Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 186/1988 Sb.Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky o lidových školách umění

Částka 40/1988
Platnost od 08.12.1988
Účinnost od 01.01.1989
Zrušeno k 01.09.1991 (292/1991 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

186

VYHLÁŠKA

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky

z 11. listopadu 1988

o lidových školách umění

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky stanoví podle § 45 odst. 2, 3 a 6 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních (úplné znění č. 49/1984 Sb.), a podle § 14 odst. 2 písm. a) a c) zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství (úplné znění č. 48/1984 Sb.):


§ 1

Zřizování lidových škol umění

(1) Při stanovení sítě lidových škol umění (dále jen "škola") 1) se přihlíží k vývoji populace, zájmu rodičů, ke kádrovým, materiálním, prostorovým a hygienickým podmínkám.

(2) Národní výbor může školu zřídit, 2) je-li zařazena do sítě a jestliže se ke studiu přihlásí nejméně 70 žáků.

(3) Národní výbor může zřizovat též pobočky škol a detašované třídy.

(4) Škola se vyřadí ze sítě, jestliže klesne počet žáků pod 70; i při nižším počtu žáků lze školu ponechat v síti, existují-li pro to závažné důvody. Škola se zařazuje do sítě nebo vyřazuje ze sítě k začátku školního roku.

Organizace výchovně vzdělávací činnosti

§ 2

Obsah a druhy studia

(1) Na škole se vyučuje hudebnímu, tanečnímu, výtvarnému a literárně dramatickému oboru.

(2) Vyučování v jednotlivých oborech a ve studijních zaměřeních se organizuje podle příslušných učebních plánů. Učební plány vydané ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČSR jsou uloženy na národních výborech a jejich obsah je konkretizován v učebních osnovách pro jednotlivé předměty.

(3) Výběr oborů, studijních zaměření a jejich výuka se na školách uskutečňuje podle kulturně-společenských potřeb, kádrových, materiálních a prostorových podmínek.

(4) Škola organizuje přípravné studium, základní studium a kursy pro dospělé.

(5) Přípravné studium je určeno pro žáky prvního stupně základní školy. Do přípravného studia se mohou výjimečně přijmout i nadané děti předškolního věku. Pro žáky, kteří nenavštěvovali I. stupeň základního studia v literárně - dramatickém oboru, je možno zřídit jednoroční přípravné studium na II. stupni.

(6) Základní studium se člení na I. stupeň, který navazuje na přípravné studium, a na II. stupeň, který navazuje na I. stupeň základního studia. Studium na I. stupni trvá nejdéle sedm let, studium na II. stupni nejdéle čtyři roky.

(7) Žáci I. stupně základního studia, kteří prokáží mimořádné nadání, vynikající studijní výsledky a schopnosti, mohou se po vykonání zkoušky se souhlasem národního výboru zařadit do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin (dále jen "rozšířené vyučování"), ve kterém se připravují ke studiu na středních odborných školách.

(8) Kursy pro dospělé jsou určeny pro pracující a studující mládež ve věku do 25 let. Studium trvá nejdéle čtyři roky. Délku studia určuje ředitel školy podle individuálních schopností žáka s přihlédnutím na jeho věk.

§ 3

Organizace vyučování

(1) Vyučovací hodina trvá 45 minut.

(2) Učitel může vyučovací hodinu spojit nebo dělit. Spojování a dělení vyučovacích hodin musí být účelné a musí vycházet z povahy jednotlivých předmětů; musí respektovat věk žáka a míru jeho únavy. Spojovat je možno nejvíce tři vyučovací hodiny.

(3) Rozvrh hodin schvaluje ředitel školy. Přihlíží přitom na pedagogické, psychohygienické a pracovní požadavky; dbá, aby v rozvrhu byly zařazeny přestávky.

