Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 462/1991 Sb.Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami

Částka 89/1991
Platnost od 20.11.1991
Účinnost od 11.11.1990
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

462

SDĚLENÍ

federálního ministerstva zahraničních věcí

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. prosince 1988 byla ve Vídni sjednána Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 7. prosince 1989.

S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 4. června 1991.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 1 dnem 11. listopadu 1990. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost v souladu se svým článkem 29 odst. 2 dnem 2. září 1991.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

ÚMLUVA

Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami

Smluvní strany této Úmluvy,

hluboce znepokojeny rozsahem a stoupajícím trendem nezákonné výroby, poptávky a obchodu s omamnými a psychotropními látkami, které představují vážné ohrození zdraví a blaha lidí a nepříznivě ovlivňují ekonomické, kulturní a politické základy společnosti,

rovněž hluboce znepokojeny stále vzrůstajícím šířením nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami mezi různými sociálními skupinami a zejména tím, že v mnohých oblastech světa jsou zneužívány děti jako konzumenti nedovolených omamných a psychotropních látek a jsou rovněž zneužívány při jejich nedovolené výrobě a obchodování, což představuje velké nebezpečí,

uznávajíce propojení mezi nedovoleným obchodem a dalšími formami organizované trestné činnosti s ním spojené, což podkopává zákonné hospodářství a ohrožuje stabilitu, bezpečnost a suverenitu států,

uznávajíce rovněž, že nedovolený obchod představuje mezinárodní trestnou činnost, jejíž potlačení vyžáduje naléhavou a prvořadou pozornost,

uvědomujíce si, že nedovolený obchod zajišťuje velké příjmy a je zdrojem značného majetku, což umožňuje mezinárodním zločineckým organizacím pronikat do vládních struktur, tyto rozkládat a podkopávat, do zákonné obchodní a finanční činnosti a do společnosti na všech jejích úrovních,

jsouce pevně rozhodnuty připravit osoby zabývající se nedovoleným obchodem o jejich zisky a tím zlikvidovat jejich hlavní hnací motiv,

usilujíce odstranit základní příčiny zneužívání omamných a psychotropních látek, včetně nedovolené poptávky po těchto látkách, jakož i ohromné zisky plynoucí z tohoto nedovoleného obchodu,

berouce v úvahu, že kontrolní opatření jsou nezbytná u některých látek, včetně těch, které obsahují prekurzory, chemikálie a rozpouštědla, používání při nezákonné výrobě omamných a psychotropních látek, jejichž snadní dostupnost vedla ke zvýšení pokoutní výroby omamných a psychotropních látek,

usilujíce o zlepšení mezinárodní spolupráce při potlačování nedovoleného obchodu na moři,

uznávajíce, že likvidace nedovoleného obchodu s narkotiky je kolektivní povinností všech států a za tímto účelem je potřebná koordinace úsilí v rámci mezinárodní spolupráce,

uznávajíce příslušnost Organizace spojených národů v oblasti kontroly omamných a psychotropních látek a přejíce si, aby mezinárodní orgány činné v oblasti kontroly působily v rámci této organizace,

opětovně potvrzujíce hlavní zásady existujících smluv o kontrole omamných a psychotropních látek a systém kontroly, který tyto představují,

uznávajíce potřebu posílit a doplnit opatření upravená Jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961 ve znění Protokolu z roku 1972 doplňujícího Jednotnou úmluvu o omamných látkách a Úmluvou o psychotropních látkách z roku 1971 ve snaze čelit závažnosti, rozsahu a složitosti nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jeho vážným důsledkům,

potvrzujíce důležitost významu upevnění a posílení účinných právních prostředků mezinárodní spolupráce v právní oblasti při potlačování mezinárodní trestné činnosti, jakou představuje nedovolený obchod s narkotiky,

přejíce si uzavřít komplexní, účinnou a operativní mezinárodní úmluvu, orientovanou zejména na boj proti nedovolenému obchodu, která bere v úvahu různé aspekty tohoto problému v jeho celistvosti, zejména pak ty, které nebyly předpokládány existujícími smlouvami o kontrole omamných a psychotropních látek,

se dohodly takto:

Článek 1

Definice

S výjimkou těch případů, kdy je výslovně uvedeno jinák, případně kde to vyžáduje souvislost, mají následující termíny v této Úmluvě níže uvedený význam:

a) „Úřad" znamená Mezinárodní úřad pro kontrolu omamných látek, vytvořeny na základě Jednotné úmluvy o omamných látkách z r. 1961 a této Úmluvy s doplňky, které byly do ní vneseny v souladu s Protokolem z r. 1972 doplňujícím Jednotnou úmluvu o omamných látkách z r. 1961;

b) „Rostlina Cannabis" označuje jakoukoliv rostlinu rodu Cannabis;

c) „Kokainový keř" označuje rostlinu jakéhokoliv druhu z rodu Erythroxylon;

d) „Komerční dopravce" znamená kteroukoliv osobu, případně kteroukoliv veřejnou, soukromou či jinou organizaci, která se zabývá dopravou osob, zboží či pošty za jakoukoliv úhradu;

e) „Komise" označuje Komisi pro omamní látky Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů;

f) „Konfiskace", které v příslušných případech zahrnuje zabavení, znamená definitivní zabavení majetku na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu;

g) „Sledování dodávka" znamená postup, kdy je povolen vývoz, průvoz nebo dovoz nezákonných případně podezření vyvolávajících zásilek omamných a psychotropních látel a látek uvedených v tabulce I nebo II v příloze této Úmluvy, případně alternativních prostředků, na území jednoho nebo několika států s uvědoměním a pod kontrolou jejich příslušných orgánů za účelem odhalení osob porušujících právo, které jsou takto označeny v souladu s odstavcem 1 článku 3 této Úmluvy;

h) „Úmluva z roku 1961" označuje Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961;

i) „Úmluva z roku 1961 s doplňky" znamená Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961 ve znění Protokolu z roku 1972 doplňujícího Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961;

j) „Úmluva z roku 1971" znamená Úmluvu o psychotropních látkách z roku 1971;

k) „Rada" je Hospodářská a sociální rada Organizace spojených národů;

l) „Zmrazení" nebo „obstavení" znamená dočasný zákaz převodu, přeměny, disponování nebo pohybu majetku, případně dočasné obstavení nebo zavedení kontroly majetku na základě nařízení vydaného soudem nebo příslušným orgánem;

m) „Nedovolený obchod" znamená nedovolené jednání uvedené v odstavcích 1 a 2 článku 3 této Úmluvy;

n) „Omamní látka" znamená jakoukoliv přírodní nebo syntetickou látku uvedenou v seznamech I a II Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;

o) „Opiový mák" je rostlina druhu Papaver somniferum L.;

p) „Výtěžky" znamenají jakýkoliv majetek získaný přímo nebo nepřímo v důsledku porušení práv ve smyslu odst. 1 článku 3;

r) „Majetek" znamená věci jakéhokoliv druhu, hmotné či nehmotné, movité či nemovité, hmatatelné či nehmatatelné, jakož i právní listiny nebo dokumenty zakládající právo na takový majetek či účast na něm;

s) „Psychotropní látka" je jakákoli přírodní nebo syntetická látka či jakýkoliv přírodní materiál uvedený v seznamech I, II, III, IV Úmluvy z roku 1971;

t) „Generální tajemník" je Generální tajemník Organizace spojených národů;

u) „Tabulka I" a „Tabulka II" jsou analogicky očíslované seznamy látek uvedené v příloze stávající Úmluvy, do kterých lze průběžně vnášet doplňky v souladu s článkem 12;

v) „Tranzitní stát" je stát, přes jehož území jsou převáženy omamné a psychotropní látky a látky uvedené v tabulce I a tabulce II, který není místem původu ani konečného určení takovýchto látek.

Článek 2

Rozsah použití Úmluvy

1. Cílem této Úmluvy je přispět ke spolupráci mezi smluvními stranami, aby mohly účinněji řešit různé problémy nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami, který má mezinárodní charakter. Při plnění svých závazků dle Úmluvy přijímají smluvní strany nutná opatření, včetně zákonodárných a organizačních v souladu se základními ustanoveními svých vnitrostátních právních řádů.

2. Smluvní strany plní své závazky podle této Úmluvy v souladu se zásadami svrchované rovnosti a územní celistvosti států a zásadou nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států.

3. Smluvní strana na území jiné strany neuplatňuje pravomoc a funkce, které spadají výluečně do kompetence orgánů této druhé strany v souladu s jejím národním zákonodárstvím.

