Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 290/1991 Sb.Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o platovém a hodnostním řádu příslušníků celní správy

Částka 53/1991
Platnost od 19.07.1991
Účinnost od 01.08.1991
Zrušeno k 21.05.1992 (223/1992 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

290

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva zahraničního obchodu

ze dne 24. června 1991

o platovém a hodnostním řádu příslušníků celní správy

Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 13 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb., stanoví:


HLAVA PRVNÍ

§ 1

Rozsah platnosti

Tato vyhláška se vztahuje na příslušníky celní správy1) (dále jen "příslušník").

HLAVA DRUHÁ

§ 2

Zařazování příslušníků do tarifních tříd

(1) Příslušník se zařazuje do tarifní třídy podle zásad pro zařazování do tarifních tříd, které jsou uvedeny v příloze 1 k této vyhlášce (dále jen "zásady").

(2) O zařazení příslušníka do tarifní třídy rozhoduje

a) ředitel celnice u příslušníků celnice do tarifních tříd 1 až 3,

b) ředitel Celního ředitelství pro Českou reubliku a ředitel Celního ředitelství pro Slovenskou republiku (dále jen "celní ředitelství") u příslušníků celních ředitelství do tarifních tříd 1 až 5 a u příslušníků celnic do tarifních tříd 4 až 5,

c) generální ředitel federálního ministerstva zahraničního obchodu - Ústřední celní správy (dále jen "Ústřední celní správa") u všech příslušníků Ústřední celní správy a u příslušníků celnic a celních ředitelství do tarifních tříd 6 až 10,

d) ministr zahraničního obchodu (dále jen "ministr") u generálního ředitele.

(3) Nelze-li provést zařazení příslušníka podle základního zaměření a příkladů činností uvedených v příloze 1 k této vyhlášce, rozhodne o zařazení do tarifní třídy na základě popisu vykonávané práce Ústřední celní správa.

§ 3

Základní plat

(1) Příslušníku náleží základní plat ve výši mzdového tarifu přiznané tarifní třídy a přiznaného platového stupně.

(2) Mzdové tarify tarifních tříd a platových stupňů jsou stanoveny v příloze 2 k této vyhlášce.

(3) Podmínky pro zařazování do platových stupňů jsou uvedeny v příloze 3 k této vyhlášce.

(4) K vyjádření rozdílů v osobních schopnostech a výkonnosti příslušníků lze zvýšit příslušníku přiznaný základní plat v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze 4 k této vyhlášce.

§ 4

Příplatek za řídící činnost

Za výkon řídící funkce náleží příslušníku příplatek za řídící činnost. Příplatek za řídící činnost se příslušníku přiznává ke dni jeho jmenování do řídící funkce. Výše příplatku za řídící činnost pro jednotlivé řídící funkce je uvedena v příloze 5 k této vyhlášce.

§ 5

Změna základního platu a příplatku za řídící činnost

(1) Příslušníku, který se převádí na jinou práci nebo řídící funkci, pro kterou je stanovena nižší tarifní třída a nižší nebo žádný příplatek za řídící činnost, přísluší dosavadní základní plat a příplatek za řídící činnost ještě po dobu jednoho kalendářního měsíce následujícího po dni účinnosti převedení; je-li tímto dnem první den kalendářního měsíce, po dobu tohoto měsíce.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na snížení základního platu a příplatku za řídící činnost na základě pravomocného soudního rozhodnutí nebo bylo-li proti příslušníku zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku organizace, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení.

(3) Při zařazení příslušníka do vyššího platového stupně nebo vyšší tarifní třídy přísluší mu vyšší základní plat, neurčí-li se pozdější účinnost, od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni platnosti tohoto rozhodnutí; je-li tímto dnem první den měsíce, od tohoto dne.

(4) Při zařazení příslušníka do řídící funkce s vyšším příplatkem za řídící činnost přísluší mu příplatek za řídící činnost stanovený pro tuto řídící funkci ode dne zařazení.

§ 6

Základní plat a příplatek za řídící činnost při zastupování

(1) Zastupuje-li příslušník na základě pověření v plném rozsahu příslušníka zařazeného do vyšší tarifní třídy nebo příslušníka na vyšší řídící funkci s vyšším příplatkem za řídící činnost, obdrží příplatek ve výši 15 % svého základního platu, popř. příplatek za řídící činnost zastupovaného příslušníka. Příplatek ve výši 15 %, popř. příplatek za řídící činnost se přiznává až po čtyřech týdnech nepřetržitého zastupování s účinností od prvního dne zastupování.

(2) Příplatek za řídící činnost podle odstavce 1 se poskytne i při pověření výkonem řídící funkce, není-li tato řídící funkce přechodně obsazena.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 nesmí základní plat s případným příplatkem za řídící činnost převýšit základní plat včetně příplatku za řídící činnost zastupovaného příslušníka.

(4) Při zastupování vedoucího směny náleží zastupujícímu příslušníku ihned podíl příplatku za řídící činnost zastupovaného vedoucího směny podle počtu odpracovaných hodin.

(5) Příplatek za řídící činnost se neposkytuje příslušníku, u něhož zastupování je součástí jeho pracovních povinností, nebo příslušníku zařazenému do řídící funkce s vyšším příplatkem za řídící činnost, zastupuje-li příslušníka zařazeného do řídící funkce s nižším příplatkem za řídící činnost.

(6) Trvá-li zastupování déle než jeden rok, určí se zastupujícímu příslušníku od počátku druhého roku zastupování základní plat odpovídající skutečně vykonávané práci v souladu s ustanovením pro určování základního platu a v souladu s ustanoveními pro přiznávání příplatku za řídící činnost.

§ 7

Hodnostní příplatek

(1) Příslušníku náleží za hodnost, pro kterou splňuje kvalifikační předpoklady školního a celního vzdělání a výsluhu let v hodnosti, hodnostní příplatek v rozpětí 250-1500 Kčs měsíčně.

(2) Označení, výsluha let v hodnosti, kvalifikační požadavky pro jmenování a povyšování příslušníků do hodnosti, propůjčování hodnosti (dále jen "hodnostní řád") a výše příplatku pro jednotlivé hodnosti jsou uvedeny v příloze 6 k této vyhlášce.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy mimořádného povýšení.

§ 8

Diferenční příplatek

(1) Příslušníku, který je oprávněn nosit a použít zbraň nebo mírnější prostředky,2) náleží diferenční příplatek:

a) ve výši 250 Kčs měsíčně,

b) plní-li úkoly celní stráže převážně v útvarech celní stráže v celním pohraničním pásmu,3) ve výši 500 Kčs měsíčně.

(2) Příslušníku, který není oprávněn nosit a použít zbraň nebo mírnější prostředky a který pracuje v útvarech se zvýšenou mírou škodlivého působení pracovního prostředí a práce, se poskytuje diferenční příplatek ve výši 250 Kčs měsíčně.

(3) Příplatek podle odstavce 2 lze přiznat pouze příslušníku vykonávajícímu práci v útvarech, které příslušný orgán hygienické služby zařadí do kategorie pracovišť se zvýšenou mírou škodlivého působení pracovního prostředí a práce na jeho zdravotní stav.

(4) Příslušníku přeloženému k výkonu práce do jiného útvaru celní správy na dobu delší než jeden měsíc náleží diferenční příplatek ve výši stanovené pro tento útvar od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni přeložení, je-li tímto dnem první den kalendářního měsíce, náleží tento příplatek od tohoto dne. Diferenční příplatek náleží do konce kalendářního měsíce v němž přeložení skončilo.

