Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 293/1997 Sb.Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví

Částka 98/1997
Platnost od 12.12.1997
Účinnost od 12.12.1997
Zrušeno k 01.08.2004 (450/2004 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

293

VYHLÁŠKA

Ministerstva zdravotnictví

ze dne 28. listopadu 1997

o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví

Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanoví podle § 19 písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů:


§ 1

(1) Touto vyhláškou se stanoví způsob výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin uváděných do oběhu a dále vyznačování možného nepříznivého ovlivnění zdraví nebo nevhodnosti k použití určitou skupinou spotřebitelů (dále jen "zdravotní upozornění") a jejich označování na obale.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na balené vody určené ke spotřebě člověkem.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) značením výživové (nutriční) hodnoty veškeré údaje uváděné na obalu udávající

1. energetickou (kalorickou) hodnotu,

2. živiny, a to bílkoviny, sacharidy, tuky, vlákninu, sodík a vitamíny a minerální látky, uvedené v příloze č. 1, vyskytující se v potravině ve významných množstvích; významným množstvím se rozumí hodnota vitamínů a minerálních látek přesahující 15 procent doporučené denní dávky ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny nebo v jednom balení či jednotlivé porci potraviny. Doporučené denní dávky vitamínů a minerálních látek jsou stanoveny v příloze č. 1,

b) výživovým tvrzením tvrzení, údaj, znázornění a reklamní sdělení, které udává, doporučuje nebo obsahuje údaje o zvláštních výživových vlastnostech potraviny v souvislosti

1. s energetickou hodnotou, kterou potravina dodává, popřípadě dodává ve snížené nebo zvýšené míře nebo nedodává vůbec,

2. obsahem živin, které potravina obsahuje, popřípadě obsahuje ve zvýšené nebo snížené míře nebo neobsahuje vůbec; výživovým tvrzením není informace o druhu nebo množství živin,

c) bílkovinou nebo bílkovinami v potravině celkový obsah dusíku stanovený podle Kjeldahla x 6,25,

d) sacharidem jakýkoliv sacharid, který je metabolizován člověkem, včetně obsahu vícesytných alkoholů (polyolů),

e) cukrem všechny v potravině přítomné monosacharidy a disacharidy bez polyolů,

f) tuky celkové lipidy, včetně fosfolipidů,

g) nasycenými mastnými kyselinami mastné kyseliny bez dvojné vazby,

h) mono-nenasycenými mastnými kyselinami mastné kyseliny s jednou cis-dvojnou vazbou,

i) poly-nenasycenými mastnými kyselinami mastné kyseliny s cis, cis-methylen přerušenými dvojnými vazbami,

j) vlákninou potravy látky definované ve shodě s metodickým postupem analýzy pro stanovení této složky potravin, uvedeným v příloze č. 2,

k) průměrným množstvím hodnota, kterou obsahuje potravina a která nejvhodněji vyjadřuje množství živiny, ovlivněné rozdíly ročního období, způsoby spotřeby a dalšími faktory, které mohou způsobit změnu aktuální hodnoty,

l) energetickou hodnotou ve snížené míře podle písmene b) bodu 1 obsah energie do 40 kcal (170 kJ) na 100 g pevné potraviny nebo do 20 kcal (80 kJ) na 100 ml tekuté potraviny,

m) potravinou, která nedodává energetickou hodnotu podle písmene b) bodu 1 vůbec, potravina, která obsahuje méně než 4 kcal na 100 ml tekuté potraviny; pro pevnou potravinu se limit nestanoví,

n) obsahem živin ve snížené míře podle písmene b) bodu 2 obsah tuku do 3 g na 100 g pevné potraviny nebo do 1,5 g na 100 ml tekuté potraviny; obsah nasycených mastných kyselin do 1,5 g na 100 g pevné potraviny nebo do 0,75 g na 100 ml tekuté potraviny a do 10 procent energie; obsah sodíku do 0,12 g na 100 g potraviny; velmi nízký obsah do 0,04 g na 100 g potraviny,

o) nízkým obsahem cholesterolu obsah do 0,02 g na 100 g pevné potraviny nebo do 0,01 g na 100 ml tekuté potraviny,

p) potravinou, která neobsahuje cholesterol vůbec, potravina s obsahem cholesterolu do 0,005 g na 100 g pevné potraviny nebo 100 ml tekuté potraviny a s obsahem do 1,5 g nasycených mastných kyselin na 100 g pevné potraviny, nebo do 0,75 g na 100 ml tekuté potraviny a s obsahem 10 procent energie nasycených mastných kyselin,

r) potravinou, která živiny neobsahuje podle písmene b) bodu 2 vůbec, potravina s obsahem tuku do 0,5 g na 100 g pevné potraviny nebo 100 ml tekuté potraviny; potravina s obsahem nasycených mastných kyselin do 0,1 g na 100 g pevné potraviny nebo do 0,1 g na 100 ml tekuté potraviny a dále potravina s obsahem sodíku do 0,005 g na 100 g potraviny.

