Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 145/1989 Sb.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků

Částka 32/1989
Platnost od 14.12.1989
Účinnost od 01.01.1990
Zrušeno k 01.03.1991 (58/1991 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

145

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 25. října 1989,

o usměrňování mzdových prostředků

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. (úplné znění č. 52/1989 Sb.), v dohodě s Ústřední radou odborů:


§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška se vztahuje na socialistické organizace (dále jen "organizace"), pokud se v odstavci 2 nestanoví jinak, na drobné provozovny národních výborů 1) a na ministerstva, ostatní ústřední orgány státní správy a národní výbory (dále jen "orgány hospodářského řízení"). 2)

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na státní podniky zemědělskopotravinářského komplexu, jejichž zakladatelem jsou federální ministerstvo zemědělství a výživy, ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky, ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky nebo národní výbor, na jednotná zemědělská družstva a společné podniky, 3) na bytová družstva, spotřební družstva, výrobní a jiná družstva, družstevní podniky, svazy družstev České socialistické republiky, svazy družstev Slovenské socialistické republiky a Ústřední radu družstev, 4) na společenské organizace a na Ústředí české advokacie, Ústředí slovenské advokacie a krajská a městská sdružení advokátů.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) hospodářskou organizací státní podnik, 5) státní hospodářská organizace, 6) podnik zahraničního obchodu, 7) banka, spořitelna, 8) pojišťovna, 9) Československé státní dráhy, 10) akciová společnost, 11) sdružení, 12) podnik se zahraniční majetkovou účastí, 13) drobná provozovna národního výboru a jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako státní podniky,

b) rozpočtovou organizací vedle státní organizace též jiná organizace (příspěvková apod.), pokud hospodaří podle obdobných zásad jako rozpočtové organizace, a Státní banka Československá,

c) organizací hospodářská a rozpočtová organizace podle písmen a) a b).

ČÁST PRVNÍ

Mzdové prostředky

§ 2

(1) Mzdovými prostředky jsou prostředky, kterých organizace používají k odměňování práce a k poskytování některých dalších plnění v přímé souvislosti s pracovní a obdobnou činností. Zahrnují

a) prostředky na mzdy a náhrady mzdy poskytované na základě pracovního poměru a obdobná plnění poskytovaná na základě služebního a členského poměru,

b) prostředky na odměny za práci, popřípadě obdobná plnění, poskytované na základě jiného vztahu než pracovního, služebního a členského poměru,

c) prostředky na odměny poskytované za výsledky v socialistickém soutěžení občanům, kteří nejsou k organizaci v pracovním, služebním nebo členském poměru nebo jiném vztahu, pokud se tito občané mohou účastnit socialistického soutěžení, jehož výsledky organizace hodnotí,

d) částky, které organizace refundují jiným organizacím k úhradě plnění uvedených v písmenech a) a b),

e) částky odpovídající základním mzdám v případech, kdy mladiství v období přípravy pro práci, žáci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť (dále jen "odborná učiliště") a občané, kteří nejsou v pracovně právním vztahu k organizaci (např. příslušníci vojenských útvarů, občané z nápravně výchovných zařízení, pracovníci zahraničních organizací), konají pro organizaci práce, které organizace řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (mzdová hodnota práce); při práci konané žáky odborných učilišť v období odborného rozvoje a občany, kteří nejsou v pracovně právním vztahu k organizaci, zahrnuje mzdová hodnota práce též částky odpovídající ostatním složkám mzdy a náhradám mzdy, pokud se v odstavci 6 nestanoví jinak.

(2) Mzdové prostředky jsou součástí nákladů nebo fondu odměn organizací. V hospodářských organizacích tvoří ta část mzdových prostředků, která je součástí nákladů příslušné organizace, její mzdové a ostatní osobní náklady.

(3) Do ostatních osobních nákladů organizací se zahrnují

a) prostředky n a odměny a plnění uvedené v odstavci 1 písm. b) včetně odměn členů komplexních racionalizačních brigád a částek refundovaných jiným organizacím k úhradě těchto odměn a plnění,

b) prostředky na odměny uvedené v odstavci 1 písm. c), pokud se nehradí z fondu odměn,

c) prostředky na mzdová vyrovnání 14) poskytnutá pracovníkům organizace včetně částek refundovaných jiným organizacím k úhradě tohoto vyrovnání,

d) částky refundované jiným organizacím k úhradě náhrad mzdy, jestliže se refundují jenom tyto náhrady.

(4) Organizace nemají povinnost zahrnout do mzdových prostředků plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b), která se jim refundují ze mzdových prostředků jiných organizací; zahrnou-li tato plnění do mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky.

(5) Pokud organizace poskytují plnění uvedená v odstavci 1 písm . a) a b) a vyplácí je v jiné než československé měně, zahrnují do mzdových prostředků jen částky vyplacené v československé měně.

(6) Organizace, které provozují obchodní činnost, zahrnují do mzdových prostředků jako mzdovou hodnotu práce konané žáky odborných učilišť [odstavec 1 písm. e)] při provozování této činnosti pouze částky odpovídající odměně za produktivní práci žáků. 15)

§ 3

(1) Hospodářským organizacím se usměrňuje výše mzdových a ostatních osobních nákladů a rozpočtovým organizacím výše mzdových prostředků.

(2) Výše mzdových prostředků se usměrňuje bez fondu odměn, který se pro tento účel ze mzdových prostředků vylučuje.

ČÁST DRUHÁ

Usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů

§ 4

Způsob usměrňování

(1) Výše mzdových a ostatních osobních nákladů hospodářských organizací s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí se usměrňuje v závislosti na výši čisté produkce, 16) popřípadě na výši jiného ukazatele 17) (dále jen "čistá produkce") nebo prostřednictvím soustavy tarifních mezd nebo maximálního podílu těchto nákladů na mzdových prostředcích anebo zvláštním způsobem (stanovením procentního zvýšení nebo snížení mzdových a ostatních osobních nákladů nebo jejich limitu).

