Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 88/1988 Sb.Zákon o státním podniku

Částka 17/1988
Platnost od 14.06.1988
Účinnost od 01.07.1988
Zrušeno k 01.05.1990 (111/1990 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

88

ZÁKON

ze dne 14. června 1988

o státním podniku

Strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje Československé socialistické republiky sledující výrazný vzestup životní úrovně lidu vyžaduje důsledně uskutečňovat přestavbu hospodářského mechanismu, směřující k intenzifikaci a zvýšení efektivnosti socialistické ekonomiky, prohlubovat socialistickou demokracii a zvyšovat účast lidu na řízení a správě společnosti.

Základním článkem národního hospodářství jsou státní podniky a družstva, které mají rozhodující úlohu při rozvíjení ekonomického potenciálu společnosti a dosažení hlavního cíle společenské výroby v socialismu, kterým je co nejplnější uspokojování hmotných a duchovních potřeb všeho lidu.

Státní podnik plní své hospodářské a sociální úkoly v souladu s politikou Komunistické strany Československa, vedoucí a usměrňující síly socialistické společnosti a státu. Organizace Komunistické strany Československa působící ve státním podniku jsou politickým jádrem pracovního kolektivu, sjednocují úsilí vedení státního podniku, orgánů socialistické samosprávy, společenských organizací sdružených v Národní frontě a všech pracujících k uspokojování celospolečenských potřeb. Uplatňují právo stranické kontroly vůči vedení státního podniku a orgánům socialistické samosprávy a zabezpečují uskutečňování kádrové politiky Komunistické strany Československa, formování účasti pracujících na řízení a rozvoj socialistické samosprávy pracovního kolektivu.

Společenské organizace sdružené v Národní frontě působí ve státním podniku v souladu se svými stanovami, aktivně se podílejí na rozvoji tvůrčí iniciativy pracujících a na zvyšování jejich odpovědnosti za výsledky hospodářské a sociální činnosti státního podniku.

Významnou úlohu při rozvoji státního podniku má Revoluční odborové hnutí, které se podílí na organizování účasti pracujících na řízení a rozvoji výroby a na zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek pracovního kolektivu, hájí jejich práva, oprávněné zájmy a potřeby.

Při zabezpečování zájmů mladé generace a ve výchově mladých členů pracovního kolektivu má ve státním podniku důležité poslání Socialistický svaz mládeže.

Veškerá činnost státního podniku je řízena podle zásady demokratického centralismu. Základním nástrojem řízení státního podniku státem je pětiletý státní plán hospodářského a sociálního rozvoje.

V zájmu vytvoření všestranných podmínek pro plnění těchto úkolů a dosažení vytyčených cílů se usneslo Federální shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:


Část I

Úvodní ustanovení

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je upravit postavení, právní poměry a zásady činnosti státního podniku (dále jen "podnik") jako základního článku národního hospodářství.

§ 2

Podnik, jeho společenské poslání a pracovní kolektiv

(1) Podnik je socialistickou organizací, jejímž hlavním společenským posláním je svou podnikatelskou činností účelně a hospodárně uspokojovat potřeby socialistické společnosti; v souladu s tímto posláním podnik zabezpečuje svůj hospodářský rozvoj a v závislosti na výsledcích hospodaření sociální rozvoj svého pracovního kolektivu.

(2) Podnik je socialistickým výrobcem zboží (výrobky, práce, služby); svou činnost provozuje samostatně na základě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen "státní plán"), úplného chozrasčotu a socialistické samosprávy.

(3) Pracovní kolektiv podniku tvoří pracovníci, kteří v něm konají práce v pracovním poměru, s výjimkou vedlejšího pracovního poměru. 1)

Část II

Postavení a řízení podniku

§ 3

Stát a podnik

(1) Socialistický stát vytváří v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou funkcí především obecně závaznými právními předpisy podmínky pro podnikatelskou činnost podniku; přitom zejména:

a) stanoví dlouhodobé ekonomické normativy, jmenovité úkoly celospolečenského národohospodářského významu a limity omezených zdrojů;

b) určuje finanční a měnové nástroje k usměrňování činnosti podniku, zejména odvody, daně, dotace, pravidla finančního hospodaření a podmínky úvěrování;

c) stanoví pravidla rozdělení vytvořených zdrojů mezi společnost a podniky a základní proporce jejich užití na spotřebu a rozvoj v podniku;

d) stanoví ceny nebo pravidla pro jejich tvorbu a změny;

e) stanoví zásady mzdové politiky a pravidla mzdové regulace;

f) stanoví pravidla pro provádění zahraničně hospodářské činnosti;

g) přijímá protimonopolní opatření a stanoví pravidla hospodářské soutěže;

h) rozhoduje o vzniku a zániku podniku.

(2) Činnost a územní působnost podniku lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem .

§ 4

Právní postavení podniku

(1) Podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Podnik neodpovídá za závazky státu nebo jiných subjektů. Stát neodpovídá za závazky podniku , pokud zákon nestanoví jinak. 2)

(3) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se podnik může domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem. 3)

(4) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti podniku způsobil tomuto podniku majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon. 3)

(5) Způsobil-li podnik svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému podniku nebo subjektu, je povinen ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

§ 5

Vnitřní organizace podniku

(1) Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku.

(2) Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis.

(3) Člení-li se podnik na vnitřní organizační jednotky, může organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis stanovit rozsah, v němž vnitřní organizační jednotka vystupuje v právních vztazích jménem podniku; právní úkony činí její vedoucí, popřípadě další pracovníci, určení organizačním řádem, popřípadě jiným vnitropodnikovým organizačním předpisem.

§ 6

Majetkové postavení podniku

(1) Podnik hospodaří s majetkem v socialistickém celospolečenském vlastnictví, který tvoří věci a majetková práva včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti (národní majetek), jenž je vlastnictvím všeho lidu, a který mu byl svěřen při jeho založení; dále podnik hospodaří s věcmi a majetkovými právy včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti, kterých nabyl v průběhu svého podnikání a které s e tak staly součástí majetku v socialistickém celospolečenském vlastnictví (národního majetku).

