Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 229/1992 Sb.Zákon o komoditních burzách

Částka 48/1992
Platnost od 29.05.1992
Účinnost od 01.07.1992
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

229

ZÁKON

ze dne 23. dubna 1992

o komoditních burzách

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Komoditní burza

(1) Komoditní burzou je právnická osoba zřízená podle tohoto zákona (dále jen "burza") k organizování burzovních obchodů se zbožím, které není předmětem burzovního obchodu podle zvláštního zákona1) (dále jen "komodity").

(2) Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu, popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. Rozsah dalšího ručení členů burzy, kteří jsou povinni platit členský příspěvek, může určit statut burzy (dále jen "statut").

(3) Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění dalšího rozvoje burzy.

(4) Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona mohou ve svém obchodním jménu nebo názvu použít označení "burza", jen stanoví-li tak zvláštní zákon.1)

§ 2

Burzovní obchody

(1) Burzovním obchodem je koupě a prodej komodit osobami oprávněnými k burzovním obchodům sjednaným na burze v místnostech a hodinách určených pro burzovní shromáždění, popřípadě i mimo burzu, za podmínek určených tímto zákonem a statutem, pokud je cena z tohoto obchodu zaznamenána příslušným orgánem burzy.

(2) Burzovním obchodem jsou i pomocné obchody uzavírané na burze, jež souvisejí s komoditami prodávanými na burze, zejména pojistné smlouvy, smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasílatelské.

ČÁST DRUHÁ

ZALOŽENÍ A VZNIK BURZY

§ 3

Založení burzy

(1) Burzu mohou založit pouze osoby zapsané v obchodním rejstříku2) (dále jen "zakladatelé") uzavřením zakladatelské smlouvy.

(2) Zakladatelská smlouva musí být uzavřena alespoň třemi zakladateli. Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny.

(3) Zakladatelská smlouva obsahuje:

a) určení zakladatelů uvedením obchodního jména, u právnických osob sídla, u fyzických osob bydliště, a předmětu podnikání,

b) název, který musí obsahovat označení "burza",

c) sídlo burzy,

d) předmět a druh burzovních obchodů,

e) druh a výši vkladů zakladatelů, z nichž budou hrazeny náklady provozu burzy,

f) způsob zajištění prostředků na úhradu nákladů prvního roku provozu burzy,

g) prohlášení zakladatelů o dohodě návrhu statutu,

h) prohlášení zakladatelů, zda se dohodli na zřízení rozhodčího soudu působícího při burze (dále jen "burzovní rozhodčí soud") a na jeho řádu,

i) jména a bydliště prvních členů burzovní komory, jejichž volba jinak přísluší valné hromadě členů burzy (§ 10 odst. 3).

(4) Návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy.

§ 4

Statut

(1) Statut obsahuje:

a) název a sídlo burzy,

b) vymezení předmětu a druhu burzovních obchodů,

c) bližší podmínky pro vznik členství na burze a pro návštěvu burzovních shromáždění,

d) konkretizaci práv a povinností členů burzy,

e) bližší určení osob oprávněných k burzovním obchodům, podmínky vyloučení těchto osob z burzovních obchodů, včetně konkretizace práv a povinností těchto osob,

f) podrobnější postup při jmenování a odvolávání osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodů (dále jen "dohodci"), způsob jejich odměňování a podmínky, za nichž jsou oprávněni uzavírat burzovní obchody svým jménem,

g) určení způsobu, jak se členové burzy podílejí na zajišťování nákladů na provoz burzy a popřípadě i rozsah jejich ručení za závazky burzy nad rozsah stanovený zákonem,

h) podrobnější úpravu působnosti orgánů burzy a počet členů burzovní komory,

i) způsob, jakým se stanoví pravidla pro uzavírání smluv, jenž jsou burzovními obchody, jejich zprostředkování a splnění (dále jen "burzovní pravidla"),

j) způsob stanovení a zveřejňování kursů,

k) pravidla hospodaření s majetkem burzy,

l) podrobnější pravidla pro přezkoumání rozhodnutí burzovní komory valnou hromadou, pro přijetí rozhodnutí o zrušení burzy a postupu při její likvidaci, včetně způsobu rozdělení likvidačního zůstatku.

(2) Burzovní komora zveřejní statut a řád burzovního rozhodčího soudu v Obchodním věstníku.3)

Státní povolení

§ 5

(1) Burza může vzniknout jen na základě a v mezích státního povolení (dále jen "povolení").

(2) Zakladatelé požádají před podáním návrhu na zápis burzy do obchodního rejstříku o povolení k provozování burzy.