(2) Způsoby usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů se vymezují závaznými výstupy státního plánu Československé socialistické republiky nebo státního plánu České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky (dále jen "státní plán"), pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Hospodářské organizace si vyberou podle svých podmínek jeden ze způsobů usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů vymezených pro ně ve státním plánu (odstavec 2). Místo způsobu využívajícího soustavy tarifních mezd mohou uplatnit zvláštní způsob (procentní zvýšení mzdových a ostatních osobních nákladů). Způsob, který si hospodářské organizace vyberou, nesmějí v kalendářním roce měnit.

(4) Hospodářské organizace, kterým se nestanoví pro mzdy závazný výstup státního plánu (sdružení, drobné provozovny národních výborů a jiné organizace s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí), usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady prostřednictvím soustavy tarifních mezd.

(5) Při uplatnění zvláštního režimu hospodaření (uložení útlumového nebo konsolidačního programu nebo ustavení přímé správy) stanoví zakladatel státnímu podniku v dohodě s příslušným orgánem hospodářského řízení (§ 19) zvláštní způsob usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů, jestliže

a) státní podnik musí podle závazného výstupu státního plánu usměrňovat mzdové a ostatní osobní náklady jiným způsobem,

b) změnu způsobu usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů vyžaduje dosažení cílů sledovaných zvláštním režimem hospodaření.

(6) Výše mzdových a ostatních osobních nákladů podniků se zahraniční majetkovou účastí se neusměrňuje.

§ 5

Normativy a limity

(1) Hospodářským organizacím s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí se stanoví podle způsobu usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů normativy nebo limity jako závazný výstup státního plánu. Nejsou-li normativy takto stanoveny, stanoví je obdobně podle odstavce 2 federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí18) pro hospodářské organizace v působnosti federálních orgánů hospodářského řízení a ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky v dohodě s Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj19) nebo ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky v dohodě se Slovenskou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj20) (dále jen "příslušné ministerstvo financí, cen a mezd" a "příslušná komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj") pro hospodářské organizace v působnosti orgánů hospodářského řízení České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky (dále jen "republikové orgány hospodářského řízení") tak, aby vývoj mzdových a ostatních osobních nákladů odpovídal u příslušných organizací cílům, proporcím a záměrům státního plánu.

(2) Ve státním plánu se vymezuje normativy jednotně pro plánovací skupinu nebo souhrn plánovacích skupin (dále jen "plánovací skupina") na období pětiletého plánu (všechny roky tohoto období) a samostatně na rok 1990

a) rozdělení mzdových prostředků na mzdové a ostatní osobní náklady a fond odměn v poměru 90:10 nebo 93:7 a

b) procentní podíl absolutního přírůstku mzdových a ostatních osobních nákladů na absolutním přírůstku čisté produkce (přírůstkový normativ) nebo snížení procentního podílu mzdových a ostatních osobních nákladů na čisté produkci (normativ snížení mzdové náročnosti), jestliže se usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady v závislosti na výši čisté produkce,

c) procentní zvýšení částky, která odpovídá regulační základně, jestliže se usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady prostřednictvím soustavy tarifních mezd,

d) procentní zvýšení, popřípadě snížení mzdových a ostatních osobních nákladů, jestliže se usměrňují tyto náklady zvláštním způsobem.

(3) Pokud se usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady prostřednictvím pravidla určujícího jejich maximální podíl na celkových mzdových prostředcích, stanoví se pro příslušné organizace jako závazný výstup státního plánu jen normativ vyjadřující tento podíl.

(4) Při usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů zvláštním způsobem se stanoví výjimečně jako závazný výstup státního plánu pro jednotlivé hospodářské organizace limit, který vymezuje absolutní výši (objem) mzdových a ostatních osobních nákladů.

(5) Je-li zařazena v plánovací skupině, pro kterou se stanoví závazný výstup státního plánu podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d), hospodářská organizace se specifickými podmínkami hospodaření vyplývajícími z jiné náplně její činnosti, rozhodne zakladatel nebo zřizovatel v dohodě s příslušným orgánem hospodářského řízení (§ 19), že se u této organizace převezme takový způsob usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů i takový normativ, jaký je stanoven pro plánovací skupinu s obdobnou náplní činnosti.

(6) Pokud při uplatnění zvláštního režimu hospodaření stanoví zakladatel státnímu podniku podle § 4 odst. 5 zvláštní způsob usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů, určí mu zároveň v dohodě s příslušným orgánem hospodářského řízení (§ 19) obdobně podle odstavce 2 písm. d) nebo odstavce 4 normativ nebo limit.

§ 6

Plán mzdových a ostatních osobních nákladů

(1) Hospodářská organizace si vymezí v ročním plánu mezd roční objem mzdových a ostatních osobních nákladů. Používá přitom výsledky činnosti (přírůstek, pokles nebo objem čisté produkce) a další činitele (počet a strukturu pracovníků, fond pracovní doby apod.), které ovlivňují výši mzdových a ostatních osobních nákladů a s nimiž uvažuje ve svém plánu, a s výjimkou podniku se zahraniční majetkovou účastí postupuje obdobně jako při zjišťování přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů za kalendářní rok.

(2) Při vymezení ročního objemu mzdových a ostatních osobních nákladů může hospodářská organizace použít jako výchozí základnu očekávanou výši příslušných ukazatelů. Pokud se liší tato výchozí základna od výchozí základny zjištěné podle § 8 odst. 4, § 10 odst. 5, § 11 odst. 4 nebo § 23 odst. 1 a 2 tak, že umožňuje hospodářské organizaci plánovat o více než 0,5 % větší objem mzdových a ostatních osobních nákladů, zpřesní hospodářská organizace nejpozději do konce 1. čtvrtletí kalendářního roku roční plán mezd podle výchozí základny zjištěné podle § 8 odst. 4, § 10 odst. 5, § 11 odst. 4 nebo § 23 odst. 1 a 2.

(3) Roční objem mzdových a ostatních osobních nákladů rozdělí hospodářská organizace na jednotlivá čtvrtletí. Na stejná časová období rozdělí, pokud uplatňuje přírůstkový normativ nebo normativ snížení mzdové náročnosti, plánovanou roční výši čisté produkce. V rámci plánovaného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů.

