Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 121/1989 Sb.Vyhláška ministerstva Českého geologického úřadu o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu

Částka 28/1989
Platnost od 30.10.1989
Účinnost od 01.12.1989
Zrušeno k 01.09.2004 (369/2004 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

121

VYHLÁŠKA

Českého geologického úřadu

ze dne 16. října 1989

o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu

Český geologický úřad stanoví podle § 26 odst. 1 a po dohodě s ministerstvem výstavby a stavebnictví České socialistické republiky, Českým báňským úřadem a ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky podle § 26 odst. 2 zákona České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu:


ČÁST PRVNÍ

Pojmy

§ 1

(1) Geologický záměr vyjadřuje hospodářský, vědecký nebo technický cíl, který se má zabezpečit souborem geologických prací.

(2) Geologický úkol vymezuje věcně, místně a časově okruh otázek, které se mají vyřešit geologickými pracemi.

(3) Prognózní zdroje nerostů a podzemních vod jsou zdroje dosud nezjištěné a neověřené, jejichž existence se předpokládá na základě znalostí o geologické stavbě území. Podmínky pro jejich zařazování do kategorií jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(4) Zadavatel geologických prací je organizace nebo orgán, který zadává řešení geologického úkolu, popřípadě zpracování projektu geologických prací.

(5) Řešitelská organizace je organizace, která řeší geologický úkol s vyhodnocením geologických prací ve zprávě o výsledcích geologických prací (dále jen "závěrečná zpráva").

(6) Zodpovědný řešitel geologického úkolu je odborně způsobilý pracovník (§ 39) určený řešitelskou organizací k celkovému řešení geologického úkolu.

ČÁST DRUHÁ

Etapy a komplexnost geologických prací

§ 2

Členění geologických prací na etapy

(1) Geologické práce se uskutečňují po etapách. Etapa geologických prací je vymezený úsek realizace geologického záměru odpovídající jeho účelnému členění podle zásady postupného poznávání; je vyjádřen geologickým úkolem.

(2) Účelem členění geologických prací na etapy je racionálně organizovat poznávací proces, získávat postupně soubory poznatků využitelné v plánování a rozhodování a snížit riziko sledovaného geologického záměru. Není-li členění poznávacího procesu z těchto hledisek účelné, lze geologické práce uskutečňovat bez členění na etapy nebo etapy spojovat.

(3) Cíl geologických prací dané etapy vyjadřuje projekt geologických prací. Výsledky geologických prací provedených v rámci jejich projektu mohou však překročit cíl etapy v důsledku příznivějších geologických poměrů, technologických vlastností nerostů ložiska, popřípadě ekonomických podmínek.

(4) Jestliže je uskutečnění následující etapy podmíněno vyřešením některé zvláštní otázky, např. možnosti odvodnění ložiska nerostu, vyřešení technologie úpravy a zpracování, možností a způsobu vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních vod, jejíž řešení je nad rámec souboru geologických prací dané etapy, řeší se tato zvláštní otázka již v této etapě.

(5) Etapu geologických prací lze uskutečnit v úsecích (fázích), jestliže to sníží riziko prací a přispěje k jejich dalšímu usměrnění. Členění geologických prací na úseky (fáze) je třeba v projektu geologických prací příslušné etapy vymezit a zdůvodnit.

§ 3

Geologický výzkum

(1) Geologický výzkum zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se

a) zkoumá vznik a působení geologických procesů, které podmiňují geologickou stavbu území, jakož i tvorba a přeměny jejích složek (nerosty, horniny);

b) zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území a objasňují její zákonitosti; tato stavba se zobrazuje na mapách a řezech zkoumaného území;

c) řeší úkoly k upřesnění znalosti zákonitostí a prvků geologické stavby zkoumaného území, ke stanovení a kvantifikaci prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod a k jejich ochraně, k hodnocení horninových struktur z hlediska vhodnosti pro podzemní skladování plynů, kapalin a odpadů a k hodnocení geotechnických charakteristik území a geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(2) Geologický výzkum je samostatnou etapou geologických prací.

§ 4

Geologický průzkum

Geologický průzkum zahrnuje ložiskový průzkum včetně průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry1) a průzkumu starých důlních děl,2) hydrogeologický průzkum a inženýrskogeologický průzkum, při nichž se zjišťují a hodnotí i geologické činitele ovlivňující tvorbu a ochranu životního prostředí.3)

§ 5

Etapy ložiskového průzkumu

(1) Ložiskový průzkum 4)

a) při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů se člení na etapu vyhledávacího, předběžného, podrobného a těžebního průzkumu,

b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry 1) se člení na etapu vyhledávacího, předběžného a podrobného průzkumu,

c) při průzkumu starých důlních děl 2) se omezuje zpravidla na etapu vyhledávacího průzkumu.

(2) Etapa vyhledávacího ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

a) při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, zjistit je, ověřit jejich přibližný rozsah a splnit požadavky na zařazení zásob ložiska do kategorie C2; 5) je-li ložisko rozsáhlé, může být v kategorii C2 ověřena jen jeho část, přičemž se v ostatních částech ložiska zpřesňují prognózní zdroje nerostů,

b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry zjistit výskyt a pravděpodobný rozsah vhodných horninových struktur a podzemních prostorů, jakož i předpoklad jejich izolování od ostatního prostředí,

c) při průzkumu starých důlních děl zjistit a ověřit jejich výskyt, rozsah, možnost jejich vlivu na povrch a geologické podmínky pro jejich zajištění nebo likvidaci, pokud ohrožují celospolečenský zájem.

(3) Etapa předběžného ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

a) při průzkumu ložisek nerostů ověřit průmyslový význam ložiska s podrobností a v rozsahu potřebném pro získání podkladů k posouzení technické možnosti a hospodářské vhodnosti ložiska k uvažovanému využití; přitom se ověřují zásoby ložiska v množství potřebném k jeho uvažovanému využití, a to ve stanovené části v kategorii C1 a v ostatních částech v kategorii C2. U ložiska nerostů třetí skupiny 6) se upřesňují zásoby kategorie C2 v množství potřebném pro uvažované využití ložiska,

b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry ověřit geologické poměry vhodných horninových struktur a podzemních prostorů, jejich rozsah a podmínky jejich izolování od ostatního prostředí, a to s podrobností potřebnou pro získání podkladů k posouzení technické možnosti a hospodářské vhodnosti vybudování uvažovaného zařízení.

(4) Etapa podrobného ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

a) při průzkumu ložisek nerostů získat a ověřit údaje pro zpracování projektu výstavby dolu nebo lomu a pro otvírku, přípravu a dobývání ložiska; přitom musí být dosažen poměr kategorií bilančních zásob určený pro využití ložiska a musí být splněny zvláštní podmínky přípravy ložiska k využití, 7)

b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry získat a ověřit údaje pro zpracování projektu výstavby zařízení k uskladňování plynu, kapalin nebo odpadů, popřípadě průmyslového využívání tepelné energie zemské kůry včetně návrhu způsobu likvidace odpadní vody.

(5) Etapa těžebního ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se během dobývání ložiska upřesňují znalosti o množství a kvalitě zásob ložiska a o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání k převodu zásob nižších kategorií do vyšších nebo se objasňují zvláštnosti vývoje ložiska, popřípadě podmínky jeho racionálního využití.

§ 6

Etapy hydrogeologického průzkumu

(1) Hydrogeologický průzkum 8) se člení na etapu vyhledávacího, předběžného, podrobného a doplňkového průzkumu.

(2) Etapa vyhledávacího hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod a k ověření jejich využitelných zásob v kategorii C2 (příloha č. 3) s orientačním hodnocením jejich jakosti a ke zjištění zdrojů znečištění, popřípadě ke zjištění geologických podmínek pronikání škodlivin do podzemních vod.

(3) Etapa předběžného hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k ověření zdroje podzemní vody, k získání podkladů k posouzení jeho vhodnosti pro vodohospodářské, balneologické nebo jiné využití, k ověření jeho využitelných zásob v kategoriích C2 a C1 (příloha č. 3) a k řešení ochrany podzemních vod před jejich znečištěním včetně návrhu na předběžné stanovení ochranných pásem, popřípadě s posouzením možnosti vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod.

(4) Etapa podrobného hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k ověření využitelných zásob podzemních vod pro daný vodohospodářský, balneologický či jiný záměr, a to alespoň zčásti v kategoriích B a A (příloha č. 3). Soubor těchto prací musí poskytovat komplexní podklad pro zpracování projektu výstavby vodohospodářského díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu s návrhem technologie úpravy a režimu využívání zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod.

(5) Etapa doplňkového hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se při výstavbě, popřípadě provozu vodohospodářského (jímacího) díla upřesňují dosud získané poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů podzemní vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení poklesu jejich vydatnosti.

§ 7

Etapy inženýrskogeologického průzkumu

(1) Inženýrskogeologický průzkum 9) se člení na etapu orientačního, předběžného a podrobného průzkumu.

(2) Etapa orientačního inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných ke zjištění základních charakteristik geologických, inženýrskogeologických, geotechnických a hydrogeologických poměrů území a k zásadnímu posouzení možnosti a vhodnosti území k výstavbě nebo k jinému využití. Soubor těchto prací musí vyloučit území k výstavbě nevhodná a navrhnout pořadí vhodnosti stavenišť přicházejících v úvahu. U sesuvných území se zkoumají i příčiny vzniku jejich deformací a posuzuje se potřeba jejich stabilizace, popřípadě sanace.