(3) V žádosti zakladatelé uvedou:

a) název a sídlo burzy,

b) předmět a druh burzovních obchodů, které mají být na burze provozovány,

c) své obchodní jméno, předmět podnikání, u právnických osob sídlo a u fyzických osob bydliště.

(4) Žádost o udělení povolení podepíší všichni zakladatelé a připojí k ní tyto doklady:

a) zakladatelskou smlouvu,

b) statut,

c) řád burzovního rozhodčího soudu, pokud má být u burzy zřízen.

(5) Povolení je třeba i ke změně statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu. V těchto případech žádá o povolení burzovní komora a k žádosti připojí usnesení valné hromady o jejich změně. Změna statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu nabývá účinnosti dnem právní moci povolení.

§ 6

(1) Povolení k provozování burzy uděluje příslušný orgán státní správy České republiky nebo Slovenské republiky (dále jen "příslušný orgán státní správy").

(2) Příslušný orgán státní správy neudělí povolení, jestliže:

a) statut nebo řád burzovního rozhodčího soudu je v rozporu s právními předpisy,

b) navrhovaný druh burzovního obchodu by mohl ohrozit trh základních surovin, s nimiž má být na burze obchodováno.

§ 7

(1) Příslušný orgán státní správy rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího doručení.

(2) V rozhodnutí, jímž se vydává povolení, uvede příslušný orgán státní správy název a sídlo burzy, předmět a druh obchodů, které mohou být na burze uzavírány. Součástí povolovacího výroku je schválení statutu, a je-li zřízen, i řádu burzovního rozhodčího soudu.

(3) Odůvodnění rozhodnutí, jímž se žádost zamítá, musí obsahovat konkrétní důvod, pro který nebylo povolení uděleno.

(4) Příslušný orgán státní správy poskytne žadateli před rozhodnutím přiměřenou lhůtu k odstranění závad žádosti, statutu nebo řádu burzovního rozhodčího soudu, popřípadě k jejich změnám doporučeným příslušným orgánem státní správy.

§ 8

Zápis do obchodního rejstříku

(1) Burza vznikne ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Žádost o zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni zakladatelé burzy. Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny.

(2) Do obchodního rejstříku se zapisuje:

a) název a sídlo burzy,

b) identifikační číslo,

c) obchodní jméno a sídlo nebo bydliště zakladatelů včetně výše jejich vkladů a rozsah jejich ručení za závazky burzy, pokud je jejich ručení podle statutu vyšší, než stanoví tento zákon,

d) jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy statutárního orgánu burzy s uvedením způsobu, jakým jednají a podepisují se za burzu,

e) předmět a druhy burzovních obchodů.

(3) K žádosti o zápis se přikládá:

a) povolení,

b) zakladatelská smlouva,

c) statut,

d) řád burzovního rozhodčího soudu, je-li zřízen.

ČÁST TŘETÍ

ORGÁNY A VNITŘNÍ POMĚRY BURZY

§ 9

Orgány burzy

(1) Orgány burzy jsou:

a) valná hromada,

b) burzovní komora.

(2) Statutem mohou být zřízeny poradní orgány burzy.

§ 10

Valná hromada

(1) Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada, která se skládá ze všech členů burzy (§ 17).

(2) Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzy. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy oprávněných hlasovat, nevyžaduje-li tento zákon nebo statut kvalifikovanou většinu. Každý člen má jeden hlas. Hlasovat však nemůže člen, který je v prodlení s placením členského příspěvku.

(3) Do výlučné působnosti valné hromady patří:

a) volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komory,

b) usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,

c) usnášet se na burzovních pravidlech,

d) rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a zápisného,

e) stanovit výši burzovních poplatků,

f) zrušit burzu a určit osobu likvidátora,

g) přezkoumávat na žádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komory a předsedy burzovní komory za podmínek určených statutem, s výjimkou rozhodnutí podle § 22 odst. 2,

h) usnášet se na jiných záležitostech určených statutem.

(4) K usnesení o změně statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu a o zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy.

(5) Pravidla pro svolávání a jednání valné hromady určuje statut.

Burzovní komora

§ 11

(1) Burzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy. Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní komory. Členové burzovní komory, kteří zavazují burzu, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.

(2) Burzovní komora musí mít nejméně tři členy. Členové burzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Členem burzovní komory nemůže být volen ani jmenován pracovník ústředního orgánu státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

(3) Členové burzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let. Neurčí-li statut jinak, mohou být členové voleni a jmenováni opětovně.

(4) Členem burzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let, která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný výkon funkce.

(5) Člen burzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení bylo oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komory končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval.

(6) Pravidla volby členů burzovní komory, popřípadě další požadavky a podmínky členství v burzovní komoře, určí statut.