(4) Roční objem mzdových a ostatních osobních nákladů a jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí může hospodářská organizace měnit jen do posledního dne období, jehož se změna týká.

§ 7

Hodnocení skutečného vývoje

(1) Hospodářská organizace s výjimkou podniku se zahraniční majetkovou účastí hodnotí v průběhu plnění plánu čtvrtletně a drobná provozovna národního výboru pololetně na základě přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů, zda za období od počátku roku (hodnocené období) nepřekročila stanovený normativ nebo limit. Přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů zjišťuje podle dalších ustanovení této vyhlášky.

(2) Za přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů se považuje u podniku se zahraniční majetkovou účastí skutečný objem těchto nákladů.

§ 8

Usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů v závislosti na výši čisté produkce

(1) Hospodářská organizace, které je stanoven přírůstkový normativ, zjistí přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů

a) za kalendářní rok tak, že výchozí základnu těchto nákladů zvýší nebo sníží o částku, která odpovídá skutečnému přírůstku nebo poklesu čisté produkce proti jeho výchozí základně a stanovenému normativu [§ 5 odst. 2 písm. b)],

b) v průběhu kalendářního roku tak, že objem těchto nákladů plánovaný na hodnocené období zvýší nebo sníží o částku, která odpovídá částce překročení nebo nesplnění plánu čisté produkce za hodnocené období a stanovenému normativu.

(2) Hospodářská organizace, které je stanoven normativ snížení mzdové náročnosti, zjistí přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů

a) za kalendářní rok tak, že skutečný objem čisté produkce vydělí stem a vynásobí procentním podílem, který vypočte podle odstavce 5,

b) v průběhu kalendářního roku tak, že objem těchto nákladů plánovaný na hodnocené období vydělí stem a vynásobí procentem plnění plánu čisté produkce za hodnocené období.

(3) Hospodářská organizace může přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů, který zjistí podle odstavce 1 nebo 2, zvýšit o částku, o kterou celkový objem odměn za využití vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů a za vyhodnocená řešení tematických úkolů a plnění uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) a b), která jsou spojena se zabezpečením příprav k obraně v národním hospodářství a hradí se ze státního rozpočtu (dále jen "vybrané odměny"), zúčtovaných v hodnoceném období k výplatě překročí celkový objem těchto odměn zúčtovaných ve stejném období předchozího roku k výplatě.

(4) Výchozí základnou mzdových a ostatních osobních nákladů je jejich přípustný objem v předchozím roce. Výchozí základnou pro zjištění přírůstku nebo poklesu čisté produkce je skutečnost dosažená v předchozím roce.

(5) Jestliže je hospodářské organizaci stanoven normativ snížení mzdové náročnosti, používá místo výchozí základny procentní podíl mzdových a ostatních osobních nákladů na čisté produkci plánovaný v předchozím roce, který krátí podle stanoveného normativu.

§ 9

Usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů prostřednictvím soustavy tarifních mezd

(1) Hospodářská organizace zjistí přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů za hodnocené období tak, že regulační základnu (odstavec 3), která odpovídá příslušným plněním zúčtovaným k výplatě v hodnoceném období, zvýší za každý rok uplynulý od roku, z něhož vycházela při zjištění podílu mimotarifních složek (odstavce 5 až 7), a také za hodnocené období podle stanoveného normativu a po tomto zvýšení ji doplní o podíl mimotarifních složek a o částku plnění nezahrnovaných do tohoto podílu [odstavec 5 písm. c) a d] a odstavec 8], která zúčtovala za hodnocené období k výplatě. Jestliže musí hospodářská organizace v průběhu roku změnit podíl mimotarifních složek (odstavec 7), zjišťuje přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů podle regulační základny a podílu mimotarifních složek za období před a po změně tohoto podílu.

(2) Hospodářská organizace, která za hodnocené období sníží skutečný přepočtený počet pracovníků proti stejnému období roku 1989, popřípadě roku 1990 (odstavec 6) a nemá stanoven útlumový program, může zvýšit přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů o polovinu částky, která vyplývá ze snížení tohoto počtu pracovníků, pokud skutečný objem čisté produkce za hodnocené období nepoklesne proti stejnému období roku 1989, popřípadě roku 1990 (odstavec 6) o větší částku, než je částka zvýšení přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů. Částku, která vyplývá ze snížení počtu pracovníků, zjistí organizace tak, že přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů nejprve vydělí skutečným přepočteným počtem pracovníků za hodnocené období a potom vynásobí snížením skutečného přepočteného počtu pracovníků.

(3) Regulační základnou mzdových a ostatních osobních nákladů je souhrn

a) časových, úkolových, podílových a smíšených mezd bez vlivu plnění výkonových norem,

b) mzdových příplatků a doplatků včetně odměn za pracovní pohotovost bez příplatků za práci přesčas,

c) obdobných plnění jako v písmenech a) a b), pokud je organizace zahrnuje podle § 2 odst. 1 písm. a), d) a e) do mzdových prostředků; organizace nemusí tato plnění zahrnovat do regulační základny, nepovažuje-li to za účelné a dodrží-li stejný postup při odvození podílu mimotarifních složek.

(4) Hospodářská organizace vyloučí vliv plnění výkonových norem tak, že celkový objem úkolových mezd a úkolové složky smíšených mezd vydělí koeficientem vyjadřujícím plnění těchto norem, které zjistí na základě celkového objemu normohodin a všech hodin odpracovaných v příslušné formě mzdy, popřípadě jiným, přesnějším způsobem.

(5) Podíl mimotarifních složek v procentech k regulační základně si odvodí hospodářská organizace z objemu těchto složek v roce 1989 a regulační základny, která odpovídá příslušným plněním (odstavec 3) zúčtovaným v roce 1989 k výplatě. Objem mimotarifních složek zjistí organizace tak, že z použitelného objemu mzdových prostředků za rok 1989 po jeho úpravě stanovené podle § 23 odst. 1 odečte

a) částku fondu odměn, která odpovídá stanovenému normativu rozdělení mzdových prostředků na mzdové a ostatní osobní náklady a fond odměn,

b) regulační základnu, která odpovídá příslušným plněním zúčtovaným v roce 1989 k výplatě,

c) částku náhrad mezd zúčtovaných v roce 1989 k výplatě,

d) částku vybraných odměn (§ 8 odst. 3) zúčtovaných v roce 1989 k výplatě, pokud tyto odměny nebo jejich část nejsou zahrnuty v regulační základně.

