Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 176/1997 Sb.Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Částka 63/1997
Platnost od 08.08.1997
Účinnost od 01.09.1997
Zrušeno k 01.05.2004 (23/2003 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

176

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 25. června 1997,

kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen "zákon") k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona:


§ 1

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) a s mezinárodní smlouvou2) stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

(2) Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) zařízeními a ochrannými systémy určenými pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

1. zařízení, která jsou schopna způsobit výbuch v důsledku svých vlastních potenciálních zdrojů iniciace; za zařízení se považují stroje, přístroje, pevná nebo mobilní zařízení, ovládací součásti a jejich přístrojové vybavení a detekční nebo preventivní ochranné systémy, které jsou samostatně nebo společně určeny pro výrobu, přenos, uskladňování, měření, regulaci a přeměnu energie a pro zpracovávání materiálu,

2. ochranné systémy, kterými jsou přístroje jiné než součásti zařízení definovaného v bodu 1, určené pro potlačení výbuchu v počátečním stadiu nebo pro omezení rozsahu účinků výbuchu a které jsou uváděny na trh samostatně a používány jako autonomní systémy,

3. součásti, kterými jsou prvky důležité pro bezpečnou funkci zařízení a ochranných systémů, ale nemají samostatnou funkci,

b) přístroji bezpečnostní, kontrolní a regulační zařízení určená pro použití mimo prostředí s nebezpečím výbuchu, která však jsou nutná nebo přispívají k zajištění bezpečné funkce zařízení a ochranných systémů z hlediska nebezpečí výbuchu,

c) výbušnou atmosférou směs vzduchu a hořlavých látek ve formě plynů, par, mlhy nebo prachů při atmosférických podmínkách, ve které se po vzniku iniciace rozšíří hoření do celé nespálené směsi,

d) prostředím s nebezpečím výbuchu prostředí, které se může stát výbušným v důsledku místních a provozních podmínek,

e) předpokládaným použitím použití zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které odpovídá použití podle příslušné skupiny zařízení a kategorie a které je v souladu se všemi informacemi stanovenými výrobcem nezbytnými pro bezpečnou funkci zařízení, ochranných systémů a přístrojů.

§ 1a

(1) Pro dovážená zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu a přístroje povinnosti výrobce podle tohoto nařízení zajišťuje dovozce.

§ 2

(1) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou zařízení, ochranné systémy a přístroje s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 2. Zařízení se zařazují do skupin I a II a do kategorií M1, M2, 1, 2 a 3 podle kritérií uvedených v příloze č. 1.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na

a) zařízení pro použití v lékařském prostředí,

b) zařízení a ochranné systémy určené pro použití pouze v prostorech s nebezpečím výbuchu výbušnin nebo chemicky nestabilních látek,

c) zařízení určená pro použití v domácnostech a nekomerčním prostředí, kde může vzniknout prostředí s nebezpečím výbuchu pouze zřídka jen jako výsledek náhodného úniku topného plynu,

d) osobní ochranné prostředky, které jsou stanoveny k posuzování shody nařízením vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky,

e) námořní lodě a mobilní plavební jednotky včetně zařízení na palubě těchto lodí a jednotek,

f) dopravní prostředky, neboli vozidla a jejich přívěsy, které jsou určeny výhradně pro dopravu osob nebo zboží vzduchem, po silnicích, drahách nebo po vodních cestách, pokud nejsou určeny pro použití v prostorech s nebezpečím výbuchu,

g) zařízení sloužící k výrobě zbraní, střeliva a vojenského materiálu.

(3) Technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu a na přístroje jsou uvedeny v příloze č. 2 (dále jen "základní požadavky"). Zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu a přístroje musí tyto požadavky splňovat s ohledem na jejich předpokládaný účel použití.

(4) Pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými českými technickými normami, (§ 4a odst. 1 zákona) nebo zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu a vlastnosti zařízení a ochranných systémů určených pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu a přístrojů jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou tyto základní požadavky splněny.

(5) Vystavování zařízení, ochranných systémů nebo přístrojů, které nesplňují požadavky tohoto nařízení, se nepovažuje za jejich uvádění na trh,3) pokud viditelný nápis jasně uvádí, že tato zařízení, ochranné systémy a přístroje jsou nevyhovující a nejsou na prodej, dokud nebudou výrobcem vyhovujícím způsobem upraveny. Při předvádění musí být provedena odpovídající bezpečnostní opatření pro ochranu osob.

§ 3

Zařízení a ochranné systémy mohou být navrženy pro konkrétní výbušnou atmosféru. V tomto případě musí být odpovídajícím způsobem označeny.

§ 4

(1) U zařízení, ochranných systémů, součástí a přístrojů se posuzování shody jejich vlastností s požadavky technických předpisů (dále jen "posouzení shody") provádí následujícími postupy (§ 12 odst. 4 zákona):

a) u zařízení uvedených ve skupině I kategorie M1 a ve skupině II kategorie 1 a u autonomních ochranných systémů výrobce nebo zplnomocněný zástupce zajistí posouzení shody vzorku zařízení nebo ochranného systému autorizovanou osobou (dále jen "ES přezkoušení typu") podle přílohy č. 3 a dále podle své volby zajistí buď zabezpečování jakosti výroby podle přílohy č. 4, nebo ověřování výrobků podle přílohy č. 5,

b) u elektrických zařízení a u spalovacích motorů uvedených ve skupině I kategorie M2 a ve skupině II kategorie 2 výrobce nebo zplnomocněný zástupce zajistí ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 a dále podle své volby zajistí buď ověření shody s typem podle přílohy č. 6, nebo postup zabezpečování jakosti výrobků podle přílohy č. 7,

c) u zařízení uvedených ve skupině I kategorie M2 a ve skupině II kategorie 2 neuvedených pod písmenem b) výrobce nebo zplnomocněný zástupce provede, popřípadě zajistí posouzení shody podle přílohy č. 8 a předá technickou dokumentaci výrobku autorizované osobě (§ 11 odst. 1 zákona), která potvrdí její převzetí a archivuje ji,

d) u zařízení uvedených ve skupině II kategorie 3 výrobce nebo zplnomocněný zástupce provede, popřípadě zajistí posouzení shody podle přílohy č. 8,

e) postupy uvedené v bodech 1a), 1b), 1c) a 1d) musí být použity i pro součásti. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce vydá písemné osvědčení o shodě, ve kterém potvrzuje shodu součástí s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení a ve kterém uvede vlastnosti součásti a způsob, jakým musí být zabudovány do zařízení nebo ochranného systému, aby byly splněny základní požadavky platné pro hotové zařízení nebo ochranný systém.

(2) U zařízení skupiny I nebo II nebo autonomních ochranných systémů může výrobce nebo zplnomocněný zástupce zvolit místo postupů uvedených v odstavci 1 postup ověřování jednotlivých výrobků podle přílohy č. 9.

(3) U bezpečnostních hledisek uvedených v bodě 1.2.7 přílohy č. 2 může být shoda prokázána výrobcem nebo zplnomocněným zástupcem postupem podle přílohy č. 8.

