Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 82/1996 Sb.Vyhláška Ministerstva zemědělství o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin

Částka 27/1996
Platnost od 19.04.1996
Účinnost od 19.04.1996
Zrušeno k 01.04.2004 (139/2004 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

82

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 18. března 1996

o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 6 a § 30 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon):


ODDÍL PRVNÍ

PODROBNOSTI O GENETICKÉ KLASIFIKACI, O POŽADAVCÍCH NA VÝBĚROVÉ STROMY A LESNÍ POROSTY KE SBĚRU SEMEN

§ 1

Zdroje pro reprodukci lesů

(1) Vlastníci lesů mohou použít k obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa pouze reprodukční materiál lesních dřevin, který pochází ze zdrojů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 2

Podrobnosti o genetické klasifikaci lesních porostů

(1) Právnická nebo fyzická osoba1) při zpracovávání lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy:2)

a) klasifikuje porosty olše, břízy a osiky starší 30 let, douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let,

b) provádí genetickou klasifikaci podle těchto kritérií:

1. původnost, nepůvodnost,

2. objemová produkce; u kategorií A a B má být vyšší než tabulkový průměr pro danou bonitu dřeviny,

3. zdravotní stav (odolnost vůči nepříznivým činitelům abiotickým a biotickým),

4. morfologické znaky stromů v porostu (zejména přímost, plnodřevnost, vhodný typ větvení, přirozené vyvětvování),

5. jakost dřeva;

c) zařazuje lesní porosty, porostní skupiny a etáže do těchto fenotypových kategorií:

1. fenotypová kategorie A, do níž patří hospodářsky vysoce hodnotné porosty, které jsou buď původní, nebo jejich původnost je pravděpodobná; do této kategorie se zařazují i porosty, které nejsou původní, avšak vynikají množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi,

2. fenotypová kategorie B ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu,

3. fenotypová kategorie C porosty průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivého zdravotního stavu. U vybraných lesních dřevin se z porostů této kategorie nesklízí osivo; tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou,

4. fenotypová kategorie D porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou; tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je porosty geneticky hodnotnějšími.

(2) U smíšených porostů se zařazují do fenotypových kategorií všechny zastoupené dřeviny; je-li některá dřevina uznána ke sklizni osiva, uvádí se jako výměra uznaného porostu plocha úměrná zastoupení uznané dřeviny.

ODDÍL DRUHÝ

PODROBNOSTI O UZNÁVÁNÍ ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU, O STANOVENÍ OCHRANNÝCH LHŮT A O ZAKLÁDÁNÍ A UZNÁVÁNÍ SEMENNÝCH SADŮ A MATEČNIC

§ 3

Zásady uznávání lesních porostů a výběrových stromů

(1) Orgán státní správy lesů uznává zdroje reprodukčního materiálu na základě posudku pověřené osoby, který musí být přiložen k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu.

(2) Uznávají se porosty všech lesních dřevin domácích i geograficky nepůvodních nebo jejich části, které jsou předmětem hospodaření. Výjimku představují porosty a skupiny stromů topolů černých, balzámových, bílých a stromových vrb, v nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové.

(3) Uznané porosty fenotypové kategorií A, B musí mít v době uznávacího řízení minimální skutečnou výměru 2 ha souvislé plochy. Uznané porosty kategorií A, B dřevin geograficky nepůvodních a dřevin, které netvoří zpravidla větší souvislejší porosty (modřín, javory, jilmy, lípy aj.), mohou mít i menší výměru. U porostů kategorie A se připouští menší výměra tehdy, když jde o zbytky cenných původních populací. Počet stromů dřeviny v uznané jednotce však nesmí klesnout pod 40 kusů.

(4) Uznané porosty fenotypové kategorie B lze slučovat do skupin (dále jen "uznané jednotky") v rámci:

a) téže dřeviny,

b) téhož vlastníka lesa,

c) téže přírodní lesní oblasti,

d) téhož lesního vegetačního stupně,

e) téže genové základny, pokud je vymezena.

Porosty fenotypové kategorie A se neslučují.

(5) Uznaným porostům a nebo uznaným jednotkám přiřazuje orgán státní správy lesů evidenční čísla. Skladba evidenčního čísla a význam jednotlivých symbolů je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.

(6) Výběrové stromy vybraných lesních dřevin se vyhledávají a uznávají především v porostech kategorií A, B, výjimečně i v porostech kategorie C. U ostatních lesních dřevin se výběrové stromy vyhledávají a uznávají v porostech všech fenotypových kategorií. Za výběrové stromy lze uznávat i výstavky v mladých lesních porostech.