Článek 3

Trestné činy a tresty

1. Každá smluvní strana přijme taková opatření, které mohou být nezbytná k tomu, aby jako trestné činy podle jejího trestního práva byly stanoveny, budou-li spáchány úmyslně:

a)

i) výroba, zhotovování, extrahování, příprava, nabídnutí, nabídnutí za účelem prodeje, rozšiřování, prodej, dodávání za jakýchkoliv podmínek, překupnictví, převoz, tranzitní přeprava, převážení, dovoz či vývoz jakékoliv omamné nebo psychotropní látky, porušující ustanovení Úmluvy z roku 1961, Úmluvy z roku 1961 s doplňky či Úmluvy z roku 1971;

ii) pěstování opiového máku, kokainových keřů nebo rostlin Cannabis za účelem výroby omamných látek v rozporu s ustanoveními Úmluvy z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;

iii) přechovávání, nebo nákup kterékoliv omamné nebo psychotropní látky za účelem kterékoliv z činností uvedených výše v pododstavci (i);

iv) zhotovení, převážení nebo šíření zařízení, materiálů nebo látek uvedených v tabulce I a v tabulce II, pokud je známo, že jsou určeny pro použití s cílem nedovoleného pěstování, výroby nebo zhotovení omamných nebo psychotropních látek;

v) organizování, řízení nebo financování jakýchkoliv trestných činů uvedených v pododstavcích (ii), (iii) nebo (iv);

b)

i) přeměna nebo převod majetku, pokud je známo, že tento majetek byl získán v důsledku jakéhokoliv trestného činu nebo trestných činů, označených jako takové v souladu s pododstavcem (a) tohoto odstavce, připadne v důsledku účasti na trestném činu nebo trestných činech za účelem ukrytí nebo zatajení nedovoleného zdroje příjmů, nebo za účelem poskytnutí pomoci kterékoliv osobě zúčastněné na spáchání trestného činu nebo trestných činů, aby se mohla vyhnout odpovědnosti za svoje činy;

ii) ukrytí nebo zatajování podstaty, zdroje, místa kde se nachází, způsobu šíření, převozu, práv k majetku, včetně práva vlastnického, pokud, je známo, že tento majetek byl získán v důsledku trestného činu nebo trestných činů a které jako takové byly stanoveny v souladu s pododstavcem (a) tohoto odstavce, případně v důsledku účasti na takovém trestném činu nebo trestných činech;

c) s výhradou svých ústavních principů a základních zásad jejich právního systému:

i) získaní, držba nebo užívání majetku, pokud v době jeho získaní bylo známo, že takovýto majetek byl získán v důsledku trestného činu nebo trestných činů, které byly jako takové stanoveny v souladu s pododstavcem (a) tohoto odstavce nebo v důsledku účasti na tomto trestném činu nebo trestných činech;

ii) držba zařízení nebo materiálů, nebo látek uvedených v tabulce I a tabulce II, pokud je známo, že se používají nebo jsou určeny k nedovolenému pěstování, výrobě, nebo zhotovování jakýchkoli omamných nebo psychotropních látek;

iii) veřejné podněcování nebo navádění jiných osob jakýmikoliv prostředky ke spáchání některého z trestných činů, označených jako takové v tomto článku, případně k nedovolenému používání omamných nebo psychotropních látek;

iv) účast, spolčení, spiknutí za účelem spáchání činu nebo činů, které jsou uvedeny v tomto článku, pokusy o dokonání takového trestného činu nebo činů, napomáhání, podněcování, navádění a rady ke spáchání trestného činu.

2. S výhradou svých ústavních principů a základních zásad svého právního systému přijme každá smluvní strana taková opatření, jež mohou být potřebná k uznání za trestní činy podle vlastního právního řádu, pokud jsou vykonávány úmyslně, přechovávání, získávání nebo pěstování jakýchkoliv omamných nebo psychotropních látek pro osobní potřebu při porušení Úmluvy z roku 1961, Úmluvy z roku 1961 s doplňky nebo Úmluvy z roku 1971.

3. Záměr, úmysl nebo účel jako prvky trestného činu uvedeného v bodě 1 tohoto článku mohou být stanoveny na základě objektivních faktických okolností.

4.

a) Každá smluvní strana určí, že za spáchání trestných činů uvedených v odstavci 1 tohoto článku budou stanoveny tresty, které budou brát úvahu závažnou povahu těchto trestných činů, jako uvěznění nebo jiné formy odnětí svobody, peněžité tresty a zabavení majetku.

b) Smluvní strany mohou stanovit, vedle stíhání a potrestání, že pachatel bude podroben takovým opatřením, jako jsou léčba, výchova, postpenitenciární péče, rehabilitace nebo resocializace.

c) Aniž by byla dotčena ustanovení předchozích pododstavců, v určitých případech méně závažné povahy mohou smluvní strany stanovit jako alternativu vedle stíhání či potrestání taková opatření, jako jsou výchova, rehabilitace nebo resocializace jakož i - je-li pachatel poživatelem omamných látek -léčba a postpenitenciarní péče.

d) Smluvní strany mohou stanovit místo stíhání nebo potrestání, případně jako doplněk ke stíhání nebo potrestání za trestný čin, který je jako takový označen podle odstavce 2 tohoto článku, opatření pro léčbu, výchovu, postpenitenciarní péči, rehabilitaci nebo resocializaci pachatele.

5. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy a jiné příslušné orgány, které mají jurisdikci, mohly brát v úvahu faktické okolnosti, které mohou způsobit, že spáchání trestných činů, které jsou jako takové označeny v odstavci 1 tohoto článku, bude zvlášť závažné, jako:

a) účast na spáchání trestného činu v rámci organizované kriminální skupiny, k níž pachatel náleží;

b) zapojení pachatele do jiných mezinárodně organizovaných trestných činností;

c) zapojení pachatele do jiných protiprávních činností, umožněných spácháním trestného činu;

d) použití násilí nebo zbraní pachatelem;

e) skutečnost, že pachatel zastává veřejný úřad a že trestný čin souvisí s tímto úřadem;

f) podřízení nebo zneužití mladistvých;

g) okolnost, že trestný čin byl spáchán v nápravném nebo školním zařízení, případně veřejném zařízení nebo v jejich bezprostřední blízkosti nebo na jiných místech, které využívají žáci nebo studenti pro školní, sportovní nebo společenskou činnost;

h) předchozí odsouzení, zejména za spáchání podobných trestných činů ať už v zahraničí nebo ve své zemi v rozsahu daném právním řádem příslušné smluvní strany.

6. Smluvní strany budou usilovat o to, aby diskreční práva podle jejich právních řádů, která se vztahují k trestnému stíhání osob za spáchání trestných činů označených jako takové v souladu s tímto článkem, byla vykonávána za účelem dosažení maximální účinnosti donucovacích opatření u těchto trestných činů, jakož i s naléhavou potřebou zabránit páchaní takových trestných činů.

7. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy nebo jiné příslušné orgány braly v úvahu závaznou povahu trestných činů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, jakož i okolností uvedených v odstavci 5 tohoto článku při zvažování možnosti dřívějšího propuštění nebo nepřijetí záruky za osoby odsouzené za takové trestné činy.

8. Každá smluvní strana v případě nutnosti stanoví v souladu se svým právním řádem prodlouženou promlčecí lhůtu pro trestní stíhání za jakýkoliv trestný čin, označený jako takový v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a prodlouženou promlčecí lhůtu v případech, kdy předpokládaný pachatel uniká před spravedlností.

9. Každá smluvní strana přijme v souladu se svým právním řádem opatření, jimiž zajistí, že osoba obžalovaná nebo odsouzená z trestného činu podle odstavce 1 tohoto článku, které se nachází na jejím území, se dostaví k trestnímu řízení.

10. S cílem spolupráce mezi smluvními stranami podle této Úmluvy, zejména pak spolupráce podle článků 5, 6, 7 a 9, nebudou trestné činy v souladu s tímto článkem považovány za trestné činy finanční či politické, nebo považovány za trestné činy politicky motivované, aniž by byla porušena ústavní omezení a základy právního řádu smluvních stran.

11. Nic v tomto článku nebude mít vliv na zásadu, že definování trestných činů podle tohoto článku, je vyhrazeno vnitrostátnímu právu smluvní strany a že tyto trestné činy budou stíhány a trestány v souladu s tímto právem.

Článek 4

Jurisdikce

1. Každá smluvní strana:

a) přijme takoví opatření, které mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3 v případech, kdy:

i) trestný čin byl spáchán na jejím území;

ii) trestný čin byl spáchán na palubě lodi plující pod její vlajkou nebo letadla, které bylo registrováno podle jejích zákonů v době spáchání trestního činu;

b) může přijmout taková opatření, jež mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže:

i) trestný čin byl spáchán jejím občanem nebo osobou, která má své trvalé bydliště na jejím území;

ii) trestný čin byl spáchán na palubě lodi, vůči které tato smluvní strana byla zmocněna přijmout opatření podle článku 17, pokud se tato jurisdikce bude vykonávat pouze na základě dohod nebo ujednání ve smyslu odstavců 4 a 9 tohoto článku;

iii) trestný čin je jedním z trestných činů, stanovených jako takové podle pododstavce (c) (iv) odstavce 1 článku 3 a byl spáchán mimo její území za účelem následného spáchání na jejím území trestného činu stanoveného podle odstavce 1 článku 3.

2. Každá smluvní strana:

a) přijme rovněž taková opatření, která mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které určila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a není vydán jiné smluvní straně z toho důvodu, že

i) trestný čin byl spáchán na jejím území nebo na palubě lodi, plující pod její vlajkou, či letadla, které bylo registrováno podle jejího práva v době spáchání trestního činu nebo

ii) trestný čin byl spáchán jejím občanem;

b) může též přijmout nezbytná opatření, které mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a není vydán jiné smluvní straně.

3. Tato Úmluva nevylučuje jakoukoliv trestní jurisdikci stanovenou smluvní stranou v souladu s jejím právním řádem.

Článek 5

Konfiskace

1. Každá smluvní strana přijme potřebná opatření ke konfiskaci:

a) výtěžků získaných z trestných činů stanovených podle odstavce 1 článku 3, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá takovým výtěžkům;

b) omamných a psychotropních látek, materiálů nebo zařízení, případně jiných prostředků užitých nebo určených k užití jakýmkoliv způsobem při spáchání trestných činů stanovených podle odstavce 1 článku 3.

2. Každá smluvní strana přijme rovněž nezbytná opatření k tomu, aby její příslušní orgány mohly identifikovat, sledovat, zmrazit nebo zabavit výtěžky, majetek, prostředky nebo jakékoliv jiné předměty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za účelem případné konfiskace.

