Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 383/2000 Sb.Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

Částka 106/2000
Platnost od 07.11.2000
Účinnost od 07.11.2000
Zrušeno k 01.06.2006 (59/2006 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

383

VYHLÁŠKA

Ministerstva vnitra

ze dne 24. října 2000,

kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečenými chemickými látkami a chemickými přípravky

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 12 odst. 10 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií):


§ 1

Zásady pro stanovení zóny havarijního plánování

(1) Okresní úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení,1) v němž se vyrábějí, zpracovávají, používají, přepravují nebo skladují nebezpečné látky,2) (dále jen "zdroj rizika"), který se zavázal dohodou nebo který byl Ministerstvem vnitra určen, stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán.3)

(2) Zóna havarijního plánování4) nezahrnuje území, pro které provozovatel5) zpracovává vnitřní havarijní plán.6) Půdorysný obvod území, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, tvoří vnitřní hranici zóny havarijního plánování. Je-li plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování shodná nebo menší než plocha ohraničená vnitřní hranicí zóny havarijního plánování, zóna havarijního plánování se nestanovuje.

(3) Vnější hranici zóny havarijního plánování tvoří

a) kružnice, jejíž poloměr měřený vzdušnou čarou je dvojnásobkem parametru R, která je soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu zdroje rizika; podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení jsou uvedeny v příloze č. 1,

b) křivka odvozená jako hranice sjednocení více půdorysných ploch dalších zdrojů rizika podle odstavce 6, nebo

c) křivka stanovená jiným způsobem podle odstavce 4.

(4) Okresní úřad zvolí vnější hranici zóny havarijního plánování podle odstavce 3 písm. c), jestliže

a) vnitřní hranice zóny havarijního plánování protíná vnější geometrickou hranici zóny havarijního plánování stanovenou podle odstavce 3 písm. a),

b) poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí je větší než jedna pětina parametru R [odstavec 3 písm. a)],

c) postup stanovení parametru R podle přílohy č. 1 není pro daný zdroj rizika vhodný, nebo

d) existují jiné odborně podložené a s vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií7) projednané specifické důvody pro jiný způsob volby vnější hranice zóny havarijního plánování.

(5) Jestliže zdroj rizika zahrnuje různé nebezpečné látky,2) rozhoduje pro volbu vnější hranice zóny havarijního plánování nejvyšší parametr R.

(6) Nachází-li se mezi vnitřní hranicí zóny havarijního plánování a vnější hranicí zóny havarijního plánování další zdroje rizika, které mohou zvýšit ohrožení obyvatelstva kumulativními nebo synergickými účinky další havárie vyvolané havárií posuzovaného zdroje rizika (dále jen "místo řetězového účinku havárie"), okresní úřad u zóny havarijního plánování stanoví dalšímu místu řetězového účinku havárie vnější hranici zóny havarijního plánování podle některého z postupů uvedených v odstavcích 3 až 5 a upraví vnější hranici zóny havarijního plánování všech zdrojů rizika podle odstavce 3 písm. b).

(7) Vnější hranici zóny havarijního plánování určenou některým z postupů podle odstavců 3, 4, 5 a 6 upraví okresní úřad podle místních urbanistických, katastrálních, terénních, demografických a jiných obdobných poměrů.

(8) Okresní úřad vyznačí vnitřní a vnější hranice zóny havarijního plánování do mapového podkladu.

Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu

§ 2

(1) Zasahuje-li zóna havarijního plánování na území dvou nebo více okresů, zpracují příslušné okresní úřady dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a předají je okresnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zdroj rizika nachází, který se k vypracování vnějšího havarijního plánu zavázal dohodou nebo který byl k vypracování vnějšího havarijního plánu určen,8) (dále jen "koordinující okresní úřad"). Koordinující okresní úřad sestaví vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování.

(2) Příslušné okresní úřady zjišťují nebo určují poloměry vnějších hranic zóny havarijního plánování u těch míst řetězového účinku havárie, která se nacházejí na jejich území, a předávají je koordinujícímu okresnímu úřadu.

(3) Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z písemných podkladů od provozovatele9) a ve spolupráci s ním,10) bezpečnostního programu prevence závažné havárie,11) bezpečnostní zprávy12) a dílčích podkladů zpracovaných jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Při zpracování se využijí též vyjádření dotčených orgánů státní správy a oprávněné připomínky veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování.13) Pro identifikaci míst řetězového účinku havárie se využívají zejména písemná ohlášení právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání podle zvláštního zákona.14)

(4) Přednosta koordinujícího okresního úřadu zabezpečuje koordinaci přípravy vnějšího havarijního plánu,15) sjednocuje postup příslušných okresních úřadů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jejich případné změny. Vnější havarijní plán projedná s provozovatelem a zabezpečí jeho veřejné projednání.16)

(5) Vnější havarijní plán se zpracovává vždy v listinné a elektronické podobě (soubory, digitální mapy).

(6) Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.