§ 4

Podrobnosti o ochranných lhůtách

Při stanovení ochranné lhůty3) zdroje reprodukčního materiálu přihlíží orgán státní správy lesů k věku porostu, k obnovní době a k fázi obnovy porostu.

§ 5

Podrobnosti o zakládání a uznávání semenných sadů, klonových archivů a matečnic

Při podání žádosti o uznání semenného sadu, klonového archivu nebo matečnice předkládá vlastník těchto účelových výsadeb odborný posudek vypracovaný pověřenou právnickou osobou,4) kterým dokládá, že účelová výsadba byla založena podle zásad umožňujících použití semen a vegetativních částí jako reprodukčního materiálu pro obnovu lesů a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.

§ 6

Podrobnosti o uznávání zdrojů reprodukčního materiálu

(1) Náležitosti žádosti o uznání stromů nebo porostů5) jsou uvedeny v tiskopisu "Žádost o uznání zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin", jehož vzor je přílohou č. 3 této vyhlášky. Žádost ve trojím vyhotovení zasílá pověřené osobě vlastník lesa, nebo rozhoduje-li z vlastního podnětu, orgán státní správy lesů.

(2) Odborný posudek obsahuje:

a) vyjádření k jednotlivým položkám návrhu,

b) návrh na sloučení porostů kategorie B,

c) návrh na přidělení evidenčního čísla uznané jednotky,

d) návrh na ochrannou lhůtu uznaných porostů,

e) návrh způsobu hospodaření v porostech kategorie A,

f) návrh doby uznání zdrojů reprodukčního materiálu.

(3) Pro zdroje reprodukčního materiálu obsažené v potvrzené žádosti předloží vlastník lesa ve trojím vyhotovení uznávací listy a zašle je orgánu státní správy lesů. Tento je potvrdí a zašle po jednom vyhotovení vlastníkovi lesa a pověřené právnické osobě. Vzory uznávacích listů jsou v příloze č. 4 této vyhlášky.

(4) Lesní porosty se ke sklizni osiva uznávají nejméně na dobu shodnou se stanovenou ochrannou lhůtou. Zpravidla při obnově lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy se provádí revize stavu uznaných porostů a jejich částí, na jejímž základě je možno uznání zrušit. O této změně orgán státní správy lesů informuje pověřenou právnickou osobu.

(5) Účelové výsadby (semenné sady, matečnice a klonové archivy) se stávají zdrojem reprodukčního materiálu až po uznání.

§ 7

Označení výběrových stromů v terénu

(1) Výběrové stromy se označují dvěma žlutými pruhy o šířce 5 cm a mezerou mezi pruhy 20 cm. Do mezery se žlutou barvou napíše evidenční číslo výběrového stromu (na straně přivrácené k nejbližší cestě).

(2) Označení provádí nebo obnovuje vlastník lesa.

§ 8

Evidence uznaných zdrojů

(1) Ústřední evidenci uznaných zdrojů reprodukčního materiálu vede pověřená právnická osoba. Evidenci v rozsahu své působnosti vede orgán státní správy lesů, který rozhodoval o uznání zdrojů reprodukčního materiálu, a vlastník lesa.

(2) Přehled o uznaných zdrojích reprodukčního materiálu lesních dřevin je součástí lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.6)

(3) Správní řízení o uznávání lesních porostů nebo výběrových stromů ke sběru osiva probíhá v roce předcházejícím roku, ve kterém má být schválen lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova.

ODDÍL TŘETÍ

STANOVENÍ OBLASTÍ PŮVODU, PODROBNOSTI O PŘENOSU SEMEN A SAZENIC LESNÍCH DŘEVIN

§ 9

Stanovení oblastí původu

(1) Pro lesní dřeviny se vymezují oblasti původu (dále jen "semenářské oblasti") sloučením určených přírodních oblastí.7)

(2) Pro smrk ztepilý, borovici lesní a modřín opadavý se vymezují semenářské oblasti uvedené v příloze č. 5 této vyhlášky.

§ 10

Podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin

(1) Přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin je přípustný v rámci téže přírodní lesní oblasti s vertikálním posunem o plus nebo minus jeden lesní vegetační stupeň, s výjimkou lesních vegetačních stupňů 8 a 9, kam není povolen přenos z nižších lesních vegetačních stupňů.

