje, zda informace dodané výrobcem podle bodu 6.1.6 části II. jsou správné a zda ověření, která výrobce provedl, jsou dostatečná;

— vydává certifikát EHS ověření podle předlohy v části V. této přílohy.

6.3.2 Za účelem provedení zkoušek se z každé dávky namátkově vybere vzorek lahví v níže uvedeném počtu.

Dávka se skládá maximálně ze 3000 lahví stejného typu odpovídajícího definici uvedené ve druhém odstavci bodu 2.1 části II., které byly vyrobeny ve stejný den nebo ve dnech po sobě následujících.

V závislosti na velikosti dávky se lahve ze vzorku podrobí mechanickým zkouškám podle bodu7.1 části II.a hydraulické tlakové zkoušce na roztržení podle bodu 7.2 části II. podle rozdělení uvedeného v tabulce 1.

Tabulka 1

Počet lahví N v dávceLahve odebrané jako vzorkyLahve podrobené
mechanickým zkouškámzkouškám na roztržení
N ≤ 500312
500 < N ≤ 1 500927
1500 < N ≤ 300018315

Jestliže dvě nebo více lahví při těchto zkouškách nevyhoví, nevyhovuje celá dávka.

Pokud pouze jedna z lahví nevyhoví buď při mechanické zkoušce nebo při zkoušce na roztržení, vyberou se z téže dávky namátkově lahve v počtu uvedeném v tabulce 2 a provedou se zkoušky podle rozdělení uvedeného v tabulce 1.

Tabulka 2

Počet lahví N v dávceLahve odebrané jako vzorkyNevyhovující zkouškyLahve podrobené
mechanický m zkouškámzkoušce na roztržení
250 < N ≤ 5003mechanické21
na roztržení12
500 < N ≤ 15009mechanické54
na roztržení27
1500 < N ≤ 300018mechanické99
na roztržení315

Jestliže jedna nebo více z těchto lahví nevyhoví, nevyhovuje celá dávka.

6.3.3 Výběr vzorků a všechny zkoušky se provádějí za přítomnosti zástupce autorizované osoby.

6.3.4 Všechny lahve v dávce se musí podrobit hydraulické zkoušce podle bodu 7.3 za přítomnosti a pod dozorem zástupce autorizované osoby.

7. ZKOUŠKY

7.1 Mechanické zkoušky

7.1.1 Všeobecné požadavky

7.1.1.1 Pokud není v této příloze stanoveno jinak, provádějí se mechanické zkoušky podle těchto norem:

(a) zkouška tahem: EURONORM 2-80, je-li tloušťka zkušebních tyčí 3 mm a více, nebo EURONORM 11-80, je-li tloušťka zkušebních tyčí menší než 3 mm;

(b) zkouška ohybem: EURONORM 6-66, je-li tloušťka zkušebních tyčí 3 mm a více, nebo EURONORM 12-55, je-li tloušťka zkušebních tyčí menší než 3 mm.

7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti základního materiálu a svarů přetlakem namáhaných plášťů lahví na plyny se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

7.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek

7.1.2.1 Každá lahev odebraná jako vzorek se podrobí těmto zkouškám:

(A) V případě lahví, které mají pouze obvodové svary (lahve ze dvou částí), na zkušebních tyčích odebraných z míst podle obrázku 1 dodatku 3 této přílohy:

1 zkouška tahemzákladní materiál v podélném směru lahve (a); nebo, pokud to není možné, v obvodovém směru;
1 zkouška tahemkolmo k obvodovému svaru (b);
1 zkouška ohybemna rubu obvodového svaru (c);
1 zkouška ohybemna líci obvodového svaru (d);
1 makrostrukturní zkouškana řezu svarem.

(B) V případě lahví s podélnými a obvodovými svary (lahve ze tří částí) na zkušebních tyčích odebraných z míst podle obrázku 2 dodatku 3 této přílohy:

1 zkouška tahemzákladní materiál válcové části v podélném směru (a); nebo, pokud to není možné, v obvodovém směru;
1 zkouška tahemzákladní materiál ze dna (b);
1 zkouška tahemkolmo k podélnému svaru (c);
1 zkouška tahemkolmo k obvodovému svaru (d);
1 zkouška ohybemna rubu podélného svaru (e);
1 zkouška ohybemna líci podélného svaru (f);
1 zkouška ohybemna rubu obvodového svaru (g);
1 zkouška ohybemna líci obvodového svaru (h);
1 makrostrukturní zkouškana řezu svarem.

7.1.2.1.1 Zkušební tyče, které nejsou dostatečně rovné, musí být narovnány lisováním za studena.

7.1.2.1.2 Na všech zkušebních tyčích, které obsahují svar, musí být svar zarovnán k odstranění jeho převýšení.

7.1.2.2 Zkouška tahem

7.1.2.2.1 Zkouška tahem na základním materiálu

7.1.2.2.1.1 Postup provedení zkoušky tahem je určen příslušnou normou podle bodu 7.1.1.1.

Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrch stěny lahve, nesmějí být obrobeny.

7.1.2.2.1.2 Zjištěné hodnoty meze kluzu se musí přinejmenším rovnat nejmenším hodnotám zaručeným výrobcem lahví.

Zjištěné hodnoty pevnosti v tahu a tažnosti základního materiálu musí být v souladu s normou EURONORM 120 - 83 (tabulka III).

7.1.2.2.2 Zkoušky tahem na svarech

7.1.2.2.2.1 Zkouška tahem ve směru kolmém na svar se musí provádět na zkušební tyči se zúženým průřezem šířky 25 mm a délky sahající 15 mm za okraje svaru, jak je znázorněno na obrázku v dodatku 4. Za touto středovou částí se šířka zkušební tyče musí postupně zvětšovat.

7.1.2.2.2.2 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu se musí přinejmenším rovnat hodnotě zaručené pro základní materiál, bez ohledu na to, ve kterém místě středové části se zkušební tyč přetrhne.

7.1.2.3 Zkouška ohybem

7.1.2.3.1 Postup provedení zkoušky ohybem je určen příslušnou normou EURONORM podle bodu 7.1.1.1. Zkouška ohybem se však musí provádět na zkušební tyči šířky 25 mm orientované ve směru kolmém na svar. Při zkoušce musí být trn umístěn v ose svaru.

7.1.2.3.2 Na zkušební tyči se nesmějí objevit praskliny, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu (viz obrázek 2 dodatku 5).

7.1.2.3.3 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 3.

Tabulka 3

skutečná pevnost v tahu Rmt v MPahodnota n
do 440 včetně2
nad 440 do 520 včetně3
nad 5204

7.2 Hydraulická zkouška na roztržení

7.2.1 Zkušební podmínky

Lahve podrobované této zkoušce musí být opatřeny nápisy, jejichž umístění se předpokládá na přetlakem namáhaném plášti lahve.

7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena na zařízení, které umožňuje rovnoměrně zvětšovat přetlak v lahvi až do jejího roztržení a zaznamenávat změnu přetlaku v závislosti na čase.

7.2.2 Vyhodnocení zkoušky

7.2.2.1 Zkouška na roztržení se vyhodnocuje podle těchto přijatých kritérií:

7.2.2.1.1 Vzrůst objemu lahve, který se rovná:

- u lahví o objemu od 6,5 I objemu vody spotřebované od počátku zvyšování přetlaku do okamžiku roztržení lahve,

- u lahví o objemu do 6,5 I rozdílu mezi objemem lahve na začátku a na konci zkoušky.

7.2.2.1.2 Vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů.

7.2 3 Minimální zkušební požadavky

7.2.3.1 Naměřený přetlak při roztržení (Pr) nesmí být za žádných okolností menší než 9/4 zkušebního přetlaku (Ph).

7.2.3.2 Poměr vzrůstu objemu lahve k původnímu objemu:

- 20 %, je-li délka lahve větší než její průměr,

- 17 %, je-li délka lahve rovná jejímu průměru nebo menší.

7.2.3.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

7.2.3.3.1 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být pod určitým úhlem skloněny vůči rovině průměru a po celé své tloušťce musí vykazovat kontrakci.

7.2.3.3.2 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

7.3 Hydraulická zkouška

7.3.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení zkušebního přetlaku.

7.3.2 Lahev musí zůstat pod zkušebním přetlakem dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak neklesá a že lze zaručit těsnost lahve.

7.3.3 Po zkoušce nesmí lahev vykazovat známky trvalé deformace.

7.3.4 Lahve, které při zkoušce nevyhoví, musí být vyřazeny.

7.4 Nedestruktivní kontrola

7.4.1 Kontrola prozářením (rentgenovými paprsky)

7.4.1.1 Svary se podrobují rentgenografické kontrole podle specifikace ISO R 1106 - 1969, třída B.

7.4.1.2 Při použití drátkového indikátoru nesmí být nejmenší průměr viditelného drátku větší než 0,10 mm.

Při použití stupňovitého a dírkového indikátoru nesmí být průměr nejmenšího viditelného otvoru větší než 0,25 mm.

7.4.1.3 Vyhodnocování rentgenogramů svarů se musí provádět na originálních filmech postupem doporučeným v normě ISO 2504-1973, odstavci 6.

