Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 23/1994 Sb.Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli

Částka 8/1994
Platnost od 09.02.1994
Účinnost od 09.02.1994
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

23

VYHLÁŠKA

Ministerstva spravedlnosti

ze dne 7. ledna 1994

o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli

Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 7, 34 a 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen "zákon"), a článku IV bodu 9 zákona č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích:


ČÁST PRVNÍ

HLAVA PRVNÍ

ŘÍZENÍ PRÁCE STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ

Výkon dohledu v soustavě státního zastupitelství

§ 1

(1) Výkon dohledu se zaměřuje zejména na dodržování a aplikaci právních předpisů v působnosti státního zastupitelství a v činnosti státních zástupců, dodržování pokynů vyššího státního zastupitelství a vedoucích státních zástupců, na organizaci a řízení práce a na plnění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce.

(2) V rámci dohledu je vyšší státní zastupitelství v rozsahu stanoveném zákonem zejména oprávněno:

a) vyžadovat zvláštní zprávy o postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství,

b) vyžadovat informace v jednotlivých věcech vyřizovaných nižším státním zastupitelstvím,

c) přezkoumat kteroukoli věc vyřízenou nižším státním zastupitelstvím a za tímto účelem vyžádat od nižšího státního zastupitelství předložení všech písemností, jež byly podkladem pro vyřízení takové věci, jakož i příslušná vyjádření a stanoviska, nestanoví-li zvláštní předpis pro přezkoumání takové věci závazným způsobem jiný postup,1)

d) provádět u nižšího státního zastupitelství prověrky jednotlivých věcí, prověrky na určitých úsecích činnosti nižšího státního zastupitelství nebo celkové prověrky činnosti nižšího státního zastupitelství,

e) dávat nižšímu státnímu zastupitelství pokyny ve věcech, k jejichž vyřízení je nižší státní zastupitelství příslušné1a), a v zákonem stanovených případech věc tomuto nižšímu státnímu zastupitelství odejmout a vyřídit ji samo1b).

(3) Je-li podnět k výkonu dohledu učiněn u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství, postoupí jej státní zástupce neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství a podatele o tom vyrozumí.

(4) Další obsahově shodné podněty státní zástupce nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o vyřízení prvního podnětu.

§ 2

(1) Při výkonu dohledu nad postupem bezprostředně nižšího státního zastupitelství, který je svou povahou rovněž dohledem, vyšší státní zastupitelství zaměřuje svou pozornost pouze na hodnocení úrovně a účinnosti tohoto dohledu. Zákonnost postupu, který byl předmětem výkonu původního dohledu, může přezkoumat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.1c)

(2) Je-li státnímu zástupci doručen podnět, v němž je namítán nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství postoupí podnět tomu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, jehož nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu je namítán, k vyhodnocení, zda se nejedná o další obsahově shodný podnět podaný po poučení podle § 1 odst. 4. O postoupení podatele vyrozumí s výslovným upozorněním na možné odložení podnětu nižším státním zastupitelstvím bez dalšího vyrozumění. Nižší státní zastupitelství obsahově shodný podnět odloží bez vyrozumění podatele; jinak provede dohled podle § 1 odst. 1. Tím není dotčeno oprávnění vyššího státního zastupitelství v odůvodněných případech přezkoumat postup bezprostředně nižšího státního zastupitelství při výkonu dohledu.

(3) Další obsahově shodné podněty, v nichž je namítán nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o postoupení prvního takového podnětu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství k vyhodnocení podle § 2 odst. 2.

§ 3

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Kromě státních zástupců a právních čekatelů jsou i ostatní pracovníci státního zastupitelství povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem činnosti státního zastupitelství. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může pracovníky uvedené v odstavci 1 zprostit vedoucí státního zastupitelství.

HLAVA DRUHÁ

ZŘÍZENÍ POBOČEK NĚKTERÝCH STÁTNÍCH ZASTUPITELSTVÍ A STANOVENÍ VÝJIMEK OHLEDNĚ ÚZEMNÍCH OBVODŮ STÁTNÍCH ZASTUPITELSTVÍ

§ 4

Jsou-li k plnění úkolů státního zastupitelství zřízeny v obvodu jeho působnosti pobočky, vedoucí státní zástupce příslušného státního zastupitelství stanoví opatřením okruh věcí, které se vyřizují u takových poboček. Opatření zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 5

Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích se zřizuje jeho pobočka v Táboře.

(2) Sídlem pobočky je město Tábor.

§ 6

Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem se zřizuje jeho pobočka v Liberci.

(2) Sídlem pobočky je město Liberec.

§ 7

Krajské státní zastupitelství v Ostravě – pobočka v Olomouci

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřizuje jeho pobočka v Olomouci.

(2) Sídlem pobočky je město Olomouc.

§ 7a

Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně se zřizuje jeho pobočka ve Zlíně.

(2) Sídlem pobočky je město Zlín.

§ 7b

Krajské státní zastupitelství v Brně - pobočka v Jihlavě

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně se zřizuje jeho pobočka v Jihlavě.

(2) Sídlem pobočky je město Jihlava.

