Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Úplné znění č. 245/1990 Sb.Zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Částka 40/1990
Platnost od 18.06.1990
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

245

PŘEDSEDNICTVO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY

vyhlašuje

úplné znění zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem České národní rady č. 125/1990 Sb. a zákonem České národní rady č. 210/1990 Sb.
ZÁKON
České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ORGÁNY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH ÚKOLY

§ 1

Orgány sociálního zabezpečení

(1) Orgány státní správy České republiky na úseku sociálního zabezpečení jsou:

a) ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky,

b) Česká správa sociálního zabezpečení,

c) okresní správy sociálního zabezpečení,

d) národní výbory,

e) ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky ve věcech stanovených zákonem o sociálním zabezpečení.1)

(2) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:

a) nemocenské pojištění a nemocenské zabezpečení (dále jen "nemocenské pojištění"),2)

b) důchodové zabezpečení,3)

c) sociální péči,4)

d) mateřský příspěvek.5)

§ 2

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen "ministerstvo")

a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,

b) řídí Českou správu sociálního zabezpečení,

c) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,

d) zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.

(2) Ministerstvo zřizuje jako své orgány posudkové komise, které posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního a odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení.

(3) Ministr práce a sociálních věcí České republiky může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

§ 3

Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení

a) odpovídá za účelné vynakládání prostředků na sociální zabezpečení, s nimiž hospodaří, zejména z hlediska zajištění oprávněných potřeb občanů,

b) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,

c) spolupracuje s příslušnými odborovými orgány při plnění úkolů v sociálním zabezpečení,

d) plní další úkoly stanovené tímto zákonem.

§ 4

Okresní správy sociálního zabezpečení

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních národních výborů.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.

(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými právními předpisy6) stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

(4) Okresní správy sociálního zabezpečení spolupracují s odborovými orgány na území okresu i v organizacích při plnění úkolů v sociálním zabezpečení.

§ 4a

Národní výbory

(1) Národní výbory poskytují dávky a služby a plní další úkoly sociální péče, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že dávky a služby poskytuje jiný orgán. Přitom spolupracují se správami sociálního zabezpečení.

(2) Národní výbory při poskytování dávek a služeb sociální péče podle odstavce 1 poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc.

(3) Národní výbory kontrolují, jak občané a organizace plní povinnosti vyplývající pro ně z předpisů upravujících sociální péči.

§ 5

Správní komise

(1) Okresní národní výbory a krajské národní výbory9) zřizují komise péče o rodinu a děti jako správní komise. Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory mohou jako správní komise zřídit komise péče o rodinu a děti.

(2) Národní výbory volí předsedy, jejich zástupce, tajemníky a ostatní členy správních komisí z řad svých poslanců a dalších občanů. Předsedy komisí a jejich zástupci jsou poslanci národních výborů. Tajemníky těchto komisí volí z řad odborných pracovníků národního výboru.

(3) Za členy komisí péče o rodinu a děti volí národní výbor zejména občany, které mu navrhnou příslušné orgány společenských organizací; za členy volí též občany, kteří spolupůsobí při péči o rodinu a děti, zejména dětské, dorostové a ženské lékaře, pedagogy, psychology, soudce z povolání, prokurátory a příslušníky Sboru národní bezpečnosti.

(4) Složení správní komise k projednání jednotlivých případů určuje předseda komise, popřípadě jeho zástupce, podle povahy projednávaného případu.

(5) Komise péče o rodinu a děti je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce a nejméně další čtyři členové.

(6) Správní komise se usnáší většinou hlasů přítomných členů.

(7) Členové správních komisí národních výborů a občané přizvaní k jednání správních komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli.

§ 6

zrušen.

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST SPRÁV SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A NÁRODNÍCH VÝBORŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

HLAVA PRVNÍ

PŮSOBNOST SPRÁV SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

§ 7

Působnost České správy sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení

a) rozhoduje

1. o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,

2. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

3. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud toto rozhodování jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,

b) rozděluje poukazy na lázeňskou péči a kontroluje její poskytování,

c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,

d) plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv při výplatě dávek sociálního zabezpečení.

