Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 235/1988 Sb.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjišťování a používání průměrného výdělku

Částka 49/1988
Platnost od 30.12.1988
Účinnost od 01.01.1989
Zrušeno k 16.01.1992 (1/1992 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

235

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 27. prosince 1988

o zjišťování a používání průměrného výdělku

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 275 odst. 1 písm. a) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 188/1988 Sb., po projednání s federálním ministerstvem financí a v dohodě s Ústřední radou odborů a Svazem družstevních rolníků:


ČÁST PRVNÍ

Zjišťování a používání průměrného výdělku

§ 1

Úvodní ustanovení

Při zjišťování a používání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely se postupuje podle této vyhlášky, pokud jiný obecně závazný pracovněprávní předpis 1) nestanoví jinak.

§ 2

(1) Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubého výdělku (§ 3) zúčtovaného k výplatě v rozhodném období (§ 4) a z doby odpracované v rozhodném období určené podle § 7 odst. 2 a § 9.

(2) Průměrný výdělek, který byl poprvé zjištěn v běžném kalendářním roce, se používá do konce tohoto roku, pokud není dále stanoveno jinak.

§ 3

Hrubý výdělek

(1) Do hrubého výdělku se zahrnuje mzda, 2) která byla pracovníku v rozhodném období zúčtována k výplatě a podléhá dani ze mzdy, s výjimkami stanovenými v odstavci 3. Do hrubého výdělku se zahrnuje také mzda, jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše. Mzda, popřípadě odměna za vedlejší činnost (§ 71 zákoníku práce) se posuzuje samostatně.

(2) Do hrubého výdělku se nezahrnují peněžitá plnění poskytovaná organizací, která nejsou mzdou za práci vykonanou v pracovním poměru, ani náhrada mzdy a náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce. 3) Do hrubého výdělku se nezahrnují druhy mzdy, které jsou od daně ze mzdy zcela nebo zčásti osvobozeny, 4) a dále tyto druhy mezd (příjmů):

a) stabilizační a náborové odměny (příspěvky),

b) podíly na hospodářských výsledcích nebo doplňkové odměny členů výrobních družstev,

c) naturální požitky a jiná obdobná plnění, která pracovníku přísluší i za dobu nepřítomnosti v práci, a jejich finanční náhrada, nejsou-li odebrány,

d) mzdové vyrovnání a další peněžitá plnění poskytovaná při uvolňování a převádění pracovníků v hornictví nebo v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.

(3) Do hrubého výdělku se však zahrnují, i když jsou osvobozeny od daně ze mzdy,

a) mzdy nevidomým pracovníkům,

b) mzdy členům záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro riziková pracoviště, poskytnuté za činnost při záchranářském zásahu,

c) mzdy, z nichž se daň nesráží podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění,

d) odměny poslanců národních výborů, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni ze svého dosavadního zaměstnání.

(4) Roční odměny (roční prémie) vedoucím pracovníkům poskytované podle mzdových předpisů nebo vnitřních mzdových předpisů o hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků se do hrubého výdělku zahrnují, pokud se jejich výše stanoví procentní sazbou ze základního platu dosaženého za kalendářní rok.

(5) U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou, kterým byl poskytován doplatek do průměrného výdělku, 5) se tento doplatek zahrnuje do ostatních složek mzdy, s výjimkou případů uvedených v § 4 odst. 7 větě druhé.

§ 4

Rozhodné období

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok. Průměrný výdělek se zjišťuje k 1. lednu běžného kalendářního roku.

(2) Při vzniku pracovního poměru v průběhu předchozího kalendářního roku je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce předchozího kalendářního roku.

(3) Neodpracoval-li k 1. lednu běžného kalendářního roku v rozhodném období podle odstavců 1 a 2 pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na pět pracovních dnů alespoň 70 dnů anebo pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na více než pět dnů 80 dnů, prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž je třeba průměrný výdělek zjistit.

(4) Při vzniku pracovního poměru v běžném kalendářním roce je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž je třeba průměrný výdělek zjistit; ustanovení odstavce 3 platí i zde.

