Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 205/1991 Sb.Vyhláška ministerstva financí České republiky o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací

Částka 42/1991
Platnost od 31.05.1991
Účinnost od 31.05.1991
Zrušeno k 01.01.2001 (389/2000 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

205

VYHLÁŠKA

ministerstva financí České republiky

ze dne 30. dubna 1991

o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací

Ministerstvo financí České republiky podle ustanovení § 35 k provedení ustanovení § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 32 odst. 5 a odst. 6 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), stanoví:


ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah úpravy

(1) Touto vyhláškou se řídí finanční hospodaření ministerstev a ostatních ústředních orgánů České republiky (dále jen "ústřední orgány") a jimi zřizovaných rozpočtových a příspěvkových organizací,1) jakož i hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených obcemi a okresními úřady.

(2) Ustanoveními částí čtvrté a páté se řídí též obce a okresní úřady.

§ 2

Společná ustanovení

(1) Usměrňování mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích se řídí zvláštním předpisem.2)

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace vede účetnictví a zpracovává účetní výkaznictví podle zvláštních předpisů.3) Tyto předpisy rovněž stanoví obsah a způsob předkládání výkazů rozpočtové a příspěvkové organizace o jejím hospodaření.

(3) Jestliže rozpočtová nebo příspěvková organizace vznikla ze zákona a tento zákon nestanovil, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci příslušný orgán státní správy, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.

§ 3

Ústřední orgány

(1) Ústřední orgány hospodaří s rozpočtovými prostředky příslušné rozpočtové kapitoly státního rozpočtu České republiky4) (dále jen "kapitola").

(2) Jako správce kapitoly ústřední orgán především

a) vypracovává návrh rozpočtu kapitoly a organizuje účast jí zřízených rozpočtových a příspěvkových organizací na sestavení tohoto návrhu,

b) rozepisuje schválené ukazatele rozpočtové kapitoly jednak pro vlastní činnost ústředního orgánu, jednak na rozpočtové a příspěvkové organizace, jejichž je zřizovatelem. Závazné ukazatele rozepisuje v rozsahu stanoveném touto vyhláškou nebo jinými obecně závaznými právními předpisy, zejména zákonem o státním rozpočtu republiky na příslušný rok,

c) otevírá, případně potvrzuje rozpočtové limity,

d) usměrňuje a kontroluje hospodaření s rozpočtovými prostředky v rámci kapitoly, schvaluje rozpočtová opatření, která přesahují pravomoc organizací, ale která lze provést beze změny ukazatelů schválených ve státním rozpočtu republiky pro kapitolu jako celek,

e) zpracovává zprávy o plnění rozpočtu kapitoly,

f) vypracovává souhrnné účetní výkazy za kapitolu podle zvláštního zákona,5)

g) vypracovává návrhy závěrečných účtů kapitoly a organizuje účast podřízených rozpočtových a příspěvkových organizací na sestavení těchto návrhů.

(3) Finanční hospodaření vlastního aparátu ústředního orgánu se řídí ustanoveními této vyhlášky, která se týkají finančního hospodaření rozpočtových organizací, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ

ROZPOČTOVÉ ORGANIZACE

§ 4

Obecná ustanovení

(1) Rozpočtová organizace hospodaří v rámci svého rozpočtu s rozpočtovými prostředky stanovenými jí zřizovatelem. Dále hospodaří s prostředky přijatými od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, s prostředky přijatými od státních fondů České republiky (dále jen "státní fondy"), s prostředky získanými svou hospodářskou, obchodní a obdobnou činností (dále jen "hospodářská činnost"), s prostředky svých fondů a s příspěvky a dary od fyzických a právnických osob.

(2) Rozpočtová organizace sestavuje svůj rozpočet příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby. Veškeré dosažené rozpočtové příjmy v rámci svého hospodaření soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtě a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje jen z příslušných výdajových rozpočtových účtů zřízených u banky nebo spořitelny (dále jen "peněžní ústav"). Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může rozpočtová organizace jen v případech stanovených touto vyhláškou nebo se souhlasem ministerstva financí České republiky (dále jen "ministerstvo financí").

(3) V těch případech, kdy rozpočtová organizace dostává přímo ze státního rozpočtu České republiky (dále jen "státní rozpočet republiky") nebo z rozpočtu zřizovatele prostředky na jí zabezpečované služby a výrobky, může tyto výrobky a služby poskytovat i za cenu nižší než činí skutečné náklady, případně bezplatně.6)

§ 5

Finanční vztah k rozpočtu zřizovatele

(1) Finanční vztah mezi zřizovatelem a rozpočtovou organizací je určen těmito závaznými ukazateli stanovenými zřizovatelem:

a) rozpočtové příjmy celkem,

b) investiční výdaje celkem,

c) neinvestiční výdaje celkem.

(2) V rámci ukazatele investiční výdaje celkem jsou stanoveny závazné individuální dotace ze státního rozpočtu na vybrané investiční akce. Zřizovatel je oprávněn stanovit rozpočtové organizaci další dotace na investiční výstavbu.

(3) Zřizovatel je oprávněn stanovit rozpočtové organizaci limit na nákup devizových prostředků na zahraniční pracovní cesty.

(4) Finanční vztah mezi státním rozpočtem republiky a ústředním orgánem je stanoven zákonem o státním rozpočtu republiky pro příslušný rok.

§ 6

Hmotná zainteresovanost

(1) Základem hmotné zainteresovanosti rozpočtové organizace jsou úspory výdajů ve vztahu k úkolům a ukazatelům státního rozpočtu republiky stanoveným zřizovatelem.

(2) Rozpočtové organizaci se pro účely hmotné zainteresovanosti ponechávají v plném rozsahu úspory neinvestičních výdajů mimo úspor mzdových prostředků.2) Předmětem hmotné zainteresovanosti nejsou úspory těchto výdajů dosažené nesplněním úkolů, omezováním nebo zhoršováním kvality poskytovaných služeb anebo změnou podmínek, za nichž byly úkoly a závazné ukazatele stanoveny. Další úspory, které nemohou být předmětem hmotné zainteresovanosti, může určit zřizovatel při stanovení závazných ukazatelů státního rozpočtu republiky.

(3) Opodstatněnost nároků připadajících rozpočtové organizaci z hmotné zainteresovanosti posuzuje zřizovatel.

§ 7

Fondy rozpočtové organizace

(1) Rozpočtová organizace zřizuje tyto fondy:

b) fond kulturních a sociálních potřeb,

c) rezervní fond.