§ 8

Působnost okresních správ sociálního zabezpečení

Okresní správy sociálního zabezpečení

a) rozhodují

1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,

2. o sociálním důchodu, o jeho zvýšení pro bezmocnost, o výchovném k němu a o příplatku k výchovnému a zařizují jejich výplatu,

3. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

4. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání mateřského příspěvku, o jeho odnětí nebo snížení, o zastavení jeho výplaty a o jeho přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

5. o mateřském příspěvku osob samostatně výdělečně činných a pracovníků malých závodů a osob, které nejsou výdělečně činné, a zařizují jeho výplatu,

6. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění a mateřském příspěvku,

7. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění včetně lázeňské péče,

8. o pojistném a přirážce k němu včetně penále z prodlení,

9. po uznání invalidity nebo částečné invalidity o zastavení výplaty nemocenského při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity) z podnětu lékařské poradní komise,

10. o přiznání vdoveckého příspěvku a zařizují jeho výplatu,

11. o zaopatřovacím příspěvku a zařizují jeho výplatu,

12. o náhradě příjmu při vojenském cvičení osob samostatně výdělečně činných a zařizují jeho výplatu,

13. o příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka a zařizují jeho výplatu,

14. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka a o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce a zařizují jejich výplatu,

15. o změněné pracovní schopnosti a o změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,

16. o pokutách a penále za neplnění povinností organizací v sociálním zabezpečení,

17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

18. o příplatku k přídavkům na děti,

19. o přídavcích na děti, je-li důvodem poskytování dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

20. o mateřském příspěvku, je-li důvodem poskytování dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

21. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,

b) řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

c) kontrolují

1. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

2. plnění povinností občanů a organizací v sociálním zabezpečení,

d) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob zaměstnání a náhradních dob ve sporných případech,

e) provádějí nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a pracovníků malých závodů,

f) plní úkoly v důchodovém řízení stanovené prováděcím předpisem,

g) vedou evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné,

h) sepisují žádosti o dávky důchodového zabezpečení v případech stanovených předpisy o sociálním zabezpečení,

i) opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového zabezpečení,

j) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,

k) odpovídají v rámci své působnosti za účelné vynakládání prostředků na sociální zabezpečení, s nimiž hospodaří,

l) poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,

m) odstraňují tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno a navrhují odstranění tvrdosti v ostatních případech,

n) zřizují pro účely posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení posudkové komise, které posuzují

1. invaliditu nebo částečnou invaliditu,

2. bezmocnost,

3. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

4. zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou,

5. zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,

6. zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,

7. zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

8. zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení.

§ 9

zrušen

§ 10

zrušen

§ 11

zrušen

§ 12

zrušen

§ 13

zrušen

HLAVA DRUHÁ

PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA ÚSEKU SOCIÁLNÍ PÉČE

Díl první

§ 14

Národní výbory organizují a zabezpečují sociální péči občanům dávkami a službami sociální péče. Za tím účelem vyhledávají ve spolupráci se státními, družstevními a společenskými organizacemi občany, kteří potřebují sociální péči.

Díl druhý

Péče o rodinu a děti

Působnost místních národních výborů

§ 15

Místní národní výbor

a) rozhoduje o výchovných opatřeních podle zvláštních předpisů,23)

b) provádí dohled nad nezletilým, pokud ho sám stanovil,

c) spolupůsobí při provádění ochranných nebo výchovných opatření uložených soudem nebo okresním národním výborem a sleduje jejich účinnost,

d) chrání děti před škodlivými vlivy, které ohrožují jejich řádnou výchovu,

e) poskytuje dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc,

f) navrhuje orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti, aby v odůvodněných případech zastavil výplatu této dávky oprávněnému příjemci,24)

g) oznamuje soudům a jiným státním orgánům na jejich žádost skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodování ve věcech výchovy a výživy dětí,

h) oznamuje okresnímu národnímu výboru, kterým rodinám, dětem a těhotným ženám je třeba poskytnout sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování,

ch) oznamuje orgánům, které rozhodují o mateřském příspěvku skutečnosti, které mají význam pro rozhodnutí o nároku ženy na mateřský příspěvek,

i) vyhledává a doporučuje okresnímu národnímu výboru občany vhodné za osvojitele, opatrovníky a pěstouny a navrhuje občany vhodné za důvěrníky péče o děti,

j) organizuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství.