(2) Podnik má právo a povinnost tento majetek v socialistickém celospolečenském vlastnictví držet, užívat jej, nakládat s ním, chránit jej a rozmnožovat v zájmu dosahování co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti. Majetek může být podniku odňat pouze v případech stanovených zákonem, a to v zásadě za úplatu.

(3) Peněžním vyjádřením majetku v socialistickém celospolečenském vlastnictví, se kterým podnik trvale provozuje svou podnikatelskou činnost, je jmění. Podnik je povinen rozmnožovat toto jmění, které nesmí být odňato svému účelu s výjimkou zvláštních režimů hospodaření podle tohoto zákona.

Finanční postavení podniku

§ 7

Podnik je přímým subjektem vztahů ke státnímu rozpočtu (státní rozpočet federace nebo státní rozpočet příslušné republiky), státním fondům a rozpočtům národních výborů .

§ 8

Samofinancování

(1) Podnik hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své podnikatelské činnosti, jakož i z dalších zdrojů.

(2) Ze svého zisku hradí podnik přednostně odvody a daně státu.

(3) Zisk zbylý po provedení odvodů a daní (dále jen "použitelný zisk") využívá podnik samostatně, přitom provádí přednostně příděly do fondů, které je povinen vytvářet. Použitelný zisk nelze podniku odejmout s výjimkou zvláštního režimu hospodaření podle § 15, kdy je podniku uložen útlumový program.

(4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají podniku v plné výši a podnik je využívá ve své pravomoci samostatně; to neplatí, je-li podniku uložen útlumový program.

§ 9

Státní plán

(1) Základním nástrojem centrálního řízení podniku státem je pětiletý státní plán, který je základem uskutečňování hospodářské politiky Komunistické strany Československa a socialistického státu. Cíle a úkoly státního plánu se uplatňují vůči podniku v zásadě ekonomickými prostředky.

(2) Podnik je přímým adresátem výstupů státního plánu, jimiž jsou zejména normativy, jmenovité úkoly (včetně závazných státních zakázek), limity a dotace.

(3) Normativy, jmenovité úkoly a limity jsou pro podnik závazné.

§ 10

Činnost podniku a socialistická zákonnost

(1) Podnik uskutečňuje svou činnost v souladu s principem socialistické zákonnosti.

(2) Podnik rozvíjí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných mu socialistickým právním řádem, úspěšně naplňoval své poslání. V souvislosti s tím bere na sebe přiměřené hospodářské riziko.

(3) Podnik nesmí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské; zejména nesmí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.

§ 11

Socialistická samospráva pracovního kolektivu a účast

pracujících na rozvoji a řízení podniku

(1) Pracující se podílejí na rozhodování zásadních otázek hospodářské a sociální činnosti podniku prostřednictvím socialistické samosprávy pracovního kolektivu (dále jen "socialistická samospráva").

(2) Účast pracujících na rozvoji a řízení podniku se dále uskutečňuje prostřednictvím společenských organizací, sdružených v Národní frontě a působících v podniku, zejména Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže.

§ 12

Spolupráce podniku s národními výbory a volební programy

Národní fronty

(1) Podnik je povinen spolupracovat ve své hospodářské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory a podílet se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti je povinen dodržovat rozhodnutí národních výborů, vydaná v souladu s jejich pravomocí. Příslušné národní výbory se vyjadřují rovněž k rozvoji podniku a k zásadním změnám předmětu jeho činnosti (podnikání).

(2) Podnik se podílí na vypracování a provádění volebních programů Národní fronty.

Část III

Zakladatel podniku, vznik a zánik podniku

Hlava první

Zakladatel podniku

§ 13

Zakladatel

(1) Zakladatelem podniku je ústřední orgán státní správy nebo národní výbor.

(2) Zakladatel vykonává vůči podniku funkci orgánu hospodářského řízení pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a v tomto postavení kontroluje hospodářskou a sociální činnost podniku.

§ 14

Práva a povinnosti zakladatele

(1) Zakladatel navrhuje zpravidla na základě konkursního řízení kandidáty na funkci ředitele; může podat návrh na odvolání ředitele.

(2) V případě, že podnik svým hospodařením ohrožuje nebo neoprávněně snižuje své jmění nebo není schopen plnit své odvodové nebo daňové povinnosti nebo není schopen vytvářet povinné podnikové fondy ve stanoveném rozsahu nebo vykazuje-li hospodářskou ztrátu po dobu delší jednoho roku, je zakladatel postupně povinen:

a) uplatnit v podniku konsolidační režim podle konsolidačního programu na přesně stanovenou dobu a sledovat jeho plnění;

b) ustavit na dobu nejvýše tří let přímou správu;

c) rozhodnout o sloučení nebo splynutí podniků nebo rozhodnout o rozdělení nebo zrušení podniku, jestliže opatření uvedená pod písmeny a) a b) nevedla k odstranění příčin, pro něž byla přijata.

(3) Zakladatel může rozhodnout o sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku rovněž:

a) na základě programu strukturálních změn národního hospodářství (rozvoje nebo útlumu odvětví nebo oboru), schváleného příslušnou vládou;

b) na návrh podniku, popřípadě podniků, o jejichž sloučení, splynutí nebo rozdělení se jedná.

(4) Zakladatel může z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a) podnik též zrušit.

(5) Zakladatel může rozhodnout o uložení útlumového programu (§ 15) v podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a).

(6) Zakladatel je povinen před rozhodnutím o sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení podniku přihlédnout k návrhům a stanoviskům podniku a projednat tato opatření s příslušným národním výborem a orgánem Revolučního odborového hnutí.

(7) Zakladatel potvrzuje roční účetní závěrku podniku a splnění závazných výstupů státního plánu.