7.4.1.4 Nejsou přípustné tyto vady:

- trhliny, vadné svary nebo nedostatečně provařené svary.

Za nepřípustné se považují tyto vměstky:

- podlouhlý vměstek nebo skupina okrouhlých vměstků v řadě, je-li jejich délka (po délce svaru rovné 12a) větší než 6 mm,

- plynový vměstek o rozměru větším než a/3 mm, který je od kteréhokoli jiného plynového vměstku vzdálený více než 25 mm,

- kterýkoli jiný plynový vměstek o rozměru větším než a/4 mm,

- plynové vměstky ležící po délce svaru 100 mm, je-li jejich celková plocha na všech snímcích větší než 2·a mm2.

7.4.2 Makrostrukturní kontrola

Makrostrukturní kontrola celého příčného řezu svaru provedená na kysele leptaném výbrusu musí vykázat úplné protavení a nesmí odhalit jakékoli chyby ve spojení nebo podstatné vměstky či jiné vady.

V případě pochybností se podezřelá oblast podrobí mikrostrukturní kontrole.

7.5 Kontrola vnějšího povrchu svaru

7.5.1 Tato kontrola se provádí po dokončení svaru. Kontrolovaný povrch svaru musí být dobře osvětlen a musí být očištěn od mastnoty, prachu, zbytku okují a jakýchkoli ochranných povlaků.

7.5.2 Přechod svarového kovu do základního materiálu musí být hladký, bez vrubů. Na povrchu svaru a na sousedních površích materiálu nesmí být trhliny, vruby nebo porézní místa. Povrch svaru musí být pravidelný a hladký. V případě tupého svaru nesmí být převýšení větší než 1/4 šířky svaru.

ČÁST III.: Značky a nápisy

1. OBECNĚ

1.1 Jestliže autorizovaná osoba provedla všechny předepsané kontroly a jsou-li jejich výsledky vyhovující, vydá certifikát potvrzující provedené zkoušky.

1.2 V případě lahví o objemu do 6,5 I lze značky a (nápisy) umístit na patku lahve; u ostatních lahví se umísťují na horní zaoblenou část nebo na zesílenou část lahve nebo na identifikační štítek. Některé nápisy však mohou být provedeny na zaobleném dně během tváření, pokud to neoslabí celistvost lahve.

2. ZNAČKA EHS SCHVÁLENÍ VZORU

Značka EHS schválení vzoru se vyrazí v tomto pořadí:

- stylizované písmeno ε,

- pořadové číslo 3 označující skupinu svařovaných lahví z nelegované oceli,

- velké písmeno (nebo písmena) označující stát, který udělil EHS schválení vzoru, a poslední dvě číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,

- číslo EHS schválení vzoru (příklad: ε 3 D 79 45 ).

2.1 Příklad této značky pro ČR je uveden v bodě 2.4.1.

2.2 Pro případy kdy není vyžadováno pro určitou kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí výrobce na lahev na vlastní odpovědnost stejnou značku jako je značka EHS schválení vzoru, ale umístěnou v šestiúhelníku.

2.3 Příklad této značky pro ČR je uveden v bodě 2.4.2.

2.4 Značky týkající se EHS schválení vzoru

2.4.1 Značka EHS schválení vzoru (viz bod 2.1)

Příklad:
Příklad:

2.4.2 Značka EHS schválení vzoru a vyjmutí z EHS ověření (viz bod 2.3)

Příklad:
Příklad:

3. ZNAČKA EHS OVĚŘENÍ

3.1 Značka EHS ověření se vyrazí v tomto uspořádání:

- malé písmeno “e“,

- velké písmeno (nebo písmena) označující stát, ve kterém bylo ověření provedeno, popřípadě jedno nebo dvě čísla označující územní oblast,

- značku autorizované osoby připojenou ověřovacím zaměstnancem, popřípadě spolu se značkou tohoto zaměstnance,

- šestiúhelník,

- datum ověření: rok, měsíc (například e D 12 48    80/01).

3.2 Popis značek EHS ověření

3.2.1 Značky EHS ověření, které se připojují k lahvi podle bodu 3.4 jsou tyto: 3.2.1.1 Značka konečného EHS ověření se skládá ze dvou značek:, kdy:

3.2.1.1.1 první značku tvoří písmeno “e“, které obsahuje:

— v horní polovině velké písmeno (velká písmena) označující stát, kde se ověření provádělo, pokud je to nutné, spolu s jedním nebo dvěma čísly označujícími územní členění,

— v dolní polovině značku autorizované osoby orgánu připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s jeho značkou;

3.2.1.1.2 druhá značka se skládá z data ověření umístěného uvnitř šestiúhelníku.

3.2.1.2 Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka.

Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby nebo pokud by její doprava mohla ovlivnit její vlastnosti, je nutno provádět EHS ověření tímto způsobem:

- ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou země původu, která za předpokladu, že nádoba vyhovuje požadavkům EHS, připojí značku “e“ popsanou v bodě 3.2.1.1.1. a představující značku dílčího EHS ověření,

- konečné ověření nádoby v místě instalace autorizovanou osobou země určení, která za předpokladu, že nádoba vyhovuje požadavkům EHS, připojí značku popsanou v bodě 3.2.1.2, jež spolu se značkou dílčího EHS ověření tvoří značku konečného EHS ověření.

3.3 Tvar a rozměry značek

3.3.1 Příklad značek popsaných v bodech 3.2.1.1.1 a 3.2.1.1.2 je znázorněn na níže uvedených obrázcích 1 a 2.

Pokud se nestanoví jinak, musí být písmena a číslice každé značky vysoké nejméně 5 mm.

3.3.2 Autorizovaná osoba informuje příslušné notifikované osoby ostatních států o svém ustavení a předá jim kopie vyobrazení značek EHS ověření, které bude používat.

3.4 Připojování značek

3.4.1 Značka konečného EHS ověření se připojí na požadované místo na lahev po jejím konečném ověření a uznání za vyhovující požadavkům EHS.

3.4.2 Jestliže se ověřování provádí ve více etapách, musí být v místě výroby připojena na lahev nebo na její část značka dílčího EHS ověření, která ji označuje za vyhovující požadavkům EHS v dané etapě ověřovacího postupu, a to na místo zvláště určené pro připojení značek nebo na jiné místo stanovené jestliže je touto přílohou stanoveno.

Obrázek 1
Obrázek 1

Obrázek 2
Obrázek 2

4. NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ

4.1 Nápisy týkající se oceli

- číslo označující hodnotu Re v MPa, která byla použita jako základ výpočtu,

- symbol N (lahev ve stavu normalizačně žíhaném) nebo symbol S (lahev ve stavu po odstranění vnitřního pnutí).

4.2 Nápisy týkající se hydraulické zkoušky

Hodnota zkušebního přetlaku v 0,1 MPa.

4.3 Nápisy týkající se typu lahve Nejmenší objem lahve v litrech zaručený výrobcem lahve.

Objem lahve se udává na jedno desetinné místo a zaokrouhluje dolů.

4.4 Nápisy týkající se místa původu lahve

Velké písmeno (písmena) označující zemi původu, dále pak značka výrobce a výrobní číslo.

5. JINÉ NÁPISY

Jsou-li podle národních předpisů požadovány další nápisy, které nemají vztah ke konstrukci ani ke kontrole, musí být na lahvích provedeny podle bodu 1.2.

Dodatek 1

Elipsoidní dna
Elipsoidní dna

Torosférická dna
Torosférická dna

Polokulová dna
Polokulová dna

TVAROVÝ SOUČINITEL C PRO ZAOBLENÁ DNA

TVAROVÝ SOUČINITEL C PRO ZAOBLENÁ DNA

(Grafické znázornění)
(Grafické znázornění)

Dodatek 2

Obrázek 1 - Podélný svar
Obrázek 1 - Podélný svar

Obrázek 2 - Obvodový svar
Obrázek 2 - Obvodový svar

Obrázek 3 - Svar návarku
Obrázek 3 - Svar návarku

Obrázek 4 - Návarek pro ventil
Obrázek 4 - Návarek pro ventil

Dodatek 3

Obrázek 1 - Zkušební tyče odebírané z lahve vyrobené ze dvou částí
Obrázek 1 - Zkušební tyče odebírané z lahve vyrobené ze dvou částí

Obrázek 2 - Zkušební tyče odebírané z lahve vyrobené ze tří částí
Obrázek 2 - Zkušební tyče odebírané z lahve vyrobené ze tří částí

Dodatek 4

Zkušební tyč pro zkoušku tahem ve směru kolmém na svar (bod 7.1.2.2.2.1)
Zkušební tyč pro zkoušku tahem ve směru kolmém na svar (bod 7.1.2.2.2.1)

Dodatek 5

Obrázek 1a - Schéma zkušební tyče
Obrázek 1a - Schéma zkušební tyče

Obrázek 1 - Zkouška ohybem příčně ke svaru
Obrázek 1 - Zkouška ohybem příčně ke svaru

Obrázek 2 - Schéma zkoušky ohybem
Obrázek 2 - Schéma zkoušky ohybem

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 210/2001 Sb.

