Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 298/1992 Sb.Zákon České národní rady o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu

Částka 62/1992
Platnost od 23.06.1992
Účinnost od 01.07.1992
Zrušeno k 01.02.2004 (22/2004 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

298

ZÁKON

České národní rady

ze dne 15. dubna 1992

o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO VOLBY A REFERENDUM

§ 1

Podle tohoto zákona se postupuje

při místním referendu2) (dále jen "referendum").

§ 2

Referendum se koná na základě obecného, rovného a přímého hlasovacího práva uskutečňovaného tajným způsobem.

§ 3

(1) Právo volit do příslušného zastupitelstva v obci, v městském obvodu nebo v městské části a do zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen "zastupitelstvo") a právo rozhodovat při referendu konaném v obci, v městském obvodu nebo v městské části (dále jen "městská část") mají občané České republiky, kteří v obci nebo v městské části mají trvalý pobyt3) a nejpozději v den hlasování dosáhli věku 18 let (dále jen "oprávněný občan").

(2) Oprávněnými občany nejsou občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena.4)

(3) Překážkou ve výkonu volebního práva a práva rozhodovat při referendu (dále jen "hlasovací právo") je

a) zákonem stanovené omezení svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,5)

b) výkon trestu odnětí svobody, výkon vazby nebo zadržení.

§ 3a

Právo rozhodovat v referendu podle § 3 a za podmínek v něm stanovených má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci přihlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

§ 4

Seznamy oprávněných občanů

(1) Oprávnění občané jsou zapsáni v seznamu oprávněných občanů (dále jen "seznam") v obci a v městské části, kde mají trvalý pobyt.

(2) Seznamy vede obec a městská část.

(3) Občané, kteří po sestavení seznamu nabudou nebo pozbudou hlasovacího práva, budou dodatečně do seznamu zapsáni nebo z něho vyškrtnuti.

(4) U oprávněných občanů, u kterých je podle § 3 odst. 3 překážka ve výkonu hlasovacího práva, se tato skutečnost poznamená v seznamu.

(5) Oprávněný občan může v úředních hodinách nahlížet do seznamu na obecním úřadě.

HLAVA DRUHÁzrušeno

§ 5 – § 8zrušeno

HLAVA TŘETÍ

REFERENDUM

Působnost referenda

§ 9

(1) Referendem rozhodují oprávnění občané formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce nebo městské části.

(2) Referendem rozhodují oprávnění občané také v případech stanovených zvláštním zákonem.6)

(3) Ve městě, které se člení na městské části,7) lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti města, konat referendum pouze na území celého města.

(4) V městské části lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti městské části, konat referendum pouze na území této městské části.

(5) Rozhoduje-li se referendem o návrhu na rozdělení obce,8) koná se referendum jen v té části obce, která se má odloučit.

(6) Rozhoduje-li se referendem o návrhu na zřízení nové městské části, koná se referendum jen na území, na němž se zřízení nové městské části navrhuje.

§ 10

Referendum nelze konat

a) o rozpočtu obce,9)

b) o místních poplatcích,

c) o volbě a odvolání starosty, zástupce starosty, obecní rady a členů dalších orgánů volených zastupitelstvem,

d) jestliže by rozhodnutí referenda na základě položené otázky bylo v rozporu s obecně závaznými právními předpisy,

e) o věcech, v nichž se rozhoduje ve správním řízení,10)

f) jestliže od rozhodnutí referenda do podání návrhu na konání referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců,

g) v průběhu posledních šesti měsíců volebního období zastupitelstva,

h) o věcech, o kterých zastupitelstvo rozhodlo po podání návrhu na konání referenda, kromě případu, kdy navrhovatel nebo jeho náhradník trvá na vyhlášení referenda a podá do 14 dnů od doručení rozhodnutí zastupitelstva nové odůvodnění k původnímu návrhu na konání referenda.

i) o rozdělení obce, pokud by jím měla vzniknout obec s méně než 300 občany s trvalým pobytem.