(2) V případě, kdy nelze krýt potřebu reprodukčního materiálu podle odstavce 1, lze uskutečnit jeho přenos mezi přírodními lesními oblastmi, a to:

a) u dřevin, které mají vymezeny semenářské oblasti podle § 9, podle zásad stanovených pro jednotlivé dřeviny v § 11, 12 a 13 s přípustným vertikálním posunem podle odstavce 1,

b) u ostatních lesních dřevin je přípustný přenos uvnitř hercynské oblasti (přírodní lesní oblasti 1 až 31, 33 a 34) a uvnitř moravské části karpatské oblasti (přírodní lesní oblasti 32, 35 až 41) s přípustným vertikálním posunem podle odstavce 1. U buku je přípustný přenos z moravské části karpatské oblasti do oblasti hercynské,

c) použití reprodukčního materiálu pocházejícího ze semenných sadů se řídí zásadami uvedenými v uznávacích listech těchto sadů. Tyto zásady budou uveřejněny ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

§ 11

Podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu smrku ztepilého

(1) Do přírodních lesních oblastí 11 - Český les, 13 - Šumava, 14 - Novohradské hory, 27 - Hrubý Jeseník, 40 - Beskydy a 41 - Hostýnsko-Vsetínská vrchovina není přípustný dovoz reprodukčního materiálu z jiných přírodních lesních oblastí.

(2) Reprodukční materiál z přírodních lesních oblastí 40 a 41 lze použít ve všech přírodních lesních oblastech s výjimkou přírodních lesních oblastí 11, 13, 14 a 27.

(3) Při nedostatku sazenic v 7. nebo 8. lesním vegetačním stupni v semenářských oblastech I., V. a VI. se připouští vzájemný přenos. Do těchto semenářských oblastí je povolen dovoz ze semenářských oblastí III., VII. a VIII. s přípustným vertikálním posunem uvedeným v § 10 odst. 1.

§ 12

Podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu borovice lesní

(1) U borovice lesní je přípustný přenos reprodukčního materiálu pouze uvnitř vymezených semenářských oblastí s vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.

(2) Do semenářské oblasti VI. je povolen dovoz reprodukčního materiálu ze semenářské oblasti VII.

§ 13

Podrobnosti přenosu reprodukčního materiálu modřínu opadavého

(1) Reprodukční materiál ze semenářské oblasti II. je možné používat pouze v této oblasti s přípustným vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.

(2) Dovoz reprodukčního materiálu ze semenářské oblasti II. do semenářské oblasti I. není povolen.

(3) Reprodukční materiál ze semenářské oblasti I. je možné používat v semenářské oblasti II. přípustným vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.

§ 14

Genové základny

(1) K zachování biologické různorodosti [§ 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona] a k záchraně a reprodukci genových zdrojů původních regionálních populací lesních dřevin slouží genové základny.

(2) Genové základny jsou komplexy převážně původních lesních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace, které jsou, při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce.

(3) Základním způsobem reprodukce v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se u dřevin, pro které je genová základna vyhlášena, reprodukční materiál pocházející z téže genové základny.

(4) Výměra genových základen se volí diferencovaně podle druhů lesních dřevin nebo jejich souborů, tvořících lesní ekosystémy, a podle současného stavu lesních porostů na konkrétních lokalitách. Výměra jedné genové základny nesmí být zpravidla menší než 100 ha.

(5) Základem pro vymezení genových základen jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin. V případech, kdy je lesní oblast výrazně vertikálně členěna, se vymezují genové základny i v rámci oblasti diferencovaně podle souborů lesních vegetačních stupňů (například odděleně pro smrkové porosty vyšších a horských poloh).

(6) Hlavním cílem hospodaření v genových základnách je zachování biologické různorodosti dřevin, pro které byla genová základna vymezena. Tomuto cíli je přizpůsoben režim hospodaření, který je stanoven lesním hospodářským plánem nebo lesní hospodářskou osnovou na základě odborného posudku pověřené právnické osoby.

(7) Evidence genových základen je vedena v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově, a to soupisem všech porostů tvořících genovou základnu. Ústřední evidenci genových základen vede pověřená právnická osoba.

ODDÍL ČTVRTÝ

PODROBNOSTI O OBNOVĚ LESA A ZALESŇOVÁNÍ POZEMKŮ PROHLÁŠENÝCH ZA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA A O EVIDENCI PŘI NAKLÁDÁNÍ S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM LESNÍCH DŘEVIN

§ 15

Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin

(1) Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin je určena vnějšími (morfologickými) a vnitřními (genetickými a fyziologickými) znaky.

(2) Kvalita semene lesních dřevin se posuzuje podle přílohy č. 6 této vyhlášky.

