Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 75/2000 Sb.Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)

Částka 26/2000
Platnost od 31.03.2000
Účinnost od 01.04.2000
Zrušeno k 14.05.2004 (303/2004 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

75

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 17. března 2000,

kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o pojišťovnictví)

Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 17 odst. 1, 3 a 4, § 18 odst. 4, § 21 odst. 5 a § 22 odst. 1 a 5 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), (dále jen "zákon"):


§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranici tvorby vyrovnávací rezervy,

b) maximální výši technické úrokové míry a postup, kterým se určí,

c) limity skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny a

d) výpočet minimální míry solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, určení hodnoty jejich vlastních zdrojů a způsob vykazování solventnosti.

§ 2

Postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínku jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranice vyrovnávací rezervy

(1) Postup stanovení výše vyrovnávací rezervy pojišťovny k jednotlivým odvětvím neživotního pojištění podle § 17 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1.

(2) Podmínkou čerpání vyrovnávací rezervy je stav, kdy skutečný škodný poměr za dané odvětví pojištění je vyšší než horní mez škodného poměru za toto odvětví a sledované období vypočítaná způsobem uvedeným v příloze č. 2. Za tohoto stavu se vyrovnávací rezerva čerpá průběžně v souladu se splatností pojistných plnění, která vznikla z titulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny (§ 17 odst. 1 zákona).

(3) Horní mez škodného poměru za sledované období podle § 17 odst. 3 zákona se určuje pro jednotlivá pojistná odvětví neživotních pojištění způsobem uvedeným v příloze č. 2.

(4) Maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy podle § 17 odst. 4 zákona se vypočítává pro jednotlivá odvětví neživotních pojištění způsobem uvedeným v příloze č. 3.

§ 3

Technická úroková míra

(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu částky 60 % průměrné úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou s dobou splatnosti alespoň pět let. Ke stanovení maximální výše technické úrokové míry se použije průměrná úroková míra dluhopisů vydaných za posledních dvanáct kalendářních měsíců předcházejících roku, od kterého má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost.

(2) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví ve výši 2,4 %. Ministerstvo je oprávněno upravit maximální výši technické úrokové míry, jestliže dojde ke změně úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou nejméně o 1 procentní bod.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí pro pojistné smlouvy

a) kde investiční riziko nese zcela pojistník, nebo

b) s jednorázově zaplaceným pojistným sjednané maximálně na dobu osmi let, nebo

c) bez podílu na zisku, anebo

d) důchodového pojištění bez nároku na odbytné.

§ 4

Limity skladby finančního umístění

(1) Pro jednotlivé položky finanční skladby pojišťovny nebo zajišťovny se stanoví tyto limity:

a) státní dluhopisy, dluhopisy vydané Českou národní bankou a dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika, až do výše 75 % z celkových technických rezerv,

b) dluhopisy vydané bankami1) až do výše 50 % z celkových technických rezerv; dluhopisy vydané jednou bankou nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv,

c) veřejně obchodovatelné dluhopisy vydané obchodními společnostmi až do výše 10 % z celkových technických rezerv; dluhopisy vydané jednou společností nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

d) pokladniční poukázky až do výše 75 % z celkových technických rezerv,

e) veřejně obchodovatelné komunální obligace2) až do výše 10 % z celkových technických rezerv; komunální obligace vydané jedním subjektem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, až do výše 10 % z celkových technických rezerv,

g) směnky, jejichž splnění je zajištěno zárukou banky, až do výše 10 % z celkových technických rezerv,

h) nemovitosti na území České republiky až do výše 20 % z celkových technických rezerv; pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovitostí jako jedna nemovitost nesmí překročit 10 % z celkových technických rezerv,

i) hypoteční zástavní listy až do výše 30 % z celkových technických rezerv, přičemž tyto zástavní listy vydané stejným emitentem nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv,

j) veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy, s výjimkou podílových listů podle písmene l), až do výše 10 % z celkových technických rezerv; tyto akcie a podílové listy vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

k) depozita a depozitní certifikáty u bank, které mají povolení působit na území České republiky jako banka, až do výše 50 % z celkových technických rezerv; tato depozita a certifikáty u jedné banky nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv,

l) podílové listy otevřených podílových fondů až do výše 10 % z celkových technických rezerv; tyto podílové listy vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

m) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci až do výše 5 % z celkových technických rezerv, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,

n) státní dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Evropské unie nebo centrální banky těchto států, až do výše 75 % z celkových technických rezerv a dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj až do výše 50 % z celkových technických rezerv,

o) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Evropské unie, až do výše 10 % z celkových technických rezerv; cenné papíry vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

p) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technických rezerv; cenné papíry vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

r) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, až do výše 5 % z celkových technických rezerv.