Uvádění výživové hodnoty

§ 3

(1) Uvedení výživové (nutriční) hodnoty je povinné,1) jestliže je při označování potraviny uváděné do oběhu, při předkládání a nabídce těchto potravin nebo v reklamě, s výjimkou obecně zaměřené reklamní akce, uvedeno výživové tvrzení.

(2) Výživová (nutriční) hodnota se uvádí na obale potraviny určené pro spotřebitele.

§ 4

(1) Výživová tvrzení se mohou týkat jen energetické hodnoty, živin uvedených v § 2 písm. a) bodu 2 a látek, které patří do některé skupiny těchto živin nebo jsou jejich složkami.

(2) Pokud se označují výživové (nutriční) hodnoty, musí se údaje uvádět podle skupiny 1 nebo skupiny 2, a to v tomto pořadí:

a) skupina 1

1. energetická hodnota,

2. obsah bílkovin, sacharidů a tuků,

b) skupina 2

1. energetická hodnota,

2. obsah bílkovin, sacharidů, cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin, vlákniny a sodíku.

(3) Pokud se výživové tvrzení vztahuje na cukry, nasycené mastné kyseliny, vlákninu nebo sodík, musí se údaje uvádět podle ustanovení skupiny 2.

(4) Označování výživové (nutriční) hodnoty může zahrnovat obsah jedné nebo několika následujících látek:

a) škrob,

b) alkoholické cukry,

c) mononenasycené (monoenové) mastné kyseliny,

d) polynenasycené (polyenové) mastné kyseliny,

e) cholesterol,

f) minerální látky a vitamíny uvedené v příloze č. 1, přítomné v potravině ve významném množství [§ 2 písm. a) bod 2].

(5) Pokud se uvádí výživové tvrzení, je uvedení látek náležejících do některé skupiny živin podle odstavců 2 a 4 nebo jejich složek povinné. Kromě toho, pokud je uveden obsah polynenasycených (polyenových), mononenasycených (monoenových) mastných kyselin a cholesterolu, musí být rovněž udán obsah nasycených mastných kyselin.

§ 5

(1) Uváděná energetická hodnota se vypočítá s použitím těchto přepočítacích koeficientů pro 1 gram látky:

a) sacharidy (vyjma polyolů)4 kcal - 17 kJ
b) polyoly2,4 kcal - 10 kJ
c) bílkoviny4 kcal - 17 kJ
d) tuky (triacylglyceroly)9 kcal - 37 kJ
e) alkohol (ethanol)7 kcal - 29 kJ
f) organické kyseliny3 kcal - 13 kJ.

(2) Základem pro výpočet výživové (nutriční) hodnoty jsou průměrné obsahy živin založené na analýze potravin. Bílkoviny se stanoví metodou podle Kjeldahla, tuky se stanoví po extrakci podle Soxhleta, sacharidy se stanoví dopočtem s odečtením obsahu vlákniny podle přílohy č. 2 a obsahu popelovin.

§ 6

(1) Údaje o energetické hodnotě a obsahu živin nebo jejich složek musí být vyjádřeny číselně. Přitom se použijí tyto jednotky:

a) energie- kJ i kcal
b) bílkoviny- g
c) sacharidy- g
d) tuk- g
e) vláknina- g
f) sodík- g
g) cholesterol- mg
h) vitamíny a minerály- mg nebo jednotky stanovené v příloze č. 1.

(2) Údaje musí být vztaženy na 100 g nebo na 100 ml potraviny. Kromě toho mohou být tyto údaje vztaženy též na podávanou dávku, jejíž množství je vyznačeno, nebo na jednu porci, pokud je uveden jejich počet v jednom balení. Údaje o vitamínech a minerálních látkách musí být též vyjádřeny v procentech doporučené denní dávky, uvedené v příloze č. 1. U vitamínů a minerálních látek je množství látky, které se značí, množství přesahující 15 procent plnění denní doporučené dávky obsažené ve 100 g nebo ve 100 ml nebo v jednom balení, pokud obsahuje jednu dávku. Procenta doporučené denní dávky vitamínů a minerálních látek mohou být provedena i graficky.