§ 5zrušeno

§ 5a

(1) U zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které splňují požadavky tohoto nařízení, se namísto prohlášení o shodě umisťuje na výrobku označení CE podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení a vypracovává ES prohlášení o shodě, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 10 k tomuto nařízení.

(2) Podléhají-li zařízení, ochranné systémy a přístroje též jiným nařízením vlády, která se týkají jiných hledisek a rovněž stanovují umístění označení CE, vyjadřuje označení CE shodu též s ustanoveními těchto jiných nařízení vlády.

(3) Pokud však jedno nebo více nařízení vlády dovoluje výrobci na přechodnou dobu, aby si zvolil, jaké opatření použije, musí označení CE označovat shodu pouze s nařízeními vlády, která výrobce použil. V tomto případě musí být odkazy na tato nařízení vlády uvedeny v podkladech, pokynech a návodech požadovaných nařízeními vlády a dodávaných se zařízeními, ochrannými systémy nebo přístroji.

(4) Označení CE se doplňuje identifikačním číslem autorizované osoby, pokud se tato autorizovaná osoba účastní kontroly výroby.

(5) Označení CE se na zařízení, ochranné systémy a přístroje umisťuje zřetelně, viditelně, čitelně a nesmazatelně. Doplňkové požadavky na označení jsou uvedeny v bodu 1.0.5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(6) Na zařízeních, ochranných systémech nebo přístrojích může být umístěno i jiné přípustné označení, pokud tím není snížena viditelnost a čitelnost označení CE.

(7) Podmínky autorizace k činnostem při posuzování shody zařízení, ochranných systémů a přístrojů jsou stanoveny v příloze č. 11 k tomuto nařízení.

§ 6zrušeno

§ 7

Doklady o použitém způsobu posouzení shody (§ 13 odst. 8 zákona) zahrnují technickou dokumentaci a dokumenty a nálezy vydané při posuzování shody autorizovanou osobou a kopii ES prohlášení o shodě. Technická dokumentace musí být připravena v jazyce, na kterém se s autorizovanou osobou dohodnou. V případech vyplývajících z § 13 odst. 8 zákona dovozce předkládá orgánu dozoru dokumentaci v jazyce jednoho z členských států Evropské unie, nebo v jazyce, který s orgánem dozoru dohodne.

§ 8

(1) Zařízení, ochranné systémy a přístroje, které budou uváděny na trh po nabytí účinnosti tohoto nařízení do 30. června 1998, mohou splňovat jen technické požadavky uplatňované podle právních předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto nařízení.

(2) U zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které budou uváděny na trh po nabytí účinnosti tohoto nařízení do 30. června 1998, výrobce nebo dovozce při posouzení shody

a) zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které před nabytím účinnosti tohoto nařízení podléhaly schvalování podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, může nahradit postup posouzení shody podle § 4 postupem podle přílohy č. 3, nejpozději však do 30. června 1998,

b) zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které před nabytím účinnosti tohoto nařízení nepodléhaly schvalování podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, může nahradit postup posouzení shody podle § 4 postupem podle přílohy č. 8, nejpozději však do 30. června 1998.

(3) U zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které budou uvedeny na trh v období od nabytí účinnosti tohoto nařízení do 31. prosince 1997, může jejich výrobce nebo dovozce pořídit technickou dokumentaci uvedenou v příloze č. 8 bodu 2 písm. d) a e) dodatečně, nejpozději však do 31. prosince 1997.


§ 9

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997.


Přechodné ustanovení zavedeno nařízením vlády č. 286/2000 Sb. Čl. II

1. Do 30. června 2003 lze u výrobků, které nejsou určeny pro uvedení na trh v členských státech Evropského společenství, namísto opatření výrobku označením CE vydávat prohlášení o shodě.

3. Do 30. června 2003 lze uvádět na trh výrobky, u kterých byla posouzena shoda a vydáno prohlášení o shodě podle nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.


Předseda vlády:

prof. Ing. Klaus CSc. v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:

JUDr. Kühnl v. r.


Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ ZAŘÍZENÍ DO SKUPIN A KATEGORIÍ

1. Skupina zařízení I

a) Kategorie M 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno, a kde je to nutné, doplňkově vybaveno speciálními ochrannými prostředky tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech dolů a povrchových instalacích části těchto dolů, které jsou ohroženy metanem nebo hořlavým prachem. Na zařízení této kategorie se vyžaduje, aby zůstalo funkční i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení, v přítomnosti výbušné atmosféry a aby se vyznačovalo se takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že:

aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo

ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti.

Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.0.1.

b) Kategorie M 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech dolů a povrchových instalacích těchto dolů, kde je pravděpodobnost vzniku ohrožení metanem nebo hořlavým prachem.

U tohoto zařízení se předpokládá, že bude v případě vzniku výbušné atmosféry vypnuto.

Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie zajišťují dostatečnou úroveň ochrany při normálním provozu a také v případě těžších provozních podmínek vznikajících zejména hrubým zacházením a změnami okolního prostředí. Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.0.2.

2. Skupina zařízení II

a) Kategorie 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními hodnotami stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je výbušná atmosféra vytvořená plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí přítomna trvale, po dlouhou dobu nebo často.

Zařízení této kategorie musí zajišťovat dostatečnou úroveň odměny i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení a vyznačuje se takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že

aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků ochrany zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další nezávislý prostředek odměny, nebo

ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti.

Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.1.

b) Kategorie 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je vznik výbušné atmosféry vytvořené plyny, párami, mlhami nebo prachovzdušnou směsí pravděpodobný.

Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie zajišťují dostatečnou úroveň ochrany i v případě často vznikajících poruch nebo selhání zařízení, se kterými se musí normálně počítat.

Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.2.

c) Kategorie 3 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo normální úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, kde není pravděpodobný vznik výbušné atmosféry vytvořené plyny, párami, mlhami nebo prachovzdušnou směsí, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze zřídka a pouze po krátké časové období.

Konstrukce zařízení této kategorie zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti při normálním provozu.

Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.3.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

Úvodní poznámky

A. Technické znalosti, které se mohou měnit velmi rychle, musí být zohledněny co nejrychleji a okamžitě využívány.

B. Pro přístroje platí základní požadavky pouze do míry, která je nezbytná pro bezpečnou funkci a provoz těchto zařízení z hlediska nebezpečí výbuchu.

1. SPOLEČNÉ POŽADAVKY PRO ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÉ SYSTÉMY

1.0 Všeobecné požadavky

1.0.1 Principy komplexní bezpečnosti proti výbuchu

Zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu musí být konstruovány z hlediska komplexní bezpečnosti proti výbuchu.

K tomu musí být přijata tato opatření:

a) především, pokud je to možné, zabránit vzniku výbušné atmosféry, která by mohla být vytvářena v samotném zařízení nebo ochranných systémech nebo z nich unikat,

b) zabránit iniciaci výbušné atmosféry při zohlednění vlastností všech elektrických a neelektrických zdrojů iniciace,

c) kde je přesto pravděpodobný vznik výbuchu, který by mohl přímo nebo nepřímo ohrozit osoby, domácí zvířata nebo majetek, přijmout opatření pro okamžité potlačení výbuchu nebo pro omezení rozsahu účinku výbuchových plamenů a výbuchového tlaku na odpovídající úroveň bezpečnosti.

