Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 442/1991 Sb.Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o ukončování studia ve středních školách a učilištích

Částka 84/1991
Platnost od 12.11.1991
Účinnost od 12.11.1991
Zrušeno k 01.09.2009 (177/2009 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

442

VYHLÁŠKA

ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

ze dne 24. října 1991

o ukončování studia ve středních školách a učilištích

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky stanoví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky podle § 25 odst. 7 a § 26 odst. 4 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.:


ČÁST PRVNÍzrušeno

Závěrečná zkouška v učebních oborechzrušeno

§ 1 – § 4zrušeno

Závěrečná zkouška ve studijních oborech nebo studiu s délkou kratší než čtyři rokyzrušeno

§ 5 – § 7zrušeno

ČÁST DRUHÁ

MATURITNÍ ZKOUŠKA

§ 8

(1) Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

(2) Maturitní zkoušky se konají nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a ukončí se nejpozději 20. června. Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka a písemná složka zkoušky z matematiky v gymnáziích u oborů vzdělání se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se koná v dubnu. Praktické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku se konají nejdříve 15. dubna. Termíny určí ředitel školy.

(3) Před zahájením ústních zkoušek nebo praktických zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání maturitní zkoušky.

(4) Ústní zkoušky žáků, kteří úspěšně ukončí poslední ročník studia nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku a nekonali ústní zkoušky v termínu podle § 8 odst. 2, se konají v měsíci září následujícího školního roku. Termíny stanoví ředitel školy.

§ 9

Maturitní zkouška ve střední škole poskytující odborné vzdělávání a v konzervatoři

(1) Maturitní zkouška v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání L se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku.

(2) Maturitní zkouška v nástavbovém studiu (kódové označení kategorie dosaženého vzdělání L) pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem, se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů.

(3) Maturitní zkouška v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů.

(4) Maturitní zkouška v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M v konzervatoři se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu a zkoušky z odborných předmětů. Zkouška z odborných předmětů se člení na teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Praktická zkouška z odborných předmětů může mít podobu veřejného vystoupení.

(5) Maturitní zkouška v dalších oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z cizího jazyka, zkoušky z dějin výtvarné kultury a zkoušky z odborných předmětů. Zkouška z odborných předmětů se člení na praktickou zkoušku, včetně ústní obhajoby práce zpracované na zadané téma, a na ústní zkoušku z odborných předmětů podle zaměření oboru vzdělání.

(6) Odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, praktické zkoušky z odborných předmětů nebo praktické zkoušky z odborného výcviku, a volitelné předměty jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu. Pojetí a obsah těchto zkoušek stanoví ředitel školy. Volitelnými předměty mohou být pouze předměty, jejichž celková dotace činí nejméně 4 hodiny.

(7) Praktickou zkoušku z odborného výcviku a praktickou zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně v těch oborech vzdělání, kde je školním vzdělávacím programem stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů.

(8) Teoretickou zkoušku z odborných předmětů podle odstavců 1 až 4 lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, pokud tak stanoví školní vzdělávací program.

(9) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze nahradit jednu ze dvou teoretických zkoušek z odborných předmětů zkouškou z cizího jazyka, jejíž součástí může být písemná zkouška, jejíž obsah, pojetí a délku stanoví ředitel školy.

(10) Maturitní zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury, praktické zkoušky z odborného výcviku a praktické zkoušky z odborných předmětů.

(11) Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci z českého jazyka a literatury a ústní zkoušku z jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci z českého jazyka a literatury stanoví ředitel školy 4 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná práce z českého jazyka a literatury trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce z českého jazyka a literatury se žákům oznámí nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek.

(12) Pro jednotlivé ústní zkoušky se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Pokud to vyžaduje charakter oboru vzdělání, může být součástí teoretické zkoušky z odborných předmětů grafické nebo písemné řešení úkolu. Příprava ke každé zkoušce trvá 15minut; je-li součástí témat grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15minut. Jednotlivé ústní zkoušky trvají nejdéle 15minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(13) Při praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném oboru vzdělání. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Téma praktické zkoušky z odborných předmětů v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M stanoví žákovi ředitel školy. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u oborů vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění 2 až 4 týdny, v konzervatoři nejdéle 3 dny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin.

(14) V případě, že se praktická zkouška z odborných předmětů koná formou zpracování písemné práce a její obhajoby, stanoví téma praktické zkoušky žákovi ředitel školy. Téma praktické zkoušky může být stanoveno nejdříve na začátku školního roku, v němž má žák studium ukončit. Obhajoba písemné práce trvá nejdéle 30 minut.