Návrh na konání referenda

§ 11

Návrh na konání referenda může podat oprávněný občan (dále jen "navrhovatel"), pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň

v obcích nebo městských částech

do3 000 obyvatel .......................30 % oprávněných občanů,
do20 000 obyvatel .......................20 % oprávněných občanů,
do200 000 obyvatel .......................10 % oprávněných občanů,
nad200 000 obyvatel ........................6 % oprávněných občanů

(dále jen „podporovatelé“).

§ 12

Náležitosti návrhu

Návrh na konání referenda musí obsahovat

a) přesné určení území, na němž se konání referenda navrhuje,

b) určení věci, o níž se navrhuje rozhodnout referendem,

c) odůvodnění návrhu včetně ekonomického rozboru, který určí náklady na vykonání rozhodnutí referenda a určí jejich zdroje; odůvodnění může obsahovat návrh na termín konání referenda,

d) přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem,

e) jméno a příjmení a trvalý pobyt,3) rodné číslo a vlastnoruční podpis navrhovatele a dvou jeho náhradníků; nejsou-li uvedeni, považují se za náhradníky první dva podporovatelé návrhu; navrhovatel a jeho náhradníci nesmí být osoby blízké,11)

f) očíslované podpisové listiny.

§ 13

Podpisové listiny

Podpisové listiny musí obsahovat

a) vymezení území, na němž se referendum navrhuje konat,

b) přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem,

c) jméno a příjmení a trvalý pobyt navrhovatele a jeho náhradníků,

d) upozornění pro podporovatele: "Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs.",

e) vlastnoruční podpisy podporovatelů včetně jejich jména a příjmení, trvalého pobytu3) a rodného čísla,

f) je-li uvedeno na jedné listině více podporovatelů, jejich počet.

§ 14

Shromažďování podpisů

(1) Pokud jde o shromažďování podpisů pod návrh na konání referenda, postupuje se přiměřeně podle ustanovení zákona o právu petičním,12) nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Návrh na konání referenda a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů.

(3) Na podporu návrhu na konání referenda mohou občané organizovat kampaň, při níž se nevybírá poplatek z reklamních zařízení.13)

§ 15

(1) Podporovatel může podepsat podpisovou listinu k jednomu návrhu na konání referenda jen jedenkrát.

(2) Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs v řízení podle zvláštního zákona.14)

(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednání uvedenému v odstavci 2. Výnos pokut je příjmem obce.

(4) Na rozhodování obecní rady o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení.10)

ČÁST DRUHÁ

POSTUP PŘI VOLBÁCH A REFERENDU

HLAVA PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O HLASOVÁNÍ PŘI VOLBÁCH A REFERENDU

Oddíl první

Příprava hlasování

§ 16

Hlasovací okrsky

(1) Pro hlasování a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích hlasovací okrsky.

(2) Hlasovací okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla nejvíce 1000 oprávněných občanů.

(3) Hlasovací okrsky a hlasovací místnost pro každý okrsek stanoví příslušná obecní rada nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování; pokud jde o referendum, musí tak učinit nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování.

§ 17

Doba hlasování

(1) Hlasování se koná v určený den od 8.00 do 20.00 hodin. Pokud to místní potřeby vyžadují, může obecní rada stanovit začátek hlasování na dřívější hodinu a ukončení na hodinu pozdější.

(2) Obecní rada může podle místních podmínek stanovit, že se k hlasování mohou dostavit oprávnění občané na obecní úřad ve stanovenou dobu v průběhu tří dnů přede dnem, na který je vyhlášeno konání hlasování.

§ 18

Informování oprávněných občanů

(1) Obecní rada vyhlásí nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání hlasování v obci. Bylo-li na území obce vytvořeno více hlasovacích okrsků, uvede obecní rada, které části obce připadají jednotlivým hlasovacím okrskům, a místo konání hlasování v hlasovacím okrsku. Ve vyhlášce obecní rada zdůrazní povinnost oprávněného občana mít u sebe občanský (osobní) průkaz a uvede v ní další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.

(2) Obecní rada zajistí dodání hlasovacích lístků všem oprávněným občanům nejpozději tři dny přede dnem konání hlasování a v den hlasování okrskovým komisím.

