Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Úplné znění č. 47/1995 Sb.Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Částka 10/1995
Platnost od 27.03.1995
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

47

PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY

vyhlašuje úplné znění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, se změnami a doplňky provedenými zákonem České národní rady č. 590/1992 Sb., zákonem České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákonem č. 40/1994 Sb.

ZÁKON o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

PŮSOBNOST ZÁKONA

§ 1

(1) Tento zákon upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, který je

a) rozpočtovou organizací,1)

b) příspěvkovou organizací, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů,

c) orgánem nebo organizací, které jsou financovány jako rozpočtové organizace, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,

d) okresním úřadem nebo obvodním úřadem2) nebo

e) obcí.

(2) Tento zákon neupravuje poskytování platu a odměn za pracovní pohotovost zaměstnanců, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon.3)

§ 2

Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí pracovník (příslušník) v pracovním poměru a příslušník ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru.4)

ČÁST DRUHÁ

PLAT A ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST

§ 3

Obecná ustanovení

(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.

(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.

(3) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, nařízení příslušné vlády a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, vnitřního platového předpisu, popřípadě pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy5) (dále jen "pracovní smlouva").

(4) Plat nesmí být nižší než minimální mzda.6)

§ 4

Minimální platové tarify

(1) Zaměstnanec se zařazuje do platové třídy v souladu s charakteristikami platových tříd uvedených v příloze tohoto zákona.

(2) Pro platové třídy platí tyto minimální platové tarify:

platová třídaminimální platový tarif
Kč měsíčně
12200
22350
32500
42650
52800
63000
73200
83500
93900
104400
115000
125700.

§ 5

Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, kterým je ústřední orgán státní správy v čele s ministrem, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad a Bezpečnostní informační služba České republiky, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:

funkcepříplatek za vedení Kč měsíčně
1. vedoucí oddělení (zástupce ředitele odboru)od 2000 do 5000
2. ředitel odboruod 3500 do 8000
3. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky (včetně jejich zástupců), náměstek ministra a náměstkové ředitele Bezpečnostní informační služby České republikyod 6000 do 13000.

(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:

funkcepříplatek za vedení
Kč měsíčně
1. vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnancůod 500 do 3000
2. vedoucí zaměstnanec, který řídí více útvarů organizace, s výjimkou zástupce statutárního orgánuod 1000 do 6000
3. zástupce statutárního orgánuod 2000 do 9000
4. statutární orgánod 3000 do 13000.

(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí 500 Kč až 13 000 Kč měsíčně.

(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídicí práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1500 Kč měsíčně.

(5) Výši příplatku za vedení určuje zaměstnanci zaměstnavatel. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, určuje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, výši příplatku za vedení orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil. Vzniká-li pracovní poměr volbou, výši příplatku za vedení určuje orgán, který zaměstnance do funkce zvolil nebo kterému tato povinnost vyplývá ze zvláštního zákona.

§ 6

Příplatek za zastupování

Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídicí činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty, jeho příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.

§ 7

Příplatek za noční práci

Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce8) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

§ 8

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

§ 9

Hodnostní příplatek

(1) Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, přísluší hodnostní příplatek, který činí:

hodnosthodnostní příplatek
Kč měsíčně
desátník700
četař800
rotný900
rotmistrstrážmistr1100
nadrotmistrnadstrážmistr1200
podpraporčíkpodporučík1300
praporčíkporučík1400
nadpraporčíknadporučík1500
kapitán1600
major1800
podplukovník2000
plukovník2200
generálmajor2400
generálporučík2600
generálplukovník2800
armádní generál3000.

(2) Zaměstnanci podléhajícímu zvláštnímu pracovnímu režimu s prvky vojenské kázně a podřízenosti9) přísluší hodnostní příplatek až do výše částek uvedených v odstavci 1 za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

§ 10

Plat a náhradní volno za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas10) přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti.11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

§ 11

Zvláštní příplatek

(1) Za vykonávání činností, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, činností spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činností při zabezpečování obrany nebo činností s mimořádnou psychickou zátěží, se poskytne zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

(3) Příslušníku ozbrojených sil vyslanému v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

§ 11a

Příplatek za dělenou směnu

Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí,11b) se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.

