Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 149/1988 Sb.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

Částka 31/1988
Platnost od 22.09.1988
Účinnost od 01.10.1988
Zrušeno k 01.01.2012 (329/2011 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

149

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 16. září 1988,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 177 odst. 1 až 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon"), v dohodě s federálními ministerstvy národní obrany, vnitra, zemědělství a výživy, s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí a spravedlnosti republik a Ústřední radou odborů a po projednání se Svazem družstevních rolníků:


ČÁST PRVNÍ

Důchodové zabezpečení

HLAVA PRVNÍ

Obecná ustanovení

Zaměstnání

§ 1

K § 8 odst. 1 písm. f) zákona

Studium se započítává v rozsahu, v jakém se hodnotí jako soustavná příprava na budoucí povolání podle § 24, a za stejných podmínek.

§ 2

K § 8 odst. 1 zákona

(1) Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena jeho rodiny v době od 9. května 1945 do 30. září 1948.

(2) Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost občanů umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. 1)

§ 3

K § 8 odst. 4 zákona

(1) Jako zaměstnání se hodnotí důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jiné osoby samostatně hospodařící po 30. září 1948, jestliže občan

a) získal v zaměstnání uvedeném v § 8 odst. 1 zákona dobu potřebnou pro nárok na starobní důchod nebo, jde-li o nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, dobu potřebnou pro nárok na tento důchod,

b) byl po skončení pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo jiné osoby samostatně hospodařící zaměstnán podle § 8 odst. 1 zákona po dobu aspoň pěti roků, nebo po dobu kratší, vznikl-li mu nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod pro invaliditu (částečnou invaliditu) následkem pracovního úrazu utrpěného v zaměstnání, nebo

c) se stal členem jednotného zemědělského družstva nebo pracovníkem jiné socialistické organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou a odevzdal své hospodářství některé z těchto organizací.

(2) Pro splnění podmínky získání potřebné doby zaměstnání podle odstavce 1 se započítávají i náhradní doby.

(3) Podmínkou pro hodnocení doby pojištění podle odstavce 1 je zaplacení pojistného; zaplacení pojistného se však nevyžaduje, jde-li o činnost manželky jednotlivě hospodařícího rolníka před 1. lednem 1969. K době, za niž nebylo zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává důchod, se přihlédne jako k době pojištění až ode dne zaplacení pojistného.

(4) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící získá ke dni splnění podmínek nároku na poměrný starobní důchod dobu zaměstnání aspoň 25 let, stanoví se výše důchodu podle ustanovení zákona o starobním důchodu.

Náhradní doby

§ 4

K § 9 odst. 1 písm. b) zákona

(1) Dobou jiné vojenské služby je doba

a) vojenské služby v Rudé armádě do 21. června 1941,

b) vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,

c) výkonu služby na státních hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu,

d) vojenské služby v československé nebo spojenecké armádě v době nesvobody, nejsou-li splněny podmínky stanovené v § 59 odst. 1 zákona.

(2) Jako doba jiné vojenské služby může být též započtena doba vojenské služby (včetně doby zajetí), nejdéle však do 9. května 1945, v jiné než československé nebo spojenecké armádě, kterou konali povinně občané za doby nesvobody, pokud nejde o důstojníky nebo příslušníky SS a obdobných útvarů 2) nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů. 3)

(3) Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

§ 5

K § 9 odst. 1 písm. c) a § 59 zákona

(1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí

a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 22. června 1941 do 9. května 1945,

b) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii,

c) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,

d) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele na území československého státu, Svazu sovětských socialistických republik a jiné evropské země,

e) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády,

f) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané perzekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů,

g) doba účasti na domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945 a doba účasti na Slovenském národním povstání,

h) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945,

i) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945; pokud nutné léčení trvalo i po tomto dni, hodnotí se doba dalšího nutného léčení jako náhradní doba, nikoliv však jako doba odbojové činnosti.

(2) Polní službou se rozumí vojenská služba

a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Svazu sovětských socialistických republik v době od 22. června 1941 do 9. května 1945,

b) v jednotkách 1. československého armádního sboru ve Svazu sovětských socialistických republik v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,

c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945,

d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,

e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,

f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939,

g) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. d).

(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. Doba zajetí se nepovažuje za polní službu.

(4) Doby odbojové činnosti a polní služby se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

§ 6

K § 9 odst. 1 písm. d) zákona

(1) Dobou nezaměstnanosti je doba, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání 4) po

a) ukončení povinné školní docházky,

b) ukončení nebo přerušení studia na středních a vysokých školách, odborné přípravy ve zvláštních odborných učilištích nebo přípravy pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči,

c) uvolnění ze zaměstnání uvedeného v § 14 odst. 2 písm. a) a b) zákona proto, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci nebo ji nesměl konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, 5)

d) skončení zaměstnání v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními 6) a v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy 7) a v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů, 8)

e) skončení služebního poměru vojáka z povolání, příslušníka Sboru národní bezpečnosti a příslušníka sboru nápravné výchovy, jestliže tito mají nárok na zabezpečení přiměřeného umístění v občanském povolání 9) a dosud nebyli umístěni.

Každá z uvedených dob se započte vždy nejvýše v rozsahu jednoho roku; přitom se přednostně započítává doba spadající do rozhodného období.

(2) Dobou nezaměstnanosti je též jiná doba než doba uvedená v odstavci 1, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání; tato doba se však započte celkově nejvýše v rozsahu jednoho roku.

(3) Dobou nezaměstnanosti je též doba,

a) po kterou po 30. září 1988 manželka vojáka z povolání nebo příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebyla zaměstnána proto, že následovala manžela do místa posádky (útvaru, jednotky) určeného federálním ministerstvem národní obrany nebo federálním ministerstvem vnitra a byla vedena v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání, 4)

b) před 9. květnem 1945, po kterou občan nebyl nebo nemohl být zaměstnán v době nesvobody z důvodu politického, národnostního nebo rasového útisku, a doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí.

(4) Doba, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání, se prokazuje potvrzením národního výboru, a jde-li o dobu uvedenou v odstavci 3 písm. a), ještě potvrzením příslušného vojenského útvaru nebo útvaru Sboru národní bezpečnosti.

§ 7

K § 9 odst. 1 písm. e) a f) a odst. 2, § 49 odst. 1 a § 71 odst. 2 zákona

(1) Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

(2) Dobou, po kterou měl občan nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství a podporu při ošetřování člena rodiny, se rozumí i doba pobírání těchto dávek přiznaných dobrovolně.

§ 8

K § 9 odst. 1 písm. i) a k) zákona

(1) Doba přípravy pro pracovní uplatnění se započítává jako náhradní doba, byla-li prováděna podle předpisů o sociálním zabezpečení.

(2) Za blízké osoby se považují manželé a příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 7 odst. 1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoliv z manželů. Podmínka osobní péče o blízkou osobu při výkonu zaměstnání se považuje za splněnou jen tehdy, je-li zaměstnání konáno za takových podmínek, zejména se zkrácením pracovní doby, které nebrání řádnému výkonu osobní péče.

§ 9

K § 8 a 9 zákona

Za zaměstnání se považuje též doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako pracovník v zahraničí (§ 43) nebo expert v zahraničí (§ 44). Tato doba se prokazuje potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí. Pro zjišťování průměrného měsíčního výdělku se však tato doba posuzuje jako náhradní doba.

§ 10

Zápočet doby zaměstnání v cizině

K § 11 zákona

Jde-li o dobu zaměstnání vykonávaného československým občanem v cizině před 1. lednem 1947, má se za to, že se občan zdržoval v cizině s povolením příslušného československého státního orgánu.

Průměrný měsíční výdělek

K § 12 odst. 2, 3 a 7, § 43 a 60 zákona

§ 11

Hrubé výdělky

(1) Hrubými výdělky jsou ze zaměstnání vykonávaného

a) v pracovním poměru:

1. hrubá mzda (příjem), jestliže podléhá dani ze mzdy; nezapočítává se však mzda, která je osvobozena od daně ze mzdy předpisy o dani ze mzdy; 10) prémie, odměny a podíly na hospodářských výsledcích se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,

2. hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše,

3. náhrada mzdy, pokud podléhá dani ze mzdy; za takovou náhradu se nepovažuje náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách; 11) náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,

4. mzdové vyrovnání poskytované občanům uvolněným nebo převedeným v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními, 6) občanům uvolněným v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů 8) nebo pracovníkům v hornictví uvolněným nebo převedeným na jinou práci ze zdravotních důvodů, 12)

5. příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory 13) a příspěvek vyplácený organizací dlouhodobě uvolněným poslancům národního výboru, 14)

6. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy, 15)

7. věrnostní přídavek horníků, 16) odměny členů báňských záchranných sborů při záchranářských zásazích, 17) stabilizační odměny (věrnostní stabilizační odměny) poskytované pravidelně za nepřetržité trvání pracovního poměru podle obecně závazných právních předpisů a mzdy a odměny nevidomých občanů, jimž byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně, 18) i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny; věrnostní přídavek horníků a stabilizační odměny se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny;

b) v poměru člena výrobního družstva:

1. výdělky obdobné výdělkům uvedeným v ustanovení písmene a),

2. doplňková odměna za práci; tato odměna se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena;

c) v poměru člena jednotného zemědělského družstva:

1. pracovní odměna včetně příplatků a doplatků k této odměně,

2. prémie a výkonnostní a mimořádné odměny, vyplácené za výsledky pracovní činnosti,

3. odměny z rozdělení zisku, především podíly na hospodářských výsledcích, odměny vedoucích funkcionářů družstva, peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení, odměny při významných pracovních a životních výročích, stabilizační odměny podle zvláštních předpisů, prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace vyplácené z prostředků na odměňování v družstvu; peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení a odměny při významných pracovních a životních výročích se však započítávají jen v rozsahu, v jakém se započítávají pracovníkům v pracovním poměru; 19) příjmy uvedené v č. 2 a 3 se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,

4. náhrada pracovní odměny; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada ušlé pracovní odměny při výkonu služby v ozbrojených silách; náhrada pracovní odměny za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,

5. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,

6. příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený družstvem; 20) před 1. lednem 1980 část příspěvku placeného družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení ve výši stanovené podle předpisů platných před tímto dnem. Pro účely stanovení nejvyšší procentní výměry důchodu se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona snižuje o částku odpovídající jedné dvanáctině příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení vypočteného z takového ročního příjmu, který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku neomezenému podle § 12 odst. 6 zákona;

d) v činnostech uvedených v části první hlavě druhé a v části druhé hlavě první a druhé příjmy tam uvedené.

(2) Hrubými výdělky jsou též

a) odměny vyplacené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; 21) tyto odměny se započítávají v rozsahu, v němž podléhají dani, v tom roce, v němž byly vyplaceny,

b) částečný invalidní důchod, a to ve výši, v níž byl vyplacen,

c) zvláštní příspěvek horníkům, 22)

d) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz 23) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě. 24)

(3) Hrubými výdělky občana, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání, je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.

(4) Hrubými výdělky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek účastníka odboje v případě uvedeném v § 60 zákona, jsou hrubé výdělky stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, které účastník odboje dříve vykonával, dosahované v rozhodném období.

(5) Za hrubý výdělek občana, který byl pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se za dobu samostatné výdělečné činnosti považuje částka 1 000 Kčs měsíčně.

(6) Považuje-li se za hrubé výdělky u některých skupin občanů pevně stanovená částka (dále jen "fiktivní výdělek"), činí tato částka 1 600 Kčs měsíčně, a jde-li o invalidní (částečný invalidní) důchod v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách podle § 34 a 38 zákona nebo invalidní (částečný invalidní) důchod účastníka odboje podle § 63 odst. 4 zákona, činí tato částka 2 000 Kčs měsíčně.

§ 12

Výpočet průměrného měsíčního výdělku

(1) Měsíční průměr hrubých výdělků se stanoví z úhrnu výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 za kalendářní roky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek. Jsou-li v kalendářních letech vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.

(2) Hrubým výdělkem za jednotlivý celý kalendářní rok pro určení pěti výdělkově nejlepších kalendářních let je úhrn výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 započitatelných v tomto roce. Jsou-li v kalendářním roce vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.

(3) Za kalendářní rok s výdělky se nepovažuje kalendářní rok, ve kterém občan poprvé vstoupil do zaměstnání, pokud zaměstnání netrvalo celý kalendářní rok; za první vstup do zaměstnání se přitom nepovažuje doba studia po ukončení osmi roků školní docházky, pokud je to pro občana výhodnější.

(4) Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v tomto roce. Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce následujícím po roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v kalendářních letech s výdělky. Doba předcházející vstupu do zaměstnání a doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku se přitom posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.

(5) Jestliže nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod vznikl v kalendářním roce,

a) v němž nemocenské přiznané před vznikem nároku na tento důchod bylo vypláceno do konce kalendářního roku a důchod se v tomto roce nevyplácel, nebo

b) po 30. listopadu,

považuje se pro účely stanovení rozhodného období za rok vzniku nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod též rok, který po něm následuje. V případě uvedeném v ustanovení písmene b) se přitom doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.

(6) Do kalendářního roku se zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek.

(7) Z kalendářního roku se vylučují

a) náhradní doby,

b) doby pracovního volna bez náhrady příjmu účastníků studia při zaměstnání a kombinovaného studia,

c) doby soustavné přípravy na budoucí povolání,

d) doby, po které byl poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

e) doby zaměstnání v cizině, nejde-li o pracovníky v zahraničí a experty v zahraničí.

Jestliže měl občan v těchto dobách výdělky uvedené v § 11 odst. 1, nezapočítávají se do hrubých výdělků. Jestliže po celý kalendářní rok trvaly tyto doby a byly vyloučeny, nepovažuje se tento rok za kalendářní rok s výdělky.

(8) V kalendářním roce se však náhradní doby uvedené v § 9 odst. 1 písm. e), g), h) a k) zákona a doby soustavné přípravy na budoucí povolání v období, v němž byl dosažen výdělek, nevylučují a výdělek dosažený v těchto dobách se započítává do hrubých výdělků, je-li takto stanovený hrubý výdělek v kalendářním roce vyšší.

(9) Při stanovení měsíčního průměru hrubých výdělků podle odstavce 1 se do období, z něhož se průměrný měsíční výdělek zjišťuje, zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek; z tohoto období se však vylučují doby uvedené v odstavci 7, jestliže byly vyloučeny již při stanovení hrubých výdělků za kalendářní rok.

(10) Za uvolnění v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření se pro účely stanovení rozhodného období považuje převedení nebo uvolnění občana z dosavadního zaměstnání podle zvláštních předpisů. 25)

§ 13

Invalidní a částečný invalidní důchod občana, kterému vznikl nárok na tento důchod před dovršením věku 28 let, a občana, který utrpěl úraz při zvláštních druzích činností za okolností uvedených v § 59, se vyměřuje z fiktivního výdělku, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něj výhodnější.

§ 14

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

K § 19 zákona

(1) Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním se posuzuje podle pracovněprávních předpisů.

(2) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl lékař při záchranných pracích pod zemí v hlubinných dolech při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(3) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl příslušník závodního požárního sboru při zásahu.

(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených. Jde-li u občana o nemoc z povolání, posuzuje a hlášení podává příslušný orgán státní zdravotní správy.

§ 15

Výchova dítěte

K § 21 odst. 2 a § 46 odst. 2 zákona

(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu 10 roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků.

(2) Do potřebné doby péče o dítě uvedené v odstavci 1 se započítává též doba, po kterou žena nemohla o dítě osobně pečovat

a) pro nemoc, nebo

b) protože dítě bylo ze zdravotních důvodů v ústavní péči.

(3) Podmínka výchovy dítěte se považuje za splněnou též, pečovala-li žena o dítě

a) od jeho narození do jeho úmrtí, pokud dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1,

b) aspoň poslední tři roky před dosažením věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod.

§ 16

Zvýšení nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání

K § 23 a § 27 odst. 2 a 3 zákona

(1) Pro zvýšení starobního důchodu za další zaměstnání se posuzuje zaměstnání vykonávané v cizině po vzniku nároku na tento důchod jako zaměstnání vykonávané v Československé socialistické republice, jde-li o pracovníky v zahraničí, experty v zahraničí a občany uvedené v § 45.

(2) Občanu, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jiné osoby samostatně hospodařící, se zvyšuje starobní důchod za dobu zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod podle § 23 zákona; starobní důchod se zvyšuje z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

Invalidita a částečná invalidita

K § 29 odst. 2 a § 37 odst. 2 a 3 zákona

§ 17

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než jeden rok.

§ 18

(1) Soustavné zaměstnání je zaměstnání vykonávané s určitou pravidelností tak, že výdělek z něho je stálým zdrojem příjmu. Za soustavné zaměstnání se považuje i zaměstnání vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti, pokud občan není účasten nemocenského zabezpečení z této dohody jen proto, že je poživatelem invalidního důchodu. Soustavným zaměstnáním není zaměstnání, které nezakládá nemocenské zabezpečení nebo které netrvá aspoň po dobu šesti měsíců po sobě následujících, anebo zaměstnání vykonávané v rámci pracovní rehabilitace doporučené národním výborem.

(2) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání, jestliže je k jeho výkonu požadována mnohem nižší kvalifikace, než která se požadovala k výkonu dosavadního zaměstnání, nebo v něm není využita odborná a úzce zaměřená kvalifikace získaná v dosavadním zaměstnání, a jestliže výkonem nového zaměstnání občanu poklesne výdělek zpravidla aspoň o polovinu výdělku, který dosahoval v dosavadním zaměstnání, popřípadě na dosavadním pracovišti. Přitom dosavadním pracovištěm se rozumí pracoviště, kde občan využíval své kvalifikace a ze kterého byl převeden ze zdravotních důvodů. Ustanovení § 19 odst. 5 platí obdobně pro úpravu dosavadního výdělku.