(3) Kvalita semenáčků a sazenic lesních dřevin je charakterizována těmito znaky:

a) vnějšími (morfologickými):

1. výškou nadzemní části (v cm),

2. tloušťkou kořenového krčku (v mm),

3. poměrem nadzemní části a kořenů,

4. štíhlostním koeficientem;

b) vnitřními genetickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány jejich původem;

c) vnitřními fyziologickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány:

1. obsahem vody v pletivech,

2. obsahem zásobních látek,

3. stupněm vegetačního klidu (dormance),

4. růstovým potenciálem kořenů.

(4) Podle výšky nadzemní části a tloušťky kořenového krčku se semenáčky a sazenice lesních dřevin zařazují do dvou tříd podle přílohy č. 7 této vyhlášky.

(5) Pro výsadbu topolů a stromových vrb lze použít pouze sadebního materiálu získaného množením původních domácích druhů a vegetativním množením kultivarů. Seznam kultivarů bude uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(6) Pro obnovování lesních porostů a zalesňování lze použít pouze semenáčků a sazenic, které mají průběžný, nevětvený terminální výhon, na konci vegetačního období zdřevnatělý, ukončený terminálním pupenem (s výjimkou vícevrcholových dřevin) a vyvinutý kořenový systém, odpovídající velikosti nadzemní části, bez výrazných deformací kořenů. Dále jsou mechanicky nepoškozené (mimo záměrného krácení nadzemní části nebo kořenů), v dobrém zdravotním stavu, s nenarušeným vodním režimem, s nenarušeným stavem zásobních látek a ve stavu růstového klidu (dormance).

(7) U reprodukčního materiálu, kde bylo zjištěno napadení škodlivými organismy karanténního charakteru, se postupuje podle zvláštního předpisu.8)

§ 16

Podrobnosti o obnově lesa a zalesňování

(1) Obnova lesa a zalesňování musí být prováděny tak, aby bylo dosaženo takového stavu lesních porostů a lesního prostředí, který zachovává jejich biodiversitu, odolnost, stabilitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekonomické, ekologické i sociální funkce.

(2) K obnově lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa se smí použít pouze reprodukční materiál jednotlivých druhů lesních dřevin, který splňuje podmínky přenosu pro konkrétní místo výsadby a u kterého je doložen původ.

(3) Při zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovává vlastník pozemku v součinnosti s odborným lesním hospodářem projekt zalesnění, který je přílohou žádosti o vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 4 lesního zákona.

(4) Způsoby obnovy lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být voleny tak, aby bylo dosaženo zajištěné lesní kultury ve lhůtě stanovené lesním zákonem.

(5) Počet a kvalita sazenic (příp. stromků z náletu) jednotlivých druhů lesních dřevin musí být volena tak, aby bylo dosaženo zajištěné kultury a cílové skladby dřevin. Minimální počty jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin na jeden hektar pozemku při obnově lesního porostu nebo zalesnění pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.

(6) Za obnovený nebo zalesněný pozemek je považován takový stav lesní kultury nebo náletu, jestliže na něm roste nejméně 90 % minimálního počtu životaschopných jedinců rovnoměrně rozmístěných po ploše. V tomto množství může být maximálně 15 % pomocných dřevin. Rovnoměrné rozmístění jedinců po ploše nemusí být dodrženo při obnovách horských lesů v 8. až 9. lesním vegetačním stupni a v případech požadavků vyplývajících z funkčního zaměření (kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení).

(7) Při posuzování zajištěnosti lesního porostu se hodnotí tato kritéria:

a) stromky vykazují trvalý výškový přírůst,

b) stromky jsou po ploše rovnoměrně jednotlivě nebo skupinově rozmístěny a jejich počet nepoklesl pod 80 % minimálního počtu pro obnovu nebo zalesnění,

c) stromky jsou odrostlé působení buřeně a nejsou výrazně poškozeny.

§ 17

Podrobnosti o evidenci při nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

(1) Každý oddíl reprodukčního materiálu lesních dřevin musí být v celém průběhu výroby a manipulace (sklizeň, skladování, luštění, expedice osiva, pěstování sazenic, jejich doprava, skladování až po použití při obnově lesa a zalesňování) ukládán odděleně a opatřen následujícími údaji:

a) přírodní lesní oblastí,

b) lesním vegetačním stupněm,

c) označením místa původu,

d) fenotypovou kategorií zdroje.

(2) Oddíly reprodukčního materiálu pocházející z uznaných zdrojů musí být označeny evidenčním číslem uznané jednotky.

(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 se zaznamenávají a prokazují "Listem o původu plodů, semen a vegetativních částí" a "Listem o původu sadebního materiálu lesních dřevin", jejichž vzory jsou v přílohách č. 9 a č. 10 této vyhlášky.