(4) Organizace školního roku na školách se přizpůsobí organizaci školního roku na základních a středních školách. 3)

(5) V jednotlivých oborech se výuka organizuje formou individuálního a skupinového vyučování. Vyučování se organizuje takto:

v hudebním oboru

a) individuálně hře na hudební nástroj, pěvecké výchově a zpěvu (včetně všech složek těchto předmětů uvedených v učebním plánu)

b) ve skupině dvou žáků pěveckému hlasovému výcviku, hře na kytaru v 1. a 2. ročníku I. stupně, čtyřruční hře, instrumentálnímu doprovodu, nástrojovému a pěveckému duu, základům hudební skladby, taktovací technice, základům dirigování

c) ve skupině dvou až čtyř žáků přípravě ke hře na nástroj

d) ve skupině dvou až devíti žáků komorní hře a zpěvu (dua - noneta)

e) ve skupině deseti až dvaceti žáků předmětům hudebně teoretickým, souborové hře a sborovému zpěvu

f) ve skupině dvaceti až sto žáků instrumentálním souborům, pěveckým sborům a orchestrům;

v tanečním a výtvarném oboru

a) v přípravném studiu ve skupině pěti až patnácti žáků

b) v základním studiu ve skupině osmi až patnácti žáků

c) v rozšířeném vyučování ve skupině dvou až osmi žáků

d) v kursu pro dospělé ve skupině čtyř až osmi žáků

e) ve výtvarném oboru v předmětu fotografie a film ve skupině čtyř až osmi žáků

f) v tanečním souboru od patnácti žáků;

v literárně-dramatickém oboru

a) v přípravném studiu ve skupině pěti až patnácti žáků

b) v základním studiu ve skupině pěti až deseti žáků

c) v předmětu přednes v dramatickém a slovesném oddělení ve skupině dvou až tří žáků

d) v předmětu technika vodění jednoduchých loutek a přednes v loutkářském oddělení ve skupině dvou až tří žáků

e) v předmětu práce v souboru v kolektivu od pěti žáků

f) v základním studiu I. stupně v rozšířeném vyučování a na II. stupni se vyučuje předmět individuální příprava ke studiu individuálně

g) na II. stupni základního studia se předměty sólový dramatický projev a umělecký přednes v dramatickém oddělení, umělecký přednes ve slovesném oddělení a sólový loutkářský projev a přednes v loutkářském oddělení vyučují individuálně

h) na II. stupni základního studia se předmět hudební a hlasová průprava vyučuje ve skupině do 10 žáků

ch) v kursech pro dospělé se vyučuje ve skupině 4 až 8 žáků.

(6) Individuální a skupinové vyučování nepovinných předmětů ve všech oborech zřizuje ředitel školy. Skupinové vyučování nepovinného předmětu je možno zřídit jen tehdy, jestliže se na vyučování přihlásí nejméně 10 žáků.

§ 4

Zařazování uchazečů do přípravného studia

(1) Do přípravného studia zařazuje uchazeče ředitel školy na základě průzkumu nadání a předpokladů pro studium na škole (dále jen "průzkum").

(2) Průzkum vykonávají pověření učitelé školy na mateřských školách a základních školách v obvodě působnosti školy a ve spolupráci s učiteli mateřských škol a základních škol. Ředitel školy vypracuje plán průzkumu po dohodě s řediteli mateřských škol a základních škol s přihlédnutím k charakteru a specifice jednotlivých oborů. K tomuto účelu přidělí ředitel školy učitelům, pověřeným průzkumem, počet vyučovacích hodin, odpovídající plánu průzkumu, v rámci jejich vyučovací povinnosti. Děti, které nedocházejí do mateřské školy, pozve ředitel školy k průzkumu podle seznamu dětí zapsaných do 1. ročníku základní školy.

(3) Ukončením přípravného studia nevzniká žákovi nárok na zařazení do 1. ročníku základního studia I. stupně.

§ 5

Zařazování uchazečů do základního studia a kursů pro dospělé

(1) Uchazeči o studium se zařazují na základě přijímací zkoušky.

(2) Přijímací zkoušky se organizují v době od 1. dubna do 31. května, v odůvodněných případech je možno uchazeče zařadit i v průběhu školního roku.

(3) Termín a místo konání přijímací zkoušky vyhlašuje ředitel školy nejméně 14 dní dopředu; zároveň oznámí obory a studijní zaměření, do kterých se mohou uchazeči zařazovat.

(4) Do základního studia a kursů pro dospělé zařazuje uchazeče ředitel školy.

(5) Podmínkou pro zařazení na školu je úspěšné vykonání přijímací zkoušky.