§ 7c

Okresní státní zastupitelství Karviná – pobočka v Havířově

(1) V obvodu Okresního státního zastupitelství v Karviné se zřizuje jeho pobočka v Havířově.

(2) Sídlem pobočky je město Havířov.

§ 8

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci - pobočka v Brně a pobočka v Ostravě

V obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se zřizují pobočky v Brně a v Ostravě.

§ 10

Působnost státních zastupitelství v trestním řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejích zaměstnanců, příslušníků Vojenské policie a příslušníků zpravodajských služeb

(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů2) a k vyřizování věcí, v nichž zkrácené přípravné řízení konala Generální inspekce bezpečnostních sborů2a), je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství i ve věcech, v nichž by byl jinak příslušný státní zástupce nižšího státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti, není-li dále stanoveno jinak. Rovněž je příslušný k zastupování obžaloby a návrhu na potrestání v řízení před soudem v těchto věcech, ledaže věc předal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný2b), a k rozhodování ve sporu o příslušnost ke konání úkonů před zahájením trestního stíhání mezi Generální inspekcí bezpečnostních sborů a jiným policejním orgánem2c).

(2) K vyšetřování trestných činů2d) spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství, příslušníky Vojenské policie a zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto trestných činech2e) je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, jehož příslušnost se určí podle § 12, 14 a 16. Rovněž je příslušný k zastupování návrhu na potrestání, který v těchto věcech podal, i u jiného soudu, než u kterého působí, pokud věc nepředal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný.

(3) Státní zástupce vrchního státního zastupitelství je ve věcech uvedených v odstavci 2 příslušný k zastupování obžaloby v řízení i před jiným soudem, než u kterého působí, pokud věc nepředal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný.

HLAVA TŘETÍ

§ 11

Jednoduché úkony konané právními čekateli státního zastupitelství

Vedoucí státního zastupitelství nebo jím pověřený státní zástupce3) může pověřit právního čekatele, aby v projednávaných věcech vykonával tyto jednoduché úkony:

a) dožádání v jednoduchých věcech,

b) doručování rozhodnutí a jiných úředních písemností státního zastupitelství osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,

c) sepisování protokolu o podaném vysvětlení včetně sepisování trestních oznámení,

d) rozhodnutí o vrácení a vydání věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,

e) rozhodnutí o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce a ustanoveného zmocněnce,

f) rozhodnutí o svědečném, znalečném a tlumočném,

g) přípravu podkladů pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo narovnaní,

h) zpracování návrhu písemného vyhotovení rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo narovnání,

i) sepisování podání státnímu zastupitelství včetně návrhů,

j) přípravu podkladů pro rozhodnutí o osvědčení obviněného ve zkušební době stanovené v rozhodnutí o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, včetně podkladů pro rozhodnutí o pokračování v trestním stíhání obviněného, který se ve stanovené zkušební době neosvědčil, a zpracování návrhu písemného vyhotovení těchto rozhodnutí,

k) přípravu podkladů pro rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a o osvědčení podezřelého ve zkušební době, včetně podkladů pro vydání pokynu k zahájení trestního stíhání podezřelého, který se ve stanovené zkušební době neosvědčil, a zpracování návrhu písemného vyhotovení těchto rozhodnutí a pokynu,

l) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,

m) kontrolu korespondence obviněných,

n) vyhotovování statistických listů,

o) nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení,

p) vyžadování zapůjčení spisů, dokladů a podání vysvětlení od orgánů veřejné správy, územní samosprávy a dalších osob povinných podat vysvětlení či zapůjčit spisy a doklady státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti,

q) zajišťování jiných podkladů pro výkon činností státního zástupce.

ČÁST DRUHÁ

POSTUP STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ

Oddíl první

Věcná příslušnost státních zástupců v přípravném řízení trestním

§ 12

(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. Nemůže-li úkon vztahující se k postupu před zahájením trestního stíhání pro jeho neodkladnost provést příslušný státní zástupce, provede jej státní zástupce nepříslušný, který v takovém případě příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumí a věc mu předá.

(2) Nelze-li pro neúplnost skutkových zjištění určit příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním v době, kdy policejní orgán sepsal záznam o zahájení úkonů trestního řízení,3a) doručí se tento záznam státnímu zástupci státního zastupitelství odpovídajícího stupně v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky. Jde-li o policejní orgán s působností pro území celé České republiky, doručí jej policejní orgán krajskému státnímu zastupitelství v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky, u něhož je činná osoba, která tento úkon učinila.

(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, státní zástupce, jemuž byl doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení a který se nepovažuje za místně nebo věcně příslušného, učiní veškerá opatření, která nesnesou odkladu, včetně vydání rozhodnutí, jež činí státní zástupce podle trestního řádu při použití operativně pátracích prostředků,3b) která náleží do působnosti státního zastupitelství a ke kterým je oprávněn, tak, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízení. Jinak postoupí věc k dalšímu řízení státnímu zastupitelství místně a věcně příslušnému. O postoupení věci současně vyrozumí policejní orgán, jenž mu záznam o zahájení úkonů trestního řízení doručil.