(3) Etapa předběžného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací k objasnění inženýrskogeologických poměrů s podrobností a v rozsahu potřebném k získání podkladů pro určení staveniště k uvažované výstavbě a podmínek její realizace. U sesuvných území a objektů ohrožených sesuvem se zdůvodní potřeba jejich stabilizace a rámcově se stanoví postup jejich sanace.

(4) Etapa podrobného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, které z hlediska inženýrskogeologického stanoví podmínky výstavby nebo sanace sesuvného území a sesuvem ohrožených objektů s podrobností potřebnou pro zpracování projektu stavby nebo sanace.

§ 8

Komplexnost geologických prací

(1) Komplexnost geologických prací vyžaduje zahrnout do souboru geologických prací v časové vazbě metody a prostředky potřebné k úplnému, včasnému a hospodárnému řešení geologického úkolu a vyhodnotit v závěrečné zprávě veškeré získané geologické poznatky a výsledky.

(2) Při provádění a vyhodnocování geologických prací se dokumentují a hodnotí zjištěné geologické skutečnosti potřebné pro řešení geologického úkolu a litologické, petrologické, mineralogické, stratigrafické a tektonické poznatky významné pro geologickou stavbu zkoumaného území nebo z vědeckého hlediska. V nezbytném stupni musí být přitom zhodnoceny zjištěné výskyty ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, i když jejich vyhledávání a průzkum nebyly cílem geologických prací. Je-li cílem geologických prací vyhledat a prozkoumat ložisko nerostů, je třeba při jeho vyhodnocení uvést kromě sledovaného využití zjištěné nerostné suroviny i jiné možnosti jejího hospodárného využití a doložit je výsledky zkoušek.

(3) Jestliže se zjistí při provádění geologických prací vědecké nebo hospodářské poznatky přesahující cíl geologických prací sledovaný projektem a tyto poznatky vyžadují podrobnější ověření, oznámí to řešitelská organizace zadavateli geologických prací a Českému geologickému úřadu.

ČÁST TŘETÍ

Projektování geologických prací

§ 9

Projektová dokumentace geologických prací

(1) Projektová dokumentace geologických prací stanoví postup a podmínky pro odborné, racionální a bezpečné řešení geologického úkolu.

(2) Projektovou dokumentaci geologických prací tvoří projekt geologických prací (dále jen "projekt") s dokumentací technického řešení geologických prací (§ 18), a vyžaduje-li to rozsah a složitost geologického úkolu, též přípravná dokumentace geologických prací (dále jen "přípravná dokumentace").

(3) Projektová dokumentace geologických prací se omezuje na nezbytný rozsah odpovídající povaze a složitosti geologického úkolu a geologických prací potřebných k jeho řešení.

(4) Projektová dokumentace geologických prací musí být opatřena názvem zpracovatelské organizace, datem vyhotovení a podpisem zmocněného pracovníka.

§ 10 Zpracování projektové dokumentace geologických prací

(1) Při zpracování projektové dokumentace geologických prací musí její zpracovatel prostudovat výsledky již provedených výzkumů a průzkumů, zejména dokumentaci uchovávanou v Geofondu v Praze, zhodnotit stav geologických znalostí o území a o jeho přírodních poměrech a provést nezbytná terénní šetření. Byla-li zpracována přípravná dokumentace (§ 12), vychází zpracovatel projektu z jejích závěrů.

(2) Během zpracování projektu projednává jeho zpracovatel podle potřeby se zadavatelem návrh řešení geologického úkolu, popřípadě jeho variant.

§ 11

Zájmy chráněné zvláštními předpisy

(1) Zpracovatel projektu musí zjistit, zda se uvažované geologické práce, popřípadě využití jejich výsledků nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy 10) a volit takové řešení geologického úkolu, aby se postupovalo v souladu s předpisy na jejich ochranu. Přitom může být dohodnuto, že zjištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy zabezpečí zadavatel projektu a oznámí je jeho zpracovateli.

(2) Zjistí-li zpracovatel projektu zájmy chráněné zvláštními předpisy, které vylučují provedení geologických prací nebo budoucí využití jejich výsledků, přeruší práce na projektu a oznámí zjištěné skutečnosti jeho zadavateli. Jiné střety zájmů uvede v projektu s návrhem na jejich řešení.

§ 12

Přípravná dokumentace

(1) Přípravná dokumentace se zpracovává ve formě generálního řešení nebo přípravné studie. O jejím zpracování rozhoduje zadavatel geologických prací, který vymezuje její obsah a skladbu.

(2) Generální řešení

a) vymezuje geologický záměr v širších hospodářských a technických, popřípadě vědeckých souvislostech,

b) prokazuje účelnost, realizovatelnost a racionálnost geologického záměru,

c) podává přehled geologických a jiných prací s jejich zdůvodněním, propočet nákladů a návrh členění geologických prací podle etap a zdrojů jejich financování,

d) je podkladem pro koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů a plánů geologických prací,

e) poskytuje podklady ke spolupráci orgánů a organizací při realizaci geologického záměru.

(3) Přípravná studie

a) hodnotí nebo upřesňuje prognózní zdroje nerostů a podzemních vod, posuzuje jejich nadějnost a očekávaný hospodářský přínos,

b) navrhuje a zdůvodňuje optimální lokalitu ke geologickému průzkumu, a to i s ohledem na zájmy chráněné zvláštními předpisy, 10)

c) analyzuje a navrhuje metodické a technické postupy řešení geologického úkolu,

d) hodnotí hospodářský přínos uvažovaných geologických prací a připravuje podklady pro ekonomické zdůvodnění uvažovaných geologických prací (§ 17), nebo

e) připravuje podklady pro zpracování projektu technického řešení důlních děl a vrtů (§ 19 a 20); v tomto případě je možno zpracovat přípravnou studii i během provádění geologických prací.

§ 13

Projekt

(1) Projekt obsahuje vymezení geologického úkolu, způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení, rozpočet a ekonomické zdůvodnění geologických prací.

(2) Projekt obsahuje dále harmonogram geologických prací; může stanovit, že se práce uskuteční ve vymezených úsecích (fázích), přičemž pokračování geologických prací může být podmíněno dílčími výsledky. Může též stanovit postupné vyhodnocování výsledků geologických prací dílčími závěrečnými zprávami (§ 32 odst. 2).

§ 14

Vymezení geologického úkolu

Geologický úkol se v projektu vymezuje

a) názvem geologického úkolu, jeho číslem, označením etapy geologických prací, názvem a identifikačním číslem katastrálního území 11) a názvem a kódem okresu, 12) popřípadě jiným místopisným určením zkoumaného území nebo zkoumaného objektu,

b) cílem geologických prací uvádějícím okruh otázek, které je třeba řešit s ohledem na budoucí hospodářské, technické, popřípadě vědecké využití jejich výsledků,

c) odkazem na předcházející etapu geologických prací, pokud byla prováděna, a na související geologické úkoly.

§ 15

Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení

(1) Způsob řešení geologického úkolu obsahuje

a) výchozí údaje o území a o geologických činitelích podmiňujících řešení geologického úkolu; vztah k tvorbě a ochraně životního prostředí,

b) postup řešení a jeho zdůvodnění,

c) druh, specifikaci, počet a rozsah geologických prací včetně technologických a speciálních prací a zkoušek s časovou návazností jejich realizace,

d) kvalitativní podmínky provádění geologických prací a specifikaci kontrolních prací.

(2) Zabezpečení řešení geologického úkolu obsahuje

a) stanovení technologických postupů a technických parametrů projektovaných geologických prací včetně zabezpečení kvalitativních podmínek provádění geologických prací,

b) specifikaci technických prostředků k řešení geologického úkolu,

c) dokumentaci technického řešení geologických prací (§ 18), popřípadě zdůvodnění jejího dodatečného zpracování s jeho termínem,

d) řešení přípravy pracoviště, dopravy, přívodu vody a energie a dalších prací potřebných k provedení projektovaných prací,

e) určení místa a způsobu ukládání nerostné suroviny, vzorků, vrtné drtě, použitého vrtného výplachu a jiných hmot vzniklých při provádění geologických prací,

f) přehled prací prováděných poddodavatelsky s odkazem na projektové zabezpečení,

g) řešení likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních prací (§ 31),

h) opatření k zabezpečení zájmů chráněných zvláštními předpisy 10) a k omezení škod při provádění geologických prací a způsob jejich náhrady, 13)

i) opatření k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního a hygienického vybavení.

(3) Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se dokládají mapami, řezy a výkresy, jakož i doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a o součinnosti s jinými orgány a organizacemi.

