Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 459/1991 Sb.Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic

Částka 88/1991
Platnost od 08.11.1991
Účinnost od 07.08.1991
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

459

SDĚLENÍ

federálního ministerstva zahraničních věcí

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. října 1990 byla v Bernu podepsána Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic.

S Dohodou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dnem 7. srpna 1991.

České znění Dohody se vyhlašuje současně.

DOHODA

mezi

Českou a Slovenskou Federativní Republikou a

Švýcarskou konfederací

o podpoře a vzájemné ochraně investic

Preambule

Česká a Slovenská Fedrativní Republika a Švýcarská konfederace

vedený přáním rozvíjet hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou států,

ve snaze vytvořit a zajistit výhodné podmínky pro investice investora jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,

jsouce přesvědčeny o potřebě podporovat a chránit zahraniční investice s cílem posílení hospodářské prosperity obou států,

majíce na zřeteli Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,

dohodly se takto:

Článek 1

Definice

Pro účely této Dohody:

(1) Pojem „investor" zahrnuje s ohledem na obě smluvní strany

a) fyzické osoby, které jsou v souladu se zákony příslušné smluvní strany jejími občany;

b) právnické osoby, včetně společností, korporací, obchodních společností a jiných organizací, které jsou zřízeny nebo jinak právně založeny podle zákonů této smluvní strany a mají své sídlo a provozují skutečnou hospodářskou činnost na území této smluvní strany;

c) právnické osoby založené v souladu s právním řádem kteréhokoli státu, které jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány občany této smluvní strany nebo právnickými osobami, majícími sídlo a provozujícími skutečnou hospodářskou činnost na území této smluvní strany.

(2) Pojem „investice" zahrnuje všechny druhy majetkových hodnot, zejména:

a) movitý a nemovitý majetek a všechna věcná práva, jako jsou služebnosti, hypotéky, práva zástavní a záruky;

b) akcie, podíly nebo jakékoli jiné druhy účasti na společnostech;

c) nároky a práva k jakémukoli plnění, které má hospodářskou hodnotu;

d) práva autorská, průmyslová vlastnická práva jako jsou patenty, užitkové vzory, průmyslové vzory nebo modely, ochranné známky v obchodu nebo službách, obchodní názvy, označení původu, know-how a goodwill;

e) oprávnění podle veřejného práva, včetně oprávnění vyhledávat, těžit a využívat přírodní zdroje, jako i všechna ostatní práva poskytnutá zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím příslušného místa v souladu s právním řádem.

(3) Pojem „výnosy" znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména zisky, úroky, přírůstky kapitálu, dividendy, licenční a jiné poplatky.

Článek 2

Okruh působnosti

(1) Tato Dohoda se vztahuje na investice zřízené na území jedné smluvní strany investory druhé smluvní strany, pokud byly zřízeny po 1. lednu 1950 v souladu s právním řádem první smluvní strany.

(2) Tato dohoda se nevztahuje na práva a závazky smluvních stran ve vztahu k investicím, které se nenacházejí v okruhu působnosti této Dohody.

Článek 3

Podpora, povolení

(1) Každá smluvní strana bude na svém území podporovat investice investorů druhé smluvní strany a připustí takové investice v souladu se svým právním řádem.

(2) Jestliže smluvní strana povolila investici na svém území, zaručuje této investici potřebná povolení v souladu se svým právním řádem, včetně těch, které souvisejí s výkonem licenčních dohod a smluv o technické, obchodní nebo administrativní pomoci. Každá smluvní strana bude podporovat, kdykoli to bude třeba, vydání potřebných povolení týkajících se činnosti poradců a jiných odborníků cizí státní příslušnosti.

Článek 4

Ochrana, zacházení

(1) Každá smluvní strana bude chránit na svém území investice investorů druhé smluvní strany, které byly založeny v souladu s jejím právním řádem, a nebude překážet neoprávněnými nebo diskriminačními opatřeními správě, udržování, užívání, využití, rozšíření, prodeji nebo likvidaci těchto investic. Každá smluvní strana vydá zejména potřebná povolení uvedení v článku 3 odstavec (2) této Dohody.

(2) Každá smluvní strana zajistí na svém území řádné a spravedlivé zacházení s investicemi investorů druhé smluvní strany. Toto zacházení nebude méně příznivé než zacházení zaručené každou smluvní stranou investicím vlastních investorů na svém území nebo zanícené každou smluvní stranou investicím investorů zemí požívajících na jejím území nejvyšších výhod, je-li toto zacházení příznivější. Podniky se zahraniční majetkovou účastí, na nichž se podílejí investoři obou smluvních stran, budou požívat shora uvedeného zacházení jako hospodářský subjekt.

