Přejít na PLUS

Zákon č. 238/1992 Sb.Zákon České národní rady o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu

Částka 49/1992
Platnost od 29.05.1992
Účinnost od 07.06.1992
Zrušeno k 01.01.2007 (159/2006 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

238

ZÁKON

České národní rady

ze dne 14. dubna 1992

o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů)


ČÁST PRVNÍ

STŘET ZÁJMŮ

§ 1

Společná ustanovení

(1) Veřejnými funkcionáři se pro účely tohoto zákona rozumějí poslanci a senátoři, členové vlády a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády,1) (dále jen "veřejný funkcionář").

(2) Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu.

§ 2

(1) Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu, zejména za tím účelem nesmí:

a) osobně po dobu výkonu své funkce jednat za sebe nebo jinou osobu vůči státu, státní nebo převážně státem spravované právnické osobě v obchodních záležitostech,

b) odvolávat se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s výkonem jeho soukromé činnosti, včetně jeho povolání, zaměstnání nebo podnikání,

c) umožnit uvedení svého jména nebo vyobrazení k reklamním účelům za úplatu nebo za jiný majetkový prospěch.

(2) Člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nesmí:

a) provozovat nebo vykonávat podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost,

b) být členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

c) být výdělečně činný v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

(3) Omezení uvedené v odstavci 2 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech.

(4) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 2 musí činnosti tam uvedené zanechat v nejbližší možné době ode dne, kdy začali vykonávat svou funkci.

(5) Poslanci a senátorovi nenáleží odměna za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání a v níž má stát většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech.1a) Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po zániku mandátu poslance a senátora.

Čestné prohlášení

§ 3

Čestným prohlášením se rozumí oznámení o osobním prospěchu, oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku.

§ 4

Oznámení o osobním prospěchu

Veřejný funkcionář v průběhu jednání ústavního nebo státního orgánu, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo hlasuje, je povinen před schválením nebo rozhodnutím ve věci oznámit svůj poměr, nebo pokud je mu znám, poměr manžela, dětí, rodičů, sourozenců, druha nebo družky k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mohl jemu nebo takové osobě vzniknout osobní prospěch nebo má-li on nebo taková osoba na věci osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý.

§ 5

Oznámení o činnostech

(1) Poslanec a senátor je povinen oznámit, zda on sám nebo manžel

a) provozuje podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního předpisu, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech,

b) je členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené za účelem podnikání,

c) vykonává výdělečnou činnost v pracovním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tyto údaje uvede poslanec a senátor odděleně za sebe a za manžela.

(2) Člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je povinen učinit oznámení podle odstavce 1 za manžela.

(3) Písemné oznámení o činnosti podle odstavců 1 a 2 doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny a poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu bez zbytečného průtahu, nejpozději však do 30 dnů po zahájení či ukončení této činnosti. První oznámení o činnosti doručí do 30 dnů od zahájení výkonu veřejné funkce. Předseda příslušné komory předá oznámení mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž předsedou je.

§ 6

Oznámení o příjmech a darech

(1) Veřejný funkcionář je povinen písemně oznámit příjmy a jiné majetkové výhody přijaté v příslušném kalendářním roce za dobu skutečného výkonu veřejné funkce.

(2) Veřejný funkcionář je povinen v přiznání správně a úplně uvést výši, druh a zdroj každého svého peněžního příjmu a daru, s výjimkou příjmů za výkon funkce veřejného funkcionáře, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů nebo darů přesáhne za jeden kalendářní rok výši měsíční platové základny poslance.2)

(3) Za peněžitý příjem nebo dar se nepovažuje poskytnutí dopravy, noclehu, stravy a dalších přiměřených požitků při cestách a návštěvách konaných veřejným funkcionářem v zájmu státu.

(4) Písemné oznámení o příjmech a darech podle odstavce 1 doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny a poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu nejpozději do konce června následujícího roku.

§ 7

Oznámení o nemovitém majetku

(1) Veřejný funkcionář je povinen do konce června každého následujícího roku po dobu výkonu své funkce písemně oznámit, zda za uplynulý kalendářní rok nabyl vlastnická nebo další věcná práva k nemovitému majetku.