§ 3

(1) Schválený vnější havarijní plán předá přednosta okresního úřadu k uložení hasičskému záchrannému sboru kraje17) a provozovateli.

(2) Územní nebo okresní středisko zdravotnické záchranné služby,18) okresní (městská, obvodní) ředitelství Policie České republiky, ostatní složky integrovaného záchranného systému, dotčené orgány státní správy a obce v zóně havarijního plánování obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu spolu s informací o stanovení zóny. Při předávání výpisů z vnějšího havarijního plánu se postupuje podle § 2 odst. 5.

§ 4

(1) Dojde-li ke změně nesouvisející s činností provozovatele, která má dopad na zajištění havarijní připravenosti, provádí se změna vnějšího havarijního plánu bezodkladně po zjištění této skutečnosti okresním úřadem.

(2) Prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti19) lze provést administrativně, cvičením nebo kombinací obou metod.


§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr:

Mgr. Gross v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 1 odst. 2 a § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.

2) § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

3) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

4) § 2 písm. l) zákona č. 353/1999 Sb.

5) § 2 písm. g) zákona č. 353/1999 Sb.

6) § 10 písm. a) a § 11 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb.

7) § 17 zákona č. 353/1999 Sb.

8) § 12 odst. 8 a § 18 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

9) § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 353/1999 Sb.

10) § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

11) § 7 zákona č. 353/1999 Sb.

12) § 8 zákona č. 353/1999 Sb.

13) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

14) § 10 odst. 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

15) § 5 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 18/1997 Sb.

16) § 13 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb.

17) § 12 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

18) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb.

19) § 12 odst. 6 zákona č. 353/1999 Sb.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2000 Sb.

Podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení (§ 1 odst. 3 písm. a))

I. Postup okresního úřadu

a) Stanovení oblasti.

Při stanovení oblasti zvolí velikost posuzovaného území v okolí posuzovaného zdroje rizika a zpracuje všeobecnou charakteristiku posuzovaného území. Posuzované území je zpravidla oblast o velikosti 10 - 200 km2, zahrnující území jedné nebo více obcí nebo správní obvod příslušného okresního úřadu nebo oblast se soustředěnou průmyslovou činností anebo se soustředěnou bytovou zástavbou.

b) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění.

Shromáždí informace o stacionárních zařízeních s výskytem nebezpečných látek14) (i s menším množstvím, než platí pro zdroje rizika), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O nebezpečných činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam").

a) Posouzení množství látek.

U jednotlivých zařízení provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit havárie. Vychází z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu množství uvažován jen obsah největší nádrže. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující kumulativním účinkům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám.

d) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám , resp zdrojům rizika.

V seznamu podle písmene c) všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti nebo nebezpečné činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č.1, č. 2 a č. 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo posuzované nebezpečné činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíše se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.

e) Náhradní stanovení třídy toxicity.

Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a, 1b, 1c:

1. Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu.

2. Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn.

3. Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.

f) Redukce seznamu.

Ze seznamu lze vyloučit:

1. nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Redukce seznamu podle kriteria tohoto výběru pro stabilní zařízení a dopravuje patrná z tabulky č. 3;

2. silnice a dopravní cesty s řídkým provozem nebezpečných látek. Redukce seznamu podle kritéria pro hustotu přepravy se provede podle tabulky č. 3a;

3. transport ve vodě rozpustných kapalin jejichž tlak par je menší než 0,1 MPa při 20 °C a transport kapalin se specifickou hmotností větší, než je specifická hmotnost vody, v případě vnitrozemských vodních cest. Výjimkou jsou kapaliny, které mohou nebezpečně reagovat s vodou nebo vzduchem za vzniku produktů toxičtějších než látka sama. V takových případech se množství nebezpečných reakčních produktů určí odborným odhadem;

4. části vybraných silnic, železničních tras, vodních cest nebo potrubí, které nenaplňují kritéria vzdálenosti k obydleným oblastem podle tabulky č. 3. Části se volí po délce l km a pro posouzení se v rámci každé části vybere místo nejblíže přiléhající k obydlené oblasti. V případě transportu po železnici se věnuje zvláštní pozornost vlečkám. U vodních cest se věnuje zvláštní pozornost přístavům.

g) Opakování nebo zastavení postupu.

Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší přibližně dvojnásobně plochu posuzovaného území a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále postupuje podle § 1 odst. 3 vyhlášky.

h) Přiřazení parametrů R položkám seznamu.

K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu, se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známých množství látky v tunách odhadnutých podle písm. c), přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.

i) Stanovení parametru R.

Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena d) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 1 odst. 3 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.

