Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 134/1990 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se provádí zákon o dani z obratu

Částka 27/1990
Platnost od 28.04.1990
Účinnost od 01.05.1990
Zrušeno k 01.01.1991 (560/1990 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

134

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva financí

ze dne 28. dubna 1990,

kterou se provádí zákon o dani z obratu

Federální ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 3, § 6 a 7, § 12 odst. 2, § 18 a 19 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb. (dále jen "zákon"):


§ 1

Kdo daň odvádí

(k § 2 zákona)

Daň z obratu (dále jen "daň") odvádějí subjekty uvedené v § 2 zákona (dále jen "podniky").

§ 2

Předmět daně

(k § 3 zákona)

(1) Prodejem zboží se rozumí úplatné zcizení zboží, též směna zboží za jiné zboží nebo za výkon a poskytnutí zboží jako naturální plnění.

(2) O prodej zboží jde též v případech, kdy podnik fakturuje:

a) zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu, které zapracoval do výrobku zhotoveného z materiálu objednavatele,

b) opravu nebo jiný výkon, při němž zapracoval zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu,

c) zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu zapracované do své věci, jestliže cenu tohoto zapracovaného zboží hradí jiný subjekt.

(3) Daň se neodvádí z prodeje toho zboží, které podnik oprávněně nakoupil za cenu s daní nebo z něhož byla odvedena daň při vnitropodnikovém použití zboží.

(4) Zbožím vlastní výroby se rozumějí:

a) výrobky, které podnik získá vlastní prvovýrobou (těžbou, zpracováním, zušlechtěním (též školením vína) nebo úpravou,

b) výrobky, které podnik jinak vyrobí z vlastních hmot ve svých provozovnách nebo které si dá z vlastních hmot vyrobit jinde,

c) zbytky vzniklé při zpracování, opracování nebo jiném výrobním použití vlastních hmot,

d) výrobky již používané nebo opotřebované, které podnik obnoví, upraví nebo jinak uvede do zlepšeného stavu,

e) výrobky, které podnik získá rozložením celku na jednotlivé součásti, např. demontáží strojů, přístrojů, jiných zařízení, rozbouráním budovy nebo stavby,

f) výrobky vzniklé stavebně montážní prací.

(5) Zbožím vlastního nákupu se rozumějí výrobky nakoupené za ceny bez daně.

(6) Z vnitropodnikového použití zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu se odvádí daň, jestliže je podnik použil pro svou vlastní potřebu k účelům, pro něž není podle ustanovení Sazebníku daně z obratu (dále jen "Sazebník") nebo této vyhlášky, popř. podle zvláštní úpravy oprávněn k nákupu tohoto zboží za ceny bez daně. Použitím zboží pro vlastní potřebu se rozumí použití, které je podnik podle předpisů o účetnictví povinen účtovat v rámci tržeb a výnosů, popř. k tíži nákladů.

(7) Obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhají dani náhrady škody podnikům z důvodů ztráty zboží, překročení ztrátové normy, manka, vady zboží, jeho zničení, poškození a odcizení s výjimkou náhrad a pokut vybíraných podle předpisů o hospodaření s obaly. Daň se neodvádí, nahrazuje-li zaměstnanec škodu za zmetky.

(8) Za vnitropodnikové použití zboží podléhající dani se nepovažují pouhé převody mezi vnitřními organizačními jednotkami s různými hospodářskými činnostmi, závody, provozy (cechy), provozovnami nebo jinými jednotkami téhož podniku, pokud nejde o převod do vlastní maloobchodní prodejny.

(9) Darování uskutečněné podnikem se posuzuje obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhající dani bez ohledu na způsob účtování daru. O vnitropodnikové použití zboží podléhající dani nejde tehdy, je-li podnik podle příslušných předpisů povinen dodat zboží bezúplatně.

§ 3

Zdanitelný obrat

(k § 4 zákona)

(1) Zboží se prodává zásadně za ceny s daní.

(2) Za ceny bez daně se prodává zboží, stanoví-li tak Sazebník.

(3) Výrobky určené k půjčování občanům nakupují podniky za ceny s daní bez ohledu na ustanovení Sazebníku.