(5) Stejné rozhodné období jako při vzniku pracovního poměru je při

a) nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání zabezpečované organizací u mladistvých 6) a zařazení na práci podle pracovní smlouvy po skončení nástupní praxe a dalšího zapracování (období základního odborného růstu) u absolventů středních a vysokých škol,

b) změně způsobu odměňování spočívající v tom, že pracovník odměňovaný dosud hodinovou mzdou je odměňován měsíční mzdou a naopak, a při změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak,

c) opětovném nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce, který trval alespoň jeden rok, po skončení vojenské základní (náhradní) služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody,

d) převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření nebo zákazu činnosti a při návratu na původní práci po skončení výkonu těchto trestů,

e) změně pracovní činnosti nebo nástupu na nové pracoviště v rámci téže organizace, k níž došlo v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.

(6) Při skončení dosavadního pracovního poměru a vzniku nového pracovního poměru pracovníka k téže organizaci v nejbližší navazující pracovní den se rozhodné období posuzuje stejně jako při nepřetržitém trvání téhož pracovního poměru.

(7) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které byl pracovnici poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání. Do rozhodného období se nezahrnují také kalendářní měsíce, za které byl pracovníku poskytován doplatek do průměrného výdělku, 5) pokud v souvislosti se skončením poskytování tohoto doplatku dochází k trvalé změně základní mzdy podle § 10; v tomto případě se do rozhodného období nezahrnují ani při zjišťování průměrného výdělku v následujícím kalendářním roce. V těchto případech se nepřihlíží ani k výdělku zúčtovanému za tyto kalendářní měsíce.

§ 5

Pravděpodobný výdělek

(1) Pravděpodobného výdělku se používá místo průměrného výdělku, jestliže v rozhodném období pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na pět pracovních dnů, popřípadě na méně než pět pracovních dnů nebo nerovnoměrně na jednotlivé dny v týdnu neodpracoval alespoň 70 dnů, anebo pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na více než pět pracovních dnů neodpracoval alespoň 80 dnů.

(2) Pravděpodobný výdělek se zjišťuje ke dni, kdy vznikla potřeba jej zjistit. Poprvé zjištěný pravděpodobný výdělek se používá vždy do doby odpracování 70 (80) dnů a v této době se znovu nezjišťuje, pokud nedošlo k trvalé změně základní mzdy, k případům posuzovaným jako vznik pracovního poměru nebo ke změně sjednané délky týdenní pracovní doby.

(3) Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z výdělku, kterého pracovník dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě upraveného podle průměrného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo podobnou práci, a není-li to možné, podle výdělku stanoveného podle mzdových předpisů, vnitřních mzdových předpisů nebo kolektivní smlouvy. Pravděpodobný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci. Úprava pravděpodobného výdělku se provede, jestliže by bez ní došlo k neodůvodněnému zvýhodnění nebo znevýhodnění pracovníka.

(4) Pravděpodobného výdělku se používá až do konce kalendářního roku v případech, kdy v důsledku délky období, za které se v organizaci poskytují některé ostatní složky mzdy, je průměrný výdělek zjištěný po odpracování 70 (80) dnů nižší, než pravděpodobný výdělek zjištěný podle odstavců 2 a 3; tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 5 a § 10.

§ 6

Odpracované dny

Pro posouzení, zda se prodlužuje rozhodné období (§ 4 odst. 3) a posouzení, zda se použije pravděpodobného výdělku (§ 5 odst. 1), se považuje za odpracovaný den, v němž pracovník

a) konal práci podle rozvrhu směn,

b) čerpal náhradní volno,

c) měl neomluvenou nepřítomnost v práci.

Přitom se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, které se podle § 4 odst. 7 do rozhodného období nezahrnují.

Způsob zjišťování průměrného výdělku

§ 7

(1) Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní výdělek, pokud není dále stanoveno jinak. Průměrný denní výdělek se zjišťuje přepočtem z průměrného hodinového výdělku podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících podle rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby pracovníka na pracovní den; přímo se zjišťuje, jen nelze-li vzhledem ke způsobu evidence pracovní doby a stavu výpočetní techniky zjišťovat průměrný hodinový výdělek.