Oddíl druhý

Společná ustanovení o komisích pro hlasování

§ 19

Všeobecná ustanovení

(1) Pro přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků se zřizují komise pro hlasování (dále jen "komise").

(2) Komise jsou nejméně pětičlenné. Členem komise může být každý oprávněný občan, u něhož není překážka ve výkonu hlasovacího práva. Členy jedné komise nesmí být osoby blízké.11) Při volbách nemůže být členem komise také kandidát na člena zastupitelstva.

(3) Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy.". Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

(4) Komise se usnáší hlasováním za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.

(5) Komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Je-li komise zřízena pro hlasování při volbách, nesmí být předseda a místopředseda členy téže volební strany (§ 48).

(6) Pro každou komisi je jmenován zapisovatel, a to nejpozději deset dnů před ustanovením komise. Zapisovatel je členem komise s hlasem poradním a může komisi podávat návrhy. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 3 tomu, kdo ho jmenoval.

(7) Komise si mohou k výpočetnímu zpracování výsledků hlasování vytvořit odborné sumarizační útvary. V obcích nad 5000 obyvatel je příslušný orgán státní statistiky povinen přidělit pracovníky. Tito pracovníci skládají slib ve znění stanoveném v odstavci 3.

§ 20

Nároky členů komisí

(1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.15)

(2) Člen komise má nárok na odměnu. Výši odměny a další podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky po dohodě s ministrem vnitra České republiky obecně závazným právním předpisem.

§ 21

Povinnosti členů komisí

(1) Členové komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích, s nimiž se seznámili při výkonu své funkce, pokud se týkají konkrétních osob. Až do podepsání zápisu o hlasování nesmějí členové komisí poskytovat informace o průběhu a výsledcích hlasování.

(2) Členové komise nesmějí ovlivňovat oprávněné občany v hlasování, ani jim nesmějí upravovat hlasovací lístky.

§ 22

Povinnosti členů komisí (§ 21) se vztahují i na pracovníky odborných útvarů komisí.

§ 23

(1) V hlasovacích okrscích se zřizují okrskové komise.

(2) Rozhodne-li obecní rada podle § 17 odst. 2, zřizuje se zvláštní komise.

(3) V obcích řídí hlasování místní komise. V hlavním městě Praze a ve městech uvedených v § 1 písm. a) č. 2 řídí hlasování městské komise; v městských částech uvedených měst řídí hlasování místní komise.

§ 24

Zapisovatele okrskové, místní a městské komise jmenuje příslušná obecní rada zpravidla z pracovníků obecního úřadu.

§ 25

Opatření pomocných prostředků

(1) Všechny pomocné prostředky, zejména hlasovací místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové komise příslušná rada obce.

(2) Pro místní a městské komise zajistí všechny pomocné prostředky příslušná rada obce.

Oddíl třetí

Okrsková komise a hlasování

§ 26

(1) Okrsková komise

a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků a dbá na pořádek v hlasovací místnosti,

b) sčítá hlasy odevzdané v hlasovacím okrsku,

c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněného občana, a to s konečnou platností,

d) sepíše zápis o hlasování,

e) ostatní hlasovací dokumenty odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,

f) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání okrskové komise svolá příslušný starosta tak, aby se konalo nejpozději deset dnů po uplynutí lhůty pro delegování jejích členů.

§ 27

Hlasovací místnost

(1) Hlasovací místnost musí být vybavena schránkou pro hlasování, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a psacími potřebami.

(2) Pro úpravu hlasovacích lístků jsou v hlasovací místnosti určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí okrsková komise v potřebném předstihu s přihlédnutím k počtu oprávněných občanů v hlasovacím okrsku.

(3) Pokud se konají volby a referendum zároveň, použije se společná hlasovací schránka.

§ 28

Přípravy v hlasovací místnosti

Předseda okrskové komise zkontroluje před zahájením hlasování hlasovací schránku, popřípadě přenosnou hlasovací schránku, zda je prázdná, a zapečetí ji. Zkontroluje také vybavení hlasovací místnosti, zda je připraven seznam a dostatečný počet hlasovacích lístků a obálek, a pokud se jedná o volby, zda je vyvěšen seznam kandidátů, kteří nadále nekandidují. Všechny obálky musí být stejné barvy, velikosti, tvaru a kvality papíru.