(6) Při přijímací zkoušce se kromě zájmu uchazeče o zvolený obor zjišťují

a) v hudebním oboru hudební schopnosti, tj. hudební sluch, rytmické cítění, pohotovost, hudební paměť a zdravotní i fyzické dispozice

b) ve výtvarném oboru schopnost prostorového, barevného a tvarového vnímání, stupeň vyjadřovacích schopností výtvarným projevem podle skutečnosti a podle představy

c) v tanečním oboru hudební a pohybové schopnosti a tělesná způsobilost

d) v dramatickém oboru schopnost tvořivě zobrazit jednání a chování, rytmičnost, pohybové a mluvní předpoklady, popř. i slovesný projev (mluvený, psaný).

(7) Návrhy na zařazení předkládá řediteli školy přijímací komise, která se sestavuje pro každý obor anebo předmět. Přijímací komise je tříčlenná, její členy určuje ředitel školy.

(8) Přihlášku ke studiu podávají zařazení uchazeči na předepsaném tiskopise řediteli školy. Přihlášku nezletilého uchazeče podepíše jeho zákonný zástupce.

(9) Do základního studia kteréhokoli oboru je možno výjimečně zařadit nadané uchazeče, kteří nedosáhli anebo překročili věk určený v učebním plánu oboru nebo předmětu. Starší uchazeči mohou být zařazeni do zkráceného studia I. nebo II. stupně, ve kterém se jim podle schopností, nadání a dosažených výsledků umožní absolvovat za jeden rok učivo dvou ročníků, případně mohou být přímo zařazeni do vyššího ročníku.

(10) Uchazeči, kteří požádají o zařazení do vyšších ročníků I. stupně základního studia, vykonají přijímací zkoušku z učiva odpovídajícího požadavkům předcházejícího ročníku.

(11) Uchazeči o studium zpěvu, dechových nástrojů, akordeonu a tanečního oboru předloží vyjádření odborného lékaře řediteli školy. Tito žáci se během studia na škole podrobují odbornému lékařskému vyšetření.

§ 6

Ukončení studia

(1) Studium na I. a II. stupni základního studia a v kursech pro dospělé se uzavírá vykonáním závěrečné zkoušky.

(2) Studium žáka ředitel školy předčasně ukončí:

a) jestliže žák porušuje soustavně nebo závažným způsobem školní řád

b) jestliže o to požádá žák písemně, za nezletilého žáka jeho zákonný zástupce

c) ze závažných zdravotních důvodů nebo rodinných důvodů

d) jestliže nesplnil podmínky studia pro neprospěch

e) neplatí-li žák nebo jeho zákonný zástupce školné.

(3) Ukončení studia podle odstavce 2 písm. a), b), d), e) je možno provést pouze k 31. lednu nebo 30. červnu. Ředitel školy o předčasném ukončení studia na škole vyrozumí žáka nebo jeho zákonného zástupce písemně do jednoho týdne.

Hodnocení a klasifikace

§ 7

Stupně klasifikace a hodnocení

(1) Prospěch žáků v jednotlivých předmětech se klasifikuje těmito stupni: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný.

(2) Celkový prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí těmito stupni: prospěl s vyznamenáním, prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl.

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže nemá v žádném povinném předmětu horší stupeň než chvalitebný, z hlavního předmětu byl klasifikován stupněm výborný a průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5.

(4) Žák prospěl velmi dobře, jestliže byl z hlavního předmětu klasifikován alespoň stupněm chvalitebný a z ostatních povinných předmětů stupněm dobrý. Průměr z povinných předmětů nemá horší než 2.

(5) Žák prospěl, jestliže nemá ani v jednom z povinných předmětů stupeň prospěchu nedostatečný.

(6) Žák neprospěl, jestliže má z některého povinného předmětu i po opravné zkoušce stupeň nedostatečný.

§ 8

Postup při klasifikaci a hodnocení žáka

(1) Celkový prospěch žáka vychází z výsledků klasifikace jednotlivých předmětů.