(2) Rozdělení zřizovatelem uznaných úspor ve výdajích se do jednotlivých fondů provede takto:

b) do fondu kulturních a sociálních potřeb s tím, že celkový příděl nepřekročí dvojnásobek základního přídělu vyjádřeného v Kčs,

c) zbývající část po provedení přídělů do fondů podle písmen a) a b) tohoto odstavce do rezervního fondu.

§ 8zrušeno

§ 9

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1) Fond se tvoří jednotným přídělem podle zvláštního předpisu7) a dalším přídělem ze zřizovatelem uznaných úspor neinvestičních výdajů mimo úspor mzdových prostředků.

(2) Hospodaření s prostředky fondu se řídí zvláštním předpisem.7)

§ 10

Rezervní fond

(1) Zdrojem fondu je příděl ze zřizovatelem uznaných úspor neinvestičních výdajů mimo úspor mzdových prostředků. Dalšími zdroji mohou být finanční dary včetně devizových.

(2) Prostředků fondu lze použít jen

a) k úhradě rozpočtem zřizovatele nezajištěných neinvestičních potřeb s výjimkou přídělu do fondu odměn,

b) k zabezpečení neinvestičních potřeb hospodářské činnosti,

c) k úhradě sankcí podle § 12,

d) k úhradě investičních potřeb ve výši účelově poskytnutých finančních darů.

e) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí vláda České republiky a pro organizace zřízené obcemi jejich zřizovatel.

§ 11

Investiční výdaje

(1) Rozpočtová organizace financuje investice8) ze svého rozpočtu v rámci zřizovatelem stanoveného závazného ukazatele investičních výdajů.

(2) K posílení těchto prostředků může jako doplňkové zdroje použít prostředky svého fondu kulturních a sociálních potřeb,7) prostředky získané hospodářskou činností, prostředky přijaté ke sdružené investiční činnosti, prostředky přijaté od státních fondů, dary a příspěvky od jiných subjektů, pokud jsou poskytnuty k investičním účelům. Prostředky doplňkových zdrojů určené na tento účel převede rozpočtová organizace na zvláštní příjmový účet státního rozpočtu republiky pro doplňkové zdroje a o výši převedených prostředků může překročit limit investičních výdajů. Nepoužitý zůstatek takto převedených prostředků vrátí rozpočtová organizace zpět na účet, ze kterého byly tyto zdroje poukázány.

(3) Rozpočtová organizace zřízená okresním úřadem nebo obcí hradí své investiční výdaje přímo ze svého rozpočtu; chce-li použít své doplňkové zdroje uvedené v odstavci 2 na posílení investičních výdajů nad limit stanovený jí podle § 5 odst. 1 písm. b), odvede prostředky těchto doplňkových zdrojů do rozpočtu zřizovatele a dohodne s ním překročení investičních výdajů.

(4) Individuální dotace ze státního rozpočtu republiky poskytované rozpočtovým organizacím na vybrané investiční akce prostřednictvím rozpočtu jejich zřizovatele se čerpají ze samostatného výdajového rozpočtového účtu, a to do výše limitu.

(5) Jiný hmotný majetek vymezený zvláštním předpisem9) financuje rozpočtová organizace z neinvestičních prostředků.

§ 12

Zdroje úhrady sankcí

(1) Odvody a penále10) hradí rozpočtová organizace

a) z rezervního fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s rozpočtovými prostředky,

b) z fondu kulturních a sociálních potřeb, jde-li o porušení pravidel o hospodaření s tímto fondem,

c) z fondu odměn, jde-li o porušení pravidel o hospodaření s tímto fondem.

(2) V případě nedostatku prostředků v rezervním fondu se odvod či penále uhradí z rozpočtu rozpočtové organizace.

§ 13

Sdružování prostředků

(1) Rozpočtová organizace je oprávněna poskytovat příspěvky podle uzavřené smlouvy o sdružení jen jsou-li poskytovány na činnost, pro kterou byly tyto prostředky v rozpočtu určeny.

(2) Přijaté sdružené prostředky vede rozpočtová organizace do doby jejich použití na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky koncem roku se převádějí do dalších let.

§ 14

Hospodářská činnost

(1) Rozpočtová organizace může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji hlavní činnost, pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené zřizovatelem, a že prostředky získané hospodářskou činností využívá ke zkvalitňování své činnosti.

(2) Prostředky získané hospodářskou činností jsou mimorozpočtovými zdroji. Finanční hospodaření této činnosti je vedeno odděleně od hospodaření s prostředky jejího rozpočtu na zvláštním, k tomu účelu zřízeném běžném účtu. Jeho zůstatek může rozpočtová organizace převádět do následujícího roku.

(3) Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví obecně závazný právní předpis.11) V případě, že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví je pro

a) rozpočtovou organizaci zřízenou ústředním orgánem tento ústřední orgán po dohodě s ministerstvem financí,

b) rozpočtovou organizaci zřízenou okresním úřadem nebo obcí zřizovatel,

c) ústřední orgán jeho vedoucí po dohodě s ministrem financí.

(4) Výdaje na tuto činnost musí být v plné výši pokryté příjmy z ní. Prostředky získané hospodářskou činností se mohou použít

a) na krytí potřeb investičního i neinvestičního charakteru,

b) na odměňování pracovníků podle zvláštního předpisu,

c) na sdružování prostředků,

d) na rozvoj hospodářské činnosti.

(5) Výrobky, výkony, práce a služby prováděné v rámci hospodářské činnosti se realizují podle obecně platných cenových předpisů.

ČÁST TŘETÍ

PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

§ 15

Obecná ustanovení

(1) Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými vlastní činností a s prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele, případně ze státního rozpočtu, a to v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem, dále s prostředky svých fondů, s prostředky přijatými od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, s prostředky přijatými od státních fondů, s prostředky získanými svou hospodářskou činností a s příspěvky a dary od fyzických a právnických osob.

(2) V případech, kdy příspěvková organizace dostává přímo ze státního rozpočtu republiky nebo z rozpočtu zřizovatele na jí zabezpečované služby a výrobky prostředky, může tyto výrobky a služby poskytovat i za cenu nižší než činí skutečné náklady, případně bezplatně.6)

(3) Příspěvková organizace může vkládat finanční prostředky svého rezervního fondu jako kapitál do činnosti jiných subjektů a nakupovat z něho cenné papíry jiných subjektů. Takováto operace však může být realizována pouze ve vztahu k subjektu, jehož činnost bezprostředně souvisí s činností organizace, a vkladem kapitálu nebo nákupem cenných papírů organizace získá možnost ovlivňovat činnost tohoto subjektu v zájmu činnosti své organizace.