§ 16

Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování peněžitých a věcných dávek nezaopatřeným dětem, rodičům nezaopatřených dětí a těhotným ženám,

2. o poskytování peněžitých dávek rodičům, kterým se současně narodily tři nebo více dětí,

3. o poskytování příspěvku na rekreaci dětí důchodce,

b) provádí stanovený dohled nad nezletilým,

c) koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu, pokud nezřídil komisi péče o rodinu a děti.

§ 17

Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, pokud ji zřídil

a) rozhoduje o výchovných opatřeních podle zvláštních předpisů,23)

b) koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu.

§ 18

(1) Městský národní výbor první kategorie26) a městský národní výbor druhé kategorie27) rozhoduje o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje, a o úhradě za služby v něm poskytované.

(2) Městský národní výbor první kategorie26) dále rozhoduje

a) o přijetí dítěte do stanice pečovatelské služby pro děti, kterou spravuje, a o úhradě za služby v ní poskytované,

b) o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.

Působnost okresních národních výborů

§ 19

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. v naléhavých případech o okamžitém umístění dítěte do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud,28)

2. o poskytování příspěvku na výživu dítěte29) a dalších účelových peněžitých dávek a věcných dávek, které stanoví prováděcí předpis,

3. o poskytování peněžitých a věcných dávek nezaopatřeným dětem, rodičům nezaopatřených dětí a těhotným ženám,

4. o poskytování peněžitých dávek rodičům, kterým se současně narodily tři nebo více dětí,

5. o poskytování příspěvku na rekreaci dětí důchodce,

6. o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni,

7. o poskytování bezúročných půjček,

8. o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy, do domova pro matky s dětmi, který spravuje, a o úhradě za služby v něm poskytované,

9. o přijetí dítěte do stanice pečovatelské služby pro děti, kterou spravuje, a o úhradě za služby v ní poskytované,

10. o dalších opatřeních podle zvláštních předpisů,30)

b) vykonává funkci opatrovníka nezletilých,31)

c) vykonává stanovený dohled nad nezletilým,32)

d) sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů a spolupůsobí při organizování náhradní rodinné péče o děti,

e) navrhuje soudu nařízení ústavní výchovy,33) omezení, popřípadě zbavení rodičovských práv34) a zrušení ústavní výchovy a výchovných opatření uložených soudem,

f) pečuje o to, aby děti, které byly propuštěny z ústavní nebo ochranné výchovy, nebo mladiství, kteří byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, byli přijati do škol nebo zařazeni do vhodné přípravy na povolání nebo do pracovního poměru, popřípadě aby byli i vhodně ubytováni,

g) účastní se trestního řízení proti mladistvým,35)

h) působí na převýchovu obtížně vychovatelných dětí a vede jejich evidenci,

ch) podává zprávy soudu o skutečnostech potřebných pro rozhodování o výchově a výživě dětí,

i) organizuje a koordinuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství,

j) poskytuje výchovnou a poradenskou péči manželům, rodičům, dětem a těhotným ženám při řešení jejich rodinných a sociálních problémů.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 3 až 6 a písm. c) vykonává okresní národní výbor jen pokud podle § 15 písm. b) nepřísluší místnímu národnímu výboru anebo pokud podle § 16 písm. a) a b) a podle § 18 odst. 2 písm. b) nepřísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.

§ 20

Okresní národní výbor při plnění úkolů v péči o rodinu a děti spolupracuje s místními národními výbory, s jinými státními orgány, školami, školskými a zdravotnickými zařízeními a se společenskými organizacemi.

§ 21

Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti

a) rozhoduje

1. o výchovných opatřeních podle zvláštních předpisů,23) neučinil-li tak místní národní výbor,

2. o poskytnutí odměny pěstounu, je-li jím prarodič dítěte svěřeného do pěstounské péče,36)

3. o odvolání proti rozhodnutí místního národního výboru o uložení výchovných opatření podle zvláštních předpisů,

b) koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu.