(5) Diferenční příplatek se neposkytuje za dobu nepřítomnosti v práci z důvodu odborné přípravy nebo školení v tuzemsku a po dobu studia, školení nebo stáže v zahraničí, trvá-li déle než jeden měsíc.

§ 9

Příplatek za znalost a používání cizích jazyků

Příslušníku, od kterého celní správa vyžaduje používání cizích jazyků a který jejich znalost prokáže způsobem stanoveným v příloze 7 k této vyhlášce, poskytuje celní správa za znalost a používání cizích jazyků příplatek ve výši stanovené v téže příloze.

§ 10

Mzda za práci přesčas

(1) Za každou hodinu práce přesčas se poskytuje mzda

a) při stanovené týdenní pracovní době 42,50 hodin ve výši 1/185 měsíčního základního platu,

b) při stanovené týdenní pracovní době 41,25 hodin ve výši 1/180 měsíčního základního platu,

c) při stanovené týdenní pracovní době 40,00 hodin ve výši 1/175 měsíčního základního platu.

K takto stanovené mzdě přísluší jednotný příplatek ve výši 33 % mzdového tarifu.

(2) U příslušníků zařazených v tarifních třídách 6 až 10 uvedených v příloze 2 k této vyhlášce a příslušníků zařazených v řídících funkcích pořadových čísel 10 až 32 uvedených v příloze 5 k této vyhlášce, je ve stanoveném platu přihlédnuto k případné práci přesčas.

(3) Příslušníkům uvedeným v odstavci 2 přísluší mzda za práci přesčas a příplatek podle ustanovení odstavce 1, jde-li o práci přesčas

a) v noci,

b) ve dnech pracovního klidu,

c) jde-li o práci přesčas spojenou s plněním mimořádných úkolů nebo v době mimořádných událostí anebo o práce nezbytně nutné z důvodů veřejného zájmu, avšak pouze po dobu přechodnou, z technických důvodů nevyhnutelně nutnou.

§ 11

Příplatek za noční práci

(1) Příslušníkům, kteří pracují v noci, se poskytuje příplatek ve výši 2,50 Kčs a příslušníkům, kteří konají práci nejméně v deseti dvanáctihodinových nočních směnách v kalendářním měsíci, ve výši 4 Kčs za hodinu, nejvýše však za 8 hodin denně.

(2) Příplatek podle odstavce 1 se neposkytuje při napracování poskytnutého pracovního volna a za práci přesčas s výjimkou případů, kdy příslušník za práci přesčas čerpal náhradní volno.

(3) Za každou dělenou noční směnu se poskytuje příslušníku jednotný příplatek ve výši 20 Kčs. Za dobu dělené noční směny se neposkytuje příplatek podle odstavce 1.

(4) Dělenou noční směnou je směna, ve které podle stanoveného rozvrhu byla pracovní doba přerušena mezi 22. a 6. hodinou souvislou přestávkou alespoň 3 hodin.

§ 12

Odměna za pracovní pohotovost

(1) K zabezpečení úkolů celní správy, nezbytně nutných z důvodů obecného zájmu nebo operativního řešení úkolů a nepředvídaných situací, může celní správa nařídit příslušníku pracovní pohotovost mimo jeho pracovní dobu, a to buď mimo pracoviště nebo na pracovišti.

(2) Dobou pracovní pohotovosti se rozumí doba, po kterou je příslušník povinen být připraven mimo svoji pravidelnou pracovní dobu a nad její rozsah k výkonu nezbytně naléhavých nebo nepředvídaných prací. Doba trvání pracovní pohotovosti se zpravidla určuje na 24 hodin.

(3) Při pracovní pohotovosti mimo pracoviště musí být příslušník připraven k výkonu nezbytně naléhavých nebo nepředvídaných prací na lehce dosažitelném místě po celou dobu stanovené pracovní pohotovosti.

(4) Doba trvání pracovní pohotovosti mimo pracoviště se do pracovní doby nezapočítává. Doba pracovní pohotovosti na pracovišti nad stanovenou pracovní dobu se započítává do pracovní doby jednou polovinou, pokud příslušník nepracuje.

(5) Pokud příslušník začne v době pracovní pohotovosti vykonávat práci, pro kterou byla pracovní pohotovost nařízena, započítává se doba výkonu této práce do pracovní doby plně.

(6) Za pracovní pohotovost mimo pracoviště se příslušníku poskytne odměna ve výši 1 Kčs za hodinu pohotovosti, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 2 Kčs za hodinu. Minimální denní odměna za pracovní pohotovost činí 10 Kčs, a jde-li o den pracovního klidu 25 Kčs za kalendářní den.

(7) Při pracovní pohotovosti na pracovišti se poskytuje přílušníku za hodinu této pohotovosti odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % příslušné části základního platu.

(8) Kromě odměn uvedených v odstavcích 6 a 7 nelze za pracovní pohotovost poskytovat jiné odměny nebo příplatky.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na příslušníky uvedené v § 10 odst. 2 této vyhlášky.

§ 13

Příplatek za ošetřování služebního psa

(1) Příslušníku, jemuž je do osobní péče přidělen služební pes, se poskytuje příplatek za ošetřování služebního psa ve výši

a) 8 Kčs za kalendářní den při individuálním ustájení,

b) 5 Kčs za kalendářní den při hromadném ustájení.

(2) Příplatek podle odstavce 1 se poskytuje příslušníku za uplynulý kalendářní měsíc.

(3) Příplatek podle odstavce 1 se neposkytuje příslušníku

a) za kalendářní dny, v nichž o služebního psa nepečoval,

b) ode dne vyřazení služebního psa z evidence,

c) dnem následujícím po dni, kdy mu byl služební pes odňat,

d) při nedodržení podmínek výcviku služebního psa.

(4) Má-li příslušník přiděleno do osobní péče více psů, náleží mu příplatek za ošetřování dvou psů.

§ 14

Mzda při celním vzdělávání

(1) Za dobu získávání kvalifikace potřebné pro výkon práce v celní správě formou celního vzdělávání 1. a 2. stupně se poskytuje příslušníku náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

(2) Za dobu prohlubování kvalifikace formou celního vzdělávání 3. a 4. stupně nebo formou odborného školení schváleného celní správou anebo formou stáže nařízené celní správou se poskytuje příslušníku základní plat a příplatky podle § 7, 8, 9, 10, 12, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

§ 15

Odměny

Odměny za plnění zvlášť významných úkolů nebo úkolů přesahujících rámec pracovních povinností, případně za mimořádné zásluhy se příslušníkům poskytují podle zvláštních předpisů.4)


HLAVA TŘETÍ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 16

(1) V rámci stanovené týdenní pracovní doby se pro účely odměňování sčítají a proplácejí v zúčtovacím mzdovém období všechny zlomky odpracovaných hodin; ke zbytku (zlomku) hodin se nepřihlíží.

(2) Nařídí-li celní správa práci přesčas nebo k ní dodatečně udělí souhlas v jednotlivých dnech i na dobu čtvrt, půl, třičtvrtě hodiny, sčítají se a proplácejí v zúčtovacím období i zlomky těchto hodin.

§ 17

(1) Generální ředitel, na základě hodnocení pracovních výsledků příslušníka, rozhodne, zda výjimky z kvalifikačního požadavku školního vzdělání povolené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.

(2) Splňuje-li příslušník předepsané školní vzdělání a nesplňuje požadovaný stupeň celního vzdělání pro zařazení do tarifní třídy podle vykonávané činnosti, zařadí se na dobu než získá požadovaný stupeň celního vzdělání, nejdéle však na dobu dvou let, do tarifní třídy o jeden stupeň nižší, než by byl zařazen podle vykonávané činnosti. Toto omezení neplatí pro příslušníky zařazené do tarifních tříd 1 až 3.