II. Vzory možných způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování jsou uvedeny na obrázcích 1 až 5.

Tabulka č. 1 - SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY

Referenční čísloTyp látkyLátky (příklady)
1-3Hořlavá kapalina
Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C
(teplota vzplanutí > 20 °C)
Allylalkohol (2-propen-1-ol)
Anilin
Benzaldehyd
Benzylchlorid (alfa-chlortoluen)
Butanol (1-butanol, 2-butanol)
Butyldiglykol
Dichlorbenzen
Dichlorpropen
Motorová nafta
Diethylkarbonát (uhličitan ethylnatý)
Dimethylformamid
Ethanolamin (2-aminoethanol)
Ethylformiát (mravenčan ethylnatý)
Ethylglykolacetát
Ethylsilikát
Ethylenchlorhydrin (2-chlorethanol)
Ethylenglykol (1,2-ethandiol)
Topný olej
Furfural
Furfurylalkohol (2-furylmethanol)
Isoamylalkohol (3 -methyl-1 -butanol)
Isobutanol (2-ethyl-1-propanol)
Isopropanol (2-propanol)
Methylbutylketon
Methylglykol
Methylglykolacetát
Naftalen
Nitrobenzen
Ropa
Fenol
Styren (vinylbenzen)
Trioxan (1,3,5-trioxan)
Xylen (o-, m-, p-)
1-3Hořlavá kapalina
tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C
(teplota vzplanutí < 20 °C)
Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1-
dimethoxyethan; 1,1 dibutooxyethan)
Aceton (2-propanon)
Acetonitril (methylkyanid)
Benzen
Butandion
Butanol (1-butanol, 2-butanol)
Butanon
Butylchlorid
Butylformiát (mravenčan butylnatý)
Cyklohexen
Dichlorethan
Dichlorpropan
Diethylamin
Diethylketon (3-pentanon)
Dimethylkarbonát (uhličitan methylnatý)
Dimethylcyklohexan
Dioxan
Ethanol
Ethylacetát (octan ethylnatý)
Ethylakrylát
Ethylbenzen
Ethylformiát (mravenčan ethylnatý)
Heptan
Hexan
Isobutylacetát
Isopropylalkohol (2-propanol)
Isopropylether
Methanol (methylalkohol)
Methylacetát (octan methylnatý)
Methylcyklohexan
Methylisobutylketon
Methylmetakrylát (metakrylan methylnatý)
Methylpropionát (propionan methylnatý)
Methylvinylketon (3-buten-2-on)
Oktan
Piperidin
Propylacetát
Propylalkohol (1-propanol)
Pyridin
Toluen
Triethylamin
Vinylacetát
4-6Hořlavá kapalina
tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °C
Sirouhlík
Kolodium, roztok
Cyklopentan
Diethylether
Ethylbromid (Bromethan)
Isopropen
Methylformiát (mravenčan methylnatý)
Solventní nafta (lakový benzín)
Kondenzát ze zemního plynu
Pentan
Benzín
Acetaldehyd (ethanal)
Propylenoxid (1,2-propylenoxid)
7-9Zkapalněný hořlavý plyn (tlakem)1,3-butadien
Butan
Buten (1-buten, 2-buten)
Cyklobutan
Cyklopropan
Difluorethan
Dimethylether
Ethan
Ethylchlorid (chlorethan)
Ethylenoxid (oxiran)
Ethylfluorid (fluorethan)
Isobutan (2-methylpropan)
Isobuten (2-methylpropen)
zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG)
Methylether
Methylfluorid (fluormethan)
Propadien
Propan
Propen (propylen)
Vinylchlorid (chlorethylen)
Vinylmethylether
Vinylfluorid (fluorethylen)