(3) Zcela mimořádnými podmínkami se rozumějí zejména

a) nezbytná zcela zvláštní, zpravidla individuální úprava pracoviště, pracovních přístrojů, nástrojů a pomůcek nebo úprava přístupu na pracoviště,

b) zajištění zvláštní dopravy na pracoviště a zpět spočívající v potřebě průvodce nebo individuální dopravy,

c) schopnost výkonu zaměstnání výhradně formou domácí práce, nebo

d) schopnost výkonu zaměstnání výhradně v chráněných dílnách (chráněných pracovištích), ve výrobních družstvech invalidů a v provozovnách hospodářských zařízení svazů invalidů, a to na pracovních místech odpovídajících potřebám občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením.

U občanů úplně nebo prakticky nevidomých a u občanů s anatomickou nebo funkční ztrátou dvou končetin se vždy předpokládá, že pracují za zcela mimořádných podmínek.

§ 19

(1) Za podstatný pokles výdělku občana se považuje, jestliže měsíční průměr jeho hrubých výdělků zjištěný za posledních 12 měsíců je nižší než srovnatelný výdělek zpravidla aspoň o třetinu. Jde-li o umělce uvedené v § 61 a občany poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, zkoumá se splnění podmínky podstatného poklesu výdělku z výdělků zjištěných za kalendářní rok.

(2) Hrubými výdělky podle odstavce 1 se rozumějí výdělky uvedené v § 11 odst. 1 s výjimkou

a) podílů na hospodářských výsledcích,

b) stabilizačních odměn (věrnostních stabilizačních odměn) poskytovaných pravidelně za nepřetržité trvání zaměstnání podle obecně závazných právních předpisů,

c) věrnostního přídavku horníků, 16)

d) odměn poskytovaných při významných pracovních a životních výročích, 26)

e) náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou,

f) příjmů za mimořádné směny ve dnech pracovního klidu konané z důvodu naléhavé potřeby národního hospodářství a z krátkodobé činnosti bezprostředně směřující k odstranění nepříznivých důsledků živelních pohrom,

g) odměn do výše 2 000 Kčs ročně za dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost (například odměny za brigádnickou činnost v akci Z);

odměny z dohod o pracovní činnosti a příjmy občana poskytujícího věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru se přitom zahrnují do hrubých výdělků bez ohledu na to, zda tyto činnosti zakládají účast na důchodovém zabezpečení.

(3) Při stanovení průměru hrubých výdělků se do období, z něhož se průměr vypočítává, nezahrnují náhradní doby, doby, kdy zaměstnání netrvalo a doby, kdy občan neměl výdělek z jiných důvodů.

(4) Podmínka podstatného poklesu výdělku při přiznávání částečného invalidního důchodu se hodnotí

a) podle předpokládaných výdělků v doporučovaném zaměstnání, probíhá-li řízení v rámci přechodu z pracovní neschopnosti do částečné invalidity nebo v době, kdy žadatel o částečný invalidní důchod není zaměstnán, nebo

b) podle nově dosahovaných výdělků, probíhá-li řízení mimo dobu pracovní neschopnosti v souvislosti se žádostí o přiznání částečného invalidního důchodu podanou po převedení na jinou práci, změně zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo vytvoření zvlášť ulehčených pracovních podmínek,

a to i za dobu kratší než uvedenou v odstavci 1.

(5) Srovnatelný výdělek je průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává částečný invalidní důchod, avšak neomezený podle § 12 odst. 6 zákona po úpravě o přepočítací koeficient. Stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, je srovnatelným výdělkem měsíční průměr hrubých výdělků, kterých dosahovali pracující v zaměstnání, pro které se občan připravoval, v období před přiznáním důchodu, po úpravě o přepočítací koeficient. Úprava výdělků o přepočítací koeficient spočívá v jejich zvýšení o 2 % za každý rok výplaty částečného invalidního důchodu a v případě, že bezprostředně před přiznáním tohoto důchodu požíval občan invalidní důchod, i za dobu výplaty invalidního důchodu, byl-li částečný invalidní důchod vyměřen ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako invalidní důchod.

(6) Podmínka podstatného poklesu výdělku se považuje za splněnou, jestliže průměr hrubých výdělků občana nečiní více než 1 400 Kčs měsíčně.

(7) U občanů, kteří pracují v zahraničí, s výjimkou pracovníků v zahraničí a expertů v zahraničí, se podmínka podstatného poklesu výdělku nezkoumá.

§ 20

(1) Dosavadní zaměstnání je zaměstnání, které občan před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu naposledy konal nebo k němuž se po ukončení základní školy soustavně připravoval studiem nebo výcvikem. Za naposledy vykonávané zaměstnání se však nepovažuje zaměstnání, v němž došlo ke snížení výdělků a které občan začal vykonávat jen v důsledku změny zdravotního stavu, která založila částečnou invaliditu, a zaměstnání, v němž nebylo využito kvalifikace, pokud bylo nebo mělo být vykonáváno po dobu zpravidla kratší než dva roky. Vznikl-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, považuje se za dosavadní to zaměstnání, při jehož výkonu úraz vznikl nebo byla zjištěna nemoc z povolání.

(2) Stejně kvalifikované zaměstnání je zaměstnání, které klade podobné požadavky na občana jako dosavadní zaměstnání, zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku a není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání.

(3) Zvlášť ulehčenými pracovními podmínkami se rozumějí zejména

a) zkrácení pracovní doby nebo snížení požadavků na pracovní výkon občana pracujícího v úkolu aspoň o třetinu,

b) zvláštní úprava pracoviště,

c) výkon práce v chráněných dílnách (chráněných pracovištích), ve výrobních družstvech invalidů a v provozovnách hospodářských zařízení svazů invalidů.

Za zvlášť ulehčené pracovní podmínky se však nepovažuje zákaz výkonu jen některých prací nebo pracovních úkonů, práce v určitém pracovním prostředí nebo v noci nebo změna pracovní náplně neodůvodněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.

(4) Při posuzování, jaká zaměstnání je občan ještě schopen vykonávat při svém dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, se vždy přihlíží k možnosti rekvalifikace na jiné vhodné a přiměřené zaměstnání, a to zejména vzhledem k věku občana, dosažené kvalifikaci a rozsahu zachovaných pracovních schopností.

(5) Invalidita (částečná invalidita) občanů, kteří konali službu v ozbrojených silách a nebyli vojáky z povolání (§ 167), se posuzuje až po jejich propuštění z činné služby; doklady o poškození jejich zdraví úrazem nebo onemocněním vzniklým v souvislosti se službou v ozbrojených silách zajišťují a předkládají příslušné orgány ozbrojených sil.

§ 21

Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou postižení uvedená v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 22

Zápočet doby zaměstnání výkonného letce pro nárok na důchod za výsluhu let

K § 41 odst. 2 zákona

(1) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává jedenapůlnásobně, pokud nalétal v kalendářním roce

a) 150 až 470 letových hodin, jde-li o výkonného letce dopravních letadel,

b) 250 až 560 letových hodin, jde-li o palubního průvodčího,

c) 200 až 500 letových hodin, jde-li o palubní průvodčí,

d) 100 až 350 letových hodin, jde-li o výkonného letce letounů pro letecké práce,

e) 50 až 100 letových hodin, jde-li o výkonného letce vrtulníků a

f) 50 až 120 letových hodin, jde-li o výkonného letce Svazu pro spolupráci s armádou včetně výsadkáře-instruktora a instruktora létání na Vysoké škole dopravní.

(2) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává dvojnásobně, pokud výkonný letec uvedený v odstavci 1 nalétal vyšší počet letových hodin nebo pokud výkonný letec nalétal aspoň 50 letových hodin v kalendářním roce při zkoušení prototypů letadel nebo leteckých motorů a nově vyrobených nebo opravených letadel nebo motorů.

(3) Jestliže výkonný letec nalétal v kalendářním roce nižší počet letových hodin, než je uveden v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, započítává se mu jen skutečná doba zaměstnání výkonného letce s výjimkou náhradních dob.

(4) Výsadkáři-instruktoru Svazu pro spolupráci s armádou se započítává jeden seskok z letounu za tři letové hodiny a jedno vysazení z letadla za půl letové hodiny. Za jedno vysazení z letadla se považuje každý uskutečněný let, při kterém došlo k vysazení nejméně jednoho výsadkáře.

(5) Jestliže výkonný letec letounu pro letecké práce nebo vrtulníku anebo výkonný letec Svazu pro spolupráci s armádou vykonává funkci pilota-instruktora nebo funkci pilota-inspektora, započítává se mu každá letová hodina jedenapůlnásobně.

(6) Trvá-li zaměstnání výkonného letce jen po část kalendářního roku nebo dojde-li ke změně funkce výkonného letce uvedené v odstavci 1, počet letových hodin se pro jedenapůlnásobné, popřípadě dvojnásobné, započtení příslušné části roku úměrně sníží.

(7) Pro nejvyšší výměru úhrnu důchodu za výsluhu let výkonného letce a jiného důchodu platí částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. b) zákona, a je-li jedním z vyplácených důchodů důchod za výsluhu let řídícího letového provozu, částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. c) zákona.

(8) Pro účely krácení důchodu za výsluhu let s příjmem z výdělečné činnosti se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona upravuje o přepočítací koeficient podle § 19 odst. 5 obdobně.

§ 23

Krácení důchodu za výsluhu let a vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti

K § 44 odst. 2 a § 48 odst. 2 a 3 zákona

(1) Příjem z výdělečné činnosti je hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1 a odst. 2 písm. d) včetně odměn z dohod o pracovní činnosti a peněžitých dávek nemocenského zabezpečení nahrazujících pracovní příjem. Jde-li o jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo jinou osobu samostatně hospodařící, považuje se za příjem z jeho činnosti částka 1 000 Kčs měsíčně. Za příjem občanů pracujících v zahraničí, s výjimkou pracovníků uvedených v § 43 a 44, se považuje příjem za posledních 12 kalendářních měsíců před vycestováním do zahraničí.

(2) Důchod se zkrátí od nejbližší měsíční splátky důchodu následující po skutečnosti zakládající krácení podle předpokládaného příjmu na podkladě oznámení organizace, pro kterou důchodce pracuje. Vždy po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodce se krácení důchodu pro další období upraví podle výše skutečně dosaženého příjmu z této činnosti. Jde-li o umělce, občana poskytujícího věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo jinou osobu samostatně hospodařící, zkrátí se důchod vždy po uplynutí kalendářního roku.

(3) Krácení důchodu se nemění, jestliže se průměr hrubých příjmů z výdělečné činnosti změní nejvýše o 50 Kčs měsíčně.

(4) Péčí vdovy o dítě se rozumí péče o dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 1).

§ 24

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje

a) studium na středních a vysokých školách 27) s výjimkou studia při zaměstnání, kombinovaného studia a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,

b) odborná příprava ve zvláštních odborných učilištích,

c) příprava k výkonu povolání zaškolením, 28)

d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle odstavce 1 písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,

c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,

d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky nebo ministerstva školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky postaveno naroveň studia na školách uvedených v odstavci 1 písm. a).

(4) Do doby soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání se započítávají i opakované ročníky studia. Při neukončeném studiu se posuzuje jako doba studia na střední a vysoké škole doba do dne, který je vyznačen na potvrzení školy o studiu. Dobou studia není doba, po kterou bylo studium přerušeno.

(5) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje též doba studia při zaměstnání, pokud žák (student) není v této době zaměstnán.

§ 25

Povinná školní docházka

Za povinnou školní docházku se pro účely sociálního zabezpečení považuje též doba školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

§ 26

Důchod manželky

K § 51 zákona

Za výdělečnou činnost se nepovažuje pracovní činnost nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

§ 27

Sociální důchod

K § 52 zákona

(1) Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže

a) občan je odkázán na příjem uvedený v § 28 odst. 1 nedosahující částek uvedených v § 54 odst. 1 a 2 zákona,

b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos z půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,4 ha.

(2) Pro přiznání a výši sociálního důchodu se nepřihlíží k pracovní činnosti občana a jeho rodinného příslušníka nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

(3) Pro účely poskytování sociálního důchodu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

§ 28

Úprava důchodu, který je jediným zdrojem příjmu

K § 54 zákona

(1) Pro nárok na úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, se jiným příjmem rozumí

a) čistý příjem z jakékoliv výdělečné činnosti,

b) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,

c) čistý příjem z nemovitosti,

d) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,

e) náhrada za ztrátu na výdělku,

f) náhrada za ztrátu na důchodu,

g) důchod vyplácený z ciziny a dávka poskytovaná z ciziny jako odškodnění za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením (renta),

h) výsluhový přídavek ve stavebnictví a jiné obdobné příspěvky k důchodu poskytované organizacemi podle zvláštních předpisů, s výjimkou příspěvků k důchodům družstevních rolníků,

i) mateřský příspěvek,

j) stipendium, s výjimkou prospěchového stipendia,

k) příjem (odměna) žáka (studenta) v období odborného rozvoje,

l) částka daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání důchodce za vyživovanou osobu, nebo je-li částka daňové úlevy menší než 100 Kčs, částka 100 Kčs měsíčně,

m) naturální požitky, a to hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně ze mzdy,

n) příjem dobrovolné pečovatelky přesahující 600 Kčs měsíčně,

o) opakující se plnění ze zákonné odpovědnosti včetně pojistného plnění a pravidelné plnění z důchodového připojištění.

(2) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, z příjmů obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se však nepovažuje příjem ze záhumenku.

(3) Za občana, který plní vyživovací povinnost, se vždy považují manžel (manželka) a občan, který pobírá výchovné nebo přídavky na děti nebo kterému se vyplácí sirotčí důchod na vlastní (osvojené) dítě.

(4) Podmínka společné domácnosti se nepovažuje za splněnou, jestliže důchodce nebo jeho rodinný příslušník uvedený v § 54 odst. 8 zákona je umístěn v ústavu sociální péče, jde-li o celoroční nebo týdenní pobyt, v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, a to ode dne splatnosti čtvrté splátky důchodu po dni umístění.

(5) Pro účely úpravy důchodu jako jediného zdroje příjmu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

Souběh nároků a zúčtování dávek

K § 56 a 98 zákona

§ 29

Souběh nároků na starobní a vdovský důchod

Úprava starobního důchodu pro souběh s vyšším vdovským důchodem se nemění, pokud po zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod jeho výše přesáhne výši vdovského důchodu.

§ 30

Souběh nároků na starobní nebo invalidní důchod a nemocenské

(1) Jestliže se přiznává starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské, zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení. 29)

(2) Jestliže se přiznává invalidní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské přiznané po vzniku nároku na tento důchod zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení. 29)

§ 31

Souběh nároků na invalidní důchod a přídavky na děti nebo výchovné

Jestliže se přiznává invalidní důchod dítěti zpětně i za dobu, po kterou na ně byly poskytovány přídavky na děti nebo výchovné, zúčtuje se doplatek důchodu s těmito vyplacenými dávkami; náležel-li příplatek k přídavkům na děti nebo k výchovnému, zúčtuje se doplatek důchodu i s tímto příplatkem.

§ 32

Souběh nároků na výchovné a přídavky na děti

(1) Náleží-li výchovné k důchodu na dítě za dobu, za kterou již byly poskytovány přídavky na děti z nemocenského zabezpečení, vyplatí se na výchovném jen rozdíl mezi výší výchovného a výší přídavků na děti.

(2) Jestliže bylo poskytováno na dítě výchovné, ačkoliv na toto dítě měly být poskytovány přídavky na děti, zastaví se výplata výchovného při výplatě splátky důchodu splatné po dni, jímž uplynulo období, za které bylo již výchovné vyplaceno. Výchovné za předcházející dobu se nepovažuje za přeplatek, pokud nepřesahovalo výši, ve které by přídavky na děti za tuto dobu jinak náležely; podmínkou je, že na toto dítě bylo výchovné poskytnuto jen jednou a že splnilo účel, pro který je určeno.

(3) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné jednomu z manželů a na ostatní se vyplácí výchovné druhému z manželů, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného, které se vyplácejí na tyto děti, doplatek do výše výchovného, které by se poskytovalo na všechny děti jen k jednomu důchodu. Doplatek se rozdělí k výchovnému poměrnou částí podle počtu dětí.

(4) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného a přídavků na děti doplatek do výše výchovného, které by mu jinak náleželo na všechny tyto děti; podmínkou je, že u toho, z jehož nemocenského zabezpečení se přídavky na děti poskytují, nejsou splněny podmínky pro přiznání doplatku k přídavkům na děti. 30)

(5) Neuplatnil-li poživatel důchodu nárok na výchovné, ačkoliv by mu jinak náleželo, je oprávněn uplatnit nárok na výchovné z jeho důchodového zabezpečení druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 5 platí též pro příplatek k výchovnému.

§ 33

Souběh nároků na důchody a zvláštní příspěvek horníkům

Jestliže se přiznává starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod za dobu, po kterou byl poskytován zvláštní příspěvek horníkům, 31) zúčtuje se doplatek těchto důchodů s vyplaceným příspěvkem; případný přeplatek zvláštního příspěvku horníkům se na žádost plátci této dávky vrátí.

Omezení výplaty a snížení dávek

§ 34

K § 99 zákona

(1) Částka, o kterou se důchod při umístění důchodce v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné snižuje, činí 1 200 Kčs měsíčně; důchod se však sníží nejvýše tak, aby výplata důchodu činila aspoň 30 % jeho výše, nejméně však 310 Kčs měsíčně. Je-li občan povinen hradit závazky mimo léčebnu, upraví se snížení tak, aby důchodce mohl hradit tyto závazky; omezení snížení důchodu 30 % jeho výše v tomto případě neplatí. Za závazky občana mimo léčebnu se považují závazky vyplývající z rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy a úhrada za užívání bytu a služby s tím spojené.

(2) Zůstatek důchodu vyplácí plátce důchodu hromadným poukazem všem důchodcům umístěným v léčebně k 15. dni kalendářního měsíce. Rozdíly na důchodu vzniklé změnou výplatního termínu se nezúčtovávají.

(3) Po návratu z léčebny se občanu doplatí zpětně za poslední dva měsíce pobytu v léčebně část důchodu, o kterou byl důchod snížen, včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost a úpravy důchodu náležející z důvodu jediného zdroje příjmu.