(3) Nesplní-li příslušník do dvou let od účinnosti této vyhlášky stupeň celního vzdělání požadovaný pro tarifní třídu, ve které byl dosud podle odstavce 2 zařazen, zařadí se do tarifní třídy, pro kterou splňuje požadovaný stupeň celního vzdělání. Nesplní-li příslušník ve lhůtě dvou let od účinnosti této vyhlášky ani nejnižší stupeň celního vzdělání, je tato okolnost důvodem k převedení na jinou práci nebo k výpovědi.

§ 18

(1) Pokud byl příslušníku podle dosavadních předpisů určen vyšší základní (osobní) plat, než mu lze určit podle této vyhlášky, a dosahuje-li podle hodnocení trvale dobré pracovní výsledky, může mu příslušný ředitel tento plat ponechat.

(2) Ode dne účinnosti této vyhlášky obdrží příslušníci za výkon řídících funkcí pořadových čísel 12 až 32, uvedených v příloze 5 k této vyhlášce, příplatek za řídící činnost ve výši 80 % příplatku uvedeného v této příloze, přičemž takto stanovený příplatek za řídící činnost nemůže být nižší než funkční příplatek poskytovaný podle dosavadních předpisů. V plné výši může být příplatek za řídící činnost uvedený v příloze 5 k této vyhlášce vyplácen nejdříve od 1. října 1991.

§ 19

(1) Ke dni účinnosti vyhlášky bude příslušník povýšen do vyšší hodnosti, pro kterou splňuje předepsané kvalifikační předpoklady a výsluhu let v dosavadní hodnosti. Ustanovení předchozí věty neplatí pro výběrové hodnosti uvedené v příloze 6 k této vyhlášce.

(2) Hodnost, kterou příslušník dosáhl podle dosavadních předpisů, se mu ponechá, jestliže splňuje požadavek školního a celního vzdělání stanovený touto vyhláškou pro dosavadní hodnost; k výsluze let se nepřihlíží.

(3) Splňuje-li příslušník požadavek školního vzdělání a nesplňuje-li požadovaný stupeň celního vzdělání stanovený touto vyhláškou pro dosavadní hodnost, může mu generální ředitel tuto hodnost do doby doplnění požadovaného stupně celního vzdělání ponechat, nejdéle však do dvou let od nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud podle hodnocení dosahuje dobré pracovní výsledky.

(4) Splňuje-li příslušník požadavek celního vzdělání, ale nesplňuje požadavek školního vzdělání stanovený touto vyhláškou pro dosavadní hodnost, rozhodne generální ředitel na základě hodnocení příslušníka, pokud podle § 17 odst. 1 této vyhlášky neponechal v platnosti výjimku z požadavku školního vzdělání, o zařazení příslušníka do hodnosti podle této vyhlášky, nejvýše však do hodnosti o dva stupně nižší, než má hodnost dosaženou podle dosavadních předpisů; k výsluze let se nepřihlíží.

(5) Ustanovení odstavce 4 se neuplatní u příslušníků - mužů starších 55 let, žen starších 50 let.

§ 20

Po dobu 2 let od nabytí účinnosti této vyhlášky se příslušníku přijímanému k plnění úkolů celní stráže a zařazenému do tarifní třídy 1 nebo 2 započítává jeho předchozí praxe do odborné praxe plně, nejvýše však 9 let.

§ 21

(1) Hodnocení příslušníka pro účely této vyhlášky provádí přímý nadřízený příslušníka a předkládá je služebním postupem příslušnému řediteli.

(2) Celní správa je povinna písemným výměrem oznamovat příslušníku jeho zařazení do tarifní třídy, platového stupně, přiznání hodnosti a hodnostního příplatku a jejich změny.

§ 22

Zrušuje se výnos č. 3/1982 Věstníku federálního ministerstva zahraničního obchodu o odměňování příslušníků celní správy pracujících na celnicích (registrován v částce 12/1982 Sb.).

§ 23

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991.


Ministr:

v z. Ing. Pancíř v. r.

náměstek

Poznámky pod čarou

1) § 11 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb.

2) § 14 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb.

3) § 17 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb.

4) Směrnice FMPSV ze dne 20. ledna 1976 č. j. II/5-39/76-7313 pro poskytování odměn pracovníkům orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. v částce 5/1976 Sb.).


Příloha 1 k vyhlášce č. 290/1991 Sb.

Zásady pro zařazování do tarifních tříd

I. Kvalifikační požadavky společné pro všechny tarifní třídy

(1) Kvalifikace příslušníka je dána odbornou způsobilostí, osobními schopnostmi, charakterovými vlastnostmi a bezúhonností.

(2) Odborná způsobilost se posuzuje ve vztahu k tarifní třídě ve které je příslušník zařazen. Ukazateli odborné způsobilosti jsou získaný stupeň předepsaného školního vzdělání a předepsaného celního vzdělání, znalost jednoho cizího jazyka odpovídající stupni dosaženého školního vzdělání, dovednosti při zacházení se služební zbraní a mírnějšími prostředky , případně zacházení s prostředky spojové, kontrolní a organizační techniky.

(3) Vysoké nároky na osobní schopnosti a charakterové vlastnosti příslušníka a jeho bezúhonnost jsou vyjádřeny služebním slibem5) a podmínkami pro povyšování do hodnosti.

(4) Generální ředitel může podle aktuální potřeby stanovit pro výkon jednotlivých funkcí další kvalifikační požadavky (např. vysokoškolské studium ve více směrech, postgraduální studium, specializované kursy), jakož i způsob jejich ověřování. Stanovení a splnění těchto dalších požadavků nezakládá právo na zařazení do vyšší tarifní třídy nebo řídící funkce.

(5) Všechny složky kvalifikačních požadavků se posuzují souhrnně.

(6) Dosažení vyššího než stanoveného stupně vzdělání nezakládá nárok na zařazení příslušníka do vyšší tarifní třídy (řídící funkce), než odpovídá skutečně vykonávané práci.

II. Hodnocení odborné způsobilosti

(a) Hodnocení školního vzdělání

1) Pro výkon pracovních činností uvedených v zásadách se určuje školní vzdělání získané

a) na vysokých školách zejména právního nebo ekonomického směru,

b) na střední škole ekonomického nebo technického směru nebo gymnaziu.

2) Stupeň školního vzdělání je pro jednotlivé tarifní třídy určen pracovními charakteristikami činností a kvalifikačními požadavky pro jednotlivé funkce.

3) Za vysokoškolské vzdělání (VŠ) se považuje vzdělání na vysokých školách uvedených v obecně závazných právních předpisech.6)

4) Za úplné střední vzdělání (ÚS) se považuje absolvování střední školy zakončené maturitní zkouškou.

5) Za střední odborné vzdělání (SO) se považuje absolvování odborné školy (bez maturitní zkoušky).

6) Za základní vzdělání (Z) se považuje absolvování všech tříd povinné školní docházky.

7) Vzdělání získané v zahraničí se uznává v rámci příslušných mezinárodních dohod a platných předpisů ministerstev školství o nostrifikaci maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů.

8) Stupeň nabytého školního vzdělání uznávaný podle dosavadních mzdových předpisů se pro účely odměňování uznává.

9) Neukončené vzdělání na škole kteréhokoliv stupně a typu se nehodnotí.

