Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 480/1992 Sb.Zákon o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu

Částka 96/1992
Platnost od 26.10.1992
Účinnost od 01.11.1992
Zrušeno k 01.12.1999 (220/1999 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

480

ZÁKON

ze dne 2. října 1992

o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:


§ 1

Rozsah platnosti

Tento zákon upravuje:

a) hmotné zabezpečení vojáků Armády České republiky (dále jen "vojáci") a žáků škol ozbrojených sil, kteří se připravují pro službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě (dále jen "žáci škol");

b) odpovědnost vojáků a žáků škol za škodu;

c) poskytování jednorázového mimořádného odškodnění a finančního příspěvku;

d) poskytování některých náhrad výdajů vojáků z povolání s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí.

ČÁST PRVNÍ

HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ A ŽÁKŮ ŠKOL

§ 2

(1) Hmotné zabezpečení vojáků a žáků škol zahrnuje peněžní a naturální náležitosti.

(2) Naturálními náležitostmi se rozumí výstrojní, proviantní a přepravní náležitosti a ubytování.

Peněžní náležitosti

§ 3

(1) Vojákům z povolání a vojákům přijatým do další služby1) (dále jen "vojáci z povolání") náleží plat podle zvláštních zákonů.2)

(2) Plat náleží vojákům z povolání za celý kalendářní měsíc; nekonali-li službu celý kalendářní měsíc, náleží jim poměrná část platu za každý kalendářní den, kdy výkonávali službu. Doba řádné, krátké a zvláštní dovolené3) se pro účely tohoto zákona považuje za výkon služby.

(3) Z předchozí vykonávané funkce plánované pro vojáka z povolání se vojákům z povolání zachovává plat v těchto případech:

a) při odvolání z funkce před ustanovením do jiné funkce, při vyslání k internímu studiu nebo před propuštěním z vojenské činné služby;4)

b) po skončení funkčního období ve volených funkcích včetně ukončení výkonu poslaneckého mandátu v zákonodárných sborech nebo volených placených funkcích v obecním zastupitelstvu, při plnění úkolů v zahraničí nesouvisejících s výkonem funkce, do které jsou ustanoveni, vojákyni z povolání při přerušení výkonu funkce z důvodu těhotenství, za podmínek stanovených zvláštním zákonem.3)

(4) Z platu přiznaného z předchozí vykonávané funkce plánované pro vojáka z povolání se vojákům z povolání zachovává tarifní plat při přerušení výkonu funkce z důvodu vojenskoodborné nezpůsobilosti na základě hodnocení a při vyloučení ze studia nebo zanechání studia.5)

(5) Vojákům z povolání, kteří byli zproštěni výkonu funkce,6) se dnem zproštění do dne ukončení tohoto opatření krátí plat o polovinu. Krácený plat se zvyšuje o 10 % na každé nezaopatřené dítě, na které náleží vojákovi z povolání nebo jeho manželu přídavek na dítě, nejvíce do 80 % platu. Krácený plat však nesmí být nižší než minimální mzda stanovená zvláštními předpisy. Bylo-li zproštění funkce zrušeno, doplatí se rozdíl, o který byl plat zkrácen. Následuje-li bezprostředně po zproštění výkonu funkce propuštění z vojenské činné služby,4) náleží krácený plat až do dne propuštění.

§ 4

(1) Vojáci v základní (náhradní) službě a v záloze povolaní na cvičení (dále jen "vojáci v základní službě") mají nárok na služné podle dosažené hodnosti; při výkonu funkce plánované pro vojáky z povolání nebo občanské zaměstnance mají nárok na zástupné a při výkonu služby ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách na příplatky.

(2) Vojáci ponechaní na základě rozhodnutí Ministerstva obrany v další službě po dobu interního studia na vojenských nebo policejních školách, mají nárok na služné podle dosažené hodnosti a na studijní přídavek.

(3) Žáci škol mají nárok na kapesné ve výši odstupňované podle dosahovaných výsledků studia.

(4) Vojáci z povolání, kteří byli na základě rozhodnutí Ministerstva obrany vysláni k internímu studiu a kterým byl před zahájením studia vyplácen plat podle § 3, mají po dobu studia nárok na hodnostní příplatek podle zvláštního zákona2) a na studijní přídavek.

(5) Z peněžních náležitostí uvedených v odstavcích 1 až 3 lze srazit k úhradě pohledávek Armády České republiky na základě dohody uzavřené s vojákem nebo žákem školy nebo vykonatelného rozhodnutí soudu nejvýše jednu třetinu.

§ 5

Kázeňské odměny udělené vojákům podle zvláštního zákona,8) pokud mají formu peněžitého nebo věcného daru, se nepovažují za peněžní náležitosti podle § 3 a 4.