(4) Jestliže byl do psychiatrické léčebny nebo do léčebny pro dlouhodobě nemocné přemístěn občan, kterému byl důchod snížen podle odstavce 1 nebo který byl dosud umístěn v ústavu sociální péče, posuzuje se pro určení doby snížení důchodu tento občan, jako kdyby pokračoval v dosavadním pobytu. Obdobně se postupuje i v případě, že občan uvedený v předchozí větě je znovu umístěn v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné do dvou měsíců od propuštění z takové léčebny nebo z ústavu sociální péče.

(5) Ustanovení § 28 odst. 3 platí i zde.

§ 35

K § 100 zákona

(1) Důchodci, který vykonává trest odnětí svobody po dobu delší jednoho měsíce nebo je ve vazbě, se vyplácí po úpravě podle odstavce 2 část důchodu ve výši potřebné k úhradě za užívání bytu a služby s tím spojené, jakož i k úhradě výživného, popřípadě příspěvku na výživu, které má důchodce povinnost poskytovat podle soudního rozhodnutí jiné osobě než uvedené v odstavci 2, a jiných právních závazků, s výjimkou úhrady peněžitého trestu nebo pokuty, pro které se provádějí srážky z důchodu.

(2) Manželce a dětem důchodce se vyplácí část důchodu ve výši 40 % důchodu, jde-li o jednu osobu, 60 % důchodu, jde-li o dvě osoby, a 80 % důchodu, jde-li o tři a více uvedených osob; pokud však tyto osoby mají nárok vůči důchodci na výživné přiznané soudem, vyplácí se jim část důchodu ve výši tohoto výživného.

§ 36

Bezmocnost

K § 70 zákona

(1) Částečně bezmocný je důchodce, který potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech, například při mytí, česání a oblékání. Za částečně bezmocného se vždy považuje občan prakticky nevidomý.

(2) Převážně bezmocný je důchodce, který potřebuje kromě pomoci uvedené v odstavci 1 pravidelnou pomoc jiné osoby při hlavních životních úkonech, například při chůzi a při výkonu fyziologické potřeby. Za převážně bezmocného se vždy považuje občan úplně nevidomý.

(3) Úplně bezmocný je důchodce, který zcela pozbyl schopnost sebeobsluhy, potřebuje soustavné ošetřování a je odkázán trvale na pomoc jiné osoby při všech životních úkonech.

(4) Pro účely poskytování zvýšení důchodu pro bezmocnost se pobyt důchodce v domově-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

§ 37

Dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou

K § 9 odst. 1 písm. e) a § 71 odst. 5 zákona

(1) Za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se považuje dítě, jehož onemocnění nebo stav uvedený v příloze č. 3 této vyhlášky potrvá déle než jeden rok.

(2) Mimořádnou péčí o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí individuálně poskytovaná péče, která svým rozsahem a intenzitou značně převyšuje péči o zdravé dítě stejného věku, a to potřebou opakovaného ošetřování v průběhu dne, popřípadě soustavné (většinou každodenní) rehabilitace nebo cvičení, nutností přípravy individuálního dietního stravování, potřebou zvýšeného dohledu nebo pomocí jiné osoby při některých životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči je zpravidla schopno navštěvovat předškolní a školní zařízení určená pro takové děti nebo výjimečně i předškolní a školní zařízení pro zdravé děti, pokud pro to rodina dítěte a příslušné zařízení vytvoří potřebné podmínky.

(3) Mimořádnou péčí zvlášť náročnou o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí péče uvedená v odstavci 2, jestliže je ve zvýšeném rozsahu potřebná v průběhu dne, popřípadě, pokud jde o ošetřování, i v noci, anebo jde-li o dítě, které vyžaduje nepřetržitý dohled nebo je odkázáno na pomoc jiné osoby při většině či všech nezbytných životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči není schopno navštěvovat zařízení uvedená v odstavci 2 s výjimkou zařízení pro zrakově postižené, jde-li o dítě úplně nevidomé ve věku do 14 let.

(4) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.

(5) Výchovné na dítě, které je v zaopatření ústavu (zařízení) s týdenním pobytem, se vyplácí tomuto ústavu (zařízení) jen tehdy, jestliže ústav (zařízení) poskytuje dítěti plné přímé zaopatření. Plným přímým zaopatřením se rozumí stravování, ubytování a ošacení.

HLAVA DRUHÁ

Zvláštní ustanovení pro některé skupiny občanů

§ 38

Domáčtí pracovníci

Do hrubého výdělku domáckého pracovníka se nezapočítávají režijní náklady a cena surovin, které si domácký pracovník opatřuje na vlastní náklad.

§ 39

Pracovníci, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením

(1) Za měsíční hrubý výdělek pracovníka, který se připravuje k výkonu povolání zaškolením, 32) se považuje fiktivní výdělek, pokud skutečný hrubý výdělek z výkonu zaměstnání není vyšší.

(2) Stal-li se tento pracovník invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, považuje se za hrubý výdělek, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před měsícem, v němž došlo k pracovnímu úrazu.

§ 40

Sezónní a kampaňoví pracovníci

(1) Do doby zaměstnání sezónního a kampaňového pracovníka 33) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pracovník účasten nemocenského zabezpečení aspoň část měsíce. Jestliže pracovník odpracoval na sezónních a kampaňových pracích v kalendářním roce aspoň 150 dnů a dosáhl v tomto roce za tyto práce hrubého výdělku aspoň 3 000 Kčs, započítává se do doby zaměstnání celý kalendářní rok.

(2) Hrubými výdělky jsou i výdělky za kalendářní měsíce, ve kterých sezónní a kampaňový pracovník nebyl účasten nemocenského zabezpečení; tyto kalendářní měsíce se též zahrnují do doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční výdělek.

§ 41

Pracovníci na nepravidelnou výpomoc

(1) Do doby zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc 34) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pracovník účasten nemocenského zabezpečení aspoň část měsíce.

(2) Ustanovení § 40 odst. 2 platí obdobně.

§ 42

Občané činní na základě dohody o pracovní činnosti

(1) Za hrubý výdělek občana činného na základě dohody o pracovní činnosti 35) se považuje odměna za sjednané práce podrobená dani ze mzdy.

(2) Ustanovení § 40 odst. 2 platí obdobně, pokud občan činný na základě dohody o pracovní činnosti není již zabezpečen z důvodu jiné činnosti nebo pobírání starobního nebo invalidního důchodu.

(3) Jestliže občan činný na základě dohody o pracovní činnosti je již zabezpečen z důvodu jiné činnosti nebo pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se v důchodovém zabezpečení úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz.

§ 43

Pracovníci v zahraničí

(1) Pracovníky v zahraničí jsou pracovníci československých organizací, kteří jsou československými občany a jsou přiděleni nebo přijati k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.

(2) Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.

(3) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.

(4) Je-li hrubý výdělek podle odstavců 2 a 3 nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat); došlo-li však v období 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí k trvalé změně základní mzdy (platu) pracovníka, považuje se za hrubý výdělek měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru od této změny do konce uvedeného období.

(5) Přídavek zahraniční služby, popřípadě jiný příplatek nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí, se do hrubého výdělku podle odstavců 2 až 4 nezapočítává.

(6) Vyplácí-li pracovníku v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro důchodové zabezpečení organizaci, která plní povinnosti organizace pro účely sociálního zabezpečení.

§ 44

Experti v zahraničí

(1) Za experty v zahraničí se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (podniky).

(2) Stejně jako experti v zahraničí se posuzují českoslovenští občané, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu, popřípadě ke studiu v zahraničí, a pobírají v zahraničí stipendium od československé nebo zahraniční organizace.

(3) Za experty v zahraničí se nepovažují českoslovenští občané, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni výhradně československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby; tito občané - pokud jsou československými občany - jsou zabezpečeni podle § 43.

(4) Za hrubý výdělek experta v zahraničí se považuje jeho měsíční hrubý výdělek, který mu náležel v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí. Ustanovení § 43 odst. 4 části věty za středníkem platí i zde.

§ 45

Ustanovení § 43 a 44 se nevztahují na

a) členy posádek a jiné pracovníky v československých dopravních prostředcích,

b) občany vyslané na zahraniční pracovní cestu, jimž je poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů,

c) občany, kteří v době odchodu do zahraničí jsou zabezpečeni jako umělci, u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení,

d) členy jednotných zemědělských družstev, u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení.

§ 46

Poslanci zákonodárných sborů

(1) Poslancům zákonodárných sborů, kteří jsou účastni důchodového zabezpečení z důvodu svého zaměstnání a nejsou plně uvolněni pro výkon poslanecké funkce, se zahrnuje do hrubých výdělků třetina náhrady, která jim náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce; byl-li místo této náhrady přiznán neuvolněnému místopředsedovi zákonodárného sboru osobní funkční příplatek, zahrnuje se do hrubých výdělků i třetina tohoto příplatku. Funkční odměny poskytované poslancům, které podléhají dani ze mzdy, se zahrnují do hrubých výdělků v plném rozsahu.

(2) Úraz, který utrpí poslanec zákonodárného sboru při plnění úkolů vyplývajících z poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz. Ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Poslanci národních výborů

§ 47

(1) Důchodového zabezpečení jsou účastni předseda národního výboru, jeho místopředsedové (náměstkové), tajemník, další členové rady a předsedové komisí národního výboru, jestliže

a) jsou plně uvolněni pro výkon funkce ze svého zaměstnání nebo z jiné činnosti (dlouhodobě uvolnění poslanci),

b) pro výkon funkce mohou vykonávat své dosavadní zaměstnání jen zčásti a jsou již z důvodu tohoto zaměstnání důchodově zabezpečeni,

c) jsou poživateli invalidního nebo částečného invalidního důchodu a vykonávají funkci aspoň po polovinu nezkrácené pracovní doby nebo

d) splňují podmínky pro nárok na starobní důchod nebo jsou poživateli jiného důchodu a vykonávají funkci dlouhodobě uvolněného poslance.

(2) Úraz, který utrpí poslanec při plnění úkolů vyplývajících z funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz. Ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

§ 48

(1) Utrpěl-li úraz poslanec národního výboru, který není důchodově zabezpečen a stal se následkem tohoto úrazu invalidním (částečně invalidním), náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje z fiktivního výdělku.

(2) Utrpěl-li úraz poslanec národního výboru, který je poživatelem starobního, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 47 a stal se následkem tohoto úrazu invalidním (částečně invalidním), náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu, a to z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.

(3) Úrazem se rozumí úraz utrpěný za okolností uvedených v § 47 odst. 2.

§ 49

(1) Odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 47, ale je důchodově zabezpečen z jiné činnosti, se započítávají do hrubých výdělků; poslancům národního výboru uvedeným v § 47 odst. 1 písm. b) a c) se tyto odměny započítávají včetně té části odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy. Jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu, nezahrnují se tyto odměny do hrubých výdělků při posuzování podmínky podstatného poklesu výdělku.

(2) Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem, popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v odstavci 1 a příspěvky poskytované národním výborem dlouhodobě uvolněnému poslanci, který přešel na národní výbor nižšího stupně, 14) se započítávají do hrubých výdělků.

(3) Orgán, který poskytl odměnu, náhradu ušlého výdělku nebo příspěvek podle odstavců 1 a 2, je povinen žadateli o důchod na jeho žádost písemně sdělit jejich výši.

§ 50

Členové výborů lidové kontroly

Pro důchodové zabezpečení členů výborů lidové kontroly 36) platí obdobně § 47 až 49.

§ 51

Advokáti

(1) Členství advokáta v advokátní organizaci se považuje za zaměstnání.

(2) Za hrubý výdělek advokáta se považují jeho hrubé příjmy na odměnách za práci v advokátní organizaci vyplácené podle předpisů o odměňování za činnost v advokacii, pokud podléhají dani ze mzdy; za hrubý výdělek se však nepovažují příjmy, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy předpisy o dani ze mzdy.

Žáci a studenti

§ 52

(1) Za měsíční hrubý výdělek žáka a studenta se považuje fiktivní výdělek. Náleží-li žáku nebo studentu odměna 37) nebo hrubý výdělek ze zaměstnání v některém měsíci vyšší, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci skutečně dosažený hrubý výdělek (odměna).

(2) Stal-li se žák nebo student invalidním (částečně invalidním) následkem pracovního úrazu, považuje se za jeho hrubý výdělek, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před pracovním úrazem.

(3) Úraz, který žák nebo student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

§ 53

(1) Pro občany, kteří jsou účastníky studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia a jsou zaměstnáni, neplatí ustanovení § 52 odst. 1 a 2.

(2) Utrpí-li občan, který je účastníkem studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia, úraz za okolností uvedených v § 52 odst. 3, považuje se takový úraz za pracovní úraz utrpěný v zaměstnání.

§ 54

Interní vědečtí a umělečtí aspiranti

(1) Za hrubý výdělek interního vědeckého aspiranta 38) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměna, popřípadě prémie, za úspěšné řešení úkolů. 39)

(2) Za hrubý výdělek interního uměleckého aspiranta 40) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu. 41)

(3) Za hrubý výdělek interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo v Československé socialistické republice.

(4) Úraz, který interní vědecký nebo umělecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

(5) Úraz, který utrpěl externí vědecký nebo umělecký aspirant, který je důchodově zabezpečen z důvodu jiné činnosti, při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

§ 55

Sportovci

Za hrubý výdělek dlouhodobě uvolněného sportovce, který je účastníkem celostátní soutěže vrcholového sportu, se považují odměny poskytované příslušnou tělovýchovnou jednotou podle zvláštních předpisů. 42)

§ 56

Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby

(1) Jako doba zaměstnání dobrovolných pracovníků pečovatelské služby organizované národním výborem (dále jen "pečovatelé") se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pečovatel účasten nemocenského zabezpečení 43) aspoň část měsíce.

(2) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.

(3) Za hrubé výdělky se považují též odměny za kalendářní měsíce, ve kterých pečovatel nebyl účasten nemocenského zabezpečení; tyto kalendářní měsíce se zahrnují též do doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční výdělek.

(4) Úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů národního výboru nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

(5) Jestliže se pečovatel stal invalidním (částečně invalidním), vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.

§ 57

Občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění

(1) Doba, po kterou se občan se změněnou pracovní schopností připravuje pro pracovní uplatnění podle doporučení národního výboru, se považuje za dobu zaměstnání, jestliže občan není účasten důchodového zabezpečení již z důvodu jiné činnosti.

(2) Za měsíční hrubý výdělek občana se změněnou pracovní schopností připravujícího se pro pracovní uplatnění se považuje fiktivní výdělek, pokud není skutečně dosažený výdělek vyšší.

(3) Úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

§ 58

Odsouzení

(1) Důchodově zabezpečen je odsouzený, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací; účast na zabezpečení vzniká dnem zařazení na tyto práce, nejdříve však dnem 1. ledna 1953, a zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán. Důchodové zabezpečení se nevztahuje na odsouzené, kteří vykonávají jen příležitostné práce, jejichž výkon nezakládá nemocenské pojištění. Důchodově zabezpečen je též odsouzený, který se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.

(2) Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje hrubá pracovní odměna za vykonanou práci a jde-li o odsouzeného, který se připravuje na budoucí povolání, fiktivní výdělek. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za výkon trestu, započítává se náhrada odpovídající ušlému výdělku v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.

(3) Při posuzování invalidity (částečné invalidity) odsouzeného se za jeho dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, který vedl ke vzniku invalidity (částečné invalidity), považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce. Zdravotnická služba sboru nápravné výchovy spolupůsobí v řízení národního výboru o invaliditě (částečné invaliditě) odsouzeného.

(4) Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo ústavu pro výkon vazby. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí obdobně ustanovení § 147 odst. 1, § 149, 150, 151 a 153. Propuštění důchodce z výkonu trestu je tento ústav povinen ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení.

(5) Důchodově zabezpečeni podle odstavců 1 až 4 jsou též obvinění ve vazbě, pokud jsou zařazeni do práce za podmínek uvedených v odstavci 1. Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen vzetí do vazby (propuštění z vazby) obviněného, který je poživatelem dávky důchodového zabezpečení, ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení.

Důchodové zabezpečení pro případ úrazu utrpěného při zvláštních druzích činností

§ 59

K § 6 odst. 2 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. e) zákona

(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží pro invaliditu (částečnou invaliditu) způsobenou úrazem, který utrpěli

a) členové komisí národních výborů, spolupracovníci výborů lidové kontroly, soudci z lidu a jiní funkcionáři při výkonu veřejné funkce nebo v přímé souvislosti s ním, pokud nejsou důchodově zabezpečeni již podle § 47 až 50,

b) dobrovolní požárníci a občané pomáhající nebo plnící povinnost v požární ochraně, při plnění úkolů a výcviku v oboru požární ochrany, při zásahu proti živelním pohromám nebo nehodám a při odstraňování jejich následků,

c) zdravotníci, funkcionáři, členové a dobrovolní spolupracovníci Československého červeného kříže při přímé účasti na plnění úkolů této organizace včetně potřebného výcviku,

d) dárci při účasti na všech úkonech potřebných k odběru krve, aferéze a kostní dřeně,

e) dobrovolní členové Horské služby při plnění úkolů Horské služby včetně potřebného výcviku,

f) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby při výkonu této služby prováděné podle pokynů národního výboru nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem, pokud nejsou zabezpečeni podle § 56,

g) účastníci organizované tělesné výchovy po ukončení osmi roků povinné školní docházky, s výjimkou účastníků této výchovy ze zahraničí, jestliže se jim úraz přihodil jako cvičencům, sportovcům, turistům nebo jako dobrovolným organizačním a výchovným pracovníkům při činnosti vykonávané podle pokynů příslušného vedoucího nebo tělovýchovné složky, která poskytuje příležitost k této činnosti v souladu s příslušnými pravidly a řády,

h) účastníci krátkodobých nebo bezplatných brigád, 44)

i) vedoucí a další občané činní v pionýrských táborech organizovaných společenskými organizacemi nebo národními výbory, pokud nejsou zabezpečeni z důvodu jiné činnosti,

j) občané při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám nebo nehodám, při odstraňování jejich následků nebo při jiné záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch společnosti.

(2) Úrazu uvedenému v odstavci 1 se klade naroveň onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemi, které vzniklo v příčinné souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavci 1.