(3) Zacházení podle doložky nejvyšších výhod se nebude vztahovat na výhody, které obě smluvní strany poskytují investorům třetího státu podle dohody o zamezení dvojího zdanění nebo dohody zakládající zónu volného obchodu, celní unii nebo společný trh.

Článek 5

Volné převody

(1) Každá smluvní strana, na jejímž území byly zřízeny investice investorů druhé smluvní strany, zaručí těmto investorům volný převod plateb, které souvisejí s investicemi, zejména

a) výnosů z investic,

b) částek vztahujících se k půjčkám poskytnutým investici,

c) dodatečného zvýšení kapitolu, jehož je třeba k udržení nebo rozvoji investice,

d) výnosů z prodeje nebo částečné nebo úplné likvidace investice, včetně případného zhodnocení kapitálu.

(2) Investoři budou oprávněni k nákupu jakýchkoli částek cizí měny podle úředního kursu pro převody podle odstavce (1) tohoto článku.

Článek 6

Zbavení vlastnictví, náhrada

(1) Žádná ze smluvních stran neprovede proti investicím investorů druhé smluvní strany přímá ani nepřímá opatření směřující k vyvlastnění, znárodnění nebo jakémukoli jinému opatření majícímu stejnou povahu nebo výsledek, s výjimkou opatření provedených ve veřejném zajmu, nemajících diskriminační povahu, která jsou provedena podle zákona za předpokladu, že za ně bude poskytnuta skutečná a přiměřená náhrada. Výše náhrady, včetně úroků, bude poskytnuta v měně státu, z něhož investice pochází a bude zaplacena bez prodlení osobě k tomu oprávněné bez ohledu na to, kde je její sídlo nebo bydliště.

(2) Investoři jedné smluvní strany, jejichž investice utrpěly ztráty v důsledku války nebo jiného ozbrojeného konfliktu, revoluce, výjimečného stavu nebo povstání, k nimž došlo na území druhé smluvní strany, obdrží od druhé smluvní strany náhradu podle článku 4 odstavec (2) této Dohody, v podobě restituce, náhrady nebo jiného opatření.

Článek 7

Východnější předpisy

Jestliže právní předpisy jedné smluvní strany poskytnou investorovi zacházení příznivější, než jaké mu poskytuje tato Dohoda, budou mít tyto předpisy přednost před ustanoveními této Dohody.

Článek 8

Zásady subrogace

(vstupu do práv investora)

Poskytne-li jedna smluvní strana platbu svému občanovi nebo společnosti z důvodu záruky na investici, kterou uskutečnili na území druhé smluvní strany, druhá smluvní strana uzná převod všech prav nebo nároků občana nebo společnosti na první smluvní stranu a vstup první smluvní strany do těchto práv a nároků (subrogaci).

Článek 9

Spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany

(1) V zájmu urovnání sporů mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany týkající se investic se uskuteční jednání mezi zúčastněnými stranami, pokud se nejedná o záležitosti spadající pod článek 10 této Dohody (spory mezi smluvními stranami).

(2) Pokud tato jednání nevyústí v řešení během šesti měsíců, bude spor na žádost investora předložen rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud bude ustanoven takto:

a) Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ. Nedohodnou-li se strany ve sporu jinak, každá z nich určí jednoho rozhodce a tito dva rozhodci jmenují občana třetího státu jako předsedu. Rozhodci budou určeni do dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení a předseda jmenován do dalších dvou měsíců.

b) Nebyly-li dodržený lhůty uvedené v odstavci a) tohoto článku a nedojde-li k žádné jiné dohodě, je kterákoli strana ve sporu oprávněna obrátit se na předsedu Rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory v Paříži se žádostí, aby učinil potřebná jmenování. Brání-li nějaká překážka uvedenému předsedovi, aby vyhověl této žádosti nebo je-li občanem jedné ze smluvních stran, je třeba postupovat obdobně jako je uvedeno v odstavci (5) článku 10 této Dohody.

c) Pokud se strany ve sporu nedohodnou jinak, stanoví takto ustanovený rozhodčí soud svá procesní pravidla. Jeho rozhodnutí jsou konečná a závazná. Každá smluvní strana zajistí uznání a výkon rozhodnutí rozhodčího soudu.

d) Každá strana ve sporu hradí výlohy svého vlastního člena rozhodčího soudu a svého zastoupení v rozhodčím řízení; výlohy předsedy a ostatní výlohy hradí obě strany ve sporu rovným dílem. Rozhodčí soud však může ve svém rozhodnutí určit nestejné podíly obou účastníků na výlohách a toto rozhodnutí je pro obě strany závazné.