(2) Deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v odstavci 1, které přispívají ke snižování investičního rizika nebo usnadňují účinné řízení portfolia, nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv.

(3) Finanční umístění podle odstavce 1, s výjimkou dluhopisů podle odstavce 1 písm. a), pokladničních poukázek podle odstavce 1 písm. d) a zahraničních státních dluhopisů podle odstavce 1 písm. n), vztahující se k jednomu subjektu nebo ke skupině subjektů, které jsou v postavení osoby ovládající a ovládané, nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv.

(4) Stejný cenný papír lze zahrnout pouze do jedné položky finanční skladby.

§ 5

Určení hodnoty vlastních zdrojů

(1) Hodnota vlastních zdrojů (dále jen "skutečná míra solventnosti") se určí jako součet hodnot položek podle odstavce 2 písm. a) až j) zmenšený o součet hodnot položek podle odstavce 2 písm. k) a l). Při stanovení výše hodnot jednotlivých položek podle odstavce 2 vychází pojišťovna z hodnot uvedených v účetní osnově podle zvláštního právního předpisu.3)

(2) Skutečná míra solventnosti se určuje z těchto položek:

a) splacené základní jmění společnosti, kterou je hodnota upsaného splaceného základního jmění,

b) hodnota poloviny nesplaceného základního jmění společnosti, kterou je polovina hodnoty upsaného nesplaceného základního jmění,

c) kapitálové fondy, kterými jsou emisní ážio, ostatní kapitálové fondy a oceňovací rozdíly z majetkových účastí; v případě záporné hodnoty se tato hodnota odečítá,

d) zákonný rezervní fond, kterým je rezervní fond podle zvláštního právního předpisu,4)

e) ostatní fondy ze zisku, kterými je výše fondů tvořených ze zisku po zdanění mimo sociální fond,

f) nerozdělený zisk z minulých let,

g) hospodářský výsledek za účetní období,

h) rezervy na ostatní rizika a ztráty, kterými je součet zákonných rezerv, rezerv na kurzové ztráty a ostatních rezerv,

i) tiché rezervy z podhodnocení aktiv, kterými je výše rezervy vyplývající z rozdílu hodnoty aktiv na trhu a hodnoty těchto aktiv zapsané v účetnictví,

j) jiné položky, kterými jsou položky odsouhlasené ministerstvem,

k) neuhrazená ztráta z minulých let,

l) nehmotný majetek, kterým je hodnota tohoto majetku zapsaná v účetnictví, je-li součástí základního jmění.

§ 6

Výpočet minimální míry solventnosti a způsob vykazování solventnosti

(1) Minimální míru solventnosti vypočítává pojišťovna zvlášť pro neživotní pojištění a zvlášť pro životní pojištění. Zajišťovna vypočítává minimální míru solventnosti obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění; ustanovení této vyhlášky se na výpočet solventnosti zajišťovny použijí přiměřeně. Pojišťovna, která provozuje zajišťovací činnost, vypočítává minimální míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.

(2) V neživotním pojištění je minimální mírou solventnosti vyšší hodnota ze dvou hodnot vypočtených z objemu hrubého předepsaného pojistného a z nákladů na pojistná plnění podle přílohy č. 4.

(3) V životním pojištění se minimální míra solventnosti vypočítává z objemu technických rezerv a z rizikového kapitálu způsobem uvedeným v příloze č. 4. Odděleně od ostatních životních pojištění se vypočítává minimální míra solventnosti u životních pojištění, u kterých je nositelem investičního rizika pojistník. Je-li provozováno pojištění úrazu nebo nemoci jako připojištění k životním pojištěním, vypočítává se minimální míra solventnosti z objemu hrubého předepsaného pojistného podle přílohy č. 4.