3. Za účelem realizace opatření uvedených v tomto článku zmocní každá smluvní strana soudy nebo jiné příslušné orgány nařizovat, že bankovní, finanční nebo obchodní záznamy budou k dispozici nebo budou zabaveny. Smluvní strana neodmítne postupovat podle ustanovení tohoto odstavce s odvoláním na nutnost ochrany z důvodu bankovního tajemství.

4.

a) Na základě žádosti jiné smluvní strany, která má jurisdikci nad trestným činem stanoveným podle článku 3 odstavec 1, smluvní strana, na jejímž území se nacházejí výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci 1 tohoto článku:

i) předloží žádost za účelem vydání příkazu ke konfiskaci svým příslušným orgánům, a, bude-li takový příkaz vydán, zajistí jeho výkon; nebo

ii) postoupí svým příslušným orgánům příkaz ke konfiskaci vydaný dožadující smluvní stranou podle odstavce 1, za účelem výkonu v tom rozsahu, jenž se vztahuje na výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci 1, které se nacházejí na území dožádané smluvní strany.

b) Na základě žádosti podané jinou smluvní stranou podle tohoto článku, která má jurisdikci nad trestným činem stanoveným v souladu s článkem 3 odstavec 1, dožádaná smluvní strana přijme opatření k tomu, aby identifikovala, sledovala, zmrazila nebo zabavila výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za účelem případné konfiskace, jež bude nařízena buď dožadující smluvní stranou nebo, na základě žádosti podle pododstavce (a) tohoto odstavce, dožádanou smluvní stranou.

e) Rozhodnutí, případně opatření, stanovená v pododstavcích (a) a (b) tohoto odstavce, přijímá dožádaná smluvní strana v souladu s ustanoveními svého právního řádu a jeho procesními pravidly, nebo s dvoustrannými či mnohostrannými smlouvami, dohodami nebo ujednáními, které  mohou zavazovat dožadující smluvní stranu.

d) Ustanovení odstavců 6-19 článku 7 se provádějí mutatis mutandis. Dodatkem k informaci uvedené v odstavci 10 článku 7, žádosti předkládané na základě tohoto článku obsahují:

i) v případě žádosti uvedené v pododstavci (a) (i) tohoto článku, popis majetku podléhajícího konfiskaci a uvedení faktů, na které se odvolává dožadující smluvní strana a které postačují k tomu, aby dožádaná smluvní strana mohla vydat rozhodnutí v souladu s jejím právním řádem;

ii) v případě žádosti uvedené v pododstavci (a) (ii) ověřenou kopii rozhodnutí o konfiskaci vydaného dožadující smluvní stranou, na kterém se zakládá žádost, případně prohlášení s uvedením faktů a informací o rozsahu dožádaného výkonu rozhodnutí;

iii) v případě žádosti uvedené v pododstavci (b) uvedení faktů, na které se odvolává dožadující smluvní strana, a popis navrhovaných opatření.

e) Každá smluvní strana předloží generálnímu tajemníkovi texty svých zákonů a předpisů k provedení tohoto odstavce, jakož i texty následných změn těchto zákonů a předpisů.

ff) Bude-li některá smluvní strana podmiňovat přijetí opatření uvedených v pododstavcích (a) a (b) tohoto odstavce existencí příslušné smlouvy, pak bude tato smluvní strana pokládat tuto Úmluvu za nutný a dostatečný smluvní základ.

g) Smluvní strany budou usilovat o uzavření dvoustranných nebo mnohostranných smluv, dohod nebo ujednání za účelem zvýšení efektivnosti mezinárodní spolupráce podle tohoto článku.

5.

a) Smluvní strana, která provedla konfiskaci výtěžků nebo majetku na základě odstavce 1 nebo 4 tohoto článku, jimi disponuje v souladu se svým vnitrostátním právem a administrativními postupy.

b) Při postupu na základě žádosti jiné smluvní strany v souladu s tímto článkem může smluvní strana zvážit sjednání smluv:

i) o postoupení hodnoty takových výtěžků a majetku nebo prostředků získaných z prodeje takových výtěžků nebo majetku, nebo její podstatné části mezinárodním orgánům specializovaným na potlačování nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jejich zneužívání;

ii) o rozdělení, pravidelně nebo případ od případu, takových výtěžků nebo majetku nebo fondů získaných z prodeje takových výtěžků nebo majetku, s jinými smluvními stranami, způsobem stanoveným jejich právními nebo administrativními postupy nebo dvoustrannými či mnohostrannými smlouvami sjednanými za tímto účelem.

6.

a) Pokud výtěžky byly převedeny nebo přeměněny v jiný majetek, aplikují se opatření uvedená v tomto článku na tento majetek, nikoliv na výtěžky.

b) Pokud byly výtěžky smíseny s majetkem získaným ze zákonných zdrojů, podléhá tento majetek konfiskaci v rozsahu odpovídajícím odhadnuté hodnotě smísených výtěžků, aniž by byla dotčena oprávnění k zabavení nebo zmrazení,

c) Na nabytí jiných zisků, jejichž zdroji jsou:

i) výtěžky,

ii) majetek, do něhož byly převedeny nebo přeměněny výtěžky nebo

iii) majetek smísený s výtěžky,

se též vztahují opatření uvedená v tomto článku, a to stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako u výtěžků.

7. Každá smluvní strana může posoudit možnost zajištění přenosu důkazního břemene o zákonném nabytí předpokládaných výtěžků nebo jiného majetku podléhajících konfiskaci do té míry, aby takovéto opatření bylo v souladu s jejím vnitrostátním právem a s povahou jejího soudního a jiného řízení.

8. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána na úkor práv získaných bona fide třetími stranami.

9. Žádné ustanovení tohoto článku se nedotkne zásady, že opatření, která upravuje, budou definována a prováděna v souladu s vnitrostátním právem příslušné smluvní strany a za podmínek tímto právem stanovených.

Článek 6

Vydávání

1. Tento článek se použije na trestné činy stanovené smluvními stranami v souladu s článkem 3 odstavec 1.

2. Každý trestný čin, na který se tento článek vztahuje, bude pokládán za čin zahrnuty do kterékoliv smlouvy o vydávání pachatelů existující mezi smluvními stranami, jako trestný čin, jehož pachatel podléhá vydání. Smluvní strany se zavazují, že zahrnou takové trestné činy do každé smlouvy o vydávání pachatelů, jež mezi nimi bude uzavřena, jako trestné činy, jejichž pachatelé podléhají vydání.

3. Jestliže smluvní strana, která podmiňuje vydávání pachatelů existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání pachatele od jiné smluvní strany, s níž nemá uzavřenou smlouvu o vydávání, může pokládat tuto Úmluvu za právní základ pro vydání pachatele kteréhokoliv trestného činu, na nějž se tento článek vztahuje. Smluvní strany, které  vyžadují podrobné právní předpisy pro použití této Úmluvy jako právního základu pro vydání pachatele, posoudí možnost přijetí potřebných právních předpisů.

4. Smluvní strany, které  nepodmiňují vydávání pachatelů existencí smlouvy, uznají trestné činy, na něž se tento článek vztahuje, za trestné činy, které mohou mít za následek vzájemné vydání.

5. Vydávání pachatelů se bude uskutečňovat v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem dožádané smluvní strany nebo příslušnými smlouvami o vydávání, včetně důvodů, na jejichž základě může dožádaná smluvní strana vydání odmítnout.

6. Při posuzování žádostí obdržených v souladu s tímto článkem může dožádaná smluvní strana odmítnout splnění takovýchto žádostí, jestliže existují závažné důvody, umožňující jejím soudním nebo jiným příslušným orgánům domnívat se, že jejich splnění usnadní stíhání nebo potrestání jakékoliv osoby na základě její rasy, náboženství, občanství nebo politického přesvědčení, nebo z kterékoliv z těchto příčin způsobí újmu osobě, jíž se žádost týká.

7. Smluvní strany vynaloží úsilí, aby u trestných činů, na které se vztahuje tento článek, urychlily postupy vydávání pachatelů a zjednodušily s ním spojené požadavky na předkládání důkazů.

8. Berouce v úvahu ustanovení svého vnitrostátního práva a smluv o vydávání pachatelů smluvní strana poté, kdy se přesvědčí, že to vyžadují okolnosti mající urgentní povahu, jakož i na žádost dožadující strany, může uvalit na vyžadovanou osobu, která se nachází na jejím území, vazbu, případně přijmout jiní náležitá opatření k zajištění její přítomnosti v řízení o vydání.

9. Aniž by byl dotčen výkon jakékoliv trestní jurisdikce stanovené v souladu s jejím vnitrostátním právem, smluvní strana, na jejímž území se údajný pachatel nachází:

a) jestliže jej nevydá v souvislosti s trestným činem stanoveným v souladu s článkem 3 odstavec 1 na základě důvodů uvedených v článku 4 odstavec 2a), postoupí případ svým příslušným orgánům za účelem trestního stíhání, pokud s dožadující smluvní stranou nebylo dohodnuto jinak;

b) jestliže jej nevydá v souvislosti s takovým trestným činem, ohledně kterého založila svou jurisdikci podle článku 4 odstavec 2 pododstavec (b), postoupí případ příslušným orgánům k trestnímu stíhání, pokud dožadující smluvní strana nepožaduje něco jiného pro účely zachování vlastní jurisdikce.