1.0.2 Zařízení a ochranné systémy musí být po přiměřené analýze možných provozních poruch provedeny tak, aby se pokud možno vyloučily nebezpečné situace.

V úvahu musí být bráno jakékoliv rozumně předpokládatelné použití pro jiné účely.

1.0.3 Speciální přezkušování a podmínky údržby

Zařízení a ochranné systémy, které podléhají speciálním podmínkám přezkušování a údržby, musí být provedeny s ohledem na tyto podmínky.

1.0.4 Okolní podmínky

Zařízení a ochranné systémy musí být provedeny tak, aby byly schopny odolávat skutečným a předvídatelným okolním podmínkám.

1.0.5 Označování

Všechna zařízení a ochranné systémy musí mít čitelně a trvanlivě vyznačeny tyto minimální údaje:

a) jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní jméno právnické osoby, která je výrobcem a její sídlo,

b) označení série nebo typu,

c) sériové číslo, pokud existuje,

d) rok výroby,

e) specifické označení ochrany proti výbuchu (psací Ex v šestiúhelníku) doplněné o symbol skupiny a kategorie zařízení,

f) pro zařízení skupiny II písmeno "G" (pro výbušnou atmosféru složenou z plynů, par nebo mlhy) nebo písmeno "D" ( pro výbušnou atmosféru tvořenou prachem) nebo obě písmena.

Dále, pokud je to nutné, musí byt rovněž vyznačeny všechny informace důležité pro bezpečné používání zařízení .

1.0.6 Návod k obsluze

a) S každým zařízením a ochranným systémem musí být dodáván návod k obsluze, který obsahuje alespoň tyto informace:

aa) zopakování informací, kterými jsou zařízení nebo ochranný systém označeny, s výjimkou sériového čísla (viz 1.0.5), spolu s jakýmikoliv vhodnými doplňkovými informacemi pro usnadnění údržby (např. adresy dovozce, nebo zplnomocněného zástupce, opravárenské organizace apod.),

ab) návod pro bezpečné: uvedení do provozu, používání, montáž a demontáž, údržbu (servis a odstraňování poruch), instalaci, nastavování,

ac) kde je to nutné, vyznačení ohroženého prostoru před zařízením pro uvolnění tlaku,

ad) kde je to nutné, návod pro zaškolení,

ae) podrobnosti, které umožní beze všech pochybností rozhodnout, zda dané zařízení stanovené kategorie nebo ochranný systém mohou být bezpečně použity v uvažovaném prostoru za očekávaných provozních podmínek,

af) elektrické a tlakové parametry, maximální povrchová teplota a další mezní hodnoty,

ag) kde je to nutné, speciální podmínky použití, včetně podrobností o nevhodném použití (pro jiné než stanovené účely), ke kterému podle získaných zkušeností může dojít,

ah) kde je to nutné, základní vlastnosti nářadí, které je pro zařízení nebo ochranný systém vhodné.

b) Návod musí být vypracován v českém jazyce.

Tento překlad provede výrobce nebo zplnomocněný zástupce nebo dovozce.

Návody na údržbu určené pro použití specialisty zaměstnávanými výrobcem nebo zplnomocněným zástupcem mohou být v jazyce, kterému tento personál rozumí.

c) Návody musí obsahovat výkresy a diagramy nezbytné pro uvádění do provozu, údržbu, inspekce, kontrolu správného chodu, a kde je to vhodné, pro opravy zařízení nebo ochranného systému, spolu se všemi užitečnými návody zvláště z hlediska bezpečnosti.

d) Žádná obchodní literatura přikládaná k zařízení nebo ochrannému systému popisující zařízení nebo ochranný systém nesmí být v rozporu s návodem popisujícím bezpečnostní hlediska.

1.1 Výběr materiálů

1.1.1 Materiály použité pro konstrukci zařízení a ochranných systémů nesmějí způsobit výbuch při předvídaném provozním namáhání.

1.1.2 V rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem nesmí vznikat reakce mezi použitým materiálem a složkami potenciálně výbušné atmosféry, které by mohly narušit ochranu proti výbuchu.

1.1.3 Materiály musí být voleny tak, aby předvídatelné změny jejich vlastností a jejich slučitelnost s jinými materiály nevedly k snížení poskytované ochrany; pozornost musí být věnována zvláště korozním vlastnostem materiálů, odolnosti proti opotřebení, elektrické vodivosti, mechanické pevnosti, odolnosti proti stárnutí a účinkům změn teploty.

1.2 Návrh a konstrukce

1.2.1 Zařízení a ochranné systémy musí být provedeny s ohledem na technické znalosti v oblasti ochrany proti výbuchu tak, aby mohly být bezpečně provozovány po celou jejich předpokládanou dobu životnosti.

1.2.2 Součástky určené pro vkládání nebo pro použití jako výměnné části pro zařízení a ochranné systémy musí být provedeny tak, aby po jejich instalaci podle návodu výrobce bezpečně plnily svou stanovenou funkci ochrany proti výbuchu.

1.2.3 Uzavřené konstrukce a zabránění úniků

Zařízení, které může uvolňovat hořlavé plyny nebo prachy, musí přednostně využívat uzavřených konstrukcí.

Pokud jsou v zařízení otvory nebo netěsné spoje, musí být přednostně provedeny takovým způsobem, aby unikající plyny nebo prach nemohly vytvořit mimo zařízení výbušnou atmosféru.

Místa, do kterých je materiál přiváděn nebo ze kterých je odebírán, musí být přednostně provedena a vybavena tak, aby byl při plnění nebo vypouštění omezen únik hořlavých látek.

1.2.4 Usazování prachu

Zařízení a ochranné systémy, které jsou určeny pro použití v prašném prostředí, musí být provedeny tak, aby se usazený prach na jejich povrchu nemohl vznítit.

Obecně má být, kde je to možné, omezeno usazování prachu. Zařízení a ochranné systémy se musí dát snadno čistit.

Povrchová teplota části zařízení musí být udržována dostatečně nízko pod teplotou doutnání usazeného prachu.

V úvahu musí být brána tloušťka vrstvy usazeného prachu, a pokud je potřebné, aby bylo zabráněno zahřívání, musí být provedena opatření pro omezení teploty.

1.2.5 Doplňkové ochranné prostředky

Zařízení a ochranné systémy, které mohou být vystaveny určitému typu vnějšího namáhání, musí být vybaveny, pokud je to nutné, doplňkovými ochrannými prostředky.

Zařízení musí vydržet příslušné namáhání bez nepříznivých účinků na ochranu proti výbuchu.

1.2.6 Bezpečné otevírání

Jsou-li zařízení a ochranné systémy umístěny v krytu nebo v zajištěném pouzdru tvořícím část samotné ochrany proti výbuchu, musí být možné otevřít tento kryt nebo pouzdro pouze za pomocí speciálních nástrojů nebo s použitím vhodných ochranných prostředků.