(4) Solventnost vykazuje pojišťovna ministerstvu písemně nebo na technickém nosiči dat v rozsahu a uspořádání, které odpovídá vzoru Vykazování solventnosti uvedenému v příloze č. 4. Legenda k vzoru Vykazování solventnosti je uvedena v příloze č. 4.


Zrušovací a závěrečné ustanovení

§ 7

Zrušuje se vyhláška č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.


§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 294/2003 Sb. Čl. II

Pojišťovna použije nově stanovenou sazbu technické úrokové míry podle čl. I nejpozději pro pojistné smlouvy sjednávané od 1. ledna 2004.


Ministr:

doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Postup, kterým se stanoví výše a tvorba vyrovnávací rezervy

(1) Výše tvorby vyrovnávací rezervy se stanoví podle tohoto vzorce

T = T1+ .....+Tn ,

kde

ije příslušné odvětví neživotního pojištění, i = 1,..., n,
Tije tvorba rezervy pro příslušné odvětví stanovená tímto postupem,
Tje celková tvorba rezervy.

(2) Výpočet výše tvorby rezervy

a) platí-li, že

RPSi + Si × Pi < MARi,

kde

MARije maximální výše vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví,
ERPSije počáteční stav vyrovnávací rezervy na začátku běžného období,
Sije sazba pro tvorbu rezervy pro i-té odvětví,
Pije čisté zasloužené pojistné z i-tého odvětví v Kč za běžné období,

potom se tvorba rezervy Ti vypočte ze vzorce

Ti = Si × Pi,

nebo

b) neplatí-li podmínka uvedená pod písmenem a), potom se Ti vypočte ze vzorce

Ti = MARi - ERPSi

(3) Sazby pro tvorbu rezervy

Číselné
označení
podle
přílohy
k zákonu
Odvětví neživotního pojištěníSazba pro
tvorbu
rezervy
(Si)
Sazba
maximální
hranice
vyrovnávací
rezervy
(SMARi,)
8cPojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
způsobených vichřicí
0,030,20
8dPojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
způsobených přírodními živly jinými než vichřicí
0,030,20
8ePojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
způsobených jadernou energií
0,756,00
8fPojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
způsobených sesuvem nebo poklesem půdy
0,030,20
9Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
vzniklých krupobitím nebo mrazem
0,030,20
14Pojištění úvěru0,121,50

(4) Pro tvorbu rezervy v ostatních odvětvích neživotních pojištění, která nejsou uvedena v odstavci 3, se použije sazba stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

1. Výpočet skutečného škodného poměru

Skutečný škodný poměr za dané odvětví a sledované období se vypočte podle § 17 odst. 2 zákona a jeho hodnota se označuje LQi.

2. Výkyv ve škodném poměru se kvantifikuje podle tohoto vzorce

ELQi = (LQi - MALi) × Pi / m,

kde

ELQije velikost výkyvu škod v Kč pro jednotlivé (i-té) odvětví pojištění,
MALije horní mez škodného poměru,
Pije čisté zasloužené pojistné vypočítané podle § 17 odst. 2 zákona,
mje délka sledovaného období (v letech)

3. Výpočet výše použití rezervy

Výše použití vyrovnávací rezervy pro jednotlivé pojistné odvětví se stanoví jako menší ze dvou veličin, a to z velikosti výkyvu škod v Kč a z velikosti počátečního stavu vyrovnávací rezervy podle vzorce

UERi = MIN (ELQi, ERPSi + Ti),

kde

UERije částka čerpání vyrovnávací rezervy v Kč pro i-té odvětví pojištění,
MINje označení pro operaci výběru minimální částky ze dvou uvedených.

