Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 309/1997 Sb.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj

Částka 103/1997
Platnost od 18.12.1997
Účinnost od 28.03.1991
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

Obsah

ČÁST I (ČLÁNEK 1: CÍL)
ČÁST III (Čl. 18)

309

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. května 1990 byla v Paříži přijata a jménem České a Slovenské Federativní Republiky podepsána Dohoda o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

S Dohodou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky. Prezident republiky Dohodu ratifikoval s výhradou, že "Česká a Slovenská Federativní Republika na základě článku 53 odst. 7 Dohody si ponechává pro sebe a své orgány právo zdaňovat platy a příjmy vyplácené Bankou jejím státním občanům". Ratifikační listina byla uložena u depozitáře Dohody, tj. vlády Francouzské republiky, dne 28. března 1991.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 62 odst. 1 dnem 28. března 1991 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku.

Česká republika dopisem ze dne 8. prosince 1992 požádala o členství v Evropské bance pro obnovu a rozvoj a zároveň potvrdila, že přijímá Dohodu o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj ze dne 29. května 1990. Generální sekretář Evropské banky pro obnovu a rozvoj dne 14. dubna 1993 certifikátem potvrdil, že Česká republika se na základě splnění podmínek specifikovaných v odstavci 6 Rezoluce č. 33 Rady guvernérů, přijaté dne 15. ledna 1993, v souladu s ustanovením odstavce 7 Rezoluce stala členem Evropské banky pro obnovu a rozvoj s účinností od 1. ledna 1993. Poté Česká republika nótou ze dne 4. prosince 1995 oznámila též depozitáři Dohody, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje za vázanou Dohodou o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj ze dne 29. května 1990, včetně výhrady, s účinností od 1. ledna 1993.

Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.

DOHODA

o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj

Smluvní strany,

hlásíce se k základním principům pluralitní demokracie, právnímu řádu, respektovaní lidských práv a tržní ekonomice;

připomínajíce si závěrečný akt Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zejména jeho Deklaraci zásad;

vítajíce záměr středoevropských a východoevropských zemí podporovat praktické zavadění pluralitní demokracie, posilovaní demokratických institucí, právní řád a respektovaní lidských práv a jejich vůli zavádět reformy směřující k vývoji směrem k tržně orientované ekonomice;

berouce v úvahu důležitost těsné a koordinované spolupráce pro podporu hospodářského pokroku středoevropských a východoevropských zemí s cílem napomoci jejich ekonomikám k větší mezinárodní konkurenceschopnosti a pomoci těmto zemím při jejich obnově a rozvoji a tímto způsobem omezit, kde je to na místě, rizika spojená s financováním jejich hospodářství;

jsouce přesvědčeny, že ustanovení mnohostranné finanční instituce, evropské svým základním charakterém a široce mezinárodní svými členy, pomůže těmto cílům a vytvoří novou a jedinečnou strukturu pro spoluprací v Evropě;

se tímto dohodly na založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (nadále „banka"), která bude působit v souladu s následujícími ustanoveními:

ČÁST I

CÍL, FUNKCE A ČLENSTVÍ

ČLÁNEK 1: CÍL

V rámci podpory hospodářského pokroku a rekonstrukce je cílem Banky podpora přechodu k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a podpora soukromé a podnikatelské iniciativy v zemích střední a východní Evropy, které se přihlásily k principům parlamentní demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky a které tyto principy používají v praxi. Za stejných podmínek může být cíl Banky naplňován i v Mongolsku a v členských zemích jižního a východního středomoří a to na základě rozhodnutí Banky, které schválí minimálně dvě třetiny guvernérů zastupujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů. Proto se jakýkoli odkaz na „země střední a východní Evropy“, „země ze střední a východní Evropy“, „přijímající zemi (či země)“ nebo „přijímající členskou zemi (či země)“ v této dohodě a jejích přílohách vztahuje i na Mongolsko a každou takovou zemi jižního a východního středomoří.

Článek 2

Funkce

1. V zájmu plnění dlouhodobého cíle, který spočívá v péči o přechod středoevropských a východoevropských zemí k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a v podpoře soukromé a podnikatelské iniciativy, banka pomůže recipientským členským zemím zavádět strukturální a odvětvové ekonomické reformy včetně demonopolizace, decentralizace a privatizace tak, aby pomohla jejich ekonomikám plně se zapojit do mezinárodního hospodářství, a to následovně:

(i) podporou vytváření, zdokonalovaní a rozšiřování produktivní, konkurenční a soukromé hospodářské činnosti, především malých a středních podnikli, prostřednictvím soukromých a jiných zainteresovaných investora;

(ii) mobilizací domácího a cizího kapitolu a zkušených řídících kádrů k účelu uvedenému v bodě (i);

(iii) podporou produktivního investovaní včetně investic do služeb a finančního sektoru a v příslušné infrastruktuře, kde je nutné podporovat soukromou a podnikatelskou iniciativu, a tímto napomáhat k vytváření konkurenčního prostředí a ke zvyšování produktivity, životní úrovně a pracovních podmínek;

(iv) poskytováním technické pomoci při přípravě, financovaní a zavádění příslušných projektů, ať již individuálních anebo zapojených do zvláštních investičních programů;

(v) stimulováním a podporou rozvoje kapitálových trhů;

(vi) poskytováním podpory zdravým a ekonomický životaschopným projektům zahrnujícím více než jednu přijímající členskou zemi;

(vii) prosazováním v rámci své činnosti z hlediska životního prostředí zdravého a stabilního rozvoje; a

(viii) prováděním takových dalších činností a poskytováním takových dalších služeb, které mohou podpořit tyto funkce.

2. Při plnění funkcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku banka úzce spolupracuje se všemi členy a, způsobem odpovídajícím podmínkám této dohody, s Mezinárodním měnovým fondem, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní finanční korporací, Mnohostrannou agenturou pro investiční záruky a Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a dále spolupracuje s Organizací spojených národů a jejími institucemi a dalšími příslušnými orgány, a s jakýmkoliv subjektem, veřejným či soukromým, který se zabývá ekonomickým rozvojem či investicemi v zemích střední a východní Evropy.

Článek 3

Členství

1. Členství v bance je otevřeno:

(i) 1. Evropským a 2. mimoevropským zemím, které jsou členy Mezinárodního měnového fondu; a

(ii) Evropskému hospodářskému společenství a Evropské investiční bance.

2. Země, které se mohou stát členy podle odstavce 1 tohoto článku a které se nestanou členy podle článku 61 této dohody, mohou být přijatý za členy banky za podmínek stanovených bankou při schválení alespoň dvoutřetinovou většinou guvernérů představujících alespoň tři čtvrtiny všech volebních hlasů členů.

ČÁST II

KAPITÁL

Článek 4

Základní jmění

1. Základní jmění při vzniku banky je deset miliard (10 000 000 000) ECU. Je rozděleno na jeden milion (1 000 000) akcií o nominální hodnotě akcie ve výři deset tisíc (10 000) ECU, které mohou být upsány pouze členy banky v souladu s článkem 5 této dohody.

2. Základní jmění při vzniku banky je rozděleno na splacené akcie (splacený kapitál) a použitelný objem kapitálu. Celkový objem nominálního splaceného kapitálu při vzniku společnosti jsou tři miliardy (3 000 000 000) ECU.

3. Základní jmění je možné zvýšit za předpokladu vzniku vhodných podmínek schválením alespoň dvěma třetinami guvernérů reprezentujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů banky.

Článek 5

Upsaní podílů

1. Každý člen upíše podíl základního jmění banky za předpokladu splnění příslušných zákonných požadavků. Každé upsání základního jmění při vzniku banky je rozděleno na splacené akcie (splacený kapitál) a použitelný objem kapitálu v poměrů tři (3) ku sedmi (7). Základní počet akcií určených k upsaní každému ze signatářů této dohody, kteří se stanou členy v souladu s článkem 61 této dohody, odpovídá poctu uvedenému v příloze A. Výše počátečního upsaného podílu každého člena je alespoň sto (100) akcií.

2. Základní počet akcií upsaných zeměmi, které budou přijatý za člený podle odstavce 2 článku 3 této dohody, bude stanoven radou guvernérů pod podmínkou, ze nebude schváleno takové upsání, které by mělo za následek snížení celkového podílu na základním jmění banky zemí, které jsou členy Evropského hospodářského společenství, spolu s podílem Evropského hospodářského společenství a Evropské investiční banky pod úroveň většiny upsaného základního jmění.

3. Rada guvernérů provede revizi základního jmění banky v intervalu, který nepřesahuje více než pět (5) let. V případě zvýšení základního jmění bude mít každý člen přiměřenou příležitost upsat, za jednotných podmínek, které určí rada guvernéra, poměrný podíl navýšení základního jmění rovnající se poměru, které jeho upsané jmění má k celkovému upsanému jmění bezprostředně před tímto zvýšením. Žádný člen si nemusí upsat jakoukoliv číst zvýšeného základního jmění.

4. V souladu se zněním ustanovení odstavče 3 tohoto článku rada guvernéra může na žádost cílena zvýšit podíl upsaný tímto členem nebo přidělit mu akcie, které nejsou upsány ostatními členy za předpokladu, že takové zvýšení nebude mít za následek snížení celkového podílu zemí, které jsou členy Evropského hospodářského společenství, spolu s podílem Evropského hospodářského společenství a Evropské investiční banky na základním jmění pod úroveň většiny upsaného základního jmění.

5. Prvotně upsané akcie členy budou vydány v nominální hodnotě. Další akcie budou vydány v nominální hodnotě, pokud rada guvernéra schválením alespoň dvou třetin guvernéra reprezentujících alespoň dvě třetiny celkového počtu volebních hlasu členů nerozhodne vydat tyto akcie za zvláštních okolností podle jiných pravidel.

6. Akcie nemohou být zastaveny či jinak zatíženy, ani převáděny vyjma bance za podmínek stanovených v části VII této dohody.

7. Závazky členů vůči akciím jsou limitovány nesplacenou částí jejich emisní hodnoty. Žádný člen není zodpovědný z důvodu členství za závazky banky.

Článek 6

Splácení příspěvků

1. Úhrada splacených akcií ve výši původně upsané každým signatářem této dohody, který se stane členem v souladu s článkem 61 této dohody, bude provedena v pěti (5) splátkách, každá ve výši dvaceti (20) procent takovéto částky. První splátka bude zaplacena každým členem do šedesáti (60) dmi od data vstupu dohody v platnost nebo od data uložení příslušné ratifikace, přijetí nebo schválení v souladu s článkem 61, jestliže uložení je pozdějšího data než datum vstupu dohody v platnost. Zbývající čtyři (4) splátky budou splatné postupné: jeden rok od data předchozí splátky a budou realizovány v souladu s legislativními požadavky každého člena.

2. Padesát (50) procent každé splatné částky v souladu s odstavcem 1 tohoto článku nebo provedené členem přijatým v souladu s odstavcem 2 článku 3 této dohody může být uskutečněno směnkou nebo jiným dlužním úpisem vystaveným tímto členem, znějícím na ECU, americké dolary nebo japonské jeny, které by byly čerpány podle potřeb banky k platbám svých operací. Tyto směnky či dlužní úpisy jsou nepřevoditelné, bezúročné a vyplatitelné bance v nominální hodnotě na požádání. Požadavky na proplacení směnek a dlužních úpisů se, za odpovídající časové období, uskuteční tak, aby hodnota požadavků v ECU v okamžiku požadavku vůči každému členovi byla poměrná k počtu splacených akcií upsaných a držených každým členem ukládajícím tyto směnky či jiné dlužní úpisy.