1.2.7 Ochrana proti jiným nebezpečím

Zařízení a ochranné systémy musí být provedeny tak, aby:

a) bylo vyloučeno jakékoliv poranění, které by mohlo nastat v důsledku přímého nebo nepřímého dotyku,

b) bylo zajištěno, že na přístupných částech nevznikne povrchová teplota nebo sálání, které by mohly způsobit nebezpečí,

c) bylo vyloučeno neelektrické nebezpečí, které podle zkušeností může vzniknout,

d) bylo zajištěno, že při předvídatelných podmínkách přetížení nedojde ke vzniku nebezpečné situace.

Vztahují-li se na nebezpečí uvedená v tomto bodu u zařízení a ochranných systémů zcela nebo částečně jiná nařízení vlády vydaná k provedení zákona, pak toto nařízení se nevztahuje na ta zařízení a ochranné systémy a ta nebezpečí, na které se vztahují tato jiná nařízení vlády.

1.2.8 Přetížení zařízení

Zařízení musí být provedeno tak, aby bylo zabráněno přetížení zařízení pomocí využití měřicích, regulačních a ovládacích přístrojů, jako jsou nadproudové spouště, teplotní omezovače, diferenciální tlakové vypínače, hlídače průtoku, časová relé, hlídače mezní rychlosti nebo podobné typy hlídacích přístrojů.

1.2.9 Systémy v pevnérn závěru

Jsou-li části, které mohou vznítit výbušnou atmosféru, umístěny v závěru, musí být provedena taková opatření, která zajistí, že závěr vydrží tlak vznikající při explozi výbušné směsi uvnitř závěru a zabrání přenesení exploze do výbušné atmosféry obklopující závěr.

1.3 Potenciální iniciační zdroje

1.3.1 Nebezpečí způsobené různými iniciačními zdroji

Potenciální iniciační zdroje, jako jsou jiskry, plameny, elektrické oblouky, vysoké povrchové teploty, akustická energie, záření ve viditelném spektru, elektromagnetické vlny a jiné iniciační zdroje, musí být vyloučeny.

1.3.2 Nebezpečí způsobené statickou elektřinou

Vzniku elektrostatických nábojů schopných vytvářet nebezpečné výboje musí být zabráněno vhodnými prostředky.

1.3.3 Nebezpečí způsobené rozptylovými a svodovými elektrickými proudy

V elektricky vodivých částech zařízení musí být zabráněno vzniku rozptylových a svodových proudů, které by mohly vést např. ke vzniku nebezpečné koroze, přehřátí povrchu nebo jisker schopných způsobit iniciaci.

1.3.4 Nebezpečí způsobené přehřátím

Již při konstrukci, pokud je to možné, musí být zabráněno přehřátím způsobeným třením nebo nárazy, např. mezi materiály a částmi vzájemně se stýkajícími při otáčení nebo vnikání cizích těles.

1.3.5 Nebezpečí způsobené vyrovnáváním tlaku

Zařízení nebo ochranné systémy musí být provedeny nebo vybaveny se zabudovaným měřicím, ovládacím a regulačním zařízením tak, aby při vyrovnávání tlaku v důsledku jejich činnosti nevznikala žádná rázová vlna nebo stlačení, které by mohly způsobit iniciaci.

1.4 Nebezpečí způsobené vnějšími vlivy

1.4.1 Zařízení a ochranné systémy musí být provedeny tak, aby byly schopny vykonávat svou určenou funkci při plné bezpečnosti i v měnících se okolních podmínkách, pod vlivem rušivých napětí, ve vlhkosti, při vibracích, znečištění a při jiných vnějších vlivech v rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem.

1.4.2 Použité části zařízení musí být vhodné pro předpokládané mechanické a tepelné namáhání a musí být schopné odolávat existujícím nebo očekávaným vlivům agresivních látek.

1.5 Požadavky na bezpečnostní přístroje

1.5.1 Bezpečnostní přístroje musí pracovat nezávisle na jakémkoliv měřicím nebo ovládacím a regulačním zařízení potřebném pro provoz.

Porucha bezpečnostního přístroje musí být detekována vhodnými technickými prostředky pokud možno dostatečně rychle, tak aby bylo zajištěno, že je pouze velmi malá pravděpodobnost vzniku nebezpečné situace.

Obecně má být používáno principu uvedení do bezpečného stavu v případě poruchy.

Bezpečnostní vypínání musí obecně působit bez prostřednictví softwarových povelů přímo na odpovídající ovládací přístroj.

1.5.2 V případě poruchy bezpečnostního přístroje musí být zařízení nebo ochranný systém, pokud je to možné, uvedeny do bezpečného stanu.

1.5.3 Nouzové vypínací ovládače bezpečnostních přístrojů musí být pokud možno vybaveny blokováním proti opětnému zapnutí. Nový povel k zahájení normálního provozu může být dán pouze po úmyslném odstavení blokování proti opětnému zapnutí.

1.5.4 Ovládací a zobrazovací jednotky

Jsou-li použity ovládací a zobrazovací jednotky, musí být provedeny v souladu s ergonomickými principy tak, aby bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně provozní bezpečnosti z hlediska nebezpečí výbuchu.

1.5.5 Požadavky na přístroje s měřicí funkcí pro ochranu proti výbuchu

Přístroje s měřicí funkcí, které mají vliv na zařízení použité ve výbušné atmosféře, musí být provedeny tak, aby zvládly všechny předvídatelné provozní požadavky a speciální podmínky použití.

1.5.6 Pokud je to nutné, musí být možno provádět kontroly přesnosti údajů a provozuschopnosti přístrojů s měřicí funkcí.

1.5.7 Návrh přístrojů s měřicí funkcí musí počítat s bezpečnostním koeficientem, který zajistí aby výstražný práh ležel dostatečně daleko mimo meze výbušnosti nebo zápalnosti atmosféry, kterou zařízení registruje, především s ohledem na provozní podmínky instalace a možnosti odchylek měřicího systému.

1.5.8 Nebezpečí způsobené softwarem

U zařízení, ochranného systému nebo bezpečnostních přístrojů řízených softwarem musí být věnována zvláštní pozornost analýze nebezpečí vznikajícího při poruchách programu.

1.6 Bezpečnostní požadavky na systémy

1.6.1 Pro odstavení zařízení nebo ochranných systémů zapojených do automatických procesů musí být při odchylkách od očekávaných provozních podmínek, pokud to neohrozí bezpečnost, dána možnost ručního převzetí řízení.

1.6.2 Je-li uveden do činnosti nouzový vypínací systém, musí být nahromaděná energie co nejrychleji a nejbezpečněji snížena nebo izolována tak, aby již dále nebyla nebezpečná.

Tento požadavek neplatí pro elektrochemické zdroje energie.

1.6.3 Nebezpečí způsobené poruchou napájení

Zařízení a ochranné systémy, u kterých může mít porucha napájení za následek vznik dalšího nebezpečí, musí být zajištěny tak, aby bylo možno udržet jejich bezpečný provozní stav nezávisle na zbytku instalace.

