Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 20/1991 Sb.Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání

Částka 5/1991
Platnost od 01.02.1991
Účinnost od 01.02.1991
Zrušeno k 01.01.1992 (578/1991 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

20

VYHLÁŠKA

ministerstva práce a sociálních věcí České republiky

ze dne 7. ledna 1991,

kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 31 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 3 písm. a) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti:


§ 1

Podmínka, že občan, který je uchazečem o zaměstnání1) (dále jen "uchazeč o zaměstnání") není v pracovním nebo v obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, se považuje za splněnou i tehdy, jestliže jeho hrubý příjem z této činnosti nepřesahuje částku 400 Kčs měsíčně.

§ 2

U uchazeče o zaměstnání, kterému je zabezpečena rekvalifikace,2) se pro nárok na hmotné zabezpečení podmínka celkové doby předchozího zaměstnání považuje za splněnou.3) Podmínka celkové doby předchozího zaměstnání se považuje za splněnou i tehdy, kdy uchazeči o zaměstnání není po úspěšném ukončení rekvalifikace zprostředkováno vhodné zaměstnání.

§ 3

Při posuzování vážných osobních nebo rodinných důvodů pro odmítnutí nástupu do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci4) se bere ohled zejména na

a) nezbytnou osobní péči o

1. dítě ve věku do tří let,

2. dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,

3. blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,

b) povinnou školní docházku dětí,

c) zaměstnání druhého manžela.

§ 4

(1) Hmotné zabezpečení přísluší uchazeči o zaměstnání

a) po dobu prvních šesti měsíců ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání nebo ve výši 65 % tohoto výdělku, jestliže byl z posledního zaměstnání uvolněn v souvislosti s organizačními změnami,5)

b) po dobu dalších šesti měsíců ve výši 60 % výdělku uvedeného v písmenu a).

(2) Uchazeči o zaměstnání, který nastoupil rekvalifikaci,2) přísluší hmotné zabezpečení ve výši 70 % průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání až do ukončení rekvalifikace.6)

§ 4a

Uchazeči o zaměstnání, se kterým v jeho posledním zaměstnání byla sjednána kratší pracovní doba v důsledku dočasného snižování výroby (služeb) ve vybrané organizaci pro přechodné odbytové nebo finanční potíže způsobené neplněním mezinárodních hospodářských smluv a nepříznivými ekonocnickými dopady restrukturalizace,22) přestože tato vybraná organizace má perspektivní výrobní program, se poskytuje hmotné zabezpečení ve výši podle § 4, jako kdyby ke sjednání kratší pracovní doby nedošlo.

§ 5

(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání i v případě vzniku pracovní neschopnosti po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání,7) kdy mu nepřísluší nemocenské; doba této pracovní neschopnosti nemá vliv na dobu, po kterou přísluší hmotné zabezpečení. Osvědčí-li uchazeč o zaměstnání, že měl v době pracovní neschopnosti vyšší náklady spojené s nemocí nebo úrazem, může mu být hmotné zabezpečení zvýšeno až do výše nemocenského, které by mu jinak příslušelo podle předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení) z jeho posledního zaměstnání.

(2) Doba pobírání peněžitých dávek nemocenského pojištění (zabezpečení) nahrazujících ušlou mzdu (výdělek), doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby, vazby a doba výkonu trestu odnětí svobody, pokud ji uchazeč o zaměstnání nastoupil v době poskytování hmotného zabezpečení, nemá vliv na dobu, po kterou přísluší hmotné zabezpečení.

§ 6

(1) Jestliže uchazeč o zaměstnání neosvědčí výši průměrného měsíčního čistého výdělku ze svého posledního zaměstnání v České a Slovenské Federativní Republice, poskytuje se mu hmotné zabezpečení zálohově pevnou měsíční částkou, a to ve výši důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci podle předpisů o sociálním zabezpečení.8) Vyúčtování zálohově poskytnutého hmotného zabezpečení se provede, až uchazeč o zaměstnání osvědčí výši průměrného měsíčního čistého výdělku, nejpozději však po uplynutí doby šesti měsíců.9)

(2) Uchazeči o zaměstnání, který byl zaměstnán v cizině a byl v této době účasten sociálního zabezpečení v České a Slovenské Federativní Republice, se při stanovení výše hmotného zabezpečení vychází z jeho průměrného měsíčního vyměřovacího základu za posledních 12 kalendářních měsíců pro účely sociálního zabezpečení; pokud nebyl účasten sociálního zabezpečení alespoň po tuto dobu, poskytuje se mu hmotné zabezpečení ve výši důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci podle předpisů o sociálním zabezpečení.8)

§ 7

(1) Při stanovení výše hmotného zabezpečení (§ 4) se vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, který u něho byl zjištěn a naposled používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku.10) U uchazeče o zaměstnání, v jehož posledním zaměstnání se pracovněprávní předpisy o zjišťování a používání průměrného výdělku neuplatňovaly, se pro účely hmotného zabezpečení zjistí průměrný měsíční čistý příjem obdobně podle těchto předpisů.

(2) U uchazeče o zaměstnání, který vykonával samostatnou výdělečnou činnost a byl účasten sociálního zabezpečení jako samostatně výdělečně činný, se pro stanovení výše hmotného zabezpečení průměrným měsíčním čistým výdělkem podle § 17 zákona o zaměstnanosti rozumí výše průměrného měsíčního vyměřovacího základu11) za posledních 12 kalendářních měsíců pro účely sociálního zabezpečení; jestliže účast na sociálním zabezpečení trvala po kratší dobu, vychází se z této doby. Na uchazeče o zaměstnání uvedeného ve větě první, který neosvědčí výši průměrného měsíčního vyměřovacího základu, se vztahuje ustanovení § 6 odst. 1.