§ 6

Jednorázová peněžní výpomoc

Ministr obrany může v mimořádných, zvlášť odůvodněných případech přiznat vojákovi z povolání na jeho žádost k překonání přechodné jím nezaviněné tíživé sociální situace jednorázovou nenávratnou peněžní výpomoc.

§ 7

Náborový příspěvek

Absolventům civilních škol lze při přijetí do služebního poměru vojáka z povolání přiznat náborový příspěvek.

§ 8

Cestovní a jiné náhrady

(1) Vojáci mají nárok na náhrady při služebních cestách, odvelení, přemístění a přestěhování.

(2) Vojáci z povolání s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí mají nárok na stejné náhrady jako zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí.8a)

§ 9

Promlčení

Nárok na peněžní nebo naturální náležitosti se promlčuje uplynutím tří let ode dne jeho vzniku.

ČÁST DRUHÁ

ODPOVĚDNOST VOJÁKŮ A ŽÁKŮ ŠKOL ZA ŠKODU

§ 10

(1) Vojáci a žáci škol, kteří při plnění služebních nebo studijních povinností nebo v přímé souvislosti s ním způsobí škodu na majetku Armády České republiky, odpovídají za ni podle ustanovení § 172 až 186 zákoníku práce; v ostatních případech za způsobenou škodu odpovídají podle občanského zákoníku.

(2) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti při plnění služebních nebo studijních povinností nebo v přímé souvislosti s ním, s výjimkou škody způsobené v opilosti nebo po zneužití jiných omamných prostředků,

a) nesmí horní hranice náhrady škody u vojáků, kteří nejsou vojáky z povolání, a u žáků škol přesáhnout jednotlivě částku 5000 Kč, a vznikla-li škoda schodkem na hodnotách svěřených k vyúčtování nebo ztrátou svěřených předmětů, jednotlivě částku 10 000 Kč;

b) lze určit náhradu škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je horní hranice náhrady škody; výše náhrady škody však musí činit nejméně jednu desetinu skutečné škody, a přesahuje-li škoda horní hranici náhrady škody, nejméně jednu desetinu těchto částek. Byla-li škoda způsobena za velmi ztížených podmínek výcviku,

a to nikoli hrubou nedbalostí, anebo utrpěl-li voják při způsobení škody vážnou újmu na zdraví, může být náhrada škody snížena i pod tuto hranici, popřípadě může být od náhrady škody upuštěno.

ČÁST TŘETÍ

JEDNORÁZOVÉ MIMOŘÁDNÉ ODŠKODNĚNÍ A FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK

§ 10a

Jednorázové mimořádné odškodnění

(1) Vojákovi v činné službě, který se stal částečně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "úraz") při

a) zajišťování vojenské kázně, byl-li úraz způsoben úmyslnou trestnou činností,

b) leteckém výcviku ve speciálních zařízeních, jako je nácvik na specializovaných a komplexních trenažérech, na centrifuze, výcvik v termokomoře a v podtlakové komoře a při nácviku seskoků z letadel, vrtulníků a balonů,

c) výcviku v těžko dostupných oblastech, např. ve vysokohorském terénu, poušti, moři a bažinách,

d) provádění jízdních zkoušek kolejových, silničních a speciálních vozidel při vyšších rychlostech nebo v terénu za podmínek překračujících předpisy platné pro jejich řízení nebo provoz,

e) telekomunikačních a jiných pracích na stožárech, při pracích vykonávaných v nucených polohách bez pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, vesměs ve výškách nad 10 m,

f) činnosti s rizikem vzniku akutních otrav v důsledku nedýchatelnosti prostředí a s rizikem vzniku popálenin v důsledku vysoké teploty prostředí, kdy je nutno pro vysokou koncentraci škodlivých nebo jedovatých látek použít zvláštní dýchací nebo izolační přístroj anebo zvláštní ochranný oděv,

g) činnosti pod vodou za zvýšeného tlaku vzduchu, při níž je nutno používat potápěčského přístroje s přívodem přetlakového vzduchu hadicí, dýchacího přístroje se vzduchem stlačeným v lahvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou, a dále při hlubokém brodění, jízdě pod vodou a při plavání techniky,

h) činnosti s rizikem ozáření,

i) cvičení ve vojenské hasičské jednotce,

náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona8b) též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 10 000 Kč.

(2) Stal-li se voják v činné službě částečně invalidním následkem úrazu vzniklého při letech letadel, vrtulníků, balonů a ultralehkých letounů podle plánu letové přípravy, při zkušebních letech a zalétávání letecké techniky, při seskocích z letounů, při likvidaci výbušnin a munice, při záchranných pracích při pohromách ohrožujících lidské životy nebo majetek anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona8b) též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 40 000 Kč. Došlo-li však k takovému úrazu při provádění pyrotechnické asanace ve zrušených vojenských újezdech nebo dalších určených prostorech, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 80 000 Kč.

