Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 569/1992 Sb.Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic

Částka 114/1992
Platnost od 14.12.1992
Účinnost od 01.10.1992
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

569

SDĚLENÍ

federálního ministerstva zahraničních věcí

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. dubna 1991 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst. 1 dnem 1. října 1992.

České znění Dohody se vyhlašuje současně.

DOHODA

mezi

Českou a Slovenskou Federativní Republikou

a

Nizozemským královstvím

o podpoře a vzájemné ochraně investic

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky

a

vláda Nizozemského království,

dále označované jako smluvní strany,

vedeny přáním rozšířit a posílit vzájemné hospodářské vztahy, zejména investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,

uznávajíce, že dohoda o zacházení poskytovaném těmto investicím bude podporovat tok kapitálu a technologie a ekonomický rozvoj smluvních stran a že nestranné a spravedlivé zacházení je žádoucí,

postupujíce v duchu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, podepsaného v Helsinkách dne 1. srpna 1975,

se dohodly na následujícím:

Článek 1

Pro účely této Dohody:

a) pojem „investice“ označuje každý druh aktiv investovaných přímo nebo prostřednictvím investora z třetího státu, a to zejména, nikoli však výlučně:

i) movitý a nemovitý majetek a všechna věcná práva s ním související;

ii) akcie, obligace a ostatní formy účasti na společnostech a společných podnicích, jakož i práva z nich vyplývající;

iii) pohledávky na peníze a na jiná aktiva a jakékoliv plnění mající hospodářskou hodnotu;

iv) práva z oblasti duševního vlastnictví, včetně technologických postupů, goodwil a know-how;

v) koncese udělené na základě zákona nebo smlouvy, včetně koncesí k průzkumu, kultivaci, těžbě a získávání přírodních zdrojů.

b) pojem „investor“ označuje:

i) fyzické osoby, které jsou občany jedné ze smluvních stran v souladu s jejím právním řádem;

ii) právnické osoby zřízené v souladu s právním řádem jedné ze smluvních stran.

c) pojem „území“ zahrnuje rovněž přímořská pásma přiléhající k pobřeží dotčeného státu, a to v rozsahu, v jakém tento stát v souladu s mezinárodním právem vykonává v těchto pásmech svrchovaná práva nebo soudní pravomoc.

Článek 2

Každá smluvní strana na svém území podporuje investice investorů druhé smluvní strany a povoluje tyto investice v souladu s ustanoveními svého právního řádu.

Článek 3

(1) Každá smluvní strana zabezpečí investicím investorů druhé smluvní strany nestranné a spravedlivé zacházení a nebude nepřiměřenými nebo diskriminačními opatřeními poškozovat správu, řízení, udržování, používání, využití nebo dispozici s investicemi těchto investorů.

(2) Každá smluvní strana poskytne těmto investicím zejména plnou bezpečnost a ochranu, která v žádném případě nebude menší než přiznávaná investicím vlastních investorů nebo investicím investorů z kteréhokoliv třetího státu, pokud je pro dotčeného investora výhodnější.

(3) Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána tak, aby zavazovala kteroukoliv smluvní stranu poskytovat investorům druhé smluvní strany preference a výhody obdobné těm, které přiznává investorům z třetího státu

a) členství v bývalé nebo existující nebo budoucí celní unii nebo hospodářské unii nebo obdobné organizaci; nebo

b) dohoda o zamezení dvojího zdanění nebo reciprocita s třetím státem.

(4) Každá smluvní strana bude dodržovat všechny závazky, které může přijmout ve vztahu k investicím investorů druhé smluvní strany.

(5) Pokud ustanovení právního řádu jedné ze smluvních stran nebo závazky, které podle mezinárodního práva nyní platí nebo později mezi smluvními stranami vstoupí v platnost, obsahují nad rámec této Dohody pravidla, ať již obecná nebo zvláštní, opravňující investice investorů druhé smluvní strany k příznivějšímu zacházení než poskytuje tato Dohoda, budou mít tato pravidla v míře, v jaké jsou výhodnější, přednost před touto Dohodou.