§ 13

Ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení státnímu zástupci (§ 10 odst. 2), vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení, pokud na základě zjištěných skutečností lze tuto příslušnost státního zástupce určit. Vyjde-li najevo skutečnost, že jde o takový trestný čin, až v průběhu prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá takovému státnímu zástupci. Ustanovení § 12 odst. 3 se užije obdobně.

§ 14

Vyšší státní zastupitelství je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věci, kterou odňalo bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, a působí v ní samo.

§ 15

(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech úmyslných trestných činů

a) spáchaných při činnosti banky, investiční společnosti nebo investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijního fondu, stavební spořitelny anebo spořitelního a úvěrního družstva, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,

b) fyzických nebo právnických osob spáchaných v souvislosti s neoprávněným výkonem činnosti subjektů uvedených v písmenu a), byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,

c) jimiž byla způsobena na majetku nebo majetkovém podílu státu škoda nejméně 150 mil. Kč,

d) podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku, jestliže byly spáchány ve prospěch organizované zločinecké skupiny3e), a dále trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo trestné činy přijetí úplatku, podplacení nebo nepřímého úplatkářství podle § 331 až 333 trestního zákoníku, pokud byly spáchány v souvislosti s odhalováním, prověřováním nebo trestním stíháním pro trestné činy podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku,

e) jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie, pokud jimi byla způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,

f) spáchaných proti jednotné evropské měně ve prospěch organizované zločinecké skupiny3e), členem organizované skupiny3f), ve značném nebo velkém rozsahu3g) nebo koná-li řízení o trestných činech namířených proti jednotné evropské měně policejní orgán, který plní úkoly zvláštní ústředny podle článku 12 mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví3h).

g) spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízením, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,

h) podle hlavy sedmé dílu 2 zvláštní části trestního zákoníku a trestných činů styků ohrožujících mír podle § 409 trestního zákoníku a porušení mezinárodních sankcí podle § 410 trestního zákoníku,

i) pokud je znakem skutkové podstaty úmysl umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině podle § 312a trestního zákoníku, financování terorismu podle § 312d trestního zákoníku, podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 trestního zákoníku nebo vyhrožování teroristickým trestným činem podle § 312f trestního zákoníku,

j) účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku, spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny anebo spáchaných členy teroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupiny, pokud z okolností případu vyplývá souvislost s některým trestným činem podle písmene h) nebo i),

je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné.

(2) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů podle hlavy deváté dílů 1 a 2 zvláštní části trestního zákoníku je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné.

(3) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů podílnictví podle § 214 trestního zákoníku, podílnictví z nedbalosti podle § 215 trestního zákoníku, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 trestního zákoníku je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné, jestliže zdrojovým trestným činem je některý z trestných činů uvedených v odstavcích 1 a 2.

(4) Vrchní státní zastupitelství je příslušné ve věci některého z trestných činů uvedených v odstavcích 1 až 3 i k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení též ve věcech dalších trestných činů, ohledně nichž je konáno společné řízení,3i) nebude-li věc vyloučena ze společného řízení.3j) Dojde-li k vyloučení věci ze společného řízení a u takové věci dále není příslušnost vrchního státního zastupitelství dána podle odstavce 1, 2 nebo 3, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení i v této věci, jinak je povinno věc neprodleně postoupit věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství.

(5) Vrchní státní zastupitelství může po předchozím souhlasu nejvyššího státního zástupce rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů uvedených v odstavcích 1 až 4 je příslušné nižší státní zastupitelství; jeho příslušnost se určí podle zásad uvedených v § 12, 14 a 16.

(6) Vyžaduje-li to závažnost, skutková či právní složitost věci, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech

a) uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), e) a g), i když jimi byla způsobena škoda nižší než 150 mil. Kč,

b) pokud na majetku jiného subjektu vznikne škoda alespoň 150 mil. Kč, nebo

c) trestných činů neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 trestního zákoníku, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat podle § 231 trestního zákoníku, poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti podle § 232 trestního zákoníku, obecného ohrožení podle § 272 trestního zákoníku, nedovoleného ozbrojování podle § 279 trestního zákoníku, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků podle § 280 trestního zákoníku, nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky podle § 281 trestního zákoníku, nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu podle § 282 trestního zákoníku, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 trestního zákoníku, pokud z okolností případu vyplývá souvislost s některým trestným činem uvedeným v odstavci 1 písm. h) nebo i) nebo v odstavci 2.

§ 16

(1) Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost k výkonu dozoru několika státních zástupců, vykonává dozor ten, který je příslušný k výkonu dozoru nad vyšetřováním vedeným proti pachateli trestného činu nebo ohledně nejzávažnějšího trestného činu; jinak ten, který začal vykonávat dozor nejdříve.

(2) K došetření věci vrácené státnímu zástupci soudem, jemuž byla postoupena nebo přikázána, je příslušný státní zástupce, který vykonává dozor v přípravném řízení.