4. Horní mez škodného poměru pro jednotlivá odvětví


Číselné
označení
podle přílohy
k zákonu
Odvětví neživotního pojištěníHorní mez
škodného
poměru
(MALi)
8cPojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
způsobených vichřicí
0,65
8dPojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
způsobených přírodními živly jinými než vichřicí
0,65
8ePojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
způsobených jadernou energií
0,25
8fPojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
způsobených sesuvem nebo poklesem půdy
0,65
9Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7,
vzniklých krupobitím nebo mrazem
0,65
14Pojištění úvěru0,95

Pro tvorbu rezervy v ostatních odvětvích neživotních pojištění, která nejsou uvedena v tomto bodě, se použije horní mez škodného poměru stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Výpočet maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy

Maximální hranice rezervy se vypočítá podle vzorce

MARi = SMARi × Pi / m ,

kde

SMARi je sazba pro maximální hranici rezervy pro i-té odvětví pojištění,

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Vykazování solventnosti
Pojišťovna:..........................................................................................
se sídlem:..........................................................................................
VÝPOČET SOLVENTNOSTI
k datu:..................
kurs 1 EUR =.................. Kč k uvedenému datu

SKUTEČNÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (SMS)

1. Splacené základní jmění společnosti....................
a) minimální výše základního jmění pro provozování neživotního pojištění....................
b) minimální výše základního jmění pro provozování životního pojištění....................
2. Polovina nesplaceného základního jmění....................
3. Kapitálové fondy
a) emisní ážio....................
b) ostatní kapitálové fondy....................
c) oceňovací rozdíly z majetkových účastí....................
3 = 3a + 3b ± 3c....................
4. Zákonný rezervní fond....................
5. Ostatní fondy ze zisku....................
6. Zisk nebo ztráta
a) nerozdělený zisk minulých let....................
b) neuhrazená ztráta minulých let....................
7. Výpočet podle výsledků
a) výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění....................
b) výsledek technického účtu k životnímu pojištění....................
c) hospodářský výsledek za účetní období....................
7 = 7c - 7a - 7b....................
8. Rezervy na ostatní rizika a ztráty
a) zákonné rezervy....................
b) rezerva na kursové ztráty....................
c) ostatní rezervy....................
8 = 8a + 8b + 8c...................
9. Nehmotný majetek, pokud je součástí základního jmění....................
10. Tiché rezervy vzniklé z podhodnocení aktiv....................
11. Jiné položky....................
12. Budoucí zisky ze životního pojištění
a) předpokládaný roční zisk....................
b) průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv....................
12 = 0,5 × 12a × 12b....................
13. Částka plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění
a) výše rozdílu....................
b) neamortizované pořizovací náklady v aktivech....................
13 = 13a - 13b....................
14. Předepsané hrubé pojistné neživotního pojištění (P1).....................
15. Předepsané hrubé pojistné životního pojištění (P2).....................
16. Předepsané hrubé pojistné celkem (P)
P = P1 + P2.....................
17. Dílčí výpočet (S)
S = (1) + (2) + (3) + (4) + (5) + (6a) + (7) + (8) + (10) + (11)
- (1a) - (1b) - (6b) - (9)
.....................
18. Skutečná míra solventnosti neživotního pojištění (SMSnp)
SMSnp = (P1/P) × S + (1a) + (7a)....................
19. Skutečná míra solventnosti životního pojištění (SMSzp)
SMSzp = (P2/P) × S + (1b) + (7b) + (12) + (13)....................

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI NEŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ (MMSnp)

A. Výpočet z objemu pojistného
(1) Předepsané hrubé pojistné....................
z toho:
(2a) 18% z částky do výše 10 mil. EUR včetně...................
(2b) 16% z částky převyšující 10 mil. EUR...................
Celkem: (2) = (2a) + (2b)...................
Korekční koeficient K1 za sledované účetní období
(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub...................
(3b) Celkové náklady na pojistná plnění...................
K1 = (3a) / (3b)...................
Je-li hodnota K1 větší než 0,5, pak
(MMSnp)A = (2) x K1...................
Je-li hodnota K1 nejvýše rovna 0,5, pak
(MMSnp)A = (2) x 0,5...................
B. Výpočet z nákladů na pojistná plnění
(1)Počet let, za která jsou následující položky uváděny
(délka referenčního období)
....................
(2a)Náklady na pojistná plnění v referenčním období....................
(2b)Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období...................
(2c)Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na začátku referenčního období...................
(2) = (2a) + (2b) - (2c)...................
Průměrná roční hodnota:
(3) = (2) / (1)...................
Z toho:
(4a) 26% z částky do výše 7 mil. EUR včetně...................
(4b) 23% z částky převyšující 7 mil. EUR...................
(4) = (4a) + (4b)...................
Je-li hodnota korekčního koeficientu K1 větší než 0,5, pak
(MMSnp)B = (4) x K1...................
Je-li hodnota korekčního koeficientu K1 nejvýše rovna 0,5, pak
(MMSnp)B = (4) x 0,5...................
Minimální míra solventnosti neživotních pojištění:
MMSnp = max {(MMSnp)A, (MMSnp)B}...................