(3) Uváděná množství se musí vztahovat na potravinu ve stavu, jak je prodávána. Mohou se však vztahovat i k potravině po úpravě za předpokladu, že jsou připojeny podrobné pokyny pro tuto úpravu a je uvedeno, že údaje se týkají jídla připraveného ke spotřebě.

§ 7

(1) Kde jsou uvedeny volné cukry, polyoly nebo škrob, následují tyto údaje bezprostředně po údajích o obsahu sacharidů v uspořádání:

sacharidyv g
z nich:
a) cukryv g
b) polyolyv g
c) škrobv g.

(2) Kde je uvedeno množství, popřípadě i typ mastných kyselin a hodnota cholesterolu, musí tyto údaje následovat bezprostředně po údaji o obsahu celkových tuků v tomto uspořádání:

tukv g
z něho:
a) nasycené mastné kyseliny v g
b) mono-nenasycené mastné kyselinyv g
c) polynenasycené mastné kyselinyv g
d) cholesterolv mg.

(3) Uvedené hodnoty musí být uvedeny jako průměrné, založené na výsledcích:

a) analýz výrobce potraviny,

b) výpočtu známých nebo aktuálních průměrných hodnot použitých složek potraviny nebo

c) výpočtu s použitím všeobecně prokázaných a přijímaných údajů.2)

§ 8

Údaje podle této vyhlášky musí být na obale určeném pro spotřebitele uvedeny na jednom místě v tabelární formě s přiřazenými číselnými hodnotami. Kde to prostor na obale nedovoluje, uvádějí se informace v lineární formě. Tisk těchto údajů musí být proveden čitelně a nesmazatelně a musí být umístěn na dobře viditelném místě.

§ 9

Zdravotní upozornění

(1) Zdravotní upozornění musí spotřebitele informovat o zdravotním riziku vyplývajícím z přítomnosti látek

a) vyvolávajících u citlivých osob alergické reakce, například u včelích produktů,

b) vyvolávajících potíže u osob s poruchou přeměny látkové, například fenylalanin (pouze u potravin, do kterých byl přidán), lepek a laktóza v potravinách, které tyto látky obsahují, ale spotřebitel jejich obsah nemůže předpokládat,

c) přidávaných do potravin podle zvláštního předpisu, pokud tento zvláštní předpis povinnost označení zdravotního upozornění stanoví.3)

(2) Zdravotní upozornění podle obsahu látek se uvádí na obalu potraviny určené pro spotřebitele. Obsahuje-li potravina za podmínek předchozího odstavce fenylalanin, lepek a laktózu, zdravotní upozornění zní:

a) při obsahu fenylalaninu "nevhodné pro nemocné fenylketonurií",

b) při obsahu lepku "nevhodné pro nemocné celiakií",

c) při obsahu laktózy "nevhodné pro osoby s nesnášenlivostí laktózy".


§ 10

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 6 odst. 1 písm. m) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

2) Potravinové tabulky. Díl I. Chemické složení a energetický obsah poživatin v hodnotách jedlého podílu. Díl II. Chemické složení a energetický obsah poživatin v hodnotách "jak snědeno". Vydala Společnost pro výživu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Praha 1993.

3) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 293/1997 Sb.

Vitamíny a minerální látky a jejich doporučené denní dávky

Vitamín Aμg800
Vitamín B6mg2
Vitamín B12μg1
Vitamín Cmg60
Vitamín Dμg5
Vitamín Emg10
Biotinmg0,15
Fosformg800
Hořčíkmg300
Jódμg150
Kyselina listováμg200
Kyselina pantotenovámg6
Niacinmg18
Riboflavinmg1,6
Thiaminmg1,4
Vápníkmg800
Zinekmg15
Železomg14

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 293/1997 Sb.

