Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 111/1990 Sb.Zákon o státním podniku

Částka 24/1990
Platnost od 23.04.1990
Účinnost od 01.05.1990
Zrušeno k 01.07.1997 (77/1997 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

111

ZÁKON

ze dne 19. dubna 1990

o státním podniku

Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:


ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je upravit postavení a právní poměry státního podniku (dále jen "podnik").

§ 2

Podnik, jeho společenské poslání a pracovní kolektiv

(1) Podnik je výrobcem zboží (výrobky, práce a služby), který svou podnikatelskou činnost provozuje samostatně na základě hospodaření na vlastní účet; přitom na sebe bere přiměřené hospodářské riziko.

(2) Pracovní kolektiv podniku tvoří pracovníci, kteří v podniku konají práce v hlavním pracovním poměru.1)

ČÁST II

OBECNÁ USTANOVENÍ

Hlava první

Postavení a řízení podniku

§ 3

Stát a podnik

(1) Stát vytváří podmínky pro podnikatelskou činnost podniku a tuto činnost reguluje především právními předpisy.

(2) Činnost a územní působnost podniku lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

§ 4

Zakladatel

(1) Zakladatelem podniku je ústřední orgán státní správy nebo národní výbor.

(2) Zakladatel vykonává vůči podniku funkci orgánu hospodářského řízení za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.2)

§ 5

Právní postavení podniku

(1) Podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Podnik neodpovídá za závazky státu nebo jiných subjektů. Stát neodpovídá za závazky podniku, pokud zákon nestanoví jinak.3)

(3) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, se podnik může domáhat ochrany za podmínek stanovených zákonem.4)

(4) Jestliže orgán hospodářského řízení svým zásahem do činnosti podniku způsobil tomuto podniku majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.5)

§ 6

Majetkové postavení podniku

(1) Podnik hospodaří s věcmi a majetkovými právy, svěřenými mu při jeho založení, a dále s věcmi a majetkovými právy nabytými v průběhu jeho podnikání.6) Věci, s nimiž podnik hospodaří, jsou ve státním vlastnictví.

(2) Podnik má právo majetek, se kterým hospodaří, držet, užívat jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy. Majetek může být podniku odňat pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.

(3) Čistá hodnota majetku svěřeného podniku při jeho založení tvoří jeho kmenové jmění.

(4) Podnik nesmí z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění, pokud v témže kalendářním roce obdrží prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu okresního úřadu; v ostatních případech může podnik z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění jen k účelům a v rozsahu vymezeným v zákoně o daních z příjmů.6a)

Finanční postavení podniku

§ 7

Podnik je přímým subjektem vztahů ke státnímu rozpočtu (státní rozpočet federace nebo státní rozpočet příslušné republiky), státním fondům a rozpočtům národních výborů.

§ 8

(1) Podnik hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své podnikatelské činnosti, jakož i z dalších zdrojů.

(2) Ze svého zisku hradí podnik přednostně odvody a daně státu.

(3) Zisk po provedení odvodů a daní (dále jen "použitelný zisk ") využívá podnik samostatně; přitom provádí přednostně příděly do fondů, které je povinen vytvářet. Použitelný zisk nelze podniku odejmout.

(4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají podniku.

§ 9

(1) Podnik vytváří tyto fondy:

a) fond rozvoje, určený zejména k financování vědeckotechnického rozvoje; investic včetně modernizace a rekonstrukce a přírůstků zásob;

b) rezervní fond, určený ke krytí ztrát a rizik a k financování výkyvů hospodaření podniku;

c) fond kulturních a sociálních potřeb, určený zejména k zabezpečování potřeb sociálního rozvoje pracovního kolektivu podniku;

d) fond odměn, určený k osobní hmotné zainteresovanosti na výsledcích podnikatelské činnosti podniku.

(2) Podnik může vytvářet ze svého použitelného zisku další fondy. V případech stanovených zvláštními předpisy může podnik utvářet i účelové fondy tvořené z nákladů, popřípadě z dalších zdrojů.

(3) Prostředky fondů nelze podniku odejmout; podnik o jejich použití rozhoduje v souladu s právními předpisy samostatně. Zůstatky jednotlivých fondů se převádějí do dalších období bez omezení.

(4) Podnik je povinen vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční závěrku a poskytovat ji zakladateli a příslušným orgánům státní správy.

(5) Roční účetní závěrku podniku přezkušuje osoba, popřípadě skupina osob určená zakladatelem, nebo ověřovatel (auditor). Náklady spojené s přezkušováním hradí podnik.