10) Pokud příslušník nesplňuje kvalifikační předpoklady, lze ho zařadit na volné funkční místo, do tarifní třídy nebo řídící funkce pouze na dobu určitou, nejdéle na dva roky. Příslušníka staršího 50 let (ženu starší 45 let), který nesplňuje stupeň, popř. i směr vzdělání a dlouhodobým výkonem pracovní činnosti v celní správě prokázal vysokou odbornost, lze zařadit na volné funkční místo, do tarifní třídy nebo do řídící funkce i na dobu delší než dva roky.

11) Obdobně lze postupovat i v případě, že příslušník mladší 50 let (žena 45 let) v době, po kterou je výjimečně zařazen do tarifní třídy nebo řídící funkce, pro níž nesplňuje předpoklad stupně nebo zaměření vzdělání, zahájil studium, jehož absolvováním si tento předpoklad doplní. Doba tohoto výjimečného zařazení je však podmíněna plněním studijního plánu.

(b) Hodnocení celního vzdělání

1) Základní příprava je povinná pro všechny příslušníky a zakončuje se pohovorem v 1. stupni celního vzdělávání a vydáním kvalifikačního výkazu.

2) V 1. stupni celního vzdělávání se ověřují předpoklady příslušníka pro výkon práce v celní správě.

3) Za nižší celní zkoušku (NCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 2. stupně celního vzdělávání v základním celním kursu.

4) Nižší celní zkouškou se ověřují teoretické vědomosti a praktické dovednosti příslušníků zejména pro výkon služby v celní stráži. Je povinná pro všechny příslušníky a podmínkou pro jmenování do hodnosti celní strážmistr. NCZ musí být složena ve stanoveném termínu.

5) Za odbornou celní zkoušku (OCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 3. stupně celního vzdělávání v odborném celním kursu.

6) Odbornou celní zkouškou se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků v plném rozsahu potřeby výkonu celní služby na kterémkoliv útvaru celní správy.
Odborná celní zkouška je podmínkou pro povyšování do hodnosti celního asistenta a vyšších hodností.

7) Za vyšší celní zkoušku (VCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 4. stupně celního vzdělávání ve vyšším celním kursu.

8) Vyšší celní zkouškou se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků jak z oblasti celní problematiky, tak i znalosti z jiných oborů potřebné pro výkon mimořádně náročných činností v celní správě. Je povinná pro příslušníky v řídících funkcích pořadových čísel 2 až 5 a 10 až 32 a podmínkou pro povýšení do hodnosti vrchní celní inspektor a vyšších.

9) Atestací se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků z oboru specializované činnosti požadované pro výkon práce nebo řídící funkce. Znalosti pro atestaci se získávají studiem ve vzdělávacích institucích s odbornou specializací.

10) Potřebná úroveň odborných znalostí, která je součástí kvalifikačních požadavků stanovených pro platový postup, se zjišťuje prověřováním těchto znalostí.

11) Potřebná úroveň střelecké přípravy a přípravy k používání mírnějších prostředků je součástí kvalifikačních požadavků.

12) Úroveň střelecké přípravy a přípravy k používání mírnějších prostředků se prokazuje pravidelným ověřováním teoretických a praktických znalostí.

13) Dovednosti při zacházení s kontrolní, spojovou a organizační technikou se prokazují osvědčením o absolvování kursů pro přípravu specialistů.

(c) Hodnocení odborné praxe

1) Odbornou praxí se rozumí doba, po kterou pracovník získává znalosti a zkušenosti výkonem činností požadovaných pro práci, do které je zařazen.

2) Do odborné praxe se započítává:

a) plně

1. doba prokázaného pracovního poměru v celní správě (včetně bývalé finanční stráže) bez ohledu na druh vykonávané práce,

2. doba základní a náhradní vojenské služby v čs. armádě bez ohledu na to, zda ji vykonával příslušník, který byl v pracovním poměru, nebo ne; nezapočítává se doba, o níž byla tato doba prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu,

3. doba strávená účastí v národním odboji v rozsahu stanoveném zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního odboje za osvobození,

4. doba pracovního poměru u jiné organizace, ve které vykonával práci příbuznou práci, kterou bude vykonávat v celní správě;

b) jednou polovinou

1. doba pracovního nebo služebního poměru u jiných organizací, než uvedených v odstavci 2 písm. a) bod 4., nebo členství v družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah,

2. doba civilní služby,7)

3. doba činnosti osob samostatně výdělečně činných.

3) Do odborné praxe se příslušníku započítává prokázaná doba úspěšně ukončeného denního studia na vysoké škole požadovaného směru, a to nejvýše 5 let. Tato doba se započítává pouze v případech, kdy je příslušník zařazen do řídící funkce nebo tarifní třídy, kde není stanoven kvalifikační požadavek vysoké školy. Studium se považuje za ukončené dnem uvedeným v diplomu, popř. na vysvědčení o poslední státní závěrečné zkoušce.

4) Do odborné praxe se nezapočítává doba

a) studia nebo učebního poměru s výjimkou ustanovení odstavce 3,

b) po kterou nebyl příslušník v pracovním nebo služebním poměru,

c) po kterou byl příslušník činný pouze na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

d) pracovního poměru, služebního poměru, členství v družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah, a činnosti osob samostatně výdělečně činných, kterou příslušník nedoložil předepsaným způsobem.

5) Do odborné praxe se započítává jen doložená doba činnosti (jiná doba), kterou příslušník prokazuje zejména:

a) potvrzením o zaměstnání, v němž je uveden druh vykonávané práce,

b) propouštěcím rozkazem ze služebního poměru,

c) osvědčením vystaveným podle obecně závazných právních předpisů,

d) dokladem o pracovní činnosti v době okupace (např. pracovní knížka),

e) vojenskou knížkou,

f) rodným listem dítěte,

g) diplomem nebo vysvědčením o státní závěrečné zkoušce nebo vysvědčením o maturitní zkoušce nebo výučním listem.

6) Zápočet se provádí vždy k 31. prosinci předchozího roku.

7) Zápočet se provádí na roky, měsíce a dny. Měsíce se počítají po 30 dnech. V případech, kdy celkový zápočet dní není celé číslo, zaokrouhluje se směrem nahoru.

8) Dodatečně prokázaná doba praxe se započte s účinností od prvního dne měsíce následujícího po dni prokázání.

9) Při souběhu několika dob rozhodných pro započtení předchozí praxe se započte doba pro příslušníka nejvýhodnější.

III. Podmínky pro zařazování příslušníků do tarifních tříd

1) Základním kriteriem pro zařazování příslušníků do tarifních tříd je soulad mezi faktickou schopností vykonávat práci vyplývající z popisu práce, předpisů pro výkon práce a charakteristikami pracovních činností příslušných tarifních tříd.

2) Závazným podkladem pro rozlišování a zařazování pracovních činností podle těžiště vykonávané práce, složitosti, odpovědnosti, dosaženého vzdělání a další odborné přípravy jsou charakteristiky pracovních činností.

3) Charakteristiky pracovních činností vyjadřují základní zaměření tarifní třídy a příklady pracovních činností je doplňují.

4) Koná-li příslušník trvale více pracovních činností spadajících do různých tarifních tříd, zařadí se do tarifní třídy, ve které je těžiště jeho činnosti.

5) Příslušník se přeřadí do nižší tarifní třídy, pozbyl-li odbornou způsobilost nebo přestal-li vykonávat činnosti v dosavadní tarifní třídě.

6) Do tarifní třídy 6 lze zařadit i příslušníka, který má úplné středoškolské vzdělání doplněné o úspěšně ukončené studium předmětů na vysoké škole určené celní správou, pracuje v celní správě nejméně 15 let, splňuje kvalifikační předpoklady celního vzdělání stanovené pro tarifní třídu 6; v takovém případě se z doby jeho odborné praxe odečte 6 let.