§ 12

(1) Burzovní komora rozhoduje o všech záležitostech burzy, pokud nejsou svěřeny valné hromadě tímto zákonem, popřípadě statutem. Každý člen burzovní komory má jeden hlas.

(2) Do působnosti burzovní komory patří:

a) rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy,

b) navrhovat valné hromadě výši a lhůty placení členských příspěvků a zápisného, výši burzovních poplatků, změny statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, zrušení burzy a osobu likvidátora,

c) rozhodovat o použití majetku burzy,

d) v souladu se statutem určovat místo a dobu konání burzovních shromáždění,

e) určovat za jakých podmínek lze vydat vstupenky na burzovní shromáždění,

f) činit opatření pro zachovávání pořádku na burzovním shromáždění a čestnosti burzovních obchodů (§ 25),

g) navrhovat burzovní pravidla a určovat způsob evidence burzovních obchodů,

h) jmenovat a odvolávat se souhlasem burzovního komisaře (§ 33) burzovní dohodce a vykonávat nad nimi dohled,

i) zakázat členovi burzy navštěvovat burzovní shromáždění (§ 20) z důvodů a za podmínek určených statutem,

j) povolovat činnost soukromých dohodců (§ 23 odst. 3) na burze,

k) pozastavovat burzovní obchody za podmínek určených statutem,

l) stanovit a zveřejňovat kursy komodit,

m) volit a odvolávat členy burzovních výborů, předsedu burzovní komory a generálního sekretáře burzy, členy předsednictva burzovního rozhodčího soudu a jmenovat tajemníka burzovního rozhodčího soudu a jeho zástupce,

n) vydávat podrobná pravidla (řády) pro jednotlivé oblasti své působnosti vymezené ve statutu,

o) další záležitosti svěřené jí statutem.

§ 13

Zasedání burzovní komory

(1) Burzovní komora může zasedat, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzovní komory zvolených valnou hromadou i nadpoloviční většina členů jmenovaných příslušným státním orgánem. K rozhodnutí je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů.

(2) Při volbě a odvolání předsedy burzovní komory, generálního sekretáře burzy, při schvalování návrhu burzovních pravidel a při rozhodování o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů nebo předsedy burzovní komory, jež se týkají oprávnění obchodovat na burze nebo burzovních obchodů, jakož i v dalších případech, pokud tak určuje statut, je nutná přítomnost dvou třetin členů zvolených valnou hromadou i jmenovaných příslušným státním orgánem a k rozhodnutí je zapotřebí souhlasu dvou třetin přítomných členů.

(3) Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(4) Pravidla pro svolávání a průběh zasedání burzovní komory určuje statut.

§ 14

Burzovní výbory

(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 12 odst. 2 písm. b) a d) až l) burzovní výbory.

(2) Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů určuje statut.

(3) Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z odborníků v dané oblasti. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora.

§ 15

Předseda burzovní komory

(1) Předseda burzovní komory:

a) řídí činnost burzovní komory a svolává její zasedání,

b) podepisuje rozhodnutí přijatá na zasedání burzovní komory a odpovídá za jejich realizaci,

c) rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou tímto zákonem nebo statutem vyhrazeny valné hromadě nebo zasedání burzovní komory či burzovnímu výboru,

d) dohlíží na dodržování burzovních předpisů,

e) je oprávněn přijmout rozhodnutí podle § 12 odst. 2 písm. k), hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(2) Předsedou burzovní komory může být zvolen pouze její člen.

§ 16

Generální sekretář burzy

(1) Generální sekretář burzy je volen na zasedání burzovní komory na návrh předsedy burzovní komory. Kandidát na funkci generálního sekretáře burzy je vybírán konkursem.

(2) Generální sekretář burzy je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své funkce nesmí provozovat podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob zabývajících se podnikatelskou činností.

(3) Generální sekretář burzy:

a) řídí činnost burzovního aparátu i všech ostatních zaměstnanců burzy,

b) připravuje podklady pro zasedání burzovní komory,

c) uveřejňuje závěry a sdělení burzovní komory,

d) dbá na zachovávání pořádku na burzovních shromážděních a je oprávněn vykázat osoby, které ruší pořádek a nedbají jeho pokynů,

e) plní další úkoly, kterými jej pověří statut, zasedání burzovní komory nebo předseda burzovní komory.

(4) Generální sekretář burzy má právo účastnit se s hlasem poradním zasedání valné hromady, burzovní komory a burzovních výborů.

ČÁST ČTVRTÁ

ČLENOVÉ BURZY

§ 17

Vznik členství

(1) Členy burzy jsou:

a) zakladatelé burzy (§ 3),

b) burzovní dohodci (§ 29),

c) členové burzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy (§ 11 odst. 2) a generální sekretář burzy (§ 16),

d) osoby přijaté burzovní komorou za členy burzy.