(4) List o původu plodů, semen, vegetativních částí a sadebního materiálu vyzvednutého z náletu a nárostu vystaví vlastník zdroje, ve kterém byl tento reprodukční materiál sebrán, ihned po ukončení sběru.9) O vystavených listech o původu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.

(5) Za vystavení Listu o původu sadebního materiálu lesních dřevin odpovídá provozovatel školky.9) O vystavených listech o původu sadebního materiálu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.

(6) Pro transport vystaví vlastník plodů, semen a vegetativních částí "Průvodní štítek", jehož vzor je v příloze č. 11 této vyhlášky, kterým je každé balení oddílu označeno vně i uvnitř.9)

(7) Vlastníci lesů vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu použitého při obnovování lesních porostů a zalesňování a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od obnovy lesního porostu nebo od zalesnění pozemku.

(8) Právnické a fyzické osoby, které se zabývají podnikatelskou činností podle § 30 odst. 1 lesního zákona, vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od vzniku těchto dokladů.

(9) Pověřená právnická osoba zpracuje celostátní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu s uvedením minimálně těchto údajů:

a) druh dřeviny,

b) výměra zdrojů, reprodukčního materiálu jednotlivých druhů podle fenotypových kategorií, vlastníků a územně správních celků,

c) číslo uznané jednotky,

d) údaje charakterizující přírodní podmínky (přírodní lesní oblast, lesní vegetační stupeň).


ODDÍL PÁTÝ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování lesních porostů.

§ 19

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr:
Ing. Lux v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 26 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

2) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

3) § 29 odst. 3 lesního zákona.

4) § 29 odst. 4 lesního zákona.

5) § 29 odst. 6 lesního zákona.

6) § 5 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.

7) § 2 písm. p) lesního zákona.

8) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 30 odst. 1 lesního zákona.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

1. Zdroje reprodukčního materiálu jsou:

a) lesní porosty, a to

1. porosty uznané ke sklizni osiva, což jsou dospělé porosty, event. porostní skupiny nebo etáže, které byly vybrány a schváleny pro sběr reprodukčního materiálu,

2. porosty neuznané ke sklizni osiva kromě vybraných lesních dřevin;

b) výběrové stromy, což jsou stromy mimořádně geneticky hodnotné z hlediska množství a jakosti produkce nebo odolnosti, které svými vlastnostmi převyšují stromy stejného druhu a věku na daném stanovišti a které jsou určeny a uznány především pro odběr roubů k produkci roubovanců, sběru semen a k dalším šlechtitelským účelům;

c) uznané semenné sady, což jsou účelové výsadby potomstev lesních dřevin (generativních i vegetativních), které byly založeny a uznány k produkci osiva;

d) uznané matečnice, což jsou účelové výsadby lesních dřevin požadovaných vlastností, které byly založeny a uznány k odběru reprodukčního materiálu pro vegetativní množení;

e) uznané klonové archivy, což jsou účelové výsadby potomstev výběrových stromů lesních dřevin pěstovaných mimo původní místo;

f) uznané semenné porosty (udržovací porosty), což jsou porosty lesních dřevin pocházející z osiva porostů fenotypové kategorie A a sloužící k zachování genofondu nejcennějších porostů;

g) nálety, což jsou růstové fáze lesa, které vznikly z přirozené obnovy a jsou tvořeny jedinci, jejichž další existence není dosud růstově zabezpečena;

h) nárosty, což jsou růstové fáze lesa, které vznikly přirozenou obnovou a jsou tvořeny růstově zabezpečenými jedinci.

2. Reprodukčním materiálem lesních dřevin určeným k obnově lesa nebo k zalesňování se rozumí:

a) plody a semena pro generativní reprodukci;

b) části rostlin (řízky, rouby, pletiva) pro vegetativní reprodukci;

c) rostliny vypěstované generativním nebo vegetativním způsobem;

d) rostliny pocházející z náletů a nárostů.

3. Pro obchod podle pravidel OECD se zdroje reprodukčního materiálu člení na:

a) identifikovaný zdroj, kterým se rozumí porost;

b) selektovaný zdroj, kterým se rozumí uznaný porost, výběrový strom;

c) kvalifikovaný zdroj, kterým se rozumí uznané semenné sady, klonové archivy a matečnice;

d) testovaný zdroj, kterým se rozumí uznaný porost, výběrový strom, semenný sad, klonový archiv, matečnice po ověření genetických vlastností a kultivary identifikované podle charakteristik předepsaných v mezinárodním kodexu pro šlechtěné rostliny.