§ 12

Osobní příplatek

K ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce lze zaměstnanci poskytnout osobní příplatek. Podmínky a maximální výši stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23.

§ 13

Odměny

Za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce a za službu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech a službách ve služebním poměru lze zaměstnanci poskytnout odměnu za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

§ 14

Plat a náhradní volno za práci ve svátek

(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

(2) Za hodinu práce ve svátek přísluší zaměstnanci příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatek podle věty první.

§ 15

Plat při výkonu jiné práce

(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu

a) ohrožení nemocí z povolání,

b) karanténního opatření, které mu bylo uloženo podle předpisů o péči o zdraví lidu,

c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,

d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek nejméně do výše průměrného výdělku, nejdéle však po dobu 12 po sobě následujících měsíců ode dne převedení.

(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.

(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.

(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

§ 15a

Další plat

Při splnění podmínek stanovených nařízením vlády se zaměstnancům v kalendářním roce poskytují další platy.

§ 16

Splatnost platu

(1) Plat je splatný pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak.

(2) Na žádost zaměstnance musí mu být plat splatný během dovolené na zotavenou vyplacen před nastoupením dovolené.

(3) Při skončení zaměstnání vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení zaměstnání, jestliže to umožňuje technika výpočtu platů, jinak mu poskytne přiměřenou zálohu.

§ 17

Výplata platu

(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích11c) a zaokrouhluje se do výše 50 haléřů včetně na celé koruny směrem dolů a část přesahující tuto částku na celé koruny směrem nahoru. Plat lze vyplácet v jiné než české měně, jen pokud to umožňuje tento zákon; ustanovení věty první o zaokrouhlování se použije přiměřeně.

(2) Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě, popřípadě v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě pracuje-li na vzdáleném pracovišti, zašle mu zaměstnavatel plat v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.

(3) Při měsíčním vyúčtování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.

(4) Ustanovení odstavce 3 věta první se nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru.

(5) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní zákon.12)

(6) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek z platu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou zaměstnancem na jeho účet u peněžního ústavu.

§ 18

Srážky z platu

(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen

a) daň ze mzdy,

b) zálohu na plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,

c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, orgánem státní správy nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,

d) částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého nápravného opatření a peněžité tresty (pokuty), jakož i náhrady uložené zaměstnanci vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,

e) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském pojištění,

f) neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,

g) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,

h) náborové a jiné příspěvky, jakož i náhrady stěhovacích výdajů, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,

i) náhradu platu za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,

j) částky rodičovského příspěvku, které je zaměstnanec povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o rodičovském příspěvku,

k) neprávem přijaté hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo jeho zvýšení anebo zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o zaměstnanosti,

l) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

m) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné zdravotního pojištění.

(2) Pořadí srážek z platu stanoví nařízením vláda.

§ 19

Odměna za pracovní pohotovost

(1) Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti13) na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Ustanovení § 10 odst. 1 věty třetí platí obdobně pro poskytnutí odměny za pracovní pohotovost.

(2) Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 15 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

Vnitřní platový předpis, který upravuje poskytování platu, je zaměstnavatel povinen před jeho vydáním projednat s příslušným odborovým orgánem; vydal-li zaměstnavatel vnitřní platový předpis, je povinen umožnit zaměstnancům do něj nahlížet.

§ 21

(1) Zaměstnancům s místem výkonu práce v cizině lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v jiné než české měně. Způsob poskytování platu těmto zaměstnancům v jiné než české měně stanoví vláda nařízením.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit pro jednotlivé státy na základě porovnání kupní síly jejich měny a kupní síly Kč v České republice koeficient pro přepočet platu zaměstnance nebo jeho části poskytované v jiné než české měně. Toto opatření se vyhlašuje ve Sbírce zákonů České republiky.

§ 21a

Při poskytování příplatku za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas a za práci ve svátek sčítá zaměstnavatel veškerou dobu příslušné práce, kterou zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci, a po sečtení poskytne příplatek pouze za celé hodiny. Obdobně postupuje při poskytování poměrné části měsíčního platového tarifu za práci přesčas.