(4) Zdanitelný obrat vzniká:

a) při prodeji zboží dnem, kdy byla vyhotovena faktura nebo jiný doklad o prodeji,

b) u investic pořízených ve vlastní režii dnem vyhotovení vnitřního dokladu,

c) u předmětů postupné spotřeby pořízených ve vlastní režii dnem převedení na sklad nebo zařazením do používání,

d) při náhradách škody dnem, kdy nárok na náhradu škody byl uplatněn,

e) při překročení ztrátové normy u lihu, lihových výrobků, destilátů, vín a jiných obdobných výrobků (lučebnin, léků apod.) dnem zjištění,

f) při vnitropodnikovém použití zboží dnem, kdy došlo k převodu v rámci tržeb a výnosů nebo k tíži nákladů,

g) při darování dnem přechodu vlastnictví k darované věci.

§ 4

Stanovení daně

(k § 6 zákona)

Daň se stanoví podle sazeb uvedených v Sazebníku, který je nedílnou součástí této vyhlášky.

§ 5

Výpočet daně

(k § 7 zákona)

(1) Daň se vypočítává:

a) rozdílem mezi maloobchodní cenou, popř. sníženou o přípustnou obchodní srážku nebo její část (čl. 6) nebo stanovenou odbytovou přirážkou, a mezi velkoobchodní cenou. U kterých výrobků se daň podle tohoto ustanovení vypočítává, stanoví federální ministerstvo financí,

b) rozdílem mezi velkoobchodní cenou stanovenou včetně daně podle příslušných ceníků a mezi velkoobchodní cenou bez daně,

c) procentní sazbou podle Sazebníku (základní daň) z velkoobchodní ceny (popř. zvýšené o přirážky za jinou jakost nebo za jiné provedení) nebo nákladů a příslušné ziskové přirážky; při prodeji odběratelům, kteří nemají nárok na obchodní srážku, se použije ještě sazba dodatkové daně (sloupec 4 Sazebníku),

d) procentní sazbou podle sloupce 3 Sazebníku z obchodní ceny při prodeji odběrateli, který má nárok na obchodní srážku,

e) procentními sazbami podle sloupců 3 a 4 Sazebníku z obchodní ceny při prodeji odběrateli, který nemá nárok na obchodní srážku,

f) pevnou částkou na jednotku zboží.

(2) O odbytovou přirážku se snižuje rozdílová daň [odstavec 1 písm. a)]. V případech, kdy se výrobek prodává s procentní daní, odečte se odbytová přirážka jen z dodatkové daně; není-li dodatková daň zahrnuta v prodejní ceně nebo není-li stanovena, nesmí odbytová přirážka snižovat základní daň. Odbytovou přirážkou snižující daň je pouze přirážka stanovena pro plnění skladové (základní) nebo traťové formy dodávky výrobků.

(3) Dojde-li ke změně velkoobchodní nebo maloobchodní ceny, popř. sazby daně nebo obchodní srážky (přirážky), je pro účely daně rozhodující cena, procentní sazba nebo obchodní srážka (přirážka) platná v den vyhotovení faktury nebo jiného dokladu o prodeji.

(4) Prodává-li podnik zboží s přípustnou slevou z maloobchodní ceny z důvodů jeho nižší jakosti, je zdanitelným obratem snížená maloobchodní cena jen tehdy, sníží-li podnik zároveň ve stejném poměru velkoobchodní cenu.

(5) Prodává-li podnik zboží, na něž není stanovena maloobchodní cena s přípustnou slevou z velkoobchodní ceny, je zdanitelným obratem snížená velkoobchodní cena.

(6) Daň vypočítává podnik na fakturách nebo jejich průpisech. Má-li však podnik řádné podklady pro výpočet daně u faktur vydaných za určité období, není povinen vypočítávat daň na fakturách nebo jejich průpisech. Za řádné podklady se považují sborníky, konsignace, výkazy o prodeji zboží nebo jiná sestavení jednotlivých druhů vyfakturovaného zboží, umožňující výpočet daně na celkové množství jednotlivých druhů zboží vyfakturovaných v určitém období. Tyto podklady musí navazovat na účetnictví. Finanční orgán může podniku toto oprávnění odejmout, zjistí-li, že podklady vedené v podniku neumožňují řádné provádění kontroly a nezajišťují správný odvod daně.