Zvláštní režimy hospodaření

§ 15

Útlumový program

(1) Útlumový program je soubor hospodářských, technických, organizačních, kádrových, sociálních a dalších opatření směřujících v daném podniku k utlumení výrobní nebo jiné hospodářské činnosti v určeném odvětví nebo oboru.

(2) Útlumový program uložený zakladatelem je podnik povinen řádně a ve vymezené době splnit.

§ 16

Konsolidační program

(1) Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních, kádrových, sociálních a dalších opatření směřujících k obnovení schopností podniku plnit stanovené hospodářské funkce.

(2) Konsolidační program uložený zakladatelem je podnik povinen řádně a ve vymezené době splnit.

§ 17

Přímá správa

(1) Přímá správa podniku spočívá v přechodu řízení podniku z dosavadních řídících orgánů na správce ustanoveného zakladatelem. Při výkonu přímé správy je správce podřízen zakladateli.

(2) Ustavení přímé správy a ustanovení správce se zapisuje do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podává zakladatel. Působnost dosavadních řídících orgánů podniku přechází na správce dnem zápisu; tímto dnem zaniká funkce ředitele, zanikají orgány socialistické samosprávy a určení zástupce, popřípadě zástupců ředitele podniku (§ 26 odst. 3).

(3) Správce jedná jménem podniku ve všech jeho věcech a odpovídá za výkon své funkce zakladateli, kterému podává čtvrtletní a roční zprávy.

(4) Před skončením přímé správy předloží správce zakladateli závěrečnou zprávu o výsledcích přímé správy. Na jejím základě podá zakladatel návrh na výmaz přímé správy podniku z podnikového rejstříku nebo rozhodne o zrušení podniku.

(5) Po skončení přímé správy, nedojde-li k zániku podniku, zabezpečí zakladatel do 90 dnů ustanovení řídících orgánů podniku (§ 25). Do dne nástupu zvoleného ředitele do funkce vykonává funkci ředitele dosavadní správce.

Hlava druhá

Vznik a zánik podniku

§ 18

Vznik podniku

(1) Podnik vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.

(2) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. Zakladatel je povinen k návrhu na zápis podniku do podnikového rejstříku připojit:

a) zakládací listinu,

b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem činnosti (podnikání), pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.

(3) Zakladatel je povinen projednat vznik podniku s příslušným národním výborem. Je-li zakladatelem podniku federální ústřední orgán státní správy, projedná vznik podniku i s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.

(4) Druh, organizační formu a velikost podniku volí zakladatel diferencovaně s ohledem na poslání podniku; přitom účelně využívá a propojuje prvky kombinátních, koncernových, oborových i územních a dalších principů organizování tak, aby vytvořil co nejširší prostor pro socialistickou podnikavost.

§ 19

Zakládací listina

(1) Zakládací listinu podniku vydává zakladatel.

(2) Zakládací listina musí obsahovat:

a) označení zakladatele;

b) název, sídlo podniku a jeho identifikační číslo; 4) název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací;

c) vymezení základního předmětu činnosti (podnikání), popřípadě v jeho rámci vymezení povinného předmětu činnosti (podnikání);

d) určení jmění podniku při jeho založení, popřípadě ustanovení o přechodu práv a závazků na podnik;

e) vymezení doby, na kterou je podnik zakládán, popřípadě vymezení úkolu, ke kterému je zakládán.

§ 20

Zakladatelská iniciativa podniku

(1) Zjistí-li podnik nebo jeho vnitřní organizační jednotka, že k efektivnímu zabezpečování některých hospodářských činností by bylo vhodné založit další podnik, může takový návrh předložit příslušnému zakladateli.

(2) Zakladatel je povinen bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 6 měsíců, posoudit návrh na založení dalšího podniku ve všech politických, ekonomických a sociálních souvislostech a své rozhodnutí sdělit navrhovateli.

§ 21

Rozdělení, sloučení a splynutí podniku

(1) K rozdělení, sloučení nebo splynutí podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele (zakladatelů) dnem zápisu do podnikového rejstříku. Při zápisu těchto změn postupuje zakladatel (zakladatelé) přiměřeně podle § 18 odst. 2.

(2) Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí v rozsahu určeném zakladatelem na nově vzniklé, popřípadě přejímající podniky.

(3) Slučovaný podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na přejímající podnik.

(4) Při splynutí podniků dosavadní podniky zanikají a jejich majetek a závazky přecházejí na nově vzniklý podnik.

§ 22

Zánik podniku

(1) Podnik zaniká:

a) rozdělením, sloučením, splynutím, zrušením bez likvidace;

b) likvidací zrušeného podniku;

c) uplynutím doby, na kterou byl založen, nebo splněním úkolu, ke kterému byl založen.

(2) Zánik podniku nastává na základě skutečností uvedených v odstavci 1 dnem výmazu podniku z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku podává zakladatel, popřípadě likvidátor.

(3) Při zániku podniku uplynutím doby, na kterou byl založen, splněním úkolu, ke kterému byl založen, nebo při jeho zrušení bez likvidace učiní zakladatel opatření o veškerém jeho majetku a závazcích. Neučiní-li tak, provede se likvidace podniku podle zvláštních předpisů. 5)

(4) Zakladatel je povinen projednat zánik podniku s příslušným národním výborem. Rozhoduje-li o zániku podniku zakladatel, který je federálním ústředním orgánem státní správy, projedná zánik podniku i s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.

(5) K zániku podniku podle ustanovení odstavce 1 písm. a) ab) se vyjadřuje příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

§ 23

Oznamovací povinnost

(1) Podnik, na který přešel majetek a závazky zaniklého podniku, je povinen neprodleně vyrozumět podniky a jiné subjekty, které jsou zánikem podniku dotčeny, o zániku podniku a o přechodu jeho majetku a závazků.

(2) Zanikne-li podnik uplynutím doby, na kterou byl založen, splněním úkolu, ke kterému byl založen, nebo zrušením bez likvidace, má oznamovací povinnost zakladatel; při likvidaci podniku má tuto povinnost likvidátor.