§ 10

Vnitřní organizace podniku

(1) Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku.

(2) Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád, popřípadě jiný podnikový organizační předpis. V označení vnitřní organizační jednotky podniku nesmí být použito slovo "podnik" nebo "organizace".

(3) Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody. Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn činit jménem podniku všechny právní úkony týkající se tohoto odštěpného závodu.

§ 11

Ochrana životního a přírodního prostředí a zdraví občanů

(1) Podnik je při své hospodářské a sociální činnosti povinen co nejúčinněji chránit životní a přírodní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, a zejména dbát toho, aby neohrožoval zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního a přírodního prostředí, ohrožovaných jeho činností.

(2) Podnik je povinen budovat zařízení na ochranu životního a přírodního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

Hlava druhá

Vznik a zánik podniku

§ 12

Vznik podniku

(1) Podnik vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.

(2) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. Zakladatel je povinen k návrhu na zápis podniku do podnikového rejstříku připojit:

a) zakládací listinu;

b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem činnosti (podnikání), pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.

(3) Zakladatel je povinen projednat založení podniku s místně příslušným národním výborem.

§ 13

Zakládací listina

(1) Zakládací listinu podniku vydává zakladatel.

(2) Zakládací listina musí obsahovat:

a) označení zakladatele;

b) název, sídlo podniku a jeho identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací a musí z něho být zřejmé, že jde o státní podnik;

c) základní předmět činnosti (podnikání);

d) vymezení majetku;6)

e) výši kmenového jmění; pokud nelze výši kmenového jmění stanovit, musí se tak stát do 60 dnů ode dne vzniku podniku;

f) ustanovení o přechodu práv a povinností na podnik, pokud se práva a povinnosti na podnik převádějí.

§ 14

Rozdělení, sloučení a splynutí podniku

(1) K rozdělení, sloučení nebo splynutí podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele (zakladatelů) dnem zápisu do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podává zakladatel; v případě splynutí podniků ten ze zakladatelů, který bude vůči nově vzniklému podniku vykonávat funkci zakladatele (§ 17 odst. 2).

(2) Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí v rozsahu určeném zakladatelem na nově vzniklé, popřípadě přejímající podniky.

(3) Slučovaný podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na přejímající podnik.

(4) Při splynutí podniků dosavadní podniky zanikají a jejich majetek a závazky přecházejí na nově vzniklý podnik.

(5) K rozdělení, sloučení a splynutí podniku se vyjadřuje příslušný odborový orgán.

§ 15

Zánik podniku

(1) Podnik zaniká:

a) rozdělením, sloučením, splynutím, zrušením bez likvidace;

b) likvidací zrušeného podniku.

(2) Zánik podniku nastává na základě skutečností uvedených v odstavci 1 dnem výmazu podniku z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku podává zakladatel, popřípadě likvidátor.

(3) Při zániku podniku zrušením bez likvidace učiní zakladatel opatření o veškerém jeho majetku a závazcích. Neučiní-li tak, provede se likvidace podniku podle zvláštních předpisů.

(4) Zakladatel je povinen projednat zánik podniku s národním výborem.

(5) K zániku podniku podle ustanovení odstavce 1 se vyjadřuje příslušný odborový orgán.

§ 16

Oznamovací povinnost

(1) Podnik, na který přešel majetek i závazky zaniklého podniku, je povinen neprodleně vyrozumět podniky a jiné subjekty, které jsou zánikem podniku dotčeny, o zániku podniku a o přechodu jeho majetku a závazků.

(2) Zanikne-li podnik zrušením bez likvidace, má oznamovací povinnost zakladatel; při likvidaci podniku má tuto povinnost likvidátor.

(3) Zakladatel, popřípadě likvidátor uveřejní též bez zbytečného odkladu zánik podniku a přechod jeho majetku a závazků, stanoví-li mu povinnost uveřejnění těchto skutečností zakládací listina.

§ 17

Dohoda zakladatelů

(1) Týká-li se sloučení nebo splynutí podniků několika zakladatelů, rozhodují tito zakladatelé ve vzájemné dohodě.

(2) Při rozhodování o splynutí podniků se zakladatelé dohodnou, který z nich bude vůči nově vzniklému podniku vykonávat funkci zakladatele.

ČÁST III

ORGÁNY PODNIKU A PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE

Hlava první

Státní podnik

Orgány podniku

§ 18

Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada (dále jen "rada").

§ 19

Ředitel

(1) Ředitele jmenuje zakladatel na základě výběrového řízení a po vyjádření rady.