(2) Písemné oznámení o nemovitém majetku podle odstavce 1 doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny a poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu.

(3) Veřejný funkcionář postupuje obdobně, pokud jde o nemovitý majetek manžela. Písemné oznámení podává odděleně za sebe a za manžela.

(4) Předseda příslušné komory oznámení o nemovitém majetku podle odstavců 1 až 3 předá mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž předsedou je.

§ 8

Informace z oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku

(1) Evidenci oznámení o činnostech podle § 5, oznámení o příjmech a darech podle § 6 a oznámení o nemovitém majetku podle § 7 a o skutečnostech podle odstavce 4 vede a jejich úschovu zajišťuje mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu.

(2) Každý občan má právo na základě písemné žádosti nahlédnout do evidence vedené podle odstavce 1, jen pokud jde o veřejného funkcionáře. Toto právo v sobě zahrnuje právo nahlížet do všech uložených listin a právo pořizovat si z nich výpisy a opisy.

(3) Písemná žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště žadatele. Podává se mandátovému a imunitnímu výboru příslušné komory Parlamentu.

(4) Mandátový a imunitní výbor ověří totožnost žadatele, pokud jde o jeho jméno, rodné číslo a bydliště. Bez tohoto ověření nelze umožnit nahlédnout do evidence podle odstavce 2.

(5) Výpis a opis podle odstavce 2 mandátový a imunitní výbor ani jiné orgány neověřují a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.

(6) Každý má právo písemně uvést do evidence podle odstavce 1 skutečnosti, které dosvědčují nepravdivost nebo neúplnost oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku jednotlivých veřejných funkcionářů. Tato listina musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, případně rodné číslo a bydliště pisatele, jinak se k ní nepřihlíží.

(7) Osobami oprávněnými nahlížet do listin podle odstavce 6 jsou poslanci a senátoři.

§ 9

Zneužití informací získaných z oznámení o činnosti, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku

(1) Údaje uvedené v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku nesmějí být použity k jiné než publicistické činnosti, která je určena blíže neurčitému okruhu osob, a pro přímé či nepřímé žádosti o podporu nebo příspěvek, zejména na politickou nebo dobročinnou činnost. Tyto údaje nesmí být zneužity zejména nepravdivou, neúplnou či jinak zkreslenou interpretací.

(2) Za škodu vzniklou veřejnému funkcionáři nebo osobě blízké, která vznikla zneužitím informací získaných z oznámení o činnostech, oznámení o přijmech a darech či oznámení o nemovitém majetku, odpovídá též ten, kdo do evidence podle § 8 nahlédl. Ten se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že škoda vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

§ 10

Kontrola oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku

(1) Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu po zahájení řízení podle § 11 odst. 3 je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku jsou uvedeny pravdivě a úplně, a to i za součinnosti příslušných daňových a finančních orgánů. Za tím účelem je mandátový a imunitní výbor zejména oprávněn požadovat od uvedených orgánů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto orgánech ověření, zda příslušné údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech nebo oznámení o nemovitém majetku odpovídají údajům v jejich dokumentaci.

(2) Členové mandátového a imunitního výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti podle odstavce 1.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i v řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl.

§ 11

Řízení

(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením a řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor k podnětu nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů.

(2) Podnět se podává tomu mandátovému a imunitnímu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o podnětu směřujícímu proti senátorovi. Směřuje-li podnět proti poslanci, členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Směřuje-li podnět proti senátorovi, který je současně členem vlády nebo vedoucím ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Podnět musí být doložen hodnověrnými skutečnostmi, kterých se poslanci nebo senátoři dovolávají.

(3) Příslušný mandátový a imunitní výbor posoudí obsah skutečností uvedených v podnětu, a nasvědčuje-li obsah podnětu tomu, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, zahájí řízení; jinak podnět odmítne. Rozhodnutí o zahájení řízení i o odmítnutí podnětu je konečné.

