Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 52/1994 Sb.Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny

Částka 15/1994
Platnost od 21.03.1994
Účinnost od 21.03.1994
Zrušeno k 01.04.2000 (75/2000 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

52

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 23. února 1994,

kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny

Ministerstvo financí podle § 14 odst. 9 zákona České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., stanoví:


ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

Tato vyhláška upravuje tvorbu, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny (dále jen "rezervy").1)

ČÁST DRUHÁ

TVORBA A POUŽITÍ REZERV

§ 2

Rezerva na pojistné jiných období

(1) Rezerva na pojistné jiných období se tvoří z části pojistného, která se vztahuje k budoucím účetním obdobím, a její výše se stanoví jako souhrn rezerv vypočítaných podle jednotlivých pojistných smluv.

(2) Nelze-li rezervu na pojistné jiných období stanovit jako souhrn rezerv vypočítaných podle jednotlivých pojistných smluv, použijí se pro stanovení výše rezervy matematicko-statistické metody.

(3) U těch druhů pojištění, u kterých se pojištěné riziko v průběhu roku opakovaně mění, se pro stanovení výše rezervy použijí matematicko-statistické metody, které k průběhu pojištěného rizika přihlížejí.

§ 3

Rezerva na pojistná plnění

(1) Rezervy na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění se tvoří z části pojistného a jsou určeny na

a) pojistná plnění z pojistných událostí zlikvidovaných, ale v běžném účetním období neuhrazených,

b) pojistná plnění z pojistných událostí hlášených do konce běžného účetního období, ale v běžném účetním období nezlikvidovaných,

c) pojistná plnění z pojistných událostí, které v běžném účetním období vznikly, ale nebyly v tomto období hlášeny.

(2) Výše rezervy na pojistná plnění se stanoví jako souhrn rezerv vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko-statistické metody. Rezerva na pojistná plnění se tvoří rovněž na veškeré předpokládané výdaje spojené s likvidací pojistných událostí.

(3) U pojistných událostí, které do konce běžného účetního období vznikly, ale nebyly pojišťovně hlášeny, se výše rezervy na pojistná plnění stanoví metodou kvalifikovaného odhadu.

(4) Rezerva na pojistná plnění se snižuje o předpokládanou výši vymahatelných pohledávek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními.

(5) Jestliže se u jednotlivých druhů pojištění poskytuje pojistné plnění formou důchodu, pak se rezerva na pojistná plnění tvoří na základě pojistně technických metod.

(6) Pokud jsou závazky ze životního pojištění obsaženy v rezervě pojistného životních pojištění, nesmí být tyto závazky zahrnuty do rezervy na pojistná plnění.

§ 4

Rezerva na prémie a slevy

Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu se všeobecnými pojistnými podmínkami a je určena k poskytování prémií a slev na pojistném.

§ 5

Rezerva na vyrovnávání mimořádných rizik

(1) Rezerva na vyrovnávání mimořádných rizik se tvoří u jednotlivých druhů neživotních pojištění z části pojistného a je určena na vyrovnávání meziročních výkyvů ve výplatách pojistných plnění. Rezerva na vyrovnávání mimořádných rizik se tvoří rovněž na veškeré předpokládané výdaje spojené s likvidací pojistných událostí. Výše rezervy se stanoví metodou kvalifikovaného odhadu, a to podle objemu a rizikovosti provozovaných pojištění a způsobu jejich zajištění.

(2) Od tvorby rezervy na vyrovnávání mimořádných rizik se upustí, jestliže během dlouhodobého sledování nedojde k výkyvům ve výplatách pojistných plnění pojišťovny, kdy náklady na plnění během posledních pěti let alespoň jednou přesáhnou hranici přijatého pojistného a výskyt těchto výkyvů lze předpokládat i v budoucnosti nebo pokud u některých druhů pojištění bylo během posledních pěti let přijato méně než 4 % celkového přijatého pojistného a zároveň méně než 1 mil. Kč.

§ 6

Rezerva pojistného životních pojištění

(1) Rezerva pojistného životních pojištění se tvoří jako souhrn rezerv vypočítaných podle jednotlivých smluv životních pojištění. Při výpočtu rezerv se vychází z ryzího pojistného a musí být použito stejných úmrtnostních tabulek a téže úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného. Matematicko-statistické metody lze použít jen výjimečně, pokud vedou k výsledkům srovnatelným s výsledky pojistně technických metod.

(2) Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny, vypočtené pojistně technickými metodami včetně již přiznaných a přislíbených podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) a rezerv nákladů, spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

(3) Záporné hodnoty rezerv pojistného jednotlivých životních pojištění, vznikající v důsledku použití pojistně technické metody, se nahradí nulovými hodnotami.