10. Jestliže je vydání pachatele, vyžadovaného za účelem výkonu rozsudku, odmítnuto z důvodu, že pachatel je občanem dožádané smluvní strany, posoudí dožádaná smluvní strana - pokud to její právo dovoluje a v souladu se svými předpisy na žádost dožadující smluvní strany - otázku výkonu rozsudku nebo zbývající části rozsudku, který byl vynesen, v souladu s vnitrostátním právem dožádané smluvní strany.

11. Smluvní strany zváží sjednání dvoustranných nebo mnohostranných smluv, s cílem zvýšit účinnost vydávání pachatelů.

12. Smluvní strany zváží sjednání dvoustranných nebo mnohostranných smluv, a to buď případ od případu nebo obecné, s cílem usnadnit přepravu osob odsouzených k trestu odnětí svobody nebo jiným trestům za trestné činy, na něž se vztahuje tento článek, do jejich země, aby zde mohly vykonat své tresty.

Článek 7

Vzájemná právní pomoc

1. Smluvní strany si budou vzájemně poskytovat právní pomoc v nejširším měřítku, v souladu s tímto článkem, při vyšetřování, trestním stíhání a soudním jednání, které se týká trestných činů, stanovených v článku 3 odstavec 1.

2. Vzájemná právní pomoc poskytovaná v souladu s tímto článkem může být požadována za účelem:

a) provádění důkazů nebo svědectví od osob;

b) doručování soudních písemností;

c) vykonání prohlídek a zajištění majetku;

d) prohledání objektů a míst;

e) poskytování informací a důkazních prostředků;

f) poskytování originálů dokumentů nebo ověřených kopií příslušných dokumentů a materiálů, včetně dokumentů bankovních, finančních, firemních nebo obchodních;

g) identifikace a vyhledávání výtěžků, majetku, prostředků a jiných předmětů pro účely dokazování.

3. Smluvní strany si mohou vzájemně poskytovat právní pomoc i v jiné formě v rámci právního řádu dožádané smluvní strany.

4. Smluvní strany na žádost usnadní nebo podpoří, pokud to dovoluje jejich právní řád a praxe, přítomnost nebo dosažitelnost osob, včetně těch, které jsou ve vazbě, pokud souhlasí s poskytnutím pomoci ve vyšetřování nebo s účastí na řízení.

5. Smluvní strana neodmítne poskytnutí právní pomoci v souladu s tímto článkem s odvolením na bankovní tajemství.

6. Ustanovení tohoto článku nemají vliv na závazky vyplývající z jakýchkoliv jiných dvoustranných či mnohostranných smluv, které upravují nebo budou upravovat, zcela nebo částečně, poskytování vzájemné právní pomoci v trestních záležitostech.

7. Odstavce 8-19 tohoto článku se aplikují na žádosti předkládané na základě tohoto článku, pokud příslušné smluvní strany nejsou vázány jinou dohodou o vzájemné právní pomoci. Pokud tyto smluvní strany jsou vázány jinou dohodou, aplikují se příslušné ustanovení této dohody, pokud se smluvní strany nedohodly na použití odstavců 8-19 tohoto článku místo takové dohody.

8. Každá smluvní strana určí orgán, nebo v případě potřeby orgány, které budou povinny a zplnomocněny vyřizovat žádosti o poskytnutí právní pomoci, nebo je budou postupovat k vyřízení příslušným orgánům. O orgánu nebo orgánech pověřených za tímto účelem bude informován generální tajemník. Postoupení žádostí o poskytnutí vzájemné právní pomoci, případně jakýchkoliv zpráv, které se k nim vztahují, se provádí mezi orgány určenými smluvními stranami; toto ustanovení není na újmu právu smluvní strany požádovat, aby takovéto žádosti a zprávy jí byly předávány diplomatickou cestou a za mimořádných okolností prostřednictvím Mezinárodní kriminální policejní organizace, pokud je to možné.

9. Žádosti se vyhotovují v písemné formě v jazyce přijatelném pro dožádanou stranu. O jazyce nebo jazycích přijatelných pro každou smluvní stranu je informován generální tajemník. V mimořádných případech a v případě dohody mezi smluvními stranami se podobné žádosti mohou postupovat ústní formou, nicméně obratem se písemně potvrzují.

10. Žádosti o vzájemnou právní pomoc budou obsahovat:

a) informace o orgánu, který žádost podává,

b) podstatu problému a povahu vyšetřování, trestního stíhání nebo soudního řízení, k nimž se žádost vztahuje, jakož i název a funkce orgánu, který takové vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní projednávání provádí,

c) krátký výklad příslušných faktů s výjimkou těch, které se týkají obeznámení se soudními materiály,

d) popis požadované pomoci a podobné informace o libovolném konkrétním postupu, jehož použití si dožadující strana přeje,

e) dle možnosti údaje o osobě, místě pobytu a občanství příslušné osoby,

f) účel shromažďování důkazů, informací nebo přijetí opatření.

11. Dožádaná smluvní strana si může vyžádat doplňující informace, pokud jsou tyto informace nutné pro vyřízení žádosti v souladu s jejím vnitrostátním právem nebo pokud tyto informace mohou usnadnit vyřízení žádosti.

12. Žádost se vyřizuje v souladu s vnitrostátním právem dožádané smluvní strany a v rozsahu neodporujícím vnitrostátnímu právu této smluvní strany dle možnosti v souladu s procedurálními požadavky uvedenými v žádosti.

13. Dožadující smluvní strana bez předchozího souhlasu dožádané smluvní strany nepředá a nevyužije informace nebo důkazy, které jí byly poskytnuty dožádanou stranou, k provedení jiného vyšetřování, trestního stíhání nebe soudního řízení, než je to, které je uvedeno v žádosti.

14. Dožadující smluvní strana může požadovat, aby dožádaná strana uchovala v tajnosti existenci a podstatu žádosti s výjimkou toho, co je nutné pro vyřízení samotné žádosti. Pokud dožádaná strana nemůže splnit požadavek důvěrnosti, informuje o tom okamžitě dožadující stranu.

15. Vzájemná právní pomoc může být odmítnuta:

a) jestliže žádost neodpovídá ustanovením tohoto článku,

b) jestliže se dožádaná strana domnívá, že vyhovění žádosti může poškodit její svrchovanost, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné podstatné zájmy,

c) jestliže vnitrostátní právo zakazuje orgánům dožádané smluvní strany vyřizovat předkládanou žádost týkající se podobného trestného činu, pokud byl tento trestný čin předmětem vyšetřování, trestního stíhání nebo řízení v souladu s jejich vlastní jurisdikcí,

d) jestliže žádost odporuje ustanovením právního řádu dožádané smluvní strany, která se týkají vyřizování žádosti o poskytnutí právní pomoci.

16. Jakékoliv odmítnutí poskytnout vzájemnou právní pomoc musí být zdůvodněno.

17. Poskytnutí vzájemné právní pomoci může dožádaná strana odložit z toho důvodu, že by narušovalo právě probíhající vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení. V takovém případě bude dožádaná strana konzultovat s dožadující stranou, aby se určilo, zda právní pomoc může být poskytnuta v takové lhůtě a za takových podmínek, které dožádaná strana považuje za potřebné.

18. Svědek, znalec nebo jiná osoba, která souhlasí s poskytnutím svědecké výpovědi během projednání, případně pomoci při vyšetřování, trestním stíhání nebo soudním řízení na území dožadující smluvní strany, nepodléhá trestnímu stíhání, zatčení, potrestání nebo jiným omezením osobní svobody na tomto území v souvislosti s činností, trestnými činy a stíháním, které se vztahují k období do jeho odjezdu z území dožádané smluvní strany. Platnost záruky osobní bezpečnosti končí, jestliže svědek, znalec nebo jiná osoba měl v průběhu následujících 15 dnů, případně v průběhu jakéhokoliv období dohodnutého mezi smluvními stranami, počínaje termínem, kdy byl oficiálně vyrozuměn o tom, že jeho přítomnost již není pro soudní orgány nutná, možnost opustit toto území, avšak dobrovolně na tomto území zůstal, nebo poté, kdy je opustil, vrátil se o své vlastní vůli zpět.

19. Běžné výdaje spojené s vyřízením žádosti hradí dožádaná smluvní strana, pokud nebylo mezi smluvními stranami dohodnuto jinak. Jestliže vyřizování žádosti vyžaduje či si vyžádá podstatné výdaje, případně výdaje mimořádného charakteru, projednávají smluvní strany určení lhůt a podmínek pro vyhovění žádosti, jakož i způsob krytí těchto výdajů.

20. Smluvní strany posoudí dle potřeby možnost uzavření dvoustranných nebo mnohostranných smluv, nebo ujednání, které by odpovídaly účelům tohoto článku, zvýšily jeho význam a zajistily jeho provádění v praxi.

Článek 8

Předávání písemností

Smluvní strany posoudí možnost vzájemného předávání písemností pro vyšetřování trestných činů, stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1 v případech, kdy takové předání odpovídá zájmům řádného výkonu spravedlnosti.