(6) Hospodářská organizace, která usměrňuje mzdové a ostatní osobní náklady prostřednictvím soustavy tarifních mezd až od 1. ledna 1991, si odvodí podíl mimotarifních složek obdobně podle odstavce 5 z údajů zjištěných za rok 1990.

(7) Jestliže hospodářská organizace uplatní v kalendářním roce jiné stupnice mzdových tarifů než v roce 1989, popřípadě v roce 1990 (odstavec 6), změní podíl mimotarifních složek, který si odvodila podle odstavce 5 nebo 6. Vliv jiných stupnic mzdových tarifů promítne organizace na základě příslušné kvantifikace do regulační základny za předchozí rok a podíl mimotarifních složek si odvodí obdobně podle odstavce 5 z přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů po vyloučení vlivu zvýšení regulační základny podle normativu a dalších údajů zjištěných za předchozí rok.

(8) Zakladatel nebo zřizovatel může v dohodě s příslušným orgánem hospodářského řízení (§ 19) povolit hospodářské organizaci, aby při výpočtu podílu mimotarifních složek odečetla z jejich objemu odměny podle předpisů o autorském právu, popřípadě další plnění (dále jen "zvlášť stanovené odměny").

§ 10

Usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů prostřednictvím jejich podílu na mzdových prostředcích

(1) Hospodářská organizace zjistí přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů za kalendářní rok tak, že při

a) zvýšení skutečného objemu mzdových prostředků proti jejich výchozí základně vydělí tento objem stem a vynásobí podílem mzdových a ostatních osobních nákladů, který je stanoven normativem rozdělení mzdových prostředků na mzdové a ostatní osobní náklady a fond odměn,

b) snížení skutečného objemu mzdových prostředků proti jejich výchozí základně vydělí tuto základnu stem a vynásobí podílem mzdových a ostatních osobních nákladů, který je stanoven normativem rozdělení mzdových prostředků na mzdové a ostatní osobní náklady a fond odměn.

(2) Jestliže je skutečný příděl do fondu odměn ze zisku včetně případného doplnění zisku k rozdělení vyšší než skutečné výplaty z fondu odměn, použije organizace při zjišťování přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů podle odstavce 1 písm. a) skutečný objem mzdových prostředků zahrnující tento příděl do fondu odměn místo skutečných výplat z fondu odměn.

(3) V průběhu kalendářního roku je přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů shodný s objemem těchto nákladů plánovaným na hodnocené období.

(4) Hospodářská organizace může přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů, který zjistí podle odstavců 1 a 3, zvýšit podle § 8 odst. 3.

(5) Výchozí základnou mzdových prostředků je jejich použitelný objem za rok 1989 po úpravě stanovené podle § 23 odst. 1.

§ 11

Zvláštní způsob usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů

(1) Hospodářská organizace, které je stanoven normativ [§ 5 odst. 2 písm. d)], zjistí přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů za kalendářní rok tak, že výchozí základnu těchto nákladů zvýší nebo sníží v závislosti na stanoveném normativu; v průběhu kalendářního roku je přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů shodný s objemem těchto nákladů plánovaným na hodnocené období. Při uplatnění limitu odpovídá přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů za kalendářní rok stanovenému limitu a v průběhu kalendářního roku objemu těchto nákladů plánovanému na hodnocené období.

(2) Zakladatel nebo zřizovatel může v dohodě s příslušným orgánem hospodářského řízení (§ 19) povolit hospodářské organizaci zjišťování přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů též v závislosti na změně skutečného přepočteného počtu pracovníků proti roku 1989. Hospodářská organizace v takovém případě zvýší nebo sníží přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů, který zjistí podle odstavce 1, v rozsahu odpovídajícím procentnímu zvýšení nebo polovině procentního snížení skutečného přepočteného počtu pracovníků proti roku 1989. Při zvýšení přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů nesmí jeho poměr ke skutečnému objemu mzdových prostředků za kalendářní rok převýšit poměr stanovený normativem rozdělení mzdových prostředků [§ 5 odst. 2 písm. a)]. Jestliže je příděl do fondu odměn ze zisku včetně případného doplnění zisku k rozdělení vyšší než výplaty z fondu odměn, hodnotí hospodářská organizace dodržení tohoto poměru na základě skutečného objemu mzdových prostředků, který zahrnuje příděl do fondu odměn místo částek zúčtovaných z tohoto fondu k výplatě.

(3) Hospodářská organizace může přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů, který zjistí podle odstavce 1, zvýšit podle § 8 odst. 3.

(4) Výchozí základnou mzdových a ostatních osobních nákladů je jejich přípustný objem v předchozím roce bez zvýšení nebo snížení podle odstavce 2.

§ 12

Překročení a úspora mzdových a ostatních osobních nákladů

(1) Hospodářská organizace překročí mzdové a ostatní osobní náklady, jestliže jejich skutečný objem za hodnocené období včetně změny zůstatku jejich časového rozlišení, zachyceného na příslušných účtech, při usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů normativním vztahem a beze změny tohoto zůstatku při usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů ostatními způsoby je větší než přípustný objem těchto nákladů. Rozdíl je překročením mzdových a ostatních osobních nákladů.

(2) Při překročení mzdových a ostatních osobních nákladů hospodářská organizace

a) váže v průběhu kalendářního roku ve fondu odměn částku, která odpovídá vykázanému překročení,

b) provede za kalendářní rok regulační obvod podle příslušného nařízení vlády,

c) přijme opatření umožňující snížit spotřebu mezd a jiných plnění (§ 2 odst. 1) a vyrovnat vykázané překročení v dalších obdobích, nemůže-li překročení plně vázat ve fondu odměn; tato opatření přijme též při přerozdělení zisku spojeném se zaplacením regulačního obvodu.