§ 29

Zahájení hlasování

Po provedení kontroly podle § 28 prohlásí hlasování se souhlasem okrskové komise její předseda za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové okrskové komise, pokud jsou oprávněni v tomto hlasovacím okrsku hlasovat.

§ 30

Hlasování

(1) Oprávněný občan hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné.

(2) Oprávnění občané předstupují před okrskovou komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do hlasovací místnosti.

(3) Po příchodu do hlasovací místnosti prokáže oprávněný občan svým občanským (osobním) průkazem, že má právo v daném okrsku hlasovat.

(4) Není-li takový oprávněný občan zapsán do seznamu, okrsková komise jej zapíše do seznamu dodatečně.

(5) Okrsková komise neumožní hlasování oprávněnému občanu, který nemá trvalý pobyt v místě, pro které byl okrsek vytvořen, nebo u koho je komisi známa překážka ve výkonu hlasovacího práva.

§ 31

Způsob hlasování

(1) Po záznamu v seznamu obdrží oprávněný občan od okrskové komise

a) hlasovací lístek, jestliže o to požádá,

b) prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem a podpisem oprávněného člena okrskové komise (dále jen "úřední obálka").

(2) Oprávněný občan vstoupí do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků, v němž nesmí být zároveň s oprávněným občanem nikdo přítomen, s výjimkou případů uvedených v § 32, a to ani člen okrskové komise.

(3) Oprávněný občan může upravit hlasovací lístek způsobem stanoveným v tomto zákoně. Poté hlasovací lístek nebo lístky vloží do úřední obálky.

(4) Oprávněný občan hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku do hlasovací schránky.

(5) Oprávněnému občanu, který se neodebral do tohoto prostoru pro úpravu hlasovacích lístků, komise hlasování neumožní.

(6) Oprávněný občan může požádat z důvodů hodných zvláštního zřetele o to, aby mohl hlasovat mimo hlasovací místnost. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněnému občanu dva své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Členové komise postupují tak, aby byla dodržena tajnost hlasování.

§ 32

Pomoc druhých osob při hlasování

Oprávněný občan, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného oprávněného občana, nikoliv však člena komise, aby za něj hlasovací lístek upravil.

§ 33

Pořádek v hlasovací místnosti a v jejím okolí

Za pořádek v hlasovací místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové komise. Jeho pokyny k zachování pořádku v hlasovací místnosti a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

§ 34

Překážky v hlasování

(1) Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková komise po dohodě s místní komisí odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu, přerušit je nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování (§ 17) však tímto opatřením nesmí být zkrácena.

(2) Okrsková komise o takovém opatření vyrozumí oprávněné občany způsobem v místě obvyklým. V případě přerušení hlasování postupuje okrsková komise podle § 41 odst. 1 a 2. Hlasování musí být ukončeno nejpozději v den, na který bylo hlasování vyhlášeno.

§ 35

Ukončení hlasování

Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení hlasování, hlasovací místnost se uzavře. Před tím však ještě hlasují všichni oprávnění občané, kteří jsou v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové komise hlasování za ukončené. Hlasování je možno také prohlásit za ukončené, jestliže hlasovali již všichni oprávnění občané zapsaní do seznamu v hlasovacím okrsku.

§ 36

Sčítání hlasů okrskovou komisí

(1) V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komisí vyššího stupně, jejich zapisovatelé a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení místní komise.

(2) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové komise soustředit nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky. Z nepoužitých hlasovacích lístků oddělí potřebný počet pro sčítání hlasů a označí je zvlášť pro tento účel. Ostatní nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky vloží do zvláštní schránky, kterou zapečetí. Poté dá otevřít hlasovací schránku.

(3) V případě, že okrsková komise na výslovnou žádost jednotlivých oprávněných občanů použila i přenosné hlasovací schránky, okrsková komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

(4) Okrsková komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z hlasovací schránky, spočítá úřední obálky, vyloučí neúřední obálky a porovná počet úředních obálek se záznamy v seznamu.