§ 24

Dohoda zakladatelů

(1) Týká-li se sloučení nebo splynutí podniků několika zakladatelů, rozhodují tito zakladatelé ve vzájemné dohodě.

(2) Při rozhodování o splynutí podniků se zakladatelé dohodnou, který z nich bude vůči nově vzniklému podniku vykonávat funkci zakladatele.

Část IV

Řídící orgány podniku a socialistická samospráva

§ 25

Řídící orgány podniku

(1) V čele podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí), který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakladateli a pracovnímu kolektivu.

(2) Ředitel jako statutární orgán podniku jedná jménem podniku ve všech jeho věcech.

(3) Orgány socialistické samosprávy, kterými jsou shromáždění pracovního kolektivu podniku, popřípadě shromáždění delegátů pracovního kolektivu podniku (dále jen "shromáždění") a rada pracovního kolektivu podniku (dále jen "rada"), se podílejí na řízení v rozsahu působnosti stanovené tímto zákonem.

Ředitel

§ 26

(1) Ředitel rozhoduje ve věcech podniku samostatně, pokud jeho rozhodnutí není podmíněno schválením příslušného orgánu socialistické samosprávy nebo souhlasem příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí.

(2) Ředitel je povinen zúčastnit se jednání orgánů socialistické samosprávy podniku.

(3) Ředitel určuje po projednání v radě z řad pracovníků podniku svého zástupce, který jej v době nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho práv a povinností. Určí-li více zástupců, stanoví jejich pořadí.

(4) Ředitel a jeho zástupce (zástupci) se zapisují do podnikového rejstříku. Návrh na zápis a výmaz ředitele podává zakladatel, návrh na zápis a výmaz zástupce (zástupců) podává ředitel.

§ 27

(1) Ředitele podniku volí shromáždění tajným hlasováním. 6) Návrh na volbu ředitele na pětileté funkční období předkládá shromáždění zakladatel po projednání v radě.

(2) Kandidáty na funkci ředitele vybírá zakladatel z uchazečů, kteří mají politické, odborné a morální předpoklady pro tuto funkci, zpravidla na základě jím vypsaného konkursu.

(3) Dnem nástupu ředitele do funkce je den jeho zvolení, pokud shromáždění nestanovilo den pozdější. Na základě výsledků voleb ustanovuje ředitele do funkce zakladatel.

(4) Ředitele podniku odvolává v průběhu jeho funkčního období shromáždění tajným hlasováním na návrh zakladatele nebo rady.

(5) Po uplynutí funkčního období do nástupu nového ředitele vykonává funkci ředitele dosavadní ředitel.

(6) Volba nového ředitele se koná do 90 dnů od skončení výkonu funkce dosavadního ředitele.

Orgány socialistické samosprávy a její vnitřní organizace

§ 28

(1) Orgány socialistické samosprávy podniku jsou shromáždění a rada.

(2) Na základě rozhodnutí shromáždění mohou být na návrh rady a po projednání s ředitelem svolávána shromáždění, popřípadě shromáždění delegátů pracovních kolektivů vnitřních organizačních jednotek podniku (závody, provozy, dílny a podobně). Tato shromáždění volí podle potřeby své rady.

(3) Shromáždění, popřípadě shromáždění delegátů a rady pracovních kolektivů vnitřních organizačních jednotek podniku mají v rámci příslušné jednotky působnost stanovenou shromážděním. Ustanovení § 30 a 31 platí přiměřeně i pro rady pracovních kolektivů vnitřních organizačních jednotek.

§ 29

Shromáždění

(1) Shromáždění

a) volí ředitele podniku a rozhoduje o návrhu na jeho odvolání;

b) volí a odvolává členy rady a určuje počet jejích členů;

c) schvaluje na návrh ředitele

1. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje podniku a jeho změny,

2. roční účetní závěrku a způsob rozdělení použitelného zisku podniku,

3. návrh na sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku;

d) schvaluje na návrh rady

1. organizaci socialistické samosprávy uvnitř podniku a působnost orgánů socialistické samosprávy vnitřních organizačních jednotek,

2. volební řád pro volby ředitele a rady,

3. volební a jednací řád shromáždění;

e) rozhoduje o věcech předložených mu ředitelem podle § 34 odst. 3; v tomto případě shromáždění rozhodnutí rady buď potvrdí anebo zruší a návrh ředitele schválí;

f) projednává

1. dlouhodobé koncepce a z nich vycházející dlouhodobé programy ekonomického a sociálního rozvoje podniku,

2. zprávy o činnosti rady za období mezi zasedáními shromáždění.

(2) Shromáždění svolává rada podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Rada je povinna svolat shromáždění vždy, požádá-li o to ředitel, zakladatel nebo alespoň jedna třetina členů pracovního kolektivu prostřednictvím příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí.

(3) Usnesení shromáždění je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina všech jeho členů, popřípadě delegátů pracovního kolektivu.

§ 30

Rada a její působnost

(1) Rada je kolektivním výkonným orgánem socialistické samosprávy, který nese spoluodpovědnost za hospodářskou a sociální činnost podniku.

(2) Rada

a) schvaluje na návrh ředitele

1. roční prováděcí plány hospodářského a sociálního rozvoje podniku a jejich změny,

2. zásady vnitropodnikového řízení a vnitřní organizaci podniku (§ 5 odst. 2);

b) má právo předkládat zakladateli návrhy kandidátů na funkci ředitele;

c) předkládá shromáždění

1. návrh na odvolání ředitele,

2. návrh na vnitřní organizaci socialistické samosprávy a na působnost socialistické samosprávy vnitřních organizačních jednotek,

3. návrh volebního řádu pro volby ředitele a rady a návrh volebního a jednacího řádu shromáždění;

d) svolává shromáždění, připravuje jeho jednání a projednává materiály předkládané shromáždění, kontroluje plnění usnesení shromáždění a podává mu o tom zprávy;

e) projednává účast podniku ve sdružení;

f) volí ze svých členů tajným hlasováním předsedu a místopředsedu rady;

g) schvaluje svůj jednací řád.