(2) Neurčí-li statut jinak, může být za člena burzy podle odstavce 1 písm. d) přijata pouze osoba, která má oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, anebo k obchodování s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, pokud zaplatí stanovené zápisné.

§ 18

Základní práva a povinnosti členů

(1) Členové burzy mají právo za podmínek vymezených tímto zákonem a statutem účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, právo volit a být voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromáždění.

(2) Členům burzy, pokud jejich členství nevzniklo podle § 17 odst. 1 písm. c), může statut uložit povinnost zaplatit zápisné a roční členský příspěvek ve výši a ve lhůtě stanovené valnou hromadou.

§ 19

Zánik členství

(1) Členství zaniká:

a) vyloučením z burzovních obchodů podle § 22 odst. 1 písm. a),

b) ztrátou funkce, z jejíhož titulu byla osoba členem [§ 17 odst. 1 písm. b) a c)],

c) smrtí,

d) zánikem právnické osoby bez právního nástupce,

e) vyloučením člena burzy,

f) výpovědí,

g) jiným způsobem určeným ve statutu.

(2) Burzovní komora může člena burzy vyloučit, jestliže závažným způsobem porušil své povinnosti, zejména je-li v prodlení s placením členského příspěvku. Rozhodnutí o vyloučení musí být přijato do šesti měsíců ode dne, kdy se burzovní komora o porušení povinnosti dozvěděla, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Rozhodnutí o vyloučení musí být doručeno způsobem upraveným ve statutu. Člen burzy může do jednoho měsíce ode dne doručení podat valné hromadě návrh na přezkoumání rozhodnutí o vyloučení. Vyloučený člen burzy nemá právo na vrácení členského příspěvku za rok, v němž byl vyloučen.

(3) Člen burzy uvedený v § 17 odst. 1 písm. a) a d) může písemně své členství vypovědět; jeho povinnost zaplatit příspěvek za celý rok, v němž své členství vypověděl, není tímto dotčena. Neurčuje-li statut dobu delší, činí výpovědní doba šest měsíců a běží od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Podrobnější pravidla pro podání výpovědi může určit statut.

ČÁST PÁTÁ

BURZOVNÍ OBCHODY

§ 20

Burzovní shromáždění

(1) Burzovním shromážděním je shromáždění oprávněných osob v místnostech a hodinách určených burzovní komorou pro uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů.

(2) Osobami oprávněnými účastnit se burzovních shromáždění jsou osoby, kterým byla v souladu se statutem udělena vstupenka na burzovní shromáždění, členové burzovní komory, dohodci, burzovní komisař a zaměstnanci burzy určení burzovní komorou.

(3) Osoby, které se účastní burzovního shromáždění, jsou povinny dodržovat statut.

(4) V místnosti, kde se konají burzovní shromáždění, musí být k dispozici statut na veřejně přístupném místě a pravidla chování návštěvníků burzy musí být vyvěšena na viditelném a přístupném místě.

§ 21

Osoby oprávněné k burzovním obchodům

(1) K burzovním obchodům uvedeným v § 2, pokud se podrobí statutu a burzovním pravidlům, jsou oprávněny:

a) osoby, které jsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) a d),

b) jiné osoby, pokud mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, anebo k obchodu s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, a obdrží vstupenku na burzovní shromáždění,

c) právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo vytváření a ochraňování hmotných rezerv.

(2) Právnická osoba, která je oprávněna k burzovním obchodům, určí s předchozím souhlasem burzovní komory jednu nebo více fyzických osob jako své zmocněnce, kteří budou jejím jménem uzavírat burzovní obchody. Plná moc musí být udělena písemně a podpis zmocnitele musí být úředně ověřen; to platí i pro udělení plné moci zástupci fyzické osoby.

(3) Dohodce může v rámci své působnosti uzavírat burzovní obchody na vlastní účet a vlastním jménem pouze v případech, kdy to připouští statut.

(4) Členové burzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy nejsou oprávněni k burzovním obchodům ani k jejich zprostředkování, pokud nejsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. d).

§ 22

Vyloučení z burzovních obchodů

(1) Z burzovních obchodů jsou vyloučeny:

a) osoby, které přestaly splňovat požadavky uvedené v § 21,

b) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu dvou let po skončení tohoto řízení,4)

c) osoby, kterým byla odejmuta vstupenka na burzovní shromáždění,

d) osoby, kterým bylo odňato nebo pozastaveno právo účastnit se burzovních obchodů burzovním komisařem,

e) osoby uvedené v § 25 odst. 3.