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI ŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ (MMSzp)

1. PRO ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ, KROMĚ ŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ, JE-LI NOSITELEM INVESTIČNÍHO RIZIKA POJISTNÍK

A. Výpočet z objemu technických rezerv
(1) Hrubá výše technických rezerv....................
Korekční koeficient K2 za sledované účetní období:
(2) Čistá výše technických rezerv....................
K2 = (2) / (1)...................
Je-li hodnota K2 větší než 0,85, pak
(MMSzp)1.A = (1) x K2 x 0,04...................
Je-li hodnota K2 nejvýše rovna 0,85, pak
(MMSzp)1.A = (1) x 0,85 x 0,04...................
B. Výpočet z rizikového kapitálu
(1a) Rizikový kapitál k životním pojištěním s výjimkou dočasných pojištění
pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 5 let
....................
(1b) Rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou
dobou delší než 3 roky a kratší než 5 let
....................
(1c) Rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou
dobou nejvýše 3 roky
...................
Korekční koeficient K3 za sledované účetní období:
(2a) Rizikový kapitál na vlastní vrub...................
Celkový rizikový kapitál :
(2b) = (1a) + (1b) + (1c)...................
K3 = (2a) / (2b)...................
Je-li hodnota K3 větší než 0,5, pak
(3a) = (1a) x K3 x 0,003...................
(3b) = (1b) x K3 x 0,0015...................
(3c) = (1c) x K3 x 0,001...................
Je-li hodnota K3 nejvýše rovna 0,5, pak
(3a) = (1a) x 0,5 x 0,003...................
(3b) = (1b) x 0,5 x 0,0015...................
(3c) = (1c) x 0,5 x 0,001...................
(MMSzp)1.B = (3a) + (3b) + (3c)...................
Minimální míra solventnosti k životním pojištěním podle bodu 1.:
(MMSzp)1. = (MMSzp)1.A + (MMSzp)1.B...................

2. PRO ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ S INVESTIČNÍM RIZIKEM POJISTNÍKA

A. Výpočet z objemu technických rezerv
(1) Hrubá výše technických rezerv....................
Korekční koeficient K4 za sledované účetní období:
(2) Čistá výše technických rezerv...................
K4 = (2) / (1)...................
Je-li hodnota K4 větší než 0,85, pak
(MMSzp)2.A = (1) x K4 x 0,01...................
Je-li hodnota K4 nejvýše rovna 0,85, pak
(MMSzp)2.A = (1) x 0,85 x 0,01...................
B. Výpočet z rizikového kapitálu
(1) Celkový rizikový kapitál....................
Korekční koeficient K5 za sledované účetní období:
(2) Rizikový kapitál na vlastní vrub....................
K5 = (2) / (1)...................
Je-li hodnota K5 větší než 0,5, pak
(MMSzp)2.B = (1) x K5 x 0,003...................
Je-li hodnota K5 nejvýše rovna 0,5, pak
(MMSzp)2.B = (1) x 0,5 x 0,003...................
Minimální míra solventnosti k životním pojištěním podle bodu 2.:
(MMSzp)2. = (MMSzp)2.A + (MMSzp)2.B...................

3. PRO PŘIPOJIŠTĚNÍ K ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍM

Výpočet z objemu pojistného
(1) Předepsané hrubé pojistné....................
Z toho:
(2a) 18% z částky do výše 10 mil. EUR včetně...................
(2b) 16% z částky převyšující 10 mil. EUR...................
Celkem: (2) = (2a) + (2b)...................
Korekční koeficient K6 za sledované účetní období
(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub...................
(3b) Celkové náklady na pojistná plnění
K6 = (3a) / (3b)...................
Je-li hodnota K6 větší než 0,5, pak
(MMSzp)3. = (2) x K6...................
Je-li hodnota K6 nejvýše rovna 0,5, pak
(MMSzp)3. = (2) x 0,5...................
Minimální míra solventnosti životních pojištění celkem:
MMSzp = (MMSzp)1. + (MMSzp)2. +(MMSzp)3....................