3. Všechny platební závazky člena týkající se upsání akcií v počátečním základním jmění se vypořádají buď v ECU, amerických dolarech nebo v japonských jenech na základě průměrného kurzu příslušné měny k ECU za období od 30. září 1989 do 31. března 1990.

4. Úhrada upsaného použitelného objemu kapitálu banky je předmětem výzvy se zřetelem na články 17 a 42 této dohody, a to pouze, je-li to požadováno bankou za účelem plnění svých závazků.

5. V případě výzvy uvedené v odstavci 4 tohoto článku se platba uskuteční členem v ECU, amerických dolarech nebo v japonských jenech. Tyto výzvy jsou jednotně v ECU pro každou použitelnou akcii v hodnotě vypočítané v době výzvy.

6. Banka určí místo pro jakoukoliv platbu podle tohoto článku nejdéle do jednoho měsíce po inauguračním zasedání rady guvernérů za předpokladu, že se před tímto určením uskuteční platba první splátky uvedené v odstavci 1 tohoto článku Evropské investiční bance, která je svěřenským správcem banky.

7. K jiným případům upsání než těch, které jsou popsány v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, se platby člena související s upsáním splacených akcií v základním jmění uskuteční členem v ECU, amerických dolarech nebo v japonských jenech, a to hotovostní platbou nebo směnkou či jiným dlužním úpisem.

8. Pro účely tohoto článku platba nebo hodnota znějící v ECU zahrnuje platbu nebo hodnotu v jakékoliv volně směnitelné měně, která je k datu platby nebo inkasa ekvivalentní hodnotě příslušného závazku v ECU.

Článek 7

Běžné zdroje kapitolu

Výraz „běžné zdroje kapitálu" banky zahrnuje ve smyslu této dohody:

(i) základní jmění banky zahrnující splacené akcie (splacený kapitál) a použitelný objem kapitálu upsaný podle článku 5 této dohody;

(ii) finanční prostředky plynoucí z výpůjček banky na základě zmocnění uvedeného v bodě (i) článku 20 této dohody, na něž se vztahuje závazek k výzvám podle odstavce 4 článku 6 této dohody;

(iii) finanční prostředky plynoucí ze splátek půjček nebo záruk a výnosy z investic do majetku uskutečněných zdrojů uvedenými v bodě (i) a (ii) tohoto článku;

(iv) výnosy plynoucí z půjček a investic do majetku uskutečněných ze zdrojů uvedených v bodě (i) a (ii) tohoto článku a výnosy plynoucí ze záruk a upisovaní, které nejsou součástí zvláštních operací banky; a

(v) jakékoliv další finanční prostředky nebo výnosy plynoucí bance, které nepatří mezi zdroje zvláštních fondů uvedených v článku 19 této dohody.

ČÁST III

OPERACE

Článek 8

Přijímající země a použití zdrojů

1. Zdroje a zařízení banky se použijí výlučně k dosažení cíle a vykonávání funkcí uvedených v článcích 1 a 2 této dohody.

2. Banka může provádět své operace v zemích střední a východní Evropy, které trvale postupují v přechodu k tržně orientované ekonomice a k podpoře soukromé a podnikatelské iniciativy a které konkrétními kroky dodržují principy stanovené v článku 1 této dohody.

3. V případe, že by členská země zaváděla politiku neodpovídající článku 1 této dohody, anebo za výjimečných okolností, rada ředitelů zváží, zda by přístup člena ke zdrojům banky neměl být pozastaven nebo jinak pozměněn a může dát odpovídající doporučení radě guvernérů. Jakékoliv rozhodnutí v této věci přijme rada guvernérů rozhodnutím alespoň dvoutřetinové většiny guvernérů představujících alespoň tři čtvrtiny všech hlasovacích práv členů.

4. (i) Kterákoli potenciální přijímající země může požádat, aby jí banka poskytla přístup ke svým zdrojům na omezené účely po dobu tří (3) let od vstupu této dohody v platnost. Každý takový požadavek bude připojen jako nedílná součást k této dohodě ihned, jakmile bude vznesen.

(ii) V průběhu tohoto období:

a) banka poskytne takové zemi a podnikům na jejím území na jejich požádání technickou pomoc a další druhý pomoci zaměřené na financovaní soukromého sektoru, ulehčení přechodu státních podniků do soukromého vlastnictví a řízení, a na pomoc podnikům, které fungují na bázi konkurence a směřují k účasti na tržně orientované ekonomice. Rozsah této pomoci podléhá ustanovením odstavce 3 článku 11 této dohody;

b) celkový objem jakékoliv takto poskytnuté pomoci nepřevýší celkový objem akcií této země splacených v hotovosti nebo směnkami.

(iii) Na konci tohoto období bude rozhodnutí o umožnění přístupu této země nad rámec omezení uvedených v bodech (a) a (b) přijato radou guvernérů schválením alespoň tříčtvrtinovou většinou guvernérů představujících alespoň osmdesát pět (85) procent celkového počtu volebních hlasů členů.

Článek 9

Běžné a zvláštní operace

Operace banky sestávají z běžných operací financovaných z běžných kapitálových zdrojů banky uvedených v článku 7 této dohody a ze zvláštních operací financovaných ze zvláštních fondů uvedených v článku 19 této dohody. Oba druhy operací mohou být kombinovány.

Článek 10

Rozdělení operací

1. Běžné kapitálové zdroje a zdroje ze zvláštních fondů banky jsou vždy a ve všech aspektech držený, používaný, předurčovaný, investovaný anebo jinak používaný zcela odděleně od sebe. Finanční bilance banky uvádí rezervy banky spolu s běžnými operacemi a odděleně zvláštní operace.

2. Běžné kapitálové zdroje banky nebudou za žádných okolností zatížený anebo použitý k úhradě ztrát a závazků vznikajících ze zvláštních operací anebo jiných činností, pro které byly zvláštní fondy původně použity nebo určeny.

3. Náklady spojené přímo s běžnými operacemi půjdou k tíži běžných kapitálových zdrojů banky. Náklady spojené přímo se zvláštními operacemi půjdou k tíži zdrojů zvláštních fondů. Všechny ostatní náklady budou v souladu s odstavcem 1 článku 18 této dohody uhrazovány podle rozhodnutí banky.

Článek 11

Metody operací

1. Banka uskuteční operace sledující cíl a funkce stanovené v článcích 1 a 2 této dohody kterýmkoliv anebo všemi následujícími způsoby:

(i) poskytováním půjček anebo spolufinancováním s mnohostrannými institucemi, komerčními bankami anebo ostatními zainteresovanými institucemi, anebo účastí na půjčkách podnikům soukromého sektoru, státním podnikům, které fungují na bázi konkurence a směřují k účasti na tržně orientované ekonomice, a kterémukoliv státnímu podniku za účelem ulehčení jeho přechodu do soukromého vlastnictví a řízení; obzvláště k ulehčení anebo podpoře účasti soukromého a/anebo zahraničního kapitálu v takových podnicích;

(ii) a) investicemi do základního kapitálu podniků soukromého sektoru;

b) investicemi do základního kapitálu státních podniků fungujících konkurenčně a směřujících k účasti na tržně orientovaní ekonomice a investicemi do základního kapitálu státních podniků k umožnění jejich přechodu k soukromému vlastnictví a řízení; obzvláště k ulehčení anebo podpoře účasti soukromého a/anebo zahraničního kapitálu v takových podnicích; a

c) upisováním (převzetím rizika) emise cenných papírů jak soukromých, tak státních společností, které jsou uvedený v bodě (b) tohoto odstavce za účelem uvedeným v bodě (b) tohoto odstavce; a to v případech, kde ostatní způsoby financování nejsou vhodné;

(iii) usnadněním přístupu na domácí a mezinárodní kapitálové trhy soukromým společnostem a ostatním společnostem uvedeným v bodě (i) tohoto odstavce pro cíle uvedené v bodě (i) tohoto odstavce prostřednictvím poskytování záruk v těch případech, kde jiné formy financování nejsou vhodné, a prostřednictvím finančního poradenství a jiných forem pomoci;

(iv) používáním zdrojů ze zvláštních fondů v souladu s dohodami určujícími jejich použití; a

(v) poskytováním nebo účastí na půjčkách a poskytováním technické pomoci na rekonstrukci a rozvoji infrastruktury, včetně ekologických programů, potřebných pro rozvoj soukromého sektoru a přechod k tržně orientované ekonomice.

Pro účely tohoto odstavce státní podnik nebude považován za konkurenčně fungující, pokud nebude autonomně fungovat v konkurenčním tržním prostředí a nebudou se na něj vztahovat zákony o konkursu.

2. (i) Rada ředitelů alespoň jednou ročně zkoumá operace banky a strategii půjčování v každé přijímající zemi k zajištění plného dodržování cíle a funkcí banky stanovených v článcích 1 a 2 této dohody. Každé rozhodnutí vycházející z takového přezkoumání musí být přijato alespoň dvoutřetinovou většinou ředitelů představujících alespoň tři čtvrtiny celkových hlasovacích práv členů.

(ii) Uvedené přezkoumání zahrnuje mimo jiné posouzení pokroku každé přijímající země v decentralizaci, demonopolizaci a privatizaci a relativní podíl půjček banky soukromým podnikům, státním podnikům v procesu přechodu k účasti na tržně orientované ekonomice anebo privatizaci, a pro potřeby infrastruktury, pro technickou pomoc a jiné účely.

3. (i) Ne více než čtyřicet (40) procent celkové částky půjček, záruk a kapitálových investic poskytnutých bankou, bez ohledu na další operace uveden í v tomto článku, se poskytne státnímu sektoru. Toto procentní omezení bude zpočátku použito na dvouleté období od data zahájení činnosti banky, souhrnně za oba roky, a následně v každém následujícím finančním roce.

(ii) V každé zemi ne více než čtyřicet (40) procent celkové částky půjček, záruk a kapitálových investic poskytnutých bankou za období pěti (5) let, bez ohledu na další operace banky uvedené v tomto článku, se poskytne státnímu sektoru.

(iii) Pro účely tohoto odstavce,

a) státní sektor zahrnuje národní a místní vlády, jejich instituce a společnosti vlastněné nebo řízené jakoukoliv z těchto institucí;

b) půjčka, záruka anebo kapitálový vklad do státního podniku, který se účastní programu na dosažení soukromého vlastnictví a řízení, se nebudou povazovat za poskytnuté státnímu sektoru;

c) půjčky finančnímu zprostředkovateli pro následné půjčování soukromému sektoru nebudou považovány za půjčky státnímu sektoru.

Článek 12

Omezení pro běžné operace

1. Celkový objem nesplacených úvěrů, kapitálových účastí a záruk poskytnutých bankou v rámci jejích běžných operací se v žádném období nezvýší, pokud by tímto zvýšením byl překročen celkový objem nesníženého upsaného kapitálu, rezerv a zisků zahrnutých do jejího běžného kapitálu.

2. Objem investic do majetku nepřesáhne procentní podíl základního jmění příslušné společnosti stanovený v přiměřené výši jako obecné pravidlo radou ředitelů. Banka neusiluje o to, aby prostřednictvím takové investice získala rozhodující podíl akcií ve společnosti a nevykonává takové řízení ani nepřevezme přímou zodpovědnost za řízení jakékoliv společnosti, do které investovala, kromě případů skutečného nebo hrozícího neplnění závazků, vztahujících se ke kterékoliv investici, skutečně nebo hrozící platební neschopnosti společnosti, do které bylo investováno, nebo jiných případů, ve kterých podle názoru banky hrozí ohrožení investice. V těchto případech může banka podniknout taková opatření a využít taková práva, která povazuje za nezbytná na ochranu svých zájmů.