§ 22

Ustanovení § 16 až 18 a § 21 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich splatnost, výplatu a provádění srážek.

§ 23

Vláda stanoví nařízením

a) způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců,

b) katalogy prací a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů a způsob jejich určení,

c) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,

d) příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,

e) hodnostní příplatky podle § 9,

f) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11, příplatku za dělenou směnu podle § 11a a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,

g) podmínky pro poskytování odměn podle § 13,

h) míru vyučovací povinnosti učitelů, povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků a vychovatelů,

i) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru,

j) hodnosti pro příslušníky celní správy.

§ 24

Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na zaměstnavatele a zaměstnance, pro které platí tento zákon, obsahují ustanovení

a) o mzdě nebo o služebním příjmu, rozumí se tím plat podle tohoto zákona,

b) o službě konané nad základní dobu služby v týdnu a o služební pohotovosti, řídí se jejich odměňování tímto zákonem.

§ 25

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce s výjimkou ustanovení § 95 odst. 4, § 111 odst. 1, 2 a 4 a § 112 až 123.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovní vztahy zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, zvláštními zákony upravujícími jejich služební poměr.

§ 26

Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 27

(1) Zrušují se:

1. § 48 odst. 1 věta druhá a odst. 2 a 3, § 49, 50, 52 a 55 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

2. § 13 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb.

3. § 39 odst. 2, § 40 odst. 2 a 3, § 49 odst. 2 a § 50 až 52 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.

4. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, ve znění vyhlášky č. 120/1988 Sb.

5. Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 40/1977 Sb., o zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckotechnických pracovníků.

6. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.

7. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 269/1990 Sb., o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků.

8. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 75/1991 Sb., o poskytování ročních odměn ředitelům rozpočtových a příspěvkových organizací.

9. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 177/1991 Sb., o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníkům organizací řízených federálními ústředními orgány, které neprovozují podnikatelskou činnost.

10. Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 22. října 1965 č. 509 o zásadách pro určování termínů výplat mezd (reg. částka 55/1965 Sb.).

11. Výnos Ministerstva dopravy ze dne 10. srpna 1967 č.j. 33 011/66-21 o zvláštním příspěvku pro civilní letce (reg. částka 35/1967 Sb.).

12. Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. ledna 1976 č.j. II/5-39/76-7313 pro poskytování odměn pracovníkům orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 5/1976 Sb.).

13. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. prosince 1976 č.j. II/5-1221/76-7419 o odměňování pečovatelek v mikrojeslích (reg. částka 33/1976 Sb.).

14. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. listopadu 1979 č.j. 315-1731/79-7313 o odměňování odborných a administrativních pracovníků orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 30/1979 Sb.).

15. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 19. prosince 1977 o odměňování pracovníků Československého rozhlasu - útvarů centrálního řízení, ve znění výnosu ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. prosince 1980 (reg. částka 10/1981 Sb.).

16. Výnos Federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 9. ledna 1981 o odměňování zdravotnických pracovníků stomatologického střediska Federálního ministerstva zahraničního obchodu (reg. částka 12/1981 Sb.).

17. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. dubna 1981 č.j. 31-588/81-7308 o odměňování redaktorů - novinářů (reg. částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. prosince 1984 č.j. 514-13530-3127 (reg. částka 8/1985 Sb.), výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. dubna 1991 č.j. 221-2073-5126 (č. 202/1991 Sb.) a výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. září 1991 č.j. 22-5271-5126 (č. 507/1991 Sb.).

18. Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 11. června 1981 č.j. 11 566/81-05 o odměňování pracovníků vybraných profesí v organizacích civilního letectví po dobu léčebné rehabilitační péče (reg. částka 8/1982 Sb.).

19. Výnos Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 13 ze dne 30. září 1981 o odměňování dělníků v samostatných projektových a inženýrských organizacích a útvarech hlavních architektů (reg. částka 34/1981 Sb.), ve znění výnosu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 1. října 1985 (reg. částka 26/1985 Sb.).

20. Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. prosince 1981 č.j. 313-1422/81-7203 pro odměňování zdravotně vysoce rizikových prací při použití izolačních dýchacích přístrojů (reg. částka 8/1982 Sb.).

21. Rozhodnutí ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 26. června 1981 o odměňování redaktorů Československého rozhlasu (reg. částka 8/1982 Sb.).

22. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. června 1982 č.j. F 314-4674-3145, 040682 o odměňování uměleckých pracovníků (reg. částka 20/1982 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 514-612, 5154 ze dne 13. července 1988 (reg. částka 29/1988 Sb.).

23. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. listopadu 1982 o odměňování dělníků Československého rozhlasu (reg. částka 12/1983 Sb.).

24. Směrnice Federálního ministerstva dopravy ze dne 7. ledna 1983 č.j. 23 792/82-03 o odměňování a náhradách výdajů spojených s výkonem práce pracovníků vysílaných do zahraničí a jejich rodinných příslušníků (reg. částka 13/1983 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 15. listopadu 1983 č.j. 22 412/1983-03 (reg. částka 4/1984 Sb.), výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 28. března 1986 č.j. 10083/1986-03 a výnosu Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 27. září 1989 č.j. 13 116/1989 (reg. částka 29/1989 Sb.).

25. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 51-12430-3156 ze dne 12. září 1984 o odměňování technickohospodářských pracovníků (reg. částka 22/1984 Sb.), ve znění opatření Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. srpna 1985 č.j. 515-19738-5122 (reg. částka 22/1985 Sb.) a výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. července 1987 č.j. 514-33885-5112 (reg. částka 17/1987 Sb.).

26. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. října 1984 o zásadách mzdové politiky v Čs. rozhlase (reg. částka 3/1985 Sb.).

27. Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 51-14824-3115, 281284 ze dne 29. prosince 1984 pro hodnocení a odměňování ztíženého a zdraví škodlivého pracovního prostředí v rozpočtových a příspěvkových organizacích (reg. částka 7/1985 Sb.).

28. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 514-18544-5111 ze dne 2. srpna 1985 o odměňování obchodně provozních pracovníků (reg. částka 24/1985 Sb.).

29. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. května 1986 č.j. 51-25345-5123, 080586 o odměňování pracovníků vysílaných na akce investiční výstavby na území Svazu sovětských socialistických republik (reg. částka 13/1986 Sb.).

30. Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 20. srpna 1987 č.j. 13 857/1987-3 o odměňování občanských pracovníků Železničního vojska (reg. částka 18/1987 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 30. září 1988 č.j. 15 466/1988-0320 (reg. částka 41/1988 Sb.).

31. Výnos Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 27. listopadu 1987 o odměňování pracovníků organizací výzkumné a vývojové základny přímo řízených ústředními orgány (reg. částka 1/1988 Sb.).

32. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. dubna 1988 č.j. 515-34264-5129 o odměňování pracovníků v závodních jednotkách požární ochrany (reg. částka 17/1988 Sb.).

33. Výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 31. května 1988 č.j. 12 483/1988-03031 o odměňování příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a příslušníků Sboru ozbrojené ochrany letišť (reg. částka 26/1988 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 9. ledna 1991 č.j. 20 967/1990-320 (č. 77/1991 Sb.).

34. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. května 1988 č.j. 515-38434-5147 o odměňování pracovníků dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích (reg. částka 26/1988 Sb.).

35. Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 28. dubna 1990 č.j. 18 405/1990-320 o odměňování zdravotnických pracovníků v působnosti Federálního ministerstva dopravy (č. 255/1990 Sb.).

36. Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 8. listopadu 1990 č.j. 20 585/1990-0320 o odměňování členů posádek civilních letadel a řídících letového provozu (č. 538/1990 Sb.).

37. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1990 č.j. 22-21621-5147 o odměňování a dalších náležitostech pracovníků Státního leteckého útvaru (č. 355/1990 Sb.).

(2) Opatření pro odměňování vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1992.

* * *

Zákon ČNR č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993, zákon ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993, zákon č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1994.

Uhde v. r.

Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb.

