Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 195/1989 Sb.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání

Částka 38/1989
Platnost od 30.12.1989
Účinnost od 01.01.1990
Zrušeno k 31.05.1991 (195/1991 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

195

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 19. prosince 1989

o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 26 odst. 3, § 123 odst. 1 písm. g) a § 142 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 188/1988 Sb. (úplné znění č. 52/1989 Sb.), v dohodě s Ústřední radou odborů a Svazem družstevních rolníků:


ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

Předmět a rozsah úpravy

§ 1

Tato vyhláška upravuje

a) postup socialistických organizací 1) (dále jen "organizace") v souvislosti s prováděním organizačních změn nebo racionalizačních opatření (dále jen "organizační změny"), při nichž dochází u pracovníků k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů (dále jen "uvolnění"), anebo z týchž důvodů u nich dochází ke změně dosavadní pracovní činnosti vyžadující změnu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě (dále jen "změna pracovní činnosti"), a postup při dalším pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení těchto pracovníků,

§ 2

Úprava postupu organizací uvedená v části druhé této vyhlášky se vztahuje také na ženy, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací nebo dohodou v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy, 2) nebo u nichž z těchto důvodů dochází ke změně pracovní činnosti, pokud nejde o dočasné převedení na jinou práci těhotné ženy nebo matky dítěte mladšího než devět měsíců, kdy jí přísluší hmotné zabezpečení podle právních předpisů o nemocenském zabezpečení. 3)

§ 3

Úprava postupu organizací uvedená v části druhé této vyhlášky se nevztahuje na

b) pracovníky, u nichž při organizačních změnách dochází bez uvolnění nebo změny pracovní činnosti k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jinou organizaci. 5)

§ 4

Úprava postupu organizací uvedená v části druhé a třetí této vyhlášky se nevztahuje na

a) uvolňování a změny pracovní činnosti u pracovníků, kteří konají v organizaci práce ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

b) příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě.

§ 5

Obdobně podle této vyhlášky se postupuje v organizacích, v nichž se na pracovněprávní nebo jiné obdobné pracovní vztahy vztahuje působnost zákoníku práce podle zvláštních předpisů, 6) pokud tato vyhláška nebo tyto zvláštní předpisy nestanoví jinak.

Výklad některých pojmů

§ 6

Pracovník, pracovní poměr a zaměstnání

Při uplatňování této vyhlášky podle § 5 se pro účely této vyhlášky rozumí

a) pracovníkem též občan v jiném pracovněprávním nebo obdobném pracovním vztahu k organizaci než v pracovním poměru,

b) pracovním poměrem též jiný pracovněprávní nebo obdobný pracovní vztah k organizaci,

c) zaměstnáním pracovní poměr, jiný pracovněprávní nebo obdobný pracovní vztah k organizaci, a pro účely hmotného zabezpečení občanů před nástupem do zaměstnání též služební poměr 7) a činnost osob samostatně výdělečně činných, pokud zakládá účast na sociálním zabezpečení.26)

§ 7 – § 9zrušeno

ČÁST DRUHÁ

Zabezpečení pracovníků při organizačních změnách

§ 10

Další pracovní uplatnění pracovníků

(1) Pracovníkům, které v důsledku organizační změny nemůže dále zaměstnávat podle pracovní smlouvy, organizace zabezpečuje, jestliže to umožňuje charakter organizační změny, jejich další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání především na jiných svých pracovištích; za tím účelem jim navrhne změnu sjednaných pracovních podmínek, 10) popřípadě rekvalifikaci potřebnou pro jejich další pracovní uplatnění v organizaci.

(2) Pracovníkům, kterým organizace nemůže zabezpečit další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání podle odstavce 1 a které uvolňuje (dále jen "uvolňovaní pracovníci" a "uvolňující organizace") napomáhá uvolňující organizace jejich umístění ve vhodném zaměstnání v jiných organizacích. Uvolňující organizace přitom účinně spolupracuje s organizacemi, které uvolňované pracovníky přijímají do zaměstnání, a podle potřeby tuto spolupráci zabezpečuje za účasti nadřízeného orgánu (orgánu hospodářského řízení). 11)

(3) Uvolňující organizace průběžně informuje nadřízený orgán (orgán hospodářského řízení) a okresní národní výbor, v jehož obvodu má své sídlo, o počtech a kvalifikační struktuře uvolňovaných pracovníků, pro které není zabezpečeno další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání, a podle jejich pokynů s nimi spolupracuje při stanovení programu opatření pro umístění těchto uvolňovaných pracovníků, jestliže je potřebné jej zpracovat, a podle zpracovaného programu postupuje.