(2) Podklady pro klasifikaci žáka se získávají především přímým pozorováním činností žáka a jeho přípravy na vyučování. Poznatky u základního studia a v kursech pro dospělé se ověřují především prakticky, formou ústního zkoušení a ve vyšších ročnících i písemného zkoušení, pokud to dovoluje charakter předmětu. V předmětech a ročnících, kde to předepisují osnovy, slouží jako podklad pro klasifikaci výsledky postupové komisionální zkoušky z učební látky absolvovaného ročníku. Postupová zkouška může být vykonána formou ročníkové přehrávky, účasti na výstavě výtvarných prací, tanečního nebo dramatického vystoupení. Žáci, navržení k zařazení do rozšířeného vyučování a žáci do rozšířeného vyučování již zařazení, se podrobují postupové zkoušce před komisí ustanovenou k tomuto účelu.

(3) Jestliže má zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydané vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoušení. Jestliže příslušný předmět vyučuje sám ředitel školy, může zástupce žáka požádat o přezkoušení příslušný národní výbor. Ředitel školy posoudí oprávněnost žádosti a oznámí zástupci žáka, zda bude žák přezkoušený. Jestliže příslušný předmět vyučuje sám ředitel školy, posoudí oprávněnost žádosti národní výbor.

(4) Přezkoušení se uskuteční neodkladně, nejdéle do 10ti dnů; jestliže pro nepřítomnost žáka není možné přezkoušení uskutečnit v určeném termínu, nemůže se dále žák přezkoušet. Výsledek přezkoušení, který je konečný, oznámí ředitel školy zástupci žáka.

(5) Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka, nezletilému žákovi zapisuje výsledky klasifikace do žákovské knížky.

(6) Při klasifikaci žáků mají učitelé na zřeteli dosažené výsledky, jejich úsilí, aktivitu, samostatnost, tvořivost a zájem o studijní předmět. Východiskem pro celkový prospěch žáka jsou výsledky zkoušek, účinkování na koncertech, tanečních a dramatických vystoupeních a úspěchy dosažené na přehlídkách, školních a veřejných výstavách a v soutěžích.

(7) Žáci přípravného studia se neklasifikují, jejich studium je přípravou na zařazení do základního studia.

(8) O prospěchu a chování žáka informuje jeho zákonného zástupce:

a) třídní učitel a ostatní učitelé jednotlivých předmětů prostřednictvím žákovského sešitu a na třídní schůzce SRPŠ

b) učitel, jestliže o to požádá zástupce žáka

c) ředitel, v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování žáka.

§ 9

Postup žáka do vyššího ročníku, opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který dosáhne při souhrnné klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách stupeň celkového prospěchu alespoň prospěl.

(2) Na doporučení učitele hlavního předmětu (vedoucího příslušného oboru) a se souhlasem rodičů může se mimořádně schopný žák přeřadit do vykonání postupové zkoušky ze všech předmětů do vyššího ročníku na konci prvního pololetí nebo na konci školního roku. Žáka přeřazuje ředitel školy.

(3) Žákovi, který neprospěl nebo nebyl klasifikován, ředitel školy na doporučení pedagogické rady umožní opakování ročníku jen v tom případě, jestliže byly příčinou nemoc nebo jiné vážné důvody.

(4) Zařazení žáků do rozšířeného vyučování navrhuje učitel hlavního předmětu řediteli školy.

(5) Žáci zařazení do rozšířeného vyučování, kteří nesplnili požadavky učebních osnov rozšířeného vyučování příslušného ročníku, se na návrh zkušební komise přeřadí do nerozšířené formy vyučování. Pokud jde o přechodnou stagnaci, mohou se v průběhu studia o rozšířené vyučování znovu ucházet.

§ 10

Opravné zkoušky

(1) Žák, který je na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečný z některého přiřazeného předmětu, má nárok vykonat opravnou zkoušku. Z hlavního předmětu nelze konat opravnou zkoušku.

(2) Jestliže žák nepřijde na opravnou zkoušku v určeném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, ze kterého měl konat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný a nemůže pokračovat v dalším studiu.

§ 11

Komisionální zkoušky

(1) Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:

a) při postupových zkouškách v předmětech a ročnících, kde to stanoví učební osnovy

b) při závěrečných zkouškách na konci I. a II. stupně základního studia a kursech pro dospělé

c) při zkouškách z hlavního předmětu v rozšířeném vyučování

d) má-li být žák zařazen do vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku

e) při opravných zkouškách

f) po přerušení studia pro nemoc a z jiných vážných důvodů

g) má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti souhrnné klasifikace a požádá o přezkoušení

h) nařídí-li přezkoušení žáka národní výbor nebo ředitel školy.