(2) Průměrný hodinový (denní) výdělek pracovníka včetně mzdy za práci přesčas se zjišťuje

a) u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou tak, že se hrubý výdělek dělí počtem pracovních hodin (dnů) připadajících podle rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby pracovníka na rozhodné období; tento počet se snižuje o hodiny (dny) omluvené nepřítomnosti v práci a zameškané pro vazbu,

b) u pracovníků odměňovaných měsíční mzdou tak, že se k poměrné části měsíční základní mzdy připadající na jednu hodinu (den) připočte průměr ostatních složek mzdy zjištěný podle písmene a); při zjišťování poměrné části měsíční základní mzdy se vychází z měsíční základní mzdy ve výši, která by pracovníku příslušela v měsíci, v němž se mu poskytuje náhrada mzdy, kdyby po celý měsíc pracoval. Zameškal-li pracovník v rozhodném období neomluveně práci, postupuje se jako u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou podle písmene a).

(3) Neumožňuje-li způsob evidence pracovní doby zjištění průměrného hodinového výdělku podle odstavce 2, může se zjistit tak, že se průměrný denní výdělek (průměr ostatních složek mzdy) dělí průměrným počtem pracovních hodin připadajících podle rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby pracovníka na pracovní den.

(4) Průměrný hodinový (denní) výdělek bez mzdy za práci přesčas se u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou zjišťuje tak, že se hrubý výdělek sníží o mzdu za práci přesčas včetně příplatku za ni a dělí se počtem pracovních hodin (dnů) zjištěným podle odstavce 2 písm. a). Nelze-li výkony dosažené v době práce přesčas zjistit odděleně od výkonů dosažených ve stanovené týdenní pracovní době, dělí se hrubý výdělek snížený o příplatek za práci přesčas počtem hodin (dnů) odpracovaných v rozhodném období, zvýšeným o hodiny (dny) neomluvené nepřítomnosti v práci.

(5) U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se pro účely používání průměrného výdělku bez mzdy za práci přesčas zjišťuje průměr ostatních složek mzdy obdobně podle odstavce 4.

§ 8

(1) Jestliže byla pracovníku v rozhodném období zúčtována k výplatě roční odměna nebo roční prémie (jejich část), pokud se zahrnuje do hrubého výdělku a přísluší za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována k výplatě, zjistí se její průměr (průměr její části) odděleně tak, že se dělí počtem hodin (dnů) odpracovaných v kalendářním roce, za který přísluší. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích ustanovení; přitom se u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou hrubý výdělek sníží o tyto roční odměny nebo roční prémie (jejich část), u pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se o ně sníží ostatní složky mzdy uvedené v § 7 odst. 2 písm. b).

(2) Jestliže v rozhodném období prodlouženém podle § 4 odst. 3 byly zúčtovány dvě takové roční odměny nebo roční prémie (jejich části), postupuje se obdobně podle odstavce 1 s tím, že se jejich součet dělí počtem odpracovaných hodin (dnů) v kalendářních letech, za které přísluší.

§ 9

(1) Počet pracovních hodin (dnů), kterými se podle § 4 až 8 dělí hrubý výdělek, se nesnižuje o hodiny (dny)

a) náhradního volna,

b) neomluvené nepřítomnosti v práci,

c) svátků, kdy pracovník nepracuje proto, že je svátek, jestliže se mu za něj měsíční mzda nekrátí. 7)

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro zjišťování průměru ostatních složek mzdy uvedených v § 7 odst. 2 písm. b) a průměru roční odměny nebo roční prémie uvedené v § 8.

§ 10

Trvalá změna základní mzdy

(1) Za trvalou změnu základní mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku považuje změna základní mzdy

a) v rámci stanoveného rozpětí příslušného mzdového tarifu,

b) při změně tarifní třídy (funkce) a změně osobní (kvalifikační) třídy u dělníků,

c) v souvislosti se změnou tarifní stupnice s výjimkou případů, kdy ke změně dochází v souvislosti s přechodem na jinou pracovní dobu, 8)

d) při změně procenta podílu z docílené tržby u pracovníků odměňovaných podílovou mzdou, dojde-li k ní pro změnu osobní (kvalifikační) třídy pracovníka nebo pro změnu třídy jím vykonávané práce,

e) v souvislosti s přiznáním, změnou nebo odnětím osobního platu,

f) v souvislosti s převedením na jinou práci v případech uvedených v § 37 odst. 1 a 2 zákoníku práce, pokud nejde o převedení na jinou práci uvedené v § 4 odst. 5 písm. d).