§ 7

Rezerva na úhradu závazků z finančního umístění jménem pojištěných

Rezerva na úhradu závazků z finančního umístění jménem pojištěných se tvoří pro případ, kdy ekonomické riziko proměnlivosti výnosu nebo růstu investovaných prostředků pojistného nese pouze pojištěný. Výše rezervy se stanoví jako souhrn výnosů umístěných prostředků pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených ve všeobecných pojistných podmínkách. Jestliže životní pojištění obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se odpovídající rezerva obdobně podle § 6.

§ 8

Prostředky jednotlivých technických rezerv se používají k úhradě závazků pojišťovny vůči pojištěným.

ČÁST TŘETÍ

UMÍSTĚNÍ PROSTŘEDKŮ REZERV

Způsob umístění prostředků rezerv

§ 9

Prostředky rezerv nepoužité k výplatám pojistných plnění mohou být umístěny do

a) státních dluhopisů,2)

b) dluhopisů vydaných bankami,3)

c) veřejně obchodovatelných4) dluhopisů vydaných obchodními společnostmi5) a přijatých k obchodování na burze cenných papírů,6)

d) půjček, úvěrů a jiných pohledávek vůči podnikům, za jejichž splatnost ručí banka,

e) nemovitostí, a to maximálně do 25 % výše každé z rezerv bez souhlasu dozorčího orgánu,

f) hypotékárních půjček na tuzemské nemovitosti až do výše 50 % jejich prodejní ceny, pokud tato prodejní cena byla zjištěna znalcem7) a nemovitost je po celou dobu trvání půjčky dostatečně pojištěna proti požáru, případně dalším živelním rizikům, a to maximálně do 20 % výše každé z rezerv bez souhlasu dozorčího orgánu,

g) akcií8) a podílových listů9) obchodovatelných na veřejném trhu,10) a to maximálně do 10 % výše každé z rezerv bez souhlasu dozorčího orgánu,

h) do depozit u bank, které mají povolení působit na území České republiky jako banka, přičemž bez souhlasu dozorčího orgánu hodnota vkladů u jedné banky nesmí překročit 15 % jejího základního jmění a zároveň u jedné banky nesmí být uloženo více než 20 % z každé rezervy pojišťovny.

§ 10

Dozorčí orgán může udělit souhlas k jinému způsobu umístění prostředků rezerv za předpokladu, že při tomto způsobu jsou splněny podmínky bezpečnosti a očekávaného výnosu jako u některého z umístění prostředků rezerv podle § 9. Akcie vydané jedním emitentem mohou činit nejvýše 3 % výše každé z rezerv. Podíl akcií pořízených z rezerv pojišťovny na základním jmění každého emitenta může činit bez schválení dozorčího orgánu nejvýše 10 %.

§ 11

Zásady umístění prostředků rezerv

Při umístění prostředků rezerv pojišťovna dbá na dodržování

a) zásady bezpečnosti, která znamená, že prostředky rezerv musí být uloženy jako depozita, v nemovitostech a cenných papírech (§ 9), které poskytují záruku spolehlivého uložení,

b) zásady rentability, která znamená, že s prostředky rezerv musí být nakládáno s odbornou péčí a s cílem zabezpečit výnos nebo růst těchto prostředků,

c) zásady potřeby likvidních (pohotových) prostředků, která znamená, že část prostředků musí být uložena tak, aby tyto prostředky byly pohotově k dispozici k plynulé úhradě výplat pojistných plnění,

d) zásady přiměřeného rozložení, která znamená, že riziko umístění prostředků rezerv musí být rozloženo v souladu s § 9,

e) zásady rozptylu (diverzifikace) umístění, která znamená, že u jednoho subjektu může být umístěna jen omezená část prostředků rezerv (§ 10).


ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 12

Zůstatek základního rezervního fondu se převede do rezerv na neživotní pojištění a zůstatek fondu rezerv pojistného do rezerv na životní pojištění.

§ 13

Rezervy pojišťovny musí dosáhnout výše potřebné k úhradě jejích závazků vůči pojištěným nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 14

Pojišťovna upraví umístění prostředků rezerv v souladu s § 9 a 10 nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 15

Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 259/1991 Sb., kterou se stanoví způsob tvorby a použití účelových pojistných fondů.

§ 16

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr:

Ing. Kočárník CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 14 odst. 1 zákona ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

2) § 18 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.

3) § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

4) § 71 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.

7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

8) § 155 zákona č. 513/1991 Sb.

9) § 11 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb.

10) § 8 zákona č. 591/1992 Sb.

Přesunout nahoru