Stanovení vlákniny potravy (total dietary fiber - TDF)

Pro stanovení vlákniny potravy se použije enzymatickogravimetrická metoda uznávaná AOAC, jejímž principem je simulování působení trávících enzymů na potraviny v lidském těle. Ze vzorku se po odtučnění odstraní škrob působením alfa amylázy a amyloglukozidázy a bílkoviny působením proteáz. Zbytek tvoří vláknina a minerální látky. Pro analýzu dle této metody se používá zařízení FIBERTEC E"

Potřebné chemikálie

1. sada enzymů firmy Merck dodávaných pod označením "Bioquant", obsahující roztoky aamylázy, proteázy a amyloglukozidázy,

2. etanol 95%,

3. etanol 78%,

4. fosfátový nárazníkový roztok (0,08 mol/l), pH 6,0, (1,4 g NaH2PO4 (nebo 1,752 g NaH2PO4.2H2O) + 9.86 g NaH2PO4.2H2O rozpustit v 700 ml H2O, upravit pH na 6 pomocí NaOH nebo H3PO4 a doplnit na 1 l),

5. vodný roztok NaOH (0,275 mol/l),

6. vodný roztok HCL (0,325 mol/l),

7. aceton,

8. Celite 545,

9. petroleter,

10. směs konc. kyselin H2SO4 + H3PO4 (20:1 % objem),

11. peroxid vodíku koncentrovaný,

12. katalyzátorové tablety "1000 Special Kjeltabs S 3.5" (firma Tecator),

13. indikátor Tashiro (0,2 g metylčerveně se rozpustí ve 100 ml etanolu (96%), 0,1 g metylenové modři se rozpustí ve 100 ml destilované vody, oba roztoky se smísí),

14. kyselina boritá (4% vodný roztok),

15. hydroxid sodný (40% vodný roztok),

16. vodný roztok H2SO4 (0.1 mol/l).

Potřebné zařízení a pomůcky

1. analytické váhy (přesnost 0,1 mg),

2. inkubační nádobky (dodané firmou Tecator),

3. fitrační kelímky (skleněné kelímky s fritou - dodané firmou Tecator),

4. sušárna,

5. exikátor,

6. varná vodní lázeň,

7. vodní lázeň s třepačkou a termostatem (firma Tecator),

8. pH metr,

9. mikropipeta,

10. filtrační zařízení s vodními vývěvami (firma Tecator - pod označením "FIBERTEC SYSTEM E"),

11. muflová pec,

12. skleněné trubice

13. zařízení KJELTEC (spalovací bloky "DIGESTION SYSTEM 6 1007 Digester", destilační jednotka "KJELTER SYSTEM 1026 Distiling Unit") nebo jiné zařízení se stejnými parametry,

14. multibyreta E 485 (Metrohm Herisau pro Tecator),

15. hliníková fólie,

16. mixér nebo laboratorní mlýnek,

17. Soxhlet s chladičem,

18. topné hnízdo.

A. Příprava frit

Do filtračních kelímků se naváží 0.5 g CELITU 545 a kelímky se suší v sušárně při 130 °C do konstantní hmotnosti (asi 1 hodinu). Uloží se exikátoru, ve kterém se uchovávají až do vlastního použití.

B. Příprava vzorku

Pevné, jemně granulované vzorky se po homogenizaci navažují přímo. Vzorky pevné nebo pevné hrubě granulované se umelou v mixéru nebo v mlýnku. Vzorky tekuté a pastovité se suší při 105 °C přes noc v sušárně, případně se lyofilizují.

Je-li obsah tuku ve vzorku vyšší než 10 %, odextrahuje se tuk v Soxhletově extraktoru. Do patrony se naváží 15 g vzorku a extrahuje se 220 ml petroleteru po dobu 4 hod. Odtučněný vzorek z patrony se po odpaření rozpouštědla použije na stanovení vlákniny. Vyextrahovaný tuk se po oddestilování rozpouštědla suší v sušárně při teplotě 105 °C do konstantní váhy. Výsledek se pak vztahuje na tukoprostou sušinu.

C. Stanovení sušiny

Sušina vzorku se stanovuje v sušárně sušením při 105 °C do konstantní váhy. Navážka vzorku je 5 - 10 g.

D. Vlastní analýza

1. Připraví se 6 inkubačních nádobek. 1,00 g vzorku (s přesností 0,1 mg) se naváží do 4 inkubačních nádobek. Zbývající dvě nádobky bez navážky vzorku se použijí pro slepý pokus (blank) při stanovení bílkovin a při stanovení popela. Do každé nádobky se přidá 50 ml fosfátového nárazníkového roztoku (pH 6,0) a obsah se promíchá.