Úkony v trestním řízení

§ 17

Přijímání trestních oznámení

(1) Oznamovatele, který činí trestní oznámení u státního zástupce ústně, musí státní zástupce podle trestního řádu poučit a poté vyslechnout.4)

(2) Pokud je trestní oznámení podáno u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství (§ 16), postoupí je státní zástupce neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství a oznamovatele o tom vyrozumí. Je-li však nutno provést neodkladné nebo neopakovatelné úkony, zajistí státní zástupce jejich neprodlené provedení ještě před postoupením věci příslušnému státnímu zastupitelství, nelze-li dosáhnout toho, aby tak učinil příslušný státní zástupce. Ustanovení § 12 odst. 3 první věta se zde užije obdobně.

§ 18

Dozor v přípravném řízení

(1) Státní zástupce si může ve věcech, v nichž provádí dozor, předem vyhradit předkládání opisů protokolů o procesních úkonech. K prověrce postupu policejního orgánu může vyžadovat předložení spisů nebo může prověrku spisového materiálu provádět přímo u policejního orgánu.

(2) Považuje-li to státní zástupce v zájmu úplnosti skutkových zjištění a zajištění všech důkazů pro věc důležitých za potřebné, je oprávněn nahlížet do plánu vyšetřování nebo požadovat informaci policejního orgánu o jeho obsahu.

§ 18a

Postup státního zástupce při používání operativně pátracích prostředků

(1) Státní zástupce příslušný k úkonům v trestním řízení při používání operativně pátracích prostředků (§ 158b až 158f trestního řádu) je povinen učinit veškerá opatření k tomu, aby nedošlo k vyzrazení informací o přijímaných opatřeních nepovolaným osobám a nebyl tak zmařen účel trestního řízení či ohroženy osoby.

(2) K podání návrhu na použití agenta (§ 158e odst. 4 trestního řádu) je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve věci; nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal. Tento státní zástupce je též příslušný ke všem úkonům, jež v souvislosti s činností agenta státní zástupce podle trestního řádu vykonává (§ 158e odst. 7 trestního řádu). Příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci, v níž je agent použit, zůstává tímto ustanovením nedotčena.

(3) Na použití zpravodajských prostředků podle zvláštních právních předpisů4a) se ustanovení této vyhlášky nevztahují.

§ 19

Pokyny státního zástupce

(1) Pokyny vydává státní zástupce v průběhu přípravného řízení formou opatření.

(2) Písemnou formu mají pokyny, které státní zástupce vydává k zahájení trestního stíhání, ke kvalifikaci trestného činu, k rozsahu obvinění, ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, k přibrání znalce, při vrácení věci k doplnění, po vrácení věci státnímu zástupci soudem k došetření, u odnětí a přikázání věci a tam, kde to státní zástupce považuje za potřebné. Ústně dané pokyny státní zástupce stvrzuje písemně, považuje-li to podle povahy věci za nutné. O každém pokynu učiní záznam do dozorového spisu.

(3) Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení, proti němuž je přípustná stížnost,4b) se zařadí vždy do prvopisu vyšetřovacího spisu. Ostatní pokyny se zakládají do prvopisu vyšetřovacího spisu, stanoví-li tak státní zástupce.

(4) Neprovede-li policejní orgán úkon, k němuž dostal od státního zástupce pokyn, upozorní na to státní zástupce jeho příslušného nadřízeného nebo mu věc usnesením odejme.

§ 20

Rozhodování o vazbě

Vyrozumění o skutečnostech, jež je státní zástupce povinen věznici sdělit (§ 70a trestního řádu), doručí státní zástupce věznici zpravidla ještě týž den, kdy takové rozhodnutí nebo opatření učinil. Vždy tak učiní, jde-li o rozhodnutí o dalším trvání vazby nebo o propuštění obviněného z vazby.

§ 20a

Návrh na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody

Je-li třeba v přípravném řízení omezit obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a trestního řádu), podá státní zástupce bezodkladně soudu odůvodněný návrh na takové omezení. Návrh musí zejména obsahovat konkrétní údaje o druhu a povaze omezení a musí být odůvodněn skutkovými okolnostmi vyplývajícími z obsahu spisového materiálu, který státní zástupce současně k podanému návrhu připojí.

§ 21

Namítá-li policejní orgán svou místní nepříslušnost, státní zástupce mu uloží, aby spisy předložil nadřízenému policejnímu orgánu k rozhodnutí sporu.

§ 22

Rozhodnutí o přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu

O přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodne státní zástupce usnesením, které doručí se spisem příslušnému vedoucímu policejního orgánu s pokynem, aby pověřil vyšetřováním jinou osobu služebně činnou v policejním orgánu; opis usnesení zašle na vědomí osobě, jíž byla věc odňata. Odnímá-li státní zástupce věc policejnímu orgánu a činí-li opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu [§ 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu], postupuje podle věty první přiměřeně.

§ 23

Pořizování kopií spisu

Požádají-li osoby uvedené v § 65 odst. 1 věta prvá trestního řádu státního zástupce o umožnění pořídit si kopii spisu nebo jeho částí, státní zástupce vyhoví, nachází-li se spis na státním zastupitelství a lze-li kopii spisu technicky pořídit na státním zastupitelství. Žádostem uvedených osob o zapůjčení spisu k pořízení kopií mimo státní zastupitelství nelze vyhovět.