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA BEZEŠVÉ OCELOVÉ LAHVE NA PLYNY

ČAST I. Technické požadavky

1. SYMBOLY A POJMY

1.1 SYMBOLY

Symboly použité v této příloze mají tento význam:

Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v 0,1 MPa;

Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;

Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v 0,1 MPa;

Re = hodnota meze kluzu použitá podle bodu 1.1 k určení hodnoty R pro účely výpočtu částí namáhaných přetlakem v MPa;

Rel = nejmenší hodnota dolní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v MPa;

ReH = nejmenší hodnota horní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v MPa;

Rp 0,2 = smluvní mez kluzu při 0,2 % zaručená výrobcem lahví v MPa;

Smluvní mez kluzu je hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % původní měřené délky zkušební tyče.

Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v MPa;

a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;

D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;

d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;

Rmt = skutečná pevnost v tahu v MPa.

1.2 MEZ KLUZU

Pro účely této přílohy se při výpočtu částí namáhaných přetlakem použijí tyto hodnoty meze kluzu:

- pokud ocel nevykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se nejmenší hodnota smluvní meze kluzu Rp0,2;

- pokud ocel vykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se hodnota:

— ReL,

— ReH x 0,92, nebo

— Rp 0,2.

1.3 PŘETLAK PŘI ROZTRŽENÍ

Pro účely této přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, to je nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.

1.4 NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ

Termín “normalizační žíhání“ se v této příloze používá ve smyslu definice podle odstavce 68 normy EURONORM 52-83.

Normalizační žíhání může být následováno popouštěním při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).

1.5 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ

Pod pojmem “kalení a popouštění“ se rozumí tepelné zpracování, kterému se podrobuje zhotovená lahev a při kterém se lahev ohřeje na rovnoměrnou teplotu nad horním bodem přeměny oceli (Ac3). Lahev se pak ochladí rychlostí, která nepřevyšuje 80 % rychlosti dosahované při ochlazování ve vodě o teplotě 20 °C, načež se popouští při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).

Tepelné zpracování musí být provedeno tak, aby nezpůsobilo na lahvi trhliny. Lahve nesmějí být kaleny do vody, která neobsahuje přísady.

2. TECHNICKÉ POŽADAVKY

2.1 POUŽITÉ OCELI

2.1.1 Ocel je definována způsobem své výroby, svým chemickým složením, tepelným zpracováním, kterému se podrobuje zhotovená lahev, a svými mechanickými vlastnostmi. K níže uvedeným požadavkům se poskytují odpovídající informace. Jakákoli změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu oceli pro účely EHS schválení vzoru.

(a) Způsob výroby

Způsob výroby je definován odkazem na použitý postup (například siemens-martinská pec, kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na metodu uklidnění oceli.

(b) Chemické složení

U chemického složení musí být přinejmenším udán:

- ve všech případech maximální obsah síry a fosforu,

- ve všech případech obsah uhlíku, manganu a křemíku,

- obsah niklu, chromu, molybdenu a vanadu, pokud jsou tyto prvky záměrně přidány jako slitinové přísady.

Obsah uhlíku, manganu, křemíku, a popřípadě niklu, chromu, molybdenu a vanadu musí být udán s dostatečnou přesností, přičemž rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu nesmí překročit:

- u uhlíku:

- 0,06 % , jestliže maximální obsah je menší než 0,30 %,

- 0,07 % , jestliže maximální obsah je 0,30 % nebo více;

- u manganu a křemíku:

- 0,30 %;

- u chromu:

- 0,30 % , jestliže maximální obsah je menší než 1,5 %,

- 0,50 % , jestliže maximální obsah je 1,5 % nebo více;

- u niklu:

- 0,40 %;

- u molybdenu:

- 0,15 %;

- u vanadu:

- 0,10 %.

(c) Tepelné zpracování

Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou výdrže na teplotě a druhem chladicí tekutiny použitými v jednotlivých stadiích tepelného zpracování (normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění). Austenitizační teplota před kalením nebo normalizačním žíháním musí být stanovena s přesností 35 K.

Totéž platí pro teplotu popouštění.

2.1.2 Podmínky, které musí být splněny

Použitá ocel musí být uklidněná a odolná vůči stárnutí. Celá zhotovená lahev musí být podrobena tepelnému zpracování, kterým může být buď normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a fosforu zjištěné ve vzorku tavby nesmějí být větší než 0,035 % a v součtu nesmějí překročit 0,06 %. Obsahy síry a fosforu zjištěné na výrobku nesmějí být větší než 0,04 % a v součtu nesmějí překročit 0,07 %.

2.1.3 Pro výrobu bezešvých lahví je možné ve smyslu bodu 2.1.1 použít pouze ocel, která je pro výrobu těchto lahví povolena.

2.1.4 Nezávislé chemické rozbory, zejména kontrola, zda obsah síry a fosforu odpovídá požadavkům bodu 2.1.2 se provedou na zkušebních vzorcích odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví výrobcem oceli nebo ze zhotovené lahve.

Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro mechanické zkoušky podle bodu 7.1 části II. nebo pro tlakovou zkoušku na roztržení podle bodu 7.2 části II.

2.2 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM

2.2.1 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší z hodnot určených těmito vzorci:

kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:

(1) Re;

(2) 0,75 Rm pro lahve normalizačně žíhané nebo normalizačně žíhané a popouštěné,

0,85 Rm pro lahve kalené a popouštěné.

D
- a = —— + 1 mm
250

- a = 1,5 mm

2.2.2 Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky, tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí být nejméně 1,5 a.

2.2.3 Tloušťka konkávního dna lahví nesmí být po celém průměru okraje, na kterém lahev stojí, menší než 2 a.

2.2.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem zvětšovat postupně.

2.3 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ

2.3.1 Výrobce u každé lahve kontroluje a ověřuje zda:

- tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,

- vnitřní a vnější povrch nevykazuje vady, které mohou negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.3.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty těchto dvou průměrů. Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.

2.3.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní s typem oceli, z níž je lahev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo vnikání vody mezi kroužek a lahev.

ČÁST II. Postupy při posuzování shody

1. EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

1.1 EHS schválení vzoru podle této přílohy může být rovněž vydáno pro typovou řadu lahví.

“Typovou řadou lahví“ se rozumějí lahve stejného výrobce, které se liší pouze délkou, avšak jen v těchto mezích:

— nejmenší délka nesmí být menší než trojnásobek vnějšího průměru lahve;

— největší délka nesmí být větší než 1,5-násobek délky zkoušené lahve.

2. ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

2.1 K žádosti o EHS schvalování vzoru se předkládá pro každou typovou řadu lahví dokumentace potřebná pro níže předepsané kontrole a poskytne dávka 50 lahví, z nichž se odebere požadovaný počet lahví pro níže uvedené zkoušky, jakož i veškeré požadované doplňkové informace. Uvádí se druh, teploty a doby výdrže tepelného zpracování a předloží se osvědčení o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví.

2.2 Žádost a příslušná korespondence se vyhotovuje v českém jazyce. V českém jazyce se vyhovují i přiložené dokumenty.

2.3 Žádost musí obsahovat tyto informace:

— jméno a adresu výrobce nebo žadatele, jejich zplnomocněného zástupce, jakož i místo nebo místa výroby lahví,

— kategorii lahve,

— uvažovaný účel použití nebo zakázané způsoby použití,

— technické údaje,

— obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.

2.4 K žádosti se přikládají dvě vyhotovení požadovaných dokumentů, zejména:

2.4.1 Popis obsahující:

— materiálové specifikace, konstrukční metody a pevnostní výpočty lahví,

— namontovaná bezpečnostní zařízení,

— místa, kde mají být umístěny značky schválení a ověření stanovené v této příloze, jakož i další značky stanovené zvláštními předpisy.

2.4.2 Výkresy celkového uspořádání, a kde je to vhodné, detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.

2.4.3 Další informace stanovené v této příloze.

2.4.4 Prohlášení, že pro tentýž vzor lahve nebyla podána jiná žádost o EHS schvalování vzoru.

3. PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

3.1 Přezkoušení pro EHS schvalování vzoru se provádí na základě výkresů, a kde je to vhodné, na vzorku lahví.

Přezkoušení musí obsahovat:

a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a materiálů;

b) kde je to vhodné, prověření bezpečnostních zařízení a měřících přístrojů a způsobů instalace.

3.2 V průběhu postupu pro EHS schvalování vzoru se ověří, zda:

- jsou správné výpočty uvedené v bodě 2.2 části I.,

- tloušťka stěn na dvou lahvích vyhovuje požadavkům bodu 2.2 části I., přičemž měření se provedou na třech příčných řezech a po celém obvodu podélných řezů dna a horní zaoblené části,

- jsou splněny podmínky uvedené v bodech 2.1 a 2.3.3 části I.,

- jsou u všech vybraných lahví splněny požadavky bodu 2.3.2 části I.,

- vnitřní i vnější povrchy lahví jsou bez vad, které by je činily nebezpečnými.