3. Výše kapitálových účastí vydaných bankou v žádném období nepřevýší objem odpovídající jejímu celkovému nesníženému splacenému upsanému kapitálu, ziskům a obecné rezervě.

4. Banka se nezaručí za vývozní úvěry ani nevykonává pojišťovací činnost.

Článek 13

Zásady činnosti

Banka vykonává svoji činnost v souladu s následujícími zásadami:

(i) banka při své činnosti vychází ze zdravých bankovních zásad;

(ii) činnost banky je zajišťována formou financování zvláštních projektů, ať již individuálních nebo zahrnutých do zvláštních investičních programů, a technické pomoci, určených k plnění cíle a úkolů stanovených v článcích 1 a 2 této dohody;

(iii) banka nefinancuje na území člena žádnou akci, pokud člen vyjádří k tomuto financování námitky;

(iv) banka nepřipustí, aby byl ve prospěch kteréhokoliv člena použit neúměrný objem jejích zdrojů;

(v) banka usiluje o dodržování rozumné modifikace svých investic;

(vi) předtím, než je poskytnuta půjčka, záruka nebo kapitálová účast, předloží žadatel příslušný návrh a prezident banky předloží radě ředitelů písemnou zprávu, týkající se návrhu, a doporučení založené na rozboru připraveném aparátem;

(vii) banka neposkytne žádné financování ani materiální možnosti, pokud je žadatel schopen získat postačující financování nebo materiální možnosti z jiných zdrojů za podmínek, které banka považuje za rozumné;

(viii) při poskytování financování nebo záruk banka věnuje patřičnou pozornost tomu, zda dlužník a jeho ručitel, pokud existuje, bude schopen plnit své závazky vyplývající ze smlouvy;

(ix) v případe přímé půjčky povolí banka dlužníkovi čerpat prostředky pouze na pokrytí skutečně vznikajících nákladů;

(x) banka usiluje o obrat svých fondů prodejem svých investic soukromým investorům, kdykoliv to je možné přiměřeně a za uspokojivých podmínek uskutečnit;

(xi) při svých investicích do jednotlivých podniků banka provádí financování za podmínek, které uzná za vhodné, přičemž bere v úvahu požadavky podniku, rizika, která podstupuje banka, a podmínky, za nichž obdobné financování provádějí soukromí investoři;

(xii) banka neuplatní zádně restrikce na dodávky zboží a služeb z kterékoliv země z prostředků jakékoliv půjčky, investice nebo jiného financování v rámci běžných nebo zvláštních operací banky a ve vhodných případech podmíní poskytování svých půjček a jiné operace provedením mezinárodního nabídkového řízení; a

(xiii) banka přijme nutná opatření k zajištění toho, aby prostředky z kterékoliv půjčky, kterou banka poskytla, na niž poskytla záruku nebo na níž se zúčastnila, anebo z kterékoliv kapitálové účasti byly využity pouze k účelům, na něž byla půjčka nebo kapitálová účast určena, a to s patřičnou pozorností k otázkám hospodárnosti a efektivnosti.

Článek 14

Podmínky pro půjčky a záruky

1. U půjček, které banka poskytla, na nichž se zúčastnila nebo na něž poskytla záruky, určí smlouva podmínky příslušné půjčky nebo záruky včetně podmínek týkajících se splácení jistiny, úroků a dalších poplatků a nákladů, splatnosti a termínů splátek půjčky nebo záruky. Při stanovení těchto podmínek bude banka plně respektovat potřebu zajištění svých příjmů.

2. Pokud příjemcem půjček nebo záruk na půjčky není sám člen, ale státní podnik, může banka, pokud je to vhodné, s ohledem na rozdílné přístupy k veřejným podnikům a státním podnikům v přechodu k soukromému vlastnictví a řízení, požadovat od člena nebo členů, na jejichž území má být příslušný projekt realizován, anebo na veřejné agentuře anebo jakékoliv instituci tohoto člena nebo členů, která je pro banku přijatelná, poskytnutí záruky za splacení jistiny a splácení úroků a dalších poplatků a nákladů spojených s půjčkou v souladu s jejími podmínkami. Správní rada každoročně prozkoumá praxi banky v této věcí s patřičným ohledem na úvěruschopnost banky.

3. Smlouva o půjčce nebo záruce výslovně uvede měnu nebo měny nebo ECU, v nichž mají být všechny platby bance vyplývající ze smlouvy provedeny.

Článek 15

Provize a poplatky

1. Banka účtuje k úrokům z úvěrů, které poskytne nebo na nichž participuje jako části svých běžných operací, navíc provizi. Podmínky této provize stanoví rada ředitelů.

2. V případe ručení za úvěr jako součásti svých běžných operací nebo v případe úpisu při prodeji cenných papírů banka účtuje poplatky splatné za podmínek (sazby, lhůty) stanovených radou ředitelů, aby si vytvořila dostatečnou kompenzaci za svá rizika.

3. Rada ředitelů může stanovit jakékoliv jiné platby účtované za běžné operace banky a jakékoliv jiné provize, poplatky nebo ostatní zatěžující platby za své zvláštní operace.

Článek 16

Zvláštní rezerva

1. Částka získaná bankou z provizí a poplatků podle článku 15 této dohody se uloží jako zvláštní rezerva udržovaná pro krytí ztrát banky v souladu s článkem 17 této dohody. Zvláštní rezerva musí být udržována v likvidní formě podle rozhodnutí banky.

2. Jestliže rada ředitelů stanoví, že rozsah zvláštní rezervy je odpovídající, může rozhodnout, že veškeré nebo část příslušných provizí nebo poplatků budou nadále tvořit část příjmu banky.

Článek 17

Metody krytí bankovních ztrát

1. Při běžných operacích banky, v případech, kdy úvěry poskytnuté bankou, úvěry, na nichž banka participuje, anebo bankou zanícené úvěry jsou splácený se zpožděním nebo nejsou spláceny vůbec, a v případech ztrát při úpisech a při investování do majetku banka přijme taková opatření, která považuje za odpovídající. Banka udržuje přiměřenou rezervu na očekávané ztráty.

2. Ztráty vzniklé z běžných operací banky jsou účtovány k tíži:

(i) rezerv zmíněných v odstavci 1 tohoto článku,

(ii) čistého příjmu,

(iii) zvláštní rezervy podle článku 16 této dohody,

(iv) všeobecné rezervy a přebytků,

(v) splaceného kapitálu v původní (nesnížené) hodnotě,

(vi) příslušné částky nesplaceného upsaného použitelného objemu kapitálu, který má být splacen v souladu s ustanoveními odstavců 4 a 5 článku 6 této dohody.

Článek 18

Zvláštní fondy

1.

i) Banka může přijmout správu zvláštních fondů, které jsou určeny, aby sloužily účelu a v rámci funkcí banky ve svých přijímajících zemích a potenciálních přijímajících zemích. Plné náklady na správu jakéhokoliv zvláštního fondu budou účtovány k tíži tohoto zvláštního fondu.

ii) Pro účely pododstavce i) může rada guvernérů na žádost člena, který není přijímající zemí, rozhodnout, že takový člen splňuje podmínky pro získání postavení potenciální přijímající země po takové omezené období a za takových podmínek, jaké budou vhodné. Uvedené rozhodnutí musí schválit minimálně dvě třetiny guvernérů zastupujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů.

iii) Rozhodnutí umožnit členovi získat postavení potenciální přijímající země lze učinit pouze za předpokladu, že takový člen dokáže splnit požadavky na to, aby se stal přijímající zemí. Jde o požadavky stanovené v článku 1 této dohody, ve znění k datu takového rozhodnutí, případně ve znění k datu, kdy vstoupí v platnost změna, kterou rada guvernérů schválila již v době takového rozhodnutí.

iv) Pokud se potenciální přijímající země nestala přijímající zemí na konci období uvedeného v pododstavci ii), banka okamžitě zastaví veškerou zvláštní činnost v této zemi s výjimkou činností směřujících k řádné realizaci, ochraně a zachování aktiv zvláštního fondu a k úhradě závazků, které v této souvislosti vznikly.

2. Zvláštní fondy přijaté bankou smějí být použity v jejích přijímajících zemích a potenciálních přijímajících zemích jakýmkoliv způsobem a za jakýchkoliv podmínek, které odpovídají účelu a funkcím banky a které jsou ve shodě s ostatními příslušnými ustanoveními této dohody a s dohodou nebo dohodami, které se vztahují k těmto fondům.

3. Banka přijme taková pravidla, jaká mohou být požadována pro zřízení, správu a užití každého zvláštního fondu. Taková pravidla musí být v souladu s ustanoveními této dohody, s výjimkou těch ustanovení, která jsou jednoznačně příslušná pouze pro běžné operace banky.

Článek 19

Zdroje zvláštních fondů

Pojem „zdroje zvláštních fondů" se vztahuje ke zdrojům jakéhokoliv zvláštního fondu a zahrnuje:

(i) fondy přijaté bankou pro zahrnutí do jakéhokoliv zvláštního fondu;

(ii) fondy splacené ve vztahu k úvěrům nebo zárukám a výtěžky investic cenných papírů financovaných ze zdrojů jakéhokoliv zvláštního fondu, které podle pravidel upravujících tento zvláštní fond obdrží takovýto zvláštní fond; a

(iii) výnos plynoucí z investic zdrojů zvláštních fondů.

ČÁST IV

VÝPŮJČKY A DALŠÍ ZMOCNĚNÍ

Článek 20

Všeobecná zmocnění

1. Banka je, mimo dalších zmocnění, která jsou specifikována v jiných částech této dohody, zmocněna:

(i) vypůjčit si finanční prostředky v členských zemích nebo kdekoliv vždy za předpokladu, že:

a) před prodejem svých obligací na území příslušné země získá její souhlas, a

b) pokud dlužní úpisy banky mají znít na národní měnu členské země, banka získá její souhlas;

(ii) investovat nebo deponovat fondy, které nejsou třeba pro provádění jejich operací;

(iii) nakupovat a prodávat na sekundárním trhu cenné papíry, které banka vydala, za něž se zaručila či do nichž investovala;

(iv) ručit za cenné papíry, do nichž investovala, aby umožnila jejich prodej;

(v) upisovat nebo účastnit se upisování cenných papírů vydaných jakoukoliv společností se záměrem shodným s cílem a funkcemi banky;

(vi) poskytovat technické rady a pomoc, které slouží jejímu cíli a spadají do její činnosti;

(vii) vykonávat další zmocnění a schvalovat další nařízení a omezení, bude-li to nutné nebo vhodné pro podporu cíle a funkcí, které jsou v souladu s ustanoveními této dohody; a

(viii) uzavírat dohody o spolupráci s jakoukoliv veřejnou či soukromou entitou či entitami.

2. Každý cenný papír vydaný nebo garantovaný bankou ponese na své lícové straně nápadné prohlášení v tom smyslu, že toto není dlužní papír jakékoliv vlády nebo člena, není-li to dlužní papír určité vlády či člena, v takovém případě to musí být tak konstatováno.

ČÁST V

MĚNY

Článek 21

Určení a použití měn

1. Kdykoliv je třeba podle této dohody určit, zda kterákoliv měna je pro účely této dohody volně směnitelná, je toto rozhodnutí učiněno bankou, která vezme v úvahu rozhodující požadavek, a to zabezpečení vlastního finančního prospěchu. Je-li to nezbytné, banka rozhodnutí učiní po konsultaci s Mezinárodním měnovým fondem.