7) Do tarifní třídy 3 lze zařadit i příslušníka, který má střední odborné vzdělání (SO), pracuje v celní správě nejméně 20 let, splňuje kvalifikační předpoklady celního vzdělání stanovené pro tarifní třídu 3; v takovém případě se z doby jeho odborné praxe odečtou 3 roky.

8) Nesplňuje-li příslušník předepsaný stupeň celního vzdělání pro zařazení do vyšší tarifní třídy a splňuje předepsaný stupeň školního vzdělání, může být zařazen do této tarifní třídy jen se souhlasem generálního ředitele. Generální ředitel mu současně stanoví lhůtu pro získání předepsaného stupně celního vzdělání.

IV. Charakteristiky pracovních činností a kvalifikační požadavky

Tarifní třída 1 Název funkce: celní praktikant

Základní vzdělání nebo střední odborné vzdělání

1. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává jednoduché dílčí činnosti podle pokynů a návodů bez rozhodovací pravomoci.

Příklady činností:

a) vykonává pomocné a evidenční činnosti, jednoduché administrativní úkony,

b) vykonává jednoduchou strážní činnost (ostraha objektů celní správy, střežení dopravních prostředků v době kontroly, pochůzková činnost apod.),

c) vykonává jednoduchou spojovou službu (obsluha pojítek),

d) vykonává jednoduché práce s kancelářskými stroji (např. psací, rozmnožovací).

Tarifní třída 2 Název funkce: celní strážník

Základní vzdělání nebo střední odborné vzdělání

2. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává dílčí odborné činnosti podle pokynů a návodů vyžadující malou míru odpovědnosti a samostatnosti, s malou mírou rozhodovací pravomoci.

Příklady činností:

a) vykonává jednoduché evidenční a administrativní činnosti,

b) vykonává strážní činnost (střežení hranice svobodného celního pásma, zabezpečování veřejného pořádku na hraničním přechodu, dozor v celním prostoru, doprovod dopravních prostředků apod.),

c) provádí fyzické kontroly v celních skladech,

d) provádí kontrolu osob a dopravních prostředků v celním pohraničním pásmu a rozhoduje o jejich dalším pohybu,

e) provádí bezpečnostní prohlídky zásilek,

f) obsluhuje složitější technické prostředky kontroly, spojové prostředky a organizační techniku (např. dálnopisná, faxová účastnická stanice),

g) vykonává pochůzkovou činnost (odhalování podloudné přepravy zboží a devizových hodnot mimo celní přechody).

Tarifní třída 3 Název funkce: vrchní celní strážník

Úplné střední vzdělání

2. nebo 3. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává samostatně dílčí odborné činnosti a některé specifické činnosti se zvýšenou mírou odpovědnosti.

Rozhoduje jednodušší případy v celním a přestupkovém řízení.

Příklady činností:

a) rozhoduje o propouštění zboží v delegovaném rozsahu,

b) rozhoduje o celních přestupcích v blokovém řízení,

c) připravuje podklady pro rozhodování o celních a devizových přestupcích (sepisování protokolů, shromažďování důkazního materiálu),

d) připravuje podklady pro rozhodování v celním řízení (provádění prohlídek zásilek za účelem zjištění podkladů pro zařazování zboží, zajišťování podkladů pro kontrolu plnění podmínek podmíněného a vázaného oběhu apod.),

e) vykonává administrativní činnosti (vedení skladových evidencí, evidencí dopravních prostředků, evidencí zboží dováženého a vyváženého zahraničními pracovníky apod.),

f) provádí určené kontrolní činnosti (kontroly dopravních prostředků a zavazadel na hraničním přechodu, kontrolu dopravních prostředků a zboží v místech soustředěné nakládky a vykládky zboží - zejména v nácestných střediscích, střediscích mezinárodních kusových zásilek, překladištích apod.),

g) koncipování a vyhotovování písemností podle pokynů,

h) na přechodech malého pohraničního styku provádí kontrolu cestovních dokladů,

i) spolupracuje ve stanoveném rozsahu s bezpečnostními orgány,

j) vykonává některé specifické činnosti (plní úkoly celní pátrací služby, protinarkotické skupiny, psovoda apod.),

k) provádí celní kontrolu povolených přeprav mimo celní přechody.

Tarifní třída 4 Název funkce: celní tajemník

Úplné střední vzdělání

3. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává soubor dílčích činností a některých specifických činností.

Samostatně rozhoduje náročnější případy ve správním řízení s vyšší mírou odpovědnosti.

Příklady činností:

a) rozhoduje o propuštění zboží v dovozu, vývozu nebo průvozu,

b) rozhoduje o vyměření cla, správních poplatků a jiných dávek,

c) rozhoduje o celních a devizových přestupcích v blokovém řízení,

d) v cestovním styku rozhoduje o udělení vývozních a dovozních povolení v rozsahu vymezeném předpisem,

e) zpracovává podklady pro celní statistiku (např. Návrh na celní řízení),

f) připravuje podklady pro projednávání celních a devizových přestupků na celnici (sepisování protokolů, shromažďování důkazního materiálu),

g) připravuje podklady pro projednávání případů porušení celních předpisů organizacemi (protokolu, dokumentace),

h) vede náročné celní agendy (např. rejstřík přijatých celních průvodek, rejstřík vydaných celních průvodek, rejstřík podmíněného volného oběhu),

ch) plní vybrané úkoly celní pátrací služby, protinarkotické skupiny apod.,

i) provádí pokladní operace, vyhotovuje účetní doklady, plní úkoly v oblasti výpočetní techniky, provádí personální, spisovou, výstrojní a další agendy,

j) provádí vnitřní kontrolní činnosti,

k) vykonává odborné, technicko-ekonomické a organizační činnosti analytického, informačního a kontrolního charakteru vyžadující odpovídající znalost celní problematiky.

Tarifní třída 5 Název funkce: vrchní celní tajemník

Úplné střední vzdělání

3. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává soubor náročnějších odborných činností a některých specifických činností.

Samostatně rozhoduje složité případy s vyšším stupněm pravomoci i odpovědnosti.

Příklady činností:

a) rozhoduje složitější případy propouštění zboží v dovozu, průvozu a vývozu,

b) rozhoduje složitější případy vyměřování cla, správních poplatků a jiných dávek,

c) rozhoduje o udělování vývozních i dovozních povolení v delegovaném rozsahu,

d) rozhoduje o provedení osobní prohlídky,

e) rozhoduje o celních a devizových přestupcích v blokovém řízení a v příkazním řízení,

f) připravuje podklady pro projednávání přestupků na celnici a pro projednávání porušení celních předpisů organizacemi,

g) vede náročné celní agendy (záznamní, celní sklady apod.),

h) spolupracuje na přípravě koncepce činnosti řízeného útvaru,

i) provádí následnou kontrolu podkladů pro celní statistiku (Návrh na celní řízení),

j) plní náročné úkoly celní pátrací služby, protinarkotické skupiny apod.,

k) spolupracuje se státními orgány, zejména policejními, při plnění úkolů stanice celní stráže v celním pohraničním pásmu,

l) samostatně vyřizuje odborné agendy,

m) vykonává náročnější odborné, technicko-ekonomické činnosti analytického, metodického a kontrolního charakteru vyžadující odpovídající znalost celní problematiky.