(2) Jako při trvalé změně základní mzdy se postupuje při změně sjednané délky týdenní pracovní doby s tím, že výše ostatních složek mzdy zúčtovaných v rozhodném období se upraví podle poměru délky nové a dřívější pracovní doby; to neplatí při zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy.

(3) Při zavádění zkrácené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy se po jejím zkrácení používá dosavadní průměrný výdělek s tím, že u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou se průměrný hodinový výdělek přepočte podle poměru délky dřívější a zkrácené týdenní pracovní doby.

(4) Za trvalou změnu základní mzdy se nepovažuje

a) je-li pracovník odměňován dočasně mzdou ve výši průměrného výdělku, 9)

b) převedení pracovníka na jinou práci, je-li mu k nové mzdě poskytován doplatek do průměrného výdělku, 5)

c) přechod z úkolové mzdy na časovou a naopak,

d) změna třídy vykonávané práce u dělníků,

e) změny základní mzdy podle odstavce 1 písm. a) až d), které se v průběhu rozhodného období opakují.

(5) Při trvalé změně základní mzdy se zjišťuje průměrný výdělek pracovníků odměňovaných

a) měsíční mzdou z nové základní mzdy a odděleně z ostatních složek mzdy,

b) hodinovou mzdou z průměru nového běžně měsíčně zúčtovaného výdělku, pro jehož zjištění začíná rozhodné období od trvalé změny základní mzdy a končí stejně jako rozhodné období v případech uvedených v § 4 odst. 1 až 4, a odděleně z ostatních složek mzdy.

Pro zjištění průměru ostatních složek mzdy uvedených v písmenech a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v § 4, bez ohledu na trvalou změnu základní mzdy.

ČÁST DRUHÁ

Zjišťování a používání průměrného výdělku v některých zvláštních případech

§ 11

Pro účely náhrady mzdy při překážkách v práci kratších než jedna směna se používá průměrný výdělek bez mzdy za práci přesčas (§ 7 odst. 4). U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se při těchto překážkách v práci poskytuje náhrada mzdy ve výši poměrné části měsíční základní mzdy; pokud jim však je některá složka mzdy vyjadřující osobní ohodnocení za tuto dobu krácena, používá se průměrný výdělek bez mzdy za práci přesčas (§ 7 odst. 5).

§ 12

(1) Pro účely náhrady mzdy za dovolenou na zotavenou se používá průměrný denní výdělek (§ 7 odst. 1).

(2) Pro účely náhrady mzdy za dovolenou na zotavenou pracovníků v dopravě nebo spojích, kteří čerpají dovolenou v kalendářních dnech, 10) se průměrný výdělek připadající na jeden kalendářní den zjišťuje z počtu kalendářních dnů v rozhodném období, sníženého o dny omluvené nepřítomnosti v práci a zameškané pro vazbu. Dny, které se takto odečítávají, se uvádějí v kalendářních dnech bez ohledu na to, za kolik dnů byla poskytnuta náhrada mzdy; přitom se postupuje obdobně podle § 9.

§ 13

Dohody o pracovní činnosti

Průměrný výdělek pracovníků činných podle dohody o pracovní činnosti se pro účely náhrady škody a v ostatních případech sjednaných v dohodě zjišťuje obdobně jako průměrný výdělek u pracovníků v pracovním poměru; je-li pracovní činnost vykonávána nepravidelně, vychází se při výpočtu průměrného výdělku z počtu kalendářních dnů v rozhodném období.

§ 14

Průměrný výdělek u některých pracovníků v obchodních organizacích

(1) Při zjišťování průměrného výdělku u pracovníků v obchodních organizacích se postupuje podle § 2 až 11, § 12 odst. 1 a § 13, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Stejně jako při vzniku pracovního poměru se posuzuje rozhodné období u pracovníků odměňovaných

a) smíšenou podílovou nebo smíšenou úkolovou nebo kolektivní podílovou mzdou, dojde-li u nich k trvalé změně tarifní třídy, spojené se změnou základního platu,

b) individuální podílovou mzdou při změně procenta podílu z dosažené tržby, došlo-li k ní pro změnu tarifní (osobní) třídy pracovníka.

(3) U pracovníků odměňovaných smíšenou podílovou nebo smíšenou úkolovou mzdou se pro účely zjištění průměrného výdělku používá místo měsíční základní mzdy pevná část mzdy stanovená podle obecně závazných mzdových předpisů.