1.6.4 Nebezpečí způsobené spoji

Zařízení a ochranné systémy musí mít vhodné kabelové vývodky a vývodky pro trubkové vedení.

Jsou-li zařízení a ochranné systémy určeny pro použití v kombinaci s jiným zařízením a ochrannými systémy, musí být jejich propojení provedeno bezpečným způsobem.

1.6.5 Umístění výstražných přístrojů jako součástí zařízení

Jsou-li zařízení nebo ochranné systémy vybaveny přístroji pro detekci nebo výstražnými přístroji pro kontrolu přítomnosti výbušné atmosféry, musí být dodány potřebné návody, aby bylo zajištěno umístění těchto přístrojů na vhodném místě.

2. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ

2.0 Požadavky na zařízení kategorie M skupiny zařízení I

2.0.1 Požadavky na zařízení kategorie M 1 skupiny zařízení I

2.0.1.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby iniciační zdroje nebyly aktivní ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízení.

Zařízení musí být vybaveno ochrannými prostředky tak, aby:

a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň druhý nezávislý prostředek dostatečnou úroveň ochrany nebo

b) dostatečná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.

Pokud je to nutné, toto zařízení musí být vybaveno dodatečným speciálním ochranným prostředkem.

Zařízení musí zůstat funkční i za přítomnosti výbušné atmosféry.

2.0.1.2 Zařízení musí být, pokud je to nutné, provedeno tak, aby do jeho vnitřku nepronikl žádný prach.

2.0.1.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být povrchová teplota částí zařízení udržována dostatečně nízko pod teplotu vznícení předpokládané prachovzdušné směsi.

2.0.1.4 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze za beznapěťového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek.

Kde není možné uvést zařízení do beznapěťového stavu, tam musí být umístěn výstražný nápis na otevíranou část zařízení.

Pokud je to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodným dodatečným blokovacím systémem.

2.0.2 Požadavky na zařízení kategorie M 2 skupiny zařízení I

2.0.2.1 Zařízení musí být vybaveno ochrannými prostředky zajišťujícími, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními při normálním provozu, při nepříznivých provozních podmínkách, které vznikají zvláště při hrubém zacházení a změnách okolních podmínek.

Zařízení má být v případě přítomnosti výbušné atmosféry vypnuto.

2.0.2.2 Zařízení musí být provedeno tak, aby bylo možno otevřít části zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, pouze v beznapěťovém stavu nebo pomocí vhodných blokovacích mechanismů. Kde není možné zařízení uvést do beznapěťového stavu, tam musí být na otvíratelnou část zařízení upevněn výstražný štítek.

2.0.2.3 Musí být uplatněny požadavky, které se týkají nebezpečí výbuchu prachu uvedené pro kategorii shody M 1.

2.1 Požadavky na kategorii 1 skupiny zařízení II

2.1.1 Výbušná atmosféra tvořená plyny, párami nebo mlhami

2.1.1.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízení.

Zařízení musí být vybaveno ochrannými prostředky tak, aby:

a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek dostatečnou úroveň ochrany nebo

b) dostatečná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.

2.1.1.2 U zařízení s povrchy, u nichž je pravděpodobnost ohřevu, musí být provedena taková opatření, aby stanovené maximální povrchové teploty nebyly překročeny ani v nejnepříznivějších podmínkách.

V této souvislosti musí být bráno do úvahy oteplení způsobené zahříváním a chemickými reakcemi.

2.1.1.3 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze za klidového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Kde není možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí být na otvíratelnou část zařízení upevněn výstražný štítek.

Je-li to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodnými dostatečnými blokovacími systémy.

2.1.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí

2.1.2.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby nedošlo k iniciaci přítornné prachovzdušné směsi ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízení.

Zařízení musí být vybaveno ochrannými prostředky tak, aby:

a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek dostatečnou úroveň ochrany nebo

b) dostatečná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.

2.1.2.2 Pokud je to nutné, musí být zařízení provedeno tak, aby prach mohl vstupovat do zařízení nebo z něj unikat pouze v zvlášť k tomu navržených místech.

Tento požadavek musí splňovat rovněž kabelové vývodky a připojovací díly.

2.1.2.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být udržována povrchová teplota částí zařízení dostatečně nízko pod teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi.

2.1.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavky uvedené v 2.1.1.3.

2.2 Požadavky na kategorii 2 skupiny zařízení II

2.2.1 Výbušná atmosféra tvořená plyny, párami nebo mlhami

2.2.1.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby se zabránilo vzniku iniciačních zdrojů, dokonce i v případě často vznikajících poruch nebo provozních chyb zařízení, se kterými se musí běžně počítat.

2.2.1.2 Části zařízení musí být provedeny tak, aby jejich stanovené maximální povrchové teploty nebyly překročeny ani v případě nebezpečí vznikajícího v abnormálních situacích předvídaných výrobcem.

2.2.1.3 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání části zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze za beznapěťového stavu nebo pomocí vhodných blokovacích systémů. Kde není možné zařízení uvést do beznapěťového stavu, tam musí být na otvíratelnou část zařízení upevněn výstražný štítek.

2.2.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí

2.2.2.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby nedošlo k iniciaci přítomné prachovzdušné směsi ani v případě často vznikajících poruch nebo provozních chyb zařízení, se kterými je normálně nutno počítat.

2.2.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavky 2.1.2.3.

2.2.2.3 S ohledem na ochranu proti prachu platí požadavek 2.1.2.2.

2.2.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavek 2.2.1.3.

2.3 Požadavky na kategorii 3 skupiny zařízení II

2.3.1 Výbušná atmosféra tvořená plyny, párami nebo mlhami

2.3.1.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby se zabránilo vzniku iniciačních zdrojů, které mohou vznikat při normálním provozu.

2.3.1.2 Při předpokládaných provozních podmínkách nesmějí povrchové teploty překročit stanovenou maximální povrchovou teplotu. Teploty vyšší mohou být ve výjimečných případech dovoleny pouze za předpokladu uplatnění speciálních dodatečných ochranných prostředků.

2.3.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí

2.3.2.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k iniciaci prachovzdušné směsi iniciačními zdroji, jejichž vznik je pravděpodobný za normálních provozních podmínek.

2.3.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavky uvedené v 2.1.2.3.

2.3.2.3 Zařízení včetně svých kabelových vývodek a spojovacích dílů musí být provedeno tak, aby prach s ohledem na velikost jeho částic nemohl uvnitř zařízení vytvářet výbušnou prachovzdušnou směs nebo nebezpečné vrstvy usazeného prachu.

3. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA OCHRANNÉ SYSTÉMY

3.0 Všeobecné požadavky

3.0.1 Ochranné systémy musí být dimenzovány tak, aby omezily účinky výbuchu na odpovídající úroveň bezpečnosti.

3.0.2 Ochranné systémy musí být provedeny tak a musí umožňovat takové umístění, aby bylo možno zabránit rozvinutí výbuchů do nebezpečných řetězových reakcí nebo rozšíření plamene a potlačit přechod z počátečního stadia výbuchu do detonace.