(7) V souladu s platnými předpisy o zavedení a využívání jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací a číselníků je podnik povinen označovat na fakturách výrobky číselnými znaky podle příslušných oborových číselníků.

§ 6

Obchodní srážky

(k § 7 zákona)

(1) Odvody daně se snižují o oprávněně poskytnutou obchodní srážku. Nárok na obchodní srážku mají obchodní organizace, podniky veřejného stravování a provozovatelé zařízení závodního stravování ve výši stanovené podle místa odběru, ostatní odběratelé mají nárok na obchodní srážku nebo její část, jen stanoví-li tak federální ministerstvo financí.

(2) Nárok na obchodní srážku lze uplatnit toliko při nákupu zboží pro další prodej v nezměněném stavu nebo pro zpracování na jídla a nápoje.

(3) Obchodní podniky, podniky veřejného stravování a provozovatelé zařízení závodního stravování nemusí uplatňovat nárok na obchodní srážku u dodavatele. Při nákupu zboží pro vlastní spotřebu nemají tyto podniky nárok na obchodní srážku a jsou povinny nejpozději před fakturací písemně požádat dodavatele o fakturaci ceny včetně daně bez poskytnuté obchodní srážky nebo dodatkové daně. Ostatní odběratelé, jimž federální ministerstvo financí přiznalo nárok na obchodní srážku, jsou povinni si jej u dodavatele nejpozději před fakturací písemně zajistit.

(4) U výrobků nesmí součet odbytové přirážky k velkoobchodní ceně a obchodní srážky z maloobchodní ceny překročit částku odpovídající celkové obchodní srážce.

(5) Rozdíly mezi stanovenými a dohodnutými obchodními srážkami nesmějí být vyrovnány na vrub daně.

§ 7

Odvod daně a splatnost daně

(k § 7 zákona)

(1) Daň se odvádí:

a) jednou částkou za čtvrtletí,

b) jednou částkou za měsíc nebo

c) zálohovými pevnými částkami.

(2) Jednou částkou za čtvrtletí odvádí daň podnik s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs nejpozději do 22. dne po uplynutí čtvrtletí. Čtvrtletní daňovou povinností se rozumí čtvrtina daňové povinnosti (kompenzované o zápornou daň) za uplynulý kalendářní rok.

(3) Jednou částkou za měsíc odvádí daň podnik s měsíční daňovou povinností do 200 000 Kčs (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2) nejpozději do 22. dne měsíce za předcházející měsíc. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti (kompenzované o zápornou daň) za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce.

(4) Zálohové pevné částky daně odvádí podnik:

a) dvakrát za měsíc u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 200 000 Kčs do 2 000 000 Kčs,

b) denně u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 2 000 000 Kčs.

(5) Výši zálohových pevných částek stanoví finanční orgán po projednání s podnikem podle průměru za předcházející tři měsíce, přihlíží přitom k časovému rozložení vzniku zdanitelného obratu.

(6) Výši stanovených zálohových pevných částek daně oznámí podnik příslušné bance, spořitelně nebo jiné právnické osobě1) před počátkem splátkového období, na které jsou zálohy stanoveny. Příkazy k úhradě označené slovem přednostně předkládá podnik příslušné bance, spořitelně nebo jiné právnické osobě1) tak, aby je mohla zúčtovat na vrub jeho účtu nejpozději v den splatnosti. Splátkové období začíná u podniků, které odvádějí zálohové pevné částky denně [odstavec 4 písm. b)], 23. dnem měsíce a končí 22. dnem následujícího měsíce.

(7) Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami dvakrát za měsíc [odstavec 4 písm. a)] je povinen odvést zálohu do 7. dne následujícího měsíce a do 22. dne vyrovnat daňovou povinnost.

(8) Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami denně [odstavec 4 písm. b)] je povinen vyrovnat daňovou povinnost za předcházející měsíc nejpozději do 22. dne následujícího měsíce.