(5) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková komise sečte hlasy způsobem stanoveným tímto zákonem, a to pokud jde o volby podle § 58 a pokud jde o referendum podle § 79.

(6) Každý člen komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích lístků. Předseda okrskové komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

§ 37

Posuzování hlasovacích lístků

(1) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou

a) na předepsaných tiskopisech,

b) v úředních obálkách.

(2) Poškození, přeložení nebo přetržení nemá vliv na platnost hlasovacího lístku. K jiným než zákonem stanoveným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží.

§ 38

Zápis o hlasování v hlasovacím okrsku

(1) Okrsková komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise včetně zapisovatele. Důvody odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) V zápise o hlasování okrsková komise uvede

a) dobu zahájení a ukončení hlasování, popřípadě jeho přerušení a důvody přerušení,

b) celkový počet oprávněných občanů v hlasovacím okrsku zapsaných do seznamu,

c) počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) počet platných hlasů,

f) výsledky hlasování podle tohoto zákona,

g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové komisi; usnesení, která komise přijala, a jejich zdůvodnění, popřípadě zprávu o průběhu hlasování.

(3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. e) využije komise potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování označil předseda za přítomnosti okrskové komise.

§ 39

Skončení jednání v okrskové komisi

(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o hlasování ohlásí předseda okrskové komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně místní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

(2) Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy a předá je spolu s ostatními dokumenty o hlasování příslušnému obecnímu úřadu do úschovy.

Zvláštní komise

§ 40

(1) Rozhodne-li obecní rada podle § 17 odst. 2, zřizuje se zvláštní komise, která ve dnech přede dnem, na který je stanoveno konání hlasování, plní úkoly příslušných okrskových komisí.

(2) Pokud jde o delegování členů zvláštní komise, jmenování jejího zapisovatele a o svolání prvního zasedání zvláštní komise, použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona o okrskových komisích.

(3) Nerozhodne-li obecní rada jinak, použije se pro ukončení činnosti zvláštní komise obdobně ustanovení tohoto zákona o okrskových komisích.

§ 41

Postup zvláštní komise

(1) Předseda zvláštní komise vždy bezprostředně po přerušení hlasování za přítomnosti komise zapečetí hlasovací schránku, popřípadě hlasovací schránky, seznamy a nepoužité hlasovací lístky. Pečetidlo a hlasovací schránku, popřípadě hlasovací schránky, uloží na odděleném místě tak, aby bylo vyloučeno zneužití.

(2) Při opětovném zahájení hlasování předseda zvláštní komise za přítomnosti komise ověří neporušenost pečetí a poznamená to v zápise o průběhu hlasování.

(3) Zvláštní komise poznamená ve dvou vyhotoveních seznamů, kteří oprávnění občané se hlasování zúčastnili. Jedno vyhotovení podepsané předsedou komise, který ručí za správnost údajů, obdrží v den konání hlasování příslušná okrsková komise.

(4) Hlasovací schránka, popřípadě hlasovací schránky zůstanou uzavřeny až do dne hlasování, kdy zvláštní komise sečte odevzdané hlasy.

(5) Ustanovení tohoto zákona o postupu okrskové komise se použijí obdobně.

Oddíl čtvrtý

Místní komise a vyhlášení výsledků hlasování

§ 42

(1) Místní komise

a) řídí hlasování v obci a v městských částech v hlavním městě Praze a v městských částech statutárních měst,16)

b) dohlíží na dodržování právních předpisů o volbách a referendu,

c) zajišťuje prostřednictvím příslušného obecního úřadu tisk hlasovacích lístků,

d) pokud jde o volby, projednává a registruje kandidátní listiny (§ 51),

e) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o hlasování zaslaných okrskovými komisemi,

f) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,

g) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, nejsou-li zřízeny hlasovací okrsky.

(3) První zasedání místní komise svolá příslušný starosta tak, aby se konalo nejpozději do pěti dnů po uplynutí lhůty pro delegování jejích členů.