10,11Zkapalněný hořlavý plyn - chlazením
( viz také seznam zkapalněných hořlavých
plynů referenční čísla 7-9)
Ethen (ethylen)
Methan
Methylacetylen
Zemní plyn (LNG)
12Stlačené hořlavé plynyEthen (ethylen)
Vodík
Methan
Methylacetylen (propin)
Zemní plyn (LNG)
13Hořlavé plyny v lahvíchAcetylen (ethin)
Butan
Vodík
LPG
Propan
14,15Látky a výrobky s nebezpečím výbuchuDusičnan amonný (hnojivo typu AI)
Munice (Střelivo)
Nitroglycerin
Organické peroxidy (typ B)
TNT
16,17Nízko toxické kapalinyAcetylchlorid
Allylamin
Allylbromid (3-brom-1-propen)
Allylchlorid (3-chlor-1-propen)
Chlorpikrin (trichlornitromethan)
Dichlordiethylether
Dimethylhydrazin
Dimethylsulfát
Dimethylsulfid
Epichlorhydrin(l-chlor-2,3-epoxypropan)
Ethanthiol
Ethylisokyanát
Ethyltrichlorsilan
Pentakarbonyl železa
Isopropylamin (2-propanamin)
Methakrolein
Methylhydrazin
Oxid osmičelý
Perchlormethylthiol
Perchlormethylmerkaptan
Fenylkarbylaminchlorid
Oxychlorid fosforečný
Chlorid fosfority
Sulfurylchlorid
Tetraethylolovo
Tetramethylolovo
Trichlorsilan
Vinylidenchlorid(l,l-dichlorethylen)
18-21Středně toxické kapalinyAkrolein
Akrylonitril
Brom
Sirouhlík
Chloracetaldehyd
Chlormethylether
Bromkyan
Dimethyldichlorsilan
Ethylchloroformiát (chloromravenčan
ethylnatý)
Ethylenimin (aziran)
Formaldehyd (roztoky)
Kyselina fluorovodíková (roztoky)
Isobutylamin
Methylchlorformiát (chloromravenčan
methylnatý)
Methyldichlorsilan
Methyljodid Godmethan)
Methyltrichlorsilan
Kyselina dusičná (dýmavá)
Oleum (dýmavá kyselina sírová)
Propylenimin
Propylenoxid
Chlorid cíničitý
22,25Vysoce toxické kapalinyKyanovodík
Oxid dusičitý
Oxid sírový
Tetrabutylamin
26,29Velmi vysoce toxické kapalinyMethylisokyanát
Karbonyl niklu (tetrakarbonyl niklu)
Pentaboran
Pentafluorid síry
30,35Nízko toxické plynyEthylamin
Vinylchlorid (chlorethylen)
31,36,40Středně toxické plynyAmoniak (čpavek)
Fluorid boritý
Oxid uhelnatý
Fluorid chlority
Dimethylamin
Fluorovodík
Methylbromid (brommethan)
Fluorodusík (fluorid dusitý)
Perchlorylfluorid (fluorid kysel, chloristé)
Silan
Fluorid křemičitý
Oxid siřičitý
Trimethylamin
Vinylbromid (bromethylen)
32,37,41,42Vysoce toxické plynyChlorid boritý
Karbonylsulfid
Chlor
Dioxid chloru (oxid chloričitý)
Dichloracetylen
Oxid dusičitý (dimer)
Formaldehyd
German (germanovodík)
Hexafluoraceton
Bromovodík
Chlorovodík
Sulfan (sirovodík)
Methylchlorid (Chlormethan)
Oxid dusnatý
Sulfurylfluorid
Stannan
33,38Velmi vysoce toxické plynyBorethan
Fosgen (karbonylchlorid)
Karbonylfluorid
Dikyan
Fluor
Keten
Selan
Nitrosylchlorid
Difluorid kyslíku
Fosfan (fosfin, fosforovodík)
Stiban (antimonovodík)
Tetrafluorid síry (fluorid siřičitý)
Hexafluorid telluru (fluorid tellurový)
34,39Extrémně toxické plynyArsan (arsin, arsenovodík)
Selan (selenovodík)
Ozon
Hexafluorid selenu (fluorid selenový)