(4) Jestliže rozsah geologických prací vyžaduje vybudování dočasného zařízení pracoviště, musí zabezpečení řešení geologického úkolu obsahovat

a) u movitých objektů a zařízení, např. maringotek, vrtných bud, obytných buněk údaje o jejich typu, počtu, umístění a napojení na rozvod energie a vody,

b) u nemovitých objektů a zařízení majících charakter stavby projekt podle zvláštních předpisů. 14)

§ 16

Rozpočet geologických prací

(1) Rozpočet geologických prací zahrnuje náklady na práce uvedené v projektu včetně odvodů za odnětí zemědělské půdy a náhrad za způsobené nevyhnutelné škody. 15) Do nákladů na práce uvedené v projektu, na které bude zpracována dokumentace technického řešení geologických prací dodatečně (§ 18 odst. 3), se zahrnuje i propočet nákladů na jejich realizaci.

(2) Součástí rozpočtu je rezerva na krytí nákladů, jež nemohly být předvídány v projektu, a to nejvýše 10 % rozpočtovaných nákladů s výjimkou důlních děl, u kterých je možno rezervu stanovit až do 30 % rozpočtovaných nákladů. Výšku rezervy navrhuje a zdůvodňuje projektující organizace. Souhlas s čerpáním rezervy dává zadavatel geologických prací.

(3) Rozpočet obsahuje náklady prací a výkonů zahrnutých do projektu včetně nákladů na jeho zpracování ve specifikaci podle ceníku, popřípadě jiného způsobu oceňování. Specifikované náklady se shrnují do celkových rozpočtových nákladů v členění na skupiny prací a výkonů, popřípadě na vymezené úseky (fáze).

§ 17

Ekonomické zdůvodnění geologických prací

(1) Ekonomické zdůvodnění geologických prací prokazuje hospodářskou nebo jinou potřebu řešení geologického úkolu a přínos řešení, doložený srovnáním očekávaného prospěchu s rozpočtovými náklady. Přichází-li v úvahu několik variant řešení geologického úkolu nebo je-li navrhováno jeho řešení metodicky neobvyklým způsobem, je třeba ekonomicky zdůvodnit i způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení.

(2) Při ekonomickém zdůvodnění se vychází z geologického úkolu; přihlíží se však i k celkovému geologickému záměru, zejména k potřebným geologickým pracím v následujících etapách geologického průzkumu, popřípadě k návazným investicím a k možnosti využít provedené práce po skončení geologického průzkumu k dalším účelům.

(3) Ekonomickým zdůvodněním je též

a) odvolání na schválenou přípravnou dokumentaci nebo na závěrečnou zprávu předcházející etapy geologických prací, pokud obsahuje ekonomické zdůvodnění následující etapy geologických prací,

b) odkaz na jmenovitý úkol celospolečenského národohospodářského významu,

c) odvolání na stanovené směrné ukazatele,

d) u hydrogeologického a inženýrskogeologického průzkumu odvolání na investiční záměr. 14)

§ 18

Dokumentace technického řešení geologických prací

(1) K provedení technicky náročných geologických prací zpracovává se jako součást projektu dokumentace jejich technického řešení, a to jako

a) projekt technického řešení důlních děl,

b) projekt technického řešení vrtů,

c) projekt technického řešení zajišťovacích a likvidačních prací.

(2) Za technicky náročné geologické práce se podle této vyhlášky považují

a) svislá důlní díla o hloubce větší než 40 m, vodorovná či úklonná důlní díla o délce větší než 100 m nebo i uvedená důlní díla kratší, jestliže z nich jsou ražena další důlní díla, jejichž délka spolu s uvedenými díly přesáhne 100 m;

b) vrty hloubené rotarovým vrtáním o projektované hloubce nad 3500 m a jádrovým vrtáním nad 1200 m, vrty, které je třeba zabezpečit proti možným erupcím a tlaku na ústí vrtu vyššímu než 0,1 MPa a vrty o průměru nad 1000 mm o hloubce nad 30 m;

c) zajišťovací a likvidační práce důlních děl a vrtů uvedených pod písmeny a) a b).

(3) Dokumentace technického řešení geologických prací se zpracovává současně s projektem geologických prací; je-li však její zpracování podmíněno dílčími výsledky provedených geologických prací, vyhotovuje se dodatečně a její zpracování zabezpečuje řešitelská organizace.

§ 19

Projekt technického řešení důlních děl

(1) Projekt technického řešení důlních děl

a) uvádí účel, druh, lokalizaci a rozsah děl a postup jejich realizace,

b) určuje technologii ražení důlních děl, jejich dispoziční a konstrukční uspořádání, výstroj a výztuž, odvodňování a větrání,

c) stanoví opatření na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního a hygienického vybavení a opatření k ochraně životního prostředí,

d) řeší přípravu pracoviště včetně výstavby povrchových objektů, jakož i zajišťovací a likvidační práce,

e) obsahuje mapy, řezy, výkresy a doklady.

(2) Součástí projektu technického řešení důlních děl je rozpočet, ekonomické zdůvodnění a harmonogram jeho realizace.

(3) Rozpočet se člení na

a) náklady na projektové práce s potřebnými průzkumy,

b) náklady na vlastní důlní díla,

c) vedlejší náklady spojené s dočasným provozem důlních děl pro účely geologického průzkumu, jakož i náklady na údržbu a likvidaci důlních děl a pracovišť,

d) ostatní náklady neuvedené pod písmeny a) až c),

e) rezerva s jejím zdůvodněním.

(4) Ekonomické zdůvodnění obsahuje komentář k rozpočtu důlních děl prokazující hospodárnost a efektivnost navrženého technického řešení ve vztahu k celkovému řešení geologického úkolu a k případnému využití důlních děl po skončení geologických prací.

(5) Harmonogram stanoví postup realizace důlních děl a souvisejících objektů v podzemí a na povrchu.

(6) Je-li důlní dílo součástí geologických prací při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska, 16) musí projekt jeho technického řešení splňovat i náležitosti podle zvláštních předpisů. 17)

§ 20

Projekt technického řešení vrtů

(1) Projekt technického řešení vrtů

a) uvádí účel, druh, lokalizaci a hloubku vrtu a předpokládaný geologický profil,

b) určuje parametry provedení vrtu, jeho konstrukci a technické prostředky k jeho provedení, technologii jeho hloubení, pažení, cementace a tamponáže, druh a způsob odběru vzorků, měření a zkoušky v průběhu hloubení vrtu a po jeho ukončení a opatření proti havariím a erupcím,

c) stanoví opatření na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního a hygienického vybavení a opatření k ochraně životního prostředí,

d) řeší přípravu pracoviště, montáž a demontáž vrtné soupravy, jakož i zajišťovací nebo likvidační práce,

e) obsahuje mapy, řezy, výkresy a doklady.

(2) Součástí projektu technického řešení vrtů je rozpočet s harmonogramem jeho realizace. Rozpočet se zpracovává podle § 16 této vyhlášky. Jsou-li rozpočtové náklady na uskutečnění vrtu vyšší než uvažoval propočet (§ 16 odst. 1), zpracovává se i ekonomické zdůvodnění.

§ 21

Projekt technického řešení zajišťovacích a likvidačních prací

(1) Projekt technického řešení zajišťovacích a likvidačních prací obsahuje práce, technické postupy včetně map, řezů, výkresů a dokladů a prostředky k zajištění nebo likvidaci důlních děl a vrtů uvedených v § 18 odst. 2 této vyhlášky, pokud již způsob jejich zajištění nebo likvidace neobsahuje projekt jejich technického řešení. Musí splňovat požadavky na zajištění a likvidaci technických prací podle § 31 této vyhlášky, a jde-li o zajištění a likvidaci báňských děl k vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska, též náležitosti podle zvláštních předpisů. 17) Jeho součástí je rozpočet zpracovaný podle § 16 této vyhlášky a harmonogram jeho realizace.

(2) Projekt technického řešení zajišťovacích a likvidačních prací musí obsahovat stanovisko orgánů a organizací, kterým přísluší ochrana zájmů chráněných zvláštními předpisy. 10)

§ 22

Zvláštní náležitosti projektové dokumentace některých geologických prací

(1) Při zpracování projektové dokumentace geologických prací, jejichž cílem je řešení úkolů geologického výzkumu zařazených do státního plánu rozvoje vědy a techniky, se postupuje s těmito odchylkami:

a) přípravnou studii nahrazuje technickoekonomická studie, jejímž cílem je stanovit podmínky a požadavky pro řešení nových úkolů, 18)

b) projekt musí splňovat náležitosti stanovené pro sestavení státního plánu rozvoje vědy a techniky a pro technickoekonomické zdůvodnění výzkumných prací (předběžný návrh úkolu),

c) rozpočet se zpracovává ve formě kalkulace nákladů, 19) přičemž při stanovení ceny a jejím zpřesňování se postupuje podle zvláštních předpisů, 20)

d) projekt a jeho změny se prověřují a schvalují podle předpisů o oponentním řízení. 18)

(2) Projekt geologického průzkumu obsahuje kromě náležitostí uvedených v § 13 až 17 a § 19 až 21 této vyhlášky

a) u ložiskového průzkumu

1. údaje o prognózních zdrojích a o ověřených zásobách nerostů na zkoumaném ložisku podle kategorií 5) s kondicemi, 21) podle nichž byly vyhodnoceny,

2. očekávané množství a kvalitu přírůstků zásob ložiska podle kategorií, ukazatele k vymezení ložiska a k výpočtu jeho zásob, zejména kondice;

b) u hydrogeologického průzkumu

1. údaje o prognózních zdrojích a o ověřených zásobách podzemních vod ve zkoumaném území podle kategorií (příloha č. 3),

2. očekávané množství a kvalitu zásob podzemních vod podle kategorií, pokud je cílem geologických prací ověření zásob podzemních vod.

