Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 73/1990 Sb.Zákon o civilní službě

Částka 17/1990
Platnost od 14.03.1990
Účinnost od 14.03.1990
Zrušeno k 16.01.1992 (18/1992 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

73

ZÁKON

ze dne 14. března 1990

o civilní službě

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Civilní službou je věřejně prospěšná služba občana, kterou je podle tohoto zákona povinen, jestliže mu náboženské vyznání nebo morální přesvědčení brání ve výkonu vojenské činné služby.1)

(2) Občan vykoná civilní službu formou pomocných činností v organizacích nezainteresovaných na zisku, a to v oblasti zdravotnictví, sociální oblasti, v oblasti ochrany životního prostředí, při likvidaci následků živelních pohrom a v jiných obecně prospěšných činnostech, které stanoví vláda Československé socialistické republiky.

(3) Civilní služba je o polovinu delší než vojenská činná služba, místo níž se vykonává.

(4) Výkonem civilní služby nesmějí občanu, který ji vykonává, vzniknout neodůvodněné výhody proti těm občanům, kteří vykonávají vojenskou činnou službu.

ČÁST PRVNÍ

ORGANIZACE CIVILNÍ SLUŽBY

§ 2

(1) Písemným prohlášením může občan odmítnout výkon vojenské činné služby z důvodů uvedených v § 1 odst. 1.

(2) Prohlášení podává okresní vojenské správě, která jej postoupí příslušnému národnímu výboru.

(3) Podáním prohlášení se občan zbavuje povinnosti vykonat vojenskou činnou službu.

ČÁST DRUHÁ

POVOLÁNÍ, NASTOUPENÍ A VÝKON CIVILNÍ SLUŽBY

§ 3

Povolání do civilní služby

(1) Povinnost k výkonu civilní služby vzniká občanům po dovršení věku 18 let a trvá do věku 38 let.

(2) Občané, kteří mají vykonávat civilní službu, jsou povinni uposlechnout povolávacího příkazu, dostavit se v určeném termínu do stanoveného místa v určené organizaci a plnit řádně úkoly s výkonem této služby spojené.

(3) Povolávací příkaz k nastoupení civilní služby vydává národní vybor, v jehož obvodu působnosti má občan, který má být povolán k výkonu civilní služby, trvalý pobyt. Skutečnost, že občan vykonává civilní službu, se vyznačí v jeho občanském průkazu, ve kterém se vyznačuje i její ukončení.

(4) Povinnost občana nastoupit a vykonávat civilní službu v příslušné organizaci vzniká dnem, kterým národní výbor přidělil občana k výkonu služby v této organizaci, a končí rozhodnutím národního výboru o ukončení tohoto přidělení.

(5) Dnem nástupu občana k výkonu civilní služby začíná občanu běžet období nepřetržitého trvání této služby, pokud nedojde k jejímu přerušení podle § 4.

(6) Občanu přísluší náhrada jízdného při nástupu k výkonu civilní služby a návratu z ní. Náhradu poskytuje organizace, v níž bude nebo byla tato služba vykonávána.

§ 4

Odklad, přerušení a zproštění výkonu civilní služby

(1) Občanům lze na jejich žádost z důvodů zdravotních, rodinných, sociálních a jiných důvodů hodných zvláštního zřetele povolit odklad nebo přerušení výkonu civilní služby.

(2) Příslušný národní výbor povoluje odklad nebo přerušení výkonu civilní služby tak, aby ji občan nastoupil nejpozději ve věku 27 a ukončil do věku 38 let.

(3) Příslušný národní výbor zprostí občana civilní služby, pokud se stal trvale neschopným k jejímu výkonu.

§ 5

Ústavní práva a svobody

Výkon ústavou zaručených práv a svobod občanů v civilní službě může být omezen jen na základě zákona.

§ 6

Povinnosti občana v civilní službě

(1) Občan je povinen podle pokynů organizace osobně vykonávat v organizaci všechny činnosti v souladu s tímto zákonem, pokud pro něj nejsou nevhodné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a fyzickým schopnostem.

(2) Občan může opustit obec, kde vykonává civilní službu, jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jeho statutárního zástupce.

(3) Občan vykonávající civilní službu nesmí být výdělečně činný v pracovním nebo obdobném poměru.

(4) Duchovní církví a náboženských společností mají právo vykonávat pastorační činnost po splnění povinností stanovených v tomto zákoně.

