Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 560/1990 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se provádí zákon o dani z obratu

Částka 90/1990
Platnost od 27.12.1990
Účinnost od 01.01.1991
Zrušeno k 01.01.1993 (222/1992 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

560

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva financí

ze dne 14. prosince 1990,

kterou se provádí zákon o dani z obratu

Federální ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 3, § 6 a 7, § 12 odst. 2, § 18 a 19 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb. (dále jen "zákon"):


§ 1

Kdo daň odvádí

(k § 2 zákona)

Daň z obratu (dále jen "daň") odvádějí subjekty uvedené v § 2 zákona (dále jen "podniky").

§ 2

Předmět daně

(k § 3 zákona)

(1) Prodejem zboží se rozumí úplatné zcizení zboží a směna zboží za jiné zboží nebo za výkon, poskytnutí zboží jako naturální plnění a dovoz obchodního zboží zprostředkovaný podnikem pro subjekty neuvedené v § 2 zákona.

(2) Prodejem zboží pro účely této vyhlášky se považuje též:

a) oprava (údržba) nebo jiný výkon za podmínek stanovených Sazebníkem daně z obratu (dále jen "Sazebník"),

b) zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu (včetně výkonu), které zapracoval do výrobku zhotoveného z materiálu objednavatele,

c) zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu včetně výkonu zapracované do své věci, jestliže cenu tohoto zapracovaného zboží hradí jiný subjekt.

(3) Daň se neodvádí z prodeje toho zboží, které podnik oprávněně nakoupil za cenu s daní nebo z něhož byla odvedena daň při vnitropodnikovém použití zboží.

(4) Zbožím vlastní výroby se rozumějí:

a) výrobky, které podnik získá vlastní prvovýrobou (těžbou), zpracováním, zušlechtěním (též školením vína) nebo úpravou,

b) výrobky, které podnik jinak vyrobí z vlastních hmot ve svých provozovnách nebo které si dá z vlastních hmot vyrobit jinde,

c) zbytky vzniklé při zpracování, opracování nebo jiném výrobním použití vlastních hmot,

d) výrobky již používané nebo opotřebované, které podnik obnoví, upraví nebo jinak uvede do zlepšeného stavu,

e) výrobky, které podnik získá rozložením celku na jednotlivé součásti, např. demontáží strojů, přístrojů, jiných zařízení, rozbouráním budovy nebo stavby,

f) výrobky vzniklé stavebně montážní prací.

(5) Zbožím vlastního nákupu se rozumějí výrobky nakoupené za ceny bez daně.

(6) Z vnitropodnikového použití zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu se odvádí daň, jestliže je podnik použil pro svou vlastní potřebu k účelům, pro něž není podle ustanovení Sazebníku nebo této vyhlášky, popř. podle zvláštní úpravy oprávněn k nákupu tohoto zboží za ceny bez daně.

(7) Obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhají dani náhrady škody podnikům z důvodů ztráty zboží, překročení ztrátové normy, manka, vady zboží, jeho zničení, poškození a odcizení. Daň se neodvádí, nahrazuje-li zaměstnanec škodu za zmetky.

(8) Za vnitropodnikové použití zboží podléhající dani se nepovažují pouhé převody mezi vnitřními organizačními jednotkami s různými hospodářskými činnostmi, závody, provozy (cechy), provozovnami nebo jinými jednotkami téhož podniku, pokud nejde o převod do vlastních organizačních jednotek provozujících obchodní činnost.

(9) Darování uskutečněné podnikem se posuzuje obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhající dani bez ohledu na způsob účtování daru. O vnitropodnikové použití zboží podléhající dani nejde tehdy, je-li podnik povinen dodat zboží bezúplatně.

(10) Před výmazem podniku z podnikového rejstříku, pokud jeho nástupcem není opět podnik, odvede podnik daň ze zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu, které pořídil za ceny bez daně.

§ 3

Zdanitelný obrat

(k § 4 zákona)

(1) Zboží se prodává za ceny s daní, pokud Sazebník nestanoví jinak.

(2) Zdanitelný obrat vzniká:

a) při prodeji zboží dnem, kdy byla vyhotovena faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo zprostředkování obchodního zboží z dovozu,

b) u investic pořízených ve vlastní režii dnem vyhotovení vnitřního dokladu,

c) u předmětů postupné spotřeby pořízených ve vlastní režii dnem převedení na sklad nebo zařazením do používání,

d) při náhradách škody dnem, kdy nárok na náhradu škody byl uplatněn u škůdce,

e) při překročení ztrátové normy u lihu, lihových výrobků, destilátů, vín a jiných obdobných výrobků (lučebnin, léků apod.) dnem zjištění,

f) při vnitropodnikovém použití zboží dnem, kdy došlo ke spotřebě,

g) při darování dnem přechodu vlastnictví k darované věci.

§ 4

Stanovení daně

(k § 6 zákona)

Daň se stanoví podle sazeb uvedených v Sazebníku, který je nedílnou součástí této vyhlášky.