§ 23

Schvalování projektové dokumentace geologických prací

(1) Přípravnou dokumentaci schvaluje její zadavatel.

(2) Projekt se schvaluje podle zvláštních předpisů. 22)

(3) Dokumentaci technického řešení geologických prací zpracovanou dodatečně po schválení projektu schvaluje řešitelská organizace, pokud si její schválení nevyhradí orgán, popřípadě organizace, z jejíchž prostředků jsou geologické práce hrazeny. Není-li dokumentace technického řešení geologických prací v souladu s metodickým a technickým postupem schváleným v projektu nebo jsou-li náklady na technické řešení vyšší než uvažoval propočet (§ 16 odst. 1), schvaluje dokumentaci technického řešení orgán, popřípadě organizace, která schválila projekt.

ČÁST ČTVRTÁ

Provádění geologických prací

§ 24

Zahájení geologických prací

(1) Geologické práce lze provádět jen na základě schváleného projektu. Výjimečně může řešitelská organizace zahájit geologické práce se souhlasem zadavatele před schválením projektu, jestliže

a) se jimi mají odvrátit nebo zmírnit účinky hrozící havárie a živelní pohromy nebo jsou-li nezbytné k odstranění jejich následků,

b) pozdějším zahájením geologických prací by mohly vzniknout škody na nemovitostech nebo jiné škody, kterým se takto zabrání.

(2) Zahájí-li se geologické práce výjimečně před schválením projektu, musí být projekt schválen nejpozději do tří měsíců ode dne jejich zahájení, jinak se musí práce zastavit.

(3) Řešitelská organizace je povinna před zahájením geologických prací

a) podat žádost o registraci geologických prací, 23) pokud jí podléhají,

b) projednat zásahy do práv chráněných zvláštními předpisy, 10) popřípadě získat souhlas orgánů, kterým přísluší jejich ochrana,

c) písemně uvědomit nejméně 14 dní předem vlastníka (správce, uživatele) o vstupu na jeho nemovitosti a o jejich užívání, 24)

d) získat povolení obvodního báňského úřadu k vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními díly stanovenými zvláštním předpisem; 16) získat povolení je třeba také pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl,

e) ohlásit obvodnímu báňskému úřadu geologické práce, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle zvláštních předpisů. 25)

§ 25

Podmínky provádění geologických prací

(1) Při provádění geologických prací řešitelská organizace

a) postupuje podle harmonogramu geologických prací, přičemž uskutečňuje nejprve práce a zkoušky, jejichž výsledky mohou být vodítkem pro následné geologické práce,

b) postupuje podle technických požadavků a technologických podmínek stanovených v projektu, podle technických norem, metodických předpisů pro geologické práce, jakož i podle předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

c) zabezpečuje, popřípadě vyhotovuje mapové podklady a zaměřuje podle zvláštních předpisů 26) geologické práce s přesností odpovídající účelu jejich použití.

(2) Při provádění geologických prací je organizace povinna postupovat tak, aby se co nejméně zasahovalo do práv a právem chráněných zájmů vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým je možno zabránit.

§ 26

Sledování a řízení geologických prací

(1) Řešitelská organizace je povinna při provádění geologických prací průběžně sledovat, zda jejich cíl je dosažitelný, zda projektované řešení geologického úkolu je v souladu se skutečnostmi zjištěnými geologickými pracemi a zda projektované metodické postupy a práce jsou při daných podmínkách vyhovující. Přitom řídí podle získaných poznatků prostřednictvím zodpovědného řešitele geologického úkolu geologické práce tak, aby řešení geologického úkolu bylo odborné, racionální a bezpečné.

(2) Zodpovědný řešitel geologického úkolu

a) zabezpečuje situování, popřípadě vytýčení geologických, zejména technických 27) prací v terénu,

b) sleduje a kontroluje správnost provádění geologických prací,

c) zabezpečuje geologickou dokumentaci,

d) koordinuje návaznost jednotlivých geologických prací,

e) přizpůsobuje řešení geologického úkolu a provádění geologických prací přírodním podmínkám a poznatkům získaným v průběhu prací, navrhuje změny projektu, popřípadě zastavení geologických prací, nelze-li dosáhnout jejich cíle,

f) spolupracuje se zadavatelem geologických prací, popřípadě i s budoucím uživatelem jejich výsledků.

(3) Ke sledování a kontrole průběhu geologických prací a k projednání potřebných opatření se uskutečňují kontrolní porady (kontrolní dny). Svolává je zadavatel geologických prací. Podnět k jejich svolání může dát i řešitelská organizace. Kontrolní porady se účastní pracovníci oprávnění za organizaci jednat. O jejích závěrech se vyhotovuje zápis.

§ 27

Geologická dokumentace

Organizace je povinna geologické práce při jejich provádění řádně a včas dokumentovat. Vedení, doplňování a uchovávání geologické dokumentace upravují zvláštní předpisy. 28)

§ 28

Provozní záznamy

(1) Na pracovišti technických prací se vedou formou denního hlášení, vrtného, báňského nebo stavebního deníku provozní záznamy. Do nich se zapisuje přítomnost osádky, doba práce, druh prováděných geologických prací, údaje o projektovaných a dosahovaných technických, výkonových a technologických parametrech, o kvalitativních výsledcích prací, např. výnosu jádra, odběry vzorků, zkoušky, měření, zvláštní geologické a jiné projevy jako výrony vody, plynu, tekutých písků a uhlovodíků, ztráta vrtného výplachu a výskyt kaveren. Dále se do nich zapisují nebo zakládají příkazy a opatření řídících, dozorčích a kontrolních orgánů, zejména příkazy týkající se usměrňování prací, provozu, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) Provozní záznamy musí být vedeny souběžně s prováděním geologických prací, aby byly průkazným dokladem o jejich průběhu a dosahovaných výsledcích a umožňovaly kontrolu.

(3) Provozní záznamy jsou součástí geologické dokumentace.

§ 29

Změna projektu

(1) Řešitelská organizace, popřípadě poddodavatel geologických prací jsou povinni navrhnout při provádění geologických prací změnu projektu, zjistí-li, že

a) k řešení geologického úkolu je třeba volit podle dílčích výsledků geologických prací jiný metodický nebo technický postup než stanovil projekt nebo provést větší rozsah geologických prací než bylo schváleno,

b) nelze dosáhnout cíl geologických prací sledovaný projektem, zvláště liší-li se geologické poměry a výsledky geologických prací podstatně od předpokladů uvažovaných v projektu.

(2) Změnu projektu schvaluje orgán, popřípadě organizace, které schválily projekt, pokud nepověřily schvalováním změn projektu jiný orgán nebo organizaci.

(3) Za podmínky, že se tím nepřekročí rozpočet, nepovažuje se za změnu projektu podle odstavce 1 jeho úprava

a) záměnou druhu prací, jestliže se tím nemění celkový metodický a technický postup řešení geologického úkolu,

b) zvýšením nebo snížením měrných jednotek, popřípadě počtu průzkumných děl stejného druhu geologických prací.

§ 30

Podávání návrhů a oznámení

(1) Řešitelská organizace při provádění geologických prací

a) podává Českému geologickému úřadu

1. návrh na vydání osvědčení o výhradním ložisku, 29)

2. návrh na vydání rozhodnutí o vhodnosti ložiska nevyhrazeného nerostu pro potřeby a rozvoj národního hospodářství, 30)

3. návrh na určení, vyznačení a uchování významných výzkumných a průzkumných děl, 31)

4. oznámení o zjištění starého důlního díla nebo jeho účincích na povrch, 32)

b) oznamuje Geofondu v Praze ve stanovených případech změnu registrovaných geologických prací, 33)

c) oznamuje Českému inspektorátu lázní a zřídel ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky zjištění zdroje termální nebo minerální vody, plynu a emanací, 34)

d) oznamuje Hydrometeorologickému ústavu v Praze zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 l.s-1 anebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artézské vody) s vydatností větší než 0,5 l.s-1, 35)

e) oznamuje Archeologickému ústavu ČSAV nebo nejbližšímu muzeu přímo nebo prostřednictvím místního národního výboru archeologický nález. 36)

(2) Zjistí-li organizace při provádění geologických prací zájmy chráněné zvláštními předpisy, 10) které jsou překážkou využití jejich výsledků nebo jejich využití vylučují, je povinna neprodleně oznámit tuto skutečnost zadavateli geologických prací.

§ 31

Zajištění a likvidace technických prací

(1) Technické práce, 27) které byly vyhodnoceny, splnily svůj účel a nelze jich dále využít, se musí zlikvidovat; předpokládá-li se jejich další využití, musí se zajistit.

(2) Zajištění nebo likvidace technických prací musí

a) zajistit bezpečnost povrchu, a to i z hlediska jejich možných pozdějších účinků na povrch,

b) zabezpečit, aby se nezmařily využitelné výsledky geologických prací, zejména zjištěné zásoby ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, podzemní prostory a horninové struktury vhodné pro podzemní skladování,

c) zamezit narušení režimu podzemních vod a plynových poměrů, volné unikání vody nebo plynu a vnikání povrchové vody do podzemních prostorů a vod,

d) řešit ochranu objektů a zájmů chráněných zvláštními předpisy, 10)

e) řešit konečnou úpravu odvalů, složišť, skládek použitého vrtného výplachu a vrtné drtě s případnou rekultivací pozemků.