§ 22

zrušen

§ 23

Okresní národní výbor může přenést svou působnost na úseku péče o rodinu a děti na městský národní výbor první kategorie.26)

Působnost krajských národních výborů

§ 24

Krajský národní výbor

a) rozhoduje o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje, a o úhradě za služby v něm poskytované,

b) spolupracuje s orgány řídícími ústavy pro výkon vazby a nápravně výchovné ústavy pro mladistvé a s orgány řídícími zařízení, v nichž se vykonává ústavní nebo ochranná výchova,

c) zpracovává střednědobé a dlouhodobé plány výchovy k manželství a odpovědnému rodičovství a koordinuje jejich realizaci.

§ 25

Krajský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu a v součinnosti s okresními národními výbory organizuje náhradní rodinnou péči.

§ 26

Oprávnění občanů působících v péči o rodinu a děti

Při plnění svých úkolů jsou funkcionáři a pracovníci národních výborů, důvěrníci péče o děti, občané pověření dohledem a jiní dobrovolní spolupracovníci oprávněni navštívit dítě a rodinu v bytě nebo tam, kde tráví volný čas, dítě ve škole, mladistvého na pracovišti; mají též právo požadovat od všech zúčastněných orgánů, organizací a občanů potřebné informace a vysvětlení.

Díl třetí

Péče o občany konající službu v ozbrojených silách

§ 27

zrušen

Díl čtvrtý

Péče o občany se změněnou pracovní schopností

§ 28

Působnost městských národních výborů

Městský národní výbor první kategorie26) a městský národní výbor druhé kategorie27) rozhoduje o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do výcvikového střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která spravuje.

Působnost okresních národních výborů

§ 29

Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o příspěvku před umístěním občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání, o příspěvku po dobu jeho přípravy pro pracovní uplatnění a o zvýšení těchto příspěvků na rodinné příslušníky,

2. o příspěvku organizacím na zřizování chráněných dílen a pracovišť a o dalších příspěvcích organizacím podle zvláštních předpisů,40)

3. o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,41)

4. o úhradě nákladů na přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností, které do této přípravy vyslal,

5. o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do přípravy pro pracovní uplatnění organizované národním výborem,

6. o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do výcvikového střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která spravuje,

7. o vyřazení občana se změněnou pracovní schopností z evidence uchazečů o zaměstnání,42)

b) vypracovává plán úkolů potřebných k provádění a dalšímu rozvoji pracovní rehabilitace,

c) stanoví plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností,

d) vyhrazuje každoročně v plánech rozmístění dorostu potřebný počet míst ke studiu na středních školách a zvláštních odborných učilištích pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností,

e) poskytuje poradenskou službu občanům se změněnou pracovní schopností při volbě povolání, pracovního uplatnění nebo vhodné přípravy pro pracovní uplatnění,

f) doporučuje organizaci přijmout občana se změněnou pracovní schopností do pracovního poměru,

g) kontroluje, zda organizace vybírají odpovědně pracovní místa pro občany se změněnou pracovní schopností,

h) sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav pracujících občanů se změněnou pracovní schopností a zda tito občané nepotřebují další pomoc,

ch) vede evidenci občanů se změněnou pracovní schopností, která obsahuje též údaje o jejich pracovním uplatnění v jednotlivých organizacích a o jejich přípravě pro pracovní uplatnění.

§ 30

zrušen

§ 31

Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor

a) rozhoduje o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do výcvikového střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která spravuje,

b) koordinuje péči o občany se změněnou pracovní schopností ve svém územním obvodu.

Díl pátý

Péče o těžce zdravotně postižené občany

Působnost místních národních výborů

§ 32

Místní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování příspěvku na společné stravování,

2. o poskytování jednorázových peněžitých dávek, s výjimkou dávek, o nichž rozhoduje okresní národní výbor podle § 34 odst. 1 písm. a) č. 2 až 5,

3. o poskytování věcných dávek,

4. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která spravuje,

b) vytváří podmínky

1. pro účast těžce zdravotně postižených občanů na společném stravování,

2. pro zapojení těžce zdravotně postižených občanů do kulturního a společenského života,

c) podílí se na řešení otázek bydlení těžce zdravotně postižených občanů.