§ 5

Výpočet daně

(k § 6 zákona)

(1) Daň se vypočítává:

a) procentní sazbou podle sloupce 3 Sazebníku z prodejní ceny nebo

b) pevnou částkou na jednotku zboží.

(2) Prodejní cenou se rozumí cena včetně daně, veškerých přirážek a srážek odpovídajících kvalitativním, dodacím a jiným podmínkám a v případě dovozu cla.

(3) Pro účely daně je rozhodující prodejní cena nebo sazba daně platná v den vyhovovení faktury nebo jiného dokladu o prodeji.

(4) Daň vypočítává podnik na fakturách nebo jejich průpisech. Má-li však podnik řádné podklady pro výpočet daně u faktur vydaných za určité období, není povinen vypočítávat daň na fakturách nebo jejich průpisech. Za řádné podklady se považují sborníky, konsignace, výkazy o prodeji zboží nebo jiná sestavení jednotlivých druhů vyfakturovaného zboží, umožňující výpočet daně na celkové množství jednotlivých druhů zboží vyfakturovaných v určitém období. Tyto podklady musí navazovat na účetnictví. Finanční orgán1) může podniku toto oprávnění odejmout, zjistí-li, že podklady vedené v podniku neumožňují řádné provádění kontroly a nezajišťují správný odvod daně.

(5) V souladu s platnými předpisy o zavedení a využívání jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací a číselníků je podnik povinen označovat na fakturách výrobky číselnými znaky podle příslušných oborových číselníků.

§ 6

Odvod daně a splatnost daně

(k § 7 zákona)

(1) Daň se odvádí:

a) jednou částkou za čtvrtletí,

b) jednou částkou za měsíc nebo

c) zálohovými pevnými částkami.

(2) Jednou částkou za čtvrtletí odvádí daň podnik s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs nejpozději do 22. dne po uplynutí čtvrtletí. Čtvrtletní daňovou povinností se rozumí čtvrtina daňové povinnosti za uplynulý kalendářní rok.

(3) Jednou částkou za měsíc odvádí daň podnik s měsíční daňovou povinností do 200 000 Kčs (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2) nejpozději do

22. dne měsíce za předcházející měsíc. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce. Podnik odvádí daň po dobu tří měsíců od svého zřízení jednou částkou za měsíc ve výši skutečné měsíční daňové povinnosti.

(4) Zálohové pevné částky daně odvádí podnik:

a) dvakrát za měsíc u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 200 000,-Kčs do 2 000 000,- Kčs,

b) denně u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 2 000 000 ,- Kčs.

(5) Výši zálohových pevných částek stanoví finanční orgán po projednání s podnikem podle průměru za předcházející tři měsíce, přihlíží přitom k časovému rozložení vzniku zdanitelného obratu.

(6) Splátkové období začíná u podniků, které odvádějí zálohové pevné částky denně [odstavec 4 písm. b)], 23. dnem měsíce a končí 22. dnem následujícího měsíce.

(7) Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami dvakrát za měsíc [odstavec 4 písm. a)] je povinen odvést zálohu do 7. dne následujícího měsíce a do 22. dne vyrovnat daňovou povinnost.

(8) Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami denně [odstavec 4 písm. b)] je povinen vyrovnat daňovou povinnost za předcházející měsíc nejpozději do 22. dne následujícího měsíce.

(9) Podnik je povinen vyrovnat samostatně bez ohledu na provedené zálohové platby nejpozději do 7 kalendářních dnů:

a) částku daně uvedenou v dodatečném hlášení o dani z obratu ode dne jeho předložení (odevzdání příslušnému finančnímu orgánu nebo předání k poštovní přepravě),

b) dodatečně stanovenou daň, penále a zvýšení daně ode dne doručení rozhodnutí.

(10) Nedoplatek zjištěný při ročním vyúčtování vyrovná podnik nejpozději do 31. ledna běžného roku. Podnik je povinen vyrovnat nedoplatek do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke sloučení s jiným podnikem, jeho rozdělení nebo zrušení.

§ 7

Daňové hlášení

(k § 8 zákona)

(1) Podnik je povinen předkládat finančnímu orgánu hlášení o dani z obratu (dále jen "hlášení") ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu nebo zpracované výpočetní technikou se všemi předepsanými náležitostmi a úpravou shodnou s předepsaným tiskopisem nejpozději do 22. dne každého měsíce za bezprostředně předcházející měsíc.

(2) Podniky s čtvrtletní daňovou povinností do 1 000 000 Kčs (§ 6 odst. 2) předkládají hlášení nejpozději do 22. dne po uplynutí každého čtvrtletí.

(3) Negativní hlášení se nepředkládá.

(4) Zjistí-li podnik dodatečně, že podané hlášení je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně podat finančnímu orgánu dodatečné hlášení ve dvojím vyhotovení výrazně označené jako hlášení dodatečné s udáním období, kterého se týká. V dodatečném hlášení se uvedou pouze rozdíly proti původně podanému hlášení.