(2) O vyloučení z burzovních obchodů podle odstavce 1 písm. a) rozhoduje burzovní komora, jejíž rozhodnutí se doručuje způsobem uvedeným ve statutu. Dotčená osoba se může do sedmi dnů od doručení rozhodnutí burzovní komory domáhat, aby je soud prohlásil za neplatné, pokud odporuje právním předpisům.

(3) Od rozhodnutí burzovní komory až do pravomocného rozhodnutí soudu se nesmí dotčená osoba burzovních obchodů účastnit. Její právo na náhradu škody tím není dotčeno.

§ 23

Uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů

(1) Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) mohou uzavírat jednotlivé burzovní obchody jen prostřednictvím dohodců. Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. a) a c) mohou uzavírat burzovní obchody i přímo, to je svým jménem a na vlastní účet, bez zprostředkování dohodcem.

(2) Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní dohodci (§ 29) nebo soukromí dohodci.

(3) Soukromým dohodcem je osoba, která zprostředkovává obchody na základě živnostenského oprávnění.5) Podmínky, za nichž mohou soukromí dohodci působit na burze, určí statut. Ustanovení § 30, § 31 odst. 1 a 2 a § 32 platí obdobně i na soukromé dohodce.

(4) Z burzovního obchodu ani z jeho zprostředkování nemůže vzniknout přímé oprávnění nebo závazek burze.

§ 24

Povinnosti osob oprávněných k burzovním obchodům

(1) Osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou povinny:

a) dodržovat předpisy, jež se týkají burzovních obchodů,

b) přistoupit ke způsobu zúčtování burzovního obchodu určenému statutem,

c) oznámit cenu z přímého obchodu podle § 27 odst. 3.

(2) Podrobnější vymezení povinností těchto osob může určit statut.

§ 25

Čestnost burzovních obchodů

(1) Při burzovních obchodech musí být všem účastníkům dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.

(2) Je zakázáno uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškozování třetích osob.

(3) Osoby, které mají ze svého zaměstnání nebo postavení na burze dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno, nesmějí uzavírat obchody s těmito komoditami nebo tyto informace využít ve prospěch jiných osob, dokud se tyto informace nestanou veřejně známými.

(4) Členové burzy a burzovní komory, jakož i zaměstnanci burzy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získali ze svého postavení a které mají význam pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.

§ 26

Předmět a druhy burzovních obchodů

(1) Na burze lze obchodovat pouze s těmi komoditami, které jsou zapsány v obchodním rejstříku [§ 8 odst. 2 písm. e)] a jejichž přijetí k burzovnímu obchodu (§ 2) schválil příslušný orgán stanovený statutem burzy.

(2) O možnosti sjednávat obchody, při kterých mezi uzavřením smlouvy a plněním ze smlouvy uplyne delší lhůta (dále jen "termínové obchody"), pokud byly zapsány jako druh přípustného burzovního obchodu do obchodního rejstříku, rozhoduje burzovní komora.

(3) Při uzavření termínového obchodu je kupující povinen složit kauci způsobem a ve výši určené statutem.

(4) Termínové obchody lze uzavírat pouze prostřednictvím burzovních dohodců, s výjimkou osob uvedených v § 21 odst. 1 písm. c).

§ 27

Cenové evidence a kótace

(1) Cena z burzovního obchodu musí být zaznamenána na burze způsobem určeným tímto zákonem a statutem.

(2) Ceny z obchodů zprostředkovaných dohodci se zaznamenávají v obchodní knize [§ 30 odst. 1 písm. b)].

(3) Osoby, které jsou oprávněny sjednávat burzovní obchody přímo bez prostřednictví dohodců, jsou povinny oznámit uzavření tohoto obchodu burzovnímu orgánu určenému statutem v době konání burzovního shromáždění, a je-li obchod uzavřen mimo burzovní shromáždění, na nejbližším dalším shromáždění. Podrobný postup pro splnění oznamovací povinnosti určí statut.

(4) Je-li na burze používán automatizovaný systém zpracování dat, musí být obchod zaevidován v tomto systému. Burzovní komora je povinna učinit taková opatření, aby do tohoto systému neměly přístup nepovolané osoby, a zajistit ochranu a utajení dat v něm obsažených.

(5) Kurs komodit, s nimiž je na burze obchodováno, stanoví burzovní komora po skončení burzovního shromáždění na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou oprávněni k přímým burzovním obchodům, o cenách, za které bylo v období vymezeném statutem obchodováno (cenová kótace).

(6) Pokud se na burze používá automatický výpočetní systém, vypočítává se kurs tímto systémem.

(7) Kursy uveřejňuje burzovní komora v kursovním listě. Kursovní list se zveřejní v Obchodním věstníku.3) Další způsob zveřejnění kursovního listu upraví statut.