(4) U obchodněprovozních pracovníků, s výjimkou pracovníků závodních a školních stravovacích a ubytovacích zařízení, a u technickohospodářských pracovníků a dělníků, kteří pracují v kolektivu s obchodněprovozními pracovníky a jsou spolu s nimi odměňováni kolektivně, se

a) průměrný výdělek zjišťuje stejně jako u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou,

b) při změně způsobu odměňování v souvislosti s přechodem na smíšenou nebo podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak rozhodné období neposuzuje stejně jako při vzniku pracovního poměru.

§ 15

Průměrný výdělek pro účely náhrady škody

(1) Průměrným výdělkem pracovníka pro účely náhrady škody a pro určení náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru je, pokud není dále stanoveno jinak, průměrný výdělek zjištěný podle § 2 až 11, § 13 a 14 s tím, že se do základu pro jeho výpočet zahrnují i podíly na hospodářských výsledcích nebo doplňkové odměny členů výrobních družstev, a roční odměny (roční prémie) vedoucím pracovníkům, i když se jejich výše stanoví procentní sazbou z předpokládaného ročního základního platu a za dobu nepřítomnosti v práci se nekrátí; pokud nebyly zúčtovány, zahrnou se do základu pro výpočet průměrného výdělku ve skutečně dosažené, popřípadě v pravděpodobné výši.

(2) Pro účely náhrady škody se průměrný hrubý měsíční výdělek zjišťuje u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou vynásobením průměrného hodinového (denního) výdělku včetně případné mzdy za práci přesčas a příplatku za ni, průměrným počtem pracovních hodin (dnů) připadajících na jeden měsíc z celkového počtu pracovních hodin (dnů) v roce. U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se k měsíční základní mzdě připočítá průměr ostatních složek mzdy připadající na jeden měsíc zjištěný podle věty první.

(3) Podle odstavce 2 se u pracovníků s týdenní pracovní dobou rozvrženou na pět pracovních dnů průměrný hodinový výdělek vynásobí, činí-li týdenní pracovní doba

a) 42 1/2 hodiny, 184,79 hodinami,

b) 41 1/4 hodiny, 179,35 hodinami,

c) 40 hodin, 173,92 hodinami,

d) 36 hodin, 156,53 hodinami;

průměrný denní výdělek se vynásobí 21,74 dny. Při jiném rozvržení týdenní pracovní doby než na pět pracovních dnů se přepočítací koeficient pro průměrný hodinový výdělek zjistí vynásobením průměrného počtu pracovních dnů průměrným počtem pracovních hodin připadajících na pracovní den.

(4) Pro účely náhrady za ztrátu na výdělku a v dalších případech, kdy se pro účely náhrady škody vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku pracovníka, se tento výdělek zjišťuje z hrubého průměrného měsíčního výdělku (odstavce 2 a 3) odečtením daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v měsíci, v němž vznikl nárok na náhradu; stejně se postupuje, vychází-li se z průměrných výdělků spolupracovníků.

§ 16

Je-li při používání průměrného výdělku potřebné zjistit průměrný měsíční výdělek v jiných případech než pro účely náhrady škody, 11) postupuje se obdobně podle § 15 odst. 2 až 4.

Průměrný výdělek před vznikem škody způsobené pracovním úrazem

§ 17

Průměrným výdělkem pracovníka před vznikem škody způsobené pracovním úrazem je průměrný výdělek zjištěný podle § 15 s výjimkou případů, kdy je dále stanoveno jinak; pokud se však průměrný výdělek zjišťuje pro náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 194 zákoníku práce), nezahrnují se do jeho základu druhy mezd (příjmů) uvedené v § 15 odst. 1.

§ 18

U žáka základní školy, zvláštní školy a pomocné školy je pro určení výše náhrady škody 12) průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem průměrný výdělek, kterého dosahují pracovníci v povolání, ve kterém by se tento žák s přihlédnutím k jeho duševním a tělesným schopnostem před úrazem mohl uplatnit po skončení povinné školní docházky.