§ 33

Městský národní výbor první kategorie26) rozhoduje o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.

Působnost okresních národních výborů

§ 34

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytování příspěvků na opatření zvláštních pomůcek občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, nevidomým a neslyšícím občanům,

3. o poskytování příspěvků na koupi, celkovou opravu, provoz motorového vozidla, na úhradu pojistného a příspěvků na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí,

4. o přiznání mimořádných výhod,44)

5. o poskytování příspěvků na úpravu bytu občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a nevidomým občanům,

6. o poskytování opakujících se peněžitých dávek, zejména příspěvku na dietní stravování, příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu a příspěvku, je-li jeho poskytování odůvodněno mimořádnými potřebami občana,

7. o poskytování bezúročných půjček,

8. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která spravuje,

b) vytváří podmínky pro zapojení těžce zdravotně postižených občanů do kulturního a společenského života,

c) vede evidenci dětí a mladistvých postižených na zdraví,

d) koordinuje péči o děti a mladistvé postižené na zdraví ve svém územním obvodu.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 1 vykonává okresní národní výbor jen pokud nepřísluší podle § 33 městskému národnímu výboru první kategorie.26)

§ 35

zrušen

§ 36

Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor

a) rozhoduje o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, a o úhradě za služby v ústavu poskytované,

b) koordinuje péči o děti a mladistvé postižené na zdraví ve svém územním obvodu.

Díl šestý

Péče o staré občany

Působnost místních národních výborů

§ 37

Místní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování příspěvku na společné stravování,

2. o poskytování jednorázových peněžitých dávek a věcných dávek,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která spravuje,

b) vytváří podmínky

1. pro účast starých občanů na společném stravování,

2. pro zapojení starých občanů do kulturního a společenského života,

c) podílí se na řešení otázek bydlení starých občanů.

§ 38

Městský národní výbor první kategorie26) rozhoduje o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.

§ 39

Působnost okresních národních výborů

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytování opakujících se peněžitých dávek,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která spravuje,

b) vytváří podmínky pro zapojení starých občanů do kulturního a společenského života.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 1 vykonává okresní národní výbor jen pokud nepřísluší podle § 38 městskému národnímu výboru první kategorie.26)

Díl sedmý

Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc

§ 40

Místní národní výbor poskytuje občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech a nemohou je překonat vlastním přičiněním, věcné dávky, popřípadě peněžité dávky; okresní národní výbor může těmto občanům poskytovat bezúročné půjčky.

§ 41

(1) Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor poskytuje občanům, kteří v důsledku návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti k jejich překonání, výchovnou a poradenskou péči a podle potřeby též věcné a peněžité dávky.

(2) Okresní národní výbor poskytuje občanům uvedeným v odstavci 1 výchovnou a poradenskou péči a podle potřeby též věcné a peněžité dávky, pokud tato působnost nepřísluší podle odstavce 1 místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.

(3) Na výchovné péči o občany uvedené v odstavci 1 se podílejí místní národní výbory.

(4) V místech s větší koncentrací občanů uvedených v odstavci 1 zřizují národní výbory jako své poradní orgány komise zaměřené k prohloubení a koordinaci péče o tyto občany.

Díl osmý

Péče o občany společensky nepřizpůsobené

§ 42

Působnost městských národních výborů

Městský národní výbor první kategorie26) a městský národní výbor druhé kategorie27) poskytuje občanům společensky nepřizpůsobeným ubytování v účelovém zařízení, které spravuje.

§ 43

Působnost okresních národních výborů

(1) Okresní národní výbor

a) poskytuje občanům společensky nepřizpůsobeným

1. výchovnou a poradenskou péči,

2. pomoc při pracovním umístění se zřetelem na zdravotní stav, schopnosti a pokud možno i kvalifikaci občana,

3. pomoc při ubytování včetně ubytování v účelovém zařízení, které spravuje,

4. peněžité a věcné dávky, popřípadě bezúročné půjčky,

b) koordinuje péči o občany společensky nepřizpůsobené ve svém územním obvodu.