2. Do všech nádobek se přidá 50 ml roztoku a-amylázy (Bioquant Merck) a směs se důkladně promíchá. Nádobky se přikryjí hliníkovou fólií a inkubují se 30 minut v lázni s vroucí vodou.

3. Po ochlazení obsahu nádobek na teplotu místnosti se pH upraví na 7,5 (+ 0,1) za použití vodného roztoku NaOH (0,275 mol/l).

4. Do nádobek se přidá 50 ml roztoku proteázy (Bioquant Merck), směs se promíchá, nádobky se přikryjí hliníkovou fólií a inkubují se při 60 °C po dobu 30 minut ve vodní lázni za stálého třepání. Doba inkubace začíná okamžikem, kdy obsah nádobek dosáhl 60 °C.

5. Směs je opět ochlazena na teplotu místnosti a pH se upraví na 4,5 (+ 0,2) pomocí vodného roztoku HCL (0,325 mol/l).

6. Přidá se 150 ml roztoku amyloglukozidázy (Bioquant Merck), směs se promíchá, nádobky se přikryjí opět hliníkovou fólií a směs se inkubuje 30 minut při 60 °C ve vodní lázni za stálého třepání (inkubace začíná tehdy, když obsah v nádobce dosáhne 60 °C).

7. Rozpustná vláknina se srazí přidáním 280 ml etanolu (95 %), který byl předehřátý na 60 °C (objem měřen před ohřevem). Obsah se promíchá.

8. Předem zvážený kelímek s Celitem 545 se překlopí do inkubační nádobky a nasadí na zařízení FIBERTEC E. Po spuštění vývěvy je obsah nádobky s Celitem defiltrován přes fritu kelímku. Kapalný podíl se jímá do další inkubační nádoby umístěné ve spodní části filtračního modulu.

9. Sraženinu s celitem na kelímku se přemístí do druhé části filtračního zařízení. Za použití vakua se promývá 3 × 20 ml etanolu (78 %), 2 × 10 ml etanolu (95 %) a 2 × 10 ml acetonu.

10. Zbytek v kelímku se suší přes noc při 150 °C v sušárně.

11. Po ochlazení v exikátoru se kelímky zváží s přesností na 0,1 mg. Odečtení váhy kelímku s Celitem dává hmotnost zbytku.

E. Stanovení popela

Zbytek na dvou filtračních kelímcích (z původních čtyř navážek vzorků) a zbytek na jednom filtračním kelímku slepého pokusu se zpopelní v muflové peci při 525 °C po dobu 5 hodin a poté ochladí v exikátoru a zváží s přesností na 0,1 mg.

Odečtením váhy skleněného kelímku s Celitem dostaneme hmotnost popela ve zbytku.

F. Stanovení bílkovin

Zbytek na dvou (ze čtyř) filtračních kelímcích a zbytek na filtračním kelímku slepého pokusu se kvantitativně převede do destilačních trubic. Do každé trubice se přidá tableta katalyzátoru, 10 ml směsi kyseliny (H2SO4 : H3PO4 = 20 : 1) a 5 ml peroxidu vodíku.

Spalování probíhá ve spalovacím bloku DIGESTION SYSTEM 6 1007 Digester nebo v jiném zařízení se stejnými parametry. Trubice se umístí do bloku, nasadí se odsávací hlava, spustí se vodní vývěva a pak spalování.

Po spálení vzorku (kapalina je v trubici čirá) se trubice nechají v digestoři vychladnout (kapalina musí po ochlazení zůstat čirá - jinak je třeba vzorek dopálit).

Dokonale spálený vzorek se destiluje na destilační jednotce KJELTEC SYSTEM 1026 Distiling Unit nebo v jiném zařízení se stejnými parametry. Na počátku destilace se automaticky nadávkuje do tuby 50 ml 40 % roztoku hydroxidu sodného. Vydestilovaný amoniak se jímá do předlohy (60 ml 4 % vodného roztoku kyseliny borité a 5 kapek indikátoru Tashiro) a potom titruje 0,1 mol/l kyselinou sírovou (vodní roztok). Ze spotřebovaného množství kyseliny a za použití faktoru pro přepočet dusíku na bílkovinu se spočítá obsah vláknin ve vzorku.

Reprodukovatelnost metody je 64 až 100 %, v některých případech, zejména při vysokém obsahu vlákniny, může být i nižší.

G. Schéma analýzy

H. Výpočet

Výpočet TDF (váhová %):

Přesunout nahoru