(2) Ředitele odvolává zakladatel.

(3) Ředitel řídí činnost podniku a jako statutární orgán jedná ve všech jeho věcech. Po projednání v radě schvaluje roční účetní závěrku, rozdělení použitelného zisku a základní otázky koncepce rozvoje podniku.

(4) Ředitel jmenuje a odvolává svého zástupce z řad pracovníků podniku, který ho v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho práv a povinností. Určí-li více zástupců, stanoví jejich pořadí. Dále jmenuje a odvolává další sobě přímo podřízené pracovníky podniku.

§ 20

Složení rady a její funkční období

(1) Počet členů rady stanoví zakladatel.

(2) Polovinu počtu členů rady do funkce ustanovuje a z ní odvolává zakladatel, druhou polovinu volí a odvolává pracovní kolektiv nebo jeho delegáti, a to z členů pracovního kolektivu a tajným hlasováním. Způsob a podmínky volby a odvolání stanoví volební řád, který schvaluje pracovní kolektiv.

(3) Členem rady nemůže být ředitel ani jeho zástupce.

(4) Rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda svolává a řídí jednání rady; v době jeho nepřítomnosti ho zastupuje místopředseda.

(5) Funkční období rady činí 5 let. Před uplynutím funkčního období se člen rady může své funkce vzdát písemným podáním radě. Sníží-li se počet členů rady ustanovených zakladatelem, je zakladatel povinen neprodleně ustanovit nového člena rady. Sníží-li se počet členů rady volených pracovním kolektivem, postupuje se podle volebního řádu pro volby a odvolání členů rady.

§ 21

Působnost rady

(1) Rada

a) projednává základní otázky koncepce rozvoje podniku;

b) dohlíží na vedení a hospodaření podniku;

c) projednává roční účetní závěrku a rozdělení použitelného zisku;

d) může doporučit zakladateli odvolat ředitele;

e) vyjadřuje se k rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení podniku.

(2) K přijetí usnesení rady je potřebná nadpoloviční většina hlasů všech členů rady.

§ 22

Práva a povinnosti zakladatele Zakladatel může po projednání v radě rozhodnout o sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení podniku

a) na základě programu strukturálních změn národního hospodářství (rozvoj nebo útlum odvětví nebo oboru), schváleného příslušnou vládou;

b) na návrh podniku (podniků), o jejichž sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení jde;

c) jestliže podnik svým hospodařením ohrožuje nebo neoprávněně snižuje své kmenové jmění nebo není schopen plnit své odvodové nebo daňové povinnosti nebo není schopen vytvářet povinné podnikové fondy ve stanoveném rozsahu anebo vykazuje-li ve dvou po sobě následujících ročních účetních závěrkách ztrátu.

Hlava druhá

Státní podnik k uspokojování veřejně prospěšných zájmů

§ 23

Předmět činnosti podniku

(1) Pro podniky, jejichž základním předmětem činnosti je uspokojování veřejně prospěšných zájmů a u nichž je tato skutečnost vyjádřena v zakládací listině, platí ustanovení tohoto zákona s odchylkami stanovenými v této hlavě.

(2) Zakládat podniky podle odstavce 1 je možno jen v oborech činnosti, popřípadě v případech, které stanoví vláda Československé federativní republiky nebo vlády republik.

(3) Zakladatel je oprávněn stanovit podniku v zakládací listině v rámci základního předmětu činnosti povinný předmět činnosti a tento povinný předmět činnosti měnit. Zakladatel může též pro povinný předmět činnosti omezit podniku jeho územní působnost.

§ 24

Orgány podniku

V podniku se nezřizuje rada.

§ 25

Roční účetní závěrka a použitelný zisk

Zakladatel na návrh ředitele schvaluje roční účetní závěrku a rozhoduje o rozdělení použitelného zisku.

§ 26

Sloučení, rozdělení, splynutí a zrušení podniku

(1) Zakladatel může po projednání s národním výborem rozhodnout o sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení podniku i z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v § 22.

(2) K opatření podle odstavce 1 se vyjadřuje příslušný odborový orgán.


ČÁST IV

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 27

Zakladatel může za podmínek stanovených tímto zákonem podniku přiznat nebo odejmout charakter podniku, jehož základním předmětem činnosti je uspokojování veřejně prospěšných zájmů.

§ 28zrušeno

§ 29

V podniku vzniklém podle tohoto zákona je zakladatel povinen zabezpečit ustavení rady nejpozději do 60 dnů od vzniku podniku, nejde-li o podnik pro uspokojování veřejně prospěšných zájmů.