(3) Zajištění a likvidace technických prací je součástí geologických prací a za jejich řádné provedení odpovídá organizace, která je uskutečnila. O zajištění a likvidaci se vyhotovuje protokol.

ČÁST PÁTÁ

Vyhodnocování geologických prací

§ 32

Výsledky geologických prací

(1) Řešitelská organizace je povinna výsledky geologických prací vyhodnotit v závěrečné zprávě, a to i v případě, že nebylo dosaženo jejich cíle nebo projektované geologické práce byly provedeny jen částečně. Výsledky geologických prací prováděných poddodavatelsky vyhodnocuje poddodavatel v rozsahu dohodnutém s řešitelskou organizací.

(2) Je-li výsledkem řešení geologického úkolu postupné zjištění, popřípadě ověření několika samostatně využitelných ložisek nerostů, zdrojů podzemních vod, nebo jestliže řešení obsahuje jiné samostatně využitelné části geologického úkolu, mohou být tyto dílčí výsledky postupně vyhodnocovány dílčími závěrečnými zprávami. Pro dílčí závěrečné zprávy platí přiměřeně ustanovení odstavce 1 a § 33 až 36 této vyhlášky.

§ 33

Závěrečná zpráva

(1) Závěrečná zpráva obsahuje, dokumentuje a zdůvodňuje výsledky geologických prací ve vztahu k jejich projektu včetně rozpočtu. Zpracovává se podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Její osnova, rozsah a přílohy se přizpůsobují cíli geologických prací, provedeným geologickým pracem, požadavkům jejich zadavatele a potřebám využití dosažených výsledků.

(2) Závěrečnou zprávu podepisuje statutární orgán řešitelské organizace nebo jím zmocněný pracovník, a to po případném posouzení oponentní radou zřízenou řešitelskou organizací jako její poradní orgán.

§ 34

Zvláštní náležitosti závěrečných zpráv některých geologických prací

(1) Závěrečné zprávy, jimiž se řeší úkoly geologického výzkumu zařazené do státního plánu rozvoje vědy a techniky, musí splňovat též náležitosti předepsané pro vyhodnocování výzkumných prací. 18)

(2) V závěrečných zprávách s výpočtem zásob výhradního ložiska se zásoby vyhodnocují a klasifikují podle zvláštních předpisů. 37) Závěrečná zpráva musí obsahovat pasport zásob výhradního ložiska, který obsahuje identifikační údaje o ložisku a jeho místopisné poloze, údaje o geologické prozkoumanosti s geologickou charakteristikou a popisem ložiska, o nerostné skladbě ložiska, o podmínkách a způsobu jeho ochrany a využívání, o výpočtech a stavu jeho zásob a o kondicích použitých k jejich vyhodnocení. Tiskopis pasportu vydává Český geologický úřad.

(3) V závěrečných zprávách s výpočtem zásob podzemních vod se zásoby vyhodnocují a klasifikují v kategoriích C2, C1, B a A podle podmínek pro klasifikaci zásob podzemních vod uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky a evidují se a bilančně vyhodnocují podle zvláštních předpisů. 38)

(4) V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod se prognózní zdroje nerostů vyhodnocují a klasifikují v kategoriích P1, P2 a P3 a prognózní zdroje podzemních vod v kategorii P podle podmínek uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky. Závěrečná zpráva musí obsahovat evidenční list prognózních zdrojů nerostů nebo podzemních vod, jejichž tiskopisy vydává Český geologický úřad.

§ 35

Lhůty vyhodnocení

Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta v hospodářské smlouvě o dodávce geologických prací, musí se závěrečná zpráva zpracovat do 3 měsíců po ukončení technických a laboratorních prací nebo režimních pozorování a měření podzemních vod.

§ 36

Prověřování a schvalování závěrečných zpráv

Při prověřování a schvalování závěrečných zpráv a při posuzování a schvalování výpočtů zásob výhradních ložisek, popřípadě při provádění státní expertizy jejich správnosti se postupuje podle zvláštních předpisů. 39)

ČÁST ŠESTÁ

Povolování geologických prací, odborná způsobilost k jejich výkonu a evidence oprávněných organizací

§ 37 – § 39zrušeno

§ 40

Evidence oprávněných organizací

(1) Český geologický úřad eviduje organizace oprávněné provádět geologické práce na základě hlášení podle odstavce 2 a udělených povolení, popřípadě rozhodnutí o odnětí povolení. 44) Není-li povolujícím orgánem Český geologický úřad, zašle mu orgán, který povolení udělil, popřípadě odňal, kopii svého rozhodnutí.

(2) Organizace, které mají ke dni účinnosti této vyhlášky v předmětu činnosti stanoveném ve zřizovací listině, ve statutu nebo stanovách, popřípadě jiném obdobném aktu provádění geologických prací, podají o tom do 30. června 1990 hlášení Českému geologickému úřadu na evidenčním listě potvrzeném ústředním orgánem, do jehož působnosti patří. Tato povinnost se nevztahuje na organizace nepodléhající evidenci Českého geologického úřadu. 45) Tiskopis evidenčního listu vydává Český geologický úřad.


ČÁST SEDMÁ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 41

(1) Ustanovení § 2 až 24, § 29 a § 37 až 40 této vyhlášky se nevztahují na geologické práce zaměřené na získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb; 14) ostatní ustanovení této vyhlášky se na ně vztahují přiměřeně.

(2) Geologické práce zaměřené na získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb jsou

a) doplňkové inženýrskogeologické práce prováděné při projektování, realizaci a provozu stavby k objasnění jednotlivých geologických nebo inženýrskogeologických otázek a k upřesnění dosud získaných údajů, popřípadě vlivu stavby na okolí,

b) práce k upřesnění znalostí o inženýrskogeologických poměrech území, kde byl dokončen inženýrskogeologický průzkum v nižší průzkumné etapě a zpracování projektu stavby vyžaduje dílčí doplňující údaje,

c) práce k upřesnění znalostí o inženýrskogeologických poměrech území s jednoduchými a známými geologickými poměry nebo prováděné pro jednoduché stavby 46) a stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché. 47)

§ 42

Při projektování a vyhodnocování geologických prací započatém před účinností této vyhlášky se postupuje do 31. prosince 1990 podle dosavadních předpisů. Organizace se mohou dohodnout, že i v těchto případech se bude postupovat podle ustanovení této vyhlášky.

§ 43

Zrušuje se § 2 až 9 a § 18 písm. a) vyhlášky ministerstvo financí, Státní plánovací komise a Ústředního geologického úřadu č. 9/1967 Sb., o projektování a financování geologických prací.

§ 44

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1989.


Předseda:

JUDr. Pravda v.r.


Příloha 1

Podmínky pro zařazování prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod do kategorií

1. Prognózní zdroje nerostů a podzemních vod jsou zdroje dosud nezjištěné a neověřené, jejichž existence se předpokládá na základě znalostí geologické stavby území se zřetelem k zákonitostem vzniku a tvorby ložisek nerostů, popřípadě k zákonitostem oběhu vody, tvorby podzemních vod a možnosti jejich akumulace. Množství prognózních zdrojů se udává na základě odborného odhadu v hranicích velkých regionů, pánví, ložiskových nebo hydrogeologických celků nebo v jejich částech. Prognózní zdroje nerostů se vyhodnocují a klasifikují v kategoriích P1, P2 a P3, prognózní zdroje podzemních vod v kategorii P.

2. Prognózní zdroje nerostů se odhadují do hloubek přístupných pro současné nebo výhledové dobývání podle současných ekonomických, báňskotechnických, technologických a jiných podmínek, popřípadě obecných kondic; přitom se však přihlíží i k možným změnám těchto podmínek v budoucnosti. Odhad se provádí v jednotkách hmotnosti nebo objemu s vymezením prognózní plochy.

3. Do kategorie P1 se zařazují prognózní zdroje nerostů předpokládané v pokračování již zjištěného ložiska za obrys zásob kategorie C2 nebo objevením nových ložiskových částí (těles). Podkladem pro tuto kategorii jsou výsledky geologického mapování, geofyzikálních, geochemických a jiných prací v prostoru možného výskytu prognózních zdrojů; geologická extrapolace údajů vychází ze zjištěné, popřípadě ověřené části ložiska. V odůvodněných případech se do této kategorie zařazují i plochy s ojedinělými technickými pracemi, které nesplňují náležitosti pro zařazení do zásob kategorie C2. Množství a kvalita prognózních zdrojů této kategorie se odhadne podle daného typu ložiska a jeho části se zjištěnými zásobami.

4. Do kategorie P2 se zařazují prognózní zdroje nerostů předpokládané v pánvích, revírech a geologických regionech, kde již byla zjištěna ložiska stejného formačního a genetického typu. Přitom se vychází z pozitivního hodnocení ložiskových indicií a anomálií zjištěných při geologickém mapování a geofyzikálních, geochemických a jiných pracích, jejichž perspektivnost je v nezbytném případě potvrzena vrtem nebo povrchovými výkopovými pracemi. Odhad prognózních zdrojů předpokládaných ložisek a představa o tvaru a rozměrech těles, jejich složení a kvalitě vycházejí z analogie se známými ložisky stejného typu.