(3) Hospodářská organizace uspoří mzdové a ostatní osobní náklady, pokud skutečný objem těchto nákladů za hodnocené období, a to včetně změny zůstatku jejich časového rozlišení, zachyceného na příslušných účtech, při usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů normativním vztahem nebo beze změny tohoto zůstatku při usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů ostatními způsoby, je menší než přípustný objem těchto nákladů. Rozdíl je úsporou mzdových a ostatních osobních nákladů.

ČÁST TŘETÍ

Usměrňování mzdových prostředků

§ 13

Limity a plán mzdových prostředků

(1) Výše mzdových prostředků rozpočtových organizací se usměrňuje limitem, který vymezuje absolutní výši (objem) těchto prostředků.

(2) Limit stanoví rozpočtové organizaci orgán hospodářského řízení v rámci limitu, který je pro příslušnou plánovací skupinu určen ve státním plánu, pokud se v odstavci 3 nestanoví jinak.

(3) Federální ministerstvo financí 18) nebo příslušné ministerstvo financí, cen a mezd 19), 20) stanoví v rámci limitu, který je pro příslušnou plánovací skupinu určen ve státním plánu, limit ústřednímu orgánu státní správy a pro národní výbory a popřípadě též limit pro vybraný okruh pracovníků ústředního orgánu státní správy a národních výborů.

(4) Ústřední orgán státní správy nebo národní výbor 21) může se souhlasem příslušného orgánu hospodářského řízení (§ 19) rozhodnout, že se limitem usměrňuje výše mzdových a ostatních osobních nákladů a nikoliv mzdových prostředků rozpočtových organizací v jeho působnosti.

(5) Rozpočtová organizace si vymezí v ročním plánu mezd roční objem mzdových prostředků nebo mzdových a ostatních osobních nákladů, který odpovídá nejvýše stanovenému limitu. Tento objem rozdělí na jednotlivá čtvrtletí. V rámci plánovaného objemu mzdových prostředků nebo mzdových a ostatních osobních nákladů zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů a také plánovaný objem vybraných složek, pro které je stanoven přepočet jejich plánovaného objemu (§ 14 odst. 3).

(6) Roční objem mzdových prostředků nebo mzdových a ostatních osobních nákladů a jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí může rozpočtová organizace měnit jen do posledního dne období, jehož se změna týká.

§ 14

Hodnocení skutečného vývoje

(1) Rozpočtová organizace hodnotí v průběhu plnění plánu čtvrtletně na základě přípustného objemu mzdových prostředků nebo mzdových a ostatních osobních nákladů, zda za období od počátku roku (hodnocené období) nepřekročila stanovený limit.

(2) Přípustný objem mzdových prostředků nebo mzdových a ostatních osobních nákladů zjistí rozpočtová organizace jako souhrn

a) objemu mzdových prostředků nebo mzdových a ostatních osobních nákladů plánovaného na hodnocené období bez vybraných složek, jejichž plánovaný objem se přepočítává,

b) přepočteného objemu vybraných složek, který odpovídá plánovanému objemu těchto složek za hodnocené období zvýšenému nebo sníženému v závislosti na překročení nebo neplnění plánovaných příjmů, popřípadě jiného ukazatele,

c) částky, o kterou celkový objem vybraných odměn (§ 8 odst. 3) zúčtovaných v kalendářním roce k výplatě překročí celkový objem těchto odměn zúčtovaných ve stejném období předchozího roku k výplatě,

d) částek, o které je rozpočtové organizaci povoleno podle odstavce 3 překročení limitu.

(3) Pokud výjimečně nelze výši některých složek mzdových prostředků vymezit limitem a jejich výplata je společensky účelná, stanoví na návrh orgánu hospodářského řízení

a) federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní plánovací komisí 18) rozpočtovým organizacím v působnosti federálních orgánů hospodářského řízení podmínky a způsob přepočtu plánovaného objemu vybraných složek mzdových prostředků, které mají charakter přímých nákladů (odměny za vedlejší hospodářskou činnost na vysokých a ostatních školách, odměny podle předpisů o autorském právu a jiné), podle plnění plánovaných příjmů, popřípadě jiného ukazatele nebo povolí překročení limitu o vybrané složky, které rozpočtová organizace zúčtuje v hodnoceném období k výplatě, nemůže-li tato výplata ovlivnit dosahované příjmy,

b) příslušné ministerstvo financí, cen a mezd v dohodě s příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj 19), 20) rozpočtovým organizacím v působnosti republikových orgánů hospodářského řízení podmínky a způsob přepočtu plánovaného objemu vybraných složek mzdových prostředků nebo povolí překročení limitu obdobně podle písmene a).

§ 15

Překročení a úspora mzdových prostředků

(1) Rozpočtová organizace překročí mzdové prostředky, jestliže je jejich skutečný objem bez výplat z fondu odměn [§ 17 odst. 3 písm. a) a b)] za hodnocené období větší než přípustný objem mzdových prostředků. Rozdíl je překročením mzdových prostředků.

(2) Při překročení mzdových prostředků rozpočtová organizace

a) váže v průběhu kalendářního roku ve fondu odměn částku, která odpovídá vykázanému překročení, a nemůže-li překročení plně vázat ve fondu odměn, přijme opatření umožňující snížit spotřebu mezd a jiných plnění (§ 2 odst. 1) a vyrovnat vykázané překročení v dalších obdobích,

b) odvede částku vázanou ve fondu odměn za kalendářní rok do rozpočtu, na který je svými příjmy a výdaji nebo finančním vztahem (příspěvkem nebo odvodem) zapojena.

(3) Částku překročení mzdových prostředků vykázaného za celý rok, kterou rozpočtová organizace neuhradí podle odstavce 2 písm. b), váže ve fondu odměn v dalších letech. Povinnost vázat ve fondu odměn částku dosud neuhrazeného překročení mzdových prostředků zanikne, jakmile rozpočtová organizace toto překročení podle odstavce 2 písm. b) uhradí.