Oddíl druhý

Šetření k žádostem o milost

§ 24

(1) Podklady pro rozhodnutí o žádosti o zastavení trestního stíhání milostí zjišťuje v přípravném řízení státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.

(2) Byla-li žádost o milost doručena přímo státnímu zástupci, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, podá tento státní zástupce nejpozději do pěti dnů od doručení žádosti zprávu o jejím podání Ministerstvu spravedlnosti. Ve zprávě uvede kdo, pro koho a z jakých důvodů žádá o udělení milosti a jaký je stav přípravného řízení. Žadatele o přijetí žádosti o milost písemně vyrozumí.

(3) Úkolem státního zástupce, pokud se tak nestalo již v přípravném řízení, je zjistit osobní, rodinné a majetkové poměry, občanskou pověst a objasnit pravdivost tvrzených důvodů pro udělení milosti.

(4) Šetřením podle odstavce 3 se nestaví trestní stíhání, ledaže by to nařídil prezident republiky (§ 366 odst. 3 trestního řádu) nebo ministr spravedlnosti (§ 367 trestního řádu).

§ 25

(1) Zprávu o výsledku šetření se svým návrhem spolu s vyšetřovacími spisy a s materiály nově získanými předloží vedoucí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti.

(2) Dojde-li státní zástupce, který má zjišťovat podklady pro rozhodnutí o žádosti o milost, k závěru, že žádost by nebylo možno doporučit, ani kdyby byly zjištěny příznivé okolnosti, podá o tom ihned podrobnou zprávu Ministerstvu spravedlnosti, které rozhodne, zda je třeba konat šetření.

(3) V případech, v nichž si prezident republiky vyhradil rozhodnutí o žádosti o milost, nutno vždy provést šetření podle § 24 a předložit trestní spisy Ministerstvu spravedlnosti.

§ 26

(1) Byla-li žádost o milost zamítnuta, doručí státní zástupce, který zjišťoval podklady pro toto rozhodnutí, obviněnému nebo žadateli, jde-li o osobu od obviněného rozdílnou, rozhodnutí ministra spravedlnosti o jejím zamítnutí nebo sdělení Ministerstva spravedlnosti o tom, že prezident republiky milost neudělil. Jiná sdělení než o věcném vyřízení žádosti nelze poskytnout.

(2) Byla-li udělena milost, musí státní zástupce toto rozhodnutí oznámit obviněnému způsobem, který odpovídá významu rozhodnutí. Předvolá obviněného, ústně mu sdělí obsah rozhodnutí prezidenta republiky a připomene mu povinnost chovat se tak, aby se ukázal hodným udělení milosti. Pak státní zástupce obviněnému doručí opis svého usnesení o zastavení trestního stíhání,5) jehož příjem obviněný potvrdí. Opis usnesení zašle státní zástupce rovněž Ministerstvu spravedlnosti. Tyto úkony může provést i dožádaný státní zástupce. Je-li obviněný ve vazbě, musí být vydán urychleně příkaz k jeho propuštění.

(3) Bylo-li trestní stíhání zastaveno milostí prezidenta republiky pod podmínkou, sleduje státní zástupce její dodržování. Postupuje přitom obdobným způsobem jako při sledování obviněného po rozhodnutí státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání.

(4) Po uplynutí každých šesti měsíců doby, na níž je podmínka v udělené milosti vázána, sdělí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti výsledky šetření.

(5) Vyjde-li najevo, že obviněný nedodržuje podmínky, pod kterými byla milost udělena, provede státní zástupce potřebné šetření i mimo lhůtu uvedenou v odstavci 4 a předloží výsledky šetření spolu s trestními spisy Ministerstvu spravedlnosti.

(6) Sdělí-li Ministerstvo spravedlnosti, že bylo rozhodnuto o pokračování v trestním stíhání, státní zástupce usnesením rozhodne, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje, a opis tohoto usnesení zašle Ministerstvu spravedlnosti.

Oddíl třetí

Organizační zabezpečení dodržování lhůty 48 hodin k podání návrhu na vzetí do vazby zadržených osob a provádění dalších úkonů v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) státního zástupce

§ 27

(1) V mimopracovní době musí být zabezpečena pracovní pohotovost5a) (dosažitelnost) alespoň jednoho státního zástupce okresního a krajského státního zastupitelství tak, aby v případě potřeby mohl státní zástupce ve lhůtě 48 hodin od zadržení obviněného podat soudu návrh na vzetí obviněného do vazby5b) nebo návrh na potrestání zadrženého podezřelého, kterého státní zástupce nepropustil ze zadržení, ale předá jej soudu spolu s návrhem na potrestání, anebo rozhodl-li o zahájení trestního stíhání, aby mohl předložit soudu návrh na rozhodnutí o vazbě zadrženého obviněného.5c) O nařízení pracovní pohotovosti5a) (dosažitelnosti) státního zástupce vrchního státního zastupitelství nebo Nejvyššího státního zastupitelství rozhodne v odůvodněných případech vrchní státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce. Vedoucí státní zástupce může rozhodnout o nařízení pracovní pohotovosti5a) alespoň jednoho zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství; takovou pracovní pohotovost zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství není třeba zabezpečovat v případě, kdy státní zástupce, jemuž byla pracovní pohotovost (dosažitelnost) nařízena, výslovně prohlásí, že zabezpečí úkony v průběhu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) sám.