(2) Členy zkušební komise a jejího předsedu jmenuje ředitel školy.

(3) Zkušební komise je nejméně tříčlenná, skládá se z předsedy a z odborníků pro příslušný učební předmět nebo obor. O klasifikaci rozhoduje komise většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 12

Pravidla chování (školní řád)

(1) Žák je povinen dodržovat vnitřní řád školy, který vydává ředitel školy. Žák je povinen chovat se mimo vyučování, a to i ve dnech pracovního volna, během prázdnin tak, aby nenarušoval zásady socialistického soužití a mravní normy socialistické společnosti a dělal čest škole i sobě.

(2) Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a zúčastňovat se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná.

(3) Žák musí být ve škole vhodně, čistě a bez výstředností upravený a oblečený.

(4) Žák je povinen šetřit půjčené učebnice, notový materiál, hudební nástroje a ostatní školní potřeby. Udržovat v pořádku a čistotě své místo, třídu a ostatní školní prostory, chránit socialistický majetek před poškozením, je povinen nosit do školy učebnice, některé druhy hudebních nástrojů, cvičební úbor a všechny ostatní školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynu učitelů jednotlivých předmětů a oborů.

(5) Před skončením vyučovací hodiny nesmí žáci bez dovolení odcházet ze školní budovy. Žák se může zdržovat ve školních prostorách mimo vyučování jen za podmínek určených vnitřním řádem školy.

(6) Žák je povinen chránit své zdraví a zdraví svých spolužáků. Žákům jsou zakázané všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (kouření, pití alkoholických nápojů a používání zdraví škodlivých látek).

(7) Při organizovaných akcích školou (soutěže, koncerty, výstavy, divadelní představení a exkurse) je žákům povolena návštěva podniků veřejného stravování jen v doprovodu učitele pověřeného dozorem.

(8) Žák může účinkovat na veřejných vystoupeních, které neorganizuje škola, jen se souhlasem třídního učitele nebo ředitele školy.

Zvláštní ustanovení

§ 13

Název a označování škol

Název školy se tvoří ze slov "lidová škola umění", z úředního názvu jejího sídla v prvním pádě a z názvu okresu v prvním pádě, jestliže sídlem školy není okresní město. V místech, kde je více škol, se v jejich označení uvádí i ulice nebo náměstí a číslo hlavní budovy.

§ 14

Pracovníci školy

(1) Vyučováním jednotlivých předmětů pověřuje učitele ředitel školy; může též některé učitele pověřit v rámci jejich vyučovací povinnosti klavírním doprovodem.

(2) Technickohospodářský pracovník na administrativní práci se přijímá na

a) 1/3 pracovního času při počtu 200 až 300 žáků na škole,

b) 1/2 pracovního času při počtu 301 až 450 žáků na škole,

c) 2/3 pracovního času při počtu 451 až 600 žáků na škole,

d) na plný pracovní úvazek při počtu více než 601 žáků na škole,

e) jestliže je na škole více než 900, ale méně než 1 200 žáků, přijímá národní výbor dalšího pracovníka na polovinu pracovního úvazku,

f) jestliže je na škole více než 1 200 žáků, přijímá národní výbor dalšího pracovníka na plný pracovní úvazek.

§ 15

Řízení a plánování práce školy

(1) Školu řídí její ředitel, 4) pobočku řídí ředitelem pověřený učitel. Usměrňováním výchovně vzdělávací práce v jednotlivých oborech pověřuje ředitel školy svého zástupce.

(2) Počet zástupců ředitele se řídí velikostí školy. Pro ustanovení počtu zástupců je rozhodující na školách s převažujícím oborem hudebním počet tříd a na školách s převažujícími obory výtvarným, literárně dramatickým a tanečním počty žáků.

(3) Ve škole s převažujícím hudebním oborem se počet tříd určí tak, že se celkový počet vyučovacích hodin ve všech oborech studia dělí průměrnou vyučovací povinností učitele 24 hodin.

(4) Při počtu dvanácti až dvaceti tříd se ustanoví jeden zástupce ředitele školy. Při počtu dvaceti jedné až padesáti tříd se ustanoví dva zástupci ředitele školy. Zástupci ředitele školy se vybírají z učitelů jednotlivých oborů tak, aby mohli podle odbornosti usměrňovat výchovně vzdělávací práci.