Životní a neživotní pojištění celkem

Neživotní pojištění:
Skutečná míra solventnosti SMSnp....................
Minimální míra solventnosti MMSnp....................
Výše garančního fondu pro neživotní pojištění...................
Životní pojištění:
Skutečná míra solventnosti SMSzp...................
Minimální míra solventnosti MMSzp...................
Výše garančního fondu pro životní pojištění...................

Podpisový list

Vypracoval (příjmení a jméno): ................................................................................................
podpis: ................................................................................................
Datum: .......................................................................................................
(podpis odpovědného pojistného matematika)
Telefon:
Fax:
Schvaluji: ..............................................................................
(razítko pojišťovny a podpis jejího generálního ředitele)

LEGENDA K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI

a) všechny položky výpočtu solventnosti se uvádějí v tisících Kč,

b) výsledky výpočtů, s výjimkou výpočtu korekčních koeficientů, se zaokrouhlují na celé jednotky. Korekční koeficienty se zaokrouhlují na dvě desetinná místa,

c) výpočet solventnosti bude doplněn zvláštním komentářem, který bude obsahovat jmenovitý seznam a výše jednotlivých položek zahrnutých do bodů 8. písm. c) a 9. v části týkající se výpočtu skutečné míry solventnosti,

d) zahrnutí položek v bodech 10., 11., 12. a 13. v části týkající se výpočtu skutečné míry solventnosti je podmíněno předchozím písemným svolením ministerstva. Komentář k výpočtu musí v případě zahrnutí těchto položek obsahovat odvolání na č.j.dopisu ministerstva, obsahujícího toto svolení.

SKUTEČNÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

1. Splacené základní jmění společnosti - uvede se hodnota upsaného splaceného základního jmění podle analytické evidence k účtu 401.

a) Minimální výše základního jmění pro provozování neživotního pojištění - uvede se částka stanovená podle pojistných odvětví neživotního pojištění, které pojišťovna provozuje, podle § 9 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona.

b) Minimální výše základního jmění pro provozování životního pojištění - uvede se částka stanovená podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona, pokud pojišťovna životní pojištění provozuje.

2. Polovina nesplaceného základního jmění - uvede se polovina hodnoty upsaného nesplaceného základního jmění podle analytické evidence k účtu 401.

3. Kapitálové fondy

a) emisní ážio - zůstatek účtu 402

b) ostatní kapitálové fondy - zůstatek účtu 403

c) oceňovací rozdíly z majetkových účastí - zůstatek účtu 404; v případě záporné hodnoty se odečítá.

4. Zákonný rezervní fond - uvede se zůstatek účtu 411, tj. výše rezervního fondu tvořeného podle obchodního zákoníku.

5. Ostatní fondy ze zisku - uvede se výše fondů tvořených ze zisku po zdanění mimo sociální fond, tj. zůstatek účtu 412 po odečtení stavu sociálního fondu.

6. Zisk nebo ztráta

a) nerozdělený zisk minulých let - zůstatek účtu 413

b) neuhrazená ztráta minulých let - zůstatek účtu 414

7. Výpočet podle výsledků

a) výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění - zůstatek účtu 712

b) výsledek technického účtu k životnímu pojištění - zůstatek účtu 713

c) hospodářský výsledek za účetní období - zůstatek účtu 711

8. Rezervy na ostatní rizika a ztráty

a) zákonné rezervy - zůstatek účtu 451

b) rezerva na kursové ztráty - zůstatek účtu 452

c) ostatní rezervy - zůstatek účtu 459. Pojišťovna uvede v příloze k výpočtu solventnosti jmenovitý seznam a výše jednotlivých rezerv.

9. Nehmotný majetek, pokud je součástí základního jmění - uvádí se hodnota nehmotného majetku, který je součástí základního jmění. Pojišťovna uvede v příloze k výkazu solventnosti jmenovitý seznam tohoto majetku a výše jednotlivých položek.