Tarifní třída 6 Název funkce: vyšší celní úředník

Vysokoškolské vzdělání

4. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává soubor specifických činností se značným stupněm pravomoci nebo komplexní odborné činnosti v útvaru s menším rozsahem věcné nebo místní působnosti.

Příklady činností:

a) rozhoduje složité případy zařazování zboží, vyměřování cla, správních poplatků a jiných dávek, připravuje podklady pro rozhodování o prominutí nebo snížení cla,

b) rozhoduje o udělování dovozních a vývozních povolení v rozsahu delegované pravomoci,

c) rozhoduje o celních a devizových přestupcích projednávaných na celnici v rozsahu delegované pravomoci,

d) vede odborné agendy a referáty (právní, finanční, COCOM apod.),

e) připravuje podklady pro rozhodování na vyšším stupni (autoremedury, odvolání apod.),

f) spolupracuje na přípravě aplikačních předpisů,

g) vypracovává odborná vyjádření a posudky,

h) vykonává velmi náročné odborné, technicko-ekonomické činnosti analytického, metodického a kontrolního charakteru vyžadující komplexní znalost celní problematiky.

Tarifní třída 7 Název funkce: vyšší celní úředník 3. třídy

Vysokoškolské vzdělání

4. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává vysoce specializovanou odbornou činnost na republikové nebo celostátní úrovni, nebo soubor odborných činností v útvaru s vymezenou místní působností, nebo v odborném útvaru s republikovou nebo celostátní působností.

Příklady činností:

a) vykonává samostatnou systémovou činnost při tvorbě celostátních opatření (např. realizace zákonných oprávnění, regulační opatření), včetně případných návrhů úpravy obecně závazných a interních předpisů,

b) rozhoduje v rámci své pravomoci o jmenování a odvolání vedoucích pracovníků,

c) rozhoduje v rámci své pravomoci o jmenování, povyšování do hodnosti, o prodloužení výsluhy let v hodnosti, popř. o snížení hodnosti,

d) rozhoduje v rámci své pravomoci o zařazení příslušníků do platové třídy,

d) rozhoduje v odvolacím řízení v případě autoremedury, vyjadřuje se k podaným opravným prostředkům,

e) rozhoduje o udělování výjimek v povolovacím řízení,

g) rozhoduje o snížení nebo prominutí cla,

h) rozhoduje o určení celního prostoru,

i) rozhoduje o zřízení celních skladů a stanovuje podmínky pro jejich provoz,

j) schvaluje hospodářské operace v rámci řízeného útvaru,

k) spolupracuje na přípravě interních předpisů, obecně závazných právních předpisů a vydává operativní pokyny pro řízené útvary,

l) spolupracuje s příslušnými státními orgány.

Tarifní třída 8 Název funkce: vyšší celní úředník 2. třídy

Vysokoškolské vzdělání

4. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává vysoce odborné činnosti se značnou mírou osobní odpovědnosti s republikovou nebo celostátní působností.

Příklady činností:

a) koordinační, koncepční, metodická a plánovací činnost v oblasti hospodářsko správní, materiálně technického zabezpečení, informatiky apod.,

b) v oboru své působnosti zajišťuje vypracování interních předpisů, včetně jejich výkladu,

c) spolupracuje s příslušnými státními orgány a zastupuje celní správu v meziresortních jednáních.

Tarifní třída 9 Název funkce: vyšší celní úředník 1. třídy

Vysokoškolské vzdělání

4. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Vykonává vysoce odborné koncepční a koordinační činnosti v nejdůležitějších útvarech s celostátní působností, nebo vysoce odborné činnosti s vysokou mírou osobní odpovědnosti pro území republiky.

Příklady činností:

a) zabezpečuje řídící, koncepční a metodickou činnost v oblasti celně právní, mezinárodních styků, výkonu celní služby, personální a mzdové,

b) v rámci působnosti připravuje oborové koncepce pro komplexní program rozvoje celnictví a celní politiky,

c) v oboru své působnosti zajišťuje vypracovávání obecně závazných právních předpisů a interních předpisů celní správy včetně jejich výkladu,

d) spolupracuje s příslušnými státními orgány a zastupuje celní správu v meziresortních, popř. mezistátních jednáních,

e) zabezpečuje řídící a kontrolní činnost celnic v oblasti právní, výkonu celní kontroly a vnitřní kontroly,

f) zabezpečuje činnost v personální oblasti,

g) v rámci své působnosti vydává operativní pokyny pro výkon služby,

h) spolupracuje s příslušnými státními orgány a na základě pověření vede jednání s celními správami sousedních států.

Tarifní třída 10 Název funkce: vládní celní úředník

Vysokoškolské vzdělání

4. stupeň celního vzdělání

Charakteristické znaky činnosti:

Zpracovává návrhy koncepcí komplexního rozvoje celnictví a celní politiky, koordinuje nejdůležitější činnosti celní správy.

Příklady činností:

a) koordinuje činnost odborných útvarů s celostátní působností,

b) koordinuje tvorbu jednotných právních norem pro oblast celnictví a celní politiky,

c) zastupuje celní správu, popř. resort při meziresortních a mezistátních jednáních.

V. Kvalifikační předpoklady řídících funkcí

Poř. č. řídící funkceNázev řídící funkcevzděláníKvalifikační předpokladyodborná praxe
školníodbornéDS
1zástupce vedoucího stanice 2ÚSOCZ-32
6vedoucí pracovištěÚSOCZ-32
7-9vedoucí směnyÚSOCZ-32
10vedoucí stanice 2ÚSVCZ-56
2-5zástupce vedoucího celní odbočkyÚSVCZ-56
11-12vedoucí referátuÚS/VŠVCZ-10/86
13-16vedoucí celní odbočkyÚS/VŠVCZ-10/88
17-20náměstek ředitele celniceVCZ-1010
21-24ředitel celniceVCZA1212
25-26vedoucí oddělení CŘ a ÚCSVCZA1212
28náměstek ředitele odboruVCZA1212
27náměstek ředitele CŘVCZA1212
29ředitel odboruVCZA1212
30ředitel CŘVCZA1512
31náměstek generálního ředitele Ú CSVCZA2018
32generální ředitel Ú CSVCZA2020

Všeobecné poznámky a vysvětlivky:

1) Pořadové číslo řídící funkce nevyjadřuje řídící stupeň.

2) Alternativně jsou stanoveny kvalifikační předpoklady školního vzdělání u řídících funkcí pořadových čísel 12 až 16. V těchto případech stupeň dosaženého školního vzdělání ovlivňuje zařazení do tarifní třídy.

3) VŠ = vysokoškolské vzdělání příslušného směru, ÚS = úplné střední vzdělání příslušného směru, OCZ = odborná celní zkouška, VCZ = vyšší celní zkouška, A = atestace z oboru řízené činnosti, D = doba odborné praxe v letech, S = doba povinné stáže před jmenováním do řídící funkce na vyšším řídícím stupni v měsících.

5) § 12 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb.

6) Zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

7) Zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě.

Příloha 2 k vyhlašce č.290/1991 Sb.

Stupnice minimálních mzdových tarifů podle tarifních tříd a platových stupňů

Platový stupeňPočet let odborné praxeTarifní třída
10987654321
1do 34690427038803530321029202660242022002000
2do 64900446040503690335030502780252023002090
3do 95100465042203850349031802900262024002180
4do 125320484043904010364033103020273025002270
5do 155530503045604160378034403140284026002360
6do 185730522047404310393035703260295027002450
7do 215940541049104470407037003380306028002540
8do 246150560050904620421038303490317029002630
9do 276360579052604780435039603600328029902720
10nad 276560597054304940449040903720339030802800

Příloha 3 k vyhlášce č. 290/1991 Sb.