§ 43

Zápis místní komise

(1) Místní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku hlasování v obci. Zápis podepíší předseda, místopředseda, ostatní členové a zapisovatel místní komise. Důvody odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) V zápise místní komise musí být uveden

a) počet hlasovacích okrsků v obci a počet okrskových komisí, které zaslaly výsledek hlasování,

b) počet osob zapsaných v obci v seznamech,

c) počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) počet platných hlasů,

f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

(3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. e) místní komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků předaných jí okrskovými komisemi.

§ 44

Vyhlášení výsledků hlasování

Místní komise vyhlásí výsledky hlasování zveřejněním na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování (§ 43).

HLAVA DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VOLBY

§ 45 – § 52zrušeno

§ 53

Volební kampaň

(1) Dobou volební kampaně se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 23. dnem a končící 48 hodin před zahájením voleb.

(2) V době volební kampaně mají všechny volební strany rovný přístup k místním veřejným sdělovacím prostředkům.

(3) Obecní rada vyhradí veřejnou plochu pro vylepování předvolebních plakátů. Její využívání musí odpovídat zásadě rovnosti volebních stran. Všechny volební strany mají rovný přístup k místním veřejným shromažďovacím prostorám.

(4) 48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro volební strany slovem, písmem, zvukem i obrazem v místních veřejných sdělovacích prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové komise, a v jejich bezprostředním okolí, vylepování plakátů a konání předvolebních shromáždění.

§ 54 – § 60zrušeno

Okresní a městská komisezrušeno

§ 61, § 62zrušeno

Česká komisezrušeno

§ 63 – § 69zrušeno

HLAVA TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO REFERENDUM

§ 70

Vyhlašování referenda

(1) Obecní rada6) vyhlašuje referendum a stanoví den konání referenda tak, aby se referendum konalo nejdříve 30 dnů a nejpozději 90 dnů po jeho vyhlášení, není-li v návrhu na konání referenda uvedena doba pozdější.

Postup obecní rady

§ 71

(1) Po obdržení návrhu na konání referenda obecní rada posoudí, zda návrh splňuje stanovené náležitosti a zda lze referendum konat.

(2) Obecní rada nevyhlásí referendum, nemá-li návrh stanovené náležitosti, nebo v případech, v nichž nelze referendum konat. Pokud má za to, že referendum nelze vyhlásit, vyrozumí o tom navrhovatele do 21 dnů od podání návrhu. Jinak obecní rada ve stejné lhůtě referendum vyhlásí.

(3) Obecní rada referendum rovněž nevyhlásí, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět písemným oznámením. Obecní rada oznámí zpětvzetí návrhu neprodleně náhradníkům. V tomto případě obecní rada referendum vyhlásí pouze, pokud náhradník oznámil písemně do sedmi dnů od doručení oznámení, že trvá na konání referenda.

(4) Zjistí-li se po vyhlášení referenda, že jde o případ, kdy referendum nelze konat, obecní rada konání referenda zastaví a vyrozumí o tom do tří dnů navrhovatele.

§ 72

(1) Obecní rada v rozhodnutí o vyhlášení referenda uvede přesné znění otázky, která má být referendem rozhodnuta, den, čas a místo konání referenda.

(2) Rozhodnutí o vyhlášení referenda a odůvodnění navrhovatele zveřejní na úřední desce obecního úřadu a kromě toho způsobem v místě obvyklým.

(3) Vyhlášení referenda oznámí rada obce příslušnému krajskému úřadu.

§ 73

(1) Obecní rada seznámí zastupitelstvo s tím, že byl podán návrh na konání referenda, a zastupitelstvo k němu přijme stanovisko, pokud o věci navržené k rozhodnutí referendem nerozhodne.

(2) Obecní rada zveřejní stanovisko nebo rozhodnutí zastupitelstva k položené otázce a počty hlasů podle volebních stran při hlasování o stanovisku. Zároveň stanovisko nebo rozhodnutí zastupitelstva neprodleně doručí navrhovateli a náhradníkům.

§ 74

(1) Je-li podáno více návrhů na konání referenda, může obecní rada rozhodnout o jejich společném konání za předpokladu, že budou dodrženy lhůty uvedené v § 70, nebo že navrhovatel souhlasí s jinou lhůtou.

