Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 124/1992 Sb.Zákon o Vojenské policii

Částka 30/1992
Platnost od 03.04.1992
Účinnost od 01.05.1992
Zrušeno k 01.10.2013 (300/2013 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

124

ZÁKON

ze dne 5. března 1992

o Vojenské policii

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:


§ 1

Úvodní ustanovení

Vojenská policie v rozsahu vymezeném tímto zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany. Vojenským policistou může být pouze voják z povolání.

HLAVA PRVNÍ

PŮSOBNOST, ÚKOLY A ORGANIZACE VOJENSKÉ POLICIE

§ 2

Působnost Vojenské policie

Vojenská policie působí vůči

a) vojákům v činné službě (dále jen "vojáci"),

b) osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde probíhají vojenské akce, a dále vůči osobám, které páchají trestnou činnost či přestupky spolu s vojáky nebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany.

§ 3

Úkoly Vojenské policie

(1) Vojenská policie plní tyto úkoly:

a) podílí se na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech,

b) podílí se na zabezpečování kázně a pořádku vojáky na veřejnosti,

c) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti,

d) působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán1) a šetří přestupky vojáků,1a)

e) pátrá po vojácích a po vojenském materiálu nebo po dalších věcech v majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany,

f) podílí se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany,

g) podílí se na ochraně utajovaných informací,

h) dohlíží nad bezpečností provozu vozidel ozbrojených sil a nad bezpečností provozu ostatních dopravních prostředků ve vojenských objektech,

i) řídí provoz vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích,

j) vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů2) vozidel ozbrojených sil,

k) vede evidenci vozidel ozbrojených sil a schvaluje technickou způsobilost vojenských vozidel,

l) vede evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů,

m) zajišťuje ochranu a doprovod určených osob, ochranu vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a vojenských objektů určených pro odbavení přepravovaných ústavních činitelů a určených osob (dále jen "chráněné osoby").

(2) Úkoly Vojenské policie při použití sil a prostředků Armády České republiky za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu stanoví Ministerstvo obrany.

(3) Vojenská policie plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon2a) nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

§ 4

Organizace Vojenské policie

(1) Organizační strukturu Vojenské policie stanoví ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu.

(2) V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenské policie, kterého jmenuje a odvolává ministr obrany po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech obrany. Náčelník Vojenské policie je přímo podřízen ministru obrany.

HLAVA DRUHÁ

POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY VOJENSKÉHO POLICISTY

Oddíl první

Povinnosti vojenského policisty

§ 5

(1) Při plnění úkolů Vojenské policie je vojenský policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.

(2) Pokud to okolnosti plněného úkolu dovolují, je vojenský policista při plnění úkolů spojených se zásahem do práv nebo svobod osob, povinen poučit tyto osoby o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně.

§ 6

Vojenský policista je povinen, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, provést i v době mimo službu služební zákrok, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar policejního sboru, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.

§ 7

Vojenský policista není povinen provést služební zákrok, jestliže

a) k jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,

b) tomu brání důležitý zájem služby.

§ 8

(1) Vojenský policista není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodu důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje

a) pátrací činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestné činnosti,

b) služební zákrok pod jednotným velením,

c) ochranu důležitého vojenského materiálu nebo vojenského objektu,

d) úkoly, jejichž nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení nového zákroku nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.

(2) Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je vojenský policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem chráněný úkolem, který plní.

(3) Vojenský policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky.

§ 9

(1) Vojenský policista je povinen při plnění úkolů prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti plněného úkolu dovolují.

(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením VOJENSKÁ POLICIE (VP) s identifikačním číslem nebo průkazem vojenského policisty s evidenčním číslem (dále jen "služební průkaz") nebo ústním prohlášením "Vojenská policie". Dopravní prostředky používané Vojenskou policií mají označení VOJENSKÁ POLICIE nebo VOJENSKÁ DOPRAVNÍ POLICIE.

(3) Ústním prohlášením "Vojenská policie" prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti plněného úkolu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti plněného úkolu dovolí.

§ 10

(1) Vojenský policista je povinen poskytnout každému na jeho žádost pomoc v rozsahu úkolů Vojenské policie.

(2) Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu ministr obrany.