(4) Při organizačních změnách prováděných na základě programu strukturálních změn národního hospodářství schváleného příslušnou vládou, v jejichž důsledku bude docházet k uvolňování pracovníků, se postupuje, pokud příslušná vláda stanovila zvláštní opatření pro další pracovní uplatnění a umístění uvolňovaných pracovníků ve vhodném zaměstnání, podle těchto zvláštních opatření.

§ 11

Seznamovací povinnost organizace

(2) Projeví-li uvolňovaný pracovník zájem přejít do nového zaměstnání přede dnem, kdy má jeho pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. V dohodě o rozvázání pracovního poměru uvede organizace důvod rozvázání pracovního poměru.

Hmotné zabezpečení pracovníků

§ 12

(1) Při provádění organizačních změn se uvolňovaným pracovníkům a pracovníkům, u nichž dochází ke změně pracovní činnosti, poskytuje hmotné zabezpečení formou mzdového vyrovnání.

(2) Mzdové vyrovnání se zjišťuje z rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem pracovníka zjištěným naposled v uvolňující organizaci (před změnou pracovní činnosti) podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku 13) a hrubým výdělkem dosahovaným pracovníkem v nové organizaci (po změně pracovní činnosti).

(3) Do hrubého dosahovaného výdělku se nezahrnují druhy mezd (příjmů), které se nezahrnují ani do hrubého výdělku pracovníka při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely; zahrnuje se do něho však náhrada mzdy. Pracovníkům, kterým jsou při jejich odměňování poskytovány některé složky mzdy za delší než měsíční, nejdéle však jednoroční období, se tyto složky mzdy zahrnou do hrubého dosahovaného výdělku v předpokládané měsíční výši. Mzdové vyrovnání se těmto pracovníkům poskytuje zálohově 14) s tím, že po zúčtování příslušných složek mzdy k výplatě se určí jejich poměrná část připadající na jeden měsíc a provede se zúčtování mzdového vyrovnání. Organizace pracovníka předem vyrozumí o zúčtovacím období a postupu zúčtování mzdového vyrovnání.

(4) Pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výkonu dosahovaného ostatními pracovníky vykonávajícími stejnou práci, se poskytuje mzdové vyrovnání s přihlédnutím k hrubému výdělku dosahovanému těmito pracovníky v témže období.

(5) Při zjišťování mzdového vyrovnání podle odstavců 2 až 4 u pracovníka odměňovaného za práci v jednotném zemědělském družstvu odměnami nepodléhajícími dani ze mzdy se vychází z čistých výdělků.

§ 13

(1) Uvolňovanému pracovníku, který po skončení pracovního poměru nastoupí bez zbytečného průtahu zaměstnání v jiné organizaci, přísluší od nástupu nového zaměstnání mzdové vyrovnání po dobu

a) tří měsíců v plné výši rozdílu mezi výdělky, zjištěného podle § 12,

b) dalších tří měsíců ve výši 80 % tohoto rozdílu,

c) dalších tří měsíců ve výši 50 % tohoto rozdílu, jde-li o organizační změny uvedené v § 10 odst. 4.

(2) Dochází-li u uvolňovaného pracovníka po nástupu v jiné organizaci k takové změně pracovní činnosti, která vyžaduje jeho rekvalifikaci, přísluší mu mzdové vyrovnání po dobu rekvalifikace v plné výši rozdílu mezi výdělky, zjištěného podle § 12, nejdéle však po dobu 12 měsíců. Jestliže rekvalifikace skončí před uplynutím doby, po kterou celkově přísluší mzdové vyrovnání podle odstavce 1, po skončení rekvalifikace se dále poskytuje mzdové vyrovnání po zbývající dobu a ve výši stanovené v odstavci 1.

(3) Mzdové vyrovnání přísluší po celkově stanovenou dobu podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2 i v případě, že v nové organizaci, do níž uvolňovaný pracovník nastoupil, dojde v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší, k rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, výpovědí danou pracovníkem, okamžitým zrušením pracovního poměru pracovníkem nebo ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době pracovníkem nebo organizací, popř. k jeho skončení uplynutím sjednané doby a tento pracovník nastoupí zaměstnání v další organizaci (organizacích) bez zbytečného průtahu.