3.2.1 na vybraných lahvích se provedou tyto zkoušky:

- zkoušky podle bodu 7.1 části II. na dvou lahvích; je-li však délka lahve 1500 mm či více, zkouška tahem v podélném směru a ohybové zkoušky se provedou na zkušebních tyčích odebraných z horní a dolní části pláště,

- zkoušku podle bodu 7.2 části II. na dvou lahvích,

- zkoušku podle bodu 7.3 části II. na dvou lahvích,

- zkoušku podle bodu 7.5 části II. na jedné lahvi,

- zkoušku podle bodu 7.7 části II. na všech lahvích vzorku.

4. CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU

4.1 Certifikát schválení vzoru obsahuje závěry přezkoušení vzoru a uvádí všechny podmínky, jimiž může být schválení vázáno. Doplňují jej popisy a výkresy nutné pro identifikaci vzoru, popřípadě pro vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v části VI. této přílohy.

5. ZVEŘEJNĚNÍ EHS SCHVÁLENÍ VZORU

5.1 Současně s oznámením zainteresované straně se zašle kopie certifikátu EHS schválení vzoru Komisi a ostatním státům, které mohou rovněž obdržet kopie definitivní technické dokumentace lahve a protokoly o provedených přezkoušeních a zkouškách.

5.2 Odejmutí EHS schválení vzoru se zveřejňuje v souladu s postupem stanoveným v bodě 5.1.

5.3 O odmítnutí EHS schválení vzoru, se uvědomí ostatní státy a Komisi.

6. EHS OVĚŘENÍ

6.1 Pro účely EHS ověření výrobce lahví:

6.1.1 předloží autorizované osobě certifikát EHS schválení vzoru;

6.1.2 předloží autorizované osobě osvědčení o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví;

6.1.3 musí být schopen identifikovat tavbu oceli, z níž je kterákoli lahev vyrobena;

6.1.4 předloží autorizované osobě dokumentaci týkající se tepelného zpracování, nutnou k osvědčení, že lahve jím dodané jsou ve stavu buď normalizačně žíhaném nebo kaleném a popouštěném, a uvede použité tepelné zpracování;

6.1.5 předloží autorizované osobě seznam lahví s uvedením čísel a nápisů požadovaných v části III.

6.1.6 EHS ověření se může provádět v jedné nebo více etapách.

6.1.7 podle požadavků uvedených v této příloze:

6.1.7.1 se EHS ověření provádí pouze v jedné etapě u lahví, které při výstupu z výrobního závodu tvoří jeden celek, to znamená u lahví, které mohou být dopraveny na místo instalace bez rozebrání;

6.1.7.2 se ověřováním musí zejména zabezpečit, aby lahev vyhovovala schválenému vzoru, nebo, v případě lahví vyjmutých z EHS schvalování vzoru vyhovovala požadavkům uvedeným v této příloze.

6.2 Podstata EHS ověření

6.2.1 Ověření obsahuje:

— přezkoušení jakosti materiálů,

— prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a použitých materiálů,

— vnitřní prohlídku skládající se z kontroly vnitřních částí a svarů,

— tlakovou zkoušku,

— kontrolu všech bezpečnostních zařízení a namontovaných měřicích přístrojů,

— vnější prohlídku různých částí lahve,

— provozní zkoušku, je-li požadována.

6.3 V průběhu EHS ověření

6.3.1 Autorizovaná osoba:

— zjišťuje, zda byl dodán certifikát EHS schválení vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě,

— zkontroluje dokumenty obsahující údaje o materiálech,

— zkontroluje, zda byly splněny technické požadavky uvedené v bodě 2 části I., a zejména na základě vnější a v případě možnosti i vnitřní vizuální prohlídky lahve prověří, zda provedení lahví a kontroly uskutečněné výrobcem v souladu s bodem 2.3.1 části I. jsou vyhovující; vizuální prohlídce se musí podrobit nejméně 10 % předložených lahví,

— provede zkoušky podle bodů 7.1 a 7.2 části II.,

— namátkově zkontroluje, zda informace předané výrobcem v seznamu podle bodu 6.1.5 části II. jsou správné,

— posoudí výsledky kontrol homogenity dávky provedených výrobcem v souladu s bodem 7.6 části II.

Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, vydá autorizovaná osoba certifikát EHS ověření podle předlohy v příloze V.

6.3.2 Pro oba druhy zkoušek předepsaných v bodech 7.1 a 7.2 části II. se z každé dávky 202 lahví nebo z její části, která byla vyrobena z téže tavby a podrobila se stanovenému tepelnému zpracování za stejných podmínek, namátkově vyberou dvě lahve.

Jedna z lahví se podrobí zkouškám podle bodu 7.1 části II. (mechanickým zkouškám), druhá lahev zkoušce podle bodu 7.2 části II. (zkoušce na roztržení). Pokud se prokáže, že některá zkouška byla provedena nesprávně, nebo že vznikla chyba při měření, musí se zkouška opakovat.

Jsou-li výsledky jedné či několika zkoušek třeba jen částečně nevyhovující, zjišťuje autorizovaná osoba příčinu.

6.3.2.1 Pokud nebyly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.

6.3.2.2 Jestliže byly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, může výrobce všechny lahve z dávky znovu tepelně zpracovat.

Po tomto opakovaném tepelném zpracování:

— výrobce provádí kontrolu podle bodu 7.6 části II.,

— autorizovaná osoba provádí všechny zkoušky podle prvního a druhého odstavce bodu 6.3.2.

Pokud se lahve nepodrobí opakovanému tepelnému zpracování nebo pokud výsledky kontrol a zkoušek po opakovaném tepelném zpracování nevyhovují požadavkům této přílohy, celá dávka nevyhovuje.

6.3.3 Výběr zkušebních vzorků a všechny zkoušky se provádějí za přítomnosti a pod dozorem zástupce autorizované osoby.

6.3.4 Po provedení všech stanovených zkoušek se všechny lahve v dávce podrobí hydraulické zkoušce podle bodu 7.4 části II. za přítomnosti a pod dozorem zástupce autorizované osoby.

7 ZKOUŠKY

7.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY

7.1.1 Všeobecné požadavky

7.1.1.1 Pokud tato příloha nestanoví jinak, mechanické zkoušky se provádějí podle těchto norem:

EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel;

EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella;

EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel;

EURONORM 11-80: zkouška tahem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;

EURONORM 12-55: zkouška ohybem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;

EURONORM 45-63: zkouška rázem v ohybu na zkušební tyči s vrubem na dvou opěrách.

7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

7.1.2 Druhy zkoušek a jejich kritéria

Každá zkušební lahev se podrobí jedné zkoušce tahem v podélném směru, čtyřem zkouškám ohybem v obvodovém směru, a pokud to umožňuje tloušťka stěny, třem zkouškám rázem v ohybu na zkušebních tyčích šířky minimálně 5 mm. Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu se odeberou v příčném směru. V případě, že tloušťka stěny nebo průměr lahve neumožňuje v příčném směru odebrat zkušební tyče široké alespoň 5 mm, odeberou se zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu v podélném směru.

7.1.2.1 Zkouška tahem

7.1.2.1.1 Zkušební tyč musí odpovídat ustanovením:

- kapitoly 4 normy EURONORM 2-80, je-li její tloušťka rovná 3 mm nebo větší,

- kapitoly 4 normy EURONORM 11-80, je-li její tloušťka menší než 3 mm. V tomto případě bude měřená šířka a délka zkušební tyče 12,5 mm, resp. 50 mm bez ohledu na tloušťku zkušební tyče.

7.1.2.1.2 Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu, nesmějí být obrobeny.

7.1.2.1.3 Tažnost vyjádřená v procentech nesmí být menší než:

25 · 103
———
2 Rmt

Kromě toho tažnost nesmí být v žádném případě menší než:

— 14 %, jestliže se zkouška provádí podle normy EURONORM 2-80,

— 11 %, jestliže se zkouška provádí podle normy EURONORM 11-80.

7.1.2.1.4 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než Rm.

Mez kluzu stanovená při zkoušce tahem musí odpovídat hodnotě použité podle bodu 1.1 části I. při výpočtu lahve. Horní mez kluzu musí být stanovena z tahového diagramu nebo jinou stejně přesnou metodou.

Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být v závislosti na okolnostech menší než ReH, ReL nebo Rp 0,2.

7.1.2.2 Zkouška ohybem

7.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provede na zkušebních tyčích získaných rozříznutím prstence šířky 25 mm na dvě části stejné délky, z nichž každá může mít obrobeny pouze obvodové hrany. Strany zkušební tyče odpovídající vnitřnímu a vnějšímu povrchu stěny lahve nesmějí být obrobeny.

7.1.2.2.2 Zkouška ohybem se provádí na trnu o průměru d a na dvou válcích vzdálených od sebe d + 3 a.

Během zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku s trnem.

7.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu (viz schéma v příloze III).

7.1.2.2.4 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.

Tabulka 1

skutečná pevnost v tahu Rmt v MPahodnota n
do 440 včetně2
nad 440 do 520 včetně3
nad 520 do 600 včetně4
nad 600 do 700 včetně5
nad 700 do 800 včetně6
nad 800 do 900 včetně7
nad 9008

7.1.2.3 Zkouška rázem v ohybu

7.1.2.3.1 Zkouška rázem v ohybu se provádí na zkušební tyči podle normy EURONORM 45-63.

Všechna měření vrubové houževnatosti se provádějí při teplotě -20 °C. Vrub musí být kolmý k povrchu stěn lahve.

Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu nesmějí být rovnány a musí být obrobeny na šesti stranách, avšak pouze v rozsahu nutném pro dosažení rovného povrchu.

7.1.2.3.2 Průměrná hodnota vrubové houževnatosti zjištěná ze tří zkoušek rázem v ohybu v podélném nebo příčném směru, jakož i každá jednotlivá zjištěná hodnota, nesmí být menší než odpovídající hodnota vyjádřená v J/cm2, uvedená v tabulce 2.

Tabulka 2

oceli, u nichž Rm není větší než 650 MPaoceli, u nichž Rm je větší než 650 MPa
podélný směrpříčný směrpodélný směrpříčný směr
průměr ze tří zkušebních tyčí33175025
jednotlivá hodnota26134020

7.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ

7.2.1 Zkušební podmínky

Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.

7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení se provede ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty.

7.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 0,5 MPa/s. Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.

7.2.2 Vyhodnocení zkoušky

7.2.2.1 Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:

- vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,

- vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,

- ověření, zda v případu lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.

7.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (Pr) musí být větší než hodnota daná vzorcem:

20 a Rm
Prt = ———
D - a

7.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

7.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.

Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:

1. V případě lahví o tloušťce “a“ do 7,5 mm:

a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;

b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;

c) trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90° na každou stranu od své hlavní části;

d) trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve;

e) v případě lahví s konvexním dnem trhlina nesmí dosáhnout středu dna lahve.

Požadavek d) však nemusí být splněn:

a) v případě horní zaoblené části nebo konvexního dna, jestliže se trhlina nerozšíří do částí lahve s průměrem menším než 0,75-násobek jmenovitého vnějšího průměru lahve;

b) v případě konkávního dna, jestliže vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem trhliny a rovinou dna lahve převyšuje 5-násobek tloušťky “a“.

2. V případě lahví o tloušťce “a“ přesahující 7,5 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.

7.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

7.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA

7.3.1 Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.

7.3.2 Cyklická únavová zkouška se provede s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.

7.3.3 Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.

Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.

Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce 3:

Tabulka 3

Maximální použitý přetlakPh2/3 Ph
Minimální počet cyklů12 00080 000
Maximální počet cyklů za minutu512

Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.

Zkouška se považuje za vyhovující, když lahev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž se projeví netěsnost.

7.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA

7.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.

7.4.2 Lahev musí zůstat pod přetlakem Ph dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.

7.4.3 Po zkoušce nesmí lahev vykazovat trvalou deformaci.

7.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.

7.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE

Touto zkouškou se ověří, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 25 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.

7.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY

Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozího materiálu (plechu, předvalku, trubky) nebo při tepelném zpracování. V případě lahví normalizačně žíhaných, ale nepopouštěných, se tato zkouška nemusí provádět na každé lahvi.

7.7 KONTROLA DNA
Středem dna lahve se provede podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.

Lahev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.

ČÁST III. Značky a nápisy

1. OBECNĚ

1.1 Značky a nápisy uvedené v tomto bodě musí být vyraženy viditelně, čitelně a nesmazatelně na horní zaoblené části lahve.

1.2 V případě lahví o objemu do 15 I lze značky a nápisy vyrazit buď na horní zaoblenou část nebo na jinou část lahve dostatečné tloušťky.

Příklady značek a nápisů jsou znázorněny v nákresu v části IV.

2. RAŽENÍ ZNAČEK

2.1 Značka EHS schválení vzoru se vyrazí v tomto pořadí:

- na lahve, které podléhají EHS schválení vzoru a EHS ověření:

- stylizované písmeno ε,

- pořadové číslo 1 označující skupinu bezešvých ocelových lahví na plyny,

- velké písmeno (nebo písmena) označující stát, který udělil EHS schválení vzoru, a poslední dvě číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,

- číslo EHS schválení vzoru ( příklad : ε 1 D 79 45 );

Příklad této značky je uveden v bodě 2.4.1.

2.2 Pro případy kdy není vyžadováno pro určitou kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí výrobce na lahev na vlastní odpovědnost stejnou značku jako je značka EHS schválení vzoru, ale umístěnou v šestiúhelníku.

Příklad této značky je uveden v bodě 2.4.2.

2.3 Autorizovaná osoba připojuje značku EHS ověření v tomto pořadí:

- malé písmeno “e“,

- velké písmeno (nebo písmena) označující stát, ve kterém bylo ověření provedeno, popřípadě jedno nebo dvě čísla označující územní oblast,

- značku autorizované osoby připojenou ověřujícím zaměstnancem, popřípadě spolu se značkou tohoto zaměstnance,

- šestiúhelník,

- datum ověření: rok, měsíc (příklad: e D x     80/01 ).

2.4 ZNAČKY TÝKAJÍCÍ SE EHS SCHVÁLENÍ VZORU

2.4.1 Značka EHS schválení vzoru (viz bod 2.1)

Příklad:
Příklad:

2.4.2 Značka EHS schválení vzoru a vyjmutí z EHS ověření (viz bod 2.2)

Příklad:
Příklad:

3. ZNAČKY EHS OVĚŘENÍ

3.1 Popis značek EHS ověření

3.1.1 Značky EHS ověření, které se připojují na lahev podle bodu 2.2 jsou tyto:

3.1.1.1 Značka konečného EHS ověření se skládá ze dvou značek:, kdy:

3.1.1.1.1 první značku tvoří písmeno “e“, které obsahuje:

— v horní polovině velké písmeno (velká písmena) označující stát, kde se ověření provádělo, pokud je to nutné, spolu s jedním nebo dvěma čísly označujícími územní členění,

— v dolní polovině značku autorizované osoby připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s jeho značkou;

3.1.1.1.2 druhá značka se skládá z data ověření umístěného uvnitř šestiúhelníku s přesností dle této přílohy.

3.1.1.2 Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka

Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby nebo pokud by její doprava mohla ovlivnit její vlastnosti, je nutno provádět EHS ověření tímto způsobem:

- ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou země původu, která za předpokladu, že nádoba vyhovuje požadavkům EHS, připojí značku “e“ popsanou v bodě 3.1.1.1.1. a představující značku dílčího EHS ověření,

- konečné ověření nádoby v místě instalace autorizovanou osobou orgánem země určení, která za předpokladu, že nádoba vyhovuje požadavkům EHS, připojí značku popsanou v bodě 3.1.1.1.2, jež spolu se značkou dílčího EHS ověření tvoří značku konečného EHS ověření.

3.2 Tvar a rozměry značek

3.2.1 Příklad značek popsaných v bodech 3.1.1.1.1 a 3.1.1.1.2 je znázorněn na níže uvedených obrázcích 1 a 2.

Pokud není stanoveno jinak, musí být písmena a číslice každé značky vysoké nejméně 5 mm.

3.2.2 Autorizovaná osoba informuje příslušné notifikované osoby ostatních států o svém ustavení a předá jim kopie vyobrazení značek EHS ověření, které bude používat.

3.3 Připojování značek

3.3.1 Značka konečného EHS ověření se připojí na požadované místo na lahev po jejím konečném ověření a uznání za vyhovující požadavkům EHS.

3.3.2 Jestliže se ověřování provádí ve více etapách, musí být v místě výroby připojena na lahev nebo na její část značka dílčího EHS ověření, která ji označuje za vyhovující požadavkům EHS v dané etapě ověřovacího postupu, a to na místo zvláště určené pro připojení značek nebo na jiné místo stanovené v této příloze.

Obrázek 1
Obrázek 1

Obrázek 2
Obrázek 2

4. NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ

Vyrazí se tyto nápisy týkající se provedení lahve:

4.1 nápisy týkající se použité oceli:

- číslo označující hodnotu R v MPa, která byla použita jako základ výpočtu,

- symbol N (lahev normalizačně žíhaná, nebo normalizačně žíhaná a popouštěná) nebo symbol T (lahev kalená a popouštěná);

4.2 nápisy týkající se hydraulické zkoušky:

hodnota zkušebního přetlaku v 0,1 MPa;

4.3 nápisy týkající se typu lahve:

hmotnost lahve včetně všech částí s lahví pevně spojených, avšak bez ventilu, v kilogramech a nejmenší objem zaručený výrobcem lahve v litrech;

Čísla udávající hmotnost a objem musí být zaokrouhlena na jedno desetinné místo. Hodnota objemu se zaokrouhluje dolů, hodnota hmotnosti se zaokrouhluje nahoru.

4.4 nápisy týkající se místa původu lahve:

velké písmeno (nebo písmena) označující zemi původu, dále pak značka výrobce a výrobní číslo.

ČÁST IV.

Příklady značek a nápisů
Příklady značek a nápisů

ČÁST V.

Schéma zkoušky ohybem
Schéma zkoušky ohybem

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 210/2001 Sb.