Oddíl druhý

Oprávnění vojenského policisty

§ 11

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od vojáka, který může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ho vyzvat, aby se ihned nebo ve stanovenou dobu dostavil na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

(2) Každý voják je povinen požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

(3) Vysvětlení může odepřít pouze voják, který by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní, způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(4) Vysvětlení se nesmí požadovat od vojáka, který by tím porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(5) Vojenský policista je povinen předem vojáka poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.

(6) Nevyhoví-li voják bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předveden k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

(7) O předvedení vojáka sepíše vojenský policista úřední záznam.

(8) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 5 a 7 se obdobně vztahují i na osoby uvedené v § 2 písm. b). Odmítnou-li tyto osoby podat potřebné vysvětlení, je vojenský policista oprávněn je předvést na nejbližší útvar policejního sboru. Nevyužije-li vojenský policista tohoto oprávnění, je povinen osoby uvedené v § 2 písm. b) ihned propustit.

§ 12

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu a u vojáka též prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru.

(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat

a) každého vojáka,

b) osoby uvedené v § 2 písm. b),

aby prokázali svoji totožnost; ti jsou povinni výzvě vyhovět.

(3) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání služebních úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.

(4) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 3 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných služebních úkonů, jako je snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař.

(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od předvedení, je povinen ho propustit.

(6) Odmítnou-li nebo nemohou-li osoby uvedené v § 2 písm. b) prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je předvést na nejbližší útvar policejního sboru.

(7) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 13

Zajištění

(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit vojáka, který

a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo zdraví nebo život nebo zdraví jiných osob anebo majetek a po výzvě od takového jednání neupustí,

b) se pokusil při předvedení podle § 11 odst. 6 nebo § 12 odst. 3 o útěk,

c) byl přistižen při páchání trestného činu nebo přestupku anebo je z takového jednání důvodně podezřelý, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že bude v protiprávním jednání pokračovat nebo mařit řádné objasnění věci,

d) se neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo služebního přidělení.

(2) Pominou-li důvody zajištění, je vojenský policista povinen zajištěného vojáka ihned propustit.

(3) Voják může být zajištěn jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

(5) O zajištění vojáka sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 14

Umísťování zajištěných vojáků do cel předběžného zajištění

(1) Vojenský policista je oprávněn vojáka zajištěného podle § 13 umístit do cely předběžného zajištění, zřízené pro tento účel ve věznici vojenského útvaru (dále jen "cela").

(2) Před umístěním do cely odebere vojenský policista vojákovi věci, kterými by mohl ohrozit své zdraví nebo život anebo zdraví nebo život jiné osoby. Pro odebrání zdravotních pomůcek, jejichž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být zvláštní důvod. Vojenský policista sepíše seznam odebraných věcí, který podepíše spolu s vojákem umísťovaným do cely. Při propuštění vojáka z cely mu odebrané věci vrátí proti podpisu.

(3) Do cel se vždy umísťují odděleně

a) muži a ženy,

b) zajištění, u nichž lze předpokládat, že proti nim bude vedeno společné trestní řízení nebo jejich trestní věci spolu souvisejí,

c) ti, kteří se chovají agresivně.

(4) Vojáka, který je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro jeho umístění do zdravotnického zařízení nebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro jeho přijetí do zdravotnického zařízení.

(5) Zjistí-li vojenský policista, že voják, který má být umístěn v cele, je zraněn nebo upozorní-li voják na svou závažnější chorobu anebo je důvodné podezření, že tento voják takovou chorobou trpí, zajistí jeho lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře, zda voják může být umístěn v cele.

(6) Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat účelu podle odstavce 1. V cele nesmějí být předměty, které by mohly být zneužity k ohrožení života a zdraví umístěného vojáka nebo vojenského policisty.

(7) Nemá-li voják dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný, zapůjčí mu oděv vojenský útvar, u kterého je cela zřízena.

§ 15

Oprávnění k použití jiných prostředků proti vojákům chovajícím se násilně

(1) Vojákovi, který se chová násilně nebo ničí majetek nebo se pokouší o útěk, po marné výzvě, aby od takového jednání upustil, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu, a to způsobem, který nebude snižovat jeho lidskou důstojnost.