§ 16

Finanční vztah k rozpočtu zřizovatele

(1) Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací je určen těmito závaznými ukazateli stanovenými zřizovatelem:

a) příspěvek zřizovatele na činnost organizace,

b) dotace zřizovatele na investice,

c) individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce.

(2) Zřizovatel může příspěvkové organizaci stanovit závazně odvod z provozu a odvod z odpisů.

(3) Zřizovatel je oprávněn stanovit organizaci limit na nákup devizových prostředků na zahraniční pracovní cesty.

(4) V návaznosti na závazně stanovené ukazatele v odstavci 1 a odstavci 2 stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci rovněž hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi plánovanými náklady a výnosy, jako základ pro výpočet objemu přídělů do jejích fondů po ukončení hospodářského roku.

§ 17

Příspěvek na činnost a dotace z rozpočtu zřizovatele

(1) Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na činnost, tj. příspěvek k úhradě její provozní činnosti včetně výdajů na opravy a údržbu základních prostředků, a to v případě, že tyto potřeby nelze uhradit jejími vlastními příjmy.

(2) Výši příspěvku na činnost a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů nebo kapacit zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.

(3) Zřizovatel může příspěvkové organizaci krátit či zvýšit stanovený příspěvek při významnější změně podmínek, za nichž finanční vztah ke svému rozpočtu stanovil.

(4) Kromě příspěvku na činnost poskytuje zřizovatel příspěvkové organizaci dotace na investice v případě, že finanční prostředky ve fondu reprodukce základních prostředků příspěvkové organizace nestačí na její nezbytné investiční potřeby.

§ 18

Odvody do rozpočtu zřizovatele

(1) Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její plánované výnosy překračují plánované náklady.

(2) Odvod z odpisů může zřizovatel stanovit individuálně, jestliže nepočítá perspektivně s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost, nebo jestliže uvažuje se změnou formy příspěvkové organizace či s jejím zrušením. Odvod z odpisů může zřizovatel stanovit i v případě, kdy objem odpisů by výrazně převyšoval reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce základních prostředků; v tomto případě však nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů budov a staveb.

(3) Zřizovatel může příspěvkové organizaci uložit i neplánovaný odvod z provozu nebo krátit či zvýšit stanovený příspěvek nebo odvod při změně podmínek, za nichž finanční vztah ke svému rozpočtu stanovil.

(4) Příspěvková organizace provádí odvod z provozu a odvod z odpisů v průběhu roku zálohově do rozpočtu zřizovatele na jeho příjmový účet, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce ve výši 1/12 celoročně stanoveného odvodu. Příspěvková organizace v působnosti obce nebo okresního úřadu provádí odvod v termínech stanovených jí zřizovatelem.

§ 19

Investiční činnost

(1) Rozsah investiční činnosti příspěvkové organizace je určen jejími finančními prostředky ve fondu reprodukce základních prostředků, prostředky poskytnutými jako individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a přijatými investičními úvěry.

(2) Individuální dotace ze státního rozpočtu republiky poskytované příspěvkovým organizacím na vybrané investiční akce prostřednictvím rozpočtu jejich zřizovatele se čerpají ze samostatného výdajového rozpočtového účtu, a to do výše limitu.

§ 20

Hmotná zainteresovanost

Základem hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace je zlepšený hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi skutečně dosaženým hospodářským výsledkem a hospodářským výsledkem stanoveným ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele. Takto získané finanční prostředky se ponechají příspěvkové organizaci, která si je přiděluje podle stanovených pravidel do svých fondů.

§ 21

Fondy příspěvkové organizace

(1) Příspěvková organizace zřizuje tyto fondy:

a) fond reprodukce základních prostředků,

b) rezervní fond,

c) fond odměn,

d) fond kulturních a sociálních potřeb.

(2) Zlepšený hospodářský výsledek se rozděluje do jednotlivých fondů tak, že po převodu nevyčerpaných mzdových prostředků do fondu odměn se zbývající částka zlepšeného hospodářského výsledku rozdělí takto:

a) do fondu odměn s tím, že celkový příděl do fondu nepřekročí 20 % přípustného objemu mzdových prostředků,2)

b) do fondu kulturních a sociálních potřeb s tím, že celkový příděl do fondu nepřekročí dvojnásobek základního přídělu vyjádřeného v Kčs,7)

c) do výše 25 % do fondu reprodukce základních prostředků,

d) zbývající část po provedení přídělů do fondů podle písmen a), b) a c) tohoto odstavce do rezervního fondu.

(3) Převody do fondů provede příspěvková organizace zálohově koncem roku. Zřizovatel potvrdí oprávněnost převodu při schvalování účetní závěrky příspěvkové organizace. Po potvrzení oprávněnosti provede příspěvková organizace doúčtování rozdílu mezi zúčtovaným zálohovým přídělem a skutečně přiznanou výší.

§ 22

Fond reprodukce základních prostředků

(1) Zdrojem fondu jsou:

a) odpisy základních prostředků,12)

b) příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku,

c) dotace zřizovatele na investice,

d) příspěvky ze státních fondů,

e) výnosy z prodeje a likvidace základních prostředků,

f) příspěvky na investice od jiných subjektů podle uzavřených smluv o sdružení ke společné investiční činnosti,

g) dary a výnosy povolených veřejných sbírek určené k investičním účelům.

(2) Prostředků fondu se používá:

a) k financování investic,9)

b) k poskytování prostředků jiným organizacím v rámci uzavřených smluv o společné investiční činnosti,

c) k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček,

d) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování základních prostředků po zabezpečení investičních potřeb organizace.

(3) Prostředky fondu použité pro financování oprav a údržby základních prostředků podle odstavce 2 písm. d) tohoto paragrafu se účtují do výnosů příspěvkové organizace.

(4) Prostředků fondu reprodukce základních prostředků nelze použít na účely hrazené z fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 23

Rezervní fond

(1) Zdrojem fondu je příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku. Dalšími zdroji mohou být finanční dary včetně devizových.

(2) Prostředků fondu lze použít

a) k úhradě rozpočtem zřizovatele nezajištěných neinvestičních potřeb,

b) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,

c) k úhradě sankcí podle § 28,

d) ke krytí časového nesouladu mezi náklady a výnosy při sdružování k provozní činnosti ke konci roku,

e) k doplnění fondu provozních prostředků, zejména pro rozvoj hospodářské činnosti,

f) k nákupu cenných papírů a k úhradě kapitálové účasti v jiných subjektech.

g) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí vláda České republiky a pro organizace zřízené obcemi jejich zřizovatel.