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA BEZEŠVÉ OCELOVÉ LAHVE NA PLYNY

ČAST I. Technické požadavky

1. SYMBOLY A POJMY

1.1 SYMBOLY

Symboly použité v této příloze mají tento význam:

Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v 0,1 MPa;

Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;

Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v 0,1 MPa;

Re = hodnota meze kluzu použitá podle bodu 1.1 k určení hodnoty R pro účely výpočtu částí namáhaných přetlakem v MPa;

Rel = nejmenší hodnota dolní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v MPa;

ReH = nejmenší hodnota horní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v MPa;

Rp 0,2 = smluvní mez kluzu při 0,2 % zaručená výrobcem lahví v MPa;

Smluvní mez kluzu je hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % původní měřené délky zkušební tyče.

Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v MPa;

a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;

D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;

d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;

Rmt = skutečná pevnost v tahu v MPa.

1.2 MEZ KLUZU

Pro účely této přílohy se při výpočtu částí namáhaných přetlakem použijí tyto hodnoty meze kluzu:

‒ pokud ocel nevykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se nejmenší hodnota smluvní meze kluzu Rp 0,2;

‒ pokud ocel vykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se hodnota:

‒ ReL,

‒ ReH x 0,92, nebo

‒ Rp 0,2.

1.3 PŘETLAK PŘI ROZTRŽENÍ

Pro účely této přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, to je nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.

1.4 NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ

Termín “normalizační žíhání“ se v této příloze používá ve smyslu definice podle odstavce 68 normy EURONORM 52-83.

Normalizační žíhání může být následováno popouštěním při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).

1.5 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ

Pod pojmem “kalení a popouštění“ se rozumí tepelné zpracování, kterému se podrobuje zhotovená lahev a při kterém se lahev ohřeje na rovnoměrnou teplotu nad horním bodem přeměny oceli (Ac3). Lahev se pak ochladí rychlostí, která nepřevyšuje 80 % rychlosti dosahované při ochlazování ve vodě o teplotě 20 °C, načež se popouští při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).

Tepelné zpracování musí být provedeno tak, aby nezpůsobilo na lahvi trhliny. Lahve nesmějí být kaleny do vody, která neobsahuje přísady.

2. TECHNICKÉ POŽADAVKY

2.1 POUŽITÉ OCELI

2.1.1 Ocel je definována způsobem své výroby, svým chemickým složením, tepelným zpracováním, kterému se podrobuje zhotovená lahev, a svými mechanickými vlastnostmi. K níže uvedeným požadavkům se poskytují odpovídající informace. Jakákoli změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu oceli pro účely EHS schválení vzoru.

(a) Způsob výroby

Způsob výroby je definován odkazem na použitý postup (například siemens-martinská pec, kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na metodu uklidnění oceli.

(b) Chemické složení

U chemického složení musí být přinejmenším udán:

‒ ve všech případech maximální obsah síry a fosforu,

‒ ve všech případech obsah uhlíku, manganu a křemíku,

‒ obsah niklu, chromu, molybdenu a vanadu, pokud jsou tyto prvky záměrně přidány jako slitinové přísady.

Obsah uhlíku, manganu, křemíku, a popřípadě niklu, chromu, molybdenu a vanadu musí být udán s dostatečnou přesností, přičemž rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu nesmí překročit:

‒ u uhlíku:

‒ 0,06 % , jestliže maximální obsah je menší než 0,30 %,

‒ 0,07 % , jestliže maximální obsah je 0,30 % nebo více;

‒ u manganu a křemíku:

‒ 0,30 %;

‒ u chromu:

‒ 0,30 % , jestliže maximální obsah je menší než 1,5 %,

‒ 0,50 % , jestliže maximální obsah je 1,5 % nebo více;

‒ u niklu:

‒ 0,40 %;

‒ u molybdenu:

‒ 0,15 %;

‒ u vanadu:

‒ 0,10 %.

(c) Tepelné zpracování

Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou výdrže na teplotě a druhem chladicí tekutiny použitými v jednotlivých stadiích tepelného zpracování (normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění). Austenitizační teplota před kalením nebo normalizačním žíháním musí být stanovena s přesností 35 K.

Totéž platí pro teplotu popouštění.

2.1.2 Podmínky, které musí být splněny

Použitá ocel musí být uklidněná a odolná vůči stárnutí. Celá zhotovená lahev musí být podrobena tepelnému zpracování, kterým může být buď normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a fosforu zjištěné ve vzorku tavby nesmějí být větší než 0,035 % a v součtu nesmějí překročit 0,06 %. Obsahy síry a fosforu zjištěné na výrobku nesmějí být větší než 0,04 % a v součtu nesmějí překročit 0,07 %.

2.1.3 Pro výrobu bezešvých lahví je možné ve smyslu bodu 2.1.1 použít pouze ocel, která je pro výrobu těchto lahví povolena.

2.1.4 Nezávislé chemické rozbory, zejména kontrola, zda obsah síry a fosforu odpovídá požadavkům bodu 2.1.2 se provedou na zkušebních vzorcích odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví výrobcem oceli nebo ze zhotovené lahve.

Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro mechanické zkoušky podle bodu 7.1 části II. nebo pro tlakovou zkoušku na roztržení podle bodu 7.2 části II.

2.2 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM

2.2.1 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší z hodnot určených těmito vzorci:

kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:

(1) Re;

(2) 0,75 Rm pro lahve normalizačně žíhané nebo normalizačně žíhané a popouštěné,

0,85 Rm pro lahve kalené a popouštěné.

D
‒ a = + 1 mm
250

‒  a = 1,5 mm

2.2.2 Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky, tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí být nejméně 1,5 a.

2.2.3 Tloušťka konkávního dna lahví nesmí být po celém průměru okraje, na kterém lahev stojí, menší než 2 a.

2.2.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem zvětšovat postupně.

2.3 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ

2.3.1 Výrobce u každé lahve kontroluje a ověřuje zda:

‒ tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,

‒ vnitřní a vnější povrch nevykazuje vady, které mohou negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.3.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty těchto dvou průměrů. Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.

2.3.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní s typem oceli, z níž je lahev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo vnikání vody mezi kroužek a lahev.

ČÁST II. Postupy při posuzování shody

1. EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

1.1 EHS schválení vzoru podle této přílohy může být rovněž vydáno pro typovou řadu lahví.

“Typovou řadou lahví“ se rozumějí lahve stejného výrobce, které se liší pouze délkou, avšak jen v těchto mezích:

‒ nejmenší délka nesmí být menší než trojnásobek vnějšího průměru lahve;

‒ největší délka nesmí být větší než 1,5-násobek délky zkoušené lahve.

2. ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

2.1 K žádosti o EHS schvalování vzoru se předkládá pro každou typovou řadu lahví dokumentace potřebná pro níže předepsané kontrole a poskytne dávka 50 lahví, z nichž se odebere požadovaný počet lahví pro níže uvedené zkoušky, jakož i veškeré požadované doplňkové informace. Uvádí se druh, teploty a doby výdrže tepelného zpracování a předloží se osvědčení o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví.

2.2 Žádost a příslušná korespondence se vyhotovuje v českém jazyce. V českém jazyce se vyhovují i přiložené dokumenty.

2.3 Žádost musí obsahovat tyto informace:

— jméno a adresu výrobce nebo žadatele, jejich zplnomocněného zástupce, jakož i místo nebo místa výroby lahví,

— kategorii lahve,

— uvažovaný účel použití nebo zakázané způsoby použití,

— technické údaje,

— obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.

2.4 K žádosti se přikládají dvě vyhotovení požadovaných dokumentů, zejména:

2.4.1 Popis obsahující:

— materiálové specifikace, konstrukční metody a pevnostní výpočty lahví,

— namontovaná bezpečnostní zařízení,

— místa, kde mají být umístěny značky schválení a ověření stanovené v této příloze, jakož i další značky stanovené zvláštními předpisy.

2.4.2 Výkresy celkového uspořádání, a kde je to vhodné, detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.

2.4.3 Další informace stanovené v této příloze.

2.4.4 Prohlášení, že pro tentýž vzor lahve nebyla podána jiná žádost o EHS schvalování vzoru.

3. PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

3.1 Přezkoušení pro EHS schvalování vzoru se provádí na základě výkresů, a kde je to vhodné, na vzorku lahví.

Přezkoušení musí obsahovat:

a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a materiálů;

b) kde je to vhodné, prověření bezpečnostních zařízení a měřících přístrojů a způsobů instalace.

3.2 V průběhu postupu pro EHS schvalování vzoru se ověří, zda:

‒ jsou správné výpočty uvedené v bodě 2.2 části I.,

‒ tloušťka stěn na dvou lahvích vyhovuje požadavkům bodu 2.2 části I., přičemž měření se provedou na třech příčných řezech a po celém obvodu podélných řezů dna a horní zaoblené části,

‒ jsou splněny podmínky uvedené v bodech 2.1 a 2.3.3 části I.,

‒ jsou u všech vybraných lahví splněny požadavky bodu 2.3.2 části I.,

‒ vnitřní i vnější povrchy lahví jsou bez vad, které by je činily nebezpečnými.

3.2.1 na vybraných lahvích se provedou tyto zkoušky:

‒ zkoušky podle bodu 7.1 části II. na dvou lahvích; je-li však délka lahve 1500 mm či více, zkouška tahem v podélném směru a ohybové zkoušky se provedou na zkušebních tyčích odebraných z horní a dolní části pláště,

‒ zkoušku podle bodu 7.2 části II. na dvou lahvích,

‒ zkoušku podle bodu 7.3 části II. na dvou lahvích,

‒ zkoušku podle bodu 7.5 části II. na jedné lahvi,

‒ zkoušku podle bodu 7.7 části II. na všech lahvích vzorku.

4. CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU

4.1 Certifikát schválení vzoru obsahuje závěry přezkoušení vzoru a uvádí všechny podmínky, jimiž může být schválení vázáno. Doplňují jej popisy a výkresy nutné pro identifikaci vzoru, popřípadě pro vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v části VI. této přílohy.

5. ZVEŘEJNĚNÍ EHS SCHVÁLENÍ VZORU

5.1 Současně s oznámením zainteresované straně se zašle kopie certifikátu EHS schválení vzoru Komisi a ostatním státům, které mohou rovněž obdržet kopie definitivní technické dokumentace lahve a protokoly o provedených přezkoušeních a zkouškách.

5.2 Odejmutí EHS schválení vzoru se zveřejňuje v souladu s postupem stanoveným v bodě 5.1.

5.3 O odmítnutí EHS schválení vzoru, se uvědomí ostatní státy a Komisi.

6. EHS OVĚŘENÍ

6.1 Pro účely EHS ověření výrobce lahví:

6.1.1 předloží autorizované osobě certifikát EHS schválení vzoru;

6.1.2 předloží autorizované osobě osvědčení o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví;

6.1.3 musí být schopen identifikovat tavbu oceli, z níž je kterákoli lahev vyrobena;

6.1.4 předloží autorizované osobě dokumentaci týkající se tepelného zpracování, nutnou k osvědčení, že lahve jím dodané jsou ve stavu buď normalizačně žíhaném nebo kaleném a popouštěném, a uvede použité tepelné zpracování;

6.1.5 předloží autorizované osobě seznam lahví s uvedením čísel a nápisů požadovaných v části III.

6.1.6 EHS ověření se může provádět v jedné nebo více etapách.

6.1.7 podle požadavků uvedených v této příloze:

6.1.7.1 se EHS ověření provádí pouze v jedné etapě u lahví, které při výstupu z výrobního závodu tvoří jeden celek, to znamená u lahví, které mohou být dopraveny na místo instalace bez rozebrání;

6.1.7.2 se ověřováním musí zejména zabezpečit, aby lahev vyhovovala schválenému vzoru, nebo, v případě lahví vyjmutých z EHS schvalování vzoru vyhovovala požadavkům uvedeným v této příloze.

6.2 Podstata EHS ověření

6.2.1 Ověření obsahuje:

— přezkoušení jakosti materiálů,

— prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a použitých materiálů,

— vnitřní prohlídku skládající se z kontroly vnitřních částí a svarů,

— tlakovou zkoušku,

— kontrolu všech bezpečnostních zařízení a namontovaných měřicích přístrojů,

— vnější prohlídku různých částí lahve,

— provozní zkoušku, je-li požadována.

6.3 V průběhu EHS ověření

6.3.1 Autorizovaná osoba:

‒ zjišťuje, zda byl dodán certifikát EHS schválení vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě,

‒ zkontroluje dokumenty obsahující údaje o materiálech,

‒ zkontroluje, zda byly splněny technické požadavky uvedené v bodě 2 části I., a zejména na základě vnější a v případě možnosti i vnitřní vizuální prohlídky lahve prověří, zda provedení lahví a kontroly uskutečněné výrobcem v souladu s bodem 2.3.1 části I. jsou vyhovující; vizuální prohlídce se musí podrobit nejméně 10 % předložených lahví,

‒ provede zkoušky podle bodů 7.1 a 7.2 části II.,

‒ namátkově zkontroluje, zda informace předané výrobcem v seznamu podle bodu 6.1.5 části II. jsou správné,

‒ posoudí výsledky kontrol homogenity dávky provedených výrobcem v souladu s bodem 7.6 části II.

Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, vydá autorizovaná osoba certifikát EHS ověření podle předlohy v příloze V.

6.3.2 Pro oba druhy zkoušek předepsaných v bodech 7.1 a 7.2 části II. se z každé dávky 202 lahví nebo z její části, která byla vyrobena z téže tavby a podrobila se stanovenému tepelnému zpracování za stejných podmínek, namátkově vyberou dvě lahve.

Jedna z lahví se podrobí zkouškám podle bodu 7.1 části II. (mechanickým zkouškám), druhá lahev zkoušce podle bodu 7.2 části II. (zkoušce na roztržení). Pokud se prokáže, že některá zkouška byla provedena nesprávně, nebo že vznikla chyba při měření, musí se zkouška opakovat.

Jsou-li výsledky jedné či několika zkoušek třeba jen částečně nevyhovující, zjišťuje autorizovaná osoba příčinu.

6.3.2.1 Pokud nebyly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.

6.3.2.2 Jestliže byly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, může výrobce všechny lahve z dávky znovu tepelně zpracovat.

Po tomto opakovaném tepelném zpracování:

‒ výrobce provádí kontrolu podle bodu 7.6 části II.,

‒ autorizovaná osoba provádí všechny zkoušky podle prvního a druhého odstavce bodu 6.3.2.

Pokud se lahve nepodrobí opakovanému tepelnému zpracování nebo pokud výsledky kontrol a zkoušek po opakovaném tepelném zpracování nevyhovují požadavkům této přílohy, celá dávka nevyhovuje.

6.3.3 Výběr zkušebních vzorků a všechny zkoušky se provádějí za přítomnosti a pod dozorem zástupce autorizované osoby.

6.3.4 Po provedení všech stanovených zkoušek se všechny lahve v dávce podrobí hydraulické zkoušce podle bodu 7.4 části II. za přítomnosti a pod dozorem zástupce autorizované osoby.

7. ZKOUŠKY

7.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY

7.1.1 Všeobecné požadavky

7.1.1.1 Pokud tato příloha nestanoví jinak, mechanické zkoušky se provádějí podle těchto norem:

EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel;

EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella;

EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel;

EURONORM 11-80: zkouška tahem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;

EURONORM 12-55: zkouška ohybem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;

EURONORM 45-63: zkouška rázem v ohybu na zkušební tyči s vrubem na dvou opěrách.

7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

7.1.2 Druhy zkoušek a jejich kritéria

Každá zkušební lahev se podrobí jedné zkoušce tahem v podélném směru, čtyřem zkouškám ohybem v obvodovém směru, a pokud to umožňuje tloušťka stěny, třem zkouškám rázem v ohybu na zkušebních tyčích šířky minimálně 5 mm. Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu se odeberou v příčném směru. V případě, že tloušťka stěny nebo průměr lahve neumožňuje v příčném směru odebrat zkušební tyče široké alespoň 5 mm, odeberou se zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu v podélném směru.

7.1.2.1 Zkouška tahem

7.1.2.1.1 Zkušební tyč musí odpovídat ustanovením:

‒ kapitoly 4 normy EURONORM 2-80, je-li její tloušťka rovná 3 mm nebo větší,

‒ kapitoly 4 normy EURONORM 11-80, je-li její tloušťka menší než 3 mm. V tomto případě bude měřená šířka a délka zkušební tyče 12,5 mm, resp. 50 mm bez ohledu na tloušťku zkušební tyče.

7.1.2.1.2 Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu, nesmějí být obrobeny.

7.1.2.1.3 Tažnost vyjádřená v procentech nesmí být menší než:

25 · 103
———
2 Rmt

Kromě toho tažnost nesmí být v žádném případě menší než:

‒ 14 %, jestliže se zkouška provádí podle normy EURONORM 2-80,

‒ 11 %, jestliže se zkouška provádí podle normy EURONORM 11-80.

7.1.2.1.4 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než Rm.

Mez kluzu stanovená při zkoušce tahem musí odpovídat hodnotě použité podle bodu 1.1 části I. při výpočtu lahve. Horní mez kluzu musí být stanovena z tahového diagramu nebo jinou stejně přesnou metodou.

Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být v závislosti na okolnostech menší než ReH, ReL nebo Rp 0,2.

7.1.2.2 Zkouška ohybem

7.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provede na zkušebních tyčích získaných rozříznutím prstence šířky 25 mm na dvě části stejné délky, z nichž každá může mít obrobeny pouze obvodové hrany. Strany zkušební tyče odpovídající vnitřnímu a vnějšímu povrchu stěny lahve nesmějí být obrobeny.

7.1.2.2.2 Zkouška ohybem se provádí na trnu o průměru d a na dvou válcích vzdálených od sebe d + 3 a.

Během zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku s trnem.

7.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu (viz schéma v příloze III).

7.1.2.2.4 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.

Tabulka 1

skutečná pevnost v tahu Rmt v MPahodnota n
do 440 včetně2
nad 440 do 520 včetně3
nad 520 do 600 včetně4
nad 600 do 700 včetně5
nad 700 do 800 včetně6
nad 800 do 900 včetně7
nad 9008

7.1.2.3 Zkouška rázem v ohybu

7.1.2.3.1 Zkouška rázem v ohybu se provádí na zkušební tyči podle normy EURONORM 45-63.

Všechna měření vrubové houževnatosti se provádějí při teplotě -20 °C.