Charakteristiky platových tříd

1. platová třída

Výkon pomocných prací podle přesných postupů a pokynů, s běžnou fyzickou a malou smyslovou zátěží a bez vazeb na další činnosti (například manipulace s jednotlivými předměty menší hmotnosti a velikosti).

2. platová třída

Výkon přípravných nebo pomocných prací s menšími návaznostmi na další činnosti procesu nebo celku, zpravidla s malou hmotnou odpovědností a běžnou smyslovou zátěží, popřípadě zvýšenou fyzickou námahou nebo rizikem pracovního úrazu (například jednoduché operace nebo soubor operací s jednotlivými částmi strojů, zařízení nebo objektů, měřidly, mechanizovanými nástroji). Výkon jednoduchých pravidelně opakovaných administrativních, administrativně technických nebo provozně manipulačních prací.

3. platová třída

Výkon ucelených rutinních obslužných prací podle daných postupů a provozních režimů spojených s určitou hmotnou odpovědností, smyslovou zátěží, rizikem pracovního úrazu nebo vysokou fyzickou námahou a s určitými dalšími provozními návaznostmi, výkon opakovaných kontrolovatelných administrativních, hospodářsko-správních, ekonomických nebo provozně technických prací podle podrobných pokynů nebo stanovených postupů.

4. platová třída

Výkon rutinních odborných kontrolovatelných prací s dalšími případnými úzkými návaznostmi na další procesy, prováděných podle rámcových pokynů a spojených zpravidla s vyšší hmotnou odpovědností, zvýšenou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob (například práce s jednoúčelovými konvenčními zařízeními pracujícími se vzájemnými technologickými nebo provozními vazbami). Výkon odborných administrativních nebo částečně opakovaných různorodých hospodářskosprávních, ekonomických nebo provozně technických prací. Řízení a organizace jednotlivých snadno ovladatelných technologických, provozních a jiných procesů a zařízení podle přesných postupů se zvýšenými nároky na přesnost a spolehlivost se zvýšenou odpovědností za bezpečnou práci a zdraví a bezpečnost druhých osob, zvýšenou smyslovou zátěží a hmotnou odpovědností. Výkon jednoduchých individuálních řemeslných prací.

5. platová třída

Výkon rutinních různorodých odborných prací s případnou vysokou hmotnou odpovědností, odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob nebo smyslovou zátěží s pevně stanovenými přesnými a četnými návaznostmi na další procesy a děje. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu dílčích úseků provozních procesů nebo složitých zařízení s malými možnostmi volby postupu, spojené zpravidla s vysokou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví a životy dalších osob. Samostatný výkon individuálních řemeslných prací.

6. platová třída

Výkon ucelených odborných prací nebo zajišťování méně složitých agend, které jsou důležitou součástí širších procesů a jevů, a to podle obecných postupů spojených s případnou velmi vysokou hmotnou odpovědností nebo odpovědností za obtížně odstranitelné škody většího rozsahu a vysokou smyslovou (neuropsychickou) zátěží. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu velmi složitých zařízení a jednoduchých procesů s možností volby postupu, spojené se značnou neuropsychickou zátěží, odpovědností za zdraví a životy širšího okruhu dalších osob. Výkon individuálních řemeslných prací se značným podílem tvůrčí invence nebo individuálních řemeslně vysoce odborných prací.

7. platová třída

Výkon složitých odborných prací nebo samostatné zajišťování odborných agend anebo výkon jednoduchých dílčích koncepčních metodických prací s vysokou odpovědností za velmi obtížně odstranitelné rozsáhlé škody, se značnou provázaností komplikovaných vazeb na další procesy a s vysokou neuropsychickou zátěží a rozsáhlými možnostmi volby postupu v rámci celého úseku nebo oboru činnosti. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu souborů složitých zařízení a provozních procesů podle obecných postupů, zpravidla spojené s určitou duševní námahou, velmi vysokou neuropsychickou zátěží vyplývající z vysoké intenzity probíhajících jevů, stresových situací a podobně, s odpovědností za škody vzniklé činností řízeného úseku. Výkon individuálních tvůrčích mistrovských řemeslných prací.