(2) V rámci dosažitelnosti státní zástupce zajišťuje provedení dalších úkonů trestního řízení nutných k předložení návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zadržení a otevření zásilek nebo na ustanovení obhájce, pokud jejich provedení nesnese odkladu.

(3) Státní zástupce je v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) povinen zabezpečit i plnění úkolů státního zastupitelství v souvislosti s přípravným řízením konaným Generální inspekcí bezpečnostních sborů nebo v souvislosti s vyšetřováním a zkráceným přípravným řízením ve věcech trestných činů příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníků Vojenského zpravodajství, příslušníků Vojenské policie a zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů (§ 10); za tímto účelem jsou státní zástupci zařazení do dosažitelnosti povinni poskytovat si účinnou pomoc. Vykoná-li takový úkon státní zástupce jiného státního zastupitelství než státního zastupitelství příslušného k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů nebo k řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníků Vojenského zpravodajství, příslušníků Vojenské policie a zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, neprodleně poté postoupí věc věcně i místně příslušnému státnímu zastupitelství k dalšímu řízení. Stejnopis rozhodnutí či návrhu nebo jiného opatření, které v této věci takový státní zástupce učinil, zašle současně na vědomí státnímu zástupci, jenž je příslušný k výkonu dozoru v těchto věcech.

(4) Po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) je státní zástupce povinen zdržovat se podle rozhodnutí vedoucího státního zástupce na pracovišti nebo v bydlišti.

§ 28

(1) Vedoucí státní zástupce oznámí příslušnému soudu a stálé službě příslušného ředitelství Policie České republiky v obvodu státního zastupitelství místo (adresu), kde se určený státní zástupce bude během pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) zdržovat, a telefonní číslo příslušné stanice. Písemnosti určené státnímu zastupitelství se po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) doručují do sídla státního zastupitelství, pokud vedoucí státní zástupce s ředitelem územního útvaru policie nebo státní zástupce, který zabezpečuje pracovní pohotovost (dosažitelnost), s příslušným policejním orgánem nedohodne jiný způsob doručování písemností určených státnímu zastupitelství.

(2) Vedoucí státní zástupce při zajišťování dosažitelnosti koordinuje svůj postup s dalšími orgány činnými v trestním řízení tak, aby byla zaručena vzájemná informovanost policejních orgánů, státních zástupců a soudců, kteří rozhodují v přípravném řízení.

ČÁST TŘETÍ

ZASTUPOVÁNÍ NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZÁSTUPCE V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM

§ 29

Nejvyšší státní zástupce může pověřit státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státního zastupitelství působícího u soudu, u něhož je projednáván jeho návrh na zahájení řízení, jednat za navrhovatele v řízení před soudem5d).

ČÁST ČTVRTÁ

POSTUP STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ PŘI PROŠETŘOVÁNÍ PODNĚTŮ KE STÍŽNOSTEM PRO PORUŠENÍ ZÁKONA

HLAVA PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 30

(1) Ustanovení této části se užijí při prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, které jsou státnímu zastupitelství adresovány nebo postoupeny, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Zvláštní předpisy upravující vyřizování stížností6) se na prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona neužijí.

HLAVA DRUHÁ

PODNĚTY V TRESTNÍCH VĚCECH

Oddíl první

Podnět

§ 31

Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona

(1) Podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona,7) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno.

(2) Zda je podání takovým podnětem, je nutno posoudit podle jeho obsahu, nikoliv označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.

(3) Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu podání dovolání7a) proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a současně mu sdělí, že se podáním dále nezabývá.

Postup při přijímání podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona

§ 32

(1) Státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který mu byl adresován nebo postoupen orgánem k vyřízení podnětu nepříslušným, a současně odesílateli sdělí, že o jeho vyřízení bude písemně vyrozuměn Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, učinilo-li tak Ministerstvo spravedlnosti či státní zastupitelství, kterému byl podnět adresován a jež není k jeho vyřízení příslušené.

(2) Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí.

(3) Pokud bylo dovolací řízení ukončeno vydáním rozhodnutí dovolacího soudu, státní zastupitelství nepřezkoumává podněty, které jsou obsahově shodné s dovoláním nejvyššího státního zástupce nebo vyjádřením nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného, popřípadě s dovoláním obviněného podaným ve věci, v níž se státní zastupitelství účastnilo dovolacího řízení. Takový podnět postoupí bez dalšího řízení s návrhem na odložení Ministerstvu spravedlnosti a připojí stejnopisy listin, z nichž tyto skutečnosti vyplývají, a současně jej informuje o výsledku dovolacího řízení. To neplatí, jestliže v podnětu vytýkaná nezákonnost není důvodem pro uplatnění dovolání; takovou věc státní zastupitelství přezkoumá.