§ 19

U žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště je pro určení náhrady škody 13) průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem

a) po dobu přípravného období odměna, která mu přísluší podle příslušných právních předpisů, včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutých zcela nebo zčásti bezplatně,

b) po dobu odborného rozvoje, kdy nemohl konat v rámci praktického vyučování produktivní práci, čistý výdělek, kterého v této době průměrně dosáhli v organizaci při výkonu produktivních prací ostatní žáci téhož učebního nebo studijního oboru,

c) ode dne, kdy měla skončit jeho příprava pro povolání v učebním nebo studijním oboru, průměrný výdělek pracovníků vykonávajících v organizaci práci toho druhu, pro kterou byl žák připravován.

§ 20

U žáka gymnázia, střední odborné školy a studenta vysoké školy je pro určení výše náhrady škody 14) průměrným výdělkem před vznikem škody

a) u žáka gymnázia průměrný výdělek, kterého by tento žák mohl dosáhnout v povolání vykonávaném po získání úplného středního vzdělání,

b) u žáka střední odborné školy průměrný výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se žák připravoval,

c) u studenta vysoké školy průměrný výdělek, kterého by tento student mohl dosáhnout v povolání vykonávaném po získání vysokoškolského vzdělání.

§ 21

U občanů se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání (činnost) se provádí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem 15) mzdový tarif stanovený pro odměňování za výkon povolání podle kvalifikace získané touto přípravou, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, jeho spodní hranice, vždy však nejméně ve výši 1 600 Kčs.

§ 22

U osob povolaných ke službě v ozbrojených silách je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem pravděpodobný výdělek stanovený podle § 17. Nebyly-li před nástupem této služby z vážných důvodů v pracovním poměru nebo v členském poměru k družstvu, vychází se z výdělku, kterého by mohly dosáhnout vzhledem ke své kvalifikaci.

§ 23

Ode dne, kdy se pracovník stal invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl do pěti let po skončení povinné školní docházky nebo studia, je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem průměrný výdělek jeho spolupracovníků vykonávajících práci toho druhu, pro kterou byl postižený pracovník připravován, pokud je to pro něj výhodnější.

§ 24

Průměrný výdělek před vznikem škody způsobené nemocí z povolání

(1) Při zjišťování průměrného výdělku před vznikem škody způsobené nemocí z povolání se postupuje podle § 17 až 23.

(2) U pracovníka, který byl pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci 16) a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro pracovníka výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. Totéž platí, byla-li na jinou práci převedena žena z důvodu těhotenství nebo mateřství (§ 153 zákoníku práce).

§ 25

Průměrný výdělek u žáků a studentů při jejich odpovědnosti za škodu

Při odpovědnosti žáků a studentů za škodu 17) se v případech, kdy zákoník práce používá při úpravě odpovědnosti pracovníka za škodu pojmu průměrný měsíční výdělek, tím rozumí

a) u žáků středních odborných učilišť nebo zvláštních odborných učilišť odměna, která jim přísluší podle právních předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech,

b) u žáků gymnázií nebo středních odborných škol nejvyšší odměna, která přísluší žákům středních odborných učilišť v přípravném období podle právních předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků v přípravném období,

c) u studentů vysokých škol nejvyšší částka prospěchového stipendia, která může být přiznána těmto studentům podle právních předpisů o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol.


ČÁST TŘETÍ

Závěrečná ustanovení

§ 26

Zrušuje se

a) vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 112/1975 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku,

b) výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 7. března 1984 čj. F 43-8741-4301-220284 o zjišťování průměrného výdělku u některých pracovníků v obchodních organizacích (registrován v částce 6/1984 Sb.).

§ 27

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.


Ministr: M. Boďa v. r.

Poznámky pod čarou

1) Například § 12 nařízení vlády ČSSR č. 99/1987 Sb., o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací, § 13 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.

2) § 112 odst. 1 zákoníku práce.

3) Například vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášky č. 2/1984 Sb.

4) § 4 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.

5) § 115 zákoníku práce.

6) Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 132/1967 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení mladistvých nastupujících po skončení povinné školní docházky přímo do pracovního poměru.

7) § 55 odst. 1 písm. d) nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

8) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

9) Například ustanovení obecně závazných mzdových předpisů o odměňování dělníků při přidělení některých krátkodobých úkolů.

10) § 102 odst. 5 věta druhá zákoníku práce.

11) Například § 4 odst. 2 a § 18 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 39 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

13) § 39 odst. 3 písm. a) nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

14) § 39 odst. 3 písm. b) a § 39 odst. 4 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

15) § 40 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

16) § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

17) § 39 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

Přesunout nahoru