Článek 9

Další formy spolupráce a přípravy kádrů

1. Smluvní strany budou úzce spolupracovat v souladu se svými vnitrostátními právními a administrativními řády s cílem zvýšení účinnosti opatření k výkonu práva za účelem potlačení trestných činů stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1. Smluvní strany zejména na základě bilaterálních a multilaterálních dohod:

a) vytvoří a budou udržovat komunikační kanily mezi odpovědnými národními orgány a službami pro zajištění spolehlivé a rychlé výměny informací týkajících se všech aspektů trestných činů stanovených v článku 3 odst. 1 a jestliže to příslušné strany budou považovat za vhodné, včetně návaznosti na příslušnou trestnou činnost;

b) budou vzájemně spolupracovat při vyšetřování trestných činů stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1 a majících mezinárodní charakter za účelem zjištění:

i) totožnosti, místa pobytu a činnosti osob, které jsou podezřelé z účasti na trestných činech stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1;

ii) přemístění výtěžku nebo majetku získaného v důsledku vykonání takovýchto trestných činů;

iii) přemístění omamných či psychotropních látek, látek uvedených v tabulce I a tabulce II této Úmluvy, jakož i prostředků určených pro využití při páchaní trestných činů;

c) ve vhodných případech a pokud to nebude v rozporu s vnitrostátními právními řády, vytvoří společné týmy, přičemž budou brat v úvahu potřebu ochrany osob a operací provádějících a prováděných v souladu s ustanoveními tohoto odstavce. Představitelé jakékoli smluvní strany v těchto týmech budou jednat jako zplnomocněnci příslušných orgánů strany, na jejímž území se má operace konat; ve všech těchto případech příslušné smluvní strany zajistí úplné dodržení svrchovanosti té smluvní strany, na jejímž území se daná operace bude konat;

d) v příslušných případech předají v potřebném množství vzorky látek pro analytické nebo výzkumné účely;

e) budou podporovat účinnou koordinaci mezi svými příslušnými institucemi a službami a výměnu pracovníků a jiných odborníků, včetně umístění styčných úředníků.

2. Každá smluvní strana v nezbytném rozsahu zahájí, vyvine nebo zdokonalí konkrétní programy přípravy personálu orgánů ochrany práva a ostatních orgánů, včetně celních orgánů, odpovídajících za potlačování trestných činů stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1. Takové programy se budou zejména týkat:

a) metod použitých při odhalování a potlačování trestných činů stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1;

b) tras a prostředků používaných osobami podezřelými z účasti na trestných činech stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1, zvláště v tranzitních státech, a příslušných protiopatření;

c) sledovém dovozu a vývozu omamných či psychotropních látek a látek obsažených v tabulce I a v tabulce II;

d) odhalování a sledování obratu příjmů a majetku získaného v důsledku páchání trestné činnosti, stanovené článkem 3 odstavec 1, omamných či psychotropních látek a látek obsažených v tabulce I a tabulce II, jakož i prostředků použitých nebo určených k použití při spáchání takovýchto trestných činů;

e) metod používaných pro předání, uschování nebo zatajení takových příjmů, majetku a prostředků;

f) shromažďování důkazů;

g) kontrolních metod v oblastech volného obchodu a svobodných přístavech;

h) moderních bezpečnostních metod.

3. Smluvní strany si budou vzájemně pomáhat při plánování a provádění výzkumných programů a při přípravě kádrů, určených pro předávání odborných znalostí v oblastech uvedených v odstavci 2 tohoto článku a s tímto cílem budou také v příslušných případech využívat oblastní a mezinárodní konference a semináře pro podnícení spolupráce a posouzení problémů společného zajmu, včetně speciálních problémů a potřeb tranzitních států.

Článek 10

Mezinárodní spolupráce a pomoc tranzitním státům

1. Smluvní strany spolupracují přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních nebo regionálních organizací za účelem poskytnutí pomoci a podpory tranzitním státům a zejména rozvojovým zemím, které takovou pomoc potřebují, formou programů technické spolupráce při potlačování nedovoleného obchodu, jakož i formou jiných opatření s tím souvisejících.

2. Smluvní strany se dále mohou zavázat, že přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních nebo regionálních organizací budou poskytovat finanční pomoc těmto tranzitním státům na rozšiřování a upevňování infrastruktury potřebné pro účinnou kontrolu a prevenci nedovoleného obchodu.

3. Smluvní strany mohou uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy nebo ujednání za účelem zvýšení účinnosti mezinárodní spolupráce při plnění tohoto článku a mohou v této souvislosti brát v úvahu finanční ujednání.

Článek 11

Sledované dodávky

1. Pokud to dovolují základní zásady jejich vnitrostátních právních řádů, budou smluvní strany přijímat nezbytná opatření a v rámci svých možností umožňovat využití sledovaných dodávek na mezinárodní úrovni, na základě dohod nebo ustanovení vzájemně přijatelných, za účelem identifikace osob, které se podílejí na trestných činech stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1, a trestního stíhání proti nim.

2. Rozhodnutí použít sledované zásilky se přijímají případ od případu a je možno tam, kde je to nutné, zvážit finanční vyrovnání s ohledem na výkon jurisdikce příslušnými stranami.

3. Nedovolené zboží, jehož sledované dodávky se provádějí v souladu s uzavřenými úmluvami, může být se souhlasem příslušných stran zachyceno a uchováno pro další dodavky, přičemž obsah omamných a psychotropních látek může být uchován nebo zabaven, případně úplně nebo částečně zaměněn.

Článek 12

Látky často používané při nezákonné výrobě omamných nebo psychotropních látek

1. Smluvní strany budou přijímat opatření, které budou pokládat za vhodná, k zamezení úniku látek uvedených v tabulce I a tabulce II používaných za účelem nedovolené výroby omamných nebo psychotropních látek a budou za tímto účelem navzájem spolupracovat.

2. Má-li smluvní strana nebo Úřad informace, které podle jeho názoru mohou vyžadovat zařazení některé látky do tabulky I nebo tabulky II, ohlásí to generálnímu tajemníkovi a poskytne mu informace na podporu tohoto oznámení. Postupy uvedené v odstavcích 2-7 tohoto článku se používají i tehdy, jestliže smluvní strana nebo Úřad mají informaci, které opravňuje vyloučení některé látky z tabulky I nebo tabulky II, případně převedení látky z jedné tabulky do druhé.

3. Generální tajemník předá takové oznámení a všechny informace, které považuje za závažné, smluvním stranám, Komisi a v případě, že hlášení zaslala smluvní strana, Úřadu. Smluvní strany sdělí své připomínky k oznámení generálnímu tajemníkovi a rovněž tak všechny dodatečné informace, které mohou Úřadu posloužit při vyhodnocování a Komisi při jejím rozhodování.

4. Pokud Úřad zjistí, s přihlédnutím k rozsahu, významu a různosti dovoleného použití látek a k možnosti a snadnosti použití alternativních látek, jak k povolenému použití, tak k nedovolenému zpracování nebo výrobě omamných a psychotropních látek, že

a) této látky se často používá k nedovolenému zpracovávání nebo výrobě omamných nebo psychotropních látek a že

b) objem a rozsah nedovoleného zpracování nebo výroby omamných nebo psychotropních látek vytváří vážné veřejné zdravotnické nebo sociální problémy, které opravňují k mezinárodním akcím, oznámí Úřad Komisi výsledky vyhodnocení této látky včetně pravděpodobného následku zařazení látky buď do tabulky I nebo tabulky II jak pro dovolené použití, tak pro nedovolené zpracování nebo výrobu, spolu s doporučeními monitorovacích opatření, pokud tato budou nutná ve světle tohoto vyhodnocení.

5. Komise s přihlédnutím k připomínkám předloženým smluvními stranami a k připomínkám a doporučeních Úřadu, jehož hodnocení ve vědeckých otázkách bude rozhodující, a rovněž s patřičným přihlédnutím ke všem ostatním závažným faktorům v této záležitosti, může při hlasování rozhodnout dvoutřetinovou většinou svých členů o zařazení látky do tabulky I nebo tabulky II.

6. Všechna rozhodnutí Komise učiněná na základě tohoto článku, budou oznámena generálním tajemníkem všem státům a jiným organizacím, které jsou a které mají právo stát se stranami této Úmluvy a členy Úřadu. Takovéto rozhodnutí vstupuje pro každou smluvní stranu v platnost 180 dní po datu takového oznámení.

7.

a) Rozhodnutí, která učiní Komise na základě tohoto článku, podléhají přezkoumání Radou na žádost kterékoli smluvní strany, se kterou se obrátila během 180 dní od data oznámení rozhodnutí. Žádost o přezkoumání bude zaslána generálnímu tajemníkovi spolu se všemi příslušnými informacemi, na kterých se žádost o přezkoumaní zakládá.

b) Generální tajemník zašle kopie žádosti o přezkoumání a příslušné informace Komisi, Úřadu a všem smluvním stranám a vyzve je, aby do 90 dní zaslaly připomínky. Všechny došlé připomínky budou předloženy ke zvážení Radě.

c) Rada může rozhodnutí Komise potvrdit nebo zrušit. Oznámení o rozhodnutí Rady bude zasláno všem státům, které jsou nebo se mohou stát smluvními stranami této Úmluvy, Komisi a Úřadu.

8.

a) Smluvní strany, aniž by byla dotčena celková povaha ustanovení odstavce 1 tohoto článku a rovněž ustanovení úmluvy z r. 1961, této Úmluvy s doplňky a Úmluvy z r. 1971, realizují taková opatření, které pokládají za potřebná pro kontrolu výroby a šíření látek uvedených v tabulce I a tabulce II této Úmluvy.

b) Za tímto účelem mohou smluvní strany:

i) provádět kontrolu všech osob a podniků, které vyrábějí a distribuují takové látky nebo se na této výrobě a šíření podílejí,

ii) kontrolovat pomocí licencí podniky a zařízení, kde může docházet k takovéto výrobě a distribuci,

iii) požadovat od majitelů licence povolení na provádění výše uvedených operací,

iv) vzhledem k současné konjunktuře trhu nepřipustit, aby výrobci a distributoři soustředili větší množství těchto látek, než je nutné pro normální činnost.