§ 7

(1) Na povinnosti občana vyplývající z výkonu činností podle § 6 odst. 1 se přiměřeně vztahují ustanovení zákoníku práce o základních povinnostech pracovníků.2)

(2) Při závažném nebo opětovném méně závažném porušení povinností vyplývajících pro občana z výkonu civilní služby může vedoucí organizace uložit občanovi kárné opatření spočívající v prodloužení doby trvání civilní služby až o sedm dní.

(3) Proti rozhodnutí vedoucího organizace o prodloužení civilní služby se může občan odvolat k národnímu výboru, který ho k výkonu služby přikázal, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.

(4) Národní výbor, který občana k výkonu civilní služby přikázal, může na jeho žádost prominout povinnost vykonat prodlouženou dobu trvání civilní služby, o níž bylo rozhodnuto podle odstavce 2.

§ 8

Povinnosti organizace

(1) Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna zajistit občanu tuto službu konajícímu bezplatné ubytování, poskytnout mu bezplatně pracovní oděv, stravu nejméně třikrát denně a služné ve výši odpovídající služnému vojína v základní službě. Organizace poskytne občanu též přiměřený příspěvek na ošacení.

(2) Pokud pracovníku organizace při výkonu práce náleží příplatky za práci v mimořádně ztížených a zdravotně vysoce rizikových pracovních podmínkách podle mzdových předpisů nebo pokud má nárok na dodatkovou dovolenou, je organizace povinna poskytnout tyto příplatky nebo dodatkovou dovolenou i občanu vykonávajícímu civilní službu ve stejných podmínkách.

(3) Pokud organizace nemůže zajistit bezplatné ubytování nebo stravování, hradí občanu, který u ní vykonává civilní službu, skutečné náklady vynaložené na jeho přiměřené ubytování nebo stravování anebo mu poskytne stanovenou paušální částku.

§ 9

Doba výkonu činnosti a služební pohotovost

(1) Skutečný výkon činnosti v civilní službě nesmí překročit týdenní pracovní dobu stanovenou v pracovněprávních předpisech pro obdobnou práci; do skutečného výkonu činnosti se nezapočítává doba služební pohotovosti.

(2) Doba skutečného výkonu činnosti a doba nařízené služební pohotovosti tvoří služební směnu. Občan má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma služebními směnami v rozsahu nejméně 8 hodin a jednou týdně na nepřetržitý odpočinek v rozsahu nejméně 24 hodin.

(3) Vedoucí organizace může nařídit občanu služební pohotovost; přitom musí být občanu zachována doba nepřetržitého odpočinku podle odstavce 2.

§ 10

Řádná a zvláštní dovolená

(1) Řádná dovolená se občanům v civilní službě poskytuje v rozsahu odpovídajícímu dovolené vojáka v základní službě.

(2) Dobu čerpání řádné dovolené určuje vedoucí organizace.

(3) Vedoucí organizace může občanu v civilní službě poskytnout zvláštní dovolenou z důvodů a v rozsahu, které odpovídají zvláštní dovolené poskytované vojákům v základní službě.

§ 11

Náhrada škody

O odpovědnosti občana v civilní službě za škodu způsobenou organizaci a o odpovědnosti organizace za škodu způsobenou občanovi v civilní službě platí přiměřeně právní předpisy upravující odpovědnost za škodu mezi vojáky základní služby a vojenskou správou.

ČÁST TŘETÍzrušeno

Nenastoupení civilní službyzrušeno

§ 12 – § 15zrušeno


ČÁST ČTVRTÁ

Ustanovení společná a závěrečná

§ 16

(1) Za branné pohotovosti státu mohou podávat prohlášení o odmítnutí vojenské činné služby pouze branci, a to odvodní komisi při odvodním řízení.

(2) Občané, kteří jsou povinni výkonem civilní služby, mohou být za branné pohotovosti státu povoláni k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil.3)

§ 17

V řízení podle tohoto zákona postupují národní výbory podle obecných předpisů správního řízení,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 18

(1) Doba výkonu civilní služby se pro účely sociálního a důchodového zabezpečení započítává obdobně jako doba vojenské činné služby.

(2) Doba výkonu civilní služby se pro účely výměry dovolené z pracovního poměru započítává do doby trvání pracovního poměru.

§ 19

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 20 odst. 2 branného zákona.

2) § 73 zákoníku práce.

3) § 45 branného zákona.

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Přesunout nahoru