5. Do kategorie P3 se zařazují prognózní zdroje nerostů předpokládané toliko na základě závěrů o možnosti vzniku ložisek uvažovaného typu s ohledem na příznivé stratigrafické, litologické, tektonické a paleogeografické předpoklady zjištěné v hodnocené oblasti při geologickém mapování a analýzou geofyzikálních a geochemických údajů. Množství a kvalita prognózních zdrojů se odhadne podle předpokládaných parametrů vývoje ložiska z analogie s podrobněji prozkoumanými oblastmi, kde byla zjištěna nebo ověřena ložiska stejného genetického typu. Prognózní zdroje nerostů v kategorii P3 se mohou vyjádřit jen prognózní plochou.

6. Prognózní zdroje podzemních vod se odhadují do hloubek, z nichž je možné čerpat podzemní vody současnou nebo výhledovou technikou. Přitom se odhadují i změny vydatnosti zdroje a jeho možné znečištění. Prognózní zdroje se odhadují v objemovém množství za jednotku času; klasifikují se v kategorii P na základě geologického mapování s vyhodnocením údajů získaných měřením hladin podzemních vod a jejich jakosti, jakož i hydrogeologických, hydraulických, hydrologických a hydrochemických podmínek a dostupných údajů o podzemních vodách a jejich odběru.

Příloha 2

Osnova závěrečné zprávy

A. Zpráva o řešení geologického úkolu

1. Geologický úkol a údaje o území

1.1 Název geologického úkolu, jeho číslo, údaje o etapě, název a identifikační číslo katastrálního území s názvem a kódem okresu, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území nebo objektu, doba řešení úkolu a datum vyhotovení závěrečné zprávy

1.2 Zadavatel geologických prací, řešitelská organizace, odpovědný řešitel geologického úkolu

1.3 Stručné údaje o projektu a jeho změnách (schvalující orgán nebo organizace, datum schválení, změny projektu)

1.4 Cíl geologických prací

1.5 Charakteristika zkoumaného území (geografická situace, morfologie, komunikace, části území chráněné zvláštními předpisy, další údaje o zkoumaném území důležité z hlediska sledovaného cíle geologických prací)

1.6 Dosavadní geologická prozkoumanost; výchozí podklady pro řešení geologického úkolu s jejich zhodnocením

2. Postup řešení geologického úkolu

2.1 Geologické mapování, geofyzikální a geochemické práce

2.2 Mineralogické, petrologické, paleontologické aj. práce

2.3 Způsob vzorkování, druhy a počet vzorků, chemické, technologické, fyzikálně mechanické, hydrogeologické a jiné rozbory a zkoušky, režimní a jiná měření

2.4 Výkopové práce

2.5 Vrtné práce, použité soupravy a technologie, výnos jádra, zkoušky a měření ve vrtech

2.6 Důlní díla, technologické údaje o jejich ražení (profily, výztuž, výstroj), větrání, doprava, odvodňování

2.7 Stavební, montážní a ostatní technické práce

2.8 Měřická zpráva

2.9 Způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě jejich další využití; opatření k zamezení škodlivého vlivu technických prací na životní prostředí

3. Výsledky prací uvedených v bodech 2.1 až 2.6 a jejich zhodnocení

4. Výsledky řešení geologického úkolu

4.1 Výsledky dosažené geologickými pracemi ve vztahu k jejich sledovanému cíli; je-li výsledkem řešení geologického úkolu zjištění a ověření zásob ložiska nerostů nebo zdroje podzemních vod, zpracuje se výpočet zásob podle písmene B1. nebo B2., a to s podrobností odpovídající příslušné etapě

4.2 Nové geologické poznatky včetně těch, které nesouvisí s cílem geologických prací, a to zejména z hlediska geologické stavby, tektoniky, metalogeneze, hydrogeologických a inženýrskogeologických poměrů

4.3 Odhad prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod

4.4 Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování

4.5 Ekonomický přínos řešení ve vztahu k ekonomickému zdůvodnění geologických prací v projektu

5. Závěry a doporučení

5.1 Využitelnost výsledků, návrh na další řešení související problematiky

5.2 Využití výsledků geologických prací z hlediska ochrany a tvorby životního prostředí a zájmů chráněných zvláštními předpisy; v závěrečné zprávě s výpočtem zásob ložiska nerostu nebo zdroje podzemní vody se tento bod nezpracovává

6. Uložení geologické dokumentace a zvláštních zpráv; návrh na skartaci

7. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů

B1. Výpočet zásob ložiska nerostu

1. Prostorová charakteristika ložiska

1.1 Začlenění ložiska do geologického regionu

1.2 Popis ložiska a jeho uložení (tvar, směr, úklon, mocnost, počet ložiskových těles, velikost, poloha v horninovém prostředí, jeho charakteristika)

1.3 Vnitřní stavba ložiska (tektonika, rozmístění technologických typů nerostné suroviny včetně úseků hluchých a neodpovídajících ukazatelům kondic, jejich vzájemné prostorové vztahy)

1.4 Doprovodné nerostné suroviny

2. Jakostní a technologická charakteristika ložiska

2.1 Vymezení druhu nerostné suroviny a jejích technologických typů

2.2 Jakostní charakteristika nerostné suroviny, jejích technologických typů a doprovodných surovin, jejich chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky

2.3 Proměnlivost kvality nerostné suroviny, jejích technologických typů a doprovodných surovin, jejich chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky

2.4 Proměnlivost kvality nerostné suroviny, její vliv na vymezení bilančních a nebilančních částí ložiska

3. Hydrogeologická charakteristika

3.1 Hydrogeologická charakteristika území, hydrochemické a plynové poměry

3.2 Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových vod

3.3 Řešení vzájemného vztahu zvodnění ložiska k nadloží a podloží a k jeho okolí

3.4 Chemické složení vod, možné zdroje znečištění

3.5 Výpočet možných přítoků vod při otevření ložiska a jeho dobývání, oblast hydraulického vlivu odvodnění

3.6 Hydrogeologická klasifikace ložiska

4. Způsob zpracování a výsledky výpočtu zásob

4.1 Metodika výpočtu a její zdůvodnění; algoritmy použité ve výpočtu, variantní výpočty zásob

4.2 Stanovení základních parametrů použitých ve výpočtu ve vztahu ke kondicím a jiným podmínkám vyhodnocení; průkaz jejich spolehlivosti (výsledky kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení)

4.3 Zásady geometrizace, rozblokování, extrapolace a zařazování zásob do kategorií; zařazení ložiska do skupiny ložisek, jeho zdůvodnění

4.4 Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových složek a škodlivin a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob

4.5 Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích; výpočty užitkových složek a škodlivin

4.6 Celkové výsledky výpočtu v tabulkách uspořádaných podle předpisů pro klasifikaci zásob, popřípadě výpočet zásob doprovodných surovin a skrývky

4.7 Případný odhad prognózních zdrojů nerostů

4.8 Údaje o předcházejících výpočtech zásob a jejich srovnání s novým výpočtem

5. Podmínky využití zásob a vztah k životnímu prostředí

5.1 Podmínky dobývání výhradního ložiska; hodnotí se zejména vliv geologických a báňskotechnických (hydrogeologických, inženýrskogeologických aj.) faktorů

5.2 Vyznačení prostorů vhodných pro umístění objektů a zařízení na povrchu a pro ukládání odvalů

5.3 Vztah dobývání ložiska k životnímu prostředí, střety zájmů ovlivňující využití ložiska, jejich možné řešení; návaznost na územní plán

6. Návrh na optimální využití ložiska, jeho hospodářský význam

B2. Výpočet zásob zdroje podzemních vod

1. Prostorová charakteristika zdroje podzemních vod

1.1 Začlenění zdroje do hydrogeologických poměrů širší oblasti

1.2 Hydrogeologická funkce litostratigrafických jednotek

2. Současné využívání zdroje podzemních vod

3. Podklady a údaje pro výpočet zásob zdroje podzemních vod

3.1 Výchozí údaje klimatologické, hydrologické a hydrogeologické s jejich zhodnocením, hydrologická bilance

3.2 Provedená měření a zkoušky, odběry vzorků a způsob jejich zhodnocení

3.3 Vyhodnocení režimního pozorování podzemních vod

4. Hydrogeologie zájmové oblasti

4.1 Hydrofyzikální vlastnosti hornin, filtrační parametry, funkce tektonických pásem a krasových jevů

4.2 Reprezentativní hodnoty základních geologických a hydrogeologických údajů

4.3 Režim podzemních vod; migrační parametry horninového prostředí

4.4 Hydrochemický režim a bakteriologicko-biologický stav podzemních vod

4.5 Hydrogeologické zhodnocení oblasti z hlediska potřeb výpočtu zásob zdroje podzemních vod

5. Výpočet zásob zdroje podzemních vod se zhodnocením jejich jakosti

5.1 Metodika výpočtu, její zdůvodnění, výpočtová schemata, zdůvodnění okrajových podmínek

5.2 Vlastní výpočet dokumentovaný vstupními údaji a klasifikace zásob

5.3 Vyhodnocení jakosti vody a jejích genetických typů ve struktuře, vlivy možného znečištění; návrh na úpravu podzemní vody