4. Oddíl reprodukčního materiálu je reprodukční materiál jednoho druhu dřeviny, který musí vykazovat následující společné znaky:

a) stejný porost (skupina porostů) nebo uznaná jednotka;

b) stejný rok zralosti a sběru;

c) stejný způsob zpracování, skladování a ošetřování;

d) stejná délka období ve školce jako semenáčky nebo sazenice.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Označení uznaných jednotek

Evidenční číslo uznané jednotky obsahuje:

a) Označení T - před evidenční číslo uznané jednotky - testovaný zdroj

b) Označení zdroje reprodukčního materiálu -

A uznaný porost kat. A

B uznaný porost kat. B

SS semenný sad

VS výběrový strom

M matečnice

SP semenný porost

K klonový archiv

c) Zkratka dřeviny10)

d) Evidenční trojmístné číslo

e) Číslo přírodní lesní oblasti

f) Číslo lesního vegetačního stupně

g) Zkratka regionu (okresu).

Příklad: B - BK - 001 - 10 - 4 - BN

Jedná se o uznaný porost - fenotypová kategorie - B

dřevina - buk

evidenční číslo - 001

přírodní lesní oblast 10 - Středočeská pahorkatina

lesní vegetační stupeň - 4

okres Benešov.

10) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Příloha č. 4 list č. 2

Příloha č. 4 list č. 3

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Vymezení semenářských oblastí

a) pro smrk ztepilý:

I. krušnohorská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 1, 2a

II. středočeská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 3,4,6,7,8,9,10,15

III. jihočeská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 11,12,13,14

IV. Českomoravské vrchoviny zahrnuje přírodní lesní oblasti - 16,30,31,33

V. severočeská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 5,18,19,20

VI. západosudetská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 21,22,23,24

VII. východosudetská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 25,26,27,28,29,32

VIII. západokarpatská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 36,37,38,39,40,41

b) pro borovici lesní:

I. západočeská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 1,2,3,4,6,7,8,9,11

II. šumavská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 12,13,14

III. třeboňská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 15

IV. severočeská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 5,18,19,20,21,22,23,24

V. východočeská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 17

VI. středočeská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 10

VII. Českomoravské vrchoviny zahrnuje přírodní lesní oblasti - 16,30,31,33

VIII. východosudetská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 25,26,27,28,29,32

IX. beskydská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 39,40

X. jihomoravská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 34,35a,36,37,38,41

XI. rohatecko-záhorská zahrnuje přírodní lesní oblasti - 35b

c) pro modřín opadavý:

I. jesenická zahrnuje přírodní lesní oblasti - 27,28,29,32

II.  ostatní území ČR zahrnuje ostatní území ČR

Přírodní lesní oblasti 2a, 35a, 35b budou vymezeny v oblastním plánu rozvoje lesů.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