2. Členové neuvalí žádné omezení na inkasa, držení, použití či transfer prováděný bankou na:

(i) měny nebo ECU, které banka získala splacením podílů na základním jmění v souladu s článkem 6 této dohody;

(ii) měny získané bankou výpůjčkami;

(iii) měny a další zdroje spravované bankou ve formě příspěvků do zvláštních fondů; a

(iv) měny získané bankou úhradou jistiny, úroků, dividend nebo jiných poplatků souvisejících s půjčkami nebo investicemi; nebo dále jako výnosy z investování finančích prostředků uvedených v bodech (i) až (iii) tohoto odstavce nebo měny získané úhradou provize a dalších poplatků.

ČÁST VI

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ

Článek 22

Struktura

Banka má radu guvernérů, radu ředitelů, prezidenta a jednoho anebo více viceprezidentů, a pokud je to nutné, další vedoucí představitelé a pracovníky.

Článek 23

Složení rady guvernérů

1. Každý člen je zastoupen v radě guvernérů a jmenuje jednoho guvernéra a jednoho alternáta. Každý guvernér a jeho alternát hájí zájmy člena, jenž je jmenoval. Žádný z alternátů nesmí hlasovat, vyjma nepřítomnosti svého nadřízeného. Na každé výroční schůzi rada zvolí jednoho z guvernérů předsedou, který vykonává úřad do zvolení dalšího předsedy.

2. Guvernéři a alternáti zastávají úřad bez odměny vyplácené bankou.

Článek 24

Pravomoc rady guvernérů

1. Všechna pravomoc banky je udělena radě guvernérů.

2. Rada guvernérů může převést veškeré nebo některé ze svých pravomocí na radu ředitelů s výjimkou následujících pravomocí:

(i) přijímat noví členy a stanovovat podmínky jejich přijetí;

(ii) zvýšit nebo snížit základní jmění banky;

(iii) přerušit členství člena;

(iv) učinit rozhodnutí o odvoláních proti rozhodnutím rady ředitelů týkajících se výkladů anebo uplatňování této dohody;

(v) schvalovat sjednání všeobecných dohod o spolupráci s jinými mezinárodními organizacemi;

(vi) volit ředitele a prezidenta banky;

(vii) rozhodovat o odměňování ředitelů a alternátů a o platu a dalších podmínkách dohody uzavírané s prezidentem;

(viii) schvalovat po ověření auditorské zprávy bilance a výkazy zisků a ztrát banky;

(ix) rozhodovat o rezervách a o alokaci čistého zisku banky;

(x) měnit tuto dohodu;

(xi) rozhodovat o ukončení operací banky a o rozdělení aktiv banky; a

(xii) vykonávat takové další pravomoci, které jsou touto dohodou výsadně uděleny radě guvernérů.

3. Rada guvernérů si ponechá plnou moc k výkonu úřední moci nad jakoukoliv záležitostí převedenou nebo přidělenou radě ředitelů podle odstavce 2 tohoto článku či v jiné části této dohody.

Článek 25

Rada guvernérů (procedurální otázky)

1. Rada guvernérů pořádá výroční zasedání a další jednání, která jsou organizována radou nebo svolána radou ředitelů. Jednání rady guvernérů se svolávají radou ředitelů na žádost alespoň pěti (5) členů banky nebo členů, kteří jsou držiteli alespoň jedné čtvrtiny celkového počtu hlasovacích práv členů.

2. Jakékoliv zasedání rady guvernérů je schopné usnášet se, jsou-li přítomný dvě třetiny guvernérů, pod podmínkou, že taková většina reprezentuje alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasovacích práv členů.

3. Rada guvernérů může vymezit postup, podle kterého rada ředitelů může, v případě, že tento postup považuje rada ředitelů za vhodný, získat zplnomocnění ve věcí řešení specifických otázek, aniž by pro toto řešení byla svolána rada guvernérů.

4. Rada guvernérů a rada ředitelů v rámci svého zmocnění mohou schválit taková pravidla nebo stanový a založit takové pomocné orgány, které mohou být nutné nebo vhodné pro řízení banky.

Článek 26

Složení rady ředitelů

1. Rada ředitelů je tvořena dvaceti třemi (23) členy, kteří nejsou členy rady guvernérů, z nichž:

(i) jedenáct (11) je zvoleno guvernéry, kteří zastupují Belgii, Dánsko, Francii, Spolkovou republiku Německo, Řecko, Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Spojené království, Evropské hospodářské společenství a Evropskou investiční banku; a

(ii) dvanáct (12) je zvoleno guvernéry, kteří zastupují další členy, z nichž:

a) čtyři (4) jsou zvoleni guvernéry zastupujícími ty země, které jsou uvedení v příloze A jako země střední a východní Evropy mající nárok na pomoc banky;

b) čtyři (4) jsou zvoleni guvernéry zastupujícími ty země, které jsou uvedení v příloze A jako ostatní evropské země;

c) čtyři (4) jsou zvoleni guvernéry zastupujícími ty země, které jsou uvedení v příloze A jako mimoevropské země.

Ředitelé kromě zastupování členů, jejichž guvernéry byli zvoleni, mohou též zastupovat členy, kteří jim přidělili své hlasy.

2. Ředitelé jsou vysoce kompetentní lidé, pokud jde o ekonomickou a finanční problematiku, a jsou voleni v souladu s ustanoveními přílohy B.

3. Rada guvernérů může zvýšit nebo snížit počet rady ředitelů nebo změnit její složení tak, aby zohlednila změny v počtu členů banky, a to při souhlasu minimálně dvou třetin počtu guvernérů, kteří představují alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasovacích práv členů. Bez ujmy na výkonu těchto pravomocí pro následně volby, počet a složení druhé rady ředitelů se stanoví podle odstavce 1 tohoto článku.

4. Každý ředitel jmenuje alternáta, který má pravomoc zastupovat ředitele během jeho nepřítomnosti. Ředitel a jeho alternát jsou státními příslušníky členských zemí. Žádný člen není zastupován více než jedním ředitelem. Alternát se může zúčastnit schůze rady, smí však hlasovat pouze tehdy, jestliže zde jedná v zastoupení svého nadřízeného.

5. Ředitele zastávají tuto funkci po dobu tří (3) let a mohou být znovu zvoleni. První rada ředitelů bude zvolena radou guvernérů na zahajovacím zasedání a bude zastávat tuto funkci až do doby konání bezprostředně následujícího výročního zasedání rady guvernérů nebo, pokud rada tak rozhodne na tomto výročním zasedání, až do doby konání následujícího výročního zasedání. Ředitelé vykonávají svoji funkci do té doby, dokud jejich nástupci nejsou vybráni a nenastoupí do funkce. Pokud je funkce ředitele neobsazena více než sto osmdesát (180) dní před koncem funkčního období, zvolí guvernéři, kteří volili bývalého ředitele, nástupce pro zbývající období v souladu s ustanoveními přílohy B. Pro tuto volbu je nutní většina odevzdaných hlasů guvernérů. Jestliže místo ředitele je neobsazeno sto osmdesát (180) nebo méně dní před koncem funkčního období, nástupce může být pro zbývající období obdobně zvolen hlasováním těch guvernérů, kteří volili bývalého ředitele, přičemž je požadována prostá většina odevzdaných hlasů guvernérů. Po dobu, kdy místo ředitele zůstává neobsazeno, vykonává funkci ředitele jeho zástupce s výjimkou zmocnění jmenovat alternáta.

Článek 27

Pravomoc rady ředitelů

Bez ujmy na pravomoc rady guvernérů stanovenou v článku 24 této dohody, rada ředitelů zodpovídá za řízení celkových operací banky a vykonává za tímto účelem, vedle pravomoci dané jí výslovně touto dohodou, všechny pravomoci delegované na ni radou guvernérů, a to zejména:

(i) připravovat práci rady guvernérů;

(ii) v souladu s obecnými direktivami rady guvernérů stanovit politiku a přijímat rozhodnutí v souvislosti s půjčkami, garancemi, investicemi do základního jmění, výpůjčkami banky, zabezpečením technické pomoci a dalšími operacemi banky;

(iii) předkládat ověřené účetní závěrky za každý finanční rok k odsouhlasení radě guvernérů na každém výročním zasedání; a

(iv) schvalovat rozpočet banky.

Článek 28

Rada ředitelů (procedurální otázky)

1. Rada ředitelů působí v centrále banky a schází se tak často, jak to vyžadují záležitosti banky.

2. Jakékoliv zasedání rady ředitelů je schopné usnášet se, je-li přítomna většina ředitelů, pod podmínkou, že taková většina reprezentuje alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasovacích práv členů.

3. Rada ředitelů schválí nařízení, podle kterého může člen v případě, že členem rady není ředitel se státní příslušností dotyčného člena, vyslat svého zástupce na jakékoliv zasedání rady ředitelů, pokud se projednává věc, která se týká zejména tohoto člena. Zástupce tohoto člena však nebude mít hlasovací právo.

Článek 29

Hlasování

1. Hlasovací síla každého člena odpovídá poctu upsaných akcií v základním jmění banky. V případě, že jakýkoliv člen nesplatí část částky splatné v souvislosti s jeho závazkem ke splaceným akciím podle článku 6 této dohody, nebude tento člen moci, do doby, než tuto částku splatí, vykonávat část svých hlasovacích práv rovnající se poměru, který jeho splatná, avšak nezaplacená částka má k celkovému objemu splaceného kapitálu upsaného členem v základním jmění banky.

2. Při hlasování v radě guvernérů je každý guvernér oprávněn odevzdat hlasy člena, jehož zastupuje. Není-li v dohodě výslovně uvedeno jinak, všechny otázky schvaluje rada guvernérů většinou hlasovacích práv hlasujících členů.

3. Při hlasování v radě ředitelů je každý ředitel oprávněn odevzdat takový počet hlasů, na které mají právo guvernéři, kteří ho zvolili, a zároveň je každý ředitel oprávněn odevzdat ty hlasy, ke kterým jsou oprávněni guvernéři, kteří mu přidělili své hlasy podle části D přílohy B. Ředitel reprezentující více než jednoho člena může samostatně dát své hlasy členům, které zastupuje. Není-li v dohodě výslovně stanoveno jinak a s výjimkou všeobecných politických rozhodnutí, která musí být přijata alespoň dvoutřetinovou většinou z celkového poctu hlasovacích práv hlasujících členů, o všech otázkách rozhoduje rada ředitelů většinou hlasovacích práv hlasujících členů.

Článek 30

Prezident

1. Rada guvernérů zvolí prezidenta banky většinovým hlasováním guvernérů představujících alespoň většinu celkových hlasovacích práv členů. Prezident v době vykonávání úřadu není guvernérem, ředitelem ani jejich alternátem.

2. Funkční období prezidenta je čtyřleté. Prezident může být znovu zvolen. Prezident však přestane vykonávat funkci, pokud rada guvernérů tak rozhodne minimálně dvoutřetinovým schvalujícím hlasováním guvernérů představujících alespoň dvě třetiny celkového poctu hlasů členů. Bude-li úřad prezidenta z jakéhokoliv důvodu neobsazen, rada guvernérů v souladu s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku zvolí nástupce na období až čtyři (4) roky.

3. Prezident nehlasuje s výjimkou rozhodujícího hlasování v případe vyrovnanosti hlasů. Prezident se může zúčastnit zasedání rady guvernérů a předsedá zasedáním rady ředitelů.

4. Prezident je zákonným představitelem banky.

5. Prezident stojí v čele aparátu banky. Je zodpovědný za organizaci, jmenování a propouštění vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců dle zásad přijatých radou ředitelů. Při jmenování vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců musí prezident, vzhledem k prvořadému významu zdatnosti a technické schopnosti, mít na zřeteli širokou zeměpisnou základnu členů banky.