(3) Rada odpovídá za svoji činnost shromáždění a podává mu zprávy o své činnosti.

§ 31

Funkční období a složení rady

(1) Členové rady jsou voleni z řad pracovního kolektivu podniku.

(2) Radu volí shromáždění tajným hlasováním na dobu pěti let, pokud shromáždění nestanoví dobu kratší.

(3) Členem rady nemůže být ředitel a jeho zástupce (zástupci).

(4) Při volbě nové rady musí být provedena obměna alespoň jedné třetiny počtu jejích členů.

(5) Funkce člena rady je funkcí dobrovolnou.

§ 32

Jednání a rozhodování rady

(1) Usnesení rady je přijato, jestliže pro jeho přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech jejích členů.

(2) Způsob jednání rady upravuje její jednací řád.

§ 33

Účast zakladatele na jednání shromáždění a rady

(1) Představitel zakladatele má právo zúčastnit se jednání shromáždění a rady.

(2) Usnesení rady, týkající se dodávek pro zajištění obrany nebo bezpečnosti státu, plnění závazků z mezinárodních smluv, dodávek pro zabezpečení zdraví lidu, jakož i dodávek zajišťujících ochranu životního prostředí, nelze přijmout, nesouhlasí-li představitel zakladatele.

§ 34

Závaznost usnesení

(1) Usnesení shromáždění a rady jsou závazná pro všechny členy pracovního kolektivu.

(2) Usnesení shromáždění vnitropodnikových útvarů a jejich rad jsou závazná pro příslušné pracovní kolektivy.

(3) Nesouhlasí-li ředitel s rozhodnutím rady, které se týká ročního plánu hospodářského a sociálního rozvoje podniku a jeho změn, zásad vnitropodnikového řízení nebo vnitřní organizace podniku, předloží věc k rozhodnutí shromáždění, které o ní musí rozhodnout do 30 dnů; do této doby nelze věc vykonat.

(4) Nesouhlasí-li ředitel s rozhodnutím shromáždění, které se týká ročního plánu hospodářského a sociálního rozvoje podniku a jeho změn, a dále s rozhodnutím shromáždění, které se týká pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje podniku a jeho změn, roční účetní závěrky a způsobu rozdělení použitelného zisku a návrhu na rozdělení, sloučení nebo splynutí podniku, předloží věc do 15 dnů ke konečnému rozhodnutí zakladateli.

(5) O otázkách předložených ředitelem zakladateli rozhoduje zakladatel bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 30 dnů; do této doby nelze věc vykonat. Přitom se řídí hlediskem celospolečenských zájmů a přihlíží rovněž k zájmům pracovního kolektivu podniku.

§ 35

Další vedoucí pracovníci podniku

(1) Ředitel jmenuje a odvolává po projednání v radě své náměstky, a pokud nerozhodne shromáždění podle odstavce 2, i vedoucí jemu přímo podřízených vnitřních organizačních jednotek.

(2) Shromáždění může rozhodnout, že vedoucí vnitřních organizačních jednotek podniku jsou voleni a odvoláváni shromážděním, popřípadě shromážděním delegátů pracovního kolektivu příslušné vnitřní organizační jednotky tajným hlasováním. Návrh kandidátů na funkci vedoucího vnitřní organizační jednotky předkládá tomuto shromáždění vedoucí pracovník přímo nadřízený volené funkci po projednání v radě pracovního kolektivu této vnitřní organizační jednotky.

(3) Voleného vedoucího vnitřní organizační jednotky odvolává v průběhu jeho funkčního období shromáždění, popřípadě shromáždění delegátů této organizační jednotky tajným hlasováním na návrh přímo nadřízeného vedoucího pracovníka nebo rady pracovního kolektivu této organizační jednotky.

(4) Nejsou-li vedoucí vnitřních organizačních jednotek podniku zvoleni podle odstavců 2 a 3, rozhoduje o obsazení funkcí vedoucích vnitřních organizačních jednotek podniku ředitel, popřípadě vedoucí pracovník příslušný podle vnitřních organizačních předpisů podniku.

Část V

Hospodářská a sociální činnost podniku

Hlava první

Hospodářská činnost podniku

§ 36

Plány hospodářského a sociálního rozvoje

(1) Podnik je povinen sestavovat pětiletý a roční plán hospodářského a sociálního rozvoje jako základní nástroj řízení své činnosti.

(2) Plán hospodářského a sociálního rozvoje podniku musí zabezpečovat závazné výstupy státního plánu a uzavřené hospodářské smlouvy. Dále zajišťuje rozvoj podniku a vychází z objednávek, průzkumu trhu a z vlastních záměrů podniku.

(3) Při tvorbě a plnění svých plánů hospodářského a sociálního rozvoje musí podnik zejména efektivně využívat veškeré použitelné zdroje a kapacity, především zdroje vědeckotechnického pokroku, uplatňovat progresivní normy spotřeby práce, surovin, materiálů, energie a paliv a trvale usilovat o snižování vlastních nákladů, zvyšování produktivity práce a růst použitelného zisku.

(4) Podnik sestavuje své plány hospodářského a sociálního rozvoje za široké účasti pracovního kolektivu, který se aktivně podílí na tvorbě, plnění a kontrole těchto plánů.

§ 37

Hospodářské smlouvy

(1) Hospodářské smlouvy jsou základem hospodářských vztahů mezi podniky navzájem a mezi podniky a dalšími subjekty, zabezpečují plnění úkolů, vyplývajících z plánů hospodářského a sociálního rozvoje podniku a změn v poptávce na vnitřním a zahraničním trhu; současně jsou jedním ze závazných podkladů pro tvorbu plánů hospodářského a sociálního rozvoje podniku.

(2) Hospodářské smlouvy jsou pro podnik závazné a podnik je povinen je dodržovat. Jejich plnění se promítá do konečných hospodářských výsledků a ovlivňuje tvorbu podnikových fondů a odměňování pracovního kolektivu. Za neplnění hospodářských smluv nese podnik plnou majetkovou odpovědnost.