(3) Prostředků fondu lze se souhlasem zřizovatele u příspěvkové organizace zřízené obcí nebo okresním úřadem použít též k posílení fondu reprodukce základních prostředků.

§ 24

Fond odměn

(1) Zdrojem fondu odměn jsou:

a) nevyčerpané mzdové prostředky, na které má organizace nárok podle mzdových předpisů na příslušný rok2) (dále jen "mzdový nárok"); příděly do fondu odměn z nevyčerpaného mzdového nároku lze provádět pouze v případě, že jsou kryty finančně zlepšeným hospodářským výsledkem,

b) příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku.

(2) Hospodaření s tímto fondem se řídí zvláštním předpisem.2) Přednostně se z něho uhrazuje případné překročení mzdového nároku.

(3) Výplaty z fondu odměn se nezahrnují do mzdového nároku pro příslušný rok.

§ 25

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1) Fond se tvoří jednotným přídělem podle zvláštního předpisu7) a dalším přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.

(2) Hospodaření s prostředky fondu se řídí zvláštním předpisem.7)

§ 26

Úvěry

Příspěvková organizace je oprávněna přijímat úvěry a půjčky na investice i na provozní výdaje, pokud z jejich přijetí nevzniknou nároky vůči zřizovateli a pokud je zajištěna jejich návratnost z výnosu hospodaření příspěvkové organizace, popřípadě z jejího rezervního fondu.

§ 27

Sdružování prostředků

(1) Příspěvková organizace hradí příspěvky podle uzavřené smlouvy o sdružení pouze ze zdrojů, jež je oprávněna použít na činnost, k níž se sdružila.

(2) Sdružené prostředky na investice jsou zdrojem fondu reprodukce základních prostředků. Při sdružování prostředků k provozní činnosti se na konci roku převedou výnosy a náklady v patřičné výši za účelem krytí časového nesouladu mezi náklady a výnosy do rezervního fondu.

§ 28

Zdroje úhrady sankcí

(1) Odvody a penále10) hradí příspěvková organizace

a) z rezervního fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s rozpočtovými prostředky,

b) z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem.

(2) V případě nedostatku prostředků v rezervním fondu se úhrada odvodu či penále provede snížením příspěvku zřizovatele na činnost.

§ 29

Hospodářská činnost

(1) Příspěvková organizace může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji hlavní činnost, pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené zřizovatelem a že prostředky získané hospodářskou činností využívá též ke zkvalitňování své hlavní činnosti.

(2) Hospodářská činnost je v účetnictví sledována odděleně od běžného hospodaření příspěvkové organizace.

(3) Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví obecně závazný právní předpis.11) V případě, že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví je pro příspěvkové organizace zřízené ústředním orgánem tento ústřední orgán. Pro příspěvkové organizace zřízené okresním úřadem nebo obcí může rozsah a podmínky stanovit pouze zřizovatel.

(4) Výrobky, výkony, práce a služby produkované v rámci hospodářské činnosti se realizují podle obecně platných cenových předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

HOSPODAŘENÍ S ROZPOČTOVÝMI PROSTŘEDKY

§ 30

Všeobecná ustanovení

(1) Následující úprava hospodaření s rozpočtovými prostředky (dále jen "hospodaření") je k provedení § 11 zákona.13)

(2) Organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky je povinna při plnění rozpočtu dbát, aby dosahovala maximálních příjmů a plnila úkoly hrazené ze státního rozpočtu republiky nejhospodárnějším způsobem a aby efektivně využívala rozpočtových prostředků. Rozpočtové prostředky může používat jen k účelům, pro které byly určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a k zajištění nerušeného chodu organizace; prostředky může čerpat jen do výše stanovené ve státním rozpočtu republiky nebo rozpočtu zřizovatele, a to v mezích závazných ukazatelů a v souladu s věcným plněním.

§ 31

Rozpočtové limity

(1) Ústřední orgán otevírá rozpočtové limity pro vlastní hospodaření, rozpočtové limity rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž je zřizovatelem, a dále zvlášť limity pro čerpání investičních a zvlášť pro čerpání neinvestičních dotací ze státního rozpočtu republiky pro ostatní organizace v jeho působnosti. Tuto působnost může delegovat na orgán, který rozpočtové a příspěvkové organizace ekonomicky zajišťuje. Organizace jíž je limit ústředním orgánem otevřen, předloží peněžnímu ústavu tiskopis pro oznámení limitu výdajů nejpozději dva dny před začátkem období, v němž má být limit čerpán.

(2) Rozpočtové organizaci se otevírají limity na čerpání prostředků z rozpočtových výdajových účtů vedených u peněžního ústavu zvlášť na investiční výdaje, zvlášť na individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a zvlášť na neinvestiční výdaje. V rámci limitu investičních výdajů se stanoví limity pro čerpání jednotlivých dotací zřizovatele na investiční výstavbu.

(3) Příspěvkové organizaci se otevírají limity zvlášť pro čerpání individuálních dotací ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce, zvlášť pro čerpání dotací zřizovatele na investice a zvlášť pro příspěvek zřizovatele na činnost organizace.

(4) Rozpočtové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem se otevírají limity zvlášť na individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce, zvlášť na dotace pro dokončení KBV a zvlášť pro čerpání neinvestičních výdajů.

(5) Příspěvkové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem se otevírají zvlášť limity pro čerpání individuálních dotací ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a zvlášť pro příspěvek zřizovatele na činnost organizace.

(6) Pro financování úkolů z oblasti vědy a výzkumu otevírá rozpočtové limity ústřední orgán státní správy zadávající tyto úkoly. U úkolů plně financovaných ze státního rozpočtu republiky mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen k úhradě plnění na základě hospodářských smluv za předpokladu, že si k výsledkům řešení zajistí právo hospodaření. U úkolů financovaných s podílovou účastí rozpočtových prostředků mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen na základě hospodářských smluv, kterými se zavázaly k poskytnutí prostředků za předpokladu, že průběžně prověřují plnění smluvních podmínek. V případě, že zadavatel poskytne nositeli úkolu finanční prostředky na pořízení přístrojů, strojů a zařízení potřebných pro řešení, musí současně s tím stanovit, jak s těmito předměty bude po skončení řešení naloženo, a stanovit způsob finančního vypořádání.