(2) Na výchovné péči o tyto občany se podílejí místní národní výbory.

§ 44

Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor koordinuje péči o občany společensky nepřizpůsobené ve svém územním obvodu.

Díl devátý

Zařízení sociální péče

§ 45

Pro poskytování služeb sociální péče zřizují národní výbory tato účelová zařízení:

a) ústavy sociální péče,

b) manželské a předmanželské poradny,

c) domovy pro matky s dětmi,

d) zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,

e) stanice pečovatelské služby pro děti,

f) výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností,

g) zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

h) zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené,

ch) kluby důchodců,

i) samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce,

j) zařízení pečovatelské služby, zejména zařízení pro denní pobyt starých občanů, střediska osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby.

§ 46

(1) Ústavy sociální péče zřizují a spravují okresní národní výbory. Krajské národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče krajského významu určené převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů. Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje a spravuje ústavy sociální péče pro potřebu hlavního města Prahy. Místní národní výbory mohou zřizovat a spravovat ústavy sociální péče místního významu.

(2) Manželské a předmanželské poradny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory.

(3) Domovy pro matky s dětmi zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory. Pokud je to potřebné vzhledem k situaci v jejích územním obvodu, mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(4) Zvláštní zařízení pěstounské péče zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(5) Stanice pečovatelské služby pro děti zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie.26)

(6) Výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností zřizují a spravují okresní národní výbory. Specializovaná výcviková zařízení určená převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů zřizují a spravují krajské národní výbory. Je-li to účelné vzhledem k počtu občanů se změněnou pracovní schopností, které je třeba umístit ve výcvikových střediscích a zařízeních, mohou tato zařízení zřizovat a spravovat též městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(7) Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(8) Zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(9) Kluby důchodců, samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce a zařízení pečovatelské služby zřizují a spravují místní národní výbory.

§ 47

(1) Okresní národní výbor může pro zabezpečování služeb sociální péče zřídit okresní ústav sociálních služeb.

(2) Krajský národní výbor zřizuje pro metodicko odborné řízení služeb sociální péče krajské metodické středisko sociální péče.

§ 48

Zařízení uvedená v § 45 pod písmeny a) až h) a v § 47 mohou být zřízena nebo zrušena a jejich objekty odňaty svému účelu jen se souhlasem krajského národního výboru, a jde-li o zařízení spravovaná krajským národním výborem, po projednání s ministerstvem. Požadavek souhlasu podle zvláštních předpisů není tím dotčen.

§ 49

(1) Místní národní výbor může zřizovat střediska sociální péče ze zařízení uvedených v § 46 odst. 1 a 9 pro staré občany a těžce zdravotně postižené občany.

(2) Okresní národní výbor může na základě dohody s místním národním výborem, který spravuje zařízení uvedená v § 46 odst. 1, 3 až 9, převzít zabezpečování služeb sociální péče poskytovaných v těchto zařízeních.

(3) Krajský národní výbor může svěřit zabezpečování služeb sociální péče poskytovaných v zařízeních uvedených v § 46 odst. 1, 3 a 6, která spravuje, okresnímu národnímu výboru, jsou-li pro to vytvořeny potřebné podmínky.

(4) O přijetí do zařízení sociální péče, ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného zařízení a o úhradě za poskytované služby rozhoduje vždy národní výbor, který zařízení spravuje.

§ 50

Ministerstvo v případě potřeby zřizuje a spravuje zařízení sociální péče se zvláštním zaměřením.

§ 51

V případech, kdy rozhodování o pečovatelské službě (§ 18, 33 a 38) přísluší městskému národnímu výboru první kategorie,26) může okresní národní výbor na základě dohody převzít zabezpečování této služby.

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 52

Pokuty a penále

(1) Pokuty a penále v případech stanovených obecně závaznými právními předpisy o sociálním zabezpečení ukládají v rámci své působnosti okresní správy sociálního zabezpečení. Výnos z pokut a penále je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(2) Okresní národní výbory ukládají pokuty v rámci své působnosti za porušení předpisů o sociálním zabezpečení upravujících sociální péči. Výnos z pokut je příjmem rozpočtu těchto národních výborů.