(4) Pracovníku, u něhož dochází ke změně pracovní činnosti [§ 1 písm. a)], přísluší ode dne, kdy ke změně pracovní činnosti došlo, mzdové vyrovnání po dobu a ve výši uvedené v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2. Je-li tento pracovník v době, po kterou mu přísluší mzdové vyrovnání, v důsledku téže organizační změny uvolněn, přísluší mu od nástupu zaměstnání v jiné organizaci mzdové vyrovnání po zbývající dobu, po kterou celkově mzdové vyrovnání přísluší, nastoupí-li zaměstnání bez zbytečného průtahu.

§ 14

Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dobu, po kterou je poskytována pracovníku náhrada mzdy, nebo peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující ušlou mzdu (výdělek). Za dobu poskytování těchto dávek nemocenského zabezpečení se mzdové vyrovnání zjišťuje z rozdílu mezi těmito dávkami, které by podle právních předpisů o nemocenském zabezpečení pracovníku příslušely před uvolněním (před změnou pracovní činnosti) a které mu přísluší po uvolnění (po změně pracovní činnosti).

§ 15

Mzdové vyrovnání nepřísluší za měsíc, v němž pracovník neomluveně zameškal směnu (pracovní den); neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.

§ 16

Mzdové vyrovnání poskytuje ze svých mzdových prostředků a v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která pracovníka zaměstnává v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší. Mzdové vyrovnání poskytnuté uvolňovanému pracovníku organizací, v níž nastoupil zaměstnání (§ 13 odst. 1 a 3), uhradí této organizaci uvolňující organizace, a to po skončení doby, za níž mzdové vyrovnání přísluší, pokud se organizace nedohodly na jiném termínu úhrady.

§ 17

Pokud podle mzdových předpisů platných v organizaci, ve které uvolňovaný pracovník nastoupil zaměstnání, jsou jeho mzdové nároky nebo jiná plnění v jeho prospěch vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru, považuje se tato podmínka při nastoupení zaměstnání bez zbytečného průtahu za splněnou. Záznam o tom se uvede v potvrzení o zaměstnání.

§ 17a

Odstupné

(1) Pracovníku, který je v souvislosti s organizačními změnami uvolňován na základě dohody o rozvázání pracovního poměru, poskytne uvolňující organizace hmotné zabezpečení formou odstupného, jestliže se na tom s uvolňovaným pracovníkem dohodla; poskytnutí odstupného a jeho výši uvede organizace v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

(2) Uvolňovanému pracovníku, jehož pracovní poměr skončí na základě dohody o rozvázání pracovního poměru nejpozději v době do jednoho měsíce poté, co byl po rozhodnutí o organizační změně seznámen s důvody uvolnění (§ 11), přísluší odstupné v základní výši, která činí pětinásobek průměrného měsíčního hrubého výdělku, zjištěného naposled v uvolňující organizaci podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku.13)

(3) Neskončí-li pracovní poměr na základě dohody o rozvázání pracovního poměru v době do jednoho měsíce podle odstavce 2, za každý i započatý měsíc, v němž dojde ke skončení pracovního poměru po této době, se základní výše odstupného snižuje o jednu pětinu. Odstupné podle věty první se nesnižuje v případě, kdy uvolňující organizace nemohla pracovníka uvolnit v době do jednoho měsíce vzhledem k tomu, že pracovník při zrušení organizace zajišťoval provádění likvidace a z toho důvodu pracovní poměr skončil na základě dohody o rozvázání pracovního poměru v pozdější době, nejpozději však ke dni ukončení likvidace.

(4) Odstupné podle odstavců 1 až 3 nepřísluší, jestliže pracovník uvolněný z ústředního orgánu státní správy, v jehož čele je člen vlády27) nebo z úřadu příslušné vlády, nastoupí opět do zaměstnání v některém z těchto ústředních orgánů státní správy nebo v některém z úřadů příslušné vlády před uplynutím doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného; v takovém případě je uvolněný pracovník povinen odstupné, nebo jeho část, v jaké odstupné nepříslušelo, vrátit jako neoprávněný majetkový prospěch.28) Doba opětovného nástupu do zaměstnání podle věty první se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního hrubého výdělku, kterým byla pracovníku stanovena při uvolnění výše odstupného podle odstavců 2 a 3.