3.0.3 Aby se zabránilo nebezpečným situacím, musí si v případě poruchy napájení ochranné systémy zachovat po odpovídající dobu svou funkční schopnost.

3.0.4 Ochranné systémy nesmějí selhat vlivem vnějších rušivých vlivů.

3.1 Projektování a konstruování

3.1.1 Vlastnosti materiálů

Při projektování vlastností materiálů se pro maximální tlak a teplotu musí uvažovat s předpokládaným výbuchovým tlakem vznikajícím za extrémních provozních podmínek a předpokládanými tepelnými účinky plamene.

3.1.2 Ochranný systém určený k tomu, aby vydržel nebo zachytil výbuchy, musí být schopen vydržet očekávanou tlakovou vlnu bez ztráty funkčnosti systému.

3.1.3 Příslušenství připojené k ochranným systémům musí být schopno vydržet očekávaný maximální výbuchový tlak bez ztráty své funkční schopnosti.

3.1.4 Při projektování a konstruování ochranných systémů musí být brány do úvahy reakce způsobené tlaky v přídavných zařízeních a připojených potrubích.

3.1.5 Systémy pro uvolnění tlaku

Je-li pravděpodobné, že namáhání ochranných systémů překročí jejich konstrukční pevnost, musí být v projektu použito vhodného prostředku pro uvolnění tlaku, které neohrozí osoby v blízkosti.

3.1.6 Systémy pro potlačení výbuchu

Systémy pro potlačení výbuchu musí zajišťovat, aby při incidentu reagovaly na vznikající výbuch v co nejranějším stadiu a co nejlépe potlačily výbuch z hlediska maximální rychlosti nárůstu tlaku a maximálního výbuchového tlaku.

3.1.7 Systémy pro oddělení výbuchu

Systémy pro oddělení výbuchu, které co nejrychleji oddělí určené zařízené v počátečním stadiu výbuchu pomocí odpovídajících přístrojů, musí být projektovány a konstruovány tak, aby v provozních podmínkách zůstaly bezpečné proti přenesení vnitřního výbuchu a uchovaly si svou mechanickou pevnost.

3.1.8 Ochranné systémy musí být možno zapojit do obvodu s vhodnou výstražnou mezí tak, že pokud je to nutné, dojde k přerušení dodávky a výstupu produktu a okamžitému uzavření těch částí zařízení, které již déle nemohou bezpečně fungovat.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU

1. ES přezkoušení typu je postup, při kterém autorizovaná osoba ověřuje a zkouší, zda vzorek výrobku reprezentující uvažovanou výrobu splňuje příslušná ustanovení tohoto nařízení.

2. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce poskytuje pro ES přezkoušení typu autorizované osobě

a) identifikační údaje o výrobci, a pokud žádost o ES přezkoušení typu podává zplnomocněný zástupce, též údaje o něm (jméno a příjmení fyzické osoby, její bydliště a místo podnikání nebo obchodní jméno právnické osoby a její sídlo),

b) technickou dokumentaci podle bodu 3,

c) písemné prohlášení, že smlouva o ES přezkoušení typu nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou,

d) vzorek výrobku reprezentující uvažovanou výrobu. Pokud to vyžaduje program zkoušek, může si autorizovaná osoba vyžádat další vzorky.

3. Technická dokumentace musí umožnit posouzení shody výrobku s požadavky tohoto nařízení. Pokud je to pro posouzení nutné, musí obsahovat údaje o návrhu, konstrukci, výrobě a funkci výrobku a musí v tomto rozsahu obsahovat

a) všeobecný popis typu,

b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů apod.,

c) popisy a komentáře nutné pro pochopení výkresů a schémat a funkce výrobku,

d) seznam technických norem podle § 2 odst. 4, které byly úplně nebo částečně uplatněny, a popis přijatých řešení pro splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 4 nebo pokud technické normy podle § 2 odst. 4 nekonkretizují všechny základní požadavky, které se na výrobek vztahují,

e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání atd.,

f) zkušební protokoly.

4. Autorizovaná osoba

4.1 prověřuje technickou dokumentaci, ověřuje, zda typ byl vyroben ve shodě s technickou dokumentací, a určuje prvky, které byly navrženy podle odpovídajících ustanovení technických norem podle § 2 odst. 4, jakož i prvky, které byly navrženy bez využití odpovídajících ustanovení těchto technických norem podle § 2 odst. 4,

4.2 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání a nezbytné zkoušky pro ověření, zda tam, kde nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 4 nebo kde technické normy podle § 2 odst. 4 nekonkretizují všechny základní požadavky, které se na výrobek vztahují, řešení přijaté výrobcem splňuje základní požadavky,

4.3 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání a nezbytné zkoušky pro ověření, zda tam, kde se výrobce rozhodl použít technické normy podle § 2 odst. 4, byly tyto normy skutečně použity,

4.4 dohodne s žadatelem o ES přezkoušení typu místo, kde se budou provádět přezkoumání a nezbytné zkoušky.

5. Pokud typ splňuje odpovídající ustanovení tohoto nařízení, vydá autorizovaná osoba žadateli ES certifikát o přezkoušení typu. Certifikát obsahuje jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení a nezbytné údaje pro identifikaci schváleného typu.

K certifikátu je přiložen seznam souvisejících částí technické dokumentace; kopii seznamu si ponechá autorizovaná osoba.

Pokud autorizovaná osoba odmítne vydat výrobci nebo zplnomocněnému zástupci certifikát, uvede pro toto odmítnutí podrobné důvody a postup pro řízení o námitkách.

6. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce informuje autorizovanou osobu, která vydala certifikát podle bodu 5 a uchovává technickou dokumentaci týkající se tohoto certifikátu, o všech úpravách schváleného zařízení nebo ochranného systému, a pokud tyto změny mohou ovlivnit shodu se základními požadavky nebo předepsané podmínky pro použití výrobku, vydá autorizovaná osoba po prověření těchto změn dodatek k tomuto certifikátu.

8. Každá autorizovaná osoba oznamuje Úřadu odpovídající informace týkající se certifikátu podle bodu 5 a vydaných a zrušených dodatků. Kopie certifikátů podle bodu 5, popřípadě i jejich dodatků a přílohy k certifikátům musí být Úřadu k dispozici.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY

1. Zabezpečování jakosti výroby je postup, podle něhož výrobce, který splňuje povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané výrobky jsou shodné s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a splňují požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce na každé zařízení umísťuje označení CE a vystavuje písemné ES prohlášení o shodě. Označení CE se doplňuje identifikačním číslem autorizované osoby odpovědné za dohled v souladu s bodem 4.

2. Výrobce je povinen používat schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu zařízení a zkoušení podle požadavků uvedených v bodě 3 a je podroben dohledu podle bodu 4.

3. Systém jakosti

3.1 Výrobce poskytuje pro posouzení systému jakosti autorizované osobě

a) všechny potřebné informace pro danou kategorii výrobků,

b) dokumentaci týkající se systému jakosti,

c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5.