§ 53

Zvláštní příjemce

Místní národní výbor

a) rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového zabezpečení a dávky sociální péče v případech stanovených zákonem o sociálním zabezpečení46) a o jeho uvolnění,

b) dohlíží, jak zvláštní příjemce plní své povinnosti.

Ustanovení o řízení

§ 54

(1) Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení

a) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení,

b) o poskytování lázeňské péče podle předpisů o sociálním zabezpečení,

c) o poskytování jednorázových peněžitých dávek a věcných dávek podle § 32 písm. a) č. 2 a 3, § 37 písm. a) č. 2, § 40, § 41 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 písm. a) č. 4, o příspěvku na společné stravování podle § 32 písm. a) č. 1 a § 37 písm. a) č. 1, jakož i o úkonech pečovatelské služby zajišťujících nezbytné životní potřeby, které jsou poskytovány bezplatně, pokud řízení o těchto dávkách a službách bylo zahájeno z podnětu orgánu sociálního zabezpečení, nebo jestliže řízení zahájené na návrh skončí přiznáním dávky nebo služby v požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu.

(2) zrušen

(3) Zjistí-li orgán sociálního zabezpečení v řízení podle odstavce 1 písm. c) zahájeném na návrh, že dávku nebo službu nemůže přiznat vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo že by přiznáním dávky nebo služby mohly vzniknout právní povinnosti občanu, kterému má být dávka nebo služba přiznána, nebo jinému občanu, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.

§ 55

Odkladný účinek nemá odvolání

a) proti rozhodnutí, které národní výbor předběžně učiní ve prospěch nezletilého dítěte podle § 19 odst. 1 písm. a) č. 1,

b) proti rozhodnutí o vyřazení občana se změněnou pracovní schopností z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 29 písm. a) č. 7.

§ 56

(1) Odchylně od obecných předpisů o správním řízení48) se místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení řídí

a) místem pracoviště účastníka řízení, jestliže posuzuje invaliditu, částečnou invaliditu nebo změněnou pracovní schopnost a je-li na tomto pracovišti Závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,

b) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, jestliže rozhoduje o poskytování dávek nemocenského pojištění s výjimkou rozhodování o příplatku k přídavkům na děti a rozhodování o přídavcích na děti poskytovaných z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte a s výjimkou rozhodování o dávkách nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných,

c) sídlem školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, jestliže účastníkem řízení je žák této školy, jde-li o posouzení změněné pracovní schopnosti,

d) sídlem, popřípadě místem pravidelného výjezdního zasedání lékařské komise49) v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České republiky nebo ministerstva spravedlnosti České republiky, jde-li o posouzení zdravotního stavu50) příslušníka ozbrojených sil z povolání, Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy České republiky, s výjimkou kontrolní lékařské prohlídky poživatele důchodu, jehož služební poměr skončil,

e) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

(2) Odchylně od obecných předpisů o správním řízení48) se místní příslušnost národních výborů ve věcech sociální péče řídí

a) místem výkonu práce účastníka řízení,

1. jestliže rozhoduje o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,41)

2. jestliže doporučuje u občanů se změněnou pracovní schopností vhodnou úpravu pracovních podmínek, vhodné pracovní uplatnění nebo umístění na vhodné pracovní místo v organizacích,

3. jestliže sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností,

b) místem přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro pracovní uplatnění,

c) sídlem národního výboru, který spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat,

d) sídlem národního výboru, v jehož obvodu se zdržuje nezletilé dítě, jestliže řešení otázek jeho výchovy a výživy nesnese odkladu.

(3) Ve věcech, ve kterých podle tohoto zákona rozhoduje nebo činí opatření místní národní výbor, se žádost o dávku nebo službu sociální péče podává místnímu národnímu výboru. V ostatních případech, ve kterých rozhoduje nebo činí opatření národní výbor, se žádost podává okresnímu národnímu výboru.

(4) Žádost o pohřebné po osobě samostatně výdělečně činné se podává u okresní správy sociálního zabezpečení, u které byl zemřelý přihlášen k sociálnímu zabezpečení. Žádost o pohřebné po nepracujícím důchodci se podává u okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu měl zemřelý trvalý pobyt.