(7) Při financování úkolů z oblasti geologického průzkumu se postupuje obdobně jako v oblasti vědy a výzkumu.

(8) Oznámení limitu se nepředkládá peněžnímu ústavu pro čerpání dávek nemocenského pojištění.

(9) Ministerstvo financí může stanovit podle průběhu plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky, že bude otevírat rozpočtové limity výdajů pro ústřední orgány samo, bude-li to vyžadovat zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu republiky nebo dojde-li v oboru působnosti ústředního orgánu k porušování finančních a rozpočtových předpisů.

(10) Rozpočtová organizace je oprávněna čerpat prostředky svého rozpočtu jen do výše stanovené jí pro dané období rozpočtovým limitem.

(11) Rozpočtové organizaci se otevírají rozpočtové limity na tiskopisu "oznámení limitu výdajů". Na tomto tiskopisu provádí rozpočtová organizace rovněž změnu limitu.

(12) "Oznámení limitu výdajů" podepisuje a opatří razítkem jak zřizovatel, tak i organizace, která jej předkládá peněžnímu ústavu.

§ 32

Investiční limity

(1) Rozpočtové limity na investiční výdaje se otevírají rozpočtové organizaci podle zásad uvedených v § 31 na celý rozpočtový rok.

(2) Příspěvková organizace může převádět z rozpočtového výdajového účtu na investice prostředky na svůj běžný účet (popřípadě na investiční účet) v závislosti na průběhu investiční výstavby a může čerpat finanční prostředky jen úměrně k věcnému plnění.

§ 33

Limity neinvestičních výdajů pro rozpočtové organizace

(1) Rozpočtové organizaci zřízené ústředním orgánem se otevírají rozpočtové limity pro čerpání neinvestičních výdajů zvlášť na jednotlivá čtvrtletí rozpočtového roku.

(2) Rozpočtové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem otevírá limit výdajů zřizovatel na období jím stanovené.

(3) Limit neinvestičních výdajů se otevírá i na povolené překročení rozpočtu výdajů.

§ 34

Limit příspěvku na činnost příspěvkové organizaci

(1) Příspěvková organizace čerpá příspěvek na činnost z výdajového rozpočtového účtu na svůj běžný účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem.

(2) Příspěvková organizace provede po uplynutí rozpočtového roku zúčtování finančních vztahů se zřizovatelem podle zásad stanovených zvláštními předpisy.

§ 35

Poskytování příspěvků jiným organizacím

(1) Rozpočtová organizace může poskytovat ze svého rozpočtu příspěvky jiným subjektům jen se souhlasem zřizovatele. Tento souhlas není nutný v případě, že poskytnutí příspěvku stanoví právní předpis. Rozpočtová organizace musí mít potřebné prostředky zajištěny ve svém rozpočtu.

(2) Organizace požadující příspěvek musí předložit rozpočtové organizaci poskytující příspěvek zdůvodňující podklady. Rozpočtová organizace je povinna přezkoumat účelnost a nutnost poskytnutí příspěvku.

§ 36

Rozpočtová opatření

(1) Rozpočtovými opatřeními14) se rozumí:

a) přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly uvnitř rozpočtové nebo příspěvkové organizace a v rámci ukazatelů stanovených zřizovatelem,

b) povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem,

c) vázání rozpočtových prostředků v rámci závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace je povinna vést mimo soustavu účetnictví chronologickou evidenci o všech v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci 1.

(3) Ústřední orgány předloží spolu s předepsanými účetními výkazy ministerstvu financí přehled o rozpočtových opatřeních provedených podle odstavce 1 v rozpočtu kapitoly v průběhu rozpočtového roku. Přehled se u příjmů i u výdajů zpracovává podle rozpočtových skupin a v nich podle oddílů a seskupení položek.

(4) Ústřední orgány předloží návrhy na rozpočtová opatření vázaná na souhlas ministerstva financí tomuto ministerstvu nejpozději do 15. prosince rozpočtového roku.

§ 37

Přesuny prostředků uvnitř rozpočtu

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna upravovat během roku vnitřní členění svých příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů).

(2) Nemůže-li rozpočtová nebo příspěvková organizace zajistit úhradu nutného výdaje (nákladu), pro který byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je organizace povinna zajistit úhradu tohoto výdaje (nákladu) přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

(3) Rozpočtová nebo příspěvková organizace může provádět přesuny rozpočtových prostředků ve vlastní pravomoci nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

(4) Rozpočtová a příspěvková organizace nemůže při provádění přesunů rozpočtových prostředků, které jsou v její pravomoci, měnit závazné ukazatele stanovené jí zřizovatelem.

§ 38

Povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem

(1) Rozpočtová organizace je ve vlastní pravomoci oprávněna překročit závazné ukazatele svých rozpočtových výdajů jen o částky rovnající se objemu mimorozpočtových prostředků získaných hospodářskou činností a prostředků přijatých od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, dotací od státních fondů a prostředků z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob a o použité prostředky svých fondů.

(2) Kromě povoleného překročení uvedeného v odstavci 1 může ústřední orgán ve svém rozpočtu se souhlasem ministerstva financí překročit limit výdajů pouze do výše skutečně dosažených vyšších příjmů. Obdobný souhlas potřebuje ústřední orgán při povolování překročení výdajů rozpočtové organizaci, jejímž je zřizovatelem.

(3) Překročení závazných ukazatelů v ostatních případech může rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povolit zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pokud by toto překročení mělo být kryto z rezerv státního rozpočtu republiky, postupuje se podle zákona.15)

(4) Má-li dojít k překročení závazných ukazatelů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi organizacemi, předloží organizace, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující údaje o vzájemných převodech prostředků ze státního rozpočtu republiky a povinnostech ke státnímu rozpočtu republiky. Ústřední orgán předloží tyto doklady ministerstvu financí, jestliže z nich vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky. Bez odsouhlasení uvedených dokladů ministerstvem financí nelze závazné ukazatele stanovené státním rozpočtem republiky překročit.

(5) Jde-li o rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je okresní úřad nebo obec, schvalují změnu jejich rozpočtů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi orgány a organizacemi po vzájemné dohodě zřizovatelé organizací. Jestliže z ní vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky, postupuje se podle odstavce 4; ministerstvu financí předkládají doklady o požadovaných změnách rozpočtu příslušné okresní úřady, resp. Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

§ 39

Vázání rozpočtových prostředků

(1) Ústřední orgán musí ve svém vlastním rozpočtu a v rozpočtu organizace, jejímž je zřizovatelem, vázat rozpočtové prostředky v případě, že

a) v rozpočtu měl zajištěnou úhradu na úkoly, jejichž plnění přešlo na jiné orgány,

b) neplní rozpočtované příjmy,

c) o vázání rozpočtových prostředků rozhodla vláda České republiky16) nebo na základě jejího zmocnění ministr financí.