Vrub musí být kolmý k povrchu stěn lahve.

Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu nesmějí být rovnány a musí být obrobeny na šesti stranách, avšak pouze v rozsahu nutném pro dosažení rovného povrchu.

7.1.2.3.2 Průměrná hodnota vrubové houževnatosti zjištěná ze tří zkoušek rázem v ohybu v podélném nebo příčném směru, jakož i každá jednotlivá zjištěná hodnota, nesmí být menší než odpovídající hodnota vyjádřená v J/cm2, uvedená v tabulce 2.

Tabulka 2

oceli, u nichž Rm není větší než 650 MPaoceli, u nichž Rm je větší než 650 MPa
podélný směrpříčný směrpodélný směrpříčný směr
průměr ze tří zkušebních tyčí33175025
jednotlivá hodnota26134020

7.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ

7.2.1 Zkušební podmínky

Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.

7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení se provede ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty.

7.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 0,5 MPa/s.

Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.

7.2.2 Vyhodnocení zkoušky

7.2.2.1 Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:

‒ vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,

‒ vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,

‒ ověření, zda v případu lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.

7.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (Pr) musí být větší než hodnota daná vzorcem:

20 a Rm
Prt = ————
D ‒ a

7.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

7.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.

Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:

1. V případě lahví o tloušťce “a“ do 7,5 mm:

a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;

b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;

c) trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90° na každou stranu od své hlavní části;

d) trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve;

e) v případě lahví s konvexním dnem trhlina nesmí dosáhnout středu dna lahve.

Požadavek d) však nemusí být splněn:

a) v případě horní zaoblené části nebo konvexního dna, jestliže se trhlina nerozšíří do částí lahve s průměrem menším než 0,75-násobek jmenovitého vnějšího průměru lahve;

b) v případě konkávního dna, jestliže vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem trhliny a rovinou dna lahve převyšuje 5-násobek tloušťky “a“.

2. V případě lahví o tloušťce “a“ přesahující 7,5 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.

7.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

7.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA

7.3.1 Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.

7.3.2 Cyklická únavová zkouška se provede s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.

7.3.3 Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.

Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.

Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce 3:

Tabulka 3

Maximální použitý přetlakPh2/3 Ph
Minimální počet cyklů12 00080 000
Maximální počet cyklů za minutu512

Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.

Zkouška se považuje za vyhovující, když lahev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž se projeví netěsnost.

7.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA

7.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.

7.4.2 Lahev musí zůstat pod přetlakem Ph dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.

7.4.3 Po zkoušce nesmí lahev vykazovat trvalou deformaci.

7.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.

7.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE

Touto zkouškou se ověří, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 25 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.

7.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY

Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozího materiálu (plechu, předvalku, trubky) nebo při tepelném zpracování. V případě lahví normalizačně žíhaných, ale nepopouštěných, se tato zkouška nemusí provádět na každé lahvi.

7.7 KONTROLA DNA

Středem dna lahve se provede podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.

Lahev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.

ČÁST III. Značky a nápisy

1. OBECNĚ

1.1 Značky a nápisy uvedené v tomto bodě musí být vyraženy viditelně, čitelně a nesmazatelně na horní zaoblené části lahve.

1.2 V případě lahví o objemu do 15 I lze značky a nápisy vyrazit buď na horní zaoblenou část nebo na jinou část lahve dostatečné tloušťky.

Příklady značek a nápisů jsou znázorněny v nákresu v části IV.

2. RAŽENÍ ZNAČEK

2.1 Značka EHS schválení vzoru se vyrazí v tomto pořadí:

‒ na lahve, které podléhají EHS schválení vzoru a EHS ověření:

‒ stylizované písmeno ε,

‒ pořadové číslo 1 označující skupinu bezešvých ocelových lahví na plyny,

‒ velké písmeno (nebo písmena) označující stát, který udělil EHS schválení vzoru, a poslední dvě číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,

‒ číslo EHS schválení vzoru ( příklad : ε 1 D 79 45 );

Příklad této značky je uveden v bodě 2.4.1.

2.2 Pro případy kdy není vyžadováno pro určitou kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí výrobce na lahev na vlastní odpovědnost stejnou značku jako je značka EHS schválení vzoru, ale umístěnou v šestiúhelníku.

Příklad této značky je uveden v bodě 2.4.2.

2.3 Autorizovaná osoba připojuje značku EHS ověření v tomto pořadí:

‒ malé písmeno “e“,

‒ velké písmeno (nebo písmena) označující stát, ve kterém bylo ověření provedeno, popřípadě jedno nebo dvě čísla označující územní oblast,

‒ značku autorizované osoby připojenou ověřujícím zaměstnancem, popřípadě spolu se značkou tohoto zaměstnance,

‒ šestiúhelník,

‒ datum ověření: rok, měsíc (příklad: e D x    80/01 ).

2.4 ZNAČKY TÝKAJÍCÍ SE EHS SCHVÁLENÍ VZORU

2.4.1 Značka EHS schválení vzoru (viz bod 2.1)

Příklad:
Příklad:

2 4.2 Značka EHS schválení vzoru a vyjmutí z EHS ověření (viz bod 2.2)

Příklad:
Příklad:

3. ZNAČKY EHS OVĚŘENÍ

3.1 Popis značek EHS ověření

3.1.1 Značky EHS ověření, které se připojují na lahev podle bodu 2.2 jsou tyto:

3.1.1.1 Značka konečného EHS ověření se skládá ze dvou značek:, kdy:

3.1.1.1.1 první značku tvoří písmeno “e“, které obsahuje:

— v horní polovině velké písmeno (velká písmena) označující stát, kde se ověření provádělo, pokud je to nutné, spolu s jedním nebo dvěma čísly označujícími územní členění,

— v dolní polovině značku autorizované osoby připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s jeho značkou;

3.1.1.1.2 druhá značka se skládá z data ověření umístěného uvnitř šestiúhelníku s přesností dle této přílohy.

3.1.1.2 Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka

Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby nebo pokud by její doprava mohla ovlivnit její vlastnosti, je nutno provádět EHS ověření tímto způsobem:

‒ ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou země původu, která za předpokladu, že nádoba vyhovuje požadavkům EHS, připojí značku “e“ popsanou v bodě 3.1.1.1.1. a představující značku dílčího EHS ověření,

‒ konečné ověření nádoby v místě instalace autorizovanou osobou orgánem země určení, která za předpokladu, že nádoba vyhovuje požadavkům EHS, připojí značku popsanou v bodě 3.1.1.1.2, jež spolu se značkou dílčího EHS ověření tvoří značku konečného EHS ověření.

3.2 Tvar a rozměry značek

3.2.1 Příklad značek popsaných v bodech 3.1.1.1.1 a 3.1.1.1.2 je znázorněn na níže uvedených obrázcích 1 a 2.

Pokud není stanoveno jinak, musí být písmena a číslice každé značky vysoké nejméně 5 mm.

3.2.2 Autorizovaná osoba informuje příslušné notifikované osoby ostatních států o svém ustavení a předá jim kopie vyobrazení značek EHS ověření, které bude používat.

3.3 Připojování značek

3.3.1 Značka konečného EHS ověření se připojí na požadované místo na lahev po jejím konečném ověření a uznání za vyhovující požadavkům EHS.

3.3.2 Jestliže se ověřování provádí ve více etapách, musí být v místě výroby připojena na lahev nebo na její část značka dílčího EHS ověření, která ji označuje za vyhovující požadavkům EHS v dané etapě ověřovacího postupu, a to na místo zvláště určené pro připojení značek nebo na jiné místo stanovené v této příloze.

Obrázek 1
Obrázek 1

Obrázek 2
Obrázek 2

4. NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ

Vyrazí se tyto nápisy týkající se provedení lahve:

4.1 nápisy týkající se použité oceli:

‒ číslo označující hodnotu R v MPa, která byla použita jako základ výpočtu,

‒ symbol N (lahev normalizačně žíhaná, nebo normalizačně žíhaná a popouštěná) nebo symbol T (lahev kalená a popouštěná);

4.2 nápisy týkající se hydraulické zkoušky:

hodnota zkušebního přetlaku v 0,1 MPa;

4.3 nápisy týkající se typu lahve:

hmotnost lahve včetně všech částí s lahví pevně spojených, avšak bez ventilu, v kilogramech a nejmenší objem zaručený výrobcem lahve v litrech;

Čísla udávající hmotnost a objem musí být zaokrouhlena na jedno desetinné místo. Hodnota objemu se zaokrouhluje dolů, hodnota hmotnosti se zaokrouhluje nahoru.

4.4 nápisy týkající se místa původu lahve:

velké písmeno (nebo písmena) označující zemi původu, dále pak značka výrobce a výrobní číslo.

ČÁST IV.

Příklady značek a nápisů
Příklady značek a nápisů

ČÁST V.

Schéma zkoušky ohybem
Schéma zkoušky ohybem

Dodatek 1
Dodatek 1

Dodatek 2

Schéma zkoušky ohybem
Schéma zkoušky ohybem

Poznámky pod čarou

1) Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 290/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb. a nařízení vlády č. 285/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače.

2) § 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

Přesunout nahoru