§ 38

Vědeckotechnický pokrok

(1) Zavádění vědeckotechnických poznatků do hospodářské činnosti a trvalé zvyšování technickoekonomické úrovně a jakosti zboží je základním předpokladem toho, aby podnik uspokojoval vzrůstající potřeby socialistické společnosti.

(2) K zabezpečování vědeckotechnického pokroku buduje podnik podle potřeby svá vlastní výzkumná, vývojová, konstrukčně projekční a obdobná pracoviště a spolupracuje s pracovišti akademií věd, výzkumnými ústavy, vysokými školami a jinými výzkumnými pracovišti a s orgány a pobočkami Československé vědeckotechnické společnosti.

(3) Podnik je povinen soustavně uskutečňovat technickou modernizaci a rekonstrukci svých výrobních, technologických, technických a jiných zařízení a likvidovat zastaralé technologie a technická zařízení.

§ 39

Nákup a prodej

(1) Podnik ve spolupráci s jinými podniky a dalšími subjekty zabezpečuje materiálově a technicky své výrobní a jiné potřeby tak, aby plynule uskutečňoval svoji hospodářskou a sociální činnost a aby hospodárně a účelně nakládal se svými zdroji. K tomu účelu podnik samostatně organizuje svůj nákup a sám si volí své nákupní cesty se zřetelem na nutnost racionálního oběhu výrobků, surovin a materiálů v národním hospodářství.

(2) Podnik prodává zboží a poskytuje služby; tím získává prostředky pro plnění svých povinností, pro zabezpečování svého dalšího efektivního rozvoje a pro uspokojování potřeb svého pracovního kolektivu. Samostatně volí nejvhodnější způsoby a organizaci prodeje zboží.

(3) V případech stanovených zákonem zabezpečuje podnik svůj nákup a prodej v souladu s opatřeními příslušných státních orgánů.

Finanční hospodaření a ceny

§ 40

Fondy podniku

(1) Podnik vytváří tyto fondy:

a) fond rozvoje, určený zejména k financování vědeckotechnického rozvoje, investic včetně modernizace a rekonstrukce a přírůstků zásob,

b) rezervní fond, určený ke krytí ztrát a rizik a financování výkyvů hospodaření podniku,

c) fond kulturních a sociálních potřeb, určený zejména k zabezpečování potřeb sociálního rozvoje pracovního kolektivu podniku,

d) fond odměn, určený k osobní hmotné zainteresovanosti na výsledcích hospodářské činnosti podniku.

(2) Podnik si může vytvářet ze svého použitelného zisku další fondy podle svého uvážení.

(3) Podnik vytváří majetkové fondy a v případech stanovených zvláštními předpisy i účelové fondy, tvořené z nákladů, popřípadě z dalších zdrojů.

(4) Prostředky fondů vytvořené podnikem mu nelze odejmout; podnik o jejich použití rozhoduje samostatně. Zůstatky jednotlivých fondů lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

§ 41

Úvěr

(1) Podnik aktivně používá úvěru pro svoji hospodářskou a sociální činnost.

(2) Podnik je odpovědný za hospodárné a účelné využití úvěru a za jeho návratnost v dohodnuté lhůtě. Úvěr lze používat pouze k účelu, k němuž byl poskytnut.

§ 42

Dotace a subvence

(1) Podnik je povinen hospodárně využívat dotace a subvence k účelu, k němuž byly poskytnuty.

(2) Pokud nejsou dotace nebo subvence obsaženy ve výstupech státního plánu, rozhoduje o jejich poskytnutí příslušný státní orgán podle pravidel stanovených vládou Československé socialistické republiky nebo vládami republik.

§ 43

Ceny

(1) Podnik prodává zboží a poskytuje služby za ceny stanovené státními orgány, popřípadě pověřenými organizacemi. V případech a za podmínek stanovených státními orgány má podnik právo používat smluvní ceny, sjednané dohodou s odběratelem (spotřebitelem).

(2) Při tvorbě a změnách cen je podnik povinen zajišťovat nebo navrhovat ceny ekonomicky odůvodněné z hlediska vývoje společensky nutných nákladů, respektujících vliv zapojení do mezinárodní dělby práce a užitné vlastnosti zboží, jakož i podmínky realizace zboží na trhu.

(3) Podnik je povinen dodržovat pravidla státního řízení cen. Prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů, pokud je podnik neprodleně nevrátí poškozenému odběrateli, odvede do státního rozpočtu. Za porušení cenové kázně je podnik postihován podle obecně závazných právních předpisů.

Zahraničně hospodářská činnost

§ 44

(1) Podnik využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.

(2) Podnik může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

§ 45

(1) Podnik má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává podnik podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací.

(2) Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti podniku, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů, poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.

(3) Prostředky devizového fondu vytvořené podnikem mu nelze odejmout; podnik o jeho použití rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

Tvorba a ochrana životního prostředí a racionální využívání

přírodních zdrojů

§ 46

(1) Podnik je povinen uskutečňovat svoji hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránil životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, zejména aby neohrožoval zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního prostředí, ohrožovaných jeho činností.

(2) Podnik je povinen budovat zařízení na ochranu životního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

§ 47

(1) Podnik je povinen racionálně využívat a chránit přírodní zdroje.

(2) Za využívání přírodních zdrojů jako části národního majetku platí podnik stanovené poplatky.

§ 48

(1) Podnik přednostně zavádí do své hospodářské činnosti bezodpadové technologie.

(2) Podnik je povinen hospodárně a účelně využívat odpady ze své hospodářské činnosti jako zdroje druhotných surovin a energie, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem je povinen odpady evidovat, shromažďovat je na vhodných místech a chránit je před znehodnocením nebo odcizením. Nelze-li odpad hospodářsky využít, je podnik povinen likvidovat jej způsobem neohrožujícím životní prostředí.

§ 49

Při realizaci opatření k ochraně životního prostředí a při racionálním využívání přírodních zdrojů podnik úzce spolupracuje s příslušným národním výborem.