(5) Žádost o zaopatřovací příspěvek se podává okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka se podává okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu měl voják trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách.

§ 56a

Součinnost orgánů a organizací

Orgány a organizace jsou povinny vyhovět v mezích své působnosti žádostem orgánů sociálního zabezpečení ve věcech sociálního zabezpečení a podávat jim bezplatně sdělení pro jeho provádění a správu.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 57

(1) Působnost národních výborů při rozhodování o přerušení zaměstnání (pojištění) z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 se řídí právními předpisy platnými před účinností tohoto zákona.

(2) Tímto zákonem není dotčena působnost místních národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže ji podle předpisů dříve platných okresní národní výbor51) přenesl na místní národní výbor.

§ 58

Ministerstvo v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví vyhláškou

a) podrobnosti o složení a jednání správních komisí národních výborů,

b) podrobnosti o úkolech národních výborů v péči o rodinu a děti,

c) podrobnosti o vedení evidence dětí a mladistvých postižených na zdraví,

d) podrobnosti o poskytování dávek a služeb sociální péče a výši dávek sociální péče s výjimkou příspěvku na výživu dítěte, vdoveckého příspěvku, příspěvku na rekreaci dětí důchodce, zaopatřovacího příspěvku, příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka a dávek a služeb poskytovaných občanům se změněnou pracovní schopností,

e) podrobnosti o poskytování lázeňské péče podle předpisů o sociálním zabezpečení,

f) podmínky pro zřizování a rozsah činnosti zařízení sociální péče, pro přijímání občanů do účelových zařízení sociální péče a ukončení pobytu v nich a upraví výši úhrady za poskytované služby, s výjimkou úhrady za péči poskytovanou v ústavech sociální péče,

g) podmínky pro poskytování odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby a její výši,

h) druhy ústavů sociální péče a ostatních zařízení sociální péče a rozsah služeb v nich poskytovaných,

i) podrobnosti o součinnosti orgánů státní zdravotní správy s orgány sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů,

j) podrobnosti o složení a jednání posudkových komisí okresních správ sociálního zabezpečení a ministerstva,

k) podrobnosti o činnosti okresních správ sociálního zabezpečení v důchodovém řízení.

§ 59

Zrušuje se zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 10/1982 Sb., zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., zákona České národní rady č. 138/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 119/1983 Sb.

§ 60

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.

Zákon České národní rady č 125/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. května 1990. Zákon České národní rady č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, nabyl účinnosti dnem 1. září 1990.

Šafařík v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 142 až 145 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

2) § 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení. Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 240/1988 Sb.).
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

3) Část druhá zákona o sociálním zabezpečení.

4) Část třetí zákona o sociálním zabezpečení.

5) Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 110/1984 Sb., zákona č. 50/1987 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

6) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb. Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63//1983 Sb.

9) Působnost Národního výboru hl. m. Prahy je upravena zákonem č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 43 odst. 2 zákona o rodině.

24) § 2 zákona č. 117/1966 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

26) § 10 odst. 3 zákona o národních výborech, ve znění zákona č. 137/1982 Sb.

27) § 10 odst. 4 zákona o národních výborech, ve znění zákona č. 137/1982 Sb.

28) § 46 zákona o rodině.

29) § 100 zákona o rodině. § 74ror> zákona o sociálním zabezpečení.

30) Zákon č. 107/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb.

31) § 79 odst. 2 a § 83 odst. 2 zákona o rodině.

32) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

33) § 45 odst. 3 zákona o rodině.

34) § 44 zákona o rodině.

35) § 291 až 301 trestního řádu.

36) § 8 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb.

40) § 85 zákona o sociálním zabezpečení.

41) § 50 zákoníku práce.

42) § 84 zákona o sociálním zabezpečení.

44) § 86 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení.

46) § 102 odst. 2 písm. a) zákona o sociálním zabezpečení.

48) § 7 odst. 2 správního řádu.

49) § 144 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení.

50) § 144 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení.

51) § 84 správního řádu. § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení. § 10 odst. 2 a § 12 odst. 2 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti.

Přesunout nahoru