(3) Důchod se vyměřuje ve výši náležející při pracovním úrazu z fiktivního výdělku, pokud není pro oprávněného výhodnější vyměřit důchod

a) z průměrného měsíčního výdělku z jeho zaměstnání, a

b) jde-li o nepracujícího poživatele starobního, invalidního, částečného invalidního důchodu nebo důchodu za výsluhu let, z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl důchod vyměřen.

(4) Občanům uvedeným v odstavci 1 náleží invalidní (částečný invalidní) důchod nejdříve od dovršení věku 18 let.

(5) Po zemřelém následkem úrazu uvedeného v odstavcích 1 a 2 náleží pozůstalým vdovský a sirotčí důchod.

§ 60

(1) Občan uplatňující nárok podle § 59 oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci uvedení v § 59 odst. 1 písm. d) ohlásí úraz příslušnému ústavu národního zdraví. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz národnímu výboru, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.

(2) Organizace uvedená v odstavci 1 je povinna ohlásit úraz po provedeném šetření, nejpozději do osmi dnů, příslušnému národnímu výboru s přesným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Jde-li o účastníky krátkodobých nebo bezplatných brigád, je povinna organizace, pro kterou brigádníci pracují, vést, uschovávat a předkládat podle pokynů orgánů sociálního zabezpečení jejich evidenci, včetně odpracovaných dnů; potřebné podklady pro splnění těchto úkolů je povinen této organizaci poskytnout organizátor brigády.

ČÁST DRUHÁ

Sociální zabezpečení občanů konajících samostatnou výdělečnou činnost

HLAVA PRVNÍ

Zabezpečení umělců

K § 2 odst. 1 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. d) zákona

DÍL PRVNÍ

Účast na zabezpečení

§ 61

(1) Nemocenského a důchodového zabezpečení podle této hlavy jsou účastni v kalendářním roce jako pracovníci v pracovním poměru s odchylkami dále uvedenými spisovatelé, překladatelé slovesných děl, scénáristé, hudební skladatelé, režiséři, choreografové, mistři houslaři, výtvarní umělci, restaurátoři děl výtvarných umění, architekti, novináři, výkonní umělci a artisté (dále jen "umělci"), s výjimkou členů souborů zájmové umělecké činnosti, jestliže

a) podle vyjádření organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců vykonávají soustavně uměleckou činnost jako své povolání tvořící trvalý zdroj příjmu, avšak nikoliv v pracovním poměru, a

b) jejich příjem z této činnosti v předchozím kalendářním roce činí nejméně 12 000 Kčs.

(2) Umělec je účasten nemocenského a důchodového zabezpečení podle tohoto dílu též, jestliže jeho příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl 12 000 Kčs jen proto, že

a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu umělecké činnosti nebo mu byla nařízena karanténa,

b) byl na lázeňské péči,

c) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), nebo

d) pečoval o dítě ve věku do tří let

a uměleckou činnost nevykonával z těchto důvodů nejméně 30 kalendářních dnů; v předchozím kalendářním roce však musí umělec dosáhnout v době, kdy tyto důvody netrvaly, poměrnou část z příjmu 12 000 Kčs.

(3) V prvním roce umělecké činnosti nebo jestliže důvody uvedené v odstavci 2 trvaly po celý rok, se považuje podmínka příjmu v předchozím kalendářním roce za splněnou.

(4) Účast na zabezpečení umělce vzniká dnem, kterým podle vyjádření organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců začal umělec vykonávat soustavně uměleckou činnost, a zaniká dnem, kterým podle vyjádření uvedené organizace umělec tuto činnost skončil.

(5) Vykonává-li umělec uměleckou činnost souběžně s jinou činností zakládající nemocenské a důchodové zabezpečení, je zabezpečen z každé této činnosti. Koná-li však umělec souběžně jinou činnost na základě dohody o pracovní činnosti, poskytuje-li věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru nebo je činný jako jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící, je účasten zabezpečení jen jako umělec.

(6) Umělecká činnost vykonávaná před 1. lednem 1969 se započítává jako zaměstnání, jen pokud podléhala pojištění.

§ 62

(1) Příjmem umělce je jeho hrubý příjem z umělecké činnosti, snížený o skutečné režijní náklady spojené s touto činností, jestliže podléhá dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.

(2) Příjem se započítává v kalendářním roce, v němž byl vyplacen; to platí i pro zálohu.

(3) Za příjem umělce v prvním roce zabezpečení se považuje částka 12 000 Kčs, pokud skutečně dosažený příjem není vyšší. Jestliže nárok na dávku vznikne v prvním roce výkonu umělecké činnosti, je příjmem umělce v tomto roce částka 12 000 Kčs.

§ 63

Spolupůsobící organizace umělců

(1) Při provádění zabezpečení umělců spolupůsobí u

a) spisovatelů, překladatelů slovesných děl, scénáristů, hudebních skladatelů, režisérů, choreografů, výtvarných umělců, restaurátorů děl výtvarných umění, architektů a výkonných umělců, s výjimkou hudebníků z povolání, estrádních umělců a artistů příslušné kulturní fondy podle zásad dohodnutých s uměleckými svazy,

b) novinářů Svaz českých novinářů a Svaz slovenských novinářů,

c) hudebníků z povolání, estrádních umělců a artistů organizace oprávněné ke zprostředkování jejich činnosti. 45)

(2) Spolupůsobící organizace sledují činnost umělců a poskytují národnímu výboru, který rozhoduje o zabezpečení umělce, podklady a informace potřebné pro provádění zabezpečení, zejména

a) že umělec vykonává soustavně uměleckou činnost jako své povolání tvořící trvalý zdroj příjmu,

b) o počátku a skončení výkonu umělecké činnosti pro vznik a zánik zabezpečení,

c) o výši hrubých příjmů umělce, které byly podrobeny dani z příjmů z literární a umělecké činnosti za kalendářní rok, o výši této daně, o výši čistých příjmů a výši režijních nákladů spojených s uměleckou činností v tomto roce, a to nejpozději do 31. března následujícího roku,

d) o skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na dávky při pracovním úrazu,

e) o skutečnostech rozhodných pro plnění ohlašovací povinnosti podle § 150 a 153.

DÍL DRUHÝ

Nemocenské zabezpečení

§ 64

Dávky

(1) Z nemocenského zabezpečení se umělcům poskytují tyto dávky:

a) lázeňská péče,

b) nemocenské,

c) peněžitá pomoc v mateřství,

d) podpora při narození dítěte,

e) přídavky na děti,

f) pohřebné.

(2) Pokud se dále nestanoví jinak, platí pro poskytování dávek nemocenského zabezpečení uvedených v odstavci 1 předpisy o poskytování obdobných dávek pracovníkům v pracovním poměru.

Nemocenské

§ 65

(1) Umělci náleží místo příjmu nemocenské, je-li pro nemoc, úraz, po dobu karantény nebo po dobu lázeňské péče uznán dočasně neschopným k výkonu umělecké činnosti.

(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrného čistého denního příjmu, nejvýše z částky 107 Kčs.

(3) Výše denní částky nemocenského za prvé tři kalendářní dny neschopnosti k výkonu umělecké činnosti činí 70 % průměrného čistého denního příjmu a za čtvrtý a každý další kalendářní den této neschopnosti 90 % průměrného čistého denního příjmu. Při neschopnosti k výkonu umělecké činnosti pro úraz utrpěný při výkonu této činnosti a po dobu karantény náleží nemocenské ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu od prvého dne neschopnosti.

(4) Poskytuje-li se nemocenské podle tohoto dílu za tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů, stanoví se nemocenské podle tohoto dílu nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za kalendářní den částku 75 Kčs, jde-li o prvé tři kalendářní dny neschopnosti, částku 96 Kčs za čtvrtý a každý další den neschopnosti a částku 107 Kčs při zvýšení pro aktivní tuberkulózu.

§ 66

(1) Průměrný čistý denní příjem se stanoví z příjmu umělce za období kalendářního roku nebo tří kalendářních roků, podle toho, co je pro umělce výhodnější, předcházející roku, v němž vznikl nárok na nemocenské.

(2) Průměrný čistý denní příjem se vypočte tak, že se příjem umělce uvedený v § 62 odst. 1 po odečtení daně z příjmů z literární a umělecké činnosti dělí počtem kalendářních dnů připadajících na období, za které se tento příjem zjišťuje; do počtu kalendářních dnů se přitom nezahrnují doby uvedené v odstavci 3.

(3) U umělce, který uplatňuje nárok na nemocenské v prvním roce zabezpečení, a u umělce, který nemohl vykonávat uměleckou činnost po celý kalendářní rok, protože

a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu umělecké činnosti nebo mu byla nařízena karanténa,

b) byl na lázeňské péči,

c) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách, nebo

d) pečoval o dítě ve věku do tří let,

se za příjem považuje částka 12 000 Kčs, pokud skutečně dosažený příjem není vyšší.

§ 67

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží umělkyni ode dne přerušení umělecké činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za kalendářní dny ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu; ustanovení § 65 odst. 4 a § 66 platí zde obdobně.

§ 68

Přídavky na děti

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud umělec je účasten zabezpečení podle této hlavy.

§ 69

Přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné se neposkytnou, pokud náležejí obdobné dávky z nemocenského zabezpečení podle jiných předpisů.

DÍL TŘETÍ

Důchodové zabezpečení

§ 70

Za hrubé výdělky umělce se považuje příjem uvedený v § 62 odst. 1.

§ 71

Starobní a vdovský důchod se poskytuje umělcům při dalším výkonu umělecké činnosti za podmínek stanovených pro poskytování těchto důchodů v § 3 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 142/1983 Sb., o poskytování důchodů některým pracujícím důchodcům, s tím, že se podmínka sjednání zaměstnání na dobu určitou, nejvýše na dobu jednoho roku, považuje za splněnou; příjmy, které podléhají dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, se přitom započítávají v tom měsíci, ve kterém byly vyplaceny.

DÍL ČTVRTÝ

Zabezpečení při službě v ozbrojených silách

§ 72

(1) Umělcům náleží při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách Československé socialistické republiky, uvedených v § 112 odst. 2, náhrada příjmu.

(2) Náhrada příjmu činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby)

a) 50 % průměrného čistého denního příjmu, nevyživuje-li umělec žádnou osobu,

b) 65 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li umělec aspoň jednu osobu,

c) 90 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li umělec aspoň dvě osoby, a

d) 95 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li umělec tři a více osob.

(3) Průměrný čistý denní příjem se stanoví podle § 66.

(4) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které se uznávají za vyživované pro poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení pracovníkům v pracovním poměru. 46)

HLAVA DRUHÁ

Zabezpečení občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru

K § 2 odst. 1 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. d) zákona

DÍL PRVNÍ

Účast na zabezpečení

§ 73

(1) Občan poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru 47) (dále jen "občan poskytující služby") je účasten v kalendářním roce nemocenského a důchodového zabezpečení podle této hlavy, jestliže

a) není účasten zabezpečení z důvodu jiné činnosti,

b) nepobírá starobní nebo invalidní důchod a

c) z příjmů dosažených z výkonu povolené činnosti v předchozím kalendářním roce je povinen platit daň z příjmů obyvatelstva. 48)

(2) Občan poskytující služby je účasten nemocenského a důchodového zabezpečení též, jestliže jeho příjmy v předchozím kalendářním roce nedosáhly zdanitelné výše jen proto, že

a) povolení k poskytování služeb bylo uděleno národním výborem až v průběhu roku,

b) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu povolené činnosti nebo mu byla nařízena karanténa,

c) byl na lázeňské péči,

d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách, nebo

e) pečoval o dítě ve věku do tří let

a povolenou činnost nevykonával z těchto důvodů nejméně 30 kalendářních dnů; v předchozím kalendářním roce však občan poskytující služby musí dosáhnout v době, kdy uvedené důvody netrvaly, poměrnou část příjmů uvedených v odstavci 1 písm. c), odpovídající této době.

(3) Jestliže důvody uvedené v odstavci 2 písm. b) až e) trvaly po celý předchozí kalendářní rok, považuje se podmínka stanovená v odstavci 1 písm. c) za splněnou.

(4) Pro účast na zabezpečení v kalendářním roce, v němž občanu poskytujícímu služby bylo uděleno povolení k této činnosti, se za dosažený příjem [odst. 1 písm. c)] považuje předpokládaný roční příjem určený národním výborem.

(5) Vykonává-li občan poskytující služby také činnost na základě dohody o pracovní činnosti, 35) je účasten zabezpečení jen podle této hlavy.

(6) Nemocenské a důchodové zabezpečení občana poskytujícího služby vzniká nejdříve dnem, od kterého je občan oprávněn podle povolení národního výboru vykonávat tuto činnost, a zaniká dnem skončení platnosti povolení.

DÍL DRUHÝ

Nemocenské zabezpečení

§ 74

Dávky

(1) Z nemocenského zabezpečení se občanům poskytujícím služby poskytují tyto dávky:

a) lázeňská péče,

b) nemocenské,

c) peněžitá pomoc v mateřství,

d) podpora při narození dítěte,

e) přídavky na děti,

f) pohřebné.

(2) Pokud se dále nestanoví jinak, platí pro poskytování dávek nemocenského zabezpečení uvedených v odstavci 1 předpisy o poskytování obdobných dávek pracovníkům v pracovním poměru.

Nemocenské

§ 75

(1) Občanu poskytujícímu služby náleží místo příjmu nemocenské, je-li pro nemoc úraz, po dobu karantény nebo po dobu lázeňské péče uznán dočasně neschopným k výkonu povolené činnosti, jestliže během této doby občan nebo někdo jiný v jeho prospěch tuto činnost nevykonává.

(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrného čistého denního příjmu, nejvýše však z částky 107 Kčs.

(3) Výše denní částky nemocenského za prvé tři kalendářní dny neschopnosti k výkonu povolené činnosti činí 70 % průměrného čistého denního příjmu a za čtvrtý a každý další kalendářní den této neschopnosti činí 90 % průměrného čistého denního příjmu. Při neschopnosti k výkonu povolené činnosti pro úraz utrpěný při výkonu této činnosti náleží nemocenské ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu od prvního dne neschopnosti.

§ 76

(1) Průměrný čistý denní příjem se stanoví z příjmu dosaženého výkonem povolené činnosti za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok na nemocenské, a to po odečtení výdajů spojených s výkonem této činnosti a daně z příjmů obyvatelstva.

(2) U občana poskytujícího služby,

a) který nemohl vykonávat povolenou činnost po celý kalendářní rok z důvodů uvedených v § 73 odst. 2,

b) kterému bylo uděleno povolení až po 30. září kalendářního roku, nebo

c) kterému vznikl nárok na nemocenské v kalendářním roce, v němž mu bylo uděleno povolení,

se za dosažený příjem považuje pravděpodobný roční příjem stanovený národním výborem. Při stanovení pravděpodobného ročního příjmu národní výbor vychází z předpokládaného příjmu, kterého by občan mohl dosáhnout, kdyby povolenou činnost vykonával po celý kalendářní rok, po odečtení předpokládaných výdajů a odpovídající daně z příjmů obyvatelstva.

(3) Průměrný čistý denní příjem se vypočte tak, že se dosažený příjem dělí počtem kalendářních dnů připadajících na kalendářní rok, za který se zjišťuje započitatelný příjem; do počtu kalendářních dnů se přitom nezahrnují doby uvedené v § 73 odst. 2, popřípadě doba před vydáním povolení.

§ 77

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne přerušení výkonu povolené činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za kalendářní dny ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu; ustanovení § 75 a 76 platí obdobně.

§ 78

Přídavky na děti

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud občan poskytující služby je účasten zabezpečení podle této hlavy.

DÍL TŘETÍ

Důchodové zabezpečení

§ 79

(1) Za hrubé výdělky občana poskytujícího služby se považují příjmy dosažené výkonem povolené činnosti po odečtení výdajů spojených s výkonem této činnosti.

(2) Do hrubých výdělků se započítává též příjem z povolené činnosti po odečtení výdajů spojených s jejím výkonem dosažený v kalendářním roce, ve kterém občan poskytující služby nebyl účasten zabezpečení podle této hlavy jen proto, že jeho příjem nedosáhl zdanitelné výše.

(3) Ustanovení § 42 odst. 3 platí i zde.

DÍL ČTVRTÝ

Zabezpečení při službě v ozbrojených silách

§ 80

(1) Občanu poskytujícímu služby náleží při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách Československé socialistické republiky uvedených v § 112 odst. 2 náhrada příjmu.

(2) Náhrada příjmu činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby)

a) 50 % průměrného čistého denního příjmu, nevyživuje-li občan poskytující služby žádnou osobu,

b) 65 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li občan poskytující služby aspoň jednu osobu,

c) 90 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li občan poskytující služby aspoň dvě osoby, a

d) 95 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li občan poskytující služby tři a více osob.

(3) Průměrný čistý denní příjem se stanoví podle § 76.

(4) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které se uznávají za vyživované při poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení pracovníkům v pracovním poměru. 46)

DÍL PÁTÝ

Povinnosti při provádění zabezpečení

§ 81

(1) Národní výbor, který vydal povolení k poskytování služeb, a národní výbor příslušný k vyměření daně z příjmů obyvatelstva mají povinnost poskytovat národnímu výboru, který rozhoduje o nemocenském zabezpečení občanů poskytujících služby, veškeré podklady potřebné pro provádění sociálního zabezpečení těchto občanů a zasílat je do tří dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti zakládající tuto ohlašovací povinnost.

(2) Občan poskytující služby je povinen bez průtahů oznámit národnímu výboru, který vydal povolení k poskytování služeb, úraz utrpěný při výkonu povolené činnosti, a jde-li o ženu, přerušení výkonu povolené činnosti z důvodu péče o dítě ve věku do tří let. Tento národní výbor je povinen s občanem poskytujícím služby sepsat záznam o úrazu a spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku na dávky při pracovním úrazu.

HLAVA TŘETÍ

Zabezpečení jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících

K § 2 odst. 1 písm. c) a § 6 odst. 2 zákona

DÍL PRVNÍ

Účast na pojištění

Osobní rozsah

§ 82

Jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny a jiná osoba samostatně hospodařící jsou pojištěni na dávky důchodového a nemocenského zabezpečení podle této hlavy.