(4) Probíhá-li v trestní věci, v níž byl podán podnět, řízení o dovolání ohledně obviněného, jehož se podnět týká, státní zastupitelství přezkoumání věci neprovádí, o této skutečnosti neprodleně vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti a vyčká s vyřízením podnětu na výsledek dovolacího řízení. Stejně postupuje i ve věcech, které by jinak z důvodu obsahové shody podnětu s podaným dovoláním či vyjádřením k dovolání postoupilo Ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení bez přezkoumání věci (odstavec 3). To neplatí, jestliže vytýkaná nezákonnost nemůže být důvodem pro úspěšné uplatnění dovolání.

(5) Postup podle odstavce 4 je vyloučen ve věcech, v nichž státní zastupitelství z jemu dostupného spisového materiálu zjistí zřejmé porušení zákona v neprospěch obviněného, které by mohlo vést ke změně podnětem napadeného rozhodnutí. Takovou věc předloží neprodleně Ministerstvu spravedlnosti s návrhem na další postup a připojí veškeré dostupné podklady, jež má v té době k dispozici a jimiž navrhovaný postup odůvodňuje.

§ 33

Je-li obsahem podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona současně oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že orgán činný v trestním řízení spáchal trestný čin, o kterém nelze rozhodnout na podkladě stávajícího spisového materiálu, zašle státní zástupce kopii podnětu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k prověření. Současně posoudí, zda jsou dány důvody k tomu, aby věc přezkoumal až poté, kdy bude vyřízeno trestní oznámení. Na prověření oznámení se užije ustanovení § 17.

Oddíl třetí

Postup při přijímání a přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona

§ 39

Na krajském, vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství je vyloučen z přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení nebo podával obžalobu anebo byl činný v řízení před soudem, a dále ten, který ve věci vykonával dohled nebo konal vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení. Na další důvody vyloučení se užije obdobně ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu. Je-li státní zástupce vyloučen, určí místo něj jiného bezprostředně nadřízený státní zástupce téhož státního zastupitelství.

§ 40

Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a to ve vztahu k osobě, v jejíž prospěch či neprospěch je podnět podán. Ve vztahu k dalším osobám je přezkumné řízení prováděno ve smyslu ustanovení § 266 odst. 3 a § 267 odst. 5 trestního řádu, a to v rozsahu stanoveném v § 269 odst. 2 poslední větě trestního řádu.

§ 42

Ve spise státního zastupitelství, které důvodnost podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona přezkoumává, musí být přehledně uvedeny všechny skutkové okolnosti a zjištění, významná pro posouzení věci i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při vyřízení podnětu, pokud je neobsahuje jím vypracovaný nástin stížnosti pro porušení zákona.

Oddíl čtvrtý

Vyřízení podnětu

§ 43

(1) Neshledá-li státní zastupitelství po přezkoumání věci důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, předloží ministru spravedlnosti návrh na odložení podnětu, v němž uvede, jak se vypořádalo s námitkami uvedenými v podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona.

(2) Jsou-li přezkoumáním spisového materiálu shledány důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který předloží k rozhodnutí ministru spravedlnosti. To neplatí, zjistí-li, že ve věci přichází v úvahu podání dovolání.7a)

(3) K návrhu podle odstavce 1 nebo nástinu podle odstavce 2 státní zastupitelství připojí podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a veškerý spisový materiál, který má pro posouzení důvodnosti podnětu význam.

Oddíl pátý

Opakovaný podnět

§ 45

(1) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí uvedeného v § 31 odst. 1 poté, co již byla zákonnost takového rozhodnutí na základě podnětu podaného v téže věci, pokud neobsahuje nové skutečnosti.

(2) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona se státní zastupitelství věcně nezabývá ani odesílatele nevyrozumívá o jeho přijetí. Bez prošetření jej postoupí Ministerstvu spravedlnosti a odkáže na svůj předchozí návrh nebo nástin v této věci.

Oddíl šestý

Přezkoumávání trestních věcí z iniciativy státního zastupitelství

§ 46

(1) Státní zastupitelství, které bylo ve věci činné, může z vlastní iniciativy nebo krajské státní zastupitelství může z iniciativy okresního státního zastupitelství přezkoumat trestní věc, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40, bez omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.

(2) Vyšší státní zastupitelství mohou provést z vlastní iniciativy přezkumné řízení i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak příslušná nižší státní zastupitelství.

(3) Shledá-li státní zastupitelství důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, zpracuje nástin této stížnosti, který předloží ministru spravedlnosti k rozhodnutí, přitom postupuje podle § 43 odst. 2, 3 obdobně; jinak poznatek odloží.

(4) Zjistí-li státní zastupitelství, že v trestní věci, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, přichází v úvahu podání dovolání,7a) podle odstavce 3 věty před středníkem nepostupuje.

HLAVA TŘETÍ

PODNĚTY V REHABILITAČNÍCH VĚCECH

§ 47

Na postup při vyřizování podnětů a podávání stížností pro porušení zákona podle zákona o soudní rehabilitaci8) se přiměřeně užije ustanovení hlavy druhé této části.


ČÁST PÁTÁ

POSTUP STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ PŘI PŘEZKOUMÁVÁNÍ PRAVOMOCNÝCH USNESENÍ O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ A POSTOUPENÍ VĚCI JINÉMU ORGÁNU V ŘÍZENÍ PODLE § 174a TRESTNÍHO ŘÁDU

§ 56

Podnět podaný proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu v trestním řízení se posoudí jako podnět k postupu podle § 174a trestního řádu, není-li dále stanoveno jinak.

