Zákon č. 155/1995 Sb.Zákon o důchodovém pojištění

Novela upravuje institut příspěvku v době částečné nezaměstnanosti reflektující zkušenosti s předchozí úpravou během pandemie koronaviru.  

Je předkládán návrh k realizaci důchodové reformy k naplnění cílů obsažených v Programovém prohlášení vlády v oblasti důchodového pojištění, který obsahuje změnu architektury důchodového systému spočívající v transformaci starobního důchodu na tzv. nultý a první pilíř, tj. na solidární a zásluhovou část starobního důchodu.

Je předkládán návrh zákona, který obsahuje úpravu zvýšení procentní výměry starobního důchodu za výchovu dětí, a to v částce 500 Kč za 1 vychované dítě. U jednotlivého pojištěnce lze takto zvýšit procentní výměru starobního důchodu nejvýše za 3 vychované děti. Zvyšovat se budou důchody přiznané před účinností zákona i důchody nově přiznávané za účinnosti zákona.

Návrh zákona řeší problematiku dřívějšího odchodu do starobního důchodu pro osoby vykonávající práce v náročných profesích.

Novela má za cíl učinit paušál k dani z příjmu více atraktivní tím, že zavede její spojení s platbami na veřejné pojistné.

Zákon poskytuje všem důchodcům jednotnou pevnou částku 5000 Kč.

Zákon lze považovat za novelu technického charakteru, která nebude mít zásadní dopady do práv a povinností regulovaných subjektů. 

Nařízením vlády se vyhlašují základní parametry pro výpočet důchodů v roce 2021 a zvyšují se důchody a příplatky důchodů v roce 2021.

Cílem novely je zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500,- Kč měsíčně za každé vychované dítě pro osobu v roli nejvíce pečující o dítě.

Zákon zřizuje instituci ochránce práv dětí. Ochránce práv dětí má být nezávislý institut, což bude v českém právním prostředí zajištěno jeho oddělením od moci výkonné a jejího vlivu a jeho odpovědností Poslanecké sněmovně, která jej má rovněž volit. 

Zákon ruší zákon o Veřejném ochránci práv.

Novela parametricky mění tři dávky nemocenského pojištění – dlouhodobé ošetřovné, ošetřovné a otcovskou.

Novela zákona parametricky upravuje důchodový systém způsobem, který zvýhodní „rodinné vztahy“ pojištěnců.

Novela upravuje trestný čin poškození finančních zájmů Evropské Unie podle § 260 trestního zákoníku a povádí adaptační úprava ohledně postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropských žalobců k Úřadu evropského veřejného žalobce.

Návrh nařízení vlády upravuje výše sociálních dávek.

Návrh zákona se týká výše důchodů a obsahuje opatření v oblasti důchodového pojištění, které spočívá ve zvýšení základní výměry důchodu z 10 % průměrné mzdy na 10,6 % průměrné mzdy.

Cílem zákona je umožnit starším osobám žít v přiměřeně důstojných podmínkách, a to stanovením výše minimálního starobního důchodu.

Novela formou diferenciace sazeb pojistného na sociální zabezpečení posiluje princip zásluhovosti pracujících rodičů.

Novela poskytuje partnerům téhož pohlaví a jejich dětem stejnou důstojnost a ochranu rodinného života jako je poskytována manželům a jejich dětem a zajišťuje jim tak rovné postavení nejen ve společnosti, ale i v právu.

Zákon ruší institut „karenční doby“.

Nařízením vlády se vyhlašují základní parametry pro výpočet důchodů v roce 2019 a zvyšují se důchody a příplatky důchodů v roce 2019.

Novela zvyšuje základní výměru důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a zvýšení důchodu o 1 000 Kč měsíčně důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let (toto opatření se týká i důchodců, kteří tohoto věku dosáhli před rokem 2019).

Nařízením vlády se stanovují příslušné hodnoty potřebné pro výpočet důchodů přiznávaných v roce 2018 a výše zvýšení vyplácených důchodů. 

Novela posiluje v sociálním zabezpečení prvek solidarity zrušením institutu maximálního vyměřovacího základu.