§ 50

Systém informací

(1) Za účelem aktivního působení na celou činnost podniku a způsoby, metody a formy jejího rozvoje, k zajištění efektivního řízení a plnění plánovaných úkolů je podnik povinen podle zvláštních předpisů zpracovávat a vést sociálně ekonomické, vědeckotechnické a ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen "informace").

(2) Podnik, popřípadě jeho vnitřní organizační jednotka je povinen poskytovat informace příslušným orgánům ve stanovených termínech a zajišťovat jejich věrohodnost.

(3) Vyžadovat předkládání informací od podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

§ 51

Kontrolní činnost

(1) Podnik je povinen vytvořit účinný systém kontroly, zabezpečovat zejména soustavnou kontrolu zajištění výstupů státního plánu a jakosti výroby, ochrany národního majetku, ochrany životního prostředí a kontrolovat chod své hospodářské činnosti. Kontrola musí být prováděna jako nedílná součást řízení, sloužit k jeho upevňování a přispívat k vytváření souladu rozvoje podniku se zájmy společnosti a kolektivu pracujících.

(2) Kontrolu činnosti podniku provádějí pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontroly musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské a sociální činnosti podniku.

(3) Zřizování závodních komisí lidové kontroly upravuje zákon. 7)

§ 52

Roční účetní závěrka

Podnik je povinen vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji zakladateli, příslušným orgánům státní správy a příslušné bance.

Sdružování prostředků a činností

§ 53

(1) Podniky mohou navzájem nebo spolu s národními výbory a dalšími socialistickými organizacemi dobrovolně sdružovat prostředky i činnosti k dosažení určitého účelu nebo v jiném společném zájmu.

(2) Podniky sdružují své prostředky a činnosti na základě smlouvy o sdružení.

(3) Sdružováním prostředků a činností nesmí být vytvářen nežádoucí monopol; pokud smlouvou o sdružení vznikne takový monopol, je smlouva neplatná. 8)

§ 54

(1) Smlouva o sdružení vymezí účel sdružení, dobu, na kterou je uzavírána, činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, popřípadě prostředky, které jsou předmětem sdružení, práva a povinnosti účastníků, výši podílů, kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti, důsledky porušení smluvních povinností a způsob vypořádání závazků po zániku smlouvy o sdružení, jakož i podmínky, za nichž může účastník od smlouvy o sdružení odstoupit, popřípadě převést svá práva a povinnosti na jinou organizaci.

(2) Smlouva o sdružení vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.

§ 55

O zisk i ztrátu se účastníci sdružení dělí podle poměru sdružených prostředků nebo podle rozsahu činnosti, kterou přispěli k dosažení hospodářského výsledku, pokud smlouva o sdružení nestanoví jinak.

§ 56

Smlouva o sdružení zaniká

a) dosažením účelu, k němuž byla uzavřena nebo stalo-li se dosažení tohoto účelu nemožným,

b) uplynutím doby, na kterou byla uzavřena,

c) dohodou účastníků sdružení,

d) z jiných důvodů, uvedených ve smlouvě.

Hlava druhá

Sociální činnost podniku

Sociální rozvoj pracovního kolektivu

§ 57

(1) Předpokladem a účinným prostředkem k dosažení úspěšného plnění hospodářských úkolů podniku, rozvíjení pracovní iniciativy, činorodé účasti pracovníků na společenském a politickém životě pracovního kolektivu, jakož i dalšího upevňování socialistického způsobu života pracovníků je uskutečňování aktivní sociální činnosti podniku jako jedné z jeho základních povinností.

(2) Podnik uskutečňuje svoji sociální činnost ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a s dalšími organizacemi Národní fronty a národními výbory.

§ 58

(1) O čerpání prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb rozhodují společně podnik a příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

(2) Podnik financuje svoji sociální činnost i z dalších zdrojů, jejichž tvorba je závislá na plnění pracovních úkolů každého pracovníka, celého pracovního kolektivu a tím i na konečných výsledcích hospodářské činnosti podniku.

§ 59

(1) Podnik je povinen vytvářet pro své pracovníky podle svých možností co nejlepší pracovní a sociální podmínky, zejména zdravotní, bytové, kulturní, tělovýchovné, sportovní a branně technické činnosti, jakož i plnit další úkoly v oblasti všestranné péče o pracující.

(2) Podle svých možností umožňuje podnik svým bývalým pracovníkům - důchodcům, aby využívali péči, kterou poskytuje svým pracovníkům.

§ 60

Podnik plánuje své úkoly v oblasti sociální činnosti souběžně s plánováním hospodářských úkolů v rámci svých plánů hospodářského a sociálního rozvoje. Vybrané úkoly stanovené těmito plány jsou zahrnovány do kolektivní smlouvy uzavírané mezi podnikem a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí. Jménem podniku uzavírá kolektivní smlouvu ředitel.

§ 61

Podnik je povinen pečovat o výchovně vzdělávací proces a poskytuje podporu a pomoc školám a školským zařízením. Činí tak s přednostním zaměřením na modernizaci obsahu vzdělávání a výchovy pro budoucí povolání a s přihlédnutím ke svým hospodářským potřebám.

Práce a mzda

§ 62

K prvořadým povinnostem pracovníků podniku patří svědomité a iniciativní plnění pracovních úkolů, zvyšování efektivnosti a produktivity práce, zlepšování jakosti a technicko-ekonomické úrovně výrobků, prohlubování kvalifikace podle potřeb podniku, dodržování pořádku a kázně, ochrana majetku v socialistickém vlastnictví, efektivní hospodaření se svěřenými prostředky, dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předpisů vztahujících se k práci, kterou vykonávají.

§ 63

(1) Podnik vytváří a používá mzdové prostředky v závislosti na výsledcích své hospodářské činnosti podle mzdových předpisů, vnitřních mzdových předpisů a kolektivní smlouvy. Podnik je povinen zainteresovat své vnitřní organizační jednotky a pracovní kolektivy na tvorbě mzdových prostředků podle jimi dosahovaných hospodářských výsledků.