(2) Rozpočtová organizace musí vázat rozpočtové prostředky v případech, kdy

a) tyto prostředky byly určeny na úkoly, které se zcela nebo z části nebudou realizovat,

b) neplní celkové rozpočtované příjmy; jestliže vyrovnání úbytku příjmů nemůže rozpočtová organizace zajistit vázáním odpovídající části neinvestičních výdajů, projedná organizace způsob úhrady úbytku příjmů se zřizovatelem.

(3) Rozpočtová organizace nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečňování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil.

(4) Zřizovatel připojí k výkazu o plnění příjmů a výdajů rozpočtových organizací, který zasílá ministerstvu financí, přehled o výši rozpočtových výdajů vázaných v rámci svého rozpočtu jako trvalou úsporu. Tato povinnost se netýká obcí a okresních úřadů.

§ 40

Poskytování záloh

(1) Rozpočtová organizace je oprávněna svým vnitřním organizačním jednotkám17) poskytovat zálohy na financování jejich provozních činností, a to v hotovosti nebo na zvláštní běžné účty v peněžních ústavech. Tyto zálohy se vyúčtují po ukončení období, na něž jsou poskytnuty, nejpozději však ke konci roku.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna poskytovat jiným subjektům, t. j. dodavatelům nebo vlastním pracovníkům zálohy, jakožto platby k úhradě dodávek nebo provedených prací v průběhu provádění těchto dodávek a prací nebo před jejich zahájením. Tyto platby nejsou zálohami ve smyslu odstavce 1 a hodnotí se stejně jako výdaje, na něž jsou zálohami.18)

§ 41

Časové použití rozpočtových prostředků

(1) Finanční prostředky stanovené zřizovatelem rozpočtové organizaci a nevyčerpané do 31. prosince běžného rozpočtového roku se nepřevádějí do příštích let s výjimkou prostředků ve fondech zřizovaných podle této vyhlášky nebo jiných obecně závazných právních předpisů.

(2) Rozpočtová organizace zúčtuje na vrub rozpočtu zřizovatele na běžný rok jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které peněžní ústav zúčtuje nejpozději s účinností k 31. prosinci běžného roku. Výdaje, které nebudou peněžním ústavem k tomuto dni zúčtovány, zatěžují rozpočet organizace následujícího roku, i když se hospodářsky týkají běžného rozpočtového roku. Výjimky jsou stanoveny v § 43.

(3) Kritériem pro určení roku, kterého se výdaj hospodářsky týká, je skutečnost, kdy výdaj má nebo musí být proveden podle obecně závazných právních předpisů nebo smluvních vztahů jim odpovídajícím.

§ 42

Kompenzace příjmů a výdajů

Vzájemná kompenzace příjmů a výdajů je u rozpočtové organizace přípustná jen jde-li o dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v témže rozpočtovém roce, kterou jiný subjekt refunduje rozpočtové organizaci výdaje, které za něho rozpočtová organizace zaplatila.

§ 43

Úhrada výdajů po skončení rozpočtového roku

(1) Rozpočtová organizace může uskutečnit na vrub rozpočtu výdaje předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 10. ledna následujícího roku, jde-li o

a) dodatkové úhrady za výrobky, práce a služby dodané, respektive vykonané do 31. prosince,

b) vyúčtování záloh poskytnutých vnitřním organizačním jednotkám,

c) převod základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu,7)

d) převod příjmů z hospodářské činnosti,

e) převod prostředků na výplatu mezd, ostatních odměn za práci a náhrad mezd (dále jen "mzdy") za běžný rok včetně cestovného vypláceného současně se mzdou. Nevyčerpané prostředky po výplatě mezd odvede rozpočtová organizace ihned po výplatním termínu pro mzdy za běžný rok na svůj příjmový účet,

f) dodatkové výdaje na investice hrazené na vrub rozpočtu obcí nebo okresních úřadů.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace může provádět po skončení rozpočtového roku na vrub rozpočtu předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 15. ledna následujícího roku dodatkové úhrady výdajů na

a) investice hrazené ze státního rozpočtu republiky,

b) geologické práce hrazené ze státního rozpočtu republiky,

c) řešení rozpracovaných státních úkolů a nových projektů vědy a výzkumu.

(3) Dodatkovými úhradami výdajů z rozpočtu zřizovatele se rozumí platby za investiční práce a dodávky nebo platby za výrobky, práce a služby provedené do konce běžného rozpočtového roku, avšak splatné v příštím rozpočtovém roce nejdéle do 15. ledna, popřípadě platby splatné před začátkem příštího roku, avšak z různých důvodů neuhrazené.

§ 44

Zúčtování příjmů ve prospěch rozpočtu zřizovatele

(1) Ve prospěch rozpočtu zřizovatele na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, k jejichž převedení obdrží peněžní ústav platební doklady nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku a k tomuto dni je zúčtuje.

(2) Rozpočtová organizace složí příjmy přijaté v hotovosti nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na svůj příjmový rozpočtový účet u peněžního ústavu.

(3) Nedoplatky příjmů z minulého roku a z let dřívějších vybrané po 1. lednu následujícího rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem následujícího rozpočtového roku, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.

(4) Příjmy za realizované práce a výkony v oblasti vědy a výzkumu v průběhu plnění smluvního závazku a příjmy za zbylé a nepotřebné předměty po dokončení smluvního závazku se do rozpočtu zřizovatele převedou v poměru, v jakém se státní rozpočet republiky podílel na financování úkolu. Finanční vypořádání musí řešitelé provést nejpozději do šesti měsíců po ukončení úkolu.

(5) Při nerealizování projektové dokumentace, popřípadě při trvalém zastavení investice může ministerstvo financí uložit rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povinnost vrátit prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu republiky na tuto investici. K odpisu nákladů na trvale zastavené investice, popřípadě na nerealizované projektové dokumentace, financované zcela nebo zčásti z prostředků státního rozpočtu republiky, je třeba schválení ministerstva financí.