1 pořadové číslo

2 dřevina

3 podíl semen v šiškách (sypavost) v %

4 čistota v %

5 podíl plných semen v %

6 klíčivost nebo životnost čistých semen v %

7 hektolitrová hmotnost nevysušených šišek (plodů) v kg

8 hmotnost 1 000 semen v g

9 počet čistých semen v 1 kg hmotnosti

10 počet čistých klíčivých nebo životaschopných semen v 1 kg hmotnosti

12345678910
Poř. čísloDřevinaPodíl semen v plodech (sypavost) %Čistota v%Podíl plných semen v%Klíčivost (životnost) čistých semen v%Hektolitrová hmotnost nevysušených šišek (plodů) kgHmotnost 1000 ks semen v gPočet čistých semen v 1 kgPočet čistých klíčivých semen v 1 kg
A. JEHLIČNANY
1.Borovice Banksova
Pinus banksiana Lamb.
-85-70-3,9256 000152 500
2.Borovice černá
Pinus nigra Arnold
3,09090754320,848 00032 500
3.Borovice kleč (kosodřevina) Pinus mugo Turra2,0909075336,1164 000110 500
4.Borovice lesní
Pinus sylvestris L.
1,5959585466,3159 000128 000
5.Borovice limba
Pinus cembra L.
20,090-7061242,54 1002 500
6.Borovice tuhá
Pinus rigida Mill.
-90-80-6,5154 000111 000
7.Borovice vejmutovka
Pinus strobus L.
3,09090582919,551 50027 000
8.Chamaecyparis lawsoniana (Murr.) Parl-90-20-2,2454 00082 000
9.Douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco1,58560602910,397 00049 500
10.Jalovec obecný
Juniperus communis L.
-30-65-13,673 50014 500
11.Jedle bělokorá
Abies alba Mill.
14,08560454747,421 0008 000
12.Jedle ojíněná
Abies concolor (Gord.) Engelm.
-80-30-29,134 5008 000
13.Jedlovec kanadský
Tsuga canadensis (Bong.) Carr.
-70-80-3,0333 000187 000
14.Modřín opadavý
Larix decidua Mill.
5,2704035354,5222 00054 500
15.Modřín japonský
Larix kaempferi (Lamb.) Carr.
-60-30-3,9256 00046 000
16.Modřín sibiřský
Larix sibirica (Muenchh.) Ledeb.
-60-30-10,991 50016 500
17.Smrk pichlavý
Picea pungens Engelm.
-90-80-4,1244 000176 000
18.Smrk ztepilý
Picea abies (L.) Karst.
3,0909080348,8114 00082 000
19.Tis červený
Taxus baccata L.
-90-85-58,717 00013 000
20.Zerav západní
Thuja occidentalis L.
-70-45-1,25800 000252 000
21.Zeravec východní
Platycladus orientalis (L.) Franco
-80-70-20,249 50028 000
B. LISTNÁČE
22.Brslen bradavičnatý
Euonymus verrucosus Scop.
-60-80-20,050 00024 000
23.Brslen evropský
Euonymus europaeus L.
-60-80-70,014 0006 800
24.Břestovec západní
Celtis occidentalis L.
-80-70-210,05 0002 600
25.Břízy
Betula spp.
2530203590,156, 5 mil.700 000
26.Buk lesní
Fagus sylvatica L.
-90907048234,04 3002 700
27.Čimišník stromkovitý
Caragana arborescens Lamk.
-90-80-27,736 00026 000
28.Dřezovec trojtrnný
Gleditschia triacanthos L.
-90-50-170,06 0002 600
29.Dub cer
Quercus cerris L.
-95-70-3 600,0280185
30.Dub červený
Quercus rubra L.
-959570703 220,0310206
31.Dub letní
Quercus robur L.
-959570753 970,0250168
32.Dub zimní
Quercus petraea (Mattusch.) Liebl.
-959570802 620,0380254
33.Habr obecný
Carpinus betulus L.
559070605,5 (s listeny)48,021 00011 200
34.Hloh jednoblizný
Crataegus monogyna Jacq.
-90-70-125,18 0005 000
35.Hloh obecný
Crataegus oxyacantha L.
-90-50-46,022 0009 800
36.Hrušeň obecná
Pyrus communis L.
0,870-60-28,036 00015 000
37.Jabloň lesní
Malus sylvestris Mill.
0,680-70-34,030 00016 500
38.Jasan ztepilý
Fraxinus excelsior L.
-808080-74,013 5008 600
39.Javor horský (klen)
Acer pseudoplatanus L.
-8080801395,010 5006 700
40.Javor jasanolistý
Acer negundo L.
-75-80-50,020 00012 000
41.Javor mléč
Acer platanoides L.
-80808013125,08 0005 100
42.Javor babyka
Acer campestre L.
-758070-80,012 5006 500
43.Jerlín japonský
Sophora japonica L.
-80-50-120,08 5003 300
44.Jeřáb břek
Sorbus torminalis (L.) Grantz
-80-80-25,040 00025 600
45.Jeřáb ptačí
Sorbus aucuparia L.
3,080-80-3,4294 000188 000
46.Jeřáb oskeruše
Sorbus domestica L.
0,275-70-35,028 00015 000
47.Jilmy
Ulmus spp.
-403045713,077 00013 800
48.Jírovec maďal
Aesculus hippocastanum L.
-95-90-11 5309074
49.Krušina olšová
Frangula alnus Mill.
-90-80-23,742 00030 300
50.Lípa malolistá
Tilia cordata Mill.
5085857034,934,029 50017 500
51.Lípa velkolistá
Tilia platyphyllos Scop.
6085857095,987,010 5006 800
52.Líska obecná
Corylus avellana L.
-90-60-1 151900469
53.Olše lepkavá
Alnus glutinosa (L.) Gaertn.
12,060405017,81,2833 000250 000
54.Olše šedá
Alnus incana (L. ) Moench
10,0504033-0,61,6 mil.275 000
55.Olše zelená
Alnus viridis (Chaix in Vill.) DC.
8,050-30-0,254,0 mil.600 000
56.Ořešák černý
Juglans nigra L.
5095-553012 3008042
57.Pajasan cizí
Ailanthus peregrina (Buch.) Barkl.
-80-70-2638 50021 500
58.Ptačí zob obecný
Ligustrum vulgare L.
-50-90-18,354 50024 500
59.Růže šípková
Rosa canina L.
-90-80-16,660 00043 500
60.Střemcha obecná
Padus padus L.
-90-70-60,516 50010 500
61.Topol bílý
Populus alba L.
-80-70-0,128 mil.4,6 mil.
62.Topol osika
Populus tremula L.
1,380-70-0,110 mil.5,6 mil.
63.Trnka obecná
Prunus spinosa L.
-90-80-170,85 8504 200
64.Trnovník akát
Robinia pseudoacacia L.
25959055-19,052 50027 500
65.Třešeň ptačí
Prunus avium L.
1290-70159,81148 7005 500
66.Vrba jíva
Salix caprea L.
-80-70-0,91,1 mil.620 000