§ 10

Maturitní zkouška v gymnáziu

(1) Maturitní zkouška v gymnáziu obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka a zkoušku z dalších dvou volitelných předmětů. Žáci oboru vzdělání se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Žáci studijního oboru se speciálním zaměřením na programování konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky nebo programování a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Ředitel školy může v odůvodněných případech u oboru vzdělání se speciálním zaměřením na matematiku a fyziku v souladu se zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky zkoušku z dalšího volitelného předmětu a u oboru vzdělání se speciálním zaměřením na programování v souladu se zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky nebo programování zkoušku z dalšího volitelného předmětu.

(2) Žáci oboru vzdělání se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku vykonají písemnou složku zkoušky z matematiky po písemné práci z českého jazyka a literatury. Písemnou práci z českého jazyka a literatury a písemnou složku zkoušky z matematiky nelze konat ve dvou dnech následujících po sobě.

(3) Pokud je součástí zkoušky z cizího jazyka písemná zkouška, stanoví její obsah, pojetí a délku ředitel školy. Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 11.

(4) Zkouška z matematiky u speciálního zaměření na matematiku a speciálního zaměření na matematiku a fyziku má složku ústní a písemnou. Při písemné složce řeší žák dva určené příklady a dva příklady, které si ze souboru čtyř příkladů zvolí. Písemná složka zkoušky z matematiky trvá nejdéle 240 minut. Při ústní zkoušce si žák losuje jeden soubor ze zadaných 25 - 30 souborů témat. Příprava na ústní složku trvá 15 minut; je-li součástí řešení příkladu grafické znázornění, může tuto dobu předseda zkušební komise prodloužit o dalších 15 minut. Jednotlivé ústní zkoušky trvají nejdéle 15minut.

(5) Volitelnými předměty maturitní zkoušky jsou další předměty podle příslušného zaměření oboru vzdělání zařazené v učebním plánu povinných a volitelných předmětů, pokud jejich celková hodinová dotace činí nejméně 4 hodiny. Žák může skládat maturitní zkoušku celkem pouze ze dvou cizích jazyků; tělesná výchova se zařazuje mezi volitelné maturitní předměty v gymnáziu pouze v oboru vzdělání zaměřeném na sportovní přípravu a tělesnou výchovu.

(6) Zkouška z volitelných předmětů je vždy ústní. Pro jednotlivé zkoušky se stanoví 25 - 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Jednotlivá zkouška z volitelného předmětu trvá nejdéle 15minut.

§ 11 – § 13zrušeno

ČÁST TŘETÍzrušeno

§ 14zrušeno

ČÁST ČTVRTÁzrušeno

§ 15 – § 19zrušeno

ČÁST PÁTÁ

§ 20

Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky

(1) Klasifikace žáka při maturitní zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce nebo písemná zkouška nebo není-li praktická zkouška z odborných předmětů klasifikována samostatně, zohlední se jejich hodnocení v návrhu výsledného prospěchu zkoušky, a to nejméně jednou třetinou. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(2) Klasifikace jednotlivých zkoušek maturitní zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu:

a) 1 – výborný,

b) 2 – chvalitebný,

c) 3 – dobrý,

d) 4 – dostatečný,

e) 5– nedostatečný.

(3) Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.

(4) Celkové hodnocení maturitní zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný; v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a v konzervatoři v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M z praktické zkoušky, stupeň prospěchu horší než výborný. Průměrný prospěch žáka u maturitní zkoušky nesmí být horší než 1,50,

b) prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky nebo z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,

c) neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

(5) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku (§ 25 odst. 3).

(6) Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

§ 21

Opravné zkoušky

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z jedné zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce.

(2) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.

(3) Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku do konce prvního pololetí příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.

(4) Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.

(5) Jestliže byl žák při opakování celé maturitní zkoušky klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, opakuje tuto zkoušku v termínu stanoveném ředitelem školy.

(6) Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka nebo písemná složka zkoušky z matematiky u gymnázií se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se v případě konání opravné zkoušky z předmětu podle odstavců 1 a 3 nebo při opakování celé maturitní zkoušky podle odstavců 2 a 4 opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm 5 – nedostatečný.

(7) Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou.