(9) Podnik je povinen vyrovnat samostatně bez ohledu na provedené zálohové platby nejpozději do 7 kalendářních dnů:

a) částku daně uvedenou v dodatečném hlášení o dani z obratu (dále jen "hlášení") ode dne jeho předložení (odevzdání příslušnému finančnímu orgánu nebo podání na poštu),

b) dodatečně stanovenou daň ode dne, kdy o ní byl zpraven,

c) penále a zvýšení daně ode dne doručení rozhodnutí.

(10) Nedoplatek zjištěný při ročním vyúčtování vyrovná podnik nejpozději do 31. ledna běžného roku příkazem k úhradě. Podnik je povinen vyrovnat nedoplatek do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke sloučení s jiným podnikem, jeho rozdělení nebo zrušení.

(11) Přeplatek na dani vrátí finanční orgán podniku na jeho požádání; jinak jej použije k úhradě povinnosti na dani.

(12) V případě, že celková daňová povinnost je záporná, finanční orgán poukazuje částky ve stejných lhůtách stanovených pro odvod daně.

§ 8

Daňové hlášení

(k § 8 zákona)

(1) Podnik je povinen předkládat finančnímu orgánu hlášení ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu nejpozději do 22. dne každého měsíce za bezprostředně předcházející měsíc. Negativní hlášení se nepředkládá.

(2) Podniky s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs (§ 7 odst. 2) předkládají hlášení nejpozději do 22. dne po uplynutí každého čtvrtletí.

(3) Zjistí-li podnik dodatečně, že podané hlášení je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně podat finančnímu orgánu dodatečné hlášení ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu výrazně označeném jako hlášení dodatečné s udáním období, kterého se týká. V dodatečném hlášení se uvedou pouze rozdíly proti původně podanému hlášení.

(4) Po skončení kalendářního roku předloží podnik do 31. ledna finančnímu orgánu roční vyúčtování daně na předepsaném tiskopisu. Vyúčtování předloží i za část roku, jestliže byl během roku sloučen s jiným podnikem, rozdělen nebo zrušen. V těchto případech podnik podá vyúčtování nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke změnám došlo.

§ 9

Oznamovací povinnost

(k § 9 zákona)

Podnik je povinen v patnáctidenní lhůtě podat písemně oznámení finančnímu orgánu o svém zřízení, sloučení, o nově přidružených nebo zřízených závodech, pobočkách, provozovnách a jiných jednotkách, popř. o jejich delimitacích, zastavení činnosti nebo přesídlení, jakož i o změně příslušnosti k orgánu hospodářského řízení. Má-li více poboček nebo jiných provozoven, učiní oznámení o těchto skutečnostech zvlášť každému finančnímu orgánu.

§ 10

Oprava zdanitelného obratu

(k § 11 zákona)

(1) Podnik může provést opravu zdanitelného obratu v hlášení a uplatnit odpočet daně připadající:

a) na cenu zboží vráceného odběratelem, pokud dodavatel neobdržel úplatu za toto zboží nebo pokud úplatu odběrateli vrátil,

b) na snížení fakturované ceny nebo na zvýšení velkoobchodní ceny na správnou výši,

c) na snížení fakturované ceny pro nižší jakost zboží, avšak jen v tom případě, jestliže se zároveň sníží i velkoobchodní cena (§ 5 odst. 4 a 5),

d) na cenu fakturovaného zboží, které nebylo dodáno, za podmínky, že faktura byla zrušena nebo byl poskytnut dobropis,

e) na rozdíly při přesunech zboží z tržních do mimotržních fondů předem povolené federálním ministerstvem financí.

(2) Odpočet daně lze uplatnit nejpozději v hlášení za šestý měsíc od konce kalendářního měsíce (čtvrtletí), jehož se hlášení týká.

(3) Po lhůtě uvedené v odstavci 2, avšak nejpozději ve lhůtě stanovené zákonem pro promlčení daně, může být odpočet uplatněn ještě v těchto případech:

a) byla-li úplata za zboží, popř. část úplaty vrácena na základě vykonatelného arbitrážního nebo soudního rozhodnutí (smíru),

b) v případě, kdy došlo ke snížení fakturované ceny nebo ke zvýšení velkoobchodní ceny fakturované dodavatelským podnikem na základě vykonatelného arbitrážního nebo soudního rozhodnutí (smíru),

c) u výrobku vráceného na základě záručních podmínek, který byl předmětem zdanitelného obratu a na nějž byl poskytnut dobropis; u výrobku se zápornou daní je povinností podniku tuto daň odvést.