Článek 4

Každá smluvní strana zajistí, aby platby související s investicí mohly být převáděny. Převody se uskutečňují ve volně směnitelné měně bez nežádoucích omezování nebo prodlení. Tyto převody zahrnují zejména, nikoli však výlučně:

a) zisky, úroky, dividendy, licenční poplatky, honoráře a jiné běžné příjmy;

b) částky potřebné

i) pro nákup surovin nebo pomocných materiálů, rozpracovaných nebo hotových výrobků, nebo

ii) pro rozvoj investice nebo doplnění kapitálových aktiv za účelem zabezpečení kontinuity investice;

c) částky ke splacení půjček;

d) výdělky fyzických osob;

e) výtěžky z prodeje nebo likvidace investice.

Článek 5

Žádná ze smluvních stran nepřijme opatření zbavující přímo nebo nepřímo investory druhé smluvní strany jejich investic, nebudou-li splněny následující podmínky:

a) opatření jsou přijímána ve veřejném zájmu a jsou provedena podle zákona;

b) opatření nejsou diskriminační;

c) opatření jsou doprovázena ustanovením o vyplacení spravedlivé náhrady. Tato náhrada představuje skutečnou hodnotu dotčených investic; aby byla pro nárokujícího co nejúčinnější, bude vyplacena a bez nežádoucího prodlení převedena do země určené nárokujícími, jichž se to týká, a to v kterékoliv volně směnitelné měně, na které se nárokující dohodli.

Článek 6

Investoři jedné smluvní strany, kteří utrpí ztráty na svých investicích na území druhé smluvní strany v důsledku války nebo jiného ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, občanských nepokojů nebo jiných výjimečných situací, budou od této druhé smluvní strany požívat, pokud jde o restituci, náhradu škody, kompenzaci nebo jiné urovnání, zacházení ne méně příznivé než tato smluvní strana přiznává svým vlastním investorům nebo investorům z kteréhokoli třetího státu, je-li pro uvedené investory příznivější.

Článek 7

Jsou-li investice investora jedné smluvní strany pojištěny proti neobchodním rizikům na základě systému založeného zákonem, uzná druhá smluvní strana vstup pojišťovatele nebo zajišťovatele do práv shora uvedeného investora podle podmínek takového pojištění.

Článek 8

(1) Všechny spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, týkající se jeho investice, budou pokud možno, vyřešeny přátelsky.

(2) Každá smluvní strana tímto souhlasí, že podřídí spor uvedený v odstavci (1) tohoto článku rozhodčímu soudu, jestliže se spor nepodařilo vyřešit přátelsky ve lhůtě šesti měsíců od doby, kdy jedna strana ve sporu o takové řešení sporu požádala.

(3) Rozhodčí soud uvedený v odstavci (2) tohoto článku bude pro každý jednotlivý případ ustaven takto: každá strana ve sporu určí jednoho rozhodce a tito dva rozhodci určení tímto způsobem vyberou předsedu, který bude občanem třetího státu. Každá strana ve sporu určí svého rozhodce ve lhůtě dvou měsíců a předseda bude jmenován ve lhůtě tří měsíců od doby, kdy investor oznámil smluvní straně své rozhodnutí předat spor rozhodčímu soudu.

(4) Nebylo-li uskutečněno jmenování ve shora uvedené době, každá strana ve sporu může požádat předsedu rozhodčího soudu obchodní komory ve Stockholmu, aby provedl potřebná jmenování. Je-li předseda občanem jedné smluvní strany nebo brání-li mu nějaká překážka ve splnění tohoto úkolu, bude požádán místopředseda, aby provedl potřebná jmenování. Je-li i místopředseda občanem jedné smluvní strany nebo brání-li také jemu nějaká překážka ve splnění tohoto úkolu, bude požádán o provedení potřebného jmenování služebně nejstarší člen rozhodčího soudu, který není občanem žádné smluvní strany.

(5) Rozhodčí soud stanoví svá procesní pravidla za použití rozhodčích pravidel Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL).

(6) Rozhodčí soud bude rozhodovat na základě zákona a přihlédne zejména, nikoliv však výlučně:

- k platnému právu smluvní strany o kterou se jedná;

- k ustanovením této Dohody a jiných příslušných dohod uzavřených mezi smluvními stranami;

- k ustanovením zvláštních dohod, které se týkají investic;

- k obecným zásadám mezinárodního práva.

(7) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů; takové rozhodnutí bude pro strany ve sporu konečné a závazné.

Článek 9

Každá smluvní strana může navrhnout druhé smluvní straně konzultaci týkající se výkladu nebo použití Dohody. Druhá smluvní strana takový návrh příznivě posoudí a využije pro takovou konzultaci vhodné příležitosti.