Tabulka 1a

LC50, krysa, 4 hod. v ppmKalkulační číslo (a)
0,01-0,18
0,1-17
1-106
10-1005
100-10004
1000-10 0003
10 000-100 0002

Tabulka 1b

Fyzikální vlastnostiKalkulační číslo (b)
Kapaliny < 0,005 MPa1
(tlak při 20 °C) 0,005 - 0,03 Mpa2
0,03-0,1 MPa3
tlakem zkapalněný plyn, bod varu > 265K3
bod varu < 265 K4
chladem zkapalněný plyn, bod varu >245K3
bod varu < 245 K4

Tabulka 1c

Suma a+bTřída toxicity
6Nízká
7Střední
8Vysoká
9Velmi vysoká
10Extrémní

Tabulka č. 2 - KONTROLNÍ SEZNAM PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY

ČinnostNejdůležitější nebezpečné látkyReferenční čísla pro tabulky č. 4 a č. 4a
Skladování palivČerpací staniceBenzín a motorová nafta6
MeziskladyBenzín a LPG7
Benzín6
LPG7,9
Hlavní skladyRopa a topné oleje1,3
Benzín4,6
LPG7, 9, 10, 11
Zemní plyn10, 11
Skladování plynu v tlakových lahvíchRůzné plyny13
Zpracování a skladování palivRafinerieLPG, propan, benzin,6,7,9;
Alkylační procesyFluorovodík31
Krakování (hluboké zpracování) ropyButen (butylen)7,9
Ethen (ethylen)12
Ethylenoxid (oxiran)30
Propen (propylen)7,9
Benzin, C4 frakce6, 7, 9, 10, 11
Benzen, aromatické uhlovodíky3
Doprava paliv
v zóně havarijního
plánování
Potrubí - produktovodyLPG, propan8
Zemní plyn12
Benzín5
Ropa2
Voda (vnitrozemské vodní cesty)LPG (stlačený)9
LPG (zkapalněný chlazením)11
Benzín6
Ropa3
Po železnici/silniciLPG7
Benzín6
Ropa4
Rozsáhlá chladicí zařízeníJatka, mlékárny, pivovary, tukové závody,
výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl,
sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadiony)
Čpavek31
Potraviny a pochutinyCukrovarnický průmyslOxid siřičitý31
Průmysl mouky-mlýnyMethylbromid32
Extrakce olejů/tukůHexan1, 3
Drožďárny
Lihovary, destilace alkoholuHořlavé kapaliny4,6
Průmysl kakaaHexan1,3
Specifické výrobkyKožedělný průmyslKyseliny akroleinové18, 21
Dřevařský průmyslFormaldehyd32
Papírenský průmyslEthylenoxid30
Epichlorhydrin16, 17
Gumárenský průmyslStyren4,6
Akrylonitril18, 21
Pomocné textilní provozyEthylenoxid30
Formaldehyd32
Alkylfenoly
Metalurgický, elektronický průmyslVysoké peceOxid uhelnatý31
Amoniak31
Povrchové úpravyArsan34
Specifické chemikálieHnojivaAmoniak31, 36
Spaliny43
Kyselina sírováOxidy síry45
Syntetické pryskyřiceEthylenoxid30
Chlor32
Akrylonitril18, 21
Fosgen33
Formaldehyd32
Plasty/syntetikaVinylchlorid7,9
Akrylonitril18,21
Chlor32
Spaliny46
Barvy/barvivaFosgen33
Rozpouštědla4,6
Spaliny46
Chloro-fluorouhlovodíky (CFC)Chlorovodík40, 42
Chlor32
Fluorovodík31
ChlorChlor32,37
VinylchloridChlor32
Vinylchlorid7,9
Chlorovodík40, 42
AmoniakAmoniak31, 36
ChlorovodíkChlorovodík40, 42
Chlor32
VláknaSirouhlík18
Sulfan (Sirovodík)32
Léky/léčivaChlor32
Rozpouštědla4,6
PolymeraceButen7,9
Ethen12
Propan7,9
Vinylacetát1,3
Syntetická vláknaMethanol1,3
ChlornanyChlor32
Vodík12
PesticidyVýroba surovinFosgen33
Isokyanáty26,29
Chlor32
Hořlavé produkty - spaliny43
Stáčení a skladováníHořlavé produkty - spaliny43
Maloobchod a skladováníHořlavé produkty - spaliny43
Methylbromid32
VýbušninyVýroba a skladováníRůzné14
Skladování mimiceRůzné14, 15
Veřejná a užitná místaVodárny (úpravny vody)Chlor32
Skladování pesticidůHořlavé produkty - spaliny43
Přístavní zařízení
v zóně havarijního
plánování
KontejneryRůznéa
Nádrže (skladovací zařízení)Různéa
Doprava v zóně
havarijního
plánování
Potrubí - produktovodyChlor41
Amoniak40
Ethylenoxid40
Chlorovodík41, 42
Silnice a železnice (včetně vleček a seřadišť)Hořlavé plynyb: 23,236,2397
Hořlavé kapalinyb: 33, 336, 338, 339,
333, x338, x323, x423, 446, 539
6
Vysoce toxické plynyb: 26, 265, 26632
Středně toxické plynyb: 236, 268, 28631
Toxické kapalinyb: 336, 66, 66319
Výbušninyb: 1.1, 1.514
Po voděHořlavé plynyb: 23, 236, 2399c, 11d
Hořlavé kapalinyb:33, 336, 338, 339,
333, x338, x323, x423, 446, 539
6
Vysoce toxické plynyb: 26, 265, 26632c, 37d
Středně toxické plynyb: 236, 268, 28631c, 36d
Toxické kapalinyb,e: 336, 66, 66320

a viz tabulka č. 1

b číslo Kemler kódu pro transport

c stlačeno

d chlazeno

e nerozpoustný, hmotnost ≤ 1 kg dm-3

Tabulka č. 3 - KRITÉRIUM VZDÁLENOSTI OD OBYDLENÝCH OBLASTÍ (hranice nejbližšího osídlení)

Průmyslová činnost Vzdálenost od
obydlených oblastí
[m|
Stabilní
zařízení včetně různých druhů
skladů ropných
paliv
Hořlavé látky a/nebo výbušniny<1000
zvláštní zřetel na:
benzínové stanice (čerpací stanice)<50
čerpací stanice LPG<100
potrubí s hořlavými kapalinami<50
skladování v tlakových lahvích (25 - 100 kg)<100
Toxické látky<10 000
zvláštní zřetel na:
chladicí zařízení<100
skladování pesticidů pro maloobchod<50
Transport
v zóně havarijního
plánování
LPG:
železnice/silnice<200
po vodě<500
Benzín:
železnice/silnice<50
po vodě<200
Nafta:
železnice/silnice<25
po vodě<100
Toxické látky:
železnice/silnice<3000
po vodě<3000

Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota

Tabulka 3a) - KRITÉRIUM HUSTOTY DOPRAVY V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Průmyslová činnostHustota dopravy
počet dopravních jednotek/rok
Transport
v zóně havarijního
plánování
Plyn:
silnice>50
železnice>500
na vlečkách a seřaďovacích nádražích>50
po vodě>500
Kapaliny:
silnice>50
železnice>5000
na vlečkách a seřaďovacích nádražích>50
po vodě>50
Explozivní látky:
silnice>20
železnice>200
na vlečkách a seřaďovacích nádražích>20
po vodě>20

Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány ty dopravní položky, u kterých hustota dopravy nedosahuje roční hodnoty uvedené ve třetím sloupci této tabulky.