(5) Po skončení kalendářního roku předloží podnik do 31. ledna finančnímu orgánu roční vyúčtování daně na předepsaném tiskopisu. Vyúčtování předloží i za část roku, jestliže byl během roku sloučen s jiným podnikem, rozdělen nebo zrušen. V těchto případech podnik podá vyúčtování nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke změnám došlo.

§ 8

Oznamovací povinnost

(k § 9 zákona)

Podnik je povinen v patnáctidenní lhůtě podat písemně oznámení finančnímu orgánu o svém zřízení, zániku, sloučení, o nově přidružených nebo zřízených závodech, pobočkách, provozovnách a jiných jednotkách, popř. o jejich delimitacích, zastavení činnosti nebo přesídlení.

§ 9

Oprava zdanitelného obratu

(k § 11 zákona)

(1) Podnik může provést opravu zdanitelného obratu v hlášení a uplatnit odpočet daně připadající:

a) na prodejní cenu zboží vráceného odběratelem, pokud dodavatel neobdržel úplatu za toto zboží nebo pokud úplatu odběrateli vrátil,

b) na snížení fakturované prodejní ceny,

c) na prodejní cenu fakturovaného zboží, které nebylo dodáno, za podmínky, že faktura byla zrušena nebo byl poskytnut dobropis.

(2) Odpočet daně lze uplatnit nejpozději v hlášení za šestý měsíc od konce kalendářního měsíce (čtvrtletí), jehož se hlášení týká.

(3) Po lhůtě uvedené v odstavci 2, avšak nejpozději ve lhůtě stanovené zákonem pro promlčení daně, může být odpočet uplatněn ještě v těchto případech:

a) byla-li úplata za zboží, popř. část úplaty vrácena na základě vykonatelného arbitrážního nebo soudního rozhodnutí (smíru),

b) v případě, kdy došlo ke snížení fakturované prodejní ceny na základě vykonatelného arbitrážního nebo soudního rozhodnutí (smíru),

c) u výrobku vráceného na základě záručních podmínek, který byl předmětem zdanitelného obratu a na nějž byl poskytnut dobropis.

(4) Odpočty daně se uplatní v hlášení za kalendářní měsíc (čtvrtletí), v němž byl vydán dobropis, povolení nebo rozhodnutí. Pokud by v měsíci (čtvrtletí) nestačila daň k úhradě odpočtu, bude zbývající částka vrácena podniku na jeho účet.

(5) Podniky nemohou uplatňovat odpočet daně, jde-li o zboží, pro které je v Sazebníku stanoven daňový údaj "bez daně" a přesto bylo nakoupeno za cenu s daní.

(6) Dodavatel je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

a) jestliže proti ustanovení Sazebníku "s daní" fakturoval zboží nesprávně za ceny bez daně,

b) jestliže fakturoval neoprávněně zboží za ceny bez daně na základě nesprávného prohlášení odběratele, který není plátcem daně.

(7) Odběratel, který je plátcem daně, je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

a) jestliže si neoprávněně vyžádal zboží za ceny bez daně,

b) jestliže výrobky nakoupené za ceny bez daně použil k účelům, pro něž je povinen nakoupit výrobky za ceny s daní.

§ 10

Penále a zvýšení daně

(k § 14 zákona)

(1) Penále činí za každý den prodlení 0,1% z dlužné částky daně. Penále finanční orgán předepíše:

a) podniku, který odvádí daň jednou částkou, neuhradí-li daňovou povinnost do 22. dne následujícího měsíce (čtvrtletí),

b) podniku, který odvádí daň zálohovými pevnými částkami, jestliže nedodrží stanovené splátky nebo stanovené lhůty,

c) podniku, který odvádí daň zálohovými pevnými částkami, jestliže nevyrovná včas rozdíl mezi úhrnem zálohových plateb a daňovou povinností za předcházející měsíc,

d) podniku, který neuhradí včas nedoplatek na dani, zjištěný při ročním vyúčtování,

e) podniku, který neuhradí včas dodatečně stanovenou daň, daň uvedenou v dodatečném hlášení, penále a zvýšení daně.

(2) Penále se počítá za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně.

(3) Celkové penále týkající se všech plateb daně na úhradu jedné daňové povinnosti, které nedosahuje 100,- Kčs, se nepředepisuje.

(4) Zvýšení daně, které nedosahuje 100,- Kčs, se nepředepisuje.

(5) Finanční orgán je oprávněn rozhodovat o žádostech podniků ve věci prominutí penále a zvýšení daně, jestliže nečiní více než 100 000,- Kčs.


§ 11

Přechodné ustanovení

(1) Daň se stanoví podle této vyhlášky poprvé od 1. ledna 1991.

(2) U daňové povinnosti vzniklé před 1. lednem 1991 se postupuje podle vyhlášky č. 134/1990 Sb.

§ 12

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva financí č. 134/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.

§ 13

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.


Ministr:

Ing. Klaus CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
Zákon SNR č. 115/1970 Sb., o finančních správách, ve znění pozdějších předpisů.

Přesunout nahoru