6. Prezident vede podle direktiv rady guvernérů operační obchodní činnost banky.

Článek 31

Viceprezident(i)

1. Na základě doporučení prezidenta banky jmenuje rada ředitelů jednoho či několik viceprezidentů. Viceprezident vykonává funkci po takovou dobu, má takovou pravomoc a plní takoví funkce ve správním aparátu banky, jaké stanoví rada ředitelů. V nepřítomnosti ci zaneprázdněnosti prezidenta vykonává viceprezident funkci a činnosti prezidenta.

2. Viceprezident se může účastnit zasedání rady ředitelů, nemá však hlasovací právo na těchto zasedáních s výjimkou těch případů, kdy hlasuje hlasem rozhodným v zastoupení prezidenta.

Článek 32

Mezinárodní postavení banky

1. Banka nepřijme zvláštní fondy nebo jiné půjčky či finanční pomoc, které by byly v rozporu, odchylovaly se či jinak měnily její cíl či funkce.

2. Banka, její prezident, viceprezident(i), vedoucí pracovníci a ostatní zaměstnanci při rozhodování berou na zřetel výhradně závažné věcí týkající se cíle, funkcí a činností banky tak, jak je stanoveno v této dohodě. Tato hlediska jsou posuzována nezaujatě a tak, aby byly dosažený a uskutečněny cíle a funkce banky.

3. Prezident, viceprezident(i), vedoucí pracovníci a ostatní zaměstnanci banky při výkonu svých povinností podléhají výhradně bance, a nikoliv jiné instituci. Každý člen banky respektuje mezinárodní postavení a charakter těchto úředních povinností a zdrží se veškerých pokusů ovlivňovat kohokoliv z nich při výkonu jejich funkce.

Článek 33

Umístění banky

1. Centrála banky je umístěna v Londýně.

2. Banka může zřídit zastupitelství nebo pobočky na území kteréhokoliv člena banky.

Článek 34

Depozitáře a kontaktní postup

1. Každý člen určí centrální banku nebo takovou jinou instituci, na které se dohodne s bankou, depozitářem veškerých měnových zásob, jakož i dalších aktiv banky.

2. Každý člen určí příslušnou oficiální instituci, se kterou může banka být ve spojení při řešení jakékoliv záležitosti vyplývající z této dohody.

Článek 35

Publikování výročních zpráv a poskytovaní informací

1. Banka zveřejní výroční zprávu obsahující ověřenou roční účetní závěrku a rozešle členům vždy jednou za tři měsíce či za kratší období výkaz celkového finančního hospodaření a výkaz zisku a ztrát dokumentující výsledky jejích finančních operací. Finanční účty se vedou v ECU.

2. Banka každoročně podá zprávu o vlivu činnosti banky na životní prostředí a může, je-li to nutné pro podporu jejich záměrů, zveřejňovat další takové zprávy.

3. Kopie všech zpráv, výkazů a publikací vypracovaných podle ustanovení tohoto článku se rozesílají všem členům.

Článek 36

Rozdělení zisku

1. Rada guvernérů stanoví minimálně jednou do roka výři té části zisku banky, která se po provedení přídělu do rezerv, a je-li to nutné, po vytvoření rezervy na očekávané ztráty podle odstavce 1 článku 17 této dohody přidělí do rezervy nebo na jiné potřeby, a dále stanoví výši části zisku, která se, existuje-li, rozdělí. Jakékoliv takové rozhodnutí o přidělení zisku banky na jiné potřeby bude přijato alespoň dvoutřetinovou většinou guvernérů představujících alespoň dvě třetiny celkového poctu hlasů. Žádné takové přidělení a žádné rozdělení se neuskuteční, dokud rezerva banky nedosáhne částky ve výři alespoň deset (10) procent základního jmění.

2. Jakékoliv rozdělení uvedené v předcházejícím odstavci se uskuteční úměrně k počtu splacených akcií držených každým členem s tím, že pro výpočet budou brány v úvahu jen splátky obdržené v hotovosti a směnky vyinkasované v souvislosti s těmito akciemi během příslušného finančního roku.

3. Platby každému členovi se provedou způsobem určeným radou guvernérů. Platby a jejich využití členem nejsou předmětem restrikcí žádného člena.

ČÁST VII

VYSTOUPENÍ A PŘERUŠENÍ ČLENSTVÍ

DOČASNÉ PŘERUŠENÍ A UKONČENÍ OPERACÍ

Článek 37

Právo členů na vystoupení

1. Každý člen může vystoupit z banky kdykoli tak, že to oznámí písemně bance v místě její centrály.

2. Vystoupení člena vstoupí v platnost a jeho členství zanikne datem uvedeným v oznámení o úmyslu vystoupit, avšak v žádném případě nikoli dříve než šest (6) měsíců poté, co banka takové oznámení obdržela. Nicméně kdykoliv předtím, než se vystoupení stane platným, může člen oznámit bance, že ruší své oznámení o úmyslu vystoupit.

Článek 38

Přerušení členství

1. Pokud člen neplní jakoukoli ze svých povinností vůči bance, banka může přerušit jeho členství rozhodnutím přijatým alespoň dvoutřetinovou většinou guvernérů představujících alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasů členů. Člen, jehož členství bylo takto přerušeno, přestane být automatický členem po uplynutí jednoho roku od data přerušení členství, ledaže by bylo přijato rozhodnutí stejnou většinou o tom, že přerušení členství je zrušeno.

2. V době přerušení členství nemůže člen užívat práv podle této dohody s výjimkou práva odstoupení, přičemž však zůstává vázán všemi svými závazky.

Článek 39

Vyrovnaní účtů s bývalými členy

1. Po datu, jímž člen přestává být členem, zůstává takový bývalý člen zavázán za své přímé a potenciální závazky vůči bance, dokud jakékoliv půjčky, investice do majetku či záruky, či jejich části dohodnuté předtím, než přestal být členem, zůstávají nesplacený. Avšak přestává být vázán z titulu půjček, investic do majetku či záruk sjednaných bankou po tomto datu a rovněž se přestává podílet jak na příjmech, také na nákladech banky.

2. V momentě, kdy člen přestává být členem, banka zařídí odkoupení jeho bývalého členského podílu v rámci vypořádání účtů s tímto bývalým členem v souladu s ustanoveními tohoto článku. Pro tento účel bude hodnota členského podílu hodnotou figurující v knihách banky k datu ukončení členství, přičemž původní nákupní cena každé akcie bude její maximální hodnotou.

3. Splacení akcií zpětně odkoupených bankou podle tohoto článku se bude řídit následujícími podmínkami:

(i) jakákoli částka náležející členovi za jeho akcie bude zadržena tak dlouho, dokud bývalý člen, jeho centrální banka či jakékoli z jeho agentur a institucí zůstane v závazku jakožto dlužník či ručitel vůči bance, a taková částka může být, pokud to banka uzná za vhodné, použita na úhradu jakéhokoli takového závazku při jeho splatnosti. Žádná částka nebude zadržena z titulu závazků člena vyplývajících z jeho upsání akcií dle odstavců 4, 5 a 7 článku 6 této dohody. V žádném případe nebude žádní částka příslušející členovi za jeho akcie vyplacena dříve než šest (6) měsíců po uplynutí data, jímž člen přestal být členem;

(ii) splácení akcií se provádí řas od casu tak, jak jsou předávaný bývalým členem, a to ve výři, v níž částka za odkup akcií dle odstavce 2 tohoto článku přesahuje celkovou výři závazků z titulu půjček, investic do majetku a záruk v bode (i) tohoto odstavce až do momentu, dokud bývalý člen neobdrží celkovou odkupní cenu;

(iii) platby budou prováděný za podmínek a v takových plně směnitelných měnách či ECU a k takovým datům, jak rozhodne banka;

(iv) pokud banka utrpí ztrátu z titulu jakékoliv záruky, (účasti na půjčkách či půjček, které byly nesplaceny k datu, kdy člen přestal být členem, nebo pokud banka utrpěla ztrátu z titulu investic do majetku držených k tomuto datu, a pokud částka těchto ztrát přesahuje výři rezerv vytvořených pro případ ztrát k datu, kdy člen přestal být členem, splatí takovýto bývalý člen na požádání částku, o níž by odkupní cena jeho akcií byla bývala snížena, kdyby uvedené ztráty byly bývalý vzaty v úvahu při stanovení odkupní ceny akcií. Dále zůstane bývalý člen zavázán z titulu jakékoliv výzvy ke splacení nesplaceného upsaného kapitálu podle odstavce 4 článku 6 této dohody, a to v rozsahu, v jakém by byl býval požádán, pokud by bývalo došlo k nedostatečnosti kapitálu a pokud by byla bývala žádost učiněna v době stanovení výře odkupní ceny jeho akcií.

4. Pokud banka ukončí své operace dle článku 41 této dohody během šesti měsíců (6) od data, k němuž bývalý člen přestal být členem, veškerá práva tohoto bývalého člena budou určena v souladu s článkem 41 a 43 této dohody.

Článek 40

Dočasné přerušení operací

Při naléhavé potřebě může rada ředitelů dočasně přerušit operace banky z titulu nových půjček, ručení, upisování, technické pomoci a investic do akciového kapitálu, dokud rada guvernérů dále nezváží a nepřijme rozhodnutí.

Článek 41

Ukončení operací

Banka může ukončit své operace se souhlasem alespoň dvou třetin guvernérů představujících alespoň tři čtvrtiny členských hlasů. Při takovém ukončení operací banka zastaví nadále veškerou činnost s výjimkou činností směřujících ke spořádané realizaci, zachování a ochraně svých aktiv a k úhradě svých závazků.

Článek 42

Závazky členu a splacení pohledávek

1. V případě ukončení operací banky zůstávají všichni členové zavázáni v rozsahu nesplacených upsaných podílů na základním jmění banky, dokud všechny pohledávky věřitelů, včetně případných pohledávek, nejsou zaplaceny.

2. Věřitelé z titulu běžných operací, kteří mají přímé pohledávky, jsou vyplaceni, za prvé z aktiv banky, za druhé ze splátek náležejících bance z titulu nesplaceného kapitálu, a dále ze splátek náležejících bance z titulu použitelného kapitálu. Před uskutečněním jakýchkoliv splátek věřitelům, kteří mají přímé pohledávky, rada ředitelů přijme taková opatření, jaká jsou dle jejího posouzení nutná pro to, aby zajistila úměrně rozdělení mezi držitele přímých a případných pohledávek.

Článek 43

Rozdělení aktiv

1. Žádné rozdělení podle této části se neuskuteční členům z titulu jejich upsaných podílů na základním jmění banky, dokud:

(i) všechny závazky vůči věřitelům nebyly uhrazený či na ně vytvořeny rezervy;

(ii) rada guvernérů nerozhodla alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů představujících alespoň tři čtvrtiny celkových členských hlasů o provedení takového rozdělení.

2. Jakékoli rozdělení aktiv banky členům je úměrné základnímu jmění drženému každým členem a je provedeno tehdy a za takových podmínek, jaké banka považuje za správné a spravedlivé. Podíly na aktivech nemusí být u každého člena jednotné z hlediska typu aktiv. Žádný člen nemá právo na podíl v takovém rozdělení aktiv, dokud neuhradí veškeré své závazky bance.

3. Každý člen, který obdrží aktiva rozdělená podle tohoto článku, bude z titulu těchto aktiv požívat stejných práv jako banka před jejich rozdělením.

ČÁST VIII

STATUS, IMUNITY, VÝSADY A VÝJIMKY

Článek 44

Cíle této části

S cílem umožnit bance plnit její poslání a funkce, jimiž je pověřena, je jí na území každého člena přiznáno postavení, imunity, výsady a výjimky uvedené v této části.