(6) Ve prospěch státního rozpočtu republiky na běžný rozpočtový rok zúčtuje orgán státní správy pro oblast geologického průzkumu ze svého příjmového účtu nahodilé příjmy za předané výsledky geologického výzkumu, vyhledávacího a předběžného průzkumu. Výši úplat za předané výsledky u jednotlivých úkolů stanoví orgán státní správy pro oblast geologického průzkumu. Výše úplat nesmí být nižší než náklady za předběžný průzkum. Úhrada těžebními organizacemi na příjmový účet orgánu státní správy pro oblast geologického průzkumu musí být provedena nejpozději do 30 dnů od převzetí ložiska.

ČÁST PÁTÁ

VÝDAJE NA ZDRAVOTNICKÁ, PŘEDŠKOLNÍ A JINÁ ZAŘÍZENÍ A ČINNOSTI V ROZPOČTOVÝCH A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍCH

§ 45

Tato část vyhlášky se vztahuje na činnost zdravotnických, předškolních a ubytovacích zařízení, která slouží vlastním zaměstnancům rozpočtové nebo příspěvkové organizace, resp. jejich dětem. Nevztahuje se na celkovou činnost zdravotnických, školských a ubytovacích zařízení, u nichž je poskytování těchto služeb hlavní činností, pro kterou byly zřízeny.

§ 46

Obecná ustanovení

(1) Pokud není stanoveno jinak, hradí rozpočtová a příspěvková organizace ve vlastních zařízeních a při zabezpečování činností uvedených v této části vyhlášky

a) výdaje na investiční činnost,

b) neinvestiční (provozní) výdaje, pokud nejsou podle zvláštních předpisů hrazeny jinými subjekty, a dále s výjimkou těch výdajů, které je organizace oprávněna hradit jen z fondu kulturních a sociálních potřeb.7)

(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká rekreačních, kulturních, tělovýchovných a sportovních zařízení, jejichž výdaje se hradí podle zvláštních předpisů plně z fondu kulturních a sociálních potřeb.7)

(3) Rozpočtová a příspěvková organizace hradí z neinvestičních prostředků ostatní výdaje uvedené v této části vyhlášky včetně náhrad za dočasné užívání zařízení pro účely upravované touto částí vyhlášky.

(4) Při provozování jiných činností v zařízeních upravených touto částí vyhlášky se provádí poměrná úhrada všech neinvestičních výdajů v rozpočtované výši ze zdrojů stanovených pro uvedené činnosti obecně závaznými právními předpisy.

§ 47

Vzdělávání dospělých a příprava mládeže pro povolání

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace hradí

a) výdaje na vybavení neinvestiční povahy ve vlastních vzdělávacích zařízeních,

b) náhradu poměrné části neinvestičních výdajů za vzdělávání vlastních pracovníků v zařízeních jiné organizace, resp. ve vlastních rekreačních zařízeních financovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb,7)

c) poměrnou část nákladů na přípravu svých žáků ve středních odborných učilištích podle zvláštních předpisů.19)

(2) Jako součást příslušného školení lze hradit výdaje na exkurze, a to pouze v případech jejich zařazení do osnovy školení a za předpokladu, že v rámci této osnovy byly pořadatelem školení schváleny.

§ 48

Nákup knih, brožur a časopisů

Organizace hradí nákup odborných knih, brožur, časopisů, mikrofilmů a jiných podobných předmětů pouze pro své knihovny.

§ 49

Závodní stravování

Neinvestiční výdaje na závodní stravování hradí rozpočtová a příspěvková organizace podle zvláštního předpisu.20)

§ 50

Zdravotnická zařízení

V závodních zdravotnických zařízeních hradí organizace ty výdaje, u nichž povinnost úhrady nepřísluší jiným subjektům, t. j. orgánům státní správy ve zdravotnictví.

§ 51

Předškolní zařízení

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace, která výjimečně po dohodě s příslušným orgánem provozuje jesle a předškolní zařízení mimo svoji hlavní činnost, hradí, s výjimkou nákladů, které hradí příslušný orgán,21) náklady na vybavení neinvestiční povahy a provozní náklady.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace provozující předškolní zařízení je oprávněna požadovat náhradu poměrné části neinvestičních nákladů spojených s provozem těchto zařízení připadající na děti pracovníků jiných subjektů (dále jen "poměrná část nákladů"). Náhradu lze požadovat od subjektů, které jsou zaměstnavatelem matky nebo otce dítěte. Je též možné, aby se na náhradě podíleli oba zaměstnavatelé rodičů dítěte; v takovém případě je však třeba, aby se tito zaměstnavatelé na způsobu placení dohodli s provozovatelem předškolního zařízení.

(3) Rozpočtová a příspěvková organizace, jejíž pracovníci mají umístěny své děti v předškolních zařízeních provozovaných jinými organizacemi, hradí provozovatelům, pokud o úhradu požádají, poměrnou část jejich nákladů připadající na děti svých pracovníků. Provozovateli územních předškolních zařízení lze úhradu poměrné části nákladů hradit jen na základě uzavřené smlouvy o sdružení.

(4) Poměrná část nákladů se stanoví za dny, po které je dítě v předškolním zařízení zapsáno pro pobyt. Výše poměrné části nákladů může být dohodou stanovena i paušální částkou.

§ 52

Ubytovny

Rozpočtová nebo příspěvková organizace je oprávněna hradit rozdíl mezi provozními výdaji svých ubytoven a úhradou za ubytování od vlastních zaměstnanců stanovenou v souladu s cenovými předpisy. Obdobně postupuje rozpočtová nebo příspěvková organizace při ubytování svých pracovníků v ubytovnách jiné organizace.

§ 53

Vědecká a odborná sympozia, kongresy a konference

(1) Rozpočtová nebo příspěvková organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých pracovníků na vědeckých a odborných sympoziích, kongresech a konferencích (dále jen "konference"), pokud jejich program souvisí s její činností. Pokud se jedná o zahraniční akce, je účast pracovníků podmíněna souhlasem zřizovatele.

(2) Rozpočet konference musí být vyrovnán příspěvky účastníků, tj. organizací, popřípadě jednotlivců. Pořádající organizace je povinna požadovaný příspěvek rozčlenit na

a) organizační výdaje na konferenci,

b) výdaje na ubytování a stravování, pokud budou pořadatelem zajištěny a jím hromadně hrazeny,

c) výdaje na exkurze, které odborně přímo nesouvisejí s pracovní problematikou konference, vstupenky na kulturní akce, společné obědy a večeře.

§ 54

Pojištění

(1) Rozpočtová organizace se může pojistit pouze se souhlasem zřizovatele.

(2) Příspěvková organizace hradí veškeré pojistné v rámci svých nákladů, o pojištění rozhoduje ve své kompetenci.