(4) Rozpočtová organizace uspoří mzdové prostředky, pokud je skutečný objem těchto prostředků bez výplat z fondu odměn [§ 17 odst. 3 písm. a) a b)] za hodnocené období menší než jejich přípustný objem. Rozdíl je úsporou mzdových prostředků.

ČÁST ČTVRTÁ

Fond odměn

§ 16

Tvorba fondu odměn

(1) Hospodářské organizace mohou vytvářet fond odměn ze zisku včetně případného doplnění zisku k rozdělení.

(2) Rozpočtové organizace mohou vytvářet fond odměn, a to mimo stanovený limit mzdových prostředků. Zdrojem fondu odměn je podíl na vyšších příjmech a na úsporách ve výdajích, které nejsou docilovány na úkor uspokojování společenských potřeb, popřípadě podíl na zlepšení celkového výsledku hospodaření. Státní banka československá vytváří fond odměn podle zásad jejího hospodaření stanovených vládou Československé socialistické republiky.

(3) Podíl na vyšších příjmech a podíl na úsporách ve výdajích s výjimkou podílu na úsporách mzdových prostředků, popřípadě podíl na zlepšení celkového výsledku hospodaření stanoví ústřední orgán státní správy nebo národní výbor 21) jednotně pro plánovací skupinu nebo pro všechny rozpočtové organizace v jeho působnosti, a to se souhlasem příslušného orgánu hospodářského řízení (§ 19).

(4) Z úspory mzdových prostředků (§ 15 odst. 4) může rozpočtová organizace přidělit do fondu odměn 80 %. Jestliže rozpočtová organizace přepočítává plánovaný objem vybraných složek mzdových prostředků (§ 14 odst. 3), vylučuje z podílu na příjmech rozdíl mezi plánovaným a přepočteným objemem těchto složek.

(5) Fond odměn vytvořený podle odstavce 1 nebo 2 si organizace doplňují

a) převodem z fondu odměn jiných organizací,

b) dotacemi poskytnutými k tomu účelu ze státního rozpočtu, z rozpočtu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Federálního úřadu pro vynálezy, Federálního úřadu pro normalizaci a měření, příslušné komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,

c) dotacemi poskytnutými k tomu účelu z resortních fondů a z rozpočtu národního výboru, pokud takový postup schválí příslušný orgán hospodářského řízení (§ 19).

Užití fondu odměn

§ 17

(1) Hospodářské organizace s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí z fondu odměn

a) hradí pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích, odměny podle mzdových předpisů pro uplatňování mzdových forem 22) s výjimkou odměn za pracovní pohotovost, odměn za krmení a výcvik služebních psů, zvláštních ročních odměn poskytovaných při práci s chemickými karcinogeny, stabilizačních odměn při práci s výbušinami a odměn za řízení služebních vozidel 23) a obdobná plnění žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje,

b) hradí ředitelům prémie za roční výsledky práce a cílové odměny,

c) hradí pracovníkům prémie nebo jejich části a žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje obdobná plnění, pokud takový postup stanoví vnitřními mzdovými předpisy nebo kolektivními smlouvami,

d) převádí částky do fondů odměn svých organizačních jednotek a do ostatních svých fondů,

e) převádí s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu částky do fondu odměn jiných organizací.

(2) Podniky se zahraniční majetkovou účastí z fondu odměn

a) hradí pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích, prémie a odměny podle mzdových předpisů s výjimkou odměn za pracovní pohotovost, odměn za krmení a výcvik služebních psů, zvláštních ročních odměn poskytovaných při práci s chemickými karcinogeny, stabilizačních odměn při práci s výbušinami a odměn za řízení služebních vozidel 23) a obdobná plnění žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje,

b) převádí částky podle odstavce 1 písm. d) a e).

(3) Rozpočtové organizace z fondu odměn

a) hradí pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích a vedoucím pracovníkům zvýšení ročních odměn,

b) mohou hradit pracovníkům prémie a odměny podle mzdových předpisů s výjimkou odměn za pracovní pohotovost, odměn za krmení a výcvik služebních psů a odměn za řízení služebních vozidel, 23)

c) převádí částky podle odstavce 1 písm. d) a e).

(4) Organizace může použít z fondu odměn podle odstavců 1 až 3 jen částku, která není vázána [§ 12 odst. 2 písm. a) a § 15 odst. 2 písm. a) a odst. 3], nestanoví-li se dále jinak (§ 24 odst. 1). K výplatě podílů na hospodářských výsledcích a ročních prémií ředitelů za předcházející rok může použít jen částku, která jí zůstala ve fondu odměn k 31. prosinci předcházejícího roku po provedení příslušných regulačních odvodů.

(5) Ústřední orgán státní správy nebo národní výbor 21) může se souhlasem příslušného orgánu hospodářského řízení (§ 19) rozhodnout, že rozpočtové organizace v jeho působnosti, kterým se limitem vymezí objem mzdových a ostatních osobních nákladů, používají fond odměn podle odstavce 1.

(6) Zůstatek fondu odměn převádí organizace do následujícího roku.

§ 18

(1) Hospodářská organizace si vymezí v ročním plánu mezd roční fond odměn (tvorbu), který odpovídá rozdělení plánovaného zisku včetně případného doplnění zisku k rozdělení, a užití fondu odměn včetně případné změny jeho zůstatku. Roční fond odměn (tvorbu i užití) rozdělí hospodářská organizace na jednotlivá čtvrtletí. Změny tohoto objemu a jeho rozdělení může provádět jen do posledního dne období, jehož se změna týká. Obdobně postupuje rozpočtová organizace, která používá fond odměn podle § 17 odst. 1.

(2) V případech snížené tvorby fondu odměn proti předcházejícímu období kalendářního roku se nepovažuje použití fondu odměn hospodářské organizace, popřípadě rozpočtové organizace používající fond odměn podle § 17 odst. 1, které překračuje jeho tvorbu, za neoprávněné, pokud organizace použije fond odměn jen do výše jeho zůstatku vykázaného na konci předcházejícího období kalendářního roku nebo podle § 24 odst. 1 poslední věty.