10. Tiché rezervy z podhodnocení aktiv - výše rezervy, vzniklé z rozdílu hodnoty aktiv na trhua hodnoty těchto aktiv zapsané v účetnictví. Uvede se částka schválená ministerstvem.

11. Jiné položky - uvede se jmenovitý seznam a výše jednotlivých položek schválených ministerstvem.

12. Budoucí zisky ze životního pojištění

a) předpokládaný roční zisk - průměrný zisk ze životních pojištění za posledních 5 let. Uvede se částka schválená ministerstvem.

b) průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv - průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv, je-li nižší nebo rovna 10 letům. v opačném případě se použije hodnota 10 let. Uvede se hodnota schválená ministerstvem.

13. Částka plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění - uvádí se v případě, že rezerva pojistného běžně placených pojištění není zillmerovaná nebo je zillmerovaná nižší sazbou, než je sazba počátečních nákladů obsažená v pojistném.

a) výše rozdílu - pro každou smlouvu se započítá rozdíl mezi výší nezillmerované nebo částečně zillmerované rezervy pojistného a výší rezervy zillmerované sazbou počátečních nákladů obsaženou v pojistném. Uvede se částka schválená ministerstvem.

b) neamortizované pořizovací náklady v aktivech - uvede se hodnota neamortizovaných pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy obsažená v aktivech pojišťovny (analytická evidence účtu 391 - pro životní pojištění).

14. Předepsané hrubé pojistné neživotního pojištění (P1) - zůstatek účtu 601

15. Předepsané hrubé pojistné životního pojištění (P2) - zůstatek účtu 621

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI NEŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ

A. Výpočet z objemu pojistného

(1) Předepsané hrubé pojistné - zůstatek účtu 601.

(2) k je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti,tj. 1 EUR = K Kč. Položky (2a) a (2b) se stanoví následujícím postupem:

(2a) Je-li (1) <= 10 000 x K, uvede se částka (1) x 0,18.
Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka 10 000 x K x 0,18.
(2b) Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka [(1) - 10 000 x K] x 0,16, v opačném případě je hodnota položky (2b) rovna nule.

(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub - uvede se rozdíl nákladů na pojistná plnění (zůstatek účtu 501) a podílu zajišťoven na nákladech na pojistná plnění (zůstatek účtu 502).

(3b) Celkové náklady na pojistná plnění ( zůstatek účtu 501).

B. Výpočet z nákladů na pojistná plnění

(1) Délka referenčního období - je stanovena na 3 roky; u pojišťoven, které v podstatné míře provozují pojištění úvěru, proti vichřici, krupobití či mrazu, tato doba stanovena na 7 let. u pojišťoven, které provozují pojišťovací činnost kratší dobu, než je předepsaná délka referenčního období, se použije počet celých let, za která jsou potřebné údaje k dispozici. Podstatnou mírou se rozumí dosažení objemu předepsaného pojistného za dané pojistné odvětví ve výši 4 % z celkového předepsaného pojistného za všechna provozovaná odvětví neživotních pojištění alespoň v jednom roce referenčního období a zároveň překročení objemu předepsaného pojistného z tohoto pojistného odvětví částky1 000 000 Kč za jeden rok nebo za referenční období.

(2a) Náklady na pojistná plnění v referenčním období - uvede se výše celkových nákladů na pojistná plnění (tj. včetně podílu zajišťoven) v referenčním období (součet zůstatků účtu 501 vždy ke konci každého roku zahrnutého do referenčního období).

(2b) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období - uvede se stav rezervy na pojistná plnění odpovídající neživotním pojištěním, včetně podílu zajišťoven, ke konci posledního roku zahrnutého do referenčního období (analytická evidence účtu 443 pro neživotní pojištění).

(2c) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na začátku referenčního období - uvede se stav rezervy na pojistná plnění odpovídající neživotním pojištěním, včetně podílu zajišťoven, na začátku prvního roku zahrnutého do referenčního období (analytická evidence účtu 443 pro neživotní pojištění).

(4) K je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti,tj. 1 EUR = K Kč. Položky (4a) a (4b) se stanoví následujícím postupem:

(4a) Je-li (3) <= 7 000 x K, uvede se částka (3) x 0,26
Je-li (3) > 7 000 x K, uvede se částka 7 000 x K x 0,26
(4b) Je-li (3) > 7 000 x K, uvede se částka [(3) - 7 000 x K] x 0,23; v opačném případě je hodnota položky (4b) rovna nule.