(4) Finanční orgán může povolit ve lhůtě stanovené v odstavci 2 odpočet daně u zboží oprávněně nakoupeného za ceny s daní, které bylo přesunuto v podniku do provozoven, jež zpracovávají materiál v cenách bez daně.

(5) Odpočty daně se uplatní v hlášení za kalendářní měsíc (čtvrtletí), v němž byl vydán dobropis, povolení nebo rozhodnutí. Pokud by v měsíci (čtvrtletí) nestačila daň k úhradě odpočtu, bude zbývající částka vrácena podniku na jeho účet.

(6) Podniky nemají nárok na fakturování ceny bez daně ani nemohou uplatňovat odpočet daně, koupí-li zboží za maloobchodní ceny.

(7) Dodavatel je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

a) jestliže proti ustanovení Sazebníku "s daní" fakturoval zboží nesprávně za ceny bez daně,

b) jestliže fakturoval neoprávněně zboží za ceny bez daně na základě nesprávného prohlášení odběratele, který není plátcem daně. Dodavatel je v tomto případě oprávněn požadovat na odběrateli dodatečně stanovenou daň včetně případného penále,

c) jestliže poskytl obchodní srážku z maloobchodní ceny nebo fakturoval zboží za obchodní cenu nezvýšenou o dodatkovou daň odběrateli, který na to nemá nárok nebo který nárok řádně neuplatnil,

d) jestliže si neoprávněně ponechal obchodní srážku nebo dodatkovou daň,

e) jestliže odběratel vrátil zboží, u něhož došlo k úhradě záporné daně.

(8) Odběratel, který je plátcem daně, je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

a) jestliže si neoprávněně vyžádal zboží za ceny bez daně,

b) jestliže výrobky nakoupené za ceny bez daně použil k účelům, pro něž je povinen nakoupit výrobky za ceny s daní,

c) jestliže neoprávněně nakoupil za maloobchodní ceny výrobky, u nichž došlo k převýšení velkoobchodních cen nad cenami maloobchodními. V tomto případě odvede dodatečnou daň ve výši rozdílu mezi vyššími velkoobchodními a nižšími maloobchodními cenami,

d) jestliže si neoprávněně vyžádal obchodní srážku nebo dodatkovou daň.

(9) Pokud je odpočet uplatněn u výrobku se zápornou daní, je podnik povinen tuto daň odvést.

§ 11

Penále a zvýšení daně

(k § 14 zákona)

(1) Penále za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky, nejméně však 100 Kčs. Penále finanční orgán předepíše:

a) podniku, který odvádí daň jednou částkou, neuhradí-li daňovou povinnost do 22. dne následujícího měsíce,

b) podniku, který odvádí daň zálohovými pevnými částkami, jestliže nedodrží stanovené splátky nebo stanovené lhůty,

c) podniku, který odvádí daň zálohovými pevnými částkami, jestliže nevyrovná rozdíl mezi úhrnem zálohových plateb a daňovou povinností za předcházející měsíc,

d) podniku, který neuhradí nedoplatek na dani, zjištěný při ročním vyúčtování,

e) podniku, který neuhradí včas penále a zvýšení daně.

(2) Penále se počítá za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně.

(3) V případech, kdy celkové penále týkající se všech plateb daně na úhradu jedné daňové povinnosti nedosahuje 100 Kčs, předepisuje se částka 100 Kčs podle odstavce 1 jen jednou.

(4) Finanční orgán je rovněž oprávněn rozhodovat o žádostech podniků ve věci prominutí penále a zvýšení daně, jestliže nečiní více než 50 000 Kčs a ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky do výše 200 000 Kčs.


§ 12

Zmocnění

(k § 19 zákona)

Federální ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky.

§ 13

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu, ve znění vyhlášky č. 171/1973 Sb. a vyhlášky č. 113/1974 Sb.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.


Ministr:

Ing. Klaus CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 14 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

Přesunout nahoru