Zařazování do platových stupňů

(1) Příslušný ředitel zařazuje příslušníka do platového stupně podle počtu let odborné praxe.

(2) Přijímaného příslušníka lze zařadit do platového stupně podle délky započtené odborné praxe, nejvýše však do 4. platového stupně. Do dalšího platového stupně se zařadí po splnění předepsaného stupně celního vzdělání.

(3) Příslušník zařazený do tarifní třídy 3, který nesplňuje 3. stupeň celního vzdělání, se zařazuje vždy o jeden platový stupeň níže než odpovídá počtu let jím dosažené odborné praxe.

(4) Nedosahuje-li příslušník uspokojivé pracovní výsledky, nebo nesplní-li předepsané kvalifikační zkoušky, nebo porušuje-li závažným způsobem pracovní kázeň nebo pravidla slušnosti a občanského soužití, může mu příslušný ředitel pozastavit platový postup na dobu jednoho až tří roků. Příslušníku, kterému byl platový postup pozastaven, musí být sděleny důvody.

(5) Příslušníku, kterému byl platový postup podle předchozího odstavce pozastaven, se do dosaženého počtu let odborné praxe nezapočítává doba pozastaveného platového postupu.

(6) Příslušník zařazený na dobu určitou výjimečně do tarifní třídy, pro kterou nesplňuje předpoklad školního vzdělání (příloha 1, část II., písmeno a, odst. 10), se zařadí o 2 platové stupně níže, než odpovídá počtu let jím dosažené odborné praxe.

Příloha 4 k vyhlášce č. 290/1991 Sb.

Zásady pro diferencované zvyšování základních platů

(1) Příslušníkům, kteří dosahují velmi dobré pracovní výsledky, může příslušný ředitel na základě písemného hodnocení zvýšit přiznaný základní plat za podmínek dále stanovených.

(2) Hodnocení pracovních výsledků pro tento účel se provádí v termínech určených pro hodnocení pracovních výsledků pro platové postupy do vyšších platových stupňů.

(3) Ředitel celnice může příslušníkům uvedeným v § 2 odst. 2 písm. a) této vyhlášky zvýšit přiznaný základní plat až o 10 %, ředitel celního ředitelství může příslušníkům uvedeným v § 2 odst. 2 písm. b) této vyhlášky zvýšit přiznaný základní plat až o 20 %, generální ředitel může všem příslušníkům zvýšit přiznaný základní plat až o 40 %.

(4) Zvýšený základní plat podle odstavce 3 se přiznává zpravidla k 1. lednu a zůstává příslušníkovi zachován pokud,

a) zůstává zařazen v tarifní třídě, ve které mu byl přiznán,

b) trvají důvody pro jeho přiznání.

(5) Oznámení o přiznání nebo odnětí zvýšeného základního platu musí být písemné.

Příloha 5 k vyhlášce č. 290/1991 Sb.

Příplatek za řídící činnost

Po dobu výkonu níže uvedených řídících funkcí se poskytuje příplatek za řídící činnost v tomto rozpětí:

Poř. č. funkceNázev funkceMěsíčně Kčs
1zástupce vedoucího stanice 2100
2zástupce vedoucího celní odbočkyIV. kategorie100
3III. kategorie200
4II. kategorie300
5I. kategorie400
6vedoucí pracoviště200
7vedoucí směnyIII. kategorie200
8II. kategorie300
9I. kategorie400
10vedoucí stanice 2400
11vedoucí referátu400
12vedoucí referátu ŘVS a CP600
13vedoucí celní odbočkyIV. kategorie500
14III. kategorie600
15II. kategorie700
16I. kategorie800
17náměstek ředitele celniceIV. kategorie800
18III. kategorie900
19II. kategorie1000
20I. kategorie1100
21ředitel celniceIV. kategorie1200
22III. kategorie1400
23II. kategorie1600
24I. kategorie1800
25vedoucí oddělení CŘ1200
26vedoucí oddělení ÚCS1500
27náměstek ředitele CŘ2000
28náměstek ředitele odboru ÚCS2000
29ředitel odboru ÚCS2500
30ředitel CŘ3100
31náměstek generálního ředitele Ú CS3800
32generální ředitel ÚCS4500

ÚCS = Ústřední celní správa CŘ = Celní ředitelství ŘVS = řízení výkonu služby na celnici CP = celně právní na celnici

Příloha 6 k vyhlášce č. 290/1991 Sb.

Hodnostní řád

I.

Propůjčování hodnosti, jmenování a povyšování do hodnosti

(1) Příslušníku se první hodnost propůjčuje do doby úspěšného absolvování základní přípravy. Po vydání kvalifikačního výkazu a složení služebního slibu se příslušníku tato hodnost jmenováním potvrzuje.

(2) Do vyšší hodnosti může být příslušník povýšen, jestliže

a) splňuje všechny kvalifikační požadavky pro navrhovanou hodnost,

b) od jeho jmenování nebo povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,

c) dosahuje dobré pracovní výsledky.

(3) Do výsluhy let se započítává pouze doba pracovního poměru v celní správě.

(4) Doba, po kterou byl příslušník uvolněn k výkonu veřejných funkcí, doba dočasné pracovní neschopnosti, výkonu vojenské služby, mateřské dovolené, doba plnění úkolů za branné pohotovosti státu a doba celního vzdělávání, se započítává do doby výsluhy let v hodnosti, nejvýše však v délce výsluhy let stanovené pro nejbližší vyšší hodnost.

(5) Mimořádně lze příslušníku propůjčit vyšší hodnost, než by mu náležela podle plnění kvalifikačních předpokladů školního vzdělání, a to po dobu výkonu řídící funkce.

(6) Mimořádně lze příslušníka povýšit do vyšší hodnosti o jeden stupeň bez dosažení stanovené doby výsluhy let v hodnosti, jestliže

a) dosahuje trvale výborné pracovní výsledky,

b) vykonal záslužný čin,

c) vykonává nejméně 5 let lektorskou činnost v celní správě.

(7) Příslušníku, který nesplňuje předepsané kvalifikační požadavky celního vzdělání, se povýšení pozastavuje. Doba, na kterou bylo povýšení pozastaveno, se do výsluhy let v hodnosti nezapočítává.

(8) Při závažném porušení pracovní kázně, pravidel slušnosti, občanského soužití nebo služebního slibu může být příslušníku prodloužena výsluha let v hodnosti až o tři roky. Jestliže v průběhu této doby příslušník dosahuje dobré pracovní výsledky, může mu být po uplynutí její poloviny zbytek prominut.

(9) Při zvlášť závažném nebo opakovaném porušení pracovní kázně, pravidel slušnosti, občanského soužití nebo služebního slibu, které mohlo mít za následek poškození dobrého jména celní správy, může být příslušníku snížena hodnost o jeden stupeň.

(10) Příslušníkům celnic hodnost celní čekatel propůjčuje a jmenováním potvrzuje a až do hodnosti celní asistent povyšuje ředitel celnice.

(11) Příslušníky celnic do hodnosti celní kontrolor až celní ispektor povyšuje a příslušníkům celního ředitelství hodnost celní čekatel propůjčuje a jmenováním potvrzuje a až do hodnosti celní inspektor povyšuje ředitel celního ředitelství.

(12) Generální ředitel rozhoduje o propůjčení hodnosti, jmenování a povýšení příslušníků do všech hodností, do výběrových hodností, o mimořádných povýšeních a mimořádných propůjčeních hodnosti.

(13) Do hodnosti celní prezident jmenuje ministr.