8. platová třída

Výkon specializovaných odborných prací, samostatné zabezpečování složitých úkolů a agend nebo výkon koncepčních, metodických a dílčích tvůrčích činností, které jsou stěžejní součástí samostatně působících systémů, s určitými vazbami a souvislostmi přesahujícími rámce daného oboru, spojené se zvýšenou duševní námahou. Řízení, organizace a koordinace složitých procesů nebo rozsáhlého souboru velmi složitých zařízení spojené s určováním nových postupů v rámci systému, s odpovědností za rozsáhlé obtížně odstranitelné škody vzniklé činností řízeného úseku nebo obecným ohrožením zdraví a života.

9. platová třída

Výkon systémových prací spojených s komplexním zabezpečováním nejsložitějších úseků a agend, složitých koncepčních a metodických prací a tvůrčích činností, spojených zpravidla s odpovědností za neodstranitelné škody, s vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby práce na značném stupni zobecnění, s širokými vazbami nad rámec oboru činnosti, prováděné zpravidla předem blíže nespecifikovaným způsobem. Řízení, organizace a koordinace velmi složitých procesů a systémů, včetně volby a optimalizace postupů a způsobů řešení, spojené zpravidla s všestranně velmi obtížnými podmínkami.

10. platová třída

Výkon nejsložitějších specializovaných koncepčních systémových prací a náročných tvůrčích prací s rozsáhlými komplikovanými vazbami nebo různými obory činnosti, případně vědními disciplínami, prováděné blíže neurčeným způsobem s předem nespecifikovanými výstupy s vysokou mírou pravděpodobnosti vzniku neodstranitelných škod, obecného ohrožení života a zdraví osob, s požadavkem vysokého stupně zobecnění. Řízení a koordinace nosných částí komplexu složitých systémů s rozsáhlými vnitřními i vnějšími vazbami.

11. platová třída

Tvůrčí řešení úkolů neobvyklým (originálním) způsobem, s obecně stanovenými výstupy s vysokou mírou odpovědnosti za škody s nejširšími společenskými důsledky, spojené s velmi vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby trvale vysokého stupně zobecnění jevů, značného množství variant řešení, s nároky na mimořádné schopnosti zejména tvůrčí, komunikační a podobně. Řízení a koordinace komplexů velmi složitých systémů, s odpovědností za škody odstranitelné za úsilí nejširšího kolektivu specializovaných odborníků za delší období nebo za neodstranitelné škody, se značnými nároky na schopnost řešit v nejobtížnějších podmínkách složité a konfliktní situace spojené zpravidla s obecným ohrožením nejširší skupiny osob.

12. platová třída

Tvůrčí řešení nejsložitějších úkolů principiálně novým způsobem s nespecifikovanými výstupy, širokého společenského nebo mezinárodního dosahu, s hlubokými interdisciplinárními návaznostmi, ovlivňující zásadním způsobem další rozvoj příslušných celospolečenských nebo vědních oborů, s předpokladem vysokého stupně abstraktního myšlení. Řízení, organizace a koordinace nejsložitějších systémů s velmi vysokým počtem možných způsobů řešení, s odpovědností za neodstranitelné hmotné a morální škody, které mohou vzniknout činností přímo řízených i navazujících systémů.

Poznámky pod čarou

1) Zákon č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, ve znění zákona č. 562/1991 Sb.
Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 579/1991 Sb.
Zákon SNR č. 592/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech Slovenské republiky, ve znění zákona SNR č. 574/1991 Sb.

2) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
Zákon SNR č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.

3) Například zákon ČNR č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, zákon SNR č. 420/1991 Sb., o platových poměrech soudců a justičních čekatelů.

4) Například zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon SNR č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.

5) § 244 zákoníku práce.

6) Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

8) § 99 zákoníku práce.

9) Například zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

10) § 96 zákoníku práce.

11) § 91 odst. 1 zákoníku práce.

11a) § 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.

11b) § 87 odst. 3 zákoníku práce.

11c) § 16 odst. 1 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

12) Například zákon ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon SNR č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

13) § 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.

Přesunout nahoru