§ 57

Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství podnět směřující proti pravomocnému usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu až po uplynutí lhůty uvedené v § 174a trestního řádu, vyřídí jej jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Postupuje přitom podle hlavy druhé oddílu prvního až pátého obdobně.

ČÁST ŠESTÁ

DOVOLÁNÍ

§ 58

Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno v řízení o dovolání vyžadovat spisový materiál od kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství a dožádané státní zastupitelství je povinno takové žádosti bez průtahů vyhovět.

§ 59

Je-li ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 trestního řádu doručeno státnímu zastupitelství podání osoby oprávněné k podání dovolání (§ 265d odst. 1 trestního řádu), kterým jsou namítány skutečnosti, jež mohou být napadeny dovoláním, avšak podání nesplňuje náležitosti dovolání (§ 265d odst. 2 věta prvá, § 265f odst. 1 trestního řádu), státní zastupitelství takové podání neprodleně vrátí podateli se stručným poučením o náležitostech dovolání.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 265/1997 Sb. Čl. II

Podněty k podání stížnosti pro porušení zákona podané ve věcech, v nichž zákonnost rozhodnutí státní zastupitelství již přezkoumávalo podle dříve platných předpisů, se považují za opakované podněty podle této vyhlášky.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 311/2000 Sb. Čl. II

Ve věcech, v nichž bylo zahájeno trestní stíhání nebo byly prováděny úkony před zahájením trestního stíhání před účinností této vyhlášky a přípravné řízení nebylo skončeno, se postupuje podle dříve platných předpisů; tím není dotčeno právo vrchního státního zastupitelství, aby rozhodlo o tom, že s ohledem na závažnost, skutkovou či právní náročnost přebírá k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebo k úkonům před zahájením trestního stíhání od nižšího státního zastupitelství ve svém obvodu kteroukoli věc uvedenou v § 15 odst. 1.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 7/2010 Sb. Čl. II

Ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 a odst. 4 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, v nichž ke dni účinnosti této vyhlášky koná řízení vrchní státní zastupitelství, se řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 462/2011 Sb. Čl. II

K rozhodnutí o tom, který policejní orgán je příslušný pokračovat v trestním řízení vedeném ke dni 1. ledna 2012 útvarem Policie České republiky o trestném činu celníka, příslušníka Vězeňské služby České republiky, anebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Celní správě České republiky, ve Vězeňské službě České republiky nebo v Policii České republiky, je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, který by byl jinak příslušný vykonávat dozor nad trestním řízením, pokud by řízení vedla Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 4/2014 Sb. Čl. II

Ve věcech uvedených v § 10 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném do nabytí účinnosti této vyhlášky, se řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 263/2015 Sb. Čl. II

Ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, ve kterých bylo zahájeno trestní řízení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se příslušnost státního zástupce určí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 226/2016 Sb. Čl. II

Ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. h) až j) a v § 15 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, ve kterých bylo zahájeno trestní řízení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se příslušnost státního zástupce určí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 166/2017 Sb. Čl. II

V trestním řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se příslušnost státního zástupce určí podle dosavadních právních předpisů.


Ministr:
JUDr. Novák v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 173a a 174a trestního řádu.

1a) § 12d odst. 1 a odst. 2 věta první zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.

1b) § 12d odst. 2 věta druhá, odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.

1c) Například § 174a, 265d, 389a trestního řádu.

1c) Trestní řád.

2) § 12 odst. 2 písm. b), i), § 161 odst. 3, odst. 5 písm. a) trestního řádu.

2a) § 179a odst. 2 trestního řádu.

2b) § 179 odst. 1 trestního řádu.

2c) § 158 odst. 12 trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.

2d) § 161 odst. 4, odst. 5 písm. b) trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.

2e) § 179a odst. 3 trestního řádu.

3) § 11 odst. 2 zákona.

3a) § 158 odst. 3 první věta trestního řádu.

3b) § 158b až 158f trestního řádu.

3c) § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

3d) § 179b odst. 4, § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu.

3e) § 129 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.

3f) § 233 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) trestního zákoníku.

3g) § 233 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) trestního zákoníku.

3h) Úmluva o potírání penězokazectví, vyhlášená pod č. 15/1932 Sb.

3i) § 20 odst. 1 trestního řádu.

3j) § 23 odst. 1 trestního řádu.

4) § 158 odst. 2, § 59 odst. 2 až 4, § 163 odst. 2, § 163a trestního řádu.

4a) Například § 7 a násl. zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.

4b) § 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu.

5) § 172 odst. 1 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) trestního řádu.

5a) § 95 a § 83 odst. 5 zákoníku práce.

5b) § 68 odst. 1 trestního řádu.

5c) § 179e trestního řádu.

5d) § 62 a 62a zákona o rodině.
§ 66 odst. 2 soudního řádu správního.

6) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

7) § 266 trestního řádu.

7a) § 265a, 265b a 265e trestního řádu.

8) § 30 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.

9) Čl. III bod 1 písm. i) zákona č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád.

Přesunout nahoru