Článek 10

(1) Spory mezi smluvními stranami o výklad nebo použití této Dohody budou pokud možno řešeny přátelsky.

(2) Nemůže-li být spor mezi smluvními stranami takto řešen, bude předložen na žádost jedné smluvní strany rozhodčímu soudu.

(3) Takový rozhodčí soud bude pro každý jednotlivý případ ustanoven takto: každá smluvní strana určí ve lhůtě dvou měsíců od přijetí žádosti o rozhodčí řízení jednoho rozhodce. Tito dva rozhodci pak vyberou předsedu, který bude občanem třetího státu. Předseda bude určen ve lhůtě dvou měsíců od určení dalších dvou rozhodců.

(4) Nebylo-li uskutečněno potřebné jmenování ve lhůtách uvedených v odstavci (3) tohoto článku, může každá smluvní strana požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl potřebná jmenování. Je-li předseda občanem jedné ze smluvních stran nebo brání-li mu nějaká překážka ve splnění tohoto úkolu, bude požádán místopředseda, aby provedl potřebná jmenování. Je-li i místopředseda občanem jedné ze smluvních stran nebo brání-li také jemu nějaká překážka ve splnění tohoto úkolu, bude požádán o provedení potřebného jmenování služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.

(5) Rozhodčí soud stanoví svá procesní pravidla. Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro obě smluvní strany konečné a závazné.

(6) Rozhodčí soud může před svým rozhodnutím v každém stadiu řízení navrhnout smluvním stranám, aby spor byl vyřešen přátelsky.

(7) Rozhodčí soud bude rozhodovat na základě této Dohody a jiných příslušných dohod, uzavřených mezi oběma smluvními stranami, obecných zásad mezinárodního práva, jakož i takových všeobecných právních zásad, které bude rozhodčí soud považovat za použitelné. Předchozí ustanovení nebudou bránit rozhodčímu soudu učinit rozhodnutí podle zásady ex aequo et bono, pokud s tím smluvní strany souhlasí.

(8) Každá smluvní strana bude nést výlohy svého zastoupení v rozhodčím řízení; výlohy předsedy a ostatní výlohy ponesou smluvní strany rovným dílem. Rozhodčí soud však může ve svém rozhodnutí určit, že jedna smluvní strana uhradí větší podíl na nákladech a toto rozhodnutí je pro obě smluvní strany konečné a závazné.

Článek 11

Pokud se týká Nizozemského království, tato Dohoda se bude vztahovat na části Království v Evropě, Nizozemské Antilly a Arubu, pokud oznámení uvedené v článku 13 odst. (1) nestanoví jinak.

Článek 12

Ustanovení této Dohody se budou ode dne jejího vstupu v platnost vztahovat rovněž na investice, založené po 1. lednu 1950.

Článek 13

(1) Tato Dohoda vstoupí v platnost první den druhého měsíce, který následuje po dni, kdy se smluvní strany navzájem písemně uvědomily, že nezbytné ústavní požadavky byly splněny a zůstane v platnosti po dobu deseti let.

(2) Pokud nebude Dohoda vypovězena jednou ze smluvních stran nejméně šest měsíců před ukončením její platnosti, bude její platnost mlčky prodloužena o dalších deset let. Každá smluvní strana si zachová právo ukončit platnost Dohody výpovědí danou alespoň šest měsíců před datem uplynutí právě probíhající doby platnosti.

(3) Pokud jde o investice uskutečněné přede dnem ukončení platnosti této Dohody, zůstanou pro ně předchozí články v platnosti na období patnácti let od tohoto data.

(4) Pokud se jedná o lhůtu uvedenou v odstavci (2) tohoto článku, bude vláda Nizozemského království oprávněna ukončit použití této Dohody odděleně s ohledem na kteroukoliv část Království.

Na důkaz toho níže podepsaní, plně zmocnění zástupci, podepsali tuto Dohodu.

Dáno v Praze dne 29. dubna 1991 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém, holandském a anglickém, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění.

Za vládu České a Slovenské Federativní Republiky:

Ing. Jozef Bakšay v. r.

ministr zahraničního obchodu ČSFR

Za vládu Nizozemského království:

Ivonne van Rooy v. r.

ministryně zahraničního obchodu Nizozemského království

Přesunout nahoru