§ 83

(1) Jednotlivě hospodařícím rolníkem je rolník, který je osobně výdělečně činný ve svém hospodářství na vlastní účet a obhospodařuje nejméně 0,4 ha zemědělské půdy.

(2) Spolupracujícími členy rodiny jsou, jestliže se trvale účastní výdělečné činnosti jednotlivě hospodařícího rolníka, manželka (manžel), děti a sourozenci od skončení povinné školní docházky, rodiče, tchán, tchyně, zeť a snacha, družka (druh) jednotlivě hospodařícího rolníka, jakož i manželka (manžel) spolupracujícího člena rodiny.

(3) Jestliže hospodářství provozují společně členové rodiny, považuje se za jednotlivě hospodařícího rolníka ten z nich, kdo hospodářství spravuje, a ostatní členové rodiny se považují za spolupracující členy rodiny. V pochybnosti se má za to, že hospodářství spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (manželka), nejstarší člen rodiny.

§ 84

Jinou osobou samostatně hospodařící je osoba, která na základě povolení příslušného orgánu

a) prodává vlastní po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky, 49)

b) provozuje silniční dopravu pro cizí potřeby, 50)

c) vyučuje za úplatu, 51)

d) poskytuje dočasné ubytování v soukromí, 52) nebo

e) provozuje technickou zábavnou činnost. 53)

Podmínky pojištění

§ 85

Jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny a jiná osoba samostatně hospodařící (dále jen "osoba samostatně hospodařící") jsou pojištěni, jestliže

a) nejsou zabezpečeni z jiné činnosti; překážkou v pojištění však není zaměstnání, které netrvá déle než šest měsíců po sobě následujících,

b) nepobírají důchod starobní, invalidní nebo za výsluhu let, a

c) zaplatili pojistné.

§ 86

(1) Pojištění osob samostatně hospodařících vzniká nejdříve dnem, od něhož začala být vykonávána výdělečná činnost; jde-li o jinou osobu samostatně hospodařící, nejdříve dnem, od kdy jí byla výdělečná činnost povolena.

(2) Pojištění osoby samostatně hospodařící nevznikne, jestliže po skončení zaměstnání, které trvalo déle než šest měsíců po sobě následujících, vstoupí do jednoho měsíce znovu do zaměstnání.

(3) Pojištění osob samostatně hospodařících zaniká dnem, od něhož přestala být výdělečná činnost trvale vykonávána, nebo dnem skončení platnosti povolení.

§ 87

(1) Pojistné činí 50 Kčs měsíčně za každou pojištěnou osobu a platí se národnímu výboru bez zvláštního vyměření do 15. dne následujícího měsíce. Povolí-li to národní výbor, platí se pojistné v jiných než měsíčních lhůtách.

(2) Osoba samostatně hospodařící je povinna podat u národního výboru do osmi dnů od vzniku pojištění přihlášku k pojištění a do osmi dnů po jeho zániku odhlášku.

DÍL DRUHÝ

Důchodové pojištění

§ 88

Druhy dávek

Z důchodového pojištění se osobám samostatně hospodařícím poskytují tyto dávky:

a) důchody

1. starobní,

2. invalidní,

3. částečný invalidní při pracovním úrazu,

4. vdovský,

5. sirotčí;

b) zvýšení důchodu pro bezmocnost;

c) výchovné k důchodům a příplatek k výchovnému;

d) další dávky poskytované důchodcům

1. lázeňská péče,

2. podpora při narození dítěte,

3. pohřebné.

§ 89

Zápočet doby

(1) Pro nárok na důchod a jeho výši se započítává jen doba výdělečné činnosti, za niž bylo zaplaceno pojistné. K době, za niž nebylo zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává důchod, se přihlédne jako k době pojištění až ode dne zaplacení pojistného.

(2) Jestliže občan, který získal dobu důchodového pojištění i dobu důchodového zabezpečení podle § 6 odst. 1 zákona, nesplňuje podmínky nároku na přiznání dávky důchodového zabezpečení podle zákona, hodnotí se pro nárok a výši dávek podle této hlavy doba důchodového zabezpečení podle § 6 zákona jako doba důchodového pojištění.

§ 90

Starobní důchod

Osoba samostatně hospodařící má nárok na starobní důchod, jestliže byla pojištěna aspoň 15 roků, dosáhla věku aspoň 65 let a nepobírá invalidní důchod.

§ 91

Invalidní důchod

(1) Osoba samostatně hospodařící má nárok na invalidní důchod, jestliže je invalidní a získala potřebnou dobu pojištění; potřebná doba pojištění se posuzuje obdobně podle § 29 zákona.

(2) Osoba samostatně hospodařící je invalidní, jestliže se pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stala neschopnou vykonávat jakoukoliv soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil její zdravotní stav.

§ 92

Výše starobního a invalidního důchodu

(1) Starobní a invalidní důchod činí 550 Kčs měsíčně a získala-li osoba samostatně hospodařící více než 15 roků pojištění, 630 Kčs měsíčně.

(2) Invalidní důchod osoby samostatně hospodařící, která se stala invalidní následkem pracovního úrazu, je o 50 Kčs měsíčně vyšší než důchod stanovený podle odstavce 1. Ustanovení § 30 odst. 7 věty druhé zákona platí i zde.

§ 93

Částečný invalidní důchod při pracovním úrazu

(1) Osoba samostatně hospodařící má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stala částečně invalidní následkem pracovního úrazu.

(2) Osoba samostatně hospodařící je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav její pracovní schopnost podstatně poklesla. Podstatným poklesem pracovní schopnosti se rozumí takový pokles tělesných nebo duševních sil, který způsobuje snížení pracovního výkonu aspoň o třetinu.

(3) Částečný invalidní důchod činí 300 Kčs měsíčně.

§ 94

Pracovní úraz

(1) Pracovním úrazem jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena jeho rodiny je úraz utrpěný v souvislosti s provozem vlastního hospodářství. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz utrpěný

a) při vzájemném vypomáhání v zemědělských pracích,

b) při melioračních pracích a

c) při svozu dříví.

(2) Pracovním úrazem jiné osoby samostatně hospodařící je úraz utrpěný v souvislosti s výkonem povolené činnosti.

(3) Pracovním úrazům se kladou naroveň nemoci z povolání uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.

(4) Úpravou podle § 91 až 93 není dotčeno použití § 59, pokud je to pro občana výhodnější.

§ 95

Vdovský a sirotčí důchod

(1) Pozůstalí po osobě samostatně hospodařící mají nárok na vdovský a sirotčí důchod za podmínek stanovených v § 45, 46 a 49 zákona.

(2) Vdovský důchod se vyměřuje ze starobního nebo invalidního důchodu osoby samostatně hospodařící a činí 60 % z důchodů uvedených v § 92; ustanovení § 47 odst. 5 a 6 a § 48 zákona platí obdobně.

(3) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 400 Kčs měsíčně a oboustranně osiřelého dítěte 600 Kčs měsíčně; ustanovení § 50 odst. 3 zákona platí obdobně.

§ 96

Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu

Důchody přiznané podle této hlavy, které jsou jediným zdrojem příjmu, se upravují za podmínek stanovených v § 54 zákona.

§ 97

Zvýšení důchodu pro bezmocnost

Zvýšení důchodu pro bezmocnost se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených v § 70 zákona.

§ 98

Výchovné

Poživateli starobního a invalidního důchodu a poživatelce vdovského důchodu náleží výchovné a příplatek k výchovnému za podmínek a ve výši stanovených v § 71 zákona.

§ 99

Další dávky poskytované důchodcům

Dávky uvedené v § 88 písm. d) se poskytují za podmínek a ve výši stanovených v § 72 zákona.

Odchylky pro účastníky odboje

§ 100

Pro důchodové pojištění osob samostatně hospodařících, které jsou účastníky odboje, a pozůstalých po nich, platí obdobně ustanovení zákona o skupinách účastníků odboje, o invalidním a částečném invalidním důchodu účastníka odboje, vznikla-li invalidita, popřípadě částečná invalidita, v souvislosti s odbojovou činností, o nejvyšší a nejnižší výměře starobního a invalidního důchodu účastníka odboje, o nejnižší výměře vdovského důchodu vdovy po účastníku odboje nebo vdovy, která je účastnicí odboje, a o opětném vzniku nároku těchto vdov na vdovský důchod, o krácení jejího vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, o nejnižších výměrách starobního a invalidního důchodu vdovy po účastníku odboje, která nemá nárok na vdovský důchod, o výši sirotčího důchodu dítěte po účastníku odboje a o výši důchodů rodičů účastníka odboje a o úpravě důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, a o zvýšení důchodu pro bezmocnost; jinak platí ustanovení této hlavy s odchylkami dále uvedenými.

§ 101

(1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že od věku 65 let se odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické perzekuce, činí 64 let.

§ 102

Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje důchod účastníka odboje

skupinyměsíčně o Kčs
I.120
II. a III.100
IV.80.

DÍL TŘETÍ

Nemocenské pojištění

§ 103

Podpora při narození dítěte

Podpora při narození dítěte náleží ve výši 2 000 Kčs na každé dítě narozené osobě samostatně hospodařící nebo její rodinné příslušnici, jestliže porod nastal v době trvání důchodového pojištění nebo nejpozději do šesti měsíců po jeho skončení a pojistné je zaplaceno. Manželce nebo družce zemřelé osoby samostatně hospodařící náleží podpora při narození dítěte z pojištění zemřelého také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí a pojistné je zaplaceno.

§ 104

Přídavky na děti

(1) Přídavky na děti náležejí osobě samostatně hospodařící, jestliže má nezaopatřené děti a pojistné je zaplaceno.

(2) Osobě samostatně hospodařící povolané ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě přídavky na děti, jestliže byla pojištěna v době nástupu služby nebo v době, kdy byla povolána k výkonu služby.

(3) Jinak platí o poskytování přídavků na děti a příplatku na dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě obdobně předpisy o poskytování těchto dávek pracovníkům v pracovním poměru.

§ 105

Pohřebné

Zemřela-li osoba samostatně hospodařící nebo její rodinný příslušník, náleží pohřebné za podmínek a ve výši stanovené předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.

DÍL ČTVRTÝ

Společné ustanovení

§ 106

Pokud se v této hlavě nestanoví jinak, platí pro zabezpečení osob samostatně hospodařících ustanovení zákona.

ČÁST TŘETÍ

Sociální péče

HLAVA PRVNÍ

Péče o rodinu a děti

K § 74 zákona

§ 107

Příspěvek na výživu

(1) Nezaopatřeným dětem, které nemají vlastní postačující příjem a splňují podmínky sociální potřebnosti, se poskytuje příspěvek na výživu, a to zpravidla až do částek uvedených v § 140, které se považují za částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb dítěte a úhrady nákladů na domácnost. Výše příspěvku však činí nejvýše měsíčně

a) 600 Kčs, jde-li o dítě do 6 let věku,

b) 700 Kčs, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,

c) 800 Kčs, jde-li o dítě starší 10 let.

(2) Jestliže rodiče nebo jiné osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, neplní řádně povinnost pečovat o tělesné a duševní zdraví a o výchovu dětí, poskytne se místo peněžité částky věcné plnění, a to pouze v nezbytném rozsahu.

(3) Sociálně potřebnému dítěti, kterému povinná osoba žijící na území Československé socialistické republiky neplatí výživné stanovené rozhodnutím soudu, se poskytne příspěvek na výživu ve výši stanoveného výživného, nejvýše však v částce uvedené v odstavci 1. Nárok na výživné stanovené rozhodnutím soudu náležející dítěti, kterému byl poskytnut příspěvek na výživu, přechází do výše tohoto příspěvku na stát.

§ 108

Příspěvek na rekreaci dětí důchodce

(1) Důchodci, který je sociálně potřebný, se poskytuje na vlastní (osvojené) dítě a dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů ve věku do skončení povinné školní docházky příspěvek na rekreaci, pokud nelze takový příspěvek poskytnout ze zaměstnání důchodce nebo druhého rodiče dítěte.

(2) Příspěvek na rekreaci dítěte lze poskytnout i tehdy, nesplňuje-li důchodce podmínky sociální potřebnosti, jestliže jeho rodina má zvýšené životní náklady v důsledku déletrvající nemoci nebo invalidity některého z členů rodiny nebo jestliže důchodce je účastníkem odboje nebo pozůstalým po účastníku odboje, popřípadě z jiných vážných důvodů.

(3) Příspěvek na rekreaci dítěte činí 80 % celkových nákladů za rekreaci dítěte; v odůvodněných případech může být přiznán až do výše celkových nákladů za rekreaci dítěte.

(4) Rekreací dětí se rozumí rekreace organizovaná pro děti prostřednictvím národního výboru, Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, Revolučního odborového hnutí nebo jiných společenských organizací.

§ 109

Vdovecký příspěvek

K § 75 zákona

(1) Příjmem ovdovělého muže se rozumějí

a) příjmy započitatelné pro účely důchodového zabezpečení po odečtení příslušné daně nebo příspěvku placeného jednotným zemědělským družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení,

b) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,

c) příspěvek za službu, platové vyrovnání a hodnostní plat při skončení služebního poměru, 54)

d) důchody.

(2) Příjem ovdovělého muže se zjišťuje jako měsíční průměr za období posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na vdovecký příspěvek. Změnil-li ovdovělý muž zaměstnání nebo mu byla povolena kratší pracovní doba, zjišťuje se příjem od této změny. Znovu se výše tohoto příjmu zkoumá vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců trvání nároku na vdovecký příspěvek. Zjištěný příjem se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

HLAVA DRUHÁ

Zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách a členů jejich rodin

§ 110

Zaopatřovací příspěvek

K § 76 odst. 1 a § 77 odst. 3 zákona

(1) Za vážný důvod, pro který manželka nemůže být výdělečně činnou, se považuje zejména těhotenství počínajíc třináctým týdnem, soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší tří let, pokud ji nelze zajistit jinak.

(2) Péči o dítě ve věku do tří let se klade naroveň péče o nezaopatřené dítě uvedené v § 37, jestliže není umístěno v zařízení s celoročním nebo týdenním pobytem pro takové děti.

(3) Pro krácení zaopatřovacího příspěvku pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti platí obdobně § 23.

§ 111

Příspěvek na úhradu za užívání bytu

K § 79 odst. 3 zákona

(1) Příspěvek se poskytuje k plné úhradě za užívání bytu, nejvýše však v částce 300 Kčs měsíčně.

(2) Do částky úhrady za užívání bytu se započítává také úhrada za služby spojené s užíváním bytu. Pokud tato úhrada není zahrnuta v úhradě za užívání bytu nebo je v ní zahrnuta jen zčásti, má se za to, že úhrada za služby spojené s užíváním bytu činí 100 Kčs měsíčně, pokud skutečné náklady na tyto služby nejsou nižší.

(3) Za byt se považuje také obytná místnost v zařízení určeném k trvalému bydlení přidělená příslušným orgánem nebo organizací.

§ 112

(1) Náleží-li zaopatřovací příspěvek nebo příspěvek na úhradu za užívání bytu jen po část měsíce, vyplácí se za každý den služby v ozbrojených silách třicetina měsíční částky zaopatřovacího příspěvku nebo příspěvku na úhradu za užívání bytu.

(2) Dalšími druhy služby v ozbrojených silách se pro účely sociálního zabezpečení rozumějí

a) další služba (§ 37 branného zákona), pokud občan není hmotně zabezpečen jako voják z povolání,

b) mimořádná služba (§ 46 odst. 1 branného zákona),

c) zvláštní služba (§ 46 odst. 2 branného zákona), s výjimkou zvláštní služby příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti,

d) osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil (§ 45 branného zákona).

(3) Vykonává-li občan po skončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách, posuzuje se navazující služba pro účely sociálního zabezpečení, jako by šlo o pokračování předchozí služby.

HLAVA TŘETÍ

Péče o občany se změněnou pracovní schopností

K § 85 zákona

§ 113

Občané se změněnou pracovní schopností

(1) Občan má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, jestliže mu jeho zachované funkční schopnosti umožňují ve srovnání se zdravým pracovníkem stejného věku vykonávat jen podstatně menší okruh zaměstnání. Podstatně omezenou možnost přípravy pro pracovní uplatnění má občan, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav umožňuje přípravu pouze k podstatně omezenému okruhu povolání, popřípadě přípravu pouze ve zvláštních zařízeních státní správy určených pro zdravotně postižené.

(2) Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan, který

a) je invalidní podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona,

b) je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo

c) byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod.

(3) Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní podle § 29 odst. 2 písm. d) zákona a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za mimořádných podmínek.

(4) Jiný občan je občanem se změněnou pracovní schopností, popřípadě občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí národního výboru.

(5) Občanem se změněnou pracovní schopností není občan starší 65 let.

§ 114

Evidence občanů se změněnou pracovní schopností

Občan se změněnou pracovní schopností se zařazuje do zvláštní evidence občanů se změněnou pracovní schopností vedené národním výborem. Zvláštní evidence o občanech se změněnou pracovní schopností je rozdělena na evidenci pracujících vedenou podle sídla zaměstnavatelské organizace, evidenci připravujících se pro pracovní uplatnění včetně mladistvých připravujících se pro povolání a evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou vedeny podle místa jejich trvalého pobytu.

§ 115

Pracovní rehabilitace

(1) Pracovní rehabilitace se provádí zejména tím, že se občanům se změněnou pracovní schopností

a) poskytují odborné porady při volbě povolání nebo při přípravě pro pracovní uplatnění a informace o volných vhodných místech,

b) doporučují vhodná zaměstnání a zabezpečuje umístění na vhodná pracovní místa,

c) poskytuje příprava pro pracovní uplatnění a umožňuje získání potřebné kvalifikace.

(2) Národní výbory zajišťují ve spolupráci s organizacemi zúčastněnými na provádění péče o občany se změněnou pracovní schopností vypracování ročních plánů úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace těchto občanů. V těchto plánech je třeba sledovat zejména vyhledávání a vytváření dalších pracovních příležitostí pro občany se změněnou pracovní schopností, včetně zřizování a vyhrazování chráněných dílen a pracovišť v organizacích, rozšiřování výukových oborů pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností, rozvoj výrobních družstev invalidů a hospodářských zařízení svazů invalidů a spolupráci zařízení zdravotnických a sociální péče při provádění rehabilitace.