(5) Ve škole s převažujícím výtvarným, literárně dramatickým a tanečním oborem se určí počet zástupců ředitele školy:

a) jeden zástupce ředitele školy se ustanoví při počtu alespoň 350 žáků

b) dva zástupci ředitele školy se ustanoví při počtu alespoň 750 žáků.

(6) Na návrh ředitele školy národní výbor pověří vedením pobočky nebo oboru vybrané učitele z jednotlivých oborů. Jestliže se vedením pobočky nebo oboru pověří zástupce ředitele, patří mu stejně, jako učiteli, příplatek za vedení pobočky nebo oboru, který určuje platový řád pro pedagogické pracovníky. 5)

(7) Poradním orgánem ředitele školy v pedagogicko-organizačních otázkách, jestliže není zřízena umělecká rada i v uměleckých otázkách, je pedagogická rada. Jejími členy jsou všichni učitelé školy. Koncem klasifikačního období pedagogická rada projedná hodnocení výsledků procesu vzdělávání žáků, jejich chování, posuzuje, jak škola splnila výchovně vzdělávací cíle školy. Pedagogickou radu svolává ředitel školy nejvíce šestkrát během školního roku.

(8) Poradním orgánem ředitele školy v uměleckých otázkách je umělecká rada, která se zabývá otázkami umělecké výchovy žáků. Členové umělecké rady jsou ředitel školy, zástupci ředitele, vedoucí oborů a předmětových komisí a další členové, které může ředitel jmenovat z odborníků umělecké a pedagogické praxe působících mimo školu. Umělecká rada se schází nejméně jednou za půl roku. Do počtu 15 učitelů se umělecká rada neustavuje, její funkci plní pedagogická rada.

(9) Na školách se zřizují předmětové komise, které se scházejí čtyřikrát do roka podle plánu, který schvaluje ředitel školy. Projednávají odborně-metodické problémy a zabezpečují sjednocení požadavků na výchovně-vzdělávací výsledky. O svých jednáních vedou stručné záznamy. Vedením předmětových komisí pověřuje ředitel školy vybrané učitele. Jestliže jsou na škole jen dva učitelé jednoho předmětu nebo oboru, sdružují se s učiteli téhož předmětu nebo oboru v rámci kabinetu OPS nebo KPÚ.

(10) Ředitel školy vydává vnitřní řád, který obsahuje zejména organizační pokyny, hygienické pokyny, pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(11) Při každé škole se ustavuje sdružení rodičů a přátel školy. 6)

§ 16

Vysvědčení

(1) Na vysvědčení se uvádí klasifikace prospěchu z předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku, který žák navštěvoval, a jeho celkový prospěch.

(2) Klasifikační stupeň a celkový prospěch se vyjadřuje slovně.

(3) Žákovi, kterého nebylo možno pro závažné příčiny klasifikovat na konci školního roku ani v náhradním termínu, se na vysvědčení uvede "Žák nebyl klasifikován a povoluje se mu opakovat ročník".

(4) Škola vydá žákovi vysvědčení na konci pololetí na čas určitý a natrvalo na konci školního roku. Závěrečné vysvědčení škola vydá po ukončení I. a II. stupně základního studia, jako i kursu pro dospělé.

§ 17

Zápisné a školné

(1) Na začátku každého školního roku zaplatí žáci nebo jejich zákonní zástupci zápisné; v přípravném a základním studiu ve výši Kčs 10,-, žáci v kursech pro dospělé zaplatí zápisné ve výši Kčs 20,-.

(2) V přípravném studiu v oboru hudebním, tanečním a výtvarném zaplatí žáci školné ve výši Kčs 15,- měsíčně, v literárně dramatickém oboru Kčs 10,- měsíčně.

(3) V základním studiu platí žáci školné:

v oboru hudebním
při individuálním vyučování hlavního předmětu Kčs 40,- měsíčně
při skupinovém vyučování (2 a více žáků) hlavního předmětu Kčs 15,- měsíčně
v oboru tanečním Kčs 20,- měsíčně
v oboru výtvarném Kčs 25,- měsíčně
v oboru literárně - dramatickém Kčs 15,- měsíčně.

