Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 284/1992 Sb.Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o opatřeních hospodářské mobilizace

Částka 59/1992
Platnost od 15.06.1992
Účinnost od 15.06.1992
Zrušeno k 31.12.2000 (500/2000 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

284

NAŘÍZENÍ VLÁDY

České a Slovenské Federativní Republiky

ze dne 30. dubna 1992

o opatřeních hospodářské mobilizace

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle článku 79 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, k provedení zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky:


§ 1

(1) Opatření hospodářské mobilizace jsou prováděna s cílem připravit fungování hospodářství k zajištění nezbytných potřeb ozbrojených sil a obyvatelstva při branné pohotovosti státu. Připravují se tak, aby byla využitelná i v jiných krizových situacích, kterými se rozumí živelní pohroma, ekologická katastrofa, velká průmyslová havárie a popřípadě další mimořádná situace velkého rozsahu.

(2) Systém hospodářské mobilizace je souhrn opatření prováděných v souladu s tímto nařízením v orgánech státní správy, samosprávy a u právnických a fyzických osob, včetně právnických osob zřízených zákonem (dále jen "subjekty hospodářské mobilizace").

§ 2

(1) Za realizaci opatření hospodářské mobilizace odpovídá subjekt hospodářské mobilizace.

(2) Okruh subjektů hospodářské mobilizace stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky na návrh předsedy Rady obrany státu.

(3) Skutečnost podle odstavce 2 sděluje vybraným subjektům hospodářské mobilizace předseda Rady obrany státu.

§ 3

(1) Do 60 dnů ode dne oznámení výběru podle § 2 zpracují subjekty hospodářské mobilizace plány opatření a činností pro brannou pohotovost státu a krizové situace (dále jen "krizové plány"). Krizové plány nenahrazují smluvní vztahy podle zvláštních předpisů.

(2) Krizový plán je účelovým dokumentem, v němž subjekty hospodářské mobilizace stanoví opatření pro řešení krizových situací. Krizový plán obsahuje zejména:

a) varianty možných ohrožení,

b) reakci na vzniklou krizovou situaci,

c) popis a zhodnocení zdrojů, sil a prostředků,

d) stanovení pravomoci a odpovědnosti při jejich použití,

e) údaje o koordinační činnosti předpokládané v krizových plánech navazujících subjektů hospodářské mobilizace,

f) přehled o smluvním zajištění připravených opatření.

(3) Krizový plán schvaluje vedoucí subjektu hospodářské mobilizace a současně jej předkládá Radě obrany státu. Údaje z krizových plánů, které mají vztah na tvorbu a udržování vybraných strategických zásob surovin, materiálů a výrobků pro tlumení výkyvů jejich dodávek při krizové situaci nebo narušení fungování trhu (dále jen "federální hmotné rezervy") a zásob, vytvořených v míru pro potřeby hospodářské mobilizace (dále jen "státní mobilizační rezervy"), se zasílají též Správě federálních hmotných rezerv.

§ 4

(1) Výstavbou mobilizační infrastruktury se rozumí budování nových staveb a zařízení včetně rekonstrukcí a rozšiřování těchto staveb a zařízení nezbytných pro zachování základních funkcí a ochrany československé ekonomiky a životních podmínek obyvatelstva při variantách možného ohrožení. Týká se zejména skladů, přepravních tras, dopravních staveb, spojovacích zařízení a dalších objektů stanovených na podkladě záměrů federálního ministerstva obrany k přípravě státního území.

(2) Stavby v mobilizační infrastruktuře mají využití nejen při předpokládaných variantách možného ohrožení, ale i v běžných podmínkách.

(3) Rozsah výstavby podle odstavců 1 a 2 a stanovení priorit jako východisko financování této výstavby určuje

a) federální ministerstvo hospodářství po projednání s federálním ministerstvem obrany a věcně příslušným federálním nebo republikovým ústředním orgánem u výstavby financované ze státního rozpočtu federace,

b) příslušný ústřední orgán nebo orgán místní státní správy u výstavby financované z jeho prostředků.

(4) Výstavba je financována z prostředků rozpočtu orgánu státní správy, který stavbu zadal. Financování výstavby z rozpočtu federace se realizuje podle zvláštních předpisů.1)

(5) Využití objektů pro krizové situace musí být upraveno smluvním vztahem.

(6) Ustanovení odstavce 5 se vztahuje i na objekty doposud pořízené z prostředků rozpočtového plánu.

§ 5

(1) Uchováním výrobních schopností se rozumí souhrn opatření hospodářské mobilizace ve výrobě, které vedou k udržení vybraných výrobních a jiných zařízení v provozuschopném stavu u stanovených subjektů hospodářské mobilizace, tak aby mohly být jejich produkcí hrazeny válečné ztráty a spotřeba Československé armády.

(2) Subjekty hospodářské mobilizace podle odstavce 1 určí federální ministerstvo obrany, které zároveň ve smlouvě dohodne rozsah uchování výrobních schopností.

(3) Náklady subjektu hospodářské mobilizace spojené s uchováním výrobních schopností podle odstavce 1 se hradí z rozpočtu federálního ministerstva obrany.

§ 6

(1) Subjekty hospodářské mobilizace přehodnotí do konce roku 1992 na základě svých krizových plánů po projednání se Správou federálních hmotných rezerv zásoby federálních hmotných rezerv a státních mobilizačních rezerv, vytvořené dosud k zajištění úkolů hospodářské mobilizace podle rozpočtového plánu.

(2) Správu a evidenci státních mobilizačních rezerv a skladů pořízených z prostředků rozpočtového plánu zajistí Správa federálních hmotných rezerv.

§ 7

(1) Zvláštními zásobami se rozumí zásoby vybraných druhů zboží pro zajištění základních potřeb obyvatelstva, ozbrojených sil a složek při předpokládaných variantách možného ohrožení.

(2) Zvláštní zásoby vybraných druhů zboží s určením pro ozbrojené síly a složky v působnosti federace se hradí z jejich rozpočtů.

(3) Zvláštní zásoby peněžních prostředků vytváří a způsob jejich rozmístění a obhospodařování určuje Státní banka československá.

§ 8

(1) Subjekty hospodářské mobilizace, stanovené federálním ministerstvem hospodářství ve spolupráci s federálním ministerstvem obrany jako zvlášť důležité pro obranu státu, zřizují útvar obrany.

(2) Počet pracovníků útvarů obrany navrhne subjekt hospodářské mobilizace a schvaluje věcně příslušný federální ústřední orgán. Není-li tohoto orgánu, schvaluje počet pracovníků útvaru obrany federální ministerstvo hospodářství po dohodě s věcně příslušným ústředním orgánem České republiky nebo Slovenské republiky. Náklady na činnost těchto útvarů jsou hrazeny z rozpočtů příslušných federálních ústředních orgánů, a není-li jich, z rozpočtu federálního ministerstva hospodářství.

(3) Ostatní subjekty hospodářské mobilizace mohou po dohodě s federálním ministerstvem hospodářství zřídit útvar obrany; náklady na činnost těchto útvarů hradí federální ministerstvo hospodářství.

§ 9

Pro hospodaření se zásobami vytvořenými podle rozpočtového plánu platí ustanovení § 5, 6 a 7 tohoto nařízení.


§ 10

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Čalfa v. r.

Poznámky pod čarou

1) Zásady účasti státního rozpočtu federace na financování veřejných investic vydané federálním ministerstvem financí č. j. I/5 — 13 646/91.

Přesunout nahoru