(3) Stal-li se voják v činné službě částečně invalidním následkem úrazu při výkonu služby za zvlášť nebezpečných podmínek v zahraničí, náleží mu mimo odškodnění podle zvláštního zákona8b) též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 200 000 Kč. Za zvlášť nebezpečné podmínky se považuje válečný stav v zemi pobytu a plnění zvláštních úkolů.

(4) Vojákovi v činné službě, který se stal invalidním následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavci 1, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona8b) též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 40 000 Kč. Stal-li se voják v činné službě invalidním následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 2 a 3.

(5) Pozůstalým po vojákovi v činné službě, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 1 až 3, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona8c) též jednorázové mimořádné odškodnění. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které splňuje podmínky pro přiznání sirotčího důchodu, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši poloviny částek uvedených v odstavci 4. Pozůstalým rodičům a dalším fyzickým osobám, pokud byly na vojáka v činné službě odkázány výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění v úhrnné výši 20 000 Kč. Jednorázové mimořádné odškodnění náleží v těchto případech rovným dílem.

(6) Jednorázové mimořádné odškodnění podle odstavců 1 až 5 náleží i tehdy, jsou-li splněny podmínky pro zproštění odpovědnosti za škodu při úrazu, s výjimkou, kdy si škodu postižený voják v činné službě přivodil svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek.

§ 10b

Finanční příspěvek

(1) Ke zmírnění škody vzniklé poškozením zdraví v souvislosti s výkonem vojenské činné služby nebo v souvislosti s přípravou pro službu vojáka z povolání může Ministerstvo obrany na žádost ve zvláštních, zřetele hodných případech přiznat vojákům, žákům škol a pozůstalým po těchto osobách finanční příspěvek do výše 50 000 Kč.

(2) Finanční příspěvek nelze přiznat v případě, že osobám uvedeným v odstavci 1 bylo přiznáno jednorázové mimořádné odškodnění podle § 10a.

(3) Za pozůstalé se pro účely přiznání finančního příspěvku podle odstavce 1 považují manžel, manželka, děti, které splňují podmínky pro přiznání sirotčího důchodu, rodiče a další fyzické osoby, které byly na zemřelého odkázány výživou.


ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 11

Ministerstvo obrany stanoví obecně závazným právním předpisem

a) podmínky nároku a rozsah naturálních náležitostí podle § 2 odst. 2, pravidla pro výplatu platu podle § 3, podmínky nároku a rozsah peněžních náležitostí podle § 4, s výjimkou hodnostního příplatku, a cestovních náhrad podle § 8 odst. 1;

b) podmínky pro přiznání a rozsah jednorázové peněžní výpomoci podle § 6;

c) podmínky pro přiznání, výši a způsob výplaty náborového příspěvku podle § 7.

§ 12

Vojáci z povolání přijatí do služebního poměru v době studia na vojenských nebo policejních školách podle předpisů platných před 1. zářím 1991 mají po dobu studia nároky podle § 4 odst. 4.

§ 13zrušeno

§ 14

Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 15

Zrušuje se zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění zákona č. 76/1959 Sb., zákona č. 143/1992 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

§ 16

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1992.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 161/1995 Sb. Čl. II

Nárok vojáka v činné službě a pozůstalých po něm na jednorázové mimořádné odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, k němuž došlo nebo která byla zjištěna přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 118/1995 Sb. Čl. XXVII

(1) Nároky na náhradu příjmu osobám samostatně výdělečně činným, které vznikly přede dnem 1. ledna 1996, se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem a náhrady příjmu vyplácejí orgány, které byly k výplatě příslušné podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

(2) Nároky na dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností poskytované ke dni 1. ledna 1996 podle zákona o sociální potřebnosti1) se posuzují od 1. ledna 1996 se zřetelem na čl. XI tohoto zákona.


Stráský v. r.

Kováč v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 25 a § 37 odst. 2 písm. b) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).

1) Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

2) Např. zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

3) § 12a až 12c zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).

4) § 10a zákona č. 76/1959 Sb.

5) § 10c odst. 1, 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 76/1959 Sb.

6) § 10b zákona č. 76/1959 Sb.

7) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 15 a § 22 odst. 3 zákona č. 76/1959 Sb.

8a) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí.

8b) § 193 a násl. zákoníku práce (úplné znění č. 126/1994 Sb.).

8c) § 197 a násl. zákoníku práce.

Přesunout nahoru