(14) Návrhy na jmenování, povýšení, a mimořádné propůjčení hodnosti, příp. snížení hodnosti příslušníků předkládá nejbližší nadřízený služebním postupem zpravidla dva měsíce před jmenováním nebo povýšením.

(15) O pozastavení povýšení, prodloužení výsluhy let v hodnosti nebo snížení hodnosti příslušníků rozhoduje ten, kdo je oprávněn jmenovat nebo povyšovat do příslušných hodností.

(16) Povyšování do hodností se provádí k 1. lednu s výjimkou mimořádného povýšení, mimořádného propůjčení hodnosti a jmenování.

(17) Jmenování a povýšení do hodnosti a mimořádné propůjčení hodnosti nebo snížení hodnosti se oznamuje příslušníku hodnostním výměrem.

(18) Hodnost příslušníka zaniká skončením jeho pracovního poměru k celní správě, s výjimkou případů odchodu do důchodu.

(19) Při prvním propůjčení hodnosti náleží příslušníku hodnostní příplatek dnem účinnosti stanoveným v hodnostním výměru. Poskytování hodnostního příplatku se zastavuje od prvého dne sedmého měsíce od nástupu k celní správě, jestliže příslušník do této doby úspěšně neabsolvuje základní přípravu.

(20) Při prvním jmenování do hodnosti náleží příslušníku hodnostní příplatek dnem účinnosti stanoveným v hodnostním výměru.

(21) Při povýšení náleží hodnostní příplatek do prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni povýšení. Byla-li účinnost povýšení stanovena prvním dnem kalendářního měsíce, náleží hodnostní příplatek již tímto dnem.

(22) Příslušníku, kterému byla snížena hodnost, náleží nový hodnostní příplatek od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni oznámení této skutečnosti hodnostním výměrem.

II.

Označení hodností, výsluha let v hodnosti, kvalifikační předpoklady a hodnostní příplatek

StupeňOznačení hodnostiZkratkaVýsluha let v hodnosti při školním vzděláníOdborné celní zkouškyPříplatek Kčs měsíčně
Z/SÚS
Celní strážníci
1Celní čekatel1ZP250
2Celní strážmistrCST421NCZ300
3Celní nadstrážmistrCNST732NCZ350
4Vrchní celní nadstrážmistrVCNSTV43NCZ400
Nižší celní úředníci
5Celní asistentCA21OCZ500
6Celní kontrolorCK63OCZ550
7Vrchní celní kontrolorVCK73OCZ600
8Celní inspektorCI74OCZ700
Vyšší celní úředníci
9Vrchní celní inspektorVCIV4VCZ900
10Celní radaCR4VCZ1000
11Vrchní celní radaVCRVVCZ1100
12Ministerský celní radaMCRVVCZ1250
13Celní prezidentCPVCZ1500

V = výběrová hodnost pro kterou se doba výsluhy let nestanoví

Příloha 7 k vyhlášce č. 290/1991 Sb.

Podmínky pro poskytování a stanovení výše jazykového příplatku

(1) Úroveň znalosti cizího jazyka se rozlišuje podle tří stupňů:

1. stupeň - požaduje se znalost cca 1500 - 1800 lexikálních jednotek včetně základní, běžné i odborné profesní frazeologie a znalost základní gramatiky (slovní druhy a základní syntaxe).

3. stupeň - požaduje se znalost 5000 lexikálních jednotek běžné a odborné profesní frazeologie, dokonalá znalost gramatiky, schopnost dokonalého, plynulého a samostatného ústního i písemného projevu na všeobecná i odborná témata z dané profese.

(2) Znalost cizího jazyka se prokazuje takto:

1. stupeň - dokladem o složení kvalifikační zkoušky v Institutu vzdělávání celní správy

2. stupeň - dokladem:

a) o složení závěrečné ústní i písemné kvalifikační zkoušky v Institutu vzdělávání celní správy, je-li prospěch při této zkoušce výborný,

b) o ukončeném studiu na škole s cizím vyučovacím jazykem zakončené maturitní zkouškou (nerozhoduje, zda škola je v ČSFR nebo v zahraničí), je-li prospěch při této zkoušce výborný.

3. stupeň - dokladem:

a) o jazykové aprobaci na filosofické nebo filologické fakultě nebo na škole jí na roveň postavené, pokud prospěch z příslušného cizího jazyka v průběhu celého studia nebyl v průměru horší než velmi dobrý (chvalitebný),

b) o složení všeobecné státní jazykové zkoušky na státní jazykové škole nebo na vysoké škole,

c) o úspěšném ukončení studia na vysoké škole ekonomické směr zahraniční obchod, je-li prospěch z příslušného cizího jazyka výborný,

d) o složení závěrečné zkoušky v rozsahu přípravného speciálního jazykového kursu pro pracovníky pověřené dlouhodobým výkonem funkce v zahraničí na Institutu zahraničního obchodu, Institutu Čedoku a jazykové katedře federálního ministerstva zahraničních věcí,

e) o ukončení studia na vysoké škole v zahraničí s příslušným cizím vyučovacím jazykem.

(3) Pokud prospěch při zkoušce z cizího jazyka na příslušném stupni školy byl jiný, než je uvedeno v odstavci 2, nebo získal-li příslušník znalost cizího jazyka jiným způsobem, nebo neodpovídají-li jazykové znalosti požadavkům stanoveným pro 1. stupeň, prokazuje se znalost složením jazykové zkoušky. Jazyková zkouška se skládá vždy z části písemné a ústní. Provedení zkoušek v předepsané úrovni i odborném profesním zaměření (úroveň znalosti 1. a 2. stupně) zajišťuje celní správa. Celní správa zajistí, aby zaměření zkoušky bylo přizpůsobeno potřebám funkce, kterou příslušník vykonává, a aby její náročnost odpovídala stupni znalosti, který má být zkouškou ověřen. Zkoušky se skládají před zkušební komisí o třech členech. Nejméně dva členové komise musí být pedagogickými pracovníky s vysokoškolskou aprobací pro příslušný cizí jazyk, popřípadě s oprávněním k provádění zkoušek.

(4) Platnost dokladů o jazykové kvalifikaci 1. a 2. stupně uvedených v odstavci 2 je časově omezena na dobu 5 let.

(5) Jazykový příplatek se poskytuje podle rozsahu prokázaných znalostí v této měsíční výši:

1. stupeň80 Kčs
2. stupeňaž 150 Kčs
3. stupeňaž 250 Kčs.

(6) Jazykový příplatek se poskytuje nejvýše za znalost a používání tří cizích jazyků, přičemž úhrn příplatků nesmí překročit částku 750 Kčs.

(7) Příplatek se neposkytuje příslušníkům

a) za občasné používání cizích jazyků na úrovni obvyklých znalostí odpovídajících stupni školního vzdělání stanovené pro vykonávanou pracovní činnost,

b) za znalost jazyka, který není běžně používán při výkonu činnosti,

c) za užívání mateřského jazyka v územních oblastech České a Slovenské Federativní Republiky, kde se užívá dvou jazyků.

(8) Výplata jazykového příplatku se zastaví po uplynutí platnosti dokladu o jazykové kvalifikaci 1. a 2. stupně, neprokáže-li příslušník znalost příslušného stupně při nové jazykové zkoušce, nebo odpadne-li potřeba při výkonu práce intenzivně a pravidelně cizí jazyk používat.

(9) Příslušníkům vykonávajícím překladatelskou, tlumočnickou a lektorskou činnost jako převažující činnost v hlavním pracovním poměru přísluší příplatek až za znalost druhého a dalšího jazyka.

Přesunout nahoru