Tabulka č. 4 - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH HAVÁRIE OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ S NEBEZPEČNOU LÁTKOU PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY

Refer.
číslo
Typ látkyPopis látkyČinnost
1Hořlavá kapalinaTlak nasycených par ,03 MPa při 20 °CSkladování v zásobníku s jímkou
2aPotrubí
3Ostatní
4Tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °CSkladování v zásobníku s jímkou
5aPotrubí
6Ostatní
7Hořlavý plynZkapalněný tlakemŽeleznice,silnice, nadzemní zásobníky
8aPotrubí
9Ostatní
10Zkapalněný chlazenímSkladování v zásobníku s jímkou
11Ostatní
12aStlačenýPotrubí
13Sklad tlakových láhví (25 - l00 kg)
14VýbušnéV celku (jedna exploze)
15V obalech (munice)
16Toxická kapalinaNízká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou
17Ostatní
18Střední toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou
19Silnice/železnice
20Voda
21Ostatní
22Vysoká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou
23Silnice/železnice
24Voda
25Ostatní
26Velmi vysoká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou
27Silnice/železnice
28Voda
29Ostatní
Toxický plynZkapalněný tlakem:
30 Nízká toxicita
31 Střední toxicita
32 Vysoká toxicita
33 Velmi vysoká toxicita
34 Extrémní toxicitaV případě činností na vodě užij
Zkapalněný chlazením:30-34 místo 35-39
35 Nízká toxicita
36 Střední toxicita
37 Vysoká toxicita
38 Velmi vysoká toxicita
39 Extrémní toxicita
V potrubí:
40a Střední toxicita
41a Vysoká toxicita
Pod tlakem >2,5 MPa:
42a Vysoká toxicita
43Toxické spaliny při hořeníZ pesticidů
44Z hnojiv
45Z kyseliny sírové
46Z plastů (s chlorem)

a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b).

Tabulka č. 4a - HODNOTY PARAMETRU R

Referen.
číslo
Množství (v tunách)
0,2-1 1 -5 5-10 10-50 50 - 200 200-1000 1000-5000 5000-10000 >10000
1 - - - - - 25 50 50 100
2a - - - - - - - - -
3 - - - 25 50 100 200 X X
4 - - - - - 50 100 100 200
5a - - - - - - - - -
6 - - - 50 100 200 500 X X
7 - 25 50 100 200 500 X X X
8a - - - - - - - - -
9 - 50 100 100 200 500 X X X
10 - - - - - 50 100 100 200
11 - - - 50 100 200 500 X X
12a - - - - - - - - -
13 - - 100 100 100 100 X X X
14 25 50 50 100 100 200 X X X
15 50 50 100 100 100 200 X X X
16 - - - - - 25 25 50 100
17 - - - 25 25 50 100 100 100
18 - - - 25 50 200 500 1000 1000
19 - 25 100 200 X X X X X
20 - 50 200 500 1000 3000 X X X
21 - 50 100 200 500 1000 1000 X X
22 - - 25 50 100 500 1000 3000 3000
23 50 100 200 500 X X X
24 100 200 500 1000 3000 3000 X X X
25 50 100 200 500 1000 1000 3000 X X
26 25 50 100 500 1000 3000 3000 10000 10000
27 100 200 500 1000 X X X X X
28 200 500 1000 3000 10000 10000 X X X
29 100 200 500 1000 3000 10000 10000 X X
30 25 50 50 100 100 200 200 200 500
31 50 100 100 200 500 1000 1000 3000 10000
32 100 200 500 500 1000 3000 3000 X X
33 200 500 1000 3000 3000 10000 X X X
34 500 1000 3000 10000 10000 X X X X
35 - - - 25 25 50 50 100 200
36 - 25 50 100 200 200 500 1000 3000
37 50 100 200 500 500 1000 1000 3000 10000
38 200 500 1000 1000 3000 3000 X X X
39 500 1000 3000 10000 10000 X X X X
40a - - - - - - - - -
41a - - - - - - - - -
42a - - - - - - - - -
43 - - - 50 200 500 500 X X
44 - 25 25 100 500 1000 1000 X X
45 - - 25 50 100 200 200 X X
46 - - - 25 100 200 200 X X

Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné následky.

a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b).

Tabulka č. 4b) - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH SMRTELNÝCH NÁSLEDKŮ HAVÁRIE DOPRAVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK PROTÉKAJÍCÍCH PODZEMNÍMI POTRUBÍMI

Ref.
Číslo
Typ látkyÚdaje k látcePrůměra
(m)
Parametr
R (m)
2HořlaváTlak nasycených par (20 °C),03 MPa>0,225
5Kapalina25
50
5Tlak nasycených par (20 °C) ≥ 0,03 MPa0,2-0,425
>0,450
8HořlavýZkapalněný (tlakem)<0,1100
Plyn0,1-0,2200
>0,2500
12Stlačený0,2-125
>150
40Toxický plynNízká toxicita<0,1500
0,1-0,21000
41Vysoká toxicita<0,11000
0,1-0,23000
42Tlak> 2,5 MPa, vysoká toxicita<0,02200
0,02-0,04500
0,04-0,11000

a Průměr největšího potrubí.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2000 Sb.

Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu

Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy,20) grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení apod.

Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování 21) členěno na dva nebo více sektorů. V závislosti na směru nebo způsobu šíření následků havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich skupinách) uplatňována opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření zpracuje okresní úřad podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů 22) jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku apod. budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen „neodkladná opatření“). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, katastrálním, terénním a demografickým poměrům.

Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.

Vnější havarijní plán se člení na:

A. Informativní část

(1) Informativní část obsahuje

a) charakteristiku území, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou a popis infrastruktury,

b) sídelní celky včetně přehledu počtu obyvatel,

c) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek,

d) podklady předané okresnímu úřadu provozovatelem zpracované stanoveným způsobem,23)

e) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných následků (např. řetězový účinek),

f) seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik.

(2) Ke zpracování částí uvedených pod písmeny a) a b) se využije havarijní plán okresu.24)

B. Operativní část

(1) Operativní část obsahuje přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Okresní úřad rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.

(2) Operativní část obsahuje

a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii,

b) způsob koordinace řešení závažné havárie,

c) kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení,

d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků havárie,

e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů.

(3) Operativní část obsahuje způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,25) včetně jejich předem připraveného obsahu.

C. Plány konkrétních činností

Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky:

a) vyrozumění dotčených orgánů a fyzických a právnických osob, zejména fyzických a právnických osob ohrožených řetězovým účinkem závažné havárie,

b) varování obyvatelstva,

c) ukrytí obyvatelstva,

d) profylaxe antidoty,

e) zásahu složek integrovaného záchranného systému,

f) evakuace osob,

g) individuální ochrany osob,

h) dekontaminace,

i) monitorování,

j) regulace pohybu osob, regulace dopravy,

k) zdravotnické pomoci,

l) opatření k ochraně hospodářských zvířat,

m) zamezení distribuce a požívám potravin, krmiv a vody zasažených intoxikací nebezpečnou látkou,

n) opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,

o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,

p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti.

Vyrozumění

(1) Vyrozuměním se rozumí neprodlené předání informace o podezření na vznik nebo o vzniku havárie.

(2) Pro potřeby vyrozumění se zpracovává plán vyrozumění, který obsahuje:

a) jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení na

1. operační střediska působící na území okresu,

2. příslušné pověřené zaměstnance okresního úřadu,

3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému,

4. další okresní úřady v zóně havarijního plánování a operační střediska na jejich území, případně další okresní úřady dotčené plánovanými opatřeními,

5. další dotčené územní správní úřady,

6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností,

7. fyzické a právnické osoby ohrožené řetězovým účinkem závažné havárie včetně jmen odpovědných osob.

b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který je schopen provozovatel zabezpečit (např. spuštění sirény).

(3) V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců okresních a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).

Varování obyvatelstva

Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje

a) zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně popisu činnosti, kterou má obyvatelstvo po varování vykonat,

b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy,

c) náhradní způsob varování obyvatelstva jinými prostředky při selhání zvoleného způsobu varování.

Ukrytí obyvatelstva

(1) Ukrytím obyvatelstva se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se podle charakteru nebezpečné látky připravuje jako bezprostřední reakce obyvatelstva na varování.

(2) Pro potřeby ukrytí se zpracuje plán ukrytí, který obsahuje

a) způsoby a místa vhodného ukrytí osob v zóně havarijního plánování,

b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí.

Profylaxe antidoty

(1) Profylaxí antidoty se rozumí neodkladné ochranné opatření spočívající v požití protilátek, které se podle charakteru nebezpečné látky v některých případech může připravovat jako bezprostřední reakce obyvatelstva na varování nebo je požití protilátek prováděno na výzvu.

(2) Pro potřeby profylaxe antidoty se zpracuje plán profylaxe, který obsahuje

a) zásady pro uložení a zacházení s profylaktiky uloženými u obyvatelstva,

b) způsoby distribuce, obměny a použití profylaktik.

Zásah složek integrovaného záchranného systému

(1) Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému, který obsahuje:

a) seznam složek integrovaného záchranného systému určených k plnění úkolů při havárii,

b) způsob vyrozumění a povolám těchto složek,

c) vybavenost ochrannými a technickými prostředky,

d) předurčenost k plnění konkrétních úkolů,

e) pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení,

f) trasy příjezdu a odjezdu.

(2) Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, který obsahuje

a) konkrétní možné nasazení,

b) plněné úkoly,

c) způsob řízení zásahu,

d) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systému.

Evakuace osob

(1) Evakuací osob se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se provádí při naplnění podmínek uvedených v operativní části vnějšího havarijního plánu.

(2) Pro potřeby evakuace osob se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména

a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,

b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání,

c) počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuovány,

d) počty osob vyžadujících zvláštní péči a ochranu (invalidní apod.),

e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,

f) popis doporučeného evakuačního zavazadla,

g) systém evidence evakuovaných osob,

h) evakuační trasy a jejich zabezpečení,

i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování.