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI ŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ

1. Životní pojištění, kromě životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, jedná se o životní pojištění, u nichž pojišťovna nese riziko spojené s investováním prostředků rezerv pojistného

Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným připojištěním (pojištění úrazu, nemoci) sjednávaným spolu s životním pojištěním.

A. Výpočet z objemu technických rezerv

(1) Hrubá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění (s výjimkou rezerv připadajících na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník) na konci sledovaného účetního období, včetně podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

(2) Čistá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění (s výjimkou rezerv připadajících na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník) na konci sledovaného účetního období, očištěná od podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

B. Výpočet z rizikového kapitálu

(1a) - (1c) Rizikový kapitál pro jednotlivé smlouvy je roven rozdílu částky splatné v případě pojistné události a rezerv vytvořených k dané pojistné smlouvě (včetně podílu zajišťoven). pro výpočet minimální míry solventnosti se uvažují pouze smlouvy, jejichž rizikový kapitál je nezáporný. do položek (1a) - (1c) se uvede vždy úhrn rizikových kapitálů k jednotlivým smlouvám příslušným dané skupině pojištění.

(2a) Rizikový kapitál na vlastní vrub - rozdíl částky splatné v případě pojistné události, snížené o podíl zajišťoven, a rezerv vytvořených k dané pojistné smlouvě, po odečtení podílu zajišťoven. Uvede se úhrn pro všechny smlouvy.

2. Životní pojištění s investičním rizikem pojistníka - jedná se o životní pojištění, u nichž pojišťovna nenese riziko spojené s investováním prostředků rezerv pojistného

Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným připojištěním (pojištění úrazu, nemoci) sjednávaným spolu s životním pojištěním.

A. Výpočet z objemu technických rezerv

V části A. výpočtu minimální míry solventnosti životních pojištění s investičním rizikem pojistníka se berou v úvahu pouze pojištění, u nichž doba trvání pojistné smlouvy přesahuje pět let a přirážka na správní náklady obsažená v pojistném je stanovena pevně na dobu nejméně pěti let.

(1) Hrubá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění s investičním rizikem pojistníka na konci sledovaného účetního období, včetně podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

(2) Čistá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění s investičním rizikem pojistníka na konci sledovaného účetního období, očištěná od podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

B. Výpočet z rizikového kapitálu

V části B. výpočtu minimální míry solventnosti životních pojištění s investičním rizikem pojistníka se berou v úvahu pouze pojištění, u nichž pojišťovna kryje riziko úmrtí.

(1), (2) Celkový rizikový kapitál a rizikový kapitál na vlastní vrub - vypočte se stejně jako v části B. výpočtu v bodu 1. souhrnem pro jednotlivé pojistné smlouvy.

3. Připojištění k životním pojištěním

(1) Předepsané hrubé pojistné - uvede se výše předepsaného hrubého pojistného připadajícího na připojištění k životním pojištěním.

(2) K je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti,

tj. 1 EUR = K Kč. Pak se položky (2a) a (2b) stanoví následujícím postupem:

(2a) Je-li (1) <= 10 000 x K, uvede se částka (1) x 0,18
Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka 10 000 x k x 0,18
(2b) Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka [(1) - 10 000 x K] x 0,16, v opačném případě je hodnota položky (2b) rovna nule.

(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub - uvede se rozdíl nákladů na pojistná plnění a podílu zajišťoven na nákladech na pojistná plnění u připojištění k životním pojištěním.

(3b) Celkové náklady na pojistná plnění - náklady na pojistná plnění u připojištění k životním pojištěním včetně podílu zajišťoven na těchto nákladech.

Životní a neživotní pojištění celkem

Výše garančního fondu se stanoví jako jedna třetina minimální míry solventnosti, nejméně však ve výši podle § 22 odst. 2 a 3 zákona a postupem v něm uvedeným.

Poznámky pod čarou

1) § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.

2) § 20 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.

3) § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

4) § 67 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 591/1992 Sb.

Přesunout nahoru