§ 30

Postavení, práva a povinnosti odborových orgánů, stanovené právními předpisy nebo vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je Československá federativní republika vázána, nejsou tímto zákonem dotčeny. Přechodná ustanovení

§ 31

(1) Podniky vzniklé podle zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku, se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za vzniklé podle tohoto zákona. Dosavadní vnitřní organizační jednotky těchto podniků, zapsané v podnikovém rejstříku, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za odštěpné závody podle tohoto zákona.

(2) U podniků uvedených v odstavci 1 zanikají dnem účinnosti tohoto zákona dosavadní orgány samosprávy.

(3) Zakladatel je povinen do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona jmenovat ředitele a ustanovit polovinu počtu členů rady podle tohoto zákona. Do nástupu ředitele do funkce řídí podnik dosavadní ředitel, a není-li ho, zakladatelem pověřená osoba, které přitom náleží postavení statutárního orgánu.

(4) Ustanovení odstavce 3 nemusí být použito ohledně ředitelů zvolených, popřípadě jmenovaných před účinností tohoto zákona. Pracovníci přímo podřízení řediteli, kteří byli zvolení před účinností tohoto zákona, se dnem jeho účinnosti považují za jmenované podle tohoto zákona. Ostatní zvolení pracovníci se v podniku považují za činné na základě pracovní smlouvy.

§ 32

(1) Zakladatel může do 31. prosince 1990 na návrh podniku nebo jeho vnitřní organizační jednotky (jednotek) anebo i bez tohoto návrhu

a) vyčlenit z podniku vnitřní organizační jednotku, popřípadě jednotky za účelem založení dalšího podniku, popřípadě podniků;

b) rozdělit podnik;

c) rozhodnout o vyčlenění vnitřní organizační jednotky a o jejím začlenění do jiného podniku. Při těchto opatřeních je zakladatel povinen rozhodnout o převodu majetku a závazků týkajících se převáděné organizační jednotky.

(2) Při vyčlenění vnitřní organizační jednotky je zakladatel povinen upravit dotčenému podniku zakládací listinu (kmenové jmění, popřípadě předmět činnosti).

(3) Zakladatel může do 31. prosince 1990 podnik zrušit bez likvidace a hmotný majetek zrušeného podniku jako celek vložit do akciové společnosti, popřípadě jej smluvně převést do vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby. Spolu s majetkem přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti zrušeného podniku. Ustanovení § 251 věta první zákoníku práce se v takovém případě nepoužije.

(4) Opatření podle odstavce 3 vyžadují předchozího souhlasu vlády Československé federativní republiky, popřípadě vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky, je-li zakladatelem ústřední orgán státní správy republiky nebo národní výbor.

§ 33

Do doby, než bude provedena změna způsobu finančního hospodaření podniků, se kmenové jmění podniku při jeho založení stanoví ze součtu zůstatků fondu základních prostředků a investic, fondu obratového a fondu cenných papírů.

§ 34

Konsolidační program uložený zakladatelem před účinností tohoto zákona je podnik povinen plnit. Zakladatel však může v době plnění konsolidačního programu rozhodnout o jeho zrušení.

§ 35

Pokud se v právních předpisech užívá pojmu státní hospodářská organizace, rozumí se tím též státní podnik podle tohoto zákona, pokud není stanoveno jinak.

Závěrečná ustanovení

§ 36

Zmocňovací ustanovení

(1) Vláda Československé federativní republiky upraví nařízením finanční hospodaření podniků; přitom může s výjimkou fondu kulturních a sociálních potřeb

a) omezit počet povinně vytvářených fondů;

b) upravit odchylně finanční hospodaření podniků pro uspokojování veřejně prospěšných zájmů;

c) upravit odchylně tvorbu a použití povinně vytvářených fondů pro podniky s počtem do 100 pracovníků.

(2) Federální ministerstvo financí upraví právním předpisem odepisování základních prostředků, financování rozvoje a podnikové společenské spotřeby podniků a přezkušování roční účetní závěrky podniku.

§ 37

Zrušuje se zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

§ 38

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.


Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 27 a násl. a § 70 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 52/1989 Sb.).

2) § 26a a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Např. § 251 zákoníku práce.

4) § 26a až 26d hospodářského zákoníku.
§ 2 odst. 1 písm. e), § 2a a § 46d zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 26e hospodářského zákoníku.
§ 2a zákona č. 121/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) § 9a hospodářského zákoníku.

6a) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 348 hospodářského zákoníku.

Přesunout nahoru