(2) Pokud by se vykonání rozhodnutí referenda o některých otázkách navzájem vylučovalo, obecní rada na to upozorní při vyhlášení referenda.

§ 75

(1) Ustanovení tohoto zákona o volební kampani se použijí pro referendum přiměřeně.

(2) Koná-li se referendum samostatně bez voleb, může obecní rada rozhodnout o přiměřeném zkrácení lhůt stanovených tímto zákonem.

§ 76

Hlasovací lístky

Na každém hlasovacím lístku musí být uvedeny

a) text "místní referendum", název obce a případně její části, v níž se referendum koná, a označení hlasovacího okrsku, pokud byl vytvořen,

b) den konání referenda,

c) otázka položená k rozhodnutí referendem,

d) v levé polovině lístku "ano"; v pravé polovině "ne",

e) razítko obecního úřadu stejné barvy otištěné na stejném místě u všech hlasovacích lístků,

f) hlasuje-li se o více otázkách zároveň, před každou otázkou číslo, počínaje jedničkou, a u každé otázky slova "ano", "ne".

§ 77

Způsob hlasování

Oprávněný občan může na hlasovacím lístku zakroužkovat předtištěnou odpověď "ano" nebo "ne".

§ 78

Posuzování hlasů a hlasovacích lístků

(1) Hlas oprávněného občana je neplatný,

a) není-li u otázky zakroužkována žádná odpověď,

b) jsou-li u otázky zakroužkovány obě odpovědi.

(2) K jiným úpravám hlasovacích lístků, než je uvedeno v § 77, se nepřihlíží.

§ 79

Sčítání hlasů

Při sčítání hlasů okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď "ano" a zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď "ne".

§ 80

Koná-li se referendum na celém území hlavního města Prahy nebo měst uvedených v § 1 písm. a) č. 2, plní úkoly místní komise městská komise.

§ 81

Způsob vytváření okrskových a místních komisí

(1) Do okrskové a místní komise může nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování delegovat navrhovatel jako svého zástupce oprávněného občana.

(2) Další členy okrskové a místní komise jmenuje obecní rada zpravidla na návrh politických stran.

(3) Koná-li se referendum zároveň s volbami, postupuje se při vytváření komisí podle zvláštních ustanovení o volbách s tím, že je zachováno právo navrhovatele delegovat svého zástupce nejpozději 40 dnů, pokud jde o okrskovou komisi, a nejpozději 60 dnů, pokud jde o místní komisi, přede dnem voleb.

§ 82

Zápis okrskové a místní komise

Kromě náležitostí stanovených v tomto zákoně uvede komise v zápise zvlášť počet odevzdaných platných hlasů pro odpověď "ano" a zvlášť počet odevzdaných platných hlasů pro odpověď "ne".

§ 83

Ukončení činnosti komisí při referendu

Činnost komisí ukončí rozhodnutím obecní rada po vyhlášení výsledků referenda.

§ 84

(1) K platnosti rozhodnutí referendem je třeba účasti alespoň čtvrtiny oprávněných občanů. Rozhodnutí referendem je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda zúčastnili.

(2) Rozhoduje-li se referendem o sloučení obcí, o rozdělení obcí nebo o zřízení nové městské části, je rozhodnutí přijato jen tehdy, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina všech oprávněných občanů.

§ 85

K provedení rozhodnutí přijatého referendem učiní obecní rada opatření bez zbytečného odkladu.

§ 86

Hrazení nákladů na referendum

(1) Výdaje spojené s konáním referenda hradí ze svého rozpočtu obec, v níž se referendum koná.

(2) Součástí výdajů podle odstavce 1 nejsou výdaje spojené se získáním podpisů podporovatelů návrhu na konání referenda (§ 11 a 12) a náklady na kampaň (§ 75).

ČÁST TŘETÍ

STÍŽNOSTI A NÁPRAVA NESPRÁVNÝCH OPATŘENÍ

§ 87

Námitkové řízení

(1) Každý občan může ústně nebo písemně upozornit obec nebo městskou část na chyby a nesprávnosti v seznamu a navrhnout opravu. Obec nebo městská část je povinna do tří dnů provést opravu v seznamu nebo občanovi písemně sdělit, z jakých důvodů nelze opravu provést.