(2) Podnik odměňuje pracovníky podle vykonávané práce (kvality, společenského významu a množství) a uplatňuje motivačně účinné formy mzdy tak, aby výdělky pracovníků důsledně vyjadřovaly zásluhy o konečné výsledky činnosti jednotlivých pracovníků, pracovních kolektivů vnitřních organizačních jednotek (závodů, provozů, dílen a podobně), jakož i celého podniku. Přitom u mezd hrazených z nákladů postupuje podle mzdových předpisů, u mezd hrazených z fondu odměn postupuje podle svých vnitřních mzdových předpisů a kolektivní smlouvy.

(3) Podnik je povinen vytvářet všestranné podmínky pro účinnou osobní hmotnou zainteresovanost pracovníků, zejména dbát o objektivní a úplnou základnu norem spotřeby práce i ostatních technickohospodářských norem.

(4) V zásadních otázkách týkajících se odměňování práce podnik spolupracuje s orgány Revolučního odborového hnutí v souladu s jejich pravomocí.

Kádrová a personální práce

§ 64

Výběr, přijímání, rozmísťování, přípravu a hodnocení pracovníků provádí podnik tak, aby splňovali potřebné politické, odborné a morální předpoklady pro výkon příslušné funkce.

§ 65

(1) Podnik podle svých potřeb a celospolečenských zájmů získává žáky ke studiu ve středních odborných učilištích a v souladu s celospolečenskými zájmy zabezpečuje materiálně technické, personální a další podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání.

(2) Podnik pečuje o další zvyšování kvalifikace svých pracovníků. K tomu účelu vytváří svá vzdělávací zařízení a spolupracuje se školskými zařízeními a dalšími výchovně vzdělávacími institucemi.

§ 66

(1) Podnik dbá o to, aby co nejlépe využíval kvalifikaci svých pracovníků. Zabezpečuje, aby pracovní zařazení pracovníků odpovídalo jejich schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu.

(2) Podnik zajišťuje zapracování pracovníků nastupujících do prvého zaměstnání po ukončení přípravy na povolání a dbá na zapracování všech ostatních nastupujících pracovníků.

(3) V souladu s prováděnými strukturálními změnami, modernizacemi a rekonstrukcemi, vědeckotechnickým rozvojem a zdokonalováním řízení podnik zabezpečuje změny kvalifikace a další zvyšování odborné, politické a kulturní úrovně svých pracovníků.

§ 67

Podnik pravidelně zabezpečuje, případně provádí ověřování způsobilosti (atestaci) k výkonu zastávané pracovní funkce vybraného okruhu odborných pracovníků. Okruh funkcí, kterých se pravidelné ověřování způsobilosti týká, způsob jeho provádění, délku období, za které se provádí, a další náležitosti podnik blíže upraví ve svém pracovním řádu.

§ 68

Při provádění organizačních a racionalizačních změn je podnik povinen nejpozději 3 měsíce předem upozornit na připravované změny všechny pracovníky, kterých se budou týkat, a nabídnout jim změnu dosavadního pracovního zařazení, popřípadě v součinnosti s národními výbory nebo příslušnými ústředními orgány účinně napomáhat k zabezpečení možnosti zaměstnání v jiném podniku nebo organizaci tak, aby byla zaručena jejich práva stanovená Ústavou Československé socialistické republiky a dalšími obecně závaznými právními předpisy.


Část VI

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 69

Pokud se v obecně závazných právních předpisech užívá pojmu

a) státní hospodářská organizace, rozumí se jím též státní podnik podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak;

b) střednědobý, popřípadě prováděcí státní plán rozvoje národního hospodářství a střednědobý, popřípadě prováděcí plán hospodářského a sociálního rozvoje socialistické organizace, rozumí se jím pětiletý, popřípadě roční státní plán hospodářského a sociálního rozvoje a pětiletý, popřípadě roční plán hospodářského a sociálního rozvoje socialistické organizace včetně státního podniku podle tohoto zákona.

§ 70

V podnicích, vzniklých podle tohoto zákona, je zakladatel povinen zabezpečit svolání prvního shromáždění, jakož i přípravu volby ředitele a rady na tomto prvním shromáždění nejpozději do čtyř měsíců od vzniku podniku. Do dne nástupu nového ředitele vykonává funkci dosavadní ředitel, popřípadě zakladatelem pověřená osoba v rozsahu stanoveném zakladatelem.

§ 71

Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením finanční hospodaření státních podniků.

§ 72

Federální ministerstvo financí upraví obecně závazným právním předpisem způsob odpisování základních prostředků a způsob financování rozvoje a podnikové společenské spotřeby státních podniků.

§ 73

(1) S cílem přispět k vyrovnání rozdílného stupně odepsanosti základních prostředků státních podniků může vláda Československé socialistické republiky stanovit pro období do 31. 12. 1995 přerozdělení odpisů mezi státními podniky prostřednictvím státního rozpočtu.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může pro období do 31. 12. 1990 stanovit pravidla pro dodatkové odvody a příděly ze zisku a odpisů formou přerozdělení na úrovni odvětvových ústředních orgánů podle osmého pětiletého plánu.

§ 74

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit odchylnou úpravu od ustanovení tohoto zákona, týkajících se hospodářské činnosti a socialistické samosprávy ve státních podnicích federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva financí, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstva vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky, pokud to vyžaduje povaha činnosti těchto podniků.

§ 75

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.


Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 27 a násl. a § 70 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2) Např. § 251 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů; § 3 zákona č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, ve znění zákona č. 163/1968 Sb.

3) Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů (§ 2a).

4) Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1972 Sb., o jednotném číselníku organizací v ČSSR.

5) Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) § 27 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.
Zákon ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly, ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb.
Zákon SNR č. 121/1971 Sb., o lidové kontrole ve Slovenské socialistické republice.

8) § 24 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Přesunout nahoru