(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než voják od násilného chování upustí nebo než bude umístěn v cele, nejdéle však 2 hodiny; přitom musí být vojákovi umožněna poloha vsedě.

§ 16

Oprávnění odebrat zbraň

(1) Vojenský policista je oprávněn se přesvědčit, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň,3) jíž by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby, a odebrat ji.

(2) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je vojenský policista povinen při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby vrátit proti podpisu. Brání-li zákonné důvody odebranou zbraň vrátit, vystaví vojenský policista potvrzení o odebrání zbraně.

§ 17

Oprávnění k zastavování a prohlídce dopravních prostředků

(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidla řízená vojáky a vozidla ozbrojených sil.

(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet všechny dopravní prostředky ve vojenských objektech a všechny dopravní prostředky při vjíždění do vojenských objektů nebo vyjíždění z nich.

(3) Prohlídkou dopravních prostředků nesmí být sledován jiný zájem, než který je uveden v § 3 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), m).

§ 18

Oprávnění při provozu vozidel ozbrojených sil

(1) Vojenská policie objasňuje dopravní nehody vozidel ozbrojených sil ve vojenských objektech, u kterých není nutno konat vyšetřování.

(2) Při zastavování vozidel na pozemních komunikacích v souvislosti s řízením provozu vozidel ozbrojených sil má vojenský policista stejná práva jako příslušníci Policie České republiky.3a)

§ 19

Oprávnění zakázat vstup na určená místa

Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.

§ 19a

Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je podle zvláštních právních předpisů a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, poskytována osobní ochrana, je vojenský policista, který plní úkoly při ochraně uvedených osob, oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí a dopravních prostředků nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

(2) Prohlídku osob je vojenský policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. Prohlídku osoby provádí osoba stejného pohlaví.

(3) K prohlídce objektů musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z objektu by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka objektu, zavazadel, věcí a dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

Oprávnění při objasňování přestupků spáchaných vojáky

§ 20

(1) Vojenský policista je při objasňování jednání vojáků, které má znaky přestupku podle zvláštního právního předpisu,3b) oprávněn vyžadovat

a) orientační dechovou zkoušku,

b) lékařské vyšetření včetně odběru krve a moče ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky,

c) odborná vyjádření,3c)

d) výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu.

(2) Vojenský policista je dále oprávněn provádět ohledání místa, kde došlo k jednání, které má znaky přestupku, ohledání věci mající vztah k jednání, které má znaky přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. b) je voják povinen se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví.

§ 21

(1) Vojenský policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci, tuto věc vojákovi odejmout, lze-li mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí nebo může být zabrána.4)

(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(3) O odnětí věci sepíše vojenský policista úřední záznam a vojákovi vystaví potvrzení o odnětí věci.

(4) Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí nebo zabrání věci, je vojenský policista povinen věc neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil veliteli.

§ 21a

Oprávnění k používání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky

Vojenská policie při plnění úkolů podle § 3 písm. f) je oprávněna používat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku.

Oddíl třetí

Použití donucovacích prostředků a zbraně

§ 22

Donucovací prostředky

(1) Donucovací prostředky jsou:

a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,

b) slzotvorné prostředky,

c) obušek,

d) pouta,

e) služební pes,

f) technické prostředky k zabránění odjetí vozidla,

g) zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla,

h) zásahová výbuška,

i) úder střelnou zbraní,

j) hrozba namířenou střelnou zbraní,

k) varovný výstřel do vzduchu.

(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom se použije pouze takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.

(4) Vojenský policista může použít donucovacích prostředků uvedených v odstavci 1 vůči všem osobám, je-li sám těmito osobami napaden nebo je-li jimi ohrožen život nebo zdraví jiné osoby.

§ 23

Použití hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků a obušku

(1) Hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky a obušek je vojenský policista oprávněn použít, aby

a) zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby před protiprávním útokem, není-li po marné výzvě od útoku upuštěno, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,

b) zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob nebo úmyslnému poškozování majetku,

c) předvedl nebo zadržel osobu nebo zajistil vojáka, který klade aktivní odpor,

d) zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných a střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán.

(2) Hmaty a chvaty sebeobrany je vojenský policista oprávněn použít, aby předvedl nebo zadržel osobu nebo zajistil vojáka, který klade pasivní odpor.