Článek 45

Status banky

Banka má plnou právní subjektivitu, a zejména právní oprávnění:

(i) vstupovat do závazků,

(ii) nabývat a disponovat movitým a nemovitým majetkem,

(iii) vést právní řízení.

Článek 46

Postavení banky ve vztahu k soudnímu procesu

Soudní jednání proti bance může být vedeno pouze příslušným soudem na území země, v níž má banka úřadovnu, v níž jmenovala svého agenta pro přijímání soudních listin anebo vydala či se zaručila za emisi cenných papírů. Banka však nemůže být žalována svými členy anebo osobami jednajícími v zájmu členů anebo osobami odvozujícími své pohledávky od členů. Na majetek a aktiva banky, ať jsou uložený kdekoliv nebo držený kýmkoliv, se vztahuje imunita na všechny formy zabavení, zadržení anebo exekuce až do vynesení konečného rozsudku proti bance.

Článek 47

Imunita aktiv vůči zabavení

Majetek a aktiva banky, kdekoliv umístěné a kýmkoliv držené, jsou imunní vůči prohledání, zabavení, konfiskaci, vyvlastnění anebo jinému násilnému za-držení správním nebo zákonným aktem.

Článek 48

Imunita archivu

Archivy banky, jakož i všechny dokumenty patřící bance nebo držení bankou, jsou nedotknutelní.

Článek 49

Osvobození aktiv od omezení

V rozsahu nezbytném pro zabezpečení cíle a funkcí banky a podle ustanovení této dohody jsou aktiva a všechen majetek banky osvobozený od restrikcí, regulace, kontroly a moratorií všech druhů.

Článek 50

Výsada komunikace

V rámci oficiální komunikace poskytne každý člen bance stejné zacházení, jaké poskytne při oficiální komunikaci jakémukoliv dalšímu členovi.

Článek 51

Imunity vedoucích pracovníku a zaměstnanců

Všichni guvernéři, ředitele, alternáti, vedoucí pracovníci a zaměstnanci banky a experti, provádějící úkoly z pověření banky, požívají imunity ve věcech konaných při jejich úřední činnosti s výjimkou případů, kdy je imunity zbaví banka; jejich úřední dokumenty jsou nedotknutelné. Tato imunita se však nevztahuje na občanskoprávní odpovědnost za škody vzniklé při dopravních nehodách způsobených guvernérem, ředitelem, alternátem, vedoucím pracovníkem, zaměstnancem nebo expertem.

Článek 52

Výsady vedoucích pracovníků a zaměstnanců

1. Všichni guvernéři, ředitelé, alternáti, vedoucí pracovníci a zaměstnanci banky a experti pracující pro banku:

(i) nejsou-li místními státními příslušníky, jsou jim poskytovány imunity od imigračních omezení, přihlašovacích povinností pro cizince a závazků státní služby a jsou jim poskytovány stejné úlevy z devizových předpisů a ve stejné míře, jako poskytují členové představitelům a zaměstnancům srovnatelného postavení jiných členů; a

(ii) je jim zaručeno stejné zacházení ve věci cestovních úlev, jaké poskytují členové představitelům a zaměstnancům srovnatelného postavení jiných členů.

2. Manželkám a přímým rodinným příslušníkům těch ředitelů, alternátů, vedoucích pracovníků, zaměstnanců a expertů banky, kteří žijí v zemi hlavního sídla banky, bude poskytnuta možnost přijmout v této zemi zaměstnání. Manželky a přímí rodinní příslušníci ředitelů, alternátů, vedoucích pracovníků, zaměstnanců a expertů banky, kteří žijí v zemi sídla agentury nebo pobočky banky, by měli podle možnosti v souladu s místními předpisy mít v dané zemi obdobnou možnost. Banka sjedná zvláštní smlouvy k provedení ustanovení tohoto odstavce se zemí hlavního sídla banky a případně s dalšími příslušnými zeměmi.

Článek 53

Osvobození od zdanění

1. V rámci své úřední činnosti banka, její aktiva, majetek a příjmy jsou osvobozený od všech přímých daní.

2. Nakupuje-li banka zboží nebo používá-li služeb významné hodnoty nutné pro výkon úřední činnosti banky a zahrnují-li ceny tohoto zboží nebo těchto služeb daně nebo poplatky, pak člen, který tyto daně nebo poplatky uvalil, přijme, pokud lze tyto daně nebo poplatky kvantifikovat, příslušná opatření k osvobození od těchto daní nebo poplatků nebo k zabezpečení jejich náhrady.

3. Zboží dovážené bankou a nutné pro výkon její úřední činnosti je osvobozeno od všech dovozních cel a daní, jakož i od všech dovozních zákazů a omezení. Obdobně zboží vyvážené bankou a nutné pro výkon její úřední činnosti je osvobozeno od všech vývozních cel a daní a od všech vývozních zákazů a omezení.

4. Získané nebo dovezené zboží a osvobozené podle tohoto článku nebude prodáno, pronajato, půjčeno nebo předáno za poplatek či bezplatně, s výjimkou případů v souladu s podmínkami stanovenými členy, kteří poskytli osvobození nebo náhradu.

5. Ustavení tohoto článku se nevztahují na daně a poplatky, které jsou pouze platbou za služby veřejných podniků.

6. Ředitelé, alternáti, vedoucí pracovníci a zaměstnanci banky podléhají ve prospěch banky platné vnitřní dani z platů a dalších příjmů vyplácených bankou; zdaňování podléhá podmínkám a pravidlům, které rada guvernérů schválí do jednoho roku od data vstupu v platnost této dohody. Počínaje datem, ke kterému bude tato daň zavedena, budou tyto platy a příjmy osvobozený od státní daně z příjmů. Členové však mohou platy a příjmy takto osvobozené od zdaňování vzít na zřetel při stanovení výře daní vztahujících se na příjmy z jiných zdrojů.

7. Nehledě na ustanovení odstavce 6 tohoto článku může člen společně se svými doklady o ratifikaci, přijetí nebo schválení uložit prohlášení, že si ponechává pro sebe a své orgány právo zdaňovat platy a příjmy vyplácené bankou jeho státním příslušníkům. Banka je osvobozena od závazků týkajících se splácení, zadržování nebo vybírání těchto daní. Banka neposkytne náhradu za tyto daně.

8. Odstavec 6 tohoto článku se nevztahuje na penze a anuity vyplácené bankou.

9. Obligace nebo cenné papíry vydané bankou, včetně dividend nebo úroků z nich plynoucích, bez ohledu na to, kým jsou držený, nebudou žádným způsobem zdaněny:

(i) pokud by tím obligace nebo cenné papíry byly znevýhodněny pouze z toho důvodu, že byly vydány bankou, nebo

(ii) pokud jediným právním základem pro takové zdanění je místo nebo měna, ve které je listina vydána, splatná anebo splacena; nebo umístění kanceláře anebo místo obchodní činnosti banky.

10. Obligace nebo cenné papíry, na něž banka poskytla záruku, včetně dividend nebo úroků z nich plynoucích, bez ohledu na to, kým jsou držený, nebudou žádným způsobem zdaněny:

(i) pokud by tím obligace anebo cenné papíry byly znevýhodněny pouze z toho důvodu, že na ne banka poskytla záruku; nebo

(ii) pokud jediným právním základem pro takové zdanění je umístění kanceláře anebo místo obchodní činnosti banky.

Článek 54

Provádění této časti

Každý člen urychleně přijme opatření potřebná k provádění ustanovení této části a informuje banku o podrobnostech opatření, které přijal.

Článek 55

Vzdaní se práva na imunity, výsady a osvobození

Imunity, výsady a osvobození přiznané podle této části jsou poskytnuty v zájmu banky. Rada ředitelů se může v rozsahu a za podmínek, které určí, vzdát kterékoliv z imunit, výsad a osvobození poskytnutých v této části, a to v případech, kdy takový postup by byl, dle jejího názoru, vhodný z hlediska zájmů banky. Prezident má právo a povinnost vzdát se jakékoliv imunity, výsady a osvobození týkajících se kteréhokoliv vedoucího představitele, zaměstnance anebo experta banky s výjimkou prezidenta či viceprezidenta v případech, kdy dle jeho názoru by tato imunita, výsada a osvobození zabránily soudnímu projednávání a kdy toto může být zrušeno bez ujmy na zájmech banky. V podobných případech a za stejných podmínek rada ředitelů má právo a povinnost vzdát se kterékoliv imunity, výsady či osvobození, které se týkají prezidenta a každého viceprezidenta.

ČÁST IX

ZMĚNY, VÝKLAD, ARBITRÁŽ

Článek 56

Změny

1. Každý návrh na změnu této dohody, ať již vychází od člena, guvernéra nebo rady ředitelů, bude sdělen předsedovi rady guvernérů, který předloží návrh této radě. Pokud rada guvernérů navrhovanou změnu schválí, banka se dotáže urychleným způsobem všech členů, zda navrhovanou změnu přijímají. Pokud alespoň tři čtvrtiny členů (včetně nejméně dvou zemí střední a východní Evropy uvedených v příloze A) majících minimálně čtyři pětiny celkového počtu všech členských hlasů navrhovanou změnu schválí, potvrdí banka tuto skutečnost formálním sdělením všem svým členům.

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1 tohoto článku:

(i) souhlasné přijetí všemi členy je vyžadováno v případě jakékoliv změny pozměňující:

a) právo vystoupit z banky;

b) právo týkající se nabytí základního jmění podle článku 5 odst. 3 této dohody;

c) omezení závazku podle článku 5 odst. 7 této dohody; a

d) cíle a úlohy banky ve smyslu článků 1 a 2 této dohody;

(ii) souhlasné přijetí alespoň třemi čtvrtinami členů majících alespoň osmdesát pět (85) procent celkového poctu volebních hlasů členů je vyžadováno v případě jakékoliv změny pozměňují odstavec 4 článku 8 této dohody.

Jakmile jsou splněný požadavky k přijetí navrhované změny, banka potvrdí tuto skutečnost formálním sdělením všem svým členům.

3. Změny vstoupí v platnost pro všechny členy tři (3) měsíce po datu formálního sdělení podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, pokud rada guvernérů neurčí jinou lhůtu.

Článek 57

Vyklad a provádění

1. Jakákoliv otázka týkající se výkladu nebo provádění ustanovení této dohody, která by vznikla mezi kterýmkoliv členem a bankou nebo mezi kterýmikoliv členy banky, bude předána k rozhodnutí radě ředitelů. Pokud členem rady ředitelů není ředitel se státní příslušností dotyčného člena, pak bude člen, jehož se otázka týká, oprávněn k přímému zastoupení na schůzi rady ředitelů po dobu posuzování otázky. Představitel tohoto člena však nebude mít hlasovací právo. Právo k přímému zastoupení bude upraveno radou guvernérů.

2. Ve všech případech, ve kterých rada ředitelů vydala rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, může kterýkoliv člen požadovat, aby byla otázka předána radě guvernérů, jejíž rozhodnutí bude konečné. Do rozhodnutí rady guvernérů může banka, pokud to považuje za nutné, jednat na základě rozhodnutí rady ředitelů.

Článek 58

Arbitráž

Pokud by vznikla neshoda mezi bankou a členem, jehož členství bylo ukončeno, nebo mezi bankou a kterýmkoliv členem po přijetí rozhodnutí o ukončení činnosti banky, bude tato neshoda předána k arbitrážnímu soudu tří (3) soudců, z nichž jeden bude jmenován bankou, druhý členem nebo bývalým členem, jehož se věc týká, a třetí, nedohodnou-li se strany jinak, prezidentem Mezinárodního soudního dvora nebo jiného orgánu jmenovaného v předpisech rady guvernérů. Většina hlasů soudců bude postačující pro rozhodnutí, které bude konečné a závazné pro obě strany. Třetí soudce bude mít plnou moc rozhodovat všechny procedurální otázky, o kterých se strany nedohodnou.