9. Každá smluvní strana bude s ohledem na látky z tabulky I a tabulky II činit tato opatření:

a) vytvoří a bude udržovat systém sledování mezinárodního obchodu s látkami zařazenými do tabulky I a tabulky II, aby se usnadnilo zjišťování podezřelých transakcí. Takovéto monitorovací systémy budou používány v úzké spolupráci s výrobci, dovozci, vývozci, osobami oprávněnými k distribuci ve velkém, osobami oprávněnými k distribuci v malém, které budou příslušné státní orgány informovat o podezřelých objednávkách a transakcích;

b) bude zabezpečovat zabavení každé látky zařazené do tabulky I nebo do tabulky II, pokud existuje dostatečný důkaz, že má být použita k nedovolenému zpracování nebo výrobě omamných nebo psychotropních látek;

c) uvědomí co nejdříve příslušné státní orgány a služebny příslušných smluvních stran v případě, že existuje důvod k domněnce, že dovoz, vývoz nebo průvoz jakékoliv látky z tabulky I nebo tabulky II se uskutečňuje za účelem nedovoleného zpracování nebo výroby omamných nebo psychotropních látek, včetně podrobných informací o prostředcích placení a jakýchkoliv dalších podstatných skutečnostech, které vedly k této domněnce;

d) bude požadovat, aby dovozy a vývozy byly řádně označeny a opatřeny dokumenty. Obchodní dokumenty, jako faktury, seznamy lodního nákladu, nákladní listy (konosamenty), celní dokumenty a další dopravní doklady musí obsahovat názvy dovážených nebo vyvážených látek, jak jsou uvedeny v tabulce I nebo tabulce II, dovážené nebo vyvážené množství látky a jméno a adresu dovozce, vývozce a příjemce zásilky, pokud je k dispozici;

e) zabezpečí, že dokumenty uvedené v pododstavci d) budou uchovány po dobu nejméně dvou let a že budou přístupné příslušným státním orgánům ke kontrole.

10. a) K doplnění ustanovení odstavce 9 a na základě žádosti příslušné strany, odeslané generálnímu tajemníkovi, zabezpečí každá smluvní strana, z jejíhož území se bude provádět vývoz jakékoliv látky z tabulky I, že před takovým vývozem poskytnou její příslušné orgány příslušným orgánům dovážející země tyto informace:

i) jméno a adresu vývozce a dovozce, a pokud existuje, příjemce zásilky,

ii) označení látky zařazené do tabulky I,

iii) množství látky, jež má být vyvezené,

iv) předpokládaný hraniční přechod a předpokládané datum odeslání,

v) jakoukoliv další informaci, o které smluvní strany uzavřely vzájemnou úmluvu,

b) Smluvní strana může přijmout tvrdší anebo přísnější opatření ke kontrole ve srovnání s těmi, jež jsou uvedena v tomto odstavci, pokud jsou podle jejího názoru takováto opatření žádoucí nebo nutná.

11. Pokud jedna smluvní strana poskytne informaci druhé smluví straně v souladu s odstavci 9 a 10 tohoto článku, může smluvní strana, která tuto informaci poskytla, žádat, aby smluvní strana, která informaci obdrží, zachovala důvěrnost jakéhokoliv obchodního, služebního, hospodářského nebo služebního tajemství nebo obchodní operace.

12. Každá smluvní strana bude Úřadu každoročně zasílat formou a způsobem, který stanoví Úřad, a na formulářích, které dá k dispozici Úřad, následující informace:

a) o zabavených množstvích látek zařazených do tabulky I a do tabulky II a o jejich původu, pokud je znám;

b) o jakékoli látce nezařazené do tabulky I nebo do tabulky II, o které bylo zjištěno, že byla použita k nedovolenému zpracování nebo k výrobě omamných nebo psychotropních látek a o které smluvní strany soudí, že je natolik významná, aby na ni byl upozorněn Úřad;

c) o druzích úniku a metodách nedovolené výroby.

13. Úřad bude každoročně podávat Komisi zprávu o plnění tohoto článku a Komise bude periodicky přezkoumávat přiměřenost a správnost tabulky I a tabulky II.

14. Ustanovení tohoto článku se netýká farmaceutických přípravků ani jiných přípravků obsahujících látky z tabulky I nebo z tabulky II, jejichž složení je takové, že tyto látky nemohou být snadno použity nebo opětovně získány pomocí dostupných prostředků.

Článek 13

Materiály a zařízení

Smluvní strany přijmou taková opatření, které pokládají za nutná za účelem zamezení obchodu s materiály a zařízeními a jejich úniku pro nedovolenou výrobu nebo zhotovování omamných prostředků a psychotropních látek, a za tímto účelem budou spolu vzájemně spolupracovat.

Článek 14

Opatření k vykořenění nedovoleného pěstování narkotických rostlin a k omezení nedovolené poptávky po omamných a psychotropních látkách

1. Žádná opatření, která smluvní strany přijmou v souladu s touto Úmluvou, nebudou méně přísná, než ustanovení týkající se vykořenění nezákonného pěstování rostlin, které obsahují omamné a psychotropní látky, a umožňující likvidaci nedovolené poptávky po omamných a psychotropních látkách, uvedená v Úmluvě z roku 1961, této Úmluvě s doplňky a Úmluvě z roku 1971.

2. Každá smluvní strana přijme příslušné opatření zabraňující nezákonně pěstovat a umožující likvidovat rostliny, které obsahují omamné nebo psychotropní látky, jako je opiový mák, keře koka a rostliny konopí, nezákonné pěstované na jejím území. Přijatá opatření budou respektovat základní lidské práva a brát patřičný ohled na tradiční formy zákonného použití těchto rostlin a rovněž na ochranu životního prostředí.

3.

a) Smluvní strany mohou spolupracovat za účelem zvýšení účinnosti úsilí o likvidaci. Tato spolupráce může, mimo jiné, zahrnovat tam, kde to připadá v úvahu, podporu integrovaného rozvoje zemědělských oblastí, vedoucí k ekonomicky výhodným alternativám rostlinné výroby. Dříve, než dojde k realizaci těchto zemědělských rozvojových programů, měly by brát v úvahu takové skutečnosti jako přístup k trhům, dostupnost zdrojů a převládající sociálně ekonomické podmínky. Smluvní strany se mohou dohodnout i na dalších vhodných formách spolupráce.

b) Smluvní strany budou podporovat také výměnu vědeckotechnických informací a provádění výzkumu v oblasti vykořenění nedovoleného pěstování.

c) V těch případech, kdy smluvní strany mají společné hranice, budou usilovat o spolupráci při realizaci likvidačních programů zabraňujících nezákonnému pěstování v přilehlých hraničních oblastech.

4. Za účelem snížení utrpení lidí a likvidace finančních podnětů pro nedovolený obchod přijímají smluvní strany vhodní opatření zaměřená na likvidaci nebo omezení nedovolené poptávky po omamných prostředcích a psychotropních látkách. Tato opatření se mohou případně opírat o doporučení Organizace spojených národů, odborných organizací Organizace spojených národů, jako je Světová zdravotnická organizace, a jiných kompetentních mezinárodních organizací, jakož i o komplexní mezidisciplinární plán, který byl přijat na Mezinárodní konferenci o boji se zneužíváním omamných prostředků a jejich nezákonným obchodováním, konané v roce 1987, a to v takovém rozsahu, který se týká vládních i nevládních institucí, činnosti jednotlivých osob a organizací v oblasti prevence proti narkomanii, léčby a obnovení pracovní schopnosti u narkomanů. Smluvní strany mohou uzavírat dvoustranní nebo mnohostranní smlouvy nebo sjednávat smlouvy, zaměřené na likvidaci nebo omezení poptávky po omamných nebo psychotropních látkách.

5. Smluvní strany mohou rovněž přijímat nezbytná opatření pro urychlené zničení nebo zákonné využití omamných či psychotropních látek a látek uvedených v tabulce I a tabulce II, které jsou zabaveny, případně které byly konfiskovány, jakož i pro zajištění povolení použít tyto látky jako důkaz.

Článek 15

Komerční dopravci

1. Smluvní strany podniknou patřičná opatření, aby se dopravní prostředky používané komerčními dopravci nezneužívaly k provádění trestných činů stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1; tato opatření mohou zahrnovat i zvláštní ujednání s komerčními doprávci.

2. Každá smluvní strana bude od komerčních dopravců vyžadovat, aby podnikli přiměřená preventivní opatření, která by zabránila zneužívání jejich dopravních prostředků k trestným činům v souladu s článkem 3 odstavec 1. Tato preventivní opatření mohou zahrnovat:

a) jestliže komerční dopravce má své hlavní podnikatelské sídlo na území smluvní strany:

i) výcvik zaměstnanců k odhalování podezřelých zásilek nebo osob;

ii) podporu příznivého vztahu zaměstnanců k jejich povinnostem;

b) jestliže dopravce podniká na území smluvní strany:

i) kde je to možné, včasné předložení předem prohlášení o nákladu;

ii) na kontejnerech používání patřičných, individuálně ověřených plomb;

iii) operativní míření podezřelých okolností, které se mohou vztahovat k trestným činům podle článku 3 odstavec 1, příslušným orgánům.

3. Každá smluvní strana bude dbát o to, aby se zajistilo, že komerční dopravci a příslušné orgány na hraničních přechodech a jiných místech celního odbavování budou spolupracovat s cílem zabránit nedovolenému přístupu k dopravním prostředkům a k nákladu a přijímat příslušná bezpečnostní opatření.