V návaznosti na nový zákon o státním zastupitelství je předkládán i doprovodný zákon upravující zejména navazující právní vztahy spojené s novými právními instituty obsaženými v zákoně o státním zastupitelství. Jedná se o změny převážně legislativně technického charakteru.

Cílem návrhu zákona je zrušit institut „karenční doby“.

V zákoně o nemocenském pojištění se zavádí nová dávka nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné. V zákoníku práce se v souvislosti s dlouhodobým ošetřovným zaměstnavateli stanoví povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé ošetřovatelské péče.

Zjednodušení placení pojistného na nemocenské a důchodové pojištění osobami samostatně výdělečně činnými a provedení dílčí úpravy podle poznatků z praxe.

Účelem návrhu zákona je odstranit dosavadní neomezené zvyšování důchodového věku a důchodový věk stanovit v maximální hranici 65 nebo 67 let.

Zakotvení specifik organizace a výkonu zahraniční služby, úprava konzulární služby a konzulární ochrany.

Účelem předloženého návrhu zákona je zavedení tzv. prorodinných opatření.

Novela řeší odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků. 

Tento zákon je doprovodným zákonem k zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Předkládaným návrhem zákona se mění vymezené právní předpisy.

Podle zákona o důchodovém pojištění vláda stanoví nařízením výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu, výši redukčních hranic, výši základní výměry důchodu a zvýšení vyplácených důchodů; předkládané nařízení vlády obsahuje tyto údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění v roce 2017.

Účelem návrhu zákona je upravit pravidla pro zvyšování důchodů.

Novela rozšiřuje okruh osob pracujících v hornictví, které mají snížený důchodový věk.

Novela energetického zákona, která posouvá účinnosti všech předpisů, které souvisejí s termínem ustavení Rady Energetického regulačního úřadu od 1. 8. 2017.

Návrh zákona mj.: zavádí nový systém hodnocení kvality vysokých škol, upravuje nová pravidla akreditace studijních programů, systematicky upravuje podmínky pro výkon činnosti zahraničních vysokých škol a jejich poboček v České republice.

Hlavním cílem návrhu zákona je zajistit připravenost ozbrojených sil pro plnění plného rozsahu jejich úkolů v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo  válečného stavu, a to aniž by byly využity historicky překonané instituty povinné základní vojenské služby, náhradní vojenské služby nebo jakékoliv modifikované verze těchto institutů. 

Návrh zákona má umožnit ukončení fungování tzv. II. důchodového pilíře. Současně s návrhem zákona o ukončení důchodového spoření se předkládá i návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Hlavním účelem tohoto návrhu zákona je zejména zajistit obsahový soulad zákona o ukončení důchodového spoření s ostatními platnými zákony České republiky.

Novela má umožnit ukončení fungování tzv. II. důchodového pilíře. 

Vyhláška stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu, výši redukčních hranic, výši základní výměry důchodu a zvýšení procentní výměry důchodů. 

Návrh zákona obsahuje úpravu pravidel pro valorizaci důchodů obsažených v zákoně o důchodovém pojištění pro zvýšení důchodů v lednu 2016.

Implementace směrnice 2012/27/EU a adaptace nařízení č. 347/2013 a č. 1227/2011. Úpravy související s implementací nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Upřesnění vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem a v teplárenství a zlepšení aplikovatelnosti, kontroly a vymahatelnosti práv a povinností.

Návrh zákona má umožnit ukončení fungování tzv. II. důchodového pilíře. Současně s návrhem zákona o ukončení důchodového spoření se předkládá i návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Hlavním účelem tohoto návrhu zákona je zejména zajistit obsahový soulad zákona o ukončení důchodového spoření s ostatními platnými zákony České republiky.

Návrh ústavního zákona bude představovat hlavní nástroj umožňující postupné dosažení udržitelnosti veřejných financí České republiky, k němuž je nezbytný silný, konzistentní, komplexní a zejména stabilní národní fiskální rámec vymezující institucionální pokrytí, číselná fiskální pravidla (vč. dluhového pravidla), sledování jejich dodržování zajištěné zřízením nezávislé Národní rozpočtové rady a další opatření posilující transparentnost veřejných financí a umožňující naplnění požadavků na rozpočtové rámce vyplývajících z práva EU.