§ 24

Použití pout

Pouta je vojenský policista oprávněn použít

a) ke spoutání zajištěného, zadrženého, zatčeného vojáka nebo vojáka, který má být dodán do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby a klade aktivní odpor nebo napadá jiné osoby nebo vojenského policistu anebo poškozuje majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustil, nebo je-li nebezpečí, že se pokusí o útěk,

b) ke vzájemnému připoutání dvou či více předváděných, zajištěných nebo zadržených vojáků, za podmínek uvedených pod písmenem a).

§ 25

Použití služebního psa

(1) Služebního psa je vojenský policista oprávněn použít,

a) aby zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby, není-li po marné výzvě upuštěno od útoku, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,

b) aby zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob nebo úmyslnému poškozování majetku,

c) aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,

d) k pronásledování vojáka nebo jiné osoby, která má být zajištěna, zadržena, zatčena nebo dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby,

e) aby donutil ukrývajícího se vojáka nebo jinou osobu, která má být zajištěna, zadržena, zatčena nebo dodána do výkonu trestu odnětí svobody anebo do vazby, k opuštění úkrytu.

(2) Vojenský policista používá služebního psa s náhubkem. Jestliže to povaha a intenzita útoku, popřípadě překonání odporu vyžaduje, použije služebního psa bez náhubku.

§ 26

Použití technických prostředků k zabránění odjetí vozidla

Technické prostředky k zabránění odjetí vozidla je vojenský policista oprávněn použít v případě, kdy se řidič vozidla odmítá i po opakované výzvě podrobit služebním úkonům prováděným vojenským policistou a z jeho jednání je zřejmé, že s vozidlem chce z místa odjet.

§ 27

Použití zastavovacího pásu a jiných prostředků k násilnému zastavení vozidla

(1) Zastavovací pás je vojenský policista oprávněn použít k násilnému zastavení vozidla, jehož řidič na opakovanou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů3a) nezastaví, jestliže je

a) bezohlednou jízdou ohrožen život, zdraví nebo majetek,

b) důvodné podezření, že se ve vozidle přepravují pachatelé některého zvlášť závažného zločinu nebo věci pocházející z této trestné činnosti anebo zbraně, střelivo nebo výbušniny pocházející z trestné činnosti.

(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 může vojenský policista k zastavení takového vozidla použít i jiné prostředky zejména vozidlo ozbrojených sil, povoz, stavební mechanismy apod.

§ 28

Použití zásahové výbušky

Zásahovou výbušku je vojenský policista oprávněn použít v uzavřeném prostoru proti nebezpečnému pachateli, který se na výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit úkryt.

§ 29

Použití úderu střelnou zbraní

Úderu střelnou zbraní je vojenský policista oprávněn použít v sebeobraně, zpravidla v zápase s útočníkem, nelze-li jeho odpor překonat jiným způsobem.

§ 30

Použití hrozby namířenou střelnou zbraní

Hrozby namířenou střelnou zbraní je vojenský policista oprávněn použít, aby

a) zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby,

b) zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,

c) překonal odpor směřující ke zmaření jeho služebního zákroku.

§ 31

Použití varovného výstřelu do vzduchu

Varovný výstřel do vzduchu je vojenský policista oprávněn použít jen v případech, ve kterých je oprávněn použít zbraně.

§ 32

Použití zbraně

Použití zbraně vojenským policistou se řídí zvláštním zákonem.6)

§ 33

Povinnosti vojenského policisty po použití donucovacích prostředků a zbraně

(1) Jestliže vojenský policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

(2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(3) Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je vojenský policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.

(4) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je vojenský policista povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.

(5) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu s tímto zákonem.

(6) Použije-li vojenský policista donucovacích prostředků nebo zbraně mimo místo svého služebního působení, ohlásí jejich použití nejbližšímu velitelství Vojenské policie. Na další postup se vztahují odstavce 4 a 5.

§ 34

Při služebních zákrocích Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně velitel zakročující jednotky. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky o použití donucovacích prostředků a zbraně se musí uchovat na zvukovém nebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně velitel zakročující jednotky postupuje podle § 33.

