Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Rozhodnutí č. 167/1988 Sb.Rozhodnutí prezidenta Československé socialistické republiky o amnestii ze dne 27. října 1988

Částka 37/1988
Platnost od 01.11.1988
Účinnost od 01.11.1988
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

167

ROZHODNUTÍ

prezidenta

Československé socialistické republiky

o amnestii ze dne 27. října 1988

Ve dnech 70. výročí vzniku československého státu a 20. výročí vyhlášení jeho federativního uspořádání hodnotí náš lid výsledky dosažené při výstavbě socialistické společnosti. Je to hrdá a přesvědčivá bilance úspěchů našich pracujících, kteří iniciativně a obětavě uskutečňují politiku Komunistické strany Československa a pod jejím vedením přistupují v současné době k přestavbě hospodářského mechanismu a k dalšímu prohloubení demokratizace společnosti, které by měly ještě více upevnit morální a politickou jednotu lidu. Jde o skutečnosti vyjadřující sílu a pevnost našeho socialistického zřízení.

Na návrh předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa, předsednictva ústředního výboru Národní fronty a vlády Československé socialistické republiky používám svého ústavního práva a udílím tuto

amnestii:

Článek I

1. Promíjím

a) nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky uložené za přečin nebo úmyslný trestný čin jiný, než je uveden pod písmenem c), ve výměře nepřevyšující dva roky,

b) nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky uložené za nedbalostní trestný čin ve výměře nepřevyšující tři roky,

c) nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky uložené za trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 1 a 2 trestního zákona,

d) z ostatních nepodmíněných trestů odnětí svobody jejich část ve výši dvou roků, případně jejich zbytky kratší dvou roků,

e) podmíněné tresty odnětí svobody, i když později byl nařízen jejich výkon,

f) tresty nápravného opatření a tresty odnětí svobody, ve které byly přeměněny, nebo jejich zbytky,

které byly pravomocně uloženy přede dnem tohoto rozhodnutí a nejsou dosud vykonány.

2. Ve stejném rozsahu promíjím i tresty nebo jejich části uvedené v odstavci 1, které byly uloženy dosud nepravomocnými rozsudky vyhlášenými přede dnem tohoto rozhodnutí, pokud nepřichází v úvahu zastavení trestního stíhání v celém rozsahu. Jestliže na základě odvolání dojde ke změně výroku o trestu, je pro použití tohoto rozhodnutí rozhodující rozsudek, jenž nabude právní moci.

Článek II

Nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky promíjím odsouzeným, kteří trest vykonávají nebo mají vykonat v první nápravně výchovné skupině, ve vojenském nápravném útvaru nebo v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé.

Článek III

Podmíněně odložené tresty odnětí svobody a tresty nápravného opatření uložené jako samostatné promíjím s účinkem, že se dnem tohoto rozhodnutí na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Článek IV

1. Nařizuji, aby nebylo zahajováno a bylo-li již zahájeno, aby bylo zastaveno trestní stíhání

a) pro trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 1 a 2 trestního zákona, spáchaný přede dnem tohoto rozhodnutí,

b) pro přečiny a jiné úmyslné trestné činy než jsou uvedeny pod písmenem a), spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující dva roky,

c) pro trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí z nedbalosti, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující tři roky.

2. Jestliže ustanovení odstavce 1 nelze vztáhnout na celou trestnou činnost, o které bylo rozhodnuto nepravomocným rozsudkem vyhlášeným přede dnem tohoto rozhodnutí, nepoužije se jej ani zčásti.

Článek V

1. Toto rozhodnutí se nevztahuje

a) na osoby, které kromě trestné činnosti, o níž se rozhoduje podle tohoto rozhodnutí, byly v posledních deseti letech přede dnem jeho vyhlášení pravomocně odsouzeny k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin nebo které byly v posledních deseti letech propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody za takový trestný čin, pokud se na ně nehledí, jako by odsouzeny nebyly,

b) na trestný čin opuštění republiky podle § 109 trestního zákona, jestliže jeho pachatel projevil nebo projevuje nepřátelský vztah k socialistickému společenskému nebo státnímu zřízení,

c) na trestné činy spekulace podle § 117 trestního zákona, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 2, 3, 4 trestního zákona, ohrožení devizového hospodářství podle § 146 trestního zákona, přijímání úplatku podle § 160 trestního zákona, podplácení podle § 161 trestního zákona, nepřímého úplatkářství podle § 162 trestního zákona, loupeže podle § 234 trestního zákona, krádeže podle § 247 odst. 2 trestního zákona, zběhnutí do ciziny podle § 283 trestního zákona, vraždy podle § 219 trestního zákona a ostatní trestné činy, za něž zákon umožňuje uložit trest smrti,

d) na tresty úhrnné a souhrnné, jestliže některý ze sbíhajících se trestných činů je uveden pod písmeny b), c).

2. Ustanovení článku I odstavce 1 písm. b) tohoto rozhodnutí se nevztahuje na úhrnné nebo souhrnné nepodmíněné tresty odnětí svobody převyšující dva roky uložené za nedbalostní trestný čin při souběhu s úmyslným trestným činem, na který zákon stanoví trest odnětí svobody převyšující dva roky.

3. Ustanovení článku I odstavce 1 písm. c) tohoto rozhodnutí se nevztahuje na úhrnné a souhrnné nepodmíněné tresty odnětí svobody uložené za trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 1 a 2 trestního zákona, při souběhu s úmyslným trestným činem, na který zákon stanoví trest odnětí svobody převyšující dva roky, nebo při souběhu s trestným činem spáchaným z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody převyšující tři roky.

Článek VI

Ministrům spravedlnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a ministru národní obrany Československé socialistické republiky ukládám, aby mi na základě přezkoumání předložili k rozhodnutí návrhy na prominutí nebo zmírnění trestů uložených za trestné činy a přečiny spáchané před vyhlášením tohoto rozhodnutí u osob, na které se rozhodnutí nevztahuje, jde-li o

a) těhotné ženy,

b) matky, které pečují o dvě nebo více dětí mladších 15 let,

c) muže starší 60 let a ženy starší 55 let,

d) osoby s trvalou invaliditou nebo trpící nevyléčitelnou chorobou.

Husák v. r.

Přesunout nahoru