(3) Jestliže uchazeč o zaměstnání, který vykonával samostatnou výdělečnou činnost, nebyl účasten sociálního zabezpečení, poskytuje se mu hmotné zabezpečení ve výši důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci podle předpisů o sociálním zabezpečení.8)

§ 8

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo v posledním zaměstnání poskytnuto odstupné podle předpisu o zabezpečení zaměstnanců při organizačních změnách,12) se hmotné zabezpečení poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního hrubého výdělku, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného. Ustanovením věty první není dotčeno poskytování hmotného zabezpečení po celkovou dobu stanovenou zákonem o zaměstnanosti.

§ 9

Hmotné zabezpečení se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu; v odůvodněných případech může být poskytnuto zálohově a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro poskytování hmotného zabezpečení jen po část měsíce, přísluší za každý kalendářní den, kdy tyto podmínky byly splněny, hmotné zabezpečení ve výši jedné třicetiny; přitom se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 10

(1) Uchazeči o zaměstnání, který před skončením posledního zaměstnání pobíral důchod za výsluhu let,13) příspěvek za službu14) nebo zvláštní příspěvek horníkům,15) přísluší hmotné zabezpečení v takové výši, aby hmotné zabezpečení spolu s důchodem za výsluhu let, příspěvkem za službu nebo zvláštním příspěvkem horníkům nebylo vyšší než úhrn průměrného měsíčního čistého výdělku, z něhož se hmotné zabezpečení vypočítává, a této dávky ve výši vyplácené před skončením posledního zaměstnání.

(2) Uchazeči o zaměstnání, který vede se zaměstnavatelem spor o skončení pracovního nebo obdobného vztahu, se poskytuje hmotné zabezpečení zálohově. Pokud bude příslušným orgánem rozhodnuto, že zaměstnání trvá a zaměstnavatel je povinen za dobu nepřidělování práce poskytnout peněžní náhradu,16) považuje se zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení uchazeči o zaměstnání za neoprávněný majetkový prospěch.17)

§ 11

(1) Doby uvedené v zákonu o zaměstnanosti,18) které se započítávají stejně jako zaměstnání, dokládá uchazeč o zaměstnání zejména potvrzením vydaným příslušným orgánem, občanským průkazem, čestným prohlášením.

(2) Úřad práce vydá potvrzení o době, po kterou byl u něj občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

§ 12

(1) Uchazeči o zaměstnání - občanu se změněnou pracovní schopností, se poskytuje k hmotnému zabezpečení zvýšení na manželku, jestliže žije s ním ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 800 Kčs měsíčně, a na jeho děti nebo děti jeho manželky, na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně. Zvýšení na děti se poskytuje v částce odpovídající výši přídavků na děti.

(2) Dítětem podle odstavce 1 se rozumí:

a) vlastní (osvojené) dítě,

b) dítě, které uchazeč o zaměstnání - občan se změněnou pracovní schopností nebo jeho manželka převzali do péče nahrazující péči rodičů, pokud dítě je na ně převážně odkázáno výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče, a

c) dítě převzaté do pěstounské péče, jestliže splňuje podmínky nezaopatřenosti podle zákona o sociálním zabezpečení.19)

(3) Odůvodňují-li to sociální poměry rodiny uchazeče o zaměstnání - občana se změněnou pracovní schopností, může se poskytnout k hmotnému zabezpečení zvýšení až do částky 300 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka žijícího s uchazečem o zaměstnání - občanem se změněnou pracovní schopností ve společné domácnosti. Za rodinné příslušníky se považují kromě manželky a dětí též vnuci a sourozenci za podmínek uvedených v odstavci 2 a

a) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně, zeť a snacha,

b) sestra nebo dcera ovdovělého, rozvedeného nebo svobodného uchazeče o zaměstnání - občana se změněnou pracovní schopností, která pečuje o jeho nezaopatřené dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,

c) družka (druh), pokud žije s uchazečem o zaměstnání - občanem se změněnou pracovní schopností alespoň tři měsíce a nemá důchod ani jiný příjem.

§ 13

Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni 1. února 1991 poskytováno hmotné zabezpečení příspěvkem před nástupem do zaměstnání20) nebo příspěvkem před umístěním21) podle dosavadních předpisů, se poskytuje nadále podle těchto předpisů, pokud je to pro něj výhodnější.


§ 14

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

1. § 1 a 2 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání,

2. § 119 odst. 1 až 3 a 6 až 10 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 260/1990 Sb.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.


Ministr:

Ing. Horálek CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

2) § 1 odst. 1 písm. b) a § 10 zákona o zaměstnanosti.
§ 6 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.

3) § 13 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

4) § 14 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti.

5) § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce.

6) § 16 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

7) § 42 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 54 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
§ 4 nařízení vlády ČSFR č. 231/1990 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu.

9) § 12 odst. 2 a § 18 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

10) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.

11) § 145b zákona o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
§ 65 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.

12) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 40 zákona o sociálním zabezpečení.

14) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).
§ 110 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

15) Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.

16) Např. § 61 a 130 zákoníku práce.

17) Např. § 243 zákoníku práce.

18) § 13 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

19) § 49 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení.

20) § 23 až 34 vyhlášky č. 195/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb.

21) § 119 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 260/1990 Sb.

22) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČR č.347/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže.

Přesunout nahoru