3.2 Systém jakosti musí zajišťovat shodu zařízení s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a požadavky tohoto nařízení, které pro něj platí. Všechny prvky" požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti.

Dokumentace musí obsahovat popis

a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomoci vedení z hlediska jakosti výrobků,

b) výrobních postupů, řízení jakosti a technik zabezpečování jakosti, postupů a systematických činností, které budou používány,

c) ověřování a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během ní a po výrobě, a četnost jejich provádění,

d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu, atd.,

e) prostředků, které sledují dosažení požadované jakosti zařízení a účinné funkce systému jakosti.

3.3 Autorizovaná osoba posuzuje systém jakosti zavedený u výrobce a vyhodnocuje, zda tento systém zaručuje shodu zařízení s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a s požadavky tohoto nařízení a splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2. Předpoklad shody s těmito požadavky je splněn u systémů jakosti, které odpovídají příslušným technickým normám podle § 2 odst. 4. Posuzování systému jakosti musí zahrnovat návštěvu na pracovištích výrobce a musí se ho účastnit alespoň jeden pracovník se zkušenostmi v posuzování dané technologie výrobků. Autorizovaná osoba oznámí výrobci závěry posouzení systému jakosti včetně odůvodnění.

3.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného systému jakosti a udržuje ho tak, aby byl stále přiměřený a účinný.

Výrobce nebo zplnomocněný zástupce musí informovat autorizovanou osobu, která schválila jeho systém jakosti, o každé připravované úpravě tohoto systému.

Autorizovaná osoba ověřuje navrhované změny a rozhodne, zda změna provedená v činnostech systému jakosti bude nadále zaručovat shodu zařízení s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a s požadavky tohoto nařízení a splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zda je třeba provést nové posouzení systému jakosti.

Své rozhodnutí oznamuje výrobci. Oznámení obsahuje závěry ověření včetně odůvodnění.

4. Dohled nad systémem jakosti

4.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti.

4.2 Výrobce umožňuje autorizované osobě vstup do výrobních prostorů, prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do skladovacích prostorů výrobků a poskytuje jí všechny nezbytné informace, zejména

a) dokumentaci týkající se systému jakosti,

b) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách, údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu atd.

4.3 Autorizovaná osoba provádí pravidelný dohled, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti. Autorizovaná osoba předává výrobci zprávy o výsledcích dohledu.

4.4 Navíc může autorizovaná osoba provádět u výrobce neohlášený dohled, během něhož může provádět nebo nechat provést zkoušky pro ověření správné funkce systému jakosti, je-li to nutné. Autorizovaná osoba předává výrobci zprávu o výsledcích dohledu, popřípadě o výsledcích zkoušek.

6. Každá autorizovaná osoba poskytuje Úřadu odpovídající informace týkající se vydaných a zrušených schválení systémů jakosti.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ

1. Ověřování výrobků je postup, podle něhož výrobce nebo zplnomocněný zástupce kontroluje a osvědčuje, že zařízení podléhající ustanovením podle bodu 3 jsou shodná s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a splňují odpovídající požadavky tohoto nařízení.

2. Výrobce provádí všechna opatření nezbytná k tomu, aby výrobní postup zajišťoval shodu zařízení s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a s požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce jsou povinni na každé zařízení umístit označení CE a vystavit ES prohlášení o shodě.

3. Autorizovaná osoba provádí odpovídající přezkoumání a zkoušky, aby zkontrolovala shodu zařízení, ochranného systému nebo přístrojů s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení přezkoumáním a zkouškami každého výrobku podle bodu 4.

4. Ověřování přezkoumáním a zkouškou každého výrobku.

4.1 Všechna zařízení musí být individuálně přezkoumána a odpovídajícím způsobem přezkoušena podle požadavků v příslušných technických normách podle § 2 odst. 4 nebo musí být provedeny ekvivalentní zkoušky zařízení pro ověření jejich shody s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.

4.2 Autorizovaná osoba umísťuje nebo dá umístit svoje identifikační číslo na každý schválený kus zařízení a vydat podle provedených zkoušek písemný certifikát shody.

4.3 Výrobce nebo zplnomocněný zástupce musí být na požádání schopen dodat certifikáty shody vydané autorizovanou osobou.

Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

SHODA S TYPEM

1. Shoda s typem je postup, podle něhož výrobce nebo zplnomocněný zástupce zajišťuje a prohlašuje, že dané zařízení je shodné s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a splňuje odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce na každé zařízení umísťuje označení CE a vydává písemné ES prohlášení o shodě.

2. Výrobce přijímá všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup zajišťoval shodu vyrobených zařízení s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.

3. Pro každý kus vyrobeného zařízení musí být výrobcem, nebo v jeho zastoupení, vykonány zkoušky výrobku vztahující se k technickým aspektům ochrany proti výbuchu. Za provedení zkoušek je odpovědna autorizovaná osoba zvolená výrobcem. Autorizovaná osoba je odpovědna za umístění identifikačního čísla této autorizované osoby výrobcem již v průběhu výrobního procesu.

Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ

1. Zabezpečování jakosti výrobků je postup, podle něhož výrobce, který splňuje povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že daná zařízení jsou shodná s typem popsaným v certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5 a splňují požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce na každý výrobek umísťuje označení CE a vydává písemné ES prohlášení o shodě. Označení CE je doplněno identifikačním číslem autorizované osoby odpovědné za dohled v souladu s bodem 4.

2. Výrobce musí používat schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu a zkoušení podle požadavků uvedených v bodu 3 a musí být podroben dohledu podle bodu 4.

3. Systém jakosti

3.1 Výrobce poskytuje pro posouzení systému jakosti autorizované osobě

a) všechny potřebné informace pro danou kategorii výrobků,

b) dokumentaci týkající se systému jakosti,

c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5.

3.2 V rámci systému jakosti musí být každý kus výrobku přezkoumán a odpovídajícím způsobem zkoušen podle požadavků v příslušných technických normách podle § 2 odst. 4 nebo musí být provedeny ekvivalentní zkoušky pro ověření shody výrobku se základními požadavky. Všechny prvky, požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti.

Dokumentace musí obsahovat popis

a) cílů jakosti, organizační struktury, odpovědnosti a pravomocí vedení z hlediska jakosti výrobků,

b) ověřování a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,

c) prostředků pro sledování účinného fungování systému jakosti,

d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu apod.

3.3 Autorizovaná osoba posuzuje systém jakosti zavedený u výrobce a vyhodnocuje, zda splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2. Předpoklad shody s těmito požadavky je splněn u systémů jakosti, které splňují požadavky příslušných technických norem podle § 2 odst. 4.

Posuzování systému jakosti musí zahrnovat návštěvu na pracovištích výrobce a musí se ho účastnit alespoň jeden pracovník se zkušenostmi v posuzování dané technologie výrobků. Autorizovaná osoba seznámí výrobce se závěry posouzení systému jakosti a s odůvodněním svých závěrů.

3.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného systému jakosti a udržuje ho tak, aby byl stále přiměřený a účinný.