§ 35

Zvláštní omezení

Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků, obušku, pout, služebního psa, úderu střelnou zbraní a zbraně vyjma případů, jestliže útok těchto osob ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo život a zdraví jiných osob anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

HLAVA TŘETÍ

PRÁCE S INFORMACEMI

§ 35a

Obecná ustanovení o zpracování informací a osobních údajů Vojenskou policií

(1) Vojenská policie zpracovává v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

(2) Zpracovávané informace musí Vojenská policie zabezpečit před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou, odcizením, zneužitím nebo jiným neoprávněným zpracováním. Vojenská policie dále učiní nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozovaného informačního systému. Tímto nejsou dotčeny povinnosti podle zvláštního právního předpisu8).

§ 35b

Pořizování záznamů

(1) Vojenský policista je oprávněn, je-li to potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě také zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku.

(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je Vojenská policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

§ 35c

(1) Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne informace bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li zvláštní právní předpis pro poskytnutí informací Vojenské policii jiný režim9).

(2) Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z agendového informačního systému evidence občanských průkazů10), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů11), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů11), agendového informačního systému evidence obyvatel12), evidence údajů o mýtném13), katastru nemovitostí14), základního registru obyvatel15), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci15), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí15), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností15), informačního systému územní identifikace15), registru silničních vozidel16), centrálního registru silničních vozidel16), registru historických a sportovních vozidel16), registru řidičů17) a centrálního registru řidičů17) a informačního systému cizinců18) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.

(3) Vojenská policie je oprávněna žádat o poskytnutí informací podle odstavců 1 a 2 pouze způsobem, který jí umožní uchovávat identifikační údaje o útvaru Vojenské policie nebo o vojenském policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první jsou správce evidence nebo zpracovatel povinni zachovávat mlčenlivost.

(4) Opatření k evidenční ochraně osobních údajů chráněné osoby provádí na základě žádosti Vojenské policie Ministerstvo vnitra.

§ 35d

(1) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají (dále jen „subjekt údajů“), pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.

(2) Shromažďovat údaje o rasovém původu, náboženském nebo politickém přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo sexuálním chování lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

§ 35e

Zpracovávání osobních údajů při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů

(1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů je Vojenská policie při zpracovávání osobních údajů povinna

a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, a osobní údaje zpracovávat pouze k tomuto účelu a v rozsahu nezbytném k jeho naplnění,

b) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,

c) zpracovávat osobní údaje podle tohoto ustanovení odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie,

d) neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „úřad“) zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.

(2) Vojenská policie může při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů

a) zpracovávat nepřesné nebo neověřené osobní údaje; pokud je to možné, osobní údaje takto označí,

b) shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,

c) zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny,

d) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.

(3) Vojenská policie zpracovává osobní údaje podle odstavce 1 i bez souhlasu subjektu údajů; přitom je povinna dbát práva na ochranu jeho soukromého a osobního života. Není-li tím ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů, je Vojenská policie povinna subjektu údajů sdělit, že zpracovává jeho osobní údaje, nebo provést likvidaci jeho osobních údajů.

(4) Podle ustanovení této hlavy zpracovává Vojenská policie osobní údaje také při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.

§ 35f

Zpracovávání osobních údajů při pátrání po vojácích

(1) Vyhlásí-li Policie České republiky pátrání po vojákovi, je Vojenská policie oprávněna v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a zpracovávat citlivé údaje tohoto vojáka, je-li to nezbytné k jeho nalezení.

(2) Vojenská policie provede likvidaci osobních údajů vojáka uvedeného v odstavci 1 bez zbytečného odkladu po jeho nalezení. Likvidace osobních údajů nemusí být provedena,

a) byl-li voják pohřešován nebo hledán opakovaně,

b) lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešován nebo hledán, nebo

c) jsou-li jeho osobní údaje zpracovávány při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů.

§ 35g

Zveřejňování osobních údajů

Vojenská policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů nebo při pátrání po vojácích.

§ 35h

Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů

(1) Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracovávané osobní údaje i nadále potřebné při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů nebo při pátrání po vojácích. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracovávání osobních údajů, že již nejsou potřebné, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.

(2) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, jsou-li dále využívány při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.

§ 35i

Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů

(1) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů sdělí do 60 dnů ode dne jejího doručení bezplatně osobní údaje vztahující se k subjektu údajů, které zpracovává, pokud tomu nebrání důvody uvedené v odstavci 4. U osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle § 35k odst. 1 také uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a povahu takového příjemce.