(3) Příjmy z pojistné události může rozpočtová organizace použít pouze v běžném rozpočtovém roce, a to k likvidaci škod způsobených pojistnou událostí. O příjmy z pojistné události použité k likvidaci škod z pojistné události může rozpočtová organizace překročit výdaje.


ČÁST ŠESTÁ

VŠEOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 55

Změna způsobu financování rozpočtových a příspěvkových organizací

Při zřizování nebo zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace, jakož i při změně její podřízenosti a způsobu financování, musí být v případě stanoveném zákonem1) návrhy na změnu způsobu financování v novém rozpočtovém roce předloženy ministerstvu financí k odsouhlasení nejpozději do 30. června běžného roku; ve stejné lhůtě musí být vzájemně odsouhlaseny připravované delimitace a předloženy delimitační protokoly. V delimitačních protokolech musí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny.

§ 56

Přechodná ustanovení

(1) Organizace, která na základě této vyhlášky bude přecházet z rozpočtové formy na příspěvkovou, může uskutečnit tento přechod výjimečně v průběhu roku 1991 v termínech dohodnutých se zřizovatelem a projednaných s ministerstvem financí. V návrzích na změnu způsobu financování musí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny.

(2) Pokud bude vytvořena nově příspěvková organizace, která byla součástí hospodářské organizace, převede zůstatky podílů rezervního fondu, fondu kulturních a sociálních potřeb, případně fondu odměn jako počáteční zůstatky těchto fondů příspěvkových organizací. V případě, že hospodářská organizace netvoří fond odměn, převede příslušný podíl z rozdělení zisku určený k odměňování pracovníků do fondu odměn příspěvkové organizace. Podíl prostředků určených na financování reprodukce základních prostředků se převede z kmenového jmění jako počáteční zůstatek fondu reprodukce základních prostředků. Ostatní podíly fondů tvořených výlučně ze zisku a případný podíl na nerozděleném zisku se převádí do rezervního fondu.

(3) Ustanovení odstavce 1 se týká rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených obcí jen v případě, že důsledky změny jejich financování uplatňuje obec vůči státnímu rozpočtu republiky.

(4) Rozpočtová organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení vlády ČSR č. 175/1988, převede zůstatky jednotlivých fondů zřízených podle pravidel tohoto experimentu do roku 1991. Zůstatek fondu obnovy se po 31. prosinci 1991 převede do příjmů organizace. Pokud v průběhu roku 1991 přejde na formu příspěvkové organizace, převede zůstatky do příslušných fondů podle této vyhlášky.

K 31. prosinci 1991 se ruší u těchto organizací ty fondy, které byly zřízeny podle uvedeného usnesení vlády a které rozpočtová organizace nezřizuje podle této vyhlášky nebo podle jiného právního předpisu.

(5) Příspěvková organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení vlády ČSR č. 175/1988, převede zůstatky fondů zřízených podle pravidel experimentu do příslušných fondů zřizovaných podle této vyhlášky.

(6) Náklady na rekonstrukce a modernizace základních prostředků prováděné společně s opravou lze do 31. prosince 1991 hradit z provozních (neinvestičních) prostředků rozpočtové nebo příspěvkové organizace. Tato možnost se vztahuje pouze na akce zahájené za účinnosti vyhlášky č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 108/1985 Sb.

§ 57

Výjimky

Výjimky z ustanovení § 3 - 5, 11, 15, 16, 19, 32 - 35 a 37 může rozpočtovým a příspěvkovým organizacím povolit na návrh zřizovatele v odůvodněných případech ministerstvo financí.

§ 58

Zrušovací ustanovení

(1) Zrušují se:

a) směrnice ministerstva financí České socialistické republiky o hospodaření s rozpočtovými prostředky č. j. 112/1 700/1972 ze dne 26. ledna 1972 uveřejněná ve Finančním zpravodaji č. 3/1972 (reg. v částce 16/1972 Sb.),

b) směrnice ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje směrnice o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České socialistické republiky č. j. 112/24542/1981 ze dne 9. prosince 1981 uveřejněná ve Finančním zpravodaji č. 14/1981 (reg. v částce 32/1982 Sb.),

c) výnos ministerstva financí České socialistické republiky o finančním hospodaření národních výborů a jimi spravovaných rozpočtových a příspěvkových organizací č. j. 121/19 921/1987 ze dne 19. prosince 1987 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 6-7/1987 (reg. v částce 26/1988 Sb.),

d) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění pozdějších předpisů,

e) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky,

f) směrnice o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací č. j. 112/35 524/1972 ze dne 22. prosince 1972 uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 10/1972 (reg. v částce 7/1973 Sb.) pro rozpočtové a příspěvkové organizace řízené ústředními orgány,

g) § 1 a § 10 až 20 vyhlášky ministerstva financí, Státní plánovací komise a Ústředního geologického úřadu č. 9/1967 Sb., o projektování a financování geologických prací pro území České republiky,

h) směrnice pro rozpočtování a financování dodávek, prací a služeb souvisejících s budováním a realizací automatizovaného informačního systému národních výborů v České socialistické republice č. j. 38/24700/1979 ze dne 14. listopadu 1979, ve znění č. j. 121/21940/1983 publikovaném ve Finančním zpravodaji č. 14/1983. Úplné znění bylo publikováno v částce 20/1983 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory.

(2) Nepostupuje se podle výnosu o poskytování příspěvku rozpočtových a příspěvkových organizací na Účty iniciativy mládeže č. j. 11/6 845/1986 uveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 10/1986 ze dne 1. července 1986.

§ 59

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr:

Ing. Špaček v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 31 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

2) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích.

3) Nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě organizací.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 23/1990 Sb., o účetnictví.
Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.

4) § 9 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

5) Zákon č. 21/1971 Sb., ve znění zákona č. 128/1989 Sb.

6) Např. § 4 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol.

7) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí cen a mezd ČSR a ministerstva financí cen a mezd SSR č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

8) § 4 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků.

9) § 5 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb.

10) § 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

11) Např. zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, nařízení vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., o závodním stravování, ve znění pozdějších předpisů.

12) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb.

13) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb.

14) § 13 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

15) § 14 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

16) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

17) § 17 odst. 2 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 398 zákona č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zálohy na mzdy.

19) Zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 564/1990 Sb.

20) Nařízení vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) Nařízení vlády ČSR č. 92/1978 Sb., o zřizování a provozu předškolních zařízení socialistickými organizacemi.

Přesunout nahoru