(3) Nesplní-li organizace povinnosti podle § 113 odst. 2 zákoníku práce, považuje se jakékoliv použití fondu odměn za neoprávněné.

(4) Při nedostatečné tvorbě fondu odměn může hospodářská organizace rozhodnutí o konečné výši úhrady prémií a odměn z tohoto fondu odložit, nejpozději však do schválení roční účetní závěrky za následující kalendářní rok.


ČÁST PÁTÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 19

(1) Zakladatel a zřizovatel provádí opatření podle § 4 odst. 5, § 5 odst. 5 a 6, § 9 odst. 8 a § 11 odst. 2 v dohodě s

a) federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a Státní plánovací komisí, 18) jde-li o organizace v působnosti federálních orgánů hospodářského řízení,

b) příslušným ministerstvem financí, cen a mezd a příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, 19), 20) jde-li o organizace v působnosti republikových orgánů hospodářského řízení.

(2) Ústřední orgán státní správy a národní výbor 21) provádí opatření podle § 13 odst. 4, § 16 odst. 3 a 5 písm. c) a § 17 odst. 5 se souhlasem

a) federálního ministerstva financí, federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Státní plánovací komise, 18) jde-li o federální orgán hospodářského řízení,

b) příslušného ministerstva financí, cen a mezd a příslušné komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, 19), 20) jde-li o republikový orgán hospodářského řízení.

§ 20

Zvláštní postup při zjišťování přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků stanoví na návrh orgánu hospodářského řízení ve výjimečných případech k odstranění nesrovnalostí a tvrdosti

a) federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí 18) pro organizace v působnosti federálních orgánů hospodářského řízení,

b) příslušné ministerstvo financí, cen a mezd v dohodě s příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj 19), 20) pro organizace v působnosti republikových orgánů hospodářského řízení.

§ 21

Hospodářské organizace upraví vnitřní mzdové předpisy pro uplatňování mzdových forem bez odkladu tak, aby jednotlivé složky mezd, které se podle nich vyplácejí a zahrnují se do mzdových a ostatních osobních nákladů nebo se hradí z fondu odměn, odpovídaly plánovanému objemu těchto nákladů a plánovanému užití fondu odměn; současně zabezpečí, aby složky mzdy hrazené z fondu odměn [§ 17 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 2 písm. a)] se nezahrnovaly do základu pro výpočet procentní nebo úkolové sazby při odměňování podílovou, úkolovou a smíšenou mzdou. Pokud hospodářské organizace hradí prémie a odměny pracovníků z fondu odměn, nemusí z jejich okruhu vylučovat pracovníky útvarů technické kontroly.

§ 22

(1) Výchozí základnu mzdových a ostatních osobních nákladů, čisté produkce [§ 8 odst. 4 a § 11 odst. 4] a mzdových prostředků (§ 10 odst. 5) sníží nebo zvýší hospodářská organizace o částku, která odpovídá organizačním a metodickým změnám. V rámci běžného usměrňování vývoje ekonomiky sníží nebo zvýší hospodářská organizace podle příslušného opatření vlády, popřípadě též výchozí základnu čisté produkce o vliv změny cen nebo ostatních ekonomických nástrojů.

(2) Hospodářská organizace, která usměrňuje mzdové a ostatní osobní náklady pomocí soustavy tarifních mezd, upraví podíl mimotarifních složek při organizačních změnách o vliv těchto změn. Nový podíl si odvodí obdobně podle § 9 odst. 5 z přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů a dalších údajů zjištěných za předchozí rok.

§ 23

(1) Pro rok 1990 je výchozí základnou mzdových a ostatních osobních nákladů použitelný objem mzdových prostředků za rok 1989 včetně jeho úpravy snížený o částku fondu odměn, která odpovídá normativu rozdělení mzdových prostředků na mzdové a ostatní osobní náklady a fond odměn. Úpravu použitelného objemu mzdových prostředků za rok 1989 stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí, 18) příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj a příslušným ministerstvem financí, cen a mezd. 19), 20)

(2) Procentní podíl mzdových a ostatních osobních nákladů na čisté produkci za rok 1989 si odvodí hospodářské organizace, kterým je stanoven normativ snížení mzdové náročnosti, z výchozí základny těchto nákladů podle odstavce 1 a skutečného objemu čisté produkce.

(3) Hospodářským organizacím, které v roce 1989, popřípadě v roce 1990 postupovaly podle zásad komplexního experimentu zvyšování samostatnosti a odpovědnosti za efektivní rozvoj, 24) vymezí výchozí základnu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků pro rok 1990, popřípadě pro rok 1991 a také objem mzdových a ostatních osobních nákladů pro zjištění jejich podílu na čisté produkci a objem mzdových prostředků pro odvození podílu mimotarifních složek federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí, 18) příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj a příslušným ministerstvem financí, cen a mezd. 19), 20)

(4) Hospodářským organizacím, které nově vzniknou, stanoví výchozí základnu mzdových a ostatních osobních nákladů a čisté produkce, procentní podíl mzdových a ostatních osobních nákladů na čisté produkci nebo podíl mimotarifních složek zakladatel nebo zřizovatel.

§ 24

(1) Hospodářské organizace hradí v roce 1990 z fondu odměn podle § 17 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) též prémie nebo část prémií, na které vznikl pracovníkům nárok podle plnění úkolů (ukazatelů, podmínek) do 31. prosince 1989. Pokud tyto prémie nebo část prémií hradily v roce 1989 z nákladů a vytvořily si ke konci roku 1989 na jejich výplatu rezervu v nákladech, mohou částku odpovídající nevyužité rezervě převést do fondu odměn a upravit o tuto částku zůstatek fondu odměn k počátku roku 1990. K úhradě těchto prémií nebo části prémií použijí hospodářské organizace popřípadě též částku, kterou si přidělí do fondu odměn v roce 1990 a která je vázaná. Nemají-li ve fondu odměn ke dni výplaty dostatečnou částku, může použití fondu odměn překročit jeho tvorbu.