(3) V případě, že jsou obě smluvní strany členy Washingtonské úmluvy z 18. března 1965 o řešení sporů o investicích mezi státy a občany jiných států, mohou být spory podle tohoto článku na žádost investora jako alternativa postupu uvedeného v odstavci (2) tohoto článku, postoupeny Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů o investicích.

(4) Smluvní stát, jenž je stranou ve sporu, nesmí ani v průběhu řízení uvedeného v odstavcích (2) a (3) tohoto článku, ani při výkonu vyneseného rozsudku uvést na svou obhajobu, že investor obdržel náhradu v rámci pojistné smlouvy pokrývající celou způsobenou škodu nebo její část.

(5) Žádný smluvní stát nebude usilovat o řešení sporu, který již byl předložen rozhodčímu soudu, diplomatickou cestou, pokud nedojde k tomu, že druhý smluvní stát nebude dodržovat rozhodnutí vynesené rozhodčím soudem nebo je nebude plnit.

Článek 10

Spory mezi smluvními stranami

(1) Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této Dohody budou řešeny diplomatickou cestou.

(2) Nedojde-li v průběhu dvanácti měsíců od započetí sporu k dohodě mezi smluvními stranami, bude tento spor na žádost kterékoliv smluvní stany předložen rozhodčímu soudu složenému ze tří členů. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce a tito dva rozhodci jmenují občana třetího státu jako předsedu.

(3) Pokud jedna smluvní strana neurčí svého rozhodce a pokud k tomu nedojde ani do dvou měsíců po vyzvání druhou smluvní stranou, tento rozhodce bude určen na žádost druhé smluvní strany předsedou Mezinárodního soudního dvora.

(4) Nedojde-li mezi rozhodci k dohodě o volbě předsedy do dvou měsíců po jejich jmenování, jmenuje uvedeného předsedu na žádost kterékoliv smluvní strany předseda Mezinárodního soudního dvora.

(5) Brání-li v případech uvedených v odstavcích (3) a (4) tohoto článku předsedovi Mezinárodního soudního dvora nějaká překážka v tom, aby vyhověl uvedené žádosti, nebo je-li občanem některé ze smluvních stran, provede jmenování místopředseda, a pokud i jemu brání nějaká překážka v tom, aby tak učinil, nebo je-li občanem některé ze smluvních stran, provede jmenování služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, jenž není občanem žádné ze smluvních stran.

(6) Pokud se smluvní strany nerozhodnou jinak, stanoví tento soud svá procesní pravidla.

(7) Rozhodnutí tohoto soudu jsou konečná a závazná pro obě smluvní strany.

Článek 11

Dodržování závazků

Každá smluvní strana trvale zaručuje dodržování závazků ve vztahu k investicím investorů druhé smluvní strany, které převzala.

Článek 12

Závěrečná ustanovení

(1) Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem, kdy se obě smluvní strany navzájem uvědomí, že jsou splněny ústavní požadavky pro uzavírání mezinárodních dohod a jejich vstup v platnost a zůstane v platnosti po dobu deseti let. Pokud nebude písemně oznámeno vypovězení Dohody šest měsíců před uplynutím této doby, platnost Dohody se považuje za prodlouženou ve stejném rozsahu na období pěti let a tento postup se bude stále opakovat.

(2) V případě výpovědi této Dohody zůstávají ustanovení článků 1 až 11 nadále v platnosti pro investice uskutečněné před datem výpovědi a to po dobu deseti let. let.

Dáno v Bernu dne 5. října 1990 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, německém a anglickém, z nichž každé má stejnou platnost. Ve sporných případech je rozhodující anglické znění.

Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku:
Václav Klaus v. r.

Za Švýcarskou konfedaraci:
J. P. Delamurez v. r.

Protokol

Při podpisu Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic se podepsaní zplnomocněnci ve vztahu k článku 1 dohodli na následujícím vysvětlení, které je považováno za nedílnou součást uvedené Dohody.

(1) Investor podle článku 1, odstavec (1), písmeno c) múze být požádán o poskytnutí důkazu o kontrole příslušné investice, aby byl uznán smluvní stranou, na jejímž území investice byla nebo má být uskutečněna, za investora druhé smluvní strany.

(2) Investoři, na něž se vztahuje článek 1, odstavec (1), písmeno c) nemohou vznést nárok podle článku 6 této Dohody, pokud byla náhrada poskytnuta v souladu s obdobným ustanovením v jiné dohodě o ochraně investic, uzavřené smluvní stranou, na jejímž území byla investice uskutečněna.

Dáno v Bernu dne 5. října 1990 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, německém a anglickém, z nichž každé má stejnou platnost. Ve sporných případech je rozhodující anglické znění.

Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku:
Václav Klaus v. r. .

Za Švýcarskou konfederaci:
J. P. Delamurez v. r.

Přesunout nahoru