Individuální ochrana osob

Pro potřeby individuální ochrany osob se zpracuje plán individuální ochrany, který obsahuje

a) možnosti a způsob použití improvizovaných prostředků individuální ochrany,

b) přehled prostředků ochrany (pokud se jejich použití předpokládá) a hodnoty jejich odolnosti proti nebezpečné látce,

c) místa uložení prostředků ochrany a způsob jejich distribuce,

d) způsoby použití a likvidace použitého materiálu.

Dekontaminace

Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje

a) seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,

b) možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,

c) způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou,

d) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení,

e) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby.

Monitorování

V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování situace odpovědnými odbornými orgány a zásady pro odvolání mimořádných opatření při dosažení přípustných hodnot nebezpečných látek v životním prostředí v oblasti zóny havarijního plánování.

Regulace pohybu osob

Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob, který obsahuje

a) stanovení hranic uzavřeného prostoru,

b) určení vstupních a výstupních míst,

c) možné způsoby regulace pohybu osob,

d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů,

e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.

Zdravotnická pomoc

Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské péče se zpracuje traumatologický plán havárie, který obsahuje

a) základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení,

b) možné léčebné postupy a vhodné rychle dostupné léky,

c) zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu a osobám zabezpečujícím záchranné práce,

d) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu.

Opatření k ochraně hospodářských zvířat

(1) Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracovává havarijní veterinární plán.

(2) Havarijní veterinární plán obsahuje

a) stavy a umístění hospodářských zvířat,

b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,

c) hospodářské zvířectvo určené k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění,

d) opatření vůči intoxikovanému hospodářskému zvířectvu při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat.

Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou

Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje

a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody,

b) způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívám,

c) varianty možných opatření,

d) způsob likvidace potravin a krmiv kontaminovaných nebezpečnou látkou,

e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv.

Preventivní opatření k zabránění nebo omezení řetězového účinku havárie

Pro zabránění nebo omezení negativních účinků havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení řetězových účinků havárie, který obsahuje

a) seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou být při havárii ohroženy řetězovým účinkem,

b) organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku řetězového účinku havárie, včetně uvedení právnických a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření.

Opatření při úmrtí osob v oblasti zasažené havárií

Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti, který obsahuje

a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace,

b) způsob zacházení s tělesnými ostatky zemřelých osob,

c) stanovení způsobu pohřbení.

Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí

Pro minimalizaci následků havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje

a) přehled vlivů a následků působení nebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí,

b) přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.),

c) přehled orgánů státní správu 26) a právnických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření.

Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti

V souvislosti se vznikem havárie může dojít k narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje

a) způsoby zabezpečení,

b) opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných nebo vylidněných oblastech,

c) činnost příslušných orgánů.

Vzory nejčastějších způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování

Legenda

půdorysný průmět zdroje nebezpečí

zóna havarijního plánování

hranice plochy, pro kterou provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, a současně vnitřní hranice zóny havarijního plánování („plot podniku“)

vnější hranice zóny havarijního plánování

nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí se středem S a poloměrem r

R parametr stanovený podle přílohy č. 1

Obrázek č. 1

Znázornění základního případu podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.

r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem 2R

Obrázek č. 2

Situace podle § 1 odst. 1 písm. b) a podle § 1 odst. 6 vyhlášky č. 383/2000 Sb.

Popis: v posuzovaném území se nachází více zdrojů rizika, přičemž havárie látky v zařízení (bez indexu) může vyvolat řetězovým účinkem další havárie nebezpečných látek

Legenda

Z1 - Z3 zdroje ohrožení obyvatelstva dominovým efektem po havárii zdroje rizika

R1 - R3 přiřazené parametry ohrožení řetězovými účinky havárií látek skupiny A nebo B

Obrázek č. 3

Situace dle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.

Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry vnitřní hranice zóny havarijního plánování nejsou zanedbatelné)

Obrázek č. 4

Schematický případ podle § 1 odst. 4 písm. b) a jedno z jejích možných řešení podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 383/2000 Sb.

Popis: r > 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení, ale umístění zařízení odpovídá případu podle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.)

Obrázek č. 5

Schematické znázornění možných úprav podle § 1 odst. 8 vyhlášky č. 383/2000 Sb.

Popis: je zapotřebí zvažovat, zda do zóny včlenit blízké obytné domy, zda zohlednit směr proudu vodního toku a jeho vlastní začlenění do zóny, jak velkou část procházejících komunikací začlenit do zóny apod.

20) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

21) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

22) Bod 2.3 písm. c) přílohy č. 5 vyhlášky č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

23) § 11 vyhlášky č. 8/2000 Sb.

24) Vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.

25) §12 vyhlášky č. 8/2000 Sb.

26) Například § 16 zákona č. 353/1999 Sb.

Přesunout nahoru