(4) V kursech pro dospělé platí žáci, kteří jsou v pracovním poměru, školné:

v oboru hudebním Kčs 50,- měsíčně
v oboru tanečním Kčs 30,- měsíčně
v oboru výtvarném Kčs 50,- měsíčně
v oboru literárně - dramatickém Kčs 30,- měsíčně.

Žáci, kteří nejsou v pracovním poměru, platí školné podle odstavce 3.

(5) Školné se platí poštovními poukázkami vždy do 10. dne v měsíci; je možno ho platit i za delší období kalendářního roku. Přestane-li žák bez závažných důvodů navštěvovat vyučování, zaplacené školné se nevrací. Při řádně omluvené nepřítomnosti žáka ve všech předmětech trvající déle nežli čtyři týdny v běžném měsíci, může žák, za nezletilého žáka jeho zákonný zástupce, písemně požádat národní výbor prostřednictvím ředitele školy o osvobození od placení školného pro čas omluvené nepřítomnosti. Školné se žákovi, za nezletilého jeho zákonnému zástupci, za příslušnou dobu vrátí, jestliže se na škole déle nežli čtyři po sobě jdoucí týdny nevyučovalo.

(6) S přihlédnutím k nadání a prospěchu žáka, zájmu školy a sociálním poměrům žáka, může národní výbor osvobodit žáka na návrh ředitele školy od placení školného zčásti nebo zcela, zpravidla na jeden školní rok. Žádost o osvobození od placení školného, doloženou potvrzením o příjmu osob, které mají vůči žákovi vyživovací povinnost, je nutno podat řediteli školy nejpozději do 10. září běžného roku.

(7) Pokud žák navštěvuje na jedné škole vyučování dvou hlavních předmětů nebo oborů, platí jen jedno zápisné.

(8) Zápisné a školné je příjmem národního výboru.

§ 18

Organizace soutěží

(1) K ověřování úrovně výchovně-vzdělávacího procesu škol se organizují v jednotlivých oborech a předmětech soutěže.

(2) Jednotlivé soutěžní disciplíny se opakují v pravidelných tříletých cyklech. Do soutěže se přihlašují žáci - jednotlivci a kolektivy na příslušných školách. 7)

(3) Školní kolo organizuje ředitel školy, okresní kolo organizuje a finančně zabezpečuje okresní národní výbor. Krajské kolo organizuje a finančně zabezpečuje krajský národní výbor a ústřední kolo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky.

(4) Celostátní přehlídku vítězů ústředních kol České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky organizuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky a ministerstvo školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky.

§ 19

Půjčování hudebních nástrojů

Škola může žákovi na základě písemné dohody půjčit bezplatně hudební nástroje s výjimkou klavíru, harfy a varhan.


§ 20

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 51/1980 Sb., o lidových školách umění.


§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.


Ministryně: Synková v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 11 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění vyhlášeném pod č. 49/1984 Sb.
§ 14 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění vyhlášeném pod č. 48/1984 Sb.

2) § 6 odst. 3 písm. a) a § 7 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 48/1984 Sb.

3) Vyhláška MŠ ČSR č. 47/1987 Sb., o organizaci školního roku v základních školách a středních školách a školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

4) § 4 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb.

5) Výnos ministerstva školství ČSR ze dne 28. července 1987 čj. 21 000/87-42, kterým se mění a doplňuje výnos ze dne 19. listopadu 1984 čj. 29 700/84-42 o odměňování pedagogických pracovníků základních a středních škol a školských zařízení (platový řád pro pedagogické pracovníky) - uveřejněno ve Věstníku MŠ a MK ČSR sešit č. 8-9 ze dne 20. září 1987.
Vyhláška MŠ ČSR č. 59/1985 Sb., o odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o určení školských zařízení, ve kterých mají pedagogičtí pracovníci postavení učitele.

6) Vyhláška MŠ ČSR č. 89/1973 Sb., o sdružení rodičů a přátel školy, ve znění vyhlášky č. 100/1976 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška MŠ ČSR č. 89/1973 Sb.

7) Zásady pro organizování soutěží lidových škol umění čj. 29 351/84-35 z prosince 1984.

Přesunout nahoru