5.4 Případný odhad prognózních zdrojů podzemních vod

6. Podmínky ochrany a využívání zdroje podzemních vod a vztah k životnímu prostředí

6.1 Ochrana množství a jakosti zdroje, ve vyšších etapách hydrogeologického průzkumu i návrh ochranných pásem zdroje a návrh ochrany využívaných jímacích zařízení s vyznačením možných zdrojů znečištění

6.2 Návrh na zřízení pozorovacích objektů ke sledování vlivů znečištění

6.3 Vztah využívání zdrojů k podmínkám životního prostředí, střety zájmů ovlivňující využití zdroje a jejich možné řešení; návaznost na územní plán

7. Návrh na optimální využití a ochranu zdroje podzemních vod, jeho hospodářský význam

C. Přílohy závěrečné zprávy

1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou orientaci a určení místa geologických prací

2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu

3. Geologické mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů a dalších dokumentačních bodů užitých k řešení geologického úkolu, účelové a speciální mapy a řezy, např. geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické, hydrochemické a inženýrskogeologické mapy a řezy litostratigrafických jednotek, hydroizohyps, mocností kolektorů, izolačních horizontů

4. Mapy a řezy bloků zásob a jiné řezy dokumentující výpočet zásob ložisek nerostů nebo zdroje podzemních vod s vyznačením ochranných pásem a bezpečnostních pilířů

5. Mapy s vyznačením prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod

6. Kondice a jiné podmínky vyhodnocení a využití výsledků

7. U výpočtů zásob návrh na jejich schválení s charakteristikou ložiska nerostu nebo zdroje podzemních vod a pasport zásob ložiska nerostu

8. Souhrnná geologická dokumentace vrtů a báňských děl, přehledy a grafy měření a čerpacích zkoušek, údaje získané rozbory vzorků a jiné údaje dokumentující výsledky geologických prací s jejich souborným hodnocením

9. Speciální zprávy (mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické, chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a zpracování nerostné suroviny s atesty) podávající v ucelené formě výsledky řešení speciální problematiky

10. Souřadnice vrtů a ústí důlních děl, vybraných studní a pramenů, měrných míst na tocích a jiné měřické údaje

11. Mapy chráněných ložiskových území a ochranných pásem podzemních vod, popřípadě mapy se zakreslením jejich navrhované hranice

12. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy

13. Exemplář závěrečné zprávy, který se odevzdává Geofondu, obsahuje dále evidenční a záznamové listy geologického úkolu, vrtů, hydrogeologických prací, geochemických prací, sesuvných území apod. potřebné pro zpracování přehledu geologické prozkoumanosti.

Příloha 3

Podmínky pro klasifikaci zásob podzemních vod1)

A. Členění zásob podzemních vod

1. Zásoby podzemních vod jsou zjištěné a ověřené množství podzemních vod v zemských dutinách a zvodněných zemských vrstvách.2)

2. Zásoby podzemních vod se člení na tyto složky:

2.1 přírodní zdroje, které jsou přírodní dynamickou složkou podzemních vod vyjádřenou v objemových jednotkách za jednotku času,

2.2 přírodní zásoby, které jsou přírodní statickou složkou podzemních vod vyjádřenou v objemových jednotkách,

2.3 indukované zdroje (doplňkové zdroje), které jsou přírodní dynamickou složkou podzemních vod přitékající do jímací oblasti v důsledku umělého zásahu; vyjadřují se v objemových jednotkách za jednotku času.

3. Využitelné zásoby podzemních vod je ta část celkových zásob podzemních vod, kterou lze z horninového prostředí technickými prostředky zachytit, odebrat a využít; vyčleňuje se z nich současný odběr.

4. Zásoby podzemních vod podle svých složek se zařazují podle stupně ověření a znalosti do kategorií C2, C1, B a A.

5. Využitelné zásoby podzemních vod kategorií C1, B a A se člení na zásoby, které nevyžadují před použitím úpravu jakosti, a na zásoby, které tuto úpravu vyžadují.

6. K bilančnímu vyhodnocení zásob podzemních vod zahrnují výpočty celkové zásoby podzemních vod v daném hydrogeologickém celku bez ohledu na výjimky vyplývající ze zákona č. 138/1973 Sb.

B. Všeobecné zásady klasifikace zásob podzemních vod

1. Zásoby podzemních vod se vyhodnocují

1.1 pro hydrogeologický celek nebo

1.2 pro část hydrogeologického celku.

2. Hydrogeologický celek je území s podobnými hydrogeologickými znaky režimu podzemních vod podle ČSN 73 6511 Názvosloví v hydrogeologii (I-35) vymezené zpravidla rozvodnicemi podzemních vod, popřípadě geologickými hranicemi. Hydrogeologický celek může být totožný s hydrogeologickým rajónem3) nebo tvoří jeho část, popřípadě může zahrnout i více rajónů.

3. Ve výpočtech zásob podzemních vod v dílčí části hydrogeologického celku ve vyšších kategoriích než bylo schváleno pro hydrogeologický celek se vyjádří vztah zásob hodnocené části k zásobám hydrogeologického celku.

4. Časová zabezpečenost tvorby zásob podzemních vod hydrogeologického celku v kategorii C2, C1, B, A bude posouzena jejich začleněním do zjištěných přírodních zdrojů. Množství využitelných zásob jako podíl přírodních zdrojů stanovených na základě příslušných n-letých pozorování se posuzuje údajem o jejich zabezpečenosti, tj. jejich přiřazením k dlouhodobým klimatickým a hydrologickým hodnotám. Zabezpečenost tvorby zásob podzemních vod v části hydrogeologického celku se při zařazování do kategorie posuzuje individuálně s ohledem na specifika hydrogeologických podmínek.

C. Klasifikace zásob podzemních vod hydrogeologického celku

1. Zásoby kategorie C2

Do kategorie C2 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů o geologických, hydrogeologických, hydraulických, hydrologických a hydrochemických podmínkách a o jakosti zásob podzemních vod doplněných kontrolními údaji v dané oblasti (měření hladin, jakost vod apod.) a v nutných případech omezeným počtem vrtů, popřípadě jiných technických prací. Na základě zpracování nebo vyhodnocení těchto materiálů se dokumentuje znalost následujících údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:

1.1 orientační výpočet přírodních zdrojů a kvalifikovaný odhad využitelných zásob podzemních vod s použitím hydrologických metod, přičemž potřebná režimní pozorování postačují zpravidla po dobu 1 roku,

1.2 orientační ocenění jakosti podzemních, povrchových a srážkových vod,

1.3 stanovení nebo upřesnění hranic hydrogeologického celku,

1.4 stanovení perspektivních oblastí pro vodohospodářské využití podzemních vod (jímání, obohacování, ochrana),

1.5 upozornění na případné střety zájmů mající vliv na zásoby podzemních vod a jejich jakost,

1.6 rámcový návrh ochrany zásob podzemních vod pro dané hydrogeologické poměry s přihlédnutím k existujícím zdrojům znečištění podzemních vod,

1.7 přehled a rámcové vyhodnocení současných odběrů podzemních vod,

1.8 vztah nově získaných poznatků k hydrogeologické rajonizaci z hlediska rozsahu rajónu a z hlediska množství zásob podzemních vod.

2. Zásoby kategorie C1

Do kategorie C1 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů a geologických prací. Na základě jejich zpracování a vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:

2.1 výpočet přírodních zdrojů a využitelných zásob podzemních vod nejméně dvěma nezávislými početními metodami, a to hydrologickými, přičemž délka režimního pozorování je zpravidla 2 roky, a hydraulickými (hydrodynamickými),

2.2 možnosti využití přírodních zásob a indukovaných zdrojů s označením nejvhodnějších míst pro jímání, obohacování a ochranu podzemních vod,

2.3 jakost podzemních vod s podrobností umožňující řešit otázky jejich jímání v hydrogeologickém celku,

2.4 hlavní zákonitosti změn hydrogeologických poměrů (hydraulické, hydrochemické aj.) a rámcová prognóza jejich vývoje,

2.5 optimální způsob vodohospodářského využití zásob podzemních vod a jejich jakosti ve zkoumaném hydrogeologickém celku s prognózními výpočty, pokud jde o velikost a jakost zásob podzemních vod,

2.6 návrh oblastí vhodných pro průzkum zásob podzemních vod do vyšších kategorií,

2.7 upozornění na případné střety zájmů mající vliv na zásoby podzemních vod a jejich jakost a návrh jejich řešení,

2.8 návrh ochrany zásob podzemních vod a jejich jakosti, doporučení případné revize ochrany stávajících jímacích zařízení a posouzení vlivu znečištění podzemních vod,

2.9 přehled současných odběrů podzemních vod s analýzou důsledků na zásoby podzemních vod hydrogeologického celku,

2.10 posouzení platné hydrogeologické rajonizace z hlediska rozsahu rajónu a množství zásob podzemních vod s případným návrhem úpravy rajonizace.