§ 28

Burzovní rozhodčí soud a rozhodování sporů z burzovních obchodů

(1) Při burze může působit burzovní rozhodčí soud jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů uvedených v odstavci 3 nezávislými rozhodci.

(2) Organizační uspořádání, složení burzovního rozhodčího soudu a pravidla řízení před ním určuje statut a řád burzovního rozhodčího soudu.

(3) Spory z burzovních obchodů (§ 2), které jsou jinak příslušné rozhodovat soudy,6) se rozhodují, jestliže se strany o tom dohodnou, v rozhodčím řízení před burzovním rozhodčím soudem. To platí i pro obchodní spory6) z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity, jimiž se na burze obchoduje.

(4) Soudy i burzovní rozhodčí soud přihlížejí při rozhodování sporů uvedených v odstavci 3 v mezích hmotného práva k obsahu smlouvy, burzovním pravidlům, obchodním zvyklostem a statutu.

(5) Pro dohodu stran o tom, že v jejich sporech podle odstavce 3 má rozhodovat burzovní rozhodčí soud (dále jen "rozhodčí smlouva"), pro rozhodce a pro řízení před burzovním rozhodčím soudem a rozhodčí nálezy jím vydané, platí ustanovení právních předpisů upravujících rozhodčí řízení, pokud tento zákon nestanoví něco jiného. Statut a řád burzovního rozhodčího soudu mohou podrobněji určit způsob jmenování rozhodců a dále mohou určit způsob řízení, rozhodování i jiné otázky související s činností burzovního rozhodčího soudu a rozhodců; nemohou však strany zbavit práva domáhat se zrušení rozhodčího nálezu nebo zastavení nařízeného výkonu podle ustanovení právních předpisů upravujících rozhodčí řízení.

(6) Jestliže se strany dohodnou na příslušnosti burzovního rozhodčího soudu, podrobují se tím řádu burzovního rozhodčího soudu a ustanovením statutu upravujícím postavení a působnost burzovního rozhodčího soudu.

(7) Rozhodčí nálezy vydané burzovním rozhodčím soudem jsou konečné, doručením stranám nabývají účinků pravomocného soudního rozsudku a jsou soudně vykonatelné. Soudně vykonatelná jsou i ostatní rozhodnutí burzovního rozhodčího soudu, ukládající straně určitou povinnost, jakož i smíry před rozhodcem nebo rozhodci uzavřené a jimi podepsané.

(8) Ustanoveními předchozích odstavců není dotčeno právo stran sjednat podle právních předpisů upravujících rozhodčí řízení rozhodčí smlouvu o rozhodování svých sporů v rozhodčím řízení i před jinými rozhodci nebo před jiným rozhodčím soudem.

ČÁST ŠESTÁ

BURZOVNÍ DOHODCI

§ 29

(1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů. Je jmenován a odvoláván burzovní komorou s předchozím souhlasem burzovního komisaře. Počet míst burzovních dohodců určuje burzovní komora.

(2) Výběr burzovních dohodců se provádí na základě konkursu vyhlášeného burzovní komorou. Burzovním dohodcem může být jen fyzická osoba, která má bydliště na území České a Slovenské Federativní Republiky, starší 21 let, způsobilá k právním úkonům, pokud prokáže potřebnou odbornou způsobilost zkouškou, složenou před komisí jmenovanou příslušným orgánem státní správy.

(3) Burzovní dohodce nesmí provozovat jinou podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob zabývajících se podnikatelskou činností.

(4) Burzovním dohodcem přestává být ten,

a) kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti burzovního dohodce,

b) kdo byl odvolán burzovní komorou (§ 32),

c) komu byla činnost burzovního dohodce zakázána pravomocným rozhodnutím soudu.

(5) Oznámení podle odstavce 4 písm. a) musí být doručeno burzovní komoře nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost burzovního dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v měsíci.

§ 30

Činnost burzovních dohodců

(1) Burzovní dohodci jsou povinni:

a) zprostředkovávat burzovní obchody s těmi komoditami, které jim burzovní komora přidělila, a to na základě pokynů prodávajícího i kupujícího,

b) vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody, které zprostředkovali za burzovní den,

c) vydat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupním dokumentem z automatizovaného výpočetního systému obsahujícím potřebné údaje o uzavřeném obchodu.

(2) Burzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech, příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí, a jsou povinni zachovávat obchodní tajemství.7)

(3) Burzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.

(4) Burzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování jiným burzovním dohodcem.

