Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 350/1991 Sb.Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy o odměňování patentových zástupců

Částka 67/1991
Platnost od 27.08.1991
Účinnost od 01.09.1991
Zrušeno k 19.07.2004 (417/2004 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

350

VYHLÁŠKA

Federálního úřadu pro vynálezy

ze dne 23. července 1991

o odměňování patentových zástupců

Federální úřad pro vynálezy stanoví po dohodě s Komorou patentových zástupců podle § 39 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích:


Obecná ustanovení

§ 1

Patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc fyzickým a právnickým osobám ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí ustanoveními této vyhlášky.

§ 2

(1) Odměňují se jednotlivé úkony odborné pomoci nebo úplné vyřízení věci, anebo poskytování odborné pomoci v určitém rozsahu po určitou dobu.

(2) V odměně je zahrnuta i úhrada za administrativní a jiné práce konané v souvislosti s poskytováním odborné pomoci.

§ 3

Při uzavírání smlouvy o poskytnutí odborné pomoci se patentový zástupce dohodne s osobou, která jej požádala o její poskytnutí (dále jen "klient"), na

a) druhu odměny,

b) případném snížení nebo zvýšení základní sazby hodinové odměny nebo na výši paušální odměny či podílové odměny nebo na výši odměny za jednotlivé úkony odborné pomoci.

§ 4

Patentový zástupce může poskytnout odbornou pomoc bezplatně, jen jde-li o jednoduchou informativní poradu nebo z důvodů majetkových a sociálních na straně klienta.

§ 5

Odměna patentového zástupce

(1) Výše odměny se sjednává:

a) podle počtu hodin účelně vynaložených k vyřízení věci a hodinové sazby (hodinová odměna),

b) paušální částkou (paušální odměna),

c) podílem na hodnotě projednávané věci (podílová odměna),

d) za jednotlivé úkony odborné pomoci (tarifní odměna).

(2) Způsoby sjednání odměny podle odstavce 1 mohou být kombinovány.

Hodinová odměna

§ 6

(1) Základní sazba hodinové odměny činí 200 Kčs za každou započatou hodinu.

(2) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem na snížení základní sazby hodinové odměny až na polovinu. Na jejím zvýšení až na trojnásobek se může dohodnout s klientem, jde-li o věc mimořádně obtížnou nebo je-li k jejímu vyřízení nutné použití cizího práva nebo cizího jazyka.

(3) Při poskytování jednoduché porady lze dohodnout základní sazbu hodinové odměny dělenou na započaté čtvrthodiny.

§ 7

(1) Dohodne-li se patentový zástupce s klientem na hodinové odměně, je povinen

a) informovat jej o předpokládaném časovém rozsahu prací,

b) upozornit jej předem písemně na podstatné překročení původně předpokládaného časového rozsahu odborné pomoci; jinak nemá právo na zaplacení rozdílu v odměně.

(2) Patentový zástupce je povinen předložit klientovi při vyúčtování časovou specifikaci práce.

Paušální odměna

§ 8

(1) Paušální odměna může být sjednána za

a) úplné vyřízení věci nebo souboru věcí,

b) poskytování odborné pomoci v určitém časovém období nebo po dobu neurčitou.

(2) Výše paušální odměny se sjednává se zřetelem k předpokládané věcné a časové náročnosti práce a k základní sazbě hodinové odměny.

§ 9

Neposkytuje-li patentový zástupce odbornou pomoc až do úplného vyřízení věci anebo neposkytuje-li ji po celé sjednané období, přísluší mu poměrná část dohodnuté paušální odměny; v takovém případě je povinen předložit klientovi specifikaci práce.

§ 10

Podílová odměna

(1) Podílová odměna může být sjednána ve formě podílu na hodnotě projednávané věci, pokud to povaha věci připouští.

(2) Podílová odměna nesmí převyšovat 20 % hodnoty projednávané věci.

§ 11

Tarifní odměna

(1) Odměnu za jednotlivé úkony odborné pomoci sjednává patentový zástupce s klientem podle tarifu, jehož sazby se stanoví s přihlédnutím k odborné a časové náročnosti provedeného úkonu odborné pomoci.

(2) Úkony odborné pomoci se rozumí zejména:

a) první jednání s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení,

b) další jednání s klientem přesahující jednu hodinu,

c) písemné podání u Federálního úřadu pro vynálezy, případně jiného správního orgánu,

d) osobní účast v řízení před Federálním úřadem pro vynálezy, případně jiným správním orgánem,

e) provedení rešerše,

f) odborná analýza případu, zpracování přihlášky předmětu průmyslového vlastnictví,

g) zpracování a podání opravného prostředku, návrhu na výmaz, obnovu, návrhu na určovací nebo zrušovací řízení, smlouvy o převodu průmyslového vlastnictví, licenční smlouvy,

h) sepsání listiny o právním úkonu.

(3) Za úkony odborné pomoci neuvedené v odstavci 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.

Hotové výdaje a náhrada za promeškaný čas

§ 12

Patentový zástupce má vedle nároku na odměnu také nárok na

a) úhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytováním odborné pomoci; zejména na cestovní výdaje, poštovné, hovorné, znalecké posudky, poplatky, překlady a opisy,

b) náhradu za promeškaný čas.

§ 13

(1) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem na druhu a výši některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytováním odborné pomoci.

(2) Dohodne-li se patentový zástupce s klientem na odměně, může se s ním dohodnout také na paušální částce jako úhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytováním odborné pomoci. Klient pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci těchto hotových výdajů a patentový zástupce nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

(3) Výše úhrady cestovních výdajů se řídí právními předpisy o cestovních náhradách,1) pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

§ 14

(1) Náhrada za promeškaný čas náleží při úkonech prováděných v místě, které není sídlem patentového zástupce, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět.

(2) Náhrada podle odstavce 1 činí 20 Kčs za každou i jen započatou půlhodinu.


Ustanovení společná a závěrečná

§ 15

(1) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem, který je devizovým cizozemcem na takovém způsobu a výši odměny, jak je obvyklá ve státu jeho bydliště nebo sídla anebo jak je obvykle požadována za obdobnou odbornou pomoc v cizině.

(2) Je-li předmětem řízení nárok na zaplacení v cizí měně a nebrání-li tomu zvláštní předpisy,2) může být odměna patentového zástupce sjednána i v této měně.

(3) K dohodě podle odstavců 1 a 2 se nepřihlíží při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se přiznává jiné fyzické či právnické osobě; na to je patentový zástupce povinen klienta upozornit.

§ 16

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.


Předseda:

Ing. Jakl v. r.

Poznámky pod čarou

1) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

2) Devizový zákon č. 528/1990 Sb.
Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 370/1990 Sb., o oprávnění k prodeji zboží a poskytování služeb na území České a Slovenské Federativní Republiky za devizové prostředky.

Přesunout nahoru