ČÁST ŠESTÁ

§ 22

Zkušební komise

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu a přísedící; v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání L dále učitel odborného výcviku, pro maturitní zkoušku z odborných předmětů v oborech vzdělání skupiny 82 s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a v konzervatoři v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M dále vedoucí pedagog hlavního oboru a v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován na pracovišti jiné právnické nebo fyzické osoby na základě dohody mezi školou a touto jinou právnickou nebo fyzickou osobou, dále pracovník zabezpečující výuku žáka na tomto pracovišti.

(2) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února každého školního roku krajský úřad příslušný podle sídla střední školy v dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník z jiné střední školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému oboru vzdělání a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě zástupce ředitele školy.

(3) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň maturitní zkoušky. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci. Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(4) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje do 31. března každého školního roku ředitel školy, ve které se zkoušky konají, a to z pedagogických pracovníků této školy. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník nejméně s pětiletou pedagogickou praxí. Učitele odborného výcviku, pokud není zaměstnancem dané školy, jmenuje ředitel školy jako člena zkušební komise po projednání s jeho zaměstnavatelem.

(5) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky a navrhuje zkušební komisi klasifikaci této zkoušky.

(6) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, jmenuje orgán, který ho jmenoval, nového člena komise.

(7) Ředitel školy může přizvat k maturitní zkoušce také odborníka z praxe, z vysoké školy nebo vyšší odborné školy. Tento odborník může klást žákovi otázky, nepodílí se však na klasifikaci a hodnocení maturitní zkoušky.

§ 23, § 24zrušeno


ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 25

(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, ze kterých může ředitel školy zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů a volitelné předměty maturitní zkoušky, jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu; témata pro maturitní zkoušku stanoví ředitel školy (§ 9 odst. 6, § 9 odst. 13, § 10 odst. 5).

(2) Žáci posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(3) Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolili. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušnéhooboru vzdělání.

(4) Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem, a cizincům na jejich žádost se promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury.

(5) Ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná zkouška z vyučovacího jazyka. Charakter této zkoušky je stejný jako u zkoušky z českého jazyka a literatury. Při zkoušce z českého jazyka a literatury se ověřují pouze jazykové a literární znalosti. Z dalšího cizího jazyka se na těchto školách zkouška povinně nekoná. Žáci cizí státní příslušnosti mohou na těchto školách volit místo českého jazyka a literatury některý z cizích jazyků.

(6) Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 5let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal.

(7) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 dnů ode dne konání zkoušky písemně omluvit předsedovi zkušební komise prostřednictvím ředitele školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.

(8) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky, která je součástí maturitní zkoušky, od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že žákovi je z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku, která je součástí maturitní zkoušky, může zkušební komise žákovi stanovit náhradní termín této zkoušky. Používá-li žák při některé zkoušce, která je součástí maturitní zkoušky, nedovolené pomůcky nebo jinak vážně narušuje její průběh, může jej předseda zkušební komise ze zkoušky vyloučit; v tom případě se posuzuje, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.

(9) Žáci, kteří již dříve získali střední vzdělání s maturitní zkouškou, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekonají. Nekonají také maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonali v předchozím studiu, pokud jsou tyto zkoušky obsahově srovnatelné. O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.

(10) Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky, která se může konat ve školském účelovém zařízení, nebo na pracovištích jiných právnických nebo fyzických osob, kde je vykonáváno praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi školou a touto osobou.

(11) Zkoušky jsou veřejné s výjimkou vzdělání, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(12) Zkoušky mohou být individualní nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce. U žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním upraví ředitel školy podmínky pro vykonání zkoušky.

(13) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.

(14) Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.

(15) Žákům, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce, a to nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise. Na vysvědčení o maturitní zkoušce se uvádí datum ukončení maturitní zkoušky žáka.

§ 26

Ředitel střední školy může požádat ministerstvo školství o dřívější termíny zahájení zkoušek v oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 8 odst. 2.

§ 27

Přechodné ustanovení

(1) Žáci posledních ročníků učebních oborů s délkou přípravy 3 roky a 4 měsíce ukončí v roce 1991 studium podle dosavadních předpisů.

(2) Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria z cizího jazyka i při nesplnění podmínky podle § 25 odst. 4, pokud zvládli učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.

(3) Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria z cizího jazyka, i když žák tento jazyk ve střední škole nestudoval, pokud zvládl učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.

§ 28

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 119/1989 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích.

§ 29

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 672/2004 Sb. Čl. II

Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle stávajících učebních dokumentů oborů vzdělání.


Ministr:

v z. Prof. RNDr. Pátý CSc. v. r.

Přesunout nahoru