(5) Do obchodní knihy [odstavec 1 písm. b)] se zapisuje označení smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu, popřípadě další náležitosti určené ve statutu. Statut může také určit podrobná pravidla pro vedení obchodní knihy. Obchodní kniha může být nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného výpočetního systému, jež musí být potvrzeny dohodcem. Do obchodní knihy se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3.

§ 31

Odměna burzovních dohodců

(1) Burzovní dohodce má právo na odměnu za zprostředkování obchodu, jakmile obchod zprostředkoval (dále jen "dohodné").

(2) Pokud je uzavření obchodu vázáno na smluvní podmínky, má dohodce nárok na dohodné až po jejich splnění. Bude-li splnění podmínek zmařeno dohodcem, právo na dohodné zaniká.

(3) Výši dohodného burzovního dohodce určuje burzovní komora se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Nebylo-li dohodnuto nebo statutem určeno jinak, platí dohodné účastníci burzovního obchodu rovným dílem.

§ 32

Dozor nad činností burzovních dohodců

(1) Dozor nad činností burzovních dohodců vykonává burzovní komora způsobem určeným ve statutu a dále burzovní komisař.

(2) Poruší-li burzovní dohodce své povinnosti nebo nemůže-li po dobu delší než tři měsíce tyto povinnosti vykonávat, může jej burzovní komora se souhlasem nebo na návrh burzovního komisaře odvolat.

(3) Porušuje-li burzovní dohodce závažným způsobem nebo opakovaně své povinnosti, burzovní komora jej na návrh burzovního komisaře nebo i bez tohoto návrhu odvolá. V tomto případě nemůže být tento burzovní dohodce znovu jmenován burzovním dohodcem na žádné burze po dobu tří let.

(4) Burzovní komora se souhlasem burzovního komisaře odvolá burzovního dohodce, pokud ztratil předpoklady pro výkon činnosti burzovního dohodce stanovené tímto zákonem (§ 29 odst. 2).

(5) Burzovní dohodce se může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí burzovní komory o jeho odvolání, domáhat, aby soud jeho odvolání prohlásil za neplatné, odporuje-li zákonu nebo statutu.

ČÁST SEDMÁ

STÁTNÍ DOZOR A SANKCE

Státní dozor

§ 33

(1) Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodců vykonává příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán rovněž jmenuje a odvolává zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností.

(2) Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony České národní rady8) a Slovenské národní rady.9)

§ 34

(1) Burzovní komisař je v rámci výkonu státního dozoru oprávněn kontrolovat,

a) zda burzovní obchody probíhají v souladu s právními a burzovními předpisy a hledisky uvedenými v § 6 odst. 2 písm. b),

b) zda činnost dohodců a burzovních orgánů je v souladu s právními předpisy a statutem.

(2) Zjistí-li burzovní komisař při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 nedostatky, je oprávněn:

a) vytknout burzovním orgánům a dohodcům nedostatky a požadovat, aby je ve stanovené lhůtě odstranily,

b) uložit sankci,

c) pozastavit burzovní obchod, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám,

d) pozastavit provádění rozhodnutí valné hromady a burzovní komory, pokud odporuje právním předpisům nebo statutu, do doby, než o jejich platnosti rozhodne soud, a nejdéle do jednoho měsíce navrhnout, aby soud prohlásil pozastavené rozhodnutí za neplatné; po marném uplynutí této lhůty platí, že k pozastavení rozhodnutí nedošlo.

(3) Burzovní komisař dává souhlas ke jmenování a odvolání burzovních dohodců a ke stanovení výše dohodného.

(4) Burzovní komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se burzovních obchodů, jejich účastníků a dohodců, s nimiž se při výkonu své funkce seznámil, nejde-li o skutečnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, a dále o skutečnostech, které tvoří předmět obchodního tajemství burzy, členů burzy nebo osob, jež se účastní burzovních obchodů.

§ 35

Pokud jsou při provozu burzy porušovány právní předpisy nebo statut anebo provoz burzy odporuje požadavkům uvedeným v § 6 odst. 2 písm. b), může příslušný orgán státní správy na návrh burzovního komisaře povolení k provozování burzy odejmout nebo omezit.

§ 36

Sankce

(1) Burzovní komisař může zakázat osobě oprávněné k burzovnímu obchodu, jejímu zmocněnci nebo dohodci účast na burzovních obchodech nebo jejich zprostředkování až na dobu jednoho roku, jestliže tato osoba:

a) porušuje povinnosti uvedené v § 20 odst. 3, § 21 odst. 3 a 4, § 23 odst. 1, § 24, 25, 26, § 29 odst. 3 a § 30,

b) rozšiřuje nepravdivé zprávy, které by mohly mít vliv na vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno, nebo poškodit účastníky trhu.