(2) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů provede neprodleně po jejím doručení bezplatně

a) opravu, likvidaci nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k subjektu údajů nebo subjektu údajů poskytne vysvětlení. Pokud by opravou, likvidací nebo doplněním osobních údajů bylo ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů, může Vojenská policie místo těchto operací připojit k souboru opravné prohlášení,

b) označení údajů vztahujících se k subjektu údajů, jestliže subjekt údajů popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli. Toto označení se odstraní pouze se souhlasem subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu anebo úřadu.

(3) Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání žádosti předchozí.

(4) Vojenská policie žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by sdělením nebo likvidací došlo k ohrožení

a) předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů,

b) utajovaných informací, nebo

c) oprávněných zájmů třetí osoby.

(5) O vyřízení žádosti Vojenská policie žadatele písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů, vyrozumí žadatele písemně o tom, že nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k jeho osobě. Informace o vyřízení žádosti musí obsahovat poučení o tom, že žadatel má právo obrátit se na úřad.

§ 35j

Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů

(1) Vojenská policie předává nebo zpřístupňuje osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,

a) stanoví-li tak zvláštní právní předpis, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b) je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat,

c) je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku,

d) je-li to potřebné pro plnění úkolů bezpečnostních sborů České republiky, nebo

e) je-li to potřebné pro zajištění plnění úkolů ozbrojených sil České republiky.

(2) Vojenská policie předá osobní údaje podle odstavce 1 písm. b) na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány.

(3) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je Vojenská policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.

(4) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem Vojenské policie.

(5) Do zahraničí lze za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol, Evropskému policejnímu úřadu (Europol), zahraničnímu bezpečnostnímu sboru nebo příslušnému orgánu anebo instituci členského státu Evropské unie, a to i bez žádosti.

(6) Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů vyplývající z tohoto nebo zvláštního zákona.

(7) Vojenská policie dále může

a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo mezinárodní organizace předány osobní údaje, které Vojenská policie tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předala nebo zpřístupnila, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,

b) požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o zpracování předaných osobních údajů.

(8) K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se nevyžaduje povolení úřadu podle zvláštního právního předpisu.

(9) Vojenská policie informace nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 35k

Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

(1) Vojenská policie v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo

b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

(2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.


HLAVA ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 36

Náhrada škody

(1) Stát uhradí jinému členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu škodu v případě, že takový stát nebo orgán poskytl náhradu škody způsobené tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu Evropské unie nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.

(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, náhrada škody vzniklé činností Vojenské policie se řídí zvláštním zákonem7).

§ 36a

Způsob zevního označení Vojenské policie, vzory služebních průkazů, barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie upraví Ministerstvo obrany vyhláškou.

Vztahy Vojenské policie k právnickým a fyzickým osobám, Policii České republiky a obecní policii

§ 37

(1) Vojenská policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami a může požadovat od právnických a fyzických osob podklady a informace. Právnické osoby, vojáci a ostatní fyzické osoby jsou povinny požadované podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.

(2) Vojenský policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 11 odst. 3 anebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.

(3) Každý, koho Vojenská policie požádá o poskytnutí pomoci, je povinen, pokud se jedná o utajované informace a byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. O zproštění povinnosti mlčenlivosti platí obdobně ustanovení § 10 odst. 3.

§ 38

Vojenská policie při plnění svých úkolů spolupracuje s Policií České republiky a obecní policií, přičemž nezasahuje do jejich působnosti. Obsah spolupráce, součinnost a vzájemné vztahy upraví smlouva.

§ 39

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1992.


Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

1a) § 58 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

2) Vyhláška č. 277/1999 Sb., kterou se stanoví rozsah přípravy řidičů vozidel ozbrojených sil, kvalifikační předpoklady vojenského zkušebního komisaře řidičů a vzory vojenského řidičského průkazu a průkazu vojenského zkušebního komisaře řidičů.

2a) Například zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

3) § 89 odst. 5 trestního zákona.

3a) Vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

3c) Například zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 34 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 228/1991 Sb.

7) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších přepisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb.

16) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Přesunout nahoru