(2) Rozpočtové organizace sníží přípustný objem mzdových prostředků v roce 1990 o částku překročení mzdových prostředků vykázaného za rok 1989 a v roce 1991 o částku překročení mzdových prostředků vykázaného za rok 1990, pokud nemají v roce 1989 a 1990 právo tvořit fond odměn a neuhradí příslušnou částku z tohoto fondu.

§ 25

(1) Při přípravě, vydávání a provádění zásadních mzdových opatření postupuje organizace v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů na úrovni organizace v oblasti odměňování. 25)

(2) Orgány hospodářského řízení činí opatření podle této vyhlášky v součinnosti s příslušnými odborovými orgány.

§ 26

Nároky a povinnosti organizace vzniklé do 31. prosince 1989 se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 27

(1) Podle této vyhlášky nepostupují v roce 1990 organizace, na které se vztahuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb a drobné provozovny národních výborů.

(2) na rozpočtové organizace se nevztahují v roce 1990 ustanovení části čtvrté vyhlášky, pokud neměly podle předpisů platných v roce 1989, popřípadě podle zásad experimentu 26) právo tvořit v roce 1989 fond odměn.

(3) Hospodářské organizace, které podle opatření vlády 27) pokračují do 31. prosince 1990 v komplexním experimentu zvyšování samostatnosti a odpovědnosti za efektivní rozvoj, postupují podle této vyhlášky, pokud se v zásadách komplexního experimentu 24) nestanoví jinak.

(4) Na banky se nevztahují v roce 1990 a 1991 ustanovení části druhé vyhlášky a také ustanovení části čtvrté vyhlášky platná pro hospodářské organizace. Banky postupují v těchto letech podle ustanovení části třetí vyhlášky a tvoří a používají fondu odměn podle ustanovení části čtvrté vyhlášky platných pro rozpočtové organizace.

§ 28

Pro organizace, na které se vztahuje tato vyhláška, pozbývají platnosti směrnice ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky ze dne 24. února 1986 č. 22-1337/86 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích řízených národními výbory, ve znění směrnic ze dne 19. dubna 1988 č. 22-2618/88.

§ 29

(1) Zrušují se:

1. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků, a čl. I a II vyhlášky č. 234/1988 Sb.,

2. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. dubna 1986 č.j. 51-21630-5102 o postupu při usměrňování mzdových prostředků (reg. v částce 13/1986 Sb.), ve znění výnosu ze dne 10. prosince 1987 č.j. 51-34565-5102 (reg. v částce 26/1987 Sb.),

3. směrnice ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky ze dne 6. března 1986 č.j. 221-7100/ 101-13.12.85 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích řízených a spravovaných národními výbory (reg. v částce 13/1986 Sb.), ve znění výnosu ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky ze dne 31. srpna 1988 č.j. M 22-7792/88 (reg. v částce 30/1988 Sb.).

4. § 1 odst. 1 písm. d) a e) vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb.

(2) Zrušuje se s účinností od 1. ledna 1991 vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb.

§ 30

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.


Ministr:

M. Boďa v. r.

Poznámky pod čarou

1) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 214/1988 Sb., o drobných provozovnách národních výborů jako právnických osobách.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 233/1988 Sb., o drobných provozovnách národních výborů jako právnických osobách.
Zásady pro zřizování a činnost drobných provozoven národních výborů schválené usnesením vlády České socialistické republiky ze dne 17. července 1987 č. 178.
Zásady pro zřizování a činnost drobných provozoven národních výborů schválené usnesením vlády Slovenské socialistické republiky ze dne 5. listopadu 1987 č. 246.

2) § 26a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění č. 80/1989 Sb.).

3) Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

4) Zákon č . 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

5) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

6) § 14 hospodářského zákoníku.

7) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím (úplné znění č. 184/1988 Sb.).

8) Zákon č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně , ve znění zákona č. 163/1988 Sb.

9) Zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 162/1968 Sb.

10) Zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy.

11) Zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech.

12) Zákoník mezinárodního obchodu č. 101/1963 Sb.

13) Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí.

14) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb. a vyhlášky č. 234/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1988 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.

15) § 4 vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.
§ 4 vyhlášky ministerstva školství Slovenské socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 4/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.

16) Podle závazné jednotné soustavy národohospodářských ukazatelů zahrnuje čistá produkce výkony zvýšené nebo snížené o výsledky zahraničního obchodu a snížené o materiální náklady, služby nemateriální povahy a odpisy základních prostředků.

17) Ukazatel obdobného charakteru jako čistá produkce (redukované výkony apod.), popřípadě ukazatel výkonů (maloobchodní obrat, tržby apod.), který lépe vyjadřuje zaměření a charakter činnosti organizace a je účelně spojen s odměňováním pracovníků.

18) Zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

19) Zákon České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.

20) Zákon Slovenské národní rady č. 50/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky.

21) § 271 zákoníku práce.

22) § 3 odst. 7 a 8 výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. prosince 1987 č. j. 51-37608 5116 o posílení pravomoci a odpovědnosti podniků za uplatňování mzdových forem (reg. v částce 1/1988 Sb.).

23) Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. prosince 1987 č. j. 313-35673-5118 o poskytování zvláštních ročních odměn pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny (reg. v částce 1/1988 Sb.).
Výnos federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. 1/1984 o mzdovém zvýhodnění pracovníků ve výrobě a zpracování výbušin (reg. v částce 14/1984 Sb.).
Výnos ministerstva průmyslu České socialistické republiky č. 1/1984 - roční stabilizační odměny pracovníků ve výrobě a zpracování výbušin.
Výnos ministerstva průmyslu Slovenské socialistické republiky č. 1/1984-E - mzdové zvýhodnění pracovníků při výrobě a zpracování výbušin.
Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1979 č.j. 316-1238/79-7305 o odměňování pracovníků, kteří v souvislosti s výkonem povolání řídí služební silniční motorová vozidla (reg. v částce 25/1979 Sb.).

24) Zásady schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 321/1986 a č. 324/1987.

25) § 122 zákoníku práce.
Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí).

26) Zásady k ověření nového systému plánování, financování a hmotné zainteresovanosti v rozpočtových a příspěvkových organizacích schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 98/1988.

27) Opatření schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 173/1989.

Přesunout nahoru