Článek 16

Obchodní doklady a označování exportních nákladů

1. Každá smluvní strana bude vyžadovat, aby zákonně vyvážené omamné prostředky a psychotropní látky byly opatřeny řádnými dokumenty. Jako doplněk k požadavkům předkládaným k dokumentaci v souladu s článekm 31 Úmluvy z roku 1961 a článkem 12 Úmluvy z roku 1971 musí obchodní doklady, jako faktury, nákladní listy, celní, dopravní a jiné nákladní doklady obsahovat názvy vyvážených omamných a psychotropních látek, jméno a adresu vývozce, dovozce a adresu a jméno příjemce zboží, pokud je k dispozici.

2. Každá smluvní strana bude vyžadovat, aby zásilky vyvážených omamných a psychotropních látek nebyly označovány nesprávně.

Článek 17

Nedovolený obchod na moři

1. Smluvní strany budou v souladu s mezinárodním mořským právem spolupracovat v nejširší možné míře s cílem potlačení nedovoleného obchodu na moři.

2. Jestliže smluvní strana, která má rozumné důvody se domnívat, že loď plující pod její vlajkou nebo loď, která nevztyčila vlajku nebo své znaky registrace, je používána pro nedovolený obchod, požádá ostatní smluvní strany o pomoc při potlačování jejího zneužívání k tomuto účelu; takto požádané smluvní strany poskytnou tuto pomoc v mezích svých možností.

3. Smluvní strana, která má rozumné důvody se domnívat, že loď, která využívá svobody plavby v souladu s mezinárodním právem a pluje pod vlajkou nebo vztyčuje znaky registrace jiné smluvní strany, se účastní na nedovoleném obchodu, může o tom vyrozumět stát vlajky a vyžádat si potvrzení o registraci a v případě, že jej získá, může požádat stát vlajky o povolení přijmout ve vztahu k lodi příslušná opatření.

4. V souladu s odstavcem 3, případně v souladu s platnými vzájemnými smlouvami mezi nimi nebo jakoukoliv jinou dohodou nebo ujednáním, kterých bylo mezi smluvními stranami dosaženo, může stát vlajky dožadujícímu státu povolit, mimo jiné

a) vstup na loď

b) provést prohlídku lodi,

e) přijmout příslušná opatření ve vztahu k této lodi, osobám a nákladu na palubě, jestliže bude prokázána účast na nedovoleném obchodu.

5. V případě přijetí opatření na základě tohoto článku budou příslušné smluvní strany brát patřičný ohled na nutnost neohrozit bezpečnost života na moři, lodi nebo nákladu, jakož i nepoškodit obchodní, bezpečnostní a jiné zákonní zájmy státu vlajky nebo jakéhokoliv jiného dotčeného státu.

6. Stát vlajky může v souladu se svými závazky, vyplývajícími z odstavce 1 tohoto článku, omezit svoje povolení podmínkami, které musí být schváleny jím a dožadující smluvní stranou, včetně podmínek, které se týkají odpovědnosti.

7. Pro účely odstavců 3 a 4 tohoto článku každá smluvní strana urychleně odpoví na dotaz druhé smluvní strany s cílem stanovit, zda příslušná loď je registrována podle jejích vnitrostátních předpisů, a na žádost o povolení podle předchozího odstavce. V době přístupu k této Úmluvě určí každá smluvní strana orgán příslušný k přijímání a vyřizování těchto žádostí. Orgán určený smluvní stranou k tomuto účelu bude oznámen prostřednictvím generálního tajemníka všem ostatním smluvním stranám do jednoho měsíce od jeho určení.

8. Smluvní strana, která učinila opatření podle tohoto článku, bude neprodleně informovat příslušný stát vlajky o výsledcích těchto opatření.

9. Smluvní strany posoudí možnost uzavření dvoustranných nebo regionálních smluv nebo ujednání s cílem provádět ustanovení tohoto článku nebo zvýšit jejich účinnost.

10. Opatření, která se přijímají na základě odstavce 4 tohoto článku, provádějí výlučně vojenské lodě nebo vojenská letadla, případně jiné lodě nebo letadla, které mají výrazné vnější označení dovolující jejich identifikaci, že jsou ve vládní službě, a zplnomocněné pro tyto účely.

11. Při jakýchkoliv akcích prováděných v souladu s tímto článkem je třeba brát patřičný ohled na nutnost neztěžovat nebo nepoškozovat výkon práv a povinností, jakož i jurisdikci pobřežních států v souladu s mezinárodním mořským právem.

Článek 18

Svobodné obchodní zóny a svobodné přístavy

1. Za účelem potlačení nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a látkami uvedenými v tabulce I a tabulce II ve svobodných zónách a svobodných přístavech přijmou smluvní strany opatření, která nebudou méně přísná než opatření v kterékoliv jiné části jejich území.

2. Smluvní strany budou usilovat o to,

a) aby byl sledován pohyb zboží a osob ve svobodných obchodních zónách a svobodných přístavech, a k tomu účelu zmocní příslušné národní orgány k prohlídce nákladu, připlouvajících a odplouvajících lodí, včetně zábavných jacht a rybářských lodí, jakož i letadel a vozidel a v případě potřeby k provádění kontroly členů posádky a cestujících, jakož i jejich zavazadel;

b) aby byl vytvořen a využíván systém k odhalování nákladů podezřelých z toho, že obsahují omamné a psychotropní látky a látky uvedené v tabulce I a tabulce II, které se do svobodných obchodních zón a přístavů dovážejí, případně se z nich vyvážejí;

c) aby byly vytvořeny systémy hlídek v docích, na letištích a v bodech hraniční kontroly ve svobodných obchodních zónách a svobodných přístavech.

Článek 19

Využití poštovních zásilek

1. V souladu se svými závazky podle Úmluvy o Světové poštovní unii, jakož i se základními zásadami svých vnitrostátních právních řádů, smluvní strany přijmou opatření proti zneužívaní pošty k nedovolenému obchodu a k tomuto účelu budou vzájemně spolupracovat.

2. Opatření podle odstavce 1 tohoto článku budou zahrnovat zejména:

a) koordinování preventivní a represivní opatření, která budou odrazovat od zneužívání pošty k nedovolenému obchodu;

b) zavedení a využívání zplnomocněných orgánů k ochraně zákonů, techniky určené k detekci nedovolených omamných a psychotropních látek a látek uvedených v tabulce I a tabulce II v poštovních zásilkách;

c) legislativní opatření určená k tomu, aby umožnila použití vhodných prostředků k zajištění důkazů potřebných pro soudní řízení.

Článek 20

Informace podávané smluvními stranami

1. Smluvní strany budou podávat Komisi prostřednictvím generálního tajemníka informace o účinnosti této Úmluvy na jejich území, a to zejména:

a) texty zákonů a předpisů přijatých za účelem zajistit plnění této Úmluvy;

b) podrobné informace o otázkách, které se týkají nedovoleného obchodu a spadají pod jejich jurisdikci, které pokládají za důležité z důvodu odhalených nových tendencí a množství, které je do tohoto obchodu zahrnuto, jakož i zdrojů k získávání látek nebo postupů, které používají osoby při nedovoleném obchodu.

2. Smluvní strany budou podávat dané informace způsobem a v termínech, které stanoví Komise.

Článek 21

Funkce Komise

Komise je oprávněna zkoumat všechny otázky, které mají vztah k cílům této Úmluvy, zejména:

a) na základě informace předložené smluvními stranami v souladu s článkem 20 Komise sleduje plnění této Úmluvy;

b) může předkládat návrh a obecná doporučení na základě posouzení informací obdržených od smluvních stran;

c) může upozorňovat Úřad na jakékoliv otázky, které mohou mít vztah k jejím funkcím;

d) přijme ke kterékoliv otázce, kterou jí Úřad předá k posouzení v souladu s odstavcem 1 b) článku 22, taková opatření, které uzná za vhodná;

e) může v souladu s procedurálními postupy uvedenými v článku 12 zanášet do tabulky I a tabulky II změny;

f) může upozorňovat státy, které nejsou smluvními stranami, na rozhodnutí a doporučení, které přijímá v souladu s touto Úmluvou s tím, aby tyto smluvní strany prozkoumaly otázku možnosti přijmout opatření v souladu se zmíněnou Úmluvou.

Článek 22

Funkce Úřadu

1. Aniž by byly dotčeny funkce Komise podle článku 21 této Úmluvy a funkce Úřadu a Komise na základě Úmluvy z roku 1961, této Úmluvy s doplňky a Úmluvy z roku 1971:

a) Jestliže na základě informací poskytnutých generálnímu tajemníkovi nebo Komisi, případně informace poskytnuté orgány Organizace spojených národů má Úřad důvod se domnívat, že cíle této Úmluvy v otázkách, které se týkají jeho kompetence, se neplní, může Úřad požádat smluvní stranu nebo strany, aby mu předložily příslušnou informaci;

b) ve vztahu k článkům 12, 13 a 16:

i) do přijetí opatření na základě pododstavce a) tohoto článku může Úřad, bude-li to považovat za nutné, vyzvat příslušnou smluvní stranu, aby učinila taková opatření k nápravě, které se za daných okolností jeví jako nutná pro realizaci ustanovení článků 12, 13 a 16, a 16,

ii) do přijetí opatření na základě pododstavce (iii), který následuje, pokládá Úřad své kontakty příslušnou smluvní stranou na základě předchozích pododstavců za důvěrné;

iii) shledá-li Úřad, že příslušná smluvní strana nepřijala opatření k nápravě, když o to byla požádána na základě tohoto pododstavce, může na tuto otázku upozornit smluvní strany, Radu i Komisi. V každém materiálu, který publikuje Úřad na základě tohoto pododstavce, jsou uváděny rovněž názory příslušné smluvní strany, jestliže tato o to požádá.