(4) Po zahájení řízení příslušný mandátový a imunitní výbor podnět projedná v neveřejném jednání. Veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřuje, bude poskytnuta možnost, aby se na jednání mandátového a imunitního výboru vyjádřil a obhájil. Směřuje-li podnět proti členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, vyžádá si mandátový a imunitní výbor Senátu stanovisko vlády. Členové mandátového a imunitního výboru a další osoby, které se jeho jednání zúčastní, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.

(5) Jestliže se veřejný funkcionář před hlasováním o návrhu usnesení podle odstavce 6 vzdá své funkce nebo z ní odstoupí, mandátový a imunitní výbor řízení zastaví. Toto rozhodnutí je konečné.

(6) Po projednání podnětu mandátový a imunitní výbor rozhodne usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřoval, tomu, kdo podal podnět, a předsedovi příslušné komory. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž podnět směřoval, jednal v rozporu se svým čestným prohlášením anebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, v čem je podstata tohoto jednání. Rozhodnutí musí být odůvodněno. Toto rozhodnutí je konečné.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být přijato třípětinovou většinou všech členů mandátového a imunitního výboru; jinak se má za to, že se podnět proti veřejnému funkcionáři zamítá.

(8) Předseda příslušné komory Parlamentu na její nejbližší schůzi veřejně vyhlásí rozhodnutí mandátového a imunitního výboru podle odstavce 6 i s jeho odůvodněním. Stejným způsobem vyhlásí, že podnět proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí mandátového a imunitního výboru předsedy příslušné komory, veřejné vyhlášení učiní místopředseda příslušné komory.

§ 12

Vzory písemností

Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu může svým usnesením vydat doporučené vzory oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku.

ČÁST DRUHÁ

NESLUČITELNOST FUNKCÍ

§ 12a

(1) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce3) vykonávané v pracovním nebo služebním poměru

a) k ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje,

b) ke státnímu zastupitelství nebo soudu, Armádě České republiky, Policii České republiky, Vězeňské službě České republiky, Bezpečnostní informační službě, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Úřadu vlády České republiky, státním fondům, a Pozemkovému fondu České republiky, nejde-li o funkce pomocného nebo obslužného charakteru.

(2) Zaměstnanec vykonávající funkci v pracovním nebo služebním poměru k subjektům uvedeným v odstavci 1, který byl zvolen poslancem nebo senátorem, je ode dne složení slibu4) po dobu trvání mandátu uvolněn od výkonu práv a povinností, které z jeho pracovního nebo služebního poměru vyplývají.


Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 287/1995 Sb. Čl. III

(1) Veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 2, kteří vykonávají činnost tam uvedenou v době nabytí účinnosti tohoto zákona, musí této činnosti zanechat v nejbližší možné době ode dne jeho účinnosti.

(2) Veřejní funkcionáři uvedení v § 5 odst. 1, pokud sami či jejich manželé vykonávají činnost tam uvedenou v době nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni doručit písemné oznámení o jejím výkonu do 30 dnů ode dne jeho účinnosti.

(3) Při projednávání a posuzování návrhů podle § 12 a násl. zákona č. 238/1992 Sb. podaných před účinností tohoto zákona, se postupuje podle dosavadního předpisu. Veškerou evidenci a doklady o ukončeném projednávání těchto návrhů předá předseda Poslanecké sněmovny mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny.

(4) Do doby ustavení mandátového a imunitního výboru Senátu vykonává jeho funkce podle tohoto zákona mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny a funkce předsedy Senátu podle tohoto zákona předseda Poslanecké sněmovny; směřuje-li podnět podle § 11 odst. 2 proti členovi mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny, je tento člen vyloučen z účasti na jeho jednání.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 228/1997 Sb. Čl. II

Zaměstnanec vykonávající funkci v pracovním nebo služebním poměru k subjektům uvedeným v čl. I bodu 3, který je poslancem nebo senátorem, je ode dne účinnosti tohoto zákona po dobu trvání mandátu uvolněn od výkonu práv a povinností, které z jeho pracovního nebo služebního poměru vyplývají.


Burešová v. r.

Pithart v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

1a) § 66a obchodního zákoníku.

2) § 3 odst. 3 a § 8 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

3) Čl. 22 odst. 1 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

4) Čl. 23 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb.

Přesunout nahoru