(5) Uvolňovanému pracovníku, kterému bylo poskytnuto odstupné podle odstavců 1 až 4, nepřísluší mzdové vyrovnání podle § 12 až 16; nárok na mzdové vyrovnání však není dotčen, jestliže uvolňovaný pracovník byl povinen podle odstavce 4 vrátit odstupné v plné výši.

(6) Odstupné hradí uvolňující organizace ze svých mzdových prostředků.

ČÁST TŘETÍzrušeno

§ 18zrušeno

Provádění rekvalifikacezrušeno

§ 19 – § 22zrušeno

ČÁST ČTVRTÁzrušeno

§ 23zrušeno

Podmínky nárokuzrušeno

§ 24 – § 27zrušeno

Poskytování příspěvkuzrušeno

§ 28 – § 34zrušeno


ČÁST PÁTÁ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 35

Při provádění této vyhlášky postupují organizace a nadřízené orgány (orgány hospodářského řízení) v součinnosti s příslušnými odborovými orgány a orgány Svazu družstevních rolníků.

§ 36

(1) Pracovníku, kterému před 1. lednem 1990 vznikl nárok na mzdové vyrovnání podle dosavadních předpisů, se mzdové vyrovnání poskytuje podle dosavadních předpisů.

(2) Občanu, kterému je ke dni 1. ledna 1990 poskytován příspěvek podle dosavadních předpisů a který splňuje podmínky pro poskytování příspěvku podle této vyhlášky, se od 1. ledna 1990 poskytuje příspěvek ve výši a za podmínek stanovených touto vyhláškou tak, aby celková doba jeho poskytování nepřesáhla dobu jednoho roku; jestliže občan podmínky pro poskytování příspěvku podle této vyhlášky nesplňuje, poskytuje se mu příspěvek dále podle dosavadních předpisů.

§ 37

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

1. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 4/1979 Sb. a vyhlášky č. 234/1988 Sb., s výjimkou § 6 odst. 4, § 7 a 17,

2. čl. III a IV vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 234/1988 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků,

3. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1988 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů.

§ 38

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 312/1990 Sb. Čl. II

1. Ustanovení § 17a odst. 4 se vztahuje pouze na nástup do zaměstnání, ke kterému dojde v době do 31. prosince 1990.

2. Občanu, kterému je ke dni účinnosti této vyhlášky poskytován příspěvek před nástupem do zaměstnání ve výši 1000 Kčs měsíčně podle § 29 odst. 3 nebo 4 vyhlášky č. 195/1989 Sb., se od tohoto dne příspěvek zvýší na částku 1200 Kčs měsíčně.


Ministr:

Miller v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 8 odst. 1 zákoníku práce.

2) § 150 zákoníku práce.

3) § 37 odst. 1 písm. b) a § 153 zákoníku práce.
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 189/1988 Sb.).

4) § 41 odst. 7 a § 46 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

5) § 249 až 251 zákoníku práce.

6) Například § 16 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, § 52 zákona č. 90/1988 Sb., § 56 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců, ve znění pozdějších předpisů, § 54 zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů, § 43 zákona ČNR č. 118/1975 Sb., o advokacii, § 43 zákona SNR č. 133/1975 Sb., o advokacii, § 59 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, § 59 zákona SNR č. 126/1985 Sb., o požární ochraně.

7) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb.

8) Například nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru, a nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.

9) § 11 zákoníku práce.

10) § 36 zákoníku práce.

11) § 26a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění zákona č. 98/1988 Sb. (úplné znění č. 80/1989 Sb.).

12) Například § 48 hospodářského zákoníku a § 14 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

13) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.

14) § 121 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

15) § 2 odst. 1 zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly. § 4 vládního nařízení č. 92/1958 Sb.

16) § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 29 odst. 2 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

18) § 42 zákona č. 54/1956 Sb.

19) § 40 zákona č. 100/1988 Sb.

20) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).
§ 110 zákona č. 100/1970 Sb.

21) Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.

22) § 80 zákona č. 100/1988 Sb.
§ 113 vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

23) § 83 zákona č. 100/1988 Sb.
§ 119 až 121 vyhlášky č. 149/1988 Sb.

24) § 7 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.

25) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

26) § 61 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.

27) Ústavní zákon č. 296/1990 Sb., o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon SNR č. 207/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.

28) § 243 zákoníku práce.

Přesunout nahoru