(2) Příslušný orgán státní správy může na návrh burzovního komisaře uložit za jednání uvedená v odstavci 1 pokutu do výše 500 000 Kčs.

(3) Sankce podle odstavců 1 a 2 lze uložit do tří měsíců ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný orgán státní správy nebo burzovní komisař dověděl, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(5) Osobám, které porušují pořádek na burzovním shromáždění, může burzovní komisař uložit v blokovém řízení pokutu až do výše 1000 Kčs. Postupuje přitom obdobně podle zvláštních předpisů.10)

(6) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky nebo státního rozpočtu Slovenské republiky podle sídla burzy.

(7) Působnost a pravomoc jiných kontrolních orgánů není těmito ustanoveními dotčena.

ČÁST OSMÁ

ZRUŠENÍ A ZÁNIK BURZY

§ 37

Zrušení burzy

(1) Burza se zrušuje a vstupuje do likvidace:

a) dnem uvedeným v usnesení valné hromady o zrušení burzy, jinak dnem, kdy bylo usnesení o zrušení burzy přijato,

b) dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o odnětí povolení k provozování burzy, pokud se v rozhodnutí nestanoví den pozdější.

(2) Dnem zrušení burzy je zakázáno provádět na burze burzovní obchody. Týmž dnem zaniká pravomoc burzovního rozhodčího soudu rozhodovat spory, s výjimkou sporů, kde bylo řízení již zahájeno.

§ 38

Likvidace

(1) Likvidaci majetku burzy provádí likvidátor určený valnou hromadou v rozhodnutí o zrušení burzy nebo jmenovaný příslušným orgánem státní správy v rozhodnutí o odnětí povolení k provozování burzovních obchodů.

(2) Na likvidaci burzy se použijí obdobně ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností.

(3) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy burzy podle poměru jimi dosud splacených členských příspěvků a zápisného, pokud není ve statutu určen jiný způsob rozdělení.

§ 39

Zánik burzy

(1) Burza zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.

(2) Návrh na výmaz burzy z obchodního rejstříku podává po rozdělení likvidačního zůstatku likvidátor.


ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 40

(1) Pokud tento zákon nebo statut nestanoví jinak, řídí se vnitřní poměry burzy ustanoveními obchodního zákoníku o společnostech s ručením omezeným, s výjimkou minimální výše základního jmění, minimální výše vkladu a omezení počtu společníků.

(2) Zmocněncem, členem burzy, burzovním dohodcem, generálním sekretářem burzy, burzovním komisařem a jeho zástupcem může být jen osoba bezúhonná.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za majetkový trestný čin nebo jiný úmyslně spáchaný trestný čin.

§ 41

(1) Na řízení o udělení povolení k provozování burzy podle § 5 až 7, jeho odnětí nebo omezení podle § 35, na řízení o pozastavení burzovních obchodů podle § 34 odst. 2 písm. c) a na postup při ukládání sankcí podle § 36, není-li stanoveno jinak, se vztahuje správní řád.11)

(2) O odvolání proti rozhodnutí burzovního komisaře rozhoduje příslušný orgán státní správy. Odvolání proti rozhodnutí ve věcech podle § 34 odst. 2 písm. c) a rozhodnutí o uložení sankcí uvedených v § 36 odst. 1 nemá odkladný účinek.

§ 42

Do doby vydání obecného předpisu o rozhodčím řízení použijí se na řízení před burzovním rozhodčím soudem přiměřeně ustanovení právních předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.12)

§ 43

Zákony národních rad určí příslušné orgány státní správy, jež budou mít působnost podle tohoto zákona.

§ 44

(1) Právnické osoby, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona a které mají ve svém obchodním jménu označení "burza" nebo provozují činnost uvedenou v § 1, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona získat povolení burzy a přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu, jinak je soud i bez návrhu zruší a nařídí jejich likvidaci.

(2) Soud zruší také právnickou osobu, která má ke dni účinnosti tohoto zákona ve svém obchodním jménu označení "burza" a neprovozuje činnost uvedenou v § 1 nebo činnost uvedenou v jiném burzovním zákoně, pokud nezmění své obchodní jméno do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 45

Zrušují se:

1. nařízení č. 79/1903 ř. z., jak se povolávají členové do správ zemědělských burs,

2. zákon č. 69/1922 Sb. z. a n., o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

§ 46

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.


Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.

Poznámky pod čarou

1) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.

2) § 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

3) Nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

4) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.

5) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

6) § 9 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (úplné znění č. 70/1992 Sb.).

7) § 17 obchodního zákoníku.

8) Část třetí zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

9) Část třetí zákona SNR č. 418/1991 Sb., o státní kontrole.

10) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

12) Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

Přesunout nahoru