(2) Bude-li návrh zamítnut, může jej občan předložit okresnímu soudu příslušnému podle hlasovacího okrsku; soud je povinen rozhodnout do tří dnů. Pro řízení platí ustanovení občanského soudního řádu.18) Podle rozhodnutí soudu provede obec nebo městská část a v den hlasování okrsková komise opravu v seznamu. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku.

§ 88

Stížnost na postup komise

(1) Každý oprávněný občan nebo volební strana může podat stížnost na postup komise.

(2) O stížnosti rozhoduje komise vyššího stupně, a není-li taková komise při hlasování v referendu, rozhoduje obecní rada. Proti rozhodnutí komise o stížnosti je možno podat odvolání, o kterém rozhoduje, pokud jde o volby, komise vyššího stupně, a pokud jde o referendum, zastupitelstvo.

§ 89

Stížnost na platnost hlasování

(1) Každý oprávněný občan, a pokud jde o volby, také každá volební strana, která v obci podala kandidátní listinu, může podat stížnost, má-li za to, že došlo k závažnému porušení předpisů o hlasování při volbách a referendu, které mohlo podstatným způsobem ovlivnit jejich výsledek.

(2) Stížnost se předkládá písemně do sedmi dnů po vyhlášení výsledků hlasování příslušnému krajskému soudu, který rozhodne, zda je stížnost oprávněná a zda porušením předpisů o volbách a referendu došlo k podstatnému ovlivnění výsledku hlasování.

(3) Soud projedná stížnost do sedmi dnů v senátu složeném z předsedy a dvou soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

(4) Proti usnesení krajského soudu o stížnosti se nelze odvolat.

(5) Usnesení zašle krajský soud příslušnému zastupitelstvu, které je jím vázáno, příslušnému krajskému úřadu a ministru vnitra České republiky.

§ 90

Pozastavení výkonu rozhodnutí referenda

Bylo-li referendem přijato rozhodnutí, ačkoli jde o případ, kdy referendum nelze vyhlásit a konat, nebo byla-li podána stížnost na platnost hlasování, pozastaví výkon takového rozhodnutí rada obce nebo zastupitelstvo a neprodleně o tom informuje příslušný krajský úřad. Neučiní-li tak, pozastaví výkon takového rozhodnutí příslušný krajský úřad.


ČÁST ČTVRTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 91

Počítání lhůt

Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

§ 92

Opatření k zajištění voleb a referenda

(1) Všechny státní orgány a všechny právnické osoby jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

(2) Právnické nebo fyzické osoby zabývající se polygrafickou činností jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zabezpečit, aby kandidátní listiny, tiskopisy a ostatní dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.

§ 92a

Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 93

(1) Ministerstvo vnitra České republiky

a) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o úkolech obcí při

1. vytváření a vyhlašování hlasovacích okrsků a volebních obvodů,

2. sestavování seznamů,

3. zajišťování a vybavování hlasovacích místností,

4. úschově hlasovacích lístků a jiných dokumentů o hlasování,

b) vydá vzory hlasovacího lístku, seznamu (§ 4), osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších dokumentů o hlasování,

c) rozhodne o způsobu uložení volebních dokumentů o hlasování.

(2) Český statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

§ 94 – § 96zrušeno

§ 97

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

§ 3, 4, § 16 až 22, § 23 odst.1, 2 a 3, § 24 až 44, § 53, § 87 až 89 a § 91 až 93 se nevztahují na volby do zastupitelstev v obcích.


Burešová v. r.

Pithart v. r.

Poznámky pod čarou

1) Zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

2) Čl. 86 odst. 3 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

3) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

4) § 10 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).

5) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 4 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.).

6) § 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.
§ 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

7) § 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

8) § 11 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

9) § 19 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

10) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

11) § 116 občanského zákoníku.

12) § 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

13) § 5 zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

14) Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

15) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.

16) § 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

17) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb.

18) § 200f a 200g občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 70/1992 Sb.).

Přesunout nahoru