Článek 59

Souhlas považovány za daný

Ve všech případech, kdy je vyžadován souhlas nebo přijetí členem předtím, než může banka provést nějakou činnost, s výjimkou činností podle článku 56 této dohody, bude souhlas nebo přijetí považováno za dané, pokud člen nepředloží námitku během rozumné lhůty, kterou může stanovit banka při oznámení plánované činnosti členovi.

ČÁST X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 60

Podpis a uložení

1. Tato dohoda uložená u francouzské vlády (nadále „depozitář") zůstane otevřena pro podpis předpokládaných členů, uvedených v příloze A k této dohodě, do 31. prosince 1990.

2. Depozitář předá ověřené kopie této dohody všem jejím signatářům.

Článek 61

Ratifikace, přijetí nebo schválení

1. Dohoda podléhá ratifikaci, přijetí či schválení signatáři. Doklady o ratifikaci, přijetí nebo schválení, s výhradou odstavce 2 tohoto článku, se uloží u depozitáře nejpozději do 31. března 1991. Depozitář oznámí ostatním signatářům uložená a jeho datum.

2. Každý signatář se může stát smluvní stranou této dohody tím, že uloží doklad o ratifikaci, souhlasném přijetí či schválení v termínu do jednoho roku od data vstupu v platnost této dohody. Pokud je to nezbytné, může být na základě rozhodnutí většiny guvernérů, které představuje většinu členských hlasovacích práv, stanoveno pozdější datum.

3. Signatář, jehož příslušné doklady podle odstavce 1 tohoto článku jsou uložený před vstupem dohody v platnost, se stává členem banky k tomuto datu. Jakýkoliv další signatář, který vyhovuje ustanovením předcházejícího odstavce, se stává členem banky dnem, kdy je uložen jeho doklad o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Článek 62

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstoupí v platnost, jakmile budou uloženy doklady o ratifikaci, přijetí nebo schválení těch signatářů, jejichž počáteční upsané podíly představují alespoň dvě třetiny celkového objemu upsaných podílů uvedených v příloze A, a mezi kterými jsou alespoň dvě země střední a východní Evropy uvedené v příloze A.

2. Pokud tato dohoda nevstoupí v platnost k 31. březnu 1991, může depozitář svolat zasedání zainteresovaných budoucích členů ke stanovení dalšího postupu a rozhodnutí o novém termínu, ve kterém budou uloženy doklady o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Článek 63

Úvodní zasedaní a zahájení činnosti

1. Jakmile tato dohoda vstoupí v platnost podle článku 62 této dohody, jmenuje každý člen guvernéra. Depozitář svolá první zasedání rady guvernérů během šedesáti (60) dnů od data vstupu této dohody v platnost podle článku 62 anebo co nejdříve poté.

2. Na svém prvním zasedání rada guvernérů:

(i) zvolí prezidenta;

(ii) zvolí ředitele banky podle článku 26 této dohody;

(iii) přijme opatření ke stanovení data zahájení činnosti banky;

(iv) přijme další opatření, která jsou nezbytná pro přípravu zahájení činnosti banky.

3. Banka oznámí svým členům datum zahájení svých operací.

Dáno v Paříži dne 29. května 1990 v jednom originále, jehož anglický, francouzský, německý a ruský text mají stejnou platnost. Originál bude uložen v archivu depozitáře, který předá ověřenou kopii všem budoucím členům uvedeným v příloze A.

PŘÍLOHA A

Počáteční upsané podíly na základním jmění pro budoucí členy, kteří se mohou stát členy podle článku 61

 Počet akciíUpsaný kapitál v mil. ECU
A - Evropská společenství  
a)  
Belgie22800228,00
Dánsko12000120,00
Francie85175851,75
Spolková republika  
Německo85175851,75
Řecko650065,00
Irsko300030,00
Itálie85175851,75
Lucembursko200020,00
Nizozemsko24800248,00
Portugalsko420042,00
Španělsko34000340,00
Spojené království85175851,75
b)  
Evropské hospodářské společenství30000300,00
Evropská investiční banka30000300,00
B - Ostatní evropské země  
Rakousko22800228,00
Kypr100010,00
Finsko12500125,00
Island100010,00
Izrael650065,00
Lichtenštejnsko2002,00
Malta1001,00
Norsko12500125,00
Švédsko22800228,00
Švýcarsko22800228,00
Turecko11500115,00
C - Přijímající (recipientské) země  
Bulharsko790079,00
Československo12800128,00
Německá demokratická republika15500155,00
Maďarsko790079,00
Polsko12800128,00
Rumunsko480048,00
Sovětský svaz60000600,00
Jugoslávie12800128,00
D - Mimoevropské země  
Austrálie10000100,00
Kanada34000340,00
Egypt100010,00
Japonsko85175851,75
Korea650065,00
Mexiko300030,00
Maroko100010,00
Nový Zéland100010,00
Spojené státy1000001000,00
E - Nerozdělené akcie  
 1251,25
celkem100000010000,00

Budoucí členové jsou uvedeni ve výše uvedených kategoriích pouze pro účely této dohody. Přijímající (recipientské) země jsou uváděny kdekoliv v této dohodě jako země střední a východní Evropy.

PŘÍLOHA B

Část A: Volby ředitelů guvernéry, kteří zastupují Belgii, Dánsko, Francii, Spolkovou republiku Německo, Řecko, Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Spojené království, Evropské hospodářské společenství a Evropskou investiční banku (níže uvedení jako guvernéři části A).

1. Ustanovení níže uvedená v této části se aplikují výlučně na tuto část.

2. Kandidáti na funkci ředitele budou nominováni guvernéry části A pod podmínkou, že každý guvernér může nominovat jedinou osobu. Volba ředitelů části A proběhne hlasováním guvernérů části A.

3. Každý guvernér, který má právo hlasovat, odevzdá jedné osobě všechny hlasy, na které člen, který guvernéra jmenoval, má právo podle odstavců 1 a 2 článku 29 této dohody.

4. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části, 11 osob s nejvyšším počtem hlasů se stanou řediteli, avšak osoba, která získá méně než 4,5 procenta z celkového možného počtu hlasů dle části A, nebude považována za zvolenou.

5. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části, jestliže 11 osob nebude zvoleno v prvním hlasovacím kole, uskuteční se druhé hlasovací kolo, ve kterém, pokud není více než 11 kandidátů, osoba, která obdrží nejnižší počet hlasů v prvním hlasovacím kole, nebude považována za způsobilou ke zvolení, a ve kterém budou hlasovat pouze:

a) ti guvernéři, kteří v prvém kole hlasovali pro nezvolenou osobu, a

b) ti guvernéři, jejichž hlasy zvolené osobě jsou podle níže uvedených odstavců 6 a 7 považovány za hlasy, které zvýšily počet hlasů odevzdaných této osobě nad 5,5 procenta z celkového možného počtu hlasů dle části A.

6. Při určování, zda hlasy udělené guvernérem jsou považovány za hlasy, které zvýšily celkový počet přidělených hlasů pro jakoukoliv osobu nad 5,5 procent z celkového počtu možných hlasů dle části A, 5,5 procenta bude zahrnovat za prvé hlasy guvernéra, který přidělil nejvyšší počet hlasů takové osobě, pak hlasy guvernéra, který přidělil druhý nejvyšší počet hlasů, a tak dále, dokud nebude dosaženo 5,5 procenta.

7. Kterýkoliv guvernér, jehož část hlasů musí být započítána, aby se celkový počet hlasů přidělených kterékoliv osobě zvýšil nad 4,5 procenta, je pokládán za guvernéra, který přidělil veškeré své hlasy této osobě, i když celkový počet hlasů pro tuto osobu přesáhne 5,5 procenta a tento nebude moci hlasovat v dalším kole.

8. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části v případě, že po druhém hlasovacím kole nebude zvoleno 11 osob, uskuteční se další hlasovací kola v souladu s principy a postupy stanovenými v této části, a to tak, dokud není zvoleno 11 osob. Jestliže na kterémkoliv stupni je zvoleno 10 osob, nehledě na ustanovení odstavce 4 této části, 11. osoba může být zvolená prostou většinou zbývajících odevzdaných hlasů.

9. V případě zvýšení nebo snížení počtu ředitelů, kteří budou voleni guvernéry části A, minimální a maximální procentní sazby uvedené v odstavcích 4, 5, 6 a 7 této části budou příslušným způsobem upraveny radou guvernérů.

10. Pokud jakýkoliv signatář, resp. skupina signatářů, jehož, resp. jejichž podíl na celkové částce upsaného kapitálu stanovený v příloze A je větší než 2,4 procenta, neuloží své ratifikační listiny, dokumenty o schválení nebo přijetí dohody, nebudou se konat volby ředitele, pokud jde o každého takového signatáře, resp. skupinu signatářů. Guvernér, resp. guvernéři zastupující takového signatáře, resp. skupinu signatářů zvolí příslušného ředitele, jakmile se tento signatář, resp. skupina signatářů stane členem, resp. členy. Tento ředitel pak bude považován za ředitele zvoleného radou guvernérů na ustavujícím zasedání podle odstavce 3 článku 26 této dohody, jestliže bude zvolen v průběhu prvního funkčního období rady ředitelů.

Část B - Volby ředitelů guvernéry zastupujícími ostatní země

Část B (I): Volby ředitelů guvernéry zastupující ty země, které jsou uvedeny v příloze A jako země střední a východní Evropy (recipientské země) - níže uvedení jako guvernéři části B (I).

1. Níže uvedená ustanovení se aplikují výlučně na tuto část.

2. Kandidáti na funkci ředitele budou nominováni guvernéry části B (I), přičemž každý guvernér může nominovat jen jednu osobu. Volby ředitelů části B (I) proběhnou hlasováním guvernérů části B (I).

3. Každý guvernér, který má právo hlasovat, odevzdá jedné osobě všechny hlasy, na které člen, který guvernéra jmenoval, má právo podle odstavců 1 a 2 článku 29 této dohody.

4. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části, 4 osoby s nejvyšším počtem hlasů se stanou řediteli, avšak osoba, která získá méně než 12 procent z celkového možného počtu hlasů dle části B (I), nebude považována za zvolenou.

5. Za předpokladu ustanovení odstavce 10 této části, jestliže 4 osoby nebudou zvoleny v prvním hlasovacím kole, uskuteční se druhé hlasovací kolo, v němž, pokud nebudou více než 4 kandidáti, osoba, která obdrží nejnižší počet hlasů v prvním hlasovacím kole, nebude považována za způsobilou ke zvolení, a ve kterém budou hlasovat pouze:

a) ti guvernéři, kteří v prvém kole hlasovali pro nezvolenou osobu, a

b) ti guvernéři, jejichž hlasy zvolené osobě jsou podle níže uvedených odstavců 6 a 7 této části považovány za hlasy, které zvýšily počet hlasů odevzdaných této osobě nad 13 procent z celkového možného počtu hlasů dle části B (I).

6. Při určení, zda přidělené hlasy guvernérem je možno považovat za hlasy, jež zvýšily celkový počet získaných hlasů pro kteroukoliv osobu nad 13 procent z celkového možného počtu hlasů dle části B (I), těchto 13 procent bude zahrnovat za prvé hlasy guvernéra, který přidělil nejvyšší počet hlasů této osobě, dále hlasy guvernéra, který přidělil druhý nejvyšší počet hlasů, atd., a to tak, dokud nebude dosaženo 13 procent.