2. Každá smluvní strana se pozve k účasti na zasedání Úřadu, na kterém je podle tohoto článku projednávána otázka, na níž má přímý zájem.

3. V případě, že rozhodnutí Úřadu přijímané podle tohoto článku nebylo přijato jednomyslně, bude též uvedeno stanovisko menšiny.

4. Rozhodnutí Úřadu podle tohoto článku budou přijímána dvoutřetinovou většinou všech členů Úřadu.

5. Při plnění svých funkcí v souladu s odstavcem 1 (a) tohoto článku zajišťuje Úřad důvěrnost veškerých informací, které má k dispozici.

6. Odpovědnost Úřadu podle tohoto článku se nevztahuje na realizaci smluv nebo dohod uzavřených mezi smluvními stranami v souladu s ustanoveními této Úmluvy.

7. Ustanovení tohoto článku se použijí v případě sporů mezi smluvními stranami, na něž se vztahují ustanovení článku 32.

Článek 23

Zprávy Úřadu

1. Úřad každoročně připravuje zprávu o své činnosti, které obsahuje rozbor informací, které má Úřad k dispozici, a v příslušných případech výklad, pokud o něj smluvní strany požádaly, spolu s poznámkami a doporučeními, která může Úřad vnést. Úřad může sestavovat doplňující materiály, které pokládá za nutné. Materiály se předkládají Radě prostřednictvím Komise, která může vznést připomínky, které pokládá za účelné.

2. Materiály Úřadu se rozesílají smluvním stranám a poté jsou publikovány generálním tajemníkem. Smluvní strany povolují jejich neomezené rozšiřování.

Článek 24

Použití přísnějších opatření než vyžaduje Úmluva

Strana může přijímat tvrdší nebo přísnější opatření než stanoví tato Úmluva, jestliže jsou podle jejího názoru žádoucí nebo nutní pro odvrácení nebo potlačení nedovoleného obchodu.

Článek 25

Zachování prav a závazků podle předchozích smluv

Ustanovení této Úmluvy neomezují žádná práva ani závazky, které na sebe smluvní strany této Úmluvy převzaly podle Úmluvy z roku 1961, této Úmluvy s doplňky a Úmluvy z roku 1971.

Článek 26

Podpis

Tato Úmluva bude otevřena k podpisu v úřadovně Organizace spojených národů ve Vídni od 20. prosince 1988 do 28. února 1989, a poté v Ústředí Organizace spojených národů v New Yorku do 20. prosince 1989:

a) všemi státy;

b) Namibií, zastoupenou Radou Organizace spojených národů pro Namibii;

c) regionálními organizacemi ekonomické integrace, které jsou kompetentní pro vedení jednání, uzavření a plnění mezinárodních smluv o otázkách, které jsou předmětem této Úmluvy; odkazy v rámci Úmluvy na smluvní strany, státy nebo národní služby se na tyto organizace použijí v mezích jejich kompetence.

Článek 27

Ratifikace, přijetí, schválení nebo akt oficiálního potvrzení

1. Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a Namibií, zastoupenou Radou Organizace spojených národů pro Namibii, jakož i aktům oficiálního potvrzení oblastních organizací ekonomické integrace, uvedených v pododstavci (c) článku 26. Ratifikační listiny a dokumenty o přijetí nebo schválení, jakož i dokumenty, které se týkají oficiálního potvrzení, budou uloženy u generálního tajemníka.

2. V dokumentech o oficiálním potvrzení oznamují regionální organizace ekonomické integrace rozsah své kompetence ve vztahu k otázkám, které upravuje tato Úmluva. Tyto organizace rovněž informují generálního tajemníka o jakýchkoliv změnách v rozsahu jejich kompetence ve vztahu k otázkám, které tato Úmluva upravuje.

Článek 28

Přístup

1. Tato Úmluva zůstává otevřena k přístupu kterémukoli státu, Namibii, zastoupené Radou Organizace spojených národů pro Namibii, a regionální organizaci ekonomické integrace, uvedené v pododstavci (c) článku 26. Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka.

2. V dokumentech o přístupu uvádějí regionální organizace ekonomické integrace rozsah vlastní kompetence ve vztahu k otázkám, které tato Úmluva upravuje. Tyto organizace zároveň informují generálního tajemníka o všech změnách v rozsahu jejich kompetence ve vztahu k otázkám, které tato Úmluva upravuje.

Článek 29

Vstup v platnost

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den ode dne, kdy bude u generálního tajemníka uložena dvacátá ratifikační listina, listina o přijetí, schválení nebo přístupu států nebo Namibie zastoupené Radou pro Namibii.

2. Pro každý stát nebo Namibii, zastoupenou Radou pro Namibii, který ratifikuje, přijme a schválí tuto Úmluvu, případně k ní přistoupí po uložení dvacáté ratifikační listiny nebo dokumentu o přijetí, schválení nebo přístupu, vstoupí Úmluva v platnost devadesátý den ode dne uložení jeho ratifikační listiny nebo dokumentu o přijetí, schválení nebo přístupu.

3. Pro každou regionální organizaci ekonomické integrace uvedenou v pododstavci (c) článku 26, které poté, kdy uloží dokument týkající se aktu oficiálního potvrzení nebo dokument o přístupu, vstoupí tato Úmluva v platnost devadesátý den po tomto uložení nebo v den, kdy Úmluva vstupuje v platnost v souladu s odstavcem 1 tohoto článku v závislosti na tom, které z těchto dat je pozdější.

Článek 30

Výpověď

1. Každá smluvní strana může kdykoliv tuto Úmluvu vypovědět písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi.

2. Tato výpověď vstupuje pro danou smluvní stranu v platnost rok od obdržení oznámení generálním tajemníkem.

Článek 31

Změny

1. Každá smluvní strana může navrhnout změnu této Úmluvy. Text každé změny a její zdůvodnění tato smluvní strana oznámí generálnímu tajemníkovi, který je rozešle ostatním smluvním stranám s dotazem, zda s navrhovanou změnou souhlasí. Jestliže navrhovaná změna rozeslaná tímto způsobem nebyla odmítnuta žádnou smluvní stranou v průběhu čtyř měsíců ode dne, kdy byla rozeslaná, nabude účinnosti a vstoupí v platnost pro každou smluvní stranu po uplynutí devadesáti dnů od uložení u generálního tajemníka dokumentu potvrzujícího její souhlas se zavedením této změny.

2. Jestliže navrhovanou změnu některá smluvní strana odmítne, generální tajemník po konzultaci se smluvními stranami a na žádost většiny toto oznámí, jakož i všechny jiné námitky, které smluvní strany předloží, Radě, a může rozhodnout o svolání konference v souladu s odstavcem 4 článku 62 Charty Organizace spojených národů. Každá změna přijatá na konferenci se začleňuje do Protokolu o změnách. Generální tajemník se informuje zvlášť o souhlasu s takovým Protokolem.

Článek 32

Urovnávání sporu

1. Vyvstane-li mezi dvěma nebo více smluvními stranami jakýkoli spor o výklad nebo provádění této Úmluvy, smluvní strany zahájí vzájemné konzultace za účelem urovnat spor jednáním, vyšetřováním, zprostředkováním, smírčím řízením, arbitráží, odvoláním se k regionálním orgánům, soudním řízením nebo jinými pokojnými prostředky podle své volby.

2. Každý spor, který nebude možno urovnat způsobem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, bude postoupen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru na žádost kteréhokoliv státu, který je stranou ve sporu.

3. Jestliže některá regionální organizace ekonomické integrace uvedená v pododstavci (c) článku 26 je stranou ve sporu, který nemůže být urovnán způsobem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, může se tato odvolat přes kterýkoliv členský stát Organizace spojených národů k Radě se žádostí o posudek Mezinárodního soudního dvora v souladu s článkem 65 Statutu Mezinárodního soudního dvora , jehož názor bude pokládán za rozhodující.

4. Každý stát při podpisu nebo ratifikaci, přijetí nebo schválení této Úmluvy, nebo při přístupu k ní, případně každá regionální organizace ekonomické integrace při podpisu nebo uložení aktu, který je oficiálně schválen, nebo při přístupu mohou prohlásit, že se necítí vázány ustanoveními odstavců 2 a 3 tohoto článku. Ostatní smluvní strany se nepokládají za vázané ustanoveními odstavců 2 a 3 ve vztahu k té smluvní straně, které učinila takové prohlášení.

5. Každá smluvní strana, která učinila prohlášení v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, je může kdykoliv vzít zpět oznámením generálnímu tajemníkovi.

Článek 33

Autentičnost znění

Anglické, arabské, španělské, dánské, ruské a francouzské znění této Úmluvy jsou stejně autentická.

Článek 34

Depozitář

Depozitářem této Úmluvy je generální tajemník.

Na důkaz toho níže podepsaní řádní zmocněnci podepsali tuto Úmluvu.

Dáno ve Vídni v jednom vyhotovení dne 20. prosince 1988.

Příloha

Tabulka 1

efedrin
ergometrin
ergotamin
1-fenyl-2-propanon
kyselina lysergová
pseudoefedrin
Soli látek uvedených v této tabulce ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.

Tabulka 2

aceton
anhydrid kyseliny octové
diethyleter
kyselina anthranilová
kyselina fenyloctová
piperidin
Soli látek uvedených v této tabulce ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.
Přesunout nahoru