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Vnější znaky kvality sadebního materiálu

DřevinaVýšková třídaRozměry
výška nadzemní části (v cm)nejmenší tloušťka kořenového krku (v mm)
JEHLIČNANY
Borovice černáI.15 - 244
Borovice klečI.15 - 19 (šířka koruny 10+)-
II.20 - 24 (šířka koruny 20+)-
Borovice lesníI.15 - 244
II.25+5
Borovice vejmutovkaI.15 - 244
II.25+4
Borovice pokroucenáI.15 - 194
II.20+5
Douglaska tisolistáI.15 - 345
II.35+5
Jedle bělokoráI.20 - 246
II.25+7
Jedle obrovskáI.25 - 346
II.35+7
Modřín opadavýI.35 - 545
II.55+6
Smrk ztepilýI.25 - 346
II.35+7
Smrk exotyI.25 - 395
II.40+6
LISTNÁČE
BřízyI.30 - 494
II.50+5
Buk lesníI.30 - 496
Habr obecnýII.50+8
Dub letní a zimníI.30 - 497
LípyII.50+8
Jasany Javory, JilmyI.30 - 494
II.50+5
Jeřáb ptačíI.30 - 495
II.50 - 706
OlšeI.30 - 494
II.50+5
Topol osikaI.30 - 496
II.50 - 708

Sadební materiál topolů a vrb - rozměry

DřevinaVěk a způsob pěstováníRozměry
výšková třídavýška nadzemní části (v cm)
Topoly1/1I.180 +
Stromové vrby1/2, 2/2I.250 - 350
II.351 +
Stromové vrby2/3I.350 - 500
II.501 +

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks

DřevinaStanoviště (hospodářské soubory)Hlavní dřevina sazenicePřimíšená dřevina sazenicePřimíšená dřevina polodrostky
Smrk ztepilýHorské polohy všechny stanoviště HS 71,73,75,77,79 (02,03)3--
Stanoviště neovlivněná vodou vyšší, střední a nižší polohy : HS 51,53,55,41,43, 45 a (13,25,31,35)43,5-
Stanoviště ovlivněná vodou vyšší, střední a nižší polohy HS 39,57,59,27,293,53-
Jedle bělokorá531
Jedle obrovská221
Douglaska tisolistá331
Borovice lesníNižší polohy, exponovaná kyselá živná stanoviště HS 13,21,23,25,31,3598-
Střední a vyšší polohy přev. kyselé (část. i expon.) a živná stanoviště HS 43,53,(41,45,51,55) a všechna stanoviště ovlivněná vodou: HS 27,29,57,(01)87-
Borovice černá a exoty borovice75-
Borovice vejmutovka55-
Borovice kleč2,5--
Modřín evropský3,0--
Dub zimní a letníLužní a živná stanoviště HS 19,25,35,451052
Ostatní stanoviště(kyselá,exponovaná,oglejená,podmáčená): HS 13,21,23,27,31,39,43,(01)842
Buk lesníŽivná stanoviště v nižších,středních a vyš.polohách: HS 25,27,35,45,55951,5
Ostatní stanoviště (kyselá,expon.,oglejená,horská): HS 21,23,41,43,51,53,71,73,75, (57),01841
Lípy,javory,jasany, dub červený641
Osika,olše431
Břízy a jeřáby631

Minimální počty prostořených odrostků a poloodrostků topolů a stromových vrb.

Dřevinazpůsob výsadby
plošná 1000 ks/hařadová ks/km
Vrba stromová1,1500
Topoly šlechtěné a osika0,4250

Pozn. : Počet sazenic na 1 ha se odvodí pronásobením minimálních hektarových počtů procentem projektovaného zastoupení dřeviny. Při použití odrostků se používá hektarový počet 500 ks/ha, který se pronásobí procentem projektovaného zastoupení. Při použití krytokořenného sadebního materiálu lze uvedené minimální hektarové počty dále snížit o 20%.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Přesunout nahoru