Výrobce nebo zplnomocněný zástupce musí informovat autorizovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé připravované úpravě systému jakosti.

Autorizovaná osoba ověřuje navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba provést nové posouzení systému jakosti.

Své rozhodnutí oznamuje výrobci. Oznámení obsahuje závěry ověření včetně odůvodnění.

4. Dohled nad systémem jakosti

4.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti.

4.2 Výrobce umožňuje autorizované osobě vstup do prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do skladovacích prostorů výrobků a poskytuje jí všechny nezbytné informace, zejména

a) dokumentaci týkající se systému jakosti,

b) technickou dokumentaci,

c) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu atd.

4.3 Autorizovaná osoba provádí pravidelný dohled, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti. Autorizovaná osoba předává výrobci zprávy o výsledcích dohledu.

4.4 Navíc může autorizovaná osoba provádět u výrobce neohlášený dohled, během něhož může provádět nebo nechat provést zkoušky pro ověření správné funkce systému jakosti. Autorizovaná osoba předává výrobci zprávu o výsledcích dohledu, popřípadě o výsledcích zkoušek.

6. Každá autorizovaná osoba poskytuje Úřadu odpovídající informace týkající se vydaných a zrušených schválení systémů jakosti.

Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY

1. Vnitřní kontrola výroby je postup, podle něhož výrobce nebo zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že zařízení splňuje odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce na každé zařízení umísťuje označení CE a vydává písemné ES prohlášení o shodě.

2. Výrobce pořizuje technickou dokumentaci podle bodu 4 a on nebo zplnomocněný zástupce ji uchovávají po dobu nejméně deseti let od výroby posledního kusu zařízení pro účely dozoru.

4. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. Musí v rozsahu nezbytném pro toto posouzení obsahovat údaje o konstrukci, výrobě a funkci výrobku. Obsahuje:

a) obecný popis výrobku,

b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, atd.,

c) popisy a komentáře k výkresům, schématům a funkci výrobku,

d) seznam technických norem, které byly zcela nebo částečně využity, a pokud nebyly použity technické normy, popis přijatých řešení pro splnění požadavků tohoto nařízení,

e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených kontrol, atd.,

f) zkušební protokoly.

5. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce uchovávají kopii prohlášení o shodě s technickou dokumentací.

6. Výrobce přijímá všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup zajišťoval shodu s technickou dokumentací podle bodu 2 a s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.

Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

OVĚŘOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VÝROBKŮ

1. Ověřování jednotlivých výrobků je postup, podle něhož výrobce zajišťuje a prohlašuje, že zařízení nebo ochranné systémy, na které byly vydány certifikáty podle bodu 2, splňují odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce na zařízení nebo ochranný systém umísťuje označení CE a vystavuje ES prohlášení o shodě.

2. Autorizovaná osoba přezkoumá jednotlivé zařízení nebo ochranný systém a provede odpovídající zkoušky podle příslušných technických norem podle § 2 odst. 4 nebo provede ekvivalentní zkoušky pro ověření shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Autorizovaná osoba umísťuje nebo dá umístit svoje identifikační číslo na schválené zařízení nebo ochranný systém a vydává certifikát shody týkající se provedených zkoušek.

3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s požadavky tohoto nařízení a obsahuje:

a) všeobecný popis výrobku,

b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a schémata součástek, podsestav, obvodů atd.,

c) popisy a nezbytná vysvětlení k výkresům, schématům a funkci výrobku,

d) seznam technických norem podle § 2 odst. 4, které byly úplně nebo částečně využity, a pokud nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 4, popisy přijatých řešení pro splnění základních požadavků tohoto nařízení,

e) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených prověrek atd.,

f) zkušební protokoly.

Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

A. Označení CE

Grafická podoba označení CE je stanovena zvláštním právním předpisem.5)

Stanovené minimální rozměry 5 mm nemusí být dodrženy u zařízení malých rozměrů, ochranných systémů nebo přístrojů.

B. Obsah ES prohlášení o shodě

ES prohlášení o shodě musí obsahovat dále uvedené prvky:

- název nebo identifikační značku a adresu výrobce,

- popis zařízení, ochranného systému nebo přístroje,

- všechna odpovídající opatření, která zařízení, ochranný systém nebo přístroj splňuje,

- v případě potřeby - název, identifikační číslo a adresu autorizované osoby a číslo certifikátu podle přílohy č. 3 bodu 5,

- v případě potřeby - odkazy na technické normy podle § 2 odst. 4,

- v případě potřeby - normy a technické specifikace, které byly využity,

- v případě potřeby - odkazy na jiná nařízení vlády, která byla použita,

- identifikace osoby zmocněné výrobcem nebo zplnomocněným zástupcem k podepisování závazků za něho.

Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.

PODMÍNKY AUTORIZACE

Podmínkami autorizace podle § 11 odst. 2 zákona jsou:

1. Autorizovaná osoba, její ředitel a zaměstnanci odpovědní za provádění ověřovacích zkoušek nesmějí být konstruktéry, výrobci, dodavateli nebo montážními pracovníky zařízení, ochranných systémů nebo přístrojů, které kontrolují, ani zplnomocněnými zástupci těchto stran. Nesmějí být zainteresováni přímo nebo jako zplnomocnění zástupci na navrhování, konstrukci, prodeji nebo údržbě zařízení, ochranných systémů nebo přístrojů. Tento požadavek nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem a autorizovanou osobou.

2. Autorizovaná osoba a její zaměstnanci zabývající se ověřováním jsou povinni provádět ověřovací zkoušky na nejvyšším stupni profesionality a odborné způsobilosti a jsou povinni se vyvarovat všech nátlaků a motivací, zejména finančních, které by mohly ovlivnit jejich posudek nebo výsledek kontroly, zvláště od osob nebo skupin osob, které mají zájem na výsledcích ověřování.

3. Autorizovaná osoba je povinna mít k dispozici potřebné zaměstnance a vlastnit nezbytná zařízení, která jí umožní řádně provádět administrativní a technické úkoly spojené sověřováním, musí mít rovněž přístup k zařízení potřebnému pro speciální ověřování.

4. Zaměstnanci odpovědní za ověřování musí mít

- řádný technický a odborný výcvik,

- dostatečné znalosti o požadavcích na prováděné zkoušky a odpovídající zkušenosti z těchto zkoušek,

- schopnost vystavovat certifikáty, záznamy a zprávy vyžadované pro zaznamenání průběhu zkoušek.

5. Autorizovaná osoba je povinna zaručit nestrannost zaměstnanců provádějících ověřování. Jejich odměna nesmí být závislá na počtu provedených zkoušek ani na výsledcích těchto zkoušek.

6. Zachování mlčenlivosti zaměstnanců autorizované osoby o všech skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby podle tohoto nařízení. Tato povinnost se nevztahuje vůči kompetentním státním orgánům.

7. Autorizovaná osoba je povinna uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu (§ 11 odst. 3 zákona).

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES z 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států pro zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

2) Například Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (PECA), vyhlášený pod č. 56/2001 Sb. m. s.

3) § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

5) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.

Přesunout nahoru