3. Zásoby kategorie B

Do kategorie B se zařazují zásoby podzemních vod vypočítané na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů a geologických prací. Na základě jejich zpracování a vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:

3.1 výpočet zásob podzemních vod hydraulickými a hydrologickými metodami. Hydraulickými metodami se výpočet provede pro stávající i předpokládané počáteční a okrajové podmínky a filtrační parametry. Orientačně jsou vypočteny změny velikosti zásob podzemních vod a jejich jakosti a porovnány s výsledky režimních pozorování. Hydrologickými metodami jsou zásoby podzemních vod vypočteny na základě vyhodnocení režimních pozorování, a to ve vztahu k extrémním a průměrným hodnotám. Délka režimního pozorování je nejméně 2 roky, přičemž se důsledně využívá výsledků dosavadních pozorování hydrometeorologických jevů,

3.2 návrh ochrany podzemních vod před ohrožením jejich množství a jakosti a analýza možných důsledků využití podzemních vod v hydrogeologických celcích i v jejich částech,

3.3 návrh optimálního způsobu využití a podmínek odběru podzemní vody s rámcovým ekonomickým zhodnocením,

3.4 výpočet využitelných zásob podzemních vod s jejich členěním na dotaci z přírodních zdrojů, přírodních zásob a podle možnosti i indukovaných zdrojů s použitím minimálně dvou nezávislých metod,

3.5 posouzení vlivu zdrojů znečištění na jakost podzemních vod a předpoklad vlivu znečištění na vypočtené zásoby podzemních vod,

3.6 přehled současných odběrů podzemních vod s prognózou jejich vývoje v dané oblasti, návrh řešení střetů zájmů majících vliv na zásoby podzemních vod a jejich jakost,

3.7 návrh technologie úpravy podzemních vod,

3.8 vztah nově získaných poznatků k platné hydrogeologické rajonizaci z hlediska rozsahu rajónu a množství zásob podzemních vod s případným návrhem úpravy rajonizace.

4. Zásoby kategorie A

Do kategorie A se zařazují zásoby podzemních vod, které jsou ověřeny poloprovozním čerpáním s dlouhodobým režimním pozorováním a mají ověřenu technologii úpravy. Na základě jejich vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:

4.1 vymezení podrobně zdůvodněných ochranných pásem nebo jejich upřesnění. V případě realizace aktivních způsobů ochrany jímaných podzemních vod před ohrožením jejich množství a jakosti je třeba prokázat účinnost této ochrany,

4.2 prognózní výpočet změn množství a jakosti podzemních vod na dobu životnosti jímacích zařízení,

4.3 vypracování havarijních plánů pro případ narušení zásob podzemních vod a jejich jakosti,

4.4 rámcová ekonomická úvaha o podmínkách odběru podzemních vod a ochraně jejich množství a jakosti,

4.5 stanovení hranic dosahu vlivu setrvalého odběru využitelných zásob podzemních vod.

D. Klasifikace zásob podzemních vod lokálního charakteru v části hydrogeologického celku

1. Zásoby podzemních vod lokálního charakteru části hydrogeologického celku se vyhodnocují pro jedno nebo více jímacích zařízení, které se mohou vzájemně hydraulicky ovlivňovat, při součtu jejich vydatnosti nad 30 l.s-1. Ve výpočtu je nutno posoudit zabezpečenost zásob podzemních vod a jejich jakosti, vztah těchto zásob k hydrogeologickému celku či jeho části a ke stávajícím odběrům.

2. Zásoby kategorie C2

Do kategorie C2 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě vyhodnocení archívních informací o daném území nebo jímacím zařízení. Maximální využitelné množství podzemní vody a její jakost se stanoví analogií, přičemž je orientačně posouzen dosah vlivu jímání.

3. Zásoby kategorie C1

Do kategorie C1 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě archívních informací o daném území a na základě výsledků krátkodobé čerpací zkoušky na novém jímacím zařízení, které umožňují vyhodnocení filtračních parametrů. Je vymezena oblast vlivu jímání a posouzena jakost podzemní vody.

4. Zásoby kategorie B

Do kategorie B se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě vyhodnocení hydrogeologických údajů o daném území, přičemž je provedena dlouhodobá čerpací zkouška umožňující získat podklady pro stanovení technologie jímání vody, ochrany jímacího zařízení a pro zabezpečení stálosti zásob podzemních vod a jejich jakosti.

5. Zásoby kategorie A

Do kategorie A se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě vyhodnocení hydrogeologických údajů o daném území, přičemž poloprovozní čerpání umožňuje jednoznačně posoudit režim odběru a účinnost ochranných opatření k zajištění množství a jakosti podzemních vod.

Poznámky pod čarou

1) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

2) § 35 horního zákona .

3) § 2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.

4) § 2 odst. 1 písm. b) a e) zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

5) § 5 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertize jejich výpočtů.

6) § 9 odst. 3 a § 10 odst. 3 vyhlášky Českého geologického úřadu č. 85/1988 Sb., o postupu při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství a o oznamování výskytu ložiska vyhrazeného nerostu, jeho odměňování a úhradě nákladů.

7) § 11 a 12 vyhlášky č. 85/1988 Sb.

8) § 2 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

9) § 2 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

10) Např. zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb. ), vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, a horní zákon.

11) § 3 vyhlášky Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.

12) Čl. 1 výnosu Federálního statistického úřadu č. j. 1793/78-032-918 z 9. 6. 1978, kterým se upravuje číselné označování krajů a okresů v ČSSR (reg. v částce 25/1978 Sb.).

13) § 14 odst. 1 a § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

14) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

15) § 14 odst. 1 a § 16 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

16) § 5 písm. a) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.

17) Příloha č. 1 a 2 vyhlášky č. 104/1988 Sb.

18) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.).

19) Oborový kalkulační vzorec výzkumných a vývojových prací a pokyny k němu vydaný federálním ministerstvem financí 20.5.1982 č.j. XV/1-9100/1982 (reg. v částce 10/1983 Sb.).

20) § 38 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách.
Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-6/88 z 21.3.1988 o cenách sjednávaných dohodou (reg. v částce 10/1988 Sb.).

21) § 1 a 2 nařízení vlády ČSSR č. 80/1988 Sb.

22) § 6 odst. 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.
Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.).

23) Vyhláška Českého geologického úřadu č. 8/1989 Sb., o registraci geologických prací, o odevzdávání a zpřístupňování jejich výsledků, o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru.

24) § 14 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

25) § 10 vyhlášky č. 104/1988 Sb.

26) Např. § 7 zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii, výnos Českého báňského úřadu o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech č. 1/1987 Ú.v. ČSR, výnos Českého báňského úřadu o důlně měřické dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí č. 2/1987 Ú.v. ČSR, důlně měřický předpis Českého báňského úřadu č.j. 700/1972 pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.), důlně měřický předpis Českého báňského úřadu č.j. 3700/1974 pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek ropy a zemního plynu (reg. v částce 6/1976 Sb.), ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek, ČSN 73 0415 Geodetické body.

27) Výkopové práce, vrty, důlní díla a s nimi související práce, stavební a montážní práce uskutečňované jako součást geologických prací.

28) Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu č.j. 1000/1962 o vedení a doplňování geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.).
ČSN 73 0090 Geologický průzkum pro stavební účely.

29) § 6 horního zákona
§ 3 vyhlášky č. 85/1988 Sb.

30) § 7 horního zákona
§ 5 vyhlášky č. 85/1988 Sb.

31) § 15 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

32) § 35 horního zákona . § 10 vyhlášky č. 8/1989 Sb.

33) § 5 odst. 1 vyhlášky č. 8/1989 Sb.

34) § 31 vyhlášky č. 26/1972 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35) § 1 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.

36) § 23 zákona ČNR č. 20/1987 Sb.

37) § 4 až 7 nařízení vlády ČSSR č. 80/1988 Sb.

38) Směrnice ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 7/1977 Ú.v. ČSR o evidenci a bilančním vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod.

39) § 11 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.
§ 14 horního zákona
§ 10 nařízení vlády ČSSR č. 80/1988 Sb.
Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.).

40) § 3 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

41) § 3 odst. 2 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

42) Např. komplexní řešení geologických úkolů ložiskového, hydrogeologického nebo inženýrskogeologického průzkumu, výkon určitého druhu geologických prací, jako jsou vrtné, geofyzikální, geochemické a hydrogeologické práce, projektování geologických prací, jejich sledování a řízení, geologická dokumentace, geologické mapování, zpracování závěrečných zpráv.

43) § 67 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku.
Předpisy vydané podle § 142a zákoníku práce.

44) § 3 odst. 3 a § 21 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

45) § 3 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 5 zákona ČNR č. 62/1988 Sb.

46) § 2 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu.

47) § 4 odst. 6 vyhlášky č. 5/1987 Sb.

1) Tyto podmínky jsou v souladu se zásadami pro klasifikaci zásob podzemních vod vydanými podle usnesení vlády č. 249/1967 pro projednávání a schvalování jejich zásob v Komisi pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin předsedou komise v součinnosti s ministrem lesního a vodního hospodářství ČSR a ministrem lesního a vodního hospodářství SSR.

2) § 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

3) Rozdělení České socialistické republiky na hydrologické rajóny obsahuje směrný vodohospodářský plán ČSR.

Přesunout nahoru