7. Kterýkoliv guvernér, jehož část hlasů musí být započítána, aby se celkový počet hlasů přidělených kterékoliv osobě zvýšil nad 12 procent, bude pokládán za guvernéra, který přidělil veškeré své hlasy této osobě, i když celkový počet hlasů pro tuto osobu přesáhne 13 procent a tento nebude moci hlasovat v dalším kole.

8. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části v případě, že po druhém hlasovacím kole nebudou zvoleny 4 osoby, uskuteční se další hlasovací kola v souladu s principy a postupy stanovenými v této části, a to tak, dokud nebudou zvoleny 4 osoby. Jestliže na kterémkoli stupni budou zvoleny 3 osoby, nehledě na ustanovení odstavce 4 této části,

4. osoba může být zvolená prostou většinou zbývajících odevzdaných hlasů.

9. V případě zvýšení nebo snížení počtu ředitelů, kteří budou voleni guvernéry části B (I), minimální a maximální procentní sazby uvedené v odstavcích 4, 5, 6 a 7 této části budou příslušným způsobem upraveny radou guvernérů.

10. Pokud jakýkoliv signatář, resp. skupina signatářů, jehož, resp. jejichž podíl na celkové částce upsaného kapitálu stanovený v příloze A je větší než 2,8 procenta, neuloží své ratifikační listiny, dokumenty o schválení nebo přijetí dohody, nebudou se konat volby ředitele, pokud jde o každého takového signatáře, resp. skupinu signatářů. Guvernér, resp. guvernéři zastupující takového signatáře, resp. skupinu signatářů zvolí příslušného ředitele, jakmile se tento signatář, resp. skupina signatářů stane členem, resp. členy. Tento ředitel pak bude považován za ředitele zvoleného radou guvernérů na ustavujícím zasedání podle odstavce 3 článku 26 této dohody, jestliže bude zvolen v průběhu prvního funkčního období rady ředitelů.

Část B (II): Volby ředitelů guvernéry zastupující ty země, které jsou uvedeny v příloze A jako ostatní evropské země [níže uvedení jako guvernéři části B (II)]

1. Níže uvedená ustanovení se aplikují výlučně na tuto část.

2. Kandidáti na funkci ředitele budou nominováni guvernéry části B (II), přičemž každý guvernér může nominovat pouze jednu osobu. Volby ředitelů části B (II) proběhnou hlasováním guvernérů části B (II).

3. Každý guvernér, který má právo hlasovat, odevzdá jedné osobě všechny hlasy, na které člen, který guvernéra jmenoval, má právo podle odstavců 1 a 2 článku 29 této dohody.

4. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části, 4 osoby s nejvyšším počtem hlasů se stanou řediteli, avšak osoba, která získá méně než 20,5 procenta z celkového možného počtu hlasů dle části B (II), nebude považována za zvolenou.

5. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části, jestliže 4 osoby nebudou zvoleny v prvním hlasovacím kole, uskuteční se druhé hlasovací kolo, ve kterém, pokud nebudou více než 4 kandidáti, osoba, která získala nejnižší počet hlasů v prvním hlasovacím kole, nebude považována za způsobilou ke zvolení, a ve kterém budou hlasovat pouze:

a) ti guvernéři, kteří v prvém kole hlasovali pro nezvolenou osobu, a

b) ti guvernéři, jejichž hlasy zvolené osobě jsou podle níže uvedených odstavců 6 a 7 této části považovány za hlasy, které zvýšily počet hlasů odevzdaných této osobě nad 21,5 procenta celkového možného počtu hlasů dle části B (II).

6. Při určení, zda přidělené hlasy guvernérem je možno považovat za hlasy, jež zvýšily celkový počet získaných hlasů pro kteroukoliv osobou nad 21,5 procenta z celkového možného počtu hlasů dle části B (II), těchto 21,5 procenta bude zahrnovat za prvé hlasy guvernéra, který přidělil nejvyšší počet hlasů této osobě, dále hlasy guvernéra, který přidělil druhý nejvyšší počet hlasů této osobě, atd., a to tak, dokud nebude dosaženo 21,5 procenta.

7. Kterýkoliv guvernér, jehož část hlasů musí být započítána, aby se celkový počet hlasů přidělených kterékoliv osobě zvýšil nad 20,5 procenta, bude pokládán za guvernéra, který přidělil veškeré své hlasy této osobě, i když celkový počet hlasů pro tuto osobu přesáhne 21,5 procenta a tento nebude moci hlasovat v dalším kole.

8. Za přepokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části v případě, že po druhém hlasovacím

kole nebudou zvoleny 4 osoby, uskuteční se další hlasovací kola v souladu s principy a postupy stanovenými v této části, a to tak, dokud nebudou zvoleny 4 osoby. Jestliže na kterémkoli stupni budou zvoleny 3 osoby, nehledě na ustanovení odstavce 4 této části,

4. osoba může být zvolená prostou většinou zbývajících odevzdaných hlasů.

9. V případě zvýšení nebo snížení počtu ředitelů, kteří budou voleni guvernéry části B (II), minimální a maximální procentní sazby uvedené v odstavcích 4, 5, 6 a 7 této části budou příslušným způsobem upraveny radou guvernérů.

10. Pokud jakýkoliv signatář, resp. skupina signatářů, jehož, resp. jejichž podíl na celkové částce upsaného kapitálu stanovený v příloze A je větší než 2,8 procenta, neuloží své ratifikační listiny, dokumenty o schválení nebo přijetí dohody, nebudou se konat volby ředitele, pokud jde o každého takového signatáře, resp. skupinu signatářů. Guvernér, resp. guvernéři zastupující takového signatáře, resp. skupinu signatářů zvolí příslušného ředitele, jakmile se tento signatář, resp. skupina signatářů stane členem, resp. členy. Tento ředitel pak bude považován za ředitele zvoleného radou guvernérů na ustavujícím zasedání podle odstavce 3 článku 26 této dohody, jestliže bude zvolen v průběhu prvního funkčního období rady ředitelů.

Část B (III): Volby ředitelů guvernéry zastupující ty země, které jsou uvedeny v příloze A jako mimoevropské země [níže uvedení jako guvernéři části B (III)]

1. Níže uvedená ustanovení se aplikují výlučně na tuto část.

2. Kandidáti na funkci ředitele budou nominováni guvernéry části B (III), přičemž každý guvernér může nominovat pouze jednu osobu. Volby ředitelů části B (III)proběhnouhlasovánímguvernérů části B (III).

3. Každý guvernér, který má právo hlasovat, odevzdá jedné osobě všechny hlasy, na které člen, který guvernéra jmenoval, má právo podle odstavců 1 a 2 článku 29 této dohody.

4. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části, 4 osoby, které získají nejvyšší počet hlasů, se stanou řediteli, avšak osoba, která získá méně než 8 procent z celkového možného počtu hlasů dle části B (III), nebude považována za zvolenou.

5. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části, jestliže 4 osoby nebudou zvoleny v prvním hlasovacím kole, uskuteční se druhé hlasovací kolo, v němž, pokud nebudou více než 4 kandidáti, osoba, která získala nejnižší počet hlasů v prvním hlasovacím kole, nebude považována za způsobilou ke zvolení, a v němž budou hlasovat pouze:

a) ti guvernéři, kteří v prvém kole hlasovali pro nezvolenou osobu, a

b) ti guvernéři, jejichž hlasy zvolené osobě jsou podle níže uvedených odstavců 6 a 7 této části považovány za hlasy, které zvýšily počet hlasů odevzdaných této osobě nad 9 procent z celkového možného počtu hlasů dle části B (III).

6. Při určení, zda přidělené hlasy guvernérem, je možno považovat za hlasy, jež zvýšily celkový počet hlasů pro kteroukoliv osobu nad 9 procent z celkového možného počtu hlasů, dle části B (III), těchto 9 procent bude zahrnovat za prvé hlasy guvernéra, který přidělil nejvyšší počet hlasů této osobě, dále hlasy guvernéra, který přidělil druhý nejvyšší počet hlasů této osobě, atd., a to tak, dokud nebude dosaženo 9 procent.

7. Kterýkoliv guvernér, jehož část hlasů musí být započítána, aby se celkový počet hlasů přidělených kterékoliv osobě zvýšil nad 8 procent, bude pokládán za guvernéra, který přidělil veškeré své hlasy této osobě, i když celkový počet hlasů pro tuto osobu přesáhne 9 procent a tento nebude moci hlasovat v dalším kole.

8. Za předpokladu respektování ustanovení odstavce 10 této části v případě, že po druhém hlasovacím kole nebudou zvoleny 4 osoby, uskuteční se další hlasovací kola v souladu s principy a postupy stanovenými v této části, a to tak, dokud nebudou zvoleny 4 osoby. Jestliže na kterémkoli stupni budou zvoleny 3 osoby, nehledě na ustanovení odstavce 4 této části,

4. osoba může být zvolená prostou většinou zbývajících možných hlasů.

9. V případě zvýšení nebo snížení počtu ředitelů, kteří budou voleni guvernéry části B (III), minimální a maximální procentní sazby uvedené v odstavcích 4, 5 6 a 7 této části budou příslušným způsobem upraveny radou guvernérů.

10. Pokud jakýkoliv signatář, resp. skupina signatářů, jehož, resp. jejichž podíl na celkové částce upsaného kapitálu stanovený v příloze A je větší než 5 procent, neuloží své ratifikační listiny, dokumenty o schválení nebo přijetí dohody, nebudou se konat volby ředitele, pokud jde o každého takového signatáře, resp. skupinu signatářů. Guvernér, resp. guvernéři zastupující takového signatáře, resp. skupinu signatářů zvolí příslušného ředitele, jakmile se tento signatář, resp. skupina signatářů stane členem, resp. členy. Tento ředitel pak bude považován za ředitele zvoleného radou guvernérů na ustavujícím zasedání podle odstavce 3 článku 26 této dohody, jestliže bude zvolen v průběhu prvního funkčního období rady ředitelů.

Část C - Opatření pro volbu ředitelů zastupujících země, které nejsou uvedeny v příloze A Jestliže se rada guvernérů rozhodne, na základě odstavce 3 článku 26 této dohdy, zvýšit nebo snížit počet členů rady ředitelů či změnit složení rady ředitelů tak, aby zohlednila změny v počtu členů banky, musí nejdříve zvážit, zda není nutný pozměňovací návrh k této příloze, a může učinit jakýkoliv pozměňovací návrh jako součást tohoto rozhodnutí.

Část D - Přidělení hlasů Kterýkoliv guvernér, který se neúčastní voleb nebo který nepřispěje ke zvolení ředitele podle částí A, B (I), B (II) nebo B (III) této přílohy, může přidělit hlasy, na které má právo, zvolenému řediteli za předpokladu, že guvernér k provedení takového přidělení nejdříve obdrží souhlas těch guvernérů, kteří zvolili tohoto ředitele.

Rozhodnutí kteréhokoliv guvernéra neúčastnit se voleb ředitele neovlivní výpočet počtu oprávněných hlasů, který má být proveden podle částí A, B (I), B (II) a B (III) této přílohy.

Obsah:

Části

I. Cíl, funkce a členství

II. Kapitál

III. Operace

IV. Výpůjčky a jiné různé pravomoci

V. Měny

VI. Organizace a řízení

VII. Vystoupení a přerušení členství; Dočasné přerušení a ukončení operací

VIII. Status, imunity, výsady a výjimky

IX. Změny, výklad, arbitráž

X. Závěrečná ustanovení

Příloha A

Příloha B

Přesunout nahoru