§ 116

(1) Příprava pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností se provádí zejména se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu. Příprava pro pracovní uplatnění zahrnuje přípravu pro povolání včetně zaškolení a přípravu k práci.

(2) Příprava pro povolání se provádí podle učebních plánů a osnov a ukončuje se stanovenou zkouškou. Zaškolováním se umožňuje získat vědomosti a dovednosti požadované pro jednotlivá povolání občanům se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou schopni se podrobit dlouhodobé přípravě pro povolání, popřípadě u nichž tento způsob přípravy není nutný; ukončuje se zpravidla zkouškou.

(3) Občanům se změněnou pracovní schopností, kteří se vracejí do zaměstnání a pro déletrvající pracovní neschopnost nebo v důsledku vážnějšího zdravotního postižení potřebují zvláštní přípravu umožňující postupné přizpůsobení se k výkonu práce, se poskytuje příprava k práci.

(4) Příprava pro pracovní uplatnění se provádí

a) v organizacích výcvikem na pracovištích, v kursech nebo ve výcvikových nebo jiných zařízeních organizací,

b) ve výcvikových kursech, střediscích nebo jiných zařízeních národních výborů,

c) v kursech společenských nebo jiných organizací,

d) studiem.

§ 117

Úhrada nákladů při přípravě pro pracovní uplatnění

(1) Organizace, která provádí přípravu pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. a) a c), hradí náklady spojené s přípravou vlastních pracovníků. Poskytne-li organizace přípravu pro pracovní uplatnění pracujícím jiné organizace, uhradí náklady spojené s jejich přípravou tato organizace. Poskytne-li organizace přípravu pro pracovní uplatnění občanům, kteří nejsou v pracovním poměru, uhradí náklady (kursovné) národní výbor, který je vyslal k této přípravě.

(2) Národní výbor může organizaci, která podle jeho doporučení přijala, popřípadě převedla, a zaškoluje občana se změněnou pracovní schopností, zejména občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, poskytnout na zaškolování každého z nich příspěvek v částce 700 Kčs, jestliže doba zaškolení nepřesahovala 4 týdny, 1 200 Kčs, jestliže doba zaškolení nepřesahovala 8 týdnů, a 1 600 Kčs, jestliže doba zaškolení trvala déle než 8 týdnů.

(3) Úhradu nákladů při přípravě pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. b), jakož i náklady na zřízení a provoz výcvikových středisek a zařízení hradí národní výbor, který organizuje přípravu pro pracovní uplatnění nebo který provozuje výcvikové středisko, popřípadě zařízení.

(4) Jestliže se příprava provádí v léčebném zařízení státní zdravotní správy, nese náklady národní výbor, který přípravu organizuje, spolu s léčebným zařízením.

§ 118

Chráněné dílny

(1) Chráněné dílny (chráněná pracoviště) jsou určeny především pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a občanů se změněnou pracovní schopností, které nelze vhodně umístit na jiných pracovních místech v organizaci. V chráněných dílnách (chráněných pracovištích) mohou pracovat též občané, jimž se poskytuje příprava k práci, a pracující, kteří pro ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní zaměstnání, pokud pro ně organizace nemá jiné vhodné pracovní uplatnění. Ostatní pracující mohou vykonávat v chráněných dílnách (chráněných pracovištích) jen takové práce, které nelze zabezpečit občany se změněnou pracovní schopností.

(2) V chráněných dílnách (chráněných pracovištích) se výrobní program a pracovní podmínky včetně nároků na pracovní výkon přizpůsobují zdravotnímu stavu pracujících. Chráněné dílny (chráněná pracoviště) zřizují především hospodářské organizace; mohou je zřizovat i národní výbory.

(3) Příspěvek na zřízení chráněné dílny (chráněného pracoviště) mohou národní výbory poskytnout organizacím, jen pokud se tak vytvoří nová vhodná místa pro občany se změněnou pracovní schopností nebo se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Výše příspěvku se určí podle počtu těchto nových míst, zpravidla do výše 50 % nákladů prokazatelně vynaložených na jejich zřízení, nejvýše však v částce 40 000 Kčs na jedno pracovní místo. Tato místa mohou být obsazována jen se souhlasem národního výboru. Jiným pracovníkem než občanem se změněnou pracovní schopností mohou být tato místa obsazena, jen pokud národní výbor do osmi dnů po jejich nahlášení (uvolnění) nedoporučí jejich obsazení občanem se změněnou pracovní schopností, a to na dobu nepřesahující šest měsíců. Jinak je organizace povinna poskytnutý příspěvek vrátit.

(4) Ve zřetelehodných případech může národní výbor poskytnout příspěvek občanu se změněnou pracovní schopností na vybavení nezbytnými pracovními prostředky pro výkon vhodné pracovní činnosti na základě povolení národního výboru, zpravidla do výše 50 % prokázaných nákladů, nejvýše v částce 40 000 Kčs. Pokud občan bez vážných důvodů přestane povolenou pracovní činnost vykonávat, může národní výbor požadovat vrácení poskytnutého příspěvku.

§ 119

Příspěvek před umístěním do zaměstnání

(1) Občanu se změněnou pracovní schopností, který není zaměstnán a jemuž nelze zajistit vhodné pracovní místo nebo přípravu pro pracovní uplatnění, náleží při splnění dále uvedených podmínek příspěvek před umístěním do zaměstnání.

(2) Občanu se změněnou pracovní schopností, který v posledních 12 kalendářních měsících před podáním žádosti o umístění skončil povinnou školní docházku, byl zaměstnán, připravoval se pro pracovní uplatnění nebo požíval invalidní anebo částečný invalidní důchod a je

a) starší 18 let, náleží příspěvek ve výši 60 % průměrného měsíčního výdělku, a jestliže se připravoval pro pracovní uplatnění, 60 % příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění, nejméně však 800 Kčs a nejvýše 1 700 Kčs měsíčně; průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z hrubých výdělků za posledních 6 nebo, jestliže je to pro občana výhodnější, 12 kalendářních měsíců přede dnem podání žádosti o umístění, a to způsobem stanoveným pro výpočet průměrného měsíčního výdělku pro účely důchodového zabezpečení, přičemž průměrný měsíční výdělek se neomezí podle § 12 odst. 6 zákona. U občana, který v rozhodné době byl poživatelem invalidního nebo částečného invalidního důchodu, je tímto průměrným měsíčním výdělkem průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen důchod, avšak neomezený podle § 12 odst. 6 zákona, jestliže je to výhodnější než průměrný měsíční výdělek zjištěný podle předchozí věty. Pro určení hrubých výdělků žáků a studentů platí § 52 odst. 1,

b) ve věku do 18 let, náleží příspěvek v částce 300 Kčs měsíčně, jestliže na tohoto občana nenáležejí přídavky na děti (výchovné).

(3) Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem jiného důchodu než důchodu starobního, invalidního nebo za výsluhu let, nebo má-li jiný zdroj příjmu, snižuje se příspěvek o výši důchodu, popřípadě jiného příjmu; je-li však poživatelem sirotčího důchodu, příspěvek se nesnižuje.

(4) K příspěvku před umístěním do zaměstnání náleží zvýšení na manželku, jestliže žije s oprávněným ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 800 Kčs měsíčně, a na děti občana se změněnou pracovní schopností nebo jeho manželky uvedené v § 71 odst. 2 zákona, na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně. Zvýšení na děti se poskytuje v částce odpovídající výši přídavků na děti.

(5) Odůvodňují-li to sociální poměry rodiny oprávněného, může se poskytnout k příspěvku před umístěním do zaměstnání zvýšení až do částky 300 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka žijícího s oprávněným ve společné domácnosti. Za rodinné příslušníky se považují kromě manželky a dětí též vnuci a sourozenci za podmínek stanovených v § 71 odst. 2 zákona a osoby uvedené v § 54 odst. 8 písm. c) až e) zákona.

(6) Občanu se změněnou pracovní schopností, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 a žádá o umístění, může být s přihlédnutím k jeho sociálním poměrům přiznán příspěvek před umístěním do zaměstnání až do výše 500 Kčs měsíčně, popřípadě i se zvýšením na děti podle odstavce 5.

(7) Stane-li se žadatel o umístění, kterému nenáleží nemocenské, neschopným k práci, vyplácí se mu v době pracovní neschopnosti příspěvek nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

(8) Příspěvek nenáleží občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá starobní nebo invalidní důchod, důchod za výsluhu let nebo peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem anebo který si zavinil ztrátu posledního zaměstnání (předčasné ukončení přípravy pro pracovní uplatnění), sám bez vážného důvodu rozvázal pracovní poměr nebo odmítl nastoupit vhodné pracovní místo, popřípadě přípravu pro pracovní uplatnění doporučené národním výborem.

(9) Příspěvek před umístěním do zaměstnání nenáleží po dobu, po kterou občanu se změněnou pracovní schopností náleží příspěvek před nástupem nového zaměstnání podle zvláštních předpisů. 55)

(10) Příspěvek se poskytuje na žádost ode dne, kdy občan požádal u národního výboru o umístění nebo o přípravu pro pracovní uplatnění, jestliže mu nebylo zajištěno do 15 dnů ode dne podání této žádosti vhodné pracovní místo nebo příprava pro pracovní uplatnění. Příspěvek se poskytuje do dne nástupu do zaměstnání nebo přípravy pro pracovní uplatnění. Jsou-li splněny podmínky pro poskytování příspěvku jen po část měsíce, náleží za každý den, kdy tyto podmínky byly splněny, jedna třicetina měsíčního příspěvku; příspěvek se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu.

§ 120

Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění

(1) Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění náleží občanu se změněnou pracovní schopností, který se v rámci pracovní rehabilitace připravuje pro pracovní uplatnění podle doporučení národního výboru a nepobírá po dobu přípravy mzdu (pracovní odměnu, náhradu mzdy, podnikové nebo krajské stipendium) nebo dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem.

(2) Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se připravuje pro povolání (včetně zaškolení), náleží příspěvek ve výši mzdového tarifu stanoveného podle mzdových předpisů pro odměňování práce, pro kterou se připravuje, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, až do středu rozpětí. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o částku, o niž součet příspěvku a vypláceného důchodu (úhrnu důchodů) převyšuje průměrný měsíční výdělek, z něhož byl důchod vyměřen, nebo, jestliže je to pro občana výhodnější, o tento důchod (úhrn důchodů). Příspěvek se však nesnižuje o sirotčí důchod.

(3) Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se účastní přípravy k práci, náleží příspěvek ve výši příspěvku před umístěním zvýšený o 200 Kčs měsíčně. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o výši vypláceného důchodu (úhrnu důchodů), popřípadě o výši odměny. Příspěvek po snížení nesmí činit méně než 300 Kčs měsíčně. Příspěvek se však nesnižuje o sirotčí důchod.

(4) Občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let náleží příspěvek v částce 300 Kčs měsíčně, jestliže na tohoto občana nenáležejí přídavky na děti (výchovné).

(5) Je-li občan se změněnou pracovní schopností starší 18 let při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován, náleží mu příspěvek ve výši 400 Kčs měsíčně. Občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá důchod nebo na něhož náležejí přídavky na děti (výchovné) a občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let, který se připravuje pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. b), náleží příspěvek ve výši 100 Kčs měsíčně.

(6) O zvýšení příspěvku na manželku a na každého dalšího rodinného příslušníka platí § 119 odst. 4 a 5. Toto zvýšení příspěvku se poskytuje i tehdy, pobírá-li oprávněný v době přípravy nemocenské.

(7) Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění může národní výbor zvýšit až o 20 %, a jde-li o příspěvek poskytovaný podle odstavce 5 občanům starším 18 let, až o 100 Kčs měsíčně, dosahuje-li občan v této přípravě výsledků hodných uznání. Neplní-li účastník přípravy pro pracovní uplatnění uložené povinnosti, může být příspěvek snížen, popřípadě jeho výplata zastavena.

(8) V době pracovní neschopnosti nebo po dobu karantény se vyplácí příspěvek občanům se změněnou pracovní schopností starším 18 let nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce a občanům mladším 18 let po dobu po kterou by se poskytovalo nemocenské 56) ; jestliže občan dovrší v době pracovní neschopnosti 18 let věku, výše příspěvku se do skončení pracovní neschopnosti nemění.

(9) O přiznání příspěvku rozhoduje na žádost národní výbor. Příspěvek se poskytuje ode dne, kdy občan se změněnou pracovní schopností nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, do dne skončení přípravy; vyplácí se v měsíčních splátkách pozadu.

§ 121

Občanům se změněnou pracovní schopností se při přípravě pro pracovní uplatnění prováděné v rámci pracovní rehabilitace poskytují bezplatně nutné školní potřeby a učebnice a ochranné pracovní prostředky. Dále se jim poskytuje zejména

a) úhrada výbavy potřebné k provádění přípravy pro pracovní uplatnění až do výše 600 Kčs,

b) náhrada jízdních výdajů a stravné, a podle potřeby i nocležné, za cestu z bydliště do místa přípravy pro pracovní uplatnění a zpět při přijímacím řízení, zahájení, a ukončení přípravy; v odůvodněných případech lze uhradit náklady za další cesty k návštěvě rodiny a zpět. Náhrada jízdních výdajů se poskytuje podle § 162 a 166 a náhrada ostatních výdajů podle obecných předpisů o cestovních náhradách 57).

HLAVA ČTVRTÁ

Úhrada za pobyt v ústavech sociální péče

K § 93 zákona

DÍL PRVNÍ

Úhrada za pobyt v ústavech sociální péče pro mládež

§ 122

(1) Úhradu nákladů za stravu, bydlení a nezbytné služby za pobyt dítěte v ústavu sociální péče pro mládež hradí

a) dítě, je-li poživatelem důchodu, a to ve stejné výši a způsobem jako občan umístěný v ústavu sociální péče pro dospělé,

b) rodič dítěte, popřípadě jiná osoba povinná výživou dítěte (dále jen "rodič"), není-li dítě poživatelem důchodu.

(2) Rodič hradí náklady za pobyt dítěte v ústavu nejvýše částkou 350 Kčs měsíčně, a to podle

a) formy pobytu (celoroční, týdenní, denní),

b) průměrného čistého měsíčního příjmu, a

c) počtu nezaopatřených dětí, k nimž plní vyživovací povinnost.

(3) Rodič, jehož průměrný čistý měsíční příjem nedosahuje částky 1 200 Kčs, náklady za pobyt dítěte v ústavu nehradí.

(4) Splňují-li podmínky pro úhradu nákladů za pobyt dítěte v ústavu oba rodiče, činí úhrnná částka úhrady nejvýše 350 Kčs měsíčně. Pokud by úhrn částek úhrady obou rodičů určených podle § 123 činil více než 350 Kčs měsíčně, částka úhrady se každému z rodičů sníží úměrně k výši jejich průměrného čistého měsíčního příjmu.

(5) Pokud mají povinnost úhrady nákladů za pobyt dítěte v ústavu oba rodiče, mohou se souhlasem národního výboru uzavřít dohodu, že úhradu nákladů bude platit jen jeden rodič, a to ve výši určené pro oba rodiče.

§ 123

(1) Měsíční (denní) částka úhrady nákladů v Kčs placená rodičem za pobyt dítěte

a) v ústavu sociální péče s celoročním pobytem činí:

Průměrný čistý měsíční příjem rodiče Kčs Počet nezaopatřených dětí, k nimž plní rodič vyživovací povinnost
123 a více
měsíční částka denní částka měsíční částka denní částka měsíční částka denní částka
nad 1 200 do 2 20018061404,60602
nad 2 200 do 3 200 3001027091204
nad 3 20035011,6032010,601705,60

b) v ústavu sociální péče s týdenním pobytem činí:

Průměrný čistý měsíční příjem rodiče Kčs Počet nezaopatřených dětí, k nimž plní rodič vyživovací povinnost
123 a více
měsíční částka denní částka měsíční částka denní částka měsíční částka denní částka
nad 1 200 do 2 20013261024,60442
nad 2 200 do 3 200 220101989884
nad 3 20025611,6023410,601245,60

c) v ústavu sociální péče s denním pobytem činí:

Průměrný čistý měsíční příjem rodiče Kčs Počet nezaopatřených dětí, k nimž plní rodič vyživovací povinnost
123 a více
měsíční částka denní částka měsíční částka denní částka měsíční částka denní částka
nad 1 200 do 2 200663511,70221
nad 2 200 do 3 200 1105994,50442
nad 3 2001285,80116,605,30622,60

(2) Průměrný čistý měsíční příjem rodiče se zjišťuje z jeho příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž bylo dítě umístěno v ústavu. Znovu se průměrný čistý měsíční příjem rodiče zjišťuje vždy po uplynutí dalších 12 kalendářních měsíců nebo dříve, jestliže u rodiče dojde k takové změně příjmu, která odůvodňuje změnu výše úhrady nákladů; to však neplatí, jestliže se za pobyt dítěte platí nejvyšší částka úhrady nákladů.

(3) Příjmem rodiče se rozumí příjem uvedený v § 109 odst. 1.

(4) Rodič dítěte je povinen do osmi dnů ohlásit národnímu výboru změnu v počtu nezaopatřených dětí, k nimž plní vyživovací povinnost.

(5) Dítěti umístěnému v ústavu sociální péče pro mládež, s výjimkou dítěte umístěného v ústavu pro mentálně postiženou mládež, které není poživatelem důchodu a k němuž nemá nikdo vyživovací povinnost, poskytuje ústav kapesné ve výši měsíčně

a) 15 Kčs, jde-li o dítě ve věku od 3 do 6 let,

b) 30 Kčs, jde-li o dítě ve věku od 6 do 15 let, a

c) 80 Kčs, jde-li o dítě starší 15 let.

§ 124

(1) Úhradu nákladů za pobyt dítěte v ústavu sociální péče platí rodič měsíčně předem, nejpozději do 10. dne kalendářního měsíce, za který náleží. Za kalendářní měsíc, v němž bylo dítě umístěno v ústavu, se úhrada nákladů platí v den nástupu dítěte.

(2) Úhrada nákladů se neplatí za dobu povoleného pobytu dítěte mimo ústav a léčení v domácím ošetření nebo v ústavním zařízení léčebně preventivní péče. Byla-li již úhrada za tuto dobu zaplacena, vrátí se část úhrady podle počtu dnů strávených mimo ústav.

(3) Ustanovení tohoto dílu se nevztahují na děti, které se připravují pro budoucí povolání studiem na středním odborném učilišti pro mládež vyžadující zvláštní péči a na zvláštním odborném učilišti. O finančním a hmotném zabezpečení těchto dětí platí zvláštní předpisy. 58)

DÍL DRUHÝ

Úhrada nákladů za pobyt v ústavech sociální péče pro dospělé

§ 125

(1) Náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby při pobytu v ústavu sociální péče pro dospělé občany (dále jen "ústav"), s výjimkou domovů - penziónů pro důchodce, hradí občan ze svého důchodu. Nemá-li občan důchod nebo nepřesahuje-li důchod pevné minimální částky, které musí důchodci zůstat podle odstavce 2 tyto náklady nehradí. Za důchod se považují též dávky uvedené v § 28 odst. 1 písm. g).

(2) Úhrada nákladů podle odstavce 1 činí měsíčně

a) 1 200 Kčs, jde-li o ústav s celoročním pobytem; přitom občanu, s výjimkou občana umístěného v ústavu pro mentálně postižené občany, musí zůstat z důchodu (úhrnu důchodů) aspoň 30 % jeho výše, nejméně však 310 Kčs měsíčně,

b) 880 Kčs, jde-li o ústav s týdenním pobytem; přitom občanu musí zůstat z důchodu (úhrnu důchodů) aspoň 560 Kčs měsíčně,

c) 330 Kčs, jde-li o ústav s denním pobytem; přitom občanu musí zůstat z důchodu (úhrnu důchodů) aspoň 770 Kčs měsíčně.

(3) Je-li občan umístěn v ústavu s celoročním pobytem pro mentálně postižené občany, musí mu zůstat z důchodu (úhrnu důchodů) aspoň 50 Kčs měsíčně, jde-li o občana s duševním onemocněním uvedeným v č. 2 písm. a) přílohy č. 3 této vyhlášky, aspoň 80 Kčs měsíčně, jde-li o občana s duševním onemocněním uvedeným v č. 2 písm. b) přílohy č. 3 této vyhlášky, a aspoň 120 Kčs měsíčně, jde-li o ostatní občany.

(4) Jde-li o přechodný pobyt občana v ústavu, hradí občan poměrnou část nákladů vypočtenou podle počtu dnů strávených v ústavu.

(5) Jsou-li v ústavu umístěni manželé, je základem pro výpočet úhrady nákladů jedna polovina úhrnu jejich důchodů, popřípadě má-li důchod jen jeden z manželů, polovina tohoto důchodu; to však neplatí, jde-li o přechodný pobyt jednoho z manželů.

§ 126

(1) Úhrada nákladů se platí měsíčně předem od čtvrté měsíční splátky důchodu splatné po dni umístění občana v ústavu, jde-li o ústav s celoročním a týdenním pobytem. Jde-li o ústav s denním pobytem a při přechodném pobytu občana v ústavu se úhrada nákladů platí měsíčně předem ode dne nástupu do ústavu.

(2) Zaplacená úhrada se nevrací,

a) zemře-li občan nebo skončí-li pobyt v ústavu z jiného důvodu, a

b) za dobu pobytu občana mimo ústav s celoročním nebo týdenním pobytem, a jde-li o ústav s denním pobytem nebo o přechodný pobyt občana v ústavu, za dobu, po kterou se občan zdržuje mimo ústav bez povolení.

(3) Zaplacená úhrada se vrací za dobu povoleného pobytu mimo ústav s denním pobytem; to platí též při přechodném pobytu občana v ústavu.

(4) Úhrada nákladů za pobyt občana v ústavu s celoročním pobytem se provádí tak, že plátce důchodu snižuje výplatu důchodu o částku úhrady stanovenou rozhodnutím národního výboru. Zůstatek důchodu vyplácí plátce důchodu hromadným poukazem všem důchodcům umístěným v ústavu k 15. dni kalendářního měsíce. Rozdíly na důchodu vzniklé změnou výplatního termínu se nezúčtovávají.

(5) Ustanovení § 34 odst. 4 platí obdobně, pokud byl občan přemístěn do ústavu sociální péče pro dospělé z psychiatrické léčebny nebo z léčebny pro dlouhodobě nemocné, a pro vzájemné přechody mezi ústavem s celoročním pobytem a ústavem s týdenním pobytem.

§ 127

Příspěvek při povoleném pobytu mimo ústav

Občanu umístěnému v ústavu s celoročním nebo týdenním pobytem poskytne ústav od čtvrté měsíční splátky důchodu splatné po dni umístění v ústavu za každý den povoleného pobytu mimo ústav příspěvek ve výši 25 Kčs. Za tento pobyt se však nepovažuje pobyt občana v ústavním zařízení léčebně preventivní péče.

§ 128

Kapesné

(1) Občanu umístěnému v ústavu s celoročním pobytem, který není poživatelem důchodu, s výjimkou občana uvedeného v odstavci 2, poskytuje ústav kapesné ve výši 310 Kčs měsíčně; pobírá-li tento občan důchod v částce nižší než 310 Kčs měsíčně, poskytne se mu kapesné ve výši rozdílu mezi touto částkou a důchodem.

(2) Občanu umístěnému v ústavu pro mentálně postižené občany s celoročním pobytem, který není poživatelem důchodu, poskytuje ústav kapesné ve výši a za podmínek uvedených v § 125 odst. 3.

DÍL TŘETÍ

Úhrada nákladů za ubytování a základní péči v domovech - penziónech pro důchodce

§ 129

Rozsah poskytované péče

(1) V domovech - penziónech pro důchodce (dále jen "penzión") hradí obyvatelé náklady za ubytování a základní péči. Základní péče zahrnuje vytápění obytné jednotky, dodávku elektrické, popřípadě jiné energie, vody, čtvrtletní úklid obytné jednotky, úklid společných a provozních prostor, praní a žehlení ložního prádla a záclon, vymalování obytné jednotky jednou za tři až čtyři roky a užívání výtahu. Za vymalování obytné jednotky se úhrada nevyžaduje.

(2) Další služby v penziónech se poskytují v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí republik.

§ 130

Typy obytných jednotek

(1) Pro stanovení úhrady za ubytování a základní péči se obytné jednotky v penziónech rozdělují do čtyř typů:

I - jednolůžková obytná jednotka s jednou obytnou místností, popřípadě s vedlejšími prostorami a se základním provozním zařízením nebo jeho částí,

Ia - jednolůžková obytná jednotka s jednou obytnou místností bez vedlejších prostor a bez základního provozního zařízení,

II - dvoulůžková obytná jednotka s jednou nebo dvěma obytnými místnostmi, popřípadě vedlejšími prostorami a se základním provozním zařízením nebo jeho částí,

IIa - dvoulůžková obytná jednotka s jednou nebo dvěma obytnými místnostmi bez vedlejších prostor a bez základního provozního zařízení.

(2) Za obytnou místnost se považuje přímo osvětlená a větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 12 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět, a jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení; výjimečně se považuje za obytnou i místnost o ploše menší než 12 m2, jestliže je určena k celoročnímu bydlení a splňuje ostatní uvedené podmínky.

(3) Jednolůžková obytná místnost má podlahovou plochu nejvýše 18 m2; má-li obytná místnost větší výměru, považuje se za dvoulůžkovou obytnou místnost. Za dvoulůžkovou obytnou místnost se považují i obytné místnosti, které mají společnou předsíň s jedním společným vstupem z chodby.

(4) Za vedlejší prostory se považují předsíň, kuchyňský kout (kuchyň), komora a další místnosti určené ke společnému užívání s obytnou místností.

§ 131

Základní provozní zařízení a vybavení

(1) Základním provozním zařízením obytné jednotky se rozumí zařízení potřebné k vaření, k uskladnění potravin, hygienické zařízení, sklep, rozvody elektrické energie a vody, odvod odpadních vod.

(2) Vybavením obytné jednotky se rozumí kuchyňská linka se skříňkami nebo bez skříněk, vestavěná skříň, chladnička, balkón nebo lodžie.

(3) Obytná jednotka může být též vybavena lůžkem, závěsy, záclonami, stolem, židlí, křeslem, prádelníkem a botníkem.

Výpočet úhrady

§ 132

(1) Úhrada za ubytování a základní péči v penziónech zahrnuje úhradu za plochu obytné místnosti, plochu vedlejších prostor, základní provozní zařízení a vybavení obytné jednotky a úhradu za základní péči poskytovanou všem obyvatelům.

(2) Měsíční úhrada za ubytování a základní péči se určí

a) násobkem plochy obytné místnosti a vedlejších prostor a sazeb za 1 m2 těchto ploch,

b) sazbami za základní provozní zařízení a za vybavení obytné jednotky,

c) za vytápění obytné jednotky násobkem plochy obytné místnosti a sazby za 1 m2,

d) za elektřinu, nejsou-li v obytných jednotkách elektroměry (odpočitadla), měsíčními sazbami, a jsou-li obytné jednotky vybaveny elektroměry (odpočitadly), poplatkem za skutečně spotřebovanou elektřinu podle příslušných předpisů pro obyvatelstvo,

e) za dodávku vody, odvádění odpadních vod a výtah měsíčními sazbami, a

f) za služby základní péče měsíčními sazbami.

§ 133

Sazby za podlahovou plochu

(1) Sazby za 1 m2 podlahové plochy činí:

u obytných místností 2,20 Kčs

a u vedlejších prostor 1,- Kčs.

Do plochy vedlejších prostor se nezapočítává plocha záchodu, koupelny, koupelnového nebo sprchového koutu, spíže a sklepa.

(2) Jestliže má dvoulůžková obytná místnost větší výměru než 28 m2, nepřihlíží se při stanovení úhrady k podlahové ploše přesahující 28 m2.

(3) Ve dvoulůžkové obytné místnosti se stanoví úhrada za obytnou plochu a plochu vedlejších prostor každému z obou obyvatel jednou polovinou.

(4) U dvoulůžkové obytné jednotky tvořící jednu místnost, kterou neobývá manželská dvojice, se úhrada za plochu obytné místnosti a vedlejších prostor snižuje o 10 Kčs pro každého obyvatele.

§ 134

Sazby za základní provozní zařízení

(1) Sazby za základní provozní zařízení obytné jednotky činí pro jednoho obyvatele:

u jednolůžkové obytné jednotky I. typu 33,30 Kčs
u dvoulůžkové obytné jednotky II. typu 16,60 Kčs.

(2) Chybí-li část základního provozního zařízení obytné jednotky, snižují se sazby pro jednoho obyvatele u obytné jednotky

I. typu o Kčs II. typu o Kčs
a) není-li přímo v obytné jednotce nebo pro dvě jednotky společné vybavení k vaření 2,50 1,70
b) není-li obytná jednotka vybavena spíží nebo spížní skříní 0,80 0,60
c) nemá-li obytná jednotka vlastní koupelnový (sprchový) kout (za vlastní se považuje i vybavení sloužící pro dvě obytné jednotky) 5,- 3,30
d) nemá-li obytná jednotka vlastní záchod (za vlastní se považuje i slouží-li toto vybavení pro dvě obytné jednotky) 2,80
e) není-li součástí bytu sklep 0,800,60.

(3) U obytné jednotky typu Ia se pro jednoho obyvatele sazba uvedená v odstavci 1 snižuje o 13,30 Kčs a u typu IIa o 9 Kčs.

§ 135

Sazby za vybavení obytné jednotky

(1) Sazby za vybavení obytné jednotky činí

Kčs
a) za kuchyňskou linku se skříňkami 6,70
b) za kuchyňskou linku bez skříněk 4,20
c) za jednu vestavěnou skříň, kromě skříně, která je součástí dalšího vybavení 1,70
d) za chladničku 12,50
e) za 1 balkón nebo lodžii (i když jsou společné pro dvě obytné jednotky) 1,70.

(2) Ve dvoulůžkové obytné jednotce se počítá úhrada za vybavení každému obyvateli jednou polovinou, jestliže je užívají společně.

(3) Za vybavení obytné jednotky uvedené v § 131 odst. 3 se úhrada nepožaduje.

§ 136

Sazby za vytápění, elektřinu, vodu a výtah

(1) Sazba za vytápění za 1 m2 obytné místnosti činí 3 Kčs. Obyvatelé ve dvoulůžkové obytné jednotce tvořící jednu místnost platí polovinu této sazby.

(2) Sazba za elektřinu pro jednoho obyvatele v jednolůžkové obytné jednotce činí 50 Kčs a ve dvoulůžkové obytné jednotce 30 Kčs.

(3) Výši a způsob úhrady za vytápění a elektřinu může určit příslušný národní výbor podle místních podmínek i odlišně, pokud by se skutečné náklady lišily o 10 % a více od úhrady stanovené podle odstavců 1 a 2. Takto určená úhrada však nesmí být vyšší než je jedenapůlnásobek úhrady stanovené podle odstavců 1 a 2.

(4) Ve dvoulůžkové obytné jednotce vybavené elektroměrem (odpočitadlem) se určí úhrada za spotřebovanou elektřinu každému obyvateli jednou polovinou.

(5) Sazba za dodávku vody a odvádění odpadních vod činí pro jednoho obyvatele 10 Kčs.

(6) Sazba za užívání výtahu od druhého podlaží je 4 Kčs pro jednoho obyvatele.

(7) Za spotřebovanou elektřinu mimo obytnou jednotku se úhrada nepožaduje.

§ 137

Sazby za služby základní péče

(1) Sazby za služby základní péče činí měsíčně pro jednoho obyvatele:

a)

1. za čtvrtletní úklid obytné jednotky

Kčs
u typu I 20,-
u typu Ia 15,-
u typu II 12,-
u typu IIa 8,-

2. za úklid prostor mimo obytnou jednotku 4,- Kčs

b) za vyprání, vyžehlení, popřípadě mandlování ložního prádla (prostěradla, cíchy a jednoho až dvou povlaků na polštáře) jedenkrát měsíčně 6,20 Kčs

c) za vyprání, vyžehlení, mandlování, popřípadě vypínání a zavěšení záclon nebo závěsu na jedno okno nebo balkónové dveře jednou za tři měsíce u obytné jednotky typu I a Ia 8,- Kčs

u obytné jednotky typu II a IIa 4,- Kčs.

(2) Pokud ústav zabezpečuje přemístění nábytku a úklid po malování, činí úhrada u jednolůžkové obytné jednotky 60 Kčs a u dvoulůžkové obytné jednotky pro jednoho obyvatele 50 Kčs.

§ 138

Způsob placení úhrady

(1) Celková úhrada za ubytování a základní péči v penziónu se pro jednoho obyvatele určí měsíční částkou. Za období kratší jednoho měsíce se tato úhrada vypočte podle počtu dnů. Denní částka činí třicetinu celkové měsíční úhrady. Po výpočtu se úhrada zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(2) Obyvatel platí úhradu za ubytování a základní péči v penziónu měsíčně předem. Při nástupu do penziónu platí úhradu za dobu do příští výplaty důchodu a dále pak vždy v den výplaty důchodu, popřípadě v jednotném výplatním termínu pro penzióny.

(3) Po dobu přechodného pobytu obyvatele mimo penzión se souhlasem vedoucího penziónu a při pobytu obyvatele v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se úhrada za ubytování a za základní péči nesnižuje a úhrada za elektřinu se nevyžaduje; ustanovení § 126 odst. 2 písm. a) platí obdobně.

HLAVA PÁTÁ

Sociální potřebnost

§ 139

(1) Za sociálně potřebného se považuje občan, jehož příjem nestačí k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb a nákladů na domácnost, jestliže si nemůže tento příjem pro stáří, zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit vlastní prací. Tato možnost se nezkoumá, jde-li o

a) poživatele důchodu starobního nebo invalidního,

b) občana staršího 65 let,

c) rodiče (osvojitele, občana, který dítě převzal do péče nahrazující péči rodičů, pěstouna) celodenně osobně pečujícího aspoň o jedno dítě do dvou let věku nebo starší, které nemůže být umístěno v předškolním zařízení, nebo aspoň o tři a více dětí do osmi let věku anebo o dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči,

d) nezaopatřené dítě.

(2) Příjmem občana se rozumějí

a) příjem započitatelný pro účely důchodového zabezpečení po odečtení daně nebo příspěvku placeného jednotným zemědělským družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení a jiný příjem z jakékoliv výdělečné činnosti po odečtení daně, s výjimkou výdělku nezaopatřených dětí za práce konané v době školních prázdnin a jejich výdělku z příležitostného zaměstnání,

b) důchody z důchodového zabezpečení a dávky uvedené v § 28 odst. 1 písm. g),

c) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,

d) přídavky na děti a výchovné k důchodům,

e) mateřský příspěvek,

f) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,

g) odměna pěstouna a příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči,

h) zaopatřovací příspěvek členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách a příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka,

i) příspěvek za službu, platové vyrovnání a hodnostní plat při skončení služebního poměru 54).

j) vdovecký příspěvek,

k) částka daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání občana za vyživovanou osobu, nebo, je-li částka daňové úlevy menší než 100 Kčs, částka 100 Kčs měsíčně,

l) příspěvky z hmotného zabezpečení občanů se změněnou pracovní schopností,

m) náhrada za ztrátu na důchodu,

n) opakující se plnění ze zákonné odpovědnosti včetně pojistného plnění a pravidelné plnění z důchodového připojištění,

o) stipendia žáků a studentů, s výjimkou prospěchového stipendia, a odměny žáků středního odborného učiliště a zvláštního odborného učiliště,

p) pravidelné příspěvky k důchodům družstevních rolníků poskytované podle zvláštních předpisů, 59) výsluhový přídavek ve stavebnictví a další přídavky k důchodům poskytované z prostředků organizací,

r) čisté příjmy z nemovitostí a ze zemědělské výroby,

s) zvýšení důchodu pro bezmocnost a příplatek k přídavkům na děti a k výchovnému k důchodům, jde-li o poskytnutí pečovatelské služby.

(3) Z příjmu určeného podle odstavce 2 se odečítá výživné placené jiným osobám.

(4) Příjem se zjišťuje za posledních šest kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku nebo službu, popřípadě dojde-li v této době k podstatné změně poměrů, ke dni podání žádosti.

(5) Pro zjištění příjmu občana se započítávají

a) u rodičů s nezaopatřenými dětmi příjmy rodičů a nezaopatřených dětí žijících ve společné domácnosti,

b) u rodičů, kteří jsou ještě sami nezaopatřenými dětmi, jejich vlastní příjmy a příjmy včetně daňové úlevy, které na ně pobírá jiná osoba,

c) u nezaopatřeného dítěte jeho vlastní příjem a příjem jeho rodičů, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti; žije-li toto dítě ve společné domácnosti jen s jedním z rodičů, s jiným občanem nebo samostatně, vlastní příjem dítěte, příjem tohoto rodiče a příjem, který na dítě pobírá jiná osoba,

d) u ostatních občanů příjem posuzovaného občana, jeho manžela (druha) a jiné osoby, která s občanem žije ve společné domácnosti a má k němu vyživovací povinnost; jsou-li však oba manželé účastníky odboje, posuzují se jejich příjmy pro splnění podmínek u každého manžela samostatně.

§ 140

(1) Za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních potřeb se považuje

a) u dítěte do 6 let 600 Kčs měsíčně,

b) u dítěte od 6 do 10 let 700 Kčs měsíčně a

c) u ostatních občanů 800 Kčs měsíčně.

(2) Jestliže zdravotní stav občana vyžaduje podle doporučení příslušného orgánu státní zdravotní správy zvýšené náklady na dietní stravování, za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb se považuje

a) u dítěte do 6 let 780 Kčs měsíčně,

b) u dítěte od 6 do 10 let 880 Kčs měsíčně a

c) u ostatních občanů 1 100 Kčs měsíčně.

(3) U účastníka odboje a pozůstalého manžela po účastníku odboje se za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb považuje částka 1 000 Kčs měsíčně a za podmínek uvedených v odstavci 2 částka 1 300 Kčs měsíčně.

(4) Za částku potřebnou k úhradě nákladů na domácnost se považuje 300 Kčs měsíčně a u rodiče (osvojitele) žijícího ve společné domácnosti s nezaopatřeným dítětem nebo žijí-li ve společné domácnosti více než dvě osoby, 500 Kčs měsíčně. Žije-li ve společné domácnosti více osob společně posuzovaných podle § 139 odst. 5, započítává se částka potřebná k úhradě nákladů na domácnost jen jednou, a to i pokud jde o manžele, kteří jsou oba účastníky odboje.

§ 141

(1) V odůvodněných případech se může dávka nebo služba sociální péče, pokud jsou podmíněny sociální potřebností, poskytnout i při příjmu převyšujícím částku uvedenou v § 140 s ohledem na vyšší náklady na uspokojování životních potřeb; národní výbor přihlíží rovněž k tomu, zda jde o účastníka odboje nebo o pozůstalého manžela po účastníku odboje.

(2) Při rozhodování o výši dávky národní výbor přihlíží ke skutečným nákladům na uspokojování životních potřeb a na domácnost posuzovaného občana.

HLAVA ŠESTÁ

Úhrada nákladů sociální péče

K § 92 odst. 3 zákona

§ 142

(1) Od osoby povinné výživou příjemce dávky nebo služby sociální péče, jejichž poskytnutí je podmíněno sociální potřebností, se nepožaduje úhrada nákladů, jestliže příjem této osoby nepřesahuje částku 2 800 Kčs měsíčně. Tato částka se zvyšuje za každou osobu, která je na ni odkázána výživou a jejíž příjem je nižší než 1 200 Kčs měsíčně, a to o částku rozdílu mezi částkou 1 200 Kčs a příjmem této osoby. Příjmem se rozumí příjem uvedený v § 109 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 však neplatí, jde-li o plnění vyživovací povinnosti vůči manželu nebo nezaopatřenému dítěti.

(3) Úhrada příspěvku na výživu se nepožaduje, jestliže výživné na dítě je řádně placeno.

(4) Byla-li dávka sociální péče podmíněná sociální potřebností nebo služba sociální péče poskytnuta účastníku odboje nebo pozůstalému po účastníku odboje, úhrada nákladů se od jejich dětí nepožaduje.

ČÁST ČTVRTÁ

Společná ustanovení

HLAVA PRVNÍ

Výplata dávek

K § 101 zákona

§ 143

(1) Dávky do ciziny se vyplácejí pozadu v tříměsíčních lhůtách po předchozím potvrzení o žití oprávněného.

(2) Dávky, jejichž výše nedosahuje 100 Kčs měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující šest měsíců, a jestliže by měly být poskytovány jako záloha, mohou se vyplácet až při nejbližším vyúčtování.

HLAVA DRUHÁ

Povinnosti občanů a organizací

DÍL PRVNÍ

Povinnosti občanů

K § 106 zákona

§ 144

Povinnost příjemce dávky podat hlášení se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala organizace.

§ 145

V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte, nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce uvádějí rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

DÍL DRUHÝ

Povinnosti organizací

K § 108 a 113 zákona

§ 146

Organizace plnící povinnosti v sociálním zabezpečení

Povinnosti v sociálním zabezpečení plní

a) u pracovníků v pracovním poměru organizace, u níž je pracovník zaměstnán,

b) u členů jednotných zemědělských družstev a u členů výrobních družstev jejich družstvo,

c) u pracovníků v zahraničí organizace v Československé socialistické republice, k níž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě vysílající nebo zprostředkující organizace nebo organizace, která převzala povinnosti vyplývající z předpisů o důchodovém zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu; to platí též, pokud jde o experty v zahraničí,

d) u poslanců zákonodárných sborů zákonodárný sbor, o jehož poslance jde, a u poslanců národního výboru národní výbor, který obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde,

e) u členů výborů lidové kontroly výbor, jehož jsou členy,

f) u advokátů krajské (městské) sdružení advokátů, popřípadě příslušné ústředí advokacie, pokud jde o jeho funkcionáře,

g) u žáků a studentů středních škol, zvláštních odborných učilišť a vysokých škol škola. V době, kdy žáci a studenti, s výjimkou účastníků studia při zaměstnání, jsou zaměstnáni v organizaci, vede záznamy tato organizace a sděluje je na výzvu orgánu důchodového zabezpečení až v případném řízení o dávku důchodového zabezpečení; obdobně na výzvu, jde-li o žáky středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť, podává hlášení pro účely důchodového zabezpečení organizace, k níž je učiliště organizačně přičleněno,

h) u interních vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského a důchodového zabezpečení svých pracovníků a studentů; u vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky nebo ministerstvo školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky anebo jimi pověřené organizace,

i) u umělců národní výbor, který provádí jejich zabezpečení,

j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby národní výbor, popřípadě jeho zařízení, které vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

k) u občanů činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela s občanem tuto dohodu,

l) u občanů poskytujících služby národní výbor, který provádí jejich zabezpečení,

m) u jednotlivě hospodařících rolníků, spolupracujících členů jejich rodin a jiných osob samostatně hospodařících národní výbor, který provádí jejich zabezpečení,

n) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody nápravně výchovný ústav a u občanů ve vazbě ústav (věznice), v němž se vazba vykonává,

o) u občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění národní výbor, v jehož obvodu se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se občan připravuje pro pracovní uplatnění,

p) u sportovců tělovýchovná jednota, která vyplácí odměny.

Vedení a předkládání záznamů

§ 147

(1) Evidence, kterou organizace vede o občanech pro účely sociálního zabezpečení, musí obsahovat tyto údaje:

a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu,

b) rodné číslo,

c) vznik a skončení pracovního a členského poměru nebo jiného právního vztahu k organizaci,

d) označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti se označí podle názvosloví a podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech. U vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona se zapisuje i počet skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,

e) hrubý výdělek (§ 11 odst. 1) občana za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky,

f) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, dobu další mateřské dovolené, dobu ošetřování člena rodiny, po kterou se již neposkytovala podpora při ošetřování člena rodiny, dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého organizací pro účely studia účastníkům studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia nebo pro účely odborného nebo politického školení a dobu pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny, příjmu) poskytnutého z jiných důvodů,

g) dobu, po kterou občan vykonával službu v ozbrojených silách,

h) záznam, zda občan pobírá důchod, výši a druh důchodu a kdo jej vyplácí (byl-li důchod upraven jako jediný zdroj příjmu, též tento údaj), popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik,

i) příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení za jednotlivého člena jednotného zemědělského družstva,

j) údaj, zda jde o občana se změněnou pracovní schopností.

(2) Organizace vede dále evidenci

a) o odměnách vyplácených podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech a vystavuje občanům potvrzení o výši těchto odměn a o výši daně, které byly tyto odměny podrobeny, o tom, kdy byly vyplaceny, za jakou činnost a za jaký výsledek této činnosti,

b) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,

c) o zvláštním příspěvku horníkům a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech;

občané předkládají tato potvrzení v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.

(3) Potřebné údaje zaznamenává organizace zpravidla na mzdových listech.

(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a d), popřípadě g) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.

(5) Jde-li o umělce, vede národní výbor v evidenci místo údaje uvedeného v odstavci 1 písm. e) údaje uvedené v § 63 odst. 2 písm. c).

(6) Jde-li o občana poskytujícího služby, je povinností národního výboru vést v evidenci kromě údajů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), f), g) a h) též povolení k poskytování věcných plnění a výkonů, příjmy dosažené výkonem povolené činnosti, výši daně z příjmů obyvatelstva vyměřené z těchto příjmů a výši výdajů spojených s výkonem této činnosti.

(7) Jde-li o jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jinou osobu samostatně hospodařící, vede národní výbor v evidenci údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), f), g), h) a j) a dále údaje o vzniku a skončení pojištění, o platbách pojistného a o povolení k činnosti jiné osoby samostatně hospodařící.

(8) Jde-li o výkonného letce, je organizace, u které je letec zaměstnán, povinna vést též záznamy o počtu letových hodin.

§ 148

(1) Povinnosti uložené organizaci při vedení záznamů plní u všech pracujících (členů) téže organizace včetně pracujících přidělených na pobočná (místně oddělená) pracoviště útvar, u něhož je vedena účetní evidence jejich výdělků.

(2) Organizacemi plnícími úkoly sociálního zabezpečení jsou též vojenské útvary.

Evidenční list důchodového zabezpečení

§ 149

(1) Organizace je povinna vést evidenční list důchodového zabezpečení (dále jen "evidenční list") po celou dobu, po kterou zaměstnání trvá. Evidenční list je organizace povinna založit ihned při vstupu občana do zaměstnání.

(2) U žáků a studentů se evidenční list nevede, pokud žáci a studenti nevykonávají v rámci výuky zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie; v těchto případech vede evidenční list organizace, v níž je toto zaměstnání vykonáváno, a to od počátku výkonu tohoto zaměstnání.

(3) Evidenční list organizace nevede, jde-li o pracujícího poživatele starobního důchodu.

§ 150

(1) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní uzávěrce (uzávěrce mzdových listů), nejpozději do 30. dubna následujícího roku,

a) doba trvání zaměstnání,

b) hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1,

c) náhradní doby a další doby uvedené v § 12 odst. 7.

(2) U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují dále

a) doba zaměstnání započitatelná v I. a II. pracovní kategorii; u vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona se zapisuje doba zaměstnání započitatelná v I. pracovní kategorii počtem kalendářních dnů stanovených přepočtem skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,

b) pořadové číslo druhu činnosti podle resortního seznamu, popřípadě druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech; přitom se zvlášť vyznačí výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a zaměstnání I. pracovní kategorie s různými věkovými podmínkami stanovenými pro nárok na starobní důchod,

c) označení resortu a datum účinnosti resortního seznamu, popřípadě datum účinnosti změny (doplňku) resortního seznamu, podle kterého se zařazení provádí.

§ 151

(1) Evidenční listy se předkládají příslušnému úřadu důchodového zabezpečení prostřednictvím národního výboru, v jehož obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd. Vede-li organizace se sídlem v České socialistické republice evidenční listy za občany, kteří mají pracoviště ve Slovenské socialistické republice, odevzdá je národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště; obdobně se postupuje, má-li organizace se sídlem ve Slovenské socialistické republice pracoviště v České socialistické republice. Jde-li o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy, předkládá se evidenční list orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení.

(2) Organizace je povinna předložit evidenční list do osmi dnů po konečném vyúčtování výdělků

a) při výstupu občana ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že občan v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,

b) při zrušení organizace, popřípadě jejího útvaru.

(3) Při úmrtí občana a při zahájení řízení o přiznání dávky důchodového zabezpečení nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

(4) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list.

(5) Pokud jde o žáky a studenty, předkládá škola místo evidenčního listu potvrzení o studiu, a to jen v případech, bylo-li studium přerušeno nebo nedokončeno; v ostatních případech předkládá potvrzení škola na výzvu orgánu důchodového zabezpečení. Organizace, v níž probíhá praktické vyučování a odborná praxe nebo společensky prospěšná práce podle učebních plánů, je povinna sdělit potřebné údaje škole.

(6) Evidenční listy vedené za odsouzené se předkládají přímo úřadu důchodového zabezpečení.

(7) Organizace je povinna předkládat každoročně evidenční list občanu k podpisu.

§ 152

Povinnosti v předstihovém řízení

(1) Organizace jsou povinny pro své pracovníky (členy) požádat na předepsaném tiskopisu příslušný úřad důchodového zabezpečení o výpis dob zaměstnání, které má tento úřad ve své evidenci.

(2) Žádost o výpis je organizace povinna odeslat nejdříve dva roky a nejpozději jeden rok před rokem, v němž občan dosáhne věku stanoveného v § 21 a 26 zákona pro vznik nároku na starobní důchod.

(3) Organizace je povinna

a) seznámit občana s výpisem dob zaměstnání neprodleně po jeho doručení, a

b) tento výpis předkládat příslušnému národnímu výboru spolu se žádostí o důchod.

§ 153

Hlášení o zaměstnání pracujících důchodců

(1) Organizace má povinnost ohlásit, vstoupí-li k ní do zaměstnání poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení.

(2) Jde-li však o poživatele starobního důchodu a poživatelku vdovského důchodu, které je současně vyplácen starobní důchod nebo která dovršila věk 57 let, 60) má organizace povinnost ohlásit

a) vstup do zaměstnání sjednaného na dobu neurčitou, nejde-li o umělce nebo o občana poskytujícího služby,

b) vstup do zaměstnání sjednaného na dobu delší než jeden rok, jde-li o zaměstnání, při němž se poskytuje starobní a vdovský důchod v nezměněné výši vedle výdělku nepřesahujícího částku stanovenou zvláštním předpisem 61) (dále jen "stanovený limit"),

c) vstup do zaměstnání, při němž se poskytuje starobní a vdovský důchod v nezměněné výši vedle výdělku nepřesahujícího stanovený limit, pracujícího důchodce, který již v takovém zaměstnání v kalendářním roce stanovený limit dosáhl,

d) měsíc, ve kterém výdělek pracujícího důchodce v zaměstnání, při němž se poskytuje starobní a vdovský důchod v nezměněné výši vedle výdělku nepřesahujícího stanovený limit, v kalendářním roce stanovený limit přesáhl, jestliže pracující důchodce pokračuje v zaměstnání nebo se mu vyplácí nemocenské; toto hlášení se nezasílá, jestliže stanovený limit byl překročen v prosinci nebo jestliže pracující důchodce skončil zaměstnání nejpozději v den, který předchází dni splátky důchodu v měsíci následujícím po měsíci, v němž byl stanovený limit překročen. Do výdělku pracujícího důchodce přitom organizace zahrne i výdělky jím dosažené v kalendářním roce u jiných organizací v předchozích, popřípadě souběžných zaměstnáních,

e) vstup do zaměstnání pracujícího důchodce mladšího 70 let, jestliže jemu nebo jeho rodinnému příslušníku byl důchod upraven jako jediný zdroj příjmu.

(3) Hlášení podle odstavce 1 musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového zabezpečení, osobní data a místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku a druh důchodu. Jde-li o občana, na jehož dítě pobírá jiný občan výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, rodné číslo, osobní data a místo trvalého pobytu občana, který pobírá výchovné.

(4) Hlášení podle odstavce 2 musí obsahovat vedle skutečností uvedených v tomto odstavci příjmení, jméno, rodné číslo a osobní data pracujícího důchodce a druh důchodu.

(5) U poživatelky vdovského důchodu a poživatele důchodu za výsluhu let je organizace pro účely krácení těchto důchodů podle § 23 povinna hlásit vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců výdělečné činnosti výši skutečně dosaženého příjmu z výdělečné činnosti.

(6) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik, musí hlášení obsahovat kromě údajů uvedených v odstavcích 3 až 5 též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

(7) Organizace má povinnost odeslat hlášení úřadu důchodového zabezpečení nebo národnímu výboru, podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce. Jde-li však o poživatele invalidního nebo částečného invalidního důchodu, zasílá organizace hlášení příslušnému národnímu výboru podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu. Hlášení týkající se poživatelů důchodů vyplácených orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik je organizace povinna odeslat tomu orgánu, který vyplácí důchod.

(8) Předložením evidenčního listu podle § 151 není splněna povinnost uložená organizaci v odstavcích 1 až 7.

(9) Organizace jsou povinny podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

§ 154

Součinnost zdravotnických zařízení

(1) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna o přijetí do ústavní péče a propuštění z ní podávat hlášení o důchodcích, kterým je s důchodem vypláceno zvýšení pro bezmocnost. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než tři měsíce, a to poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v ústavním zařízení. Hlášení o propuštění se podává v těch případech, kdy bylo podáno hlášení o přijetí, a to příslušnému úřadu důchodového zabezpečení ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění. Ustanovení § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(2) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou povinny podávat hlášení o všech důchodcích přijatých nebo propuštěných z léčebny. Hlášení o přijetí se podává poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do osmi dnů ode dne přijetí. Ustanovení odstavce 1 věty třetí a § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je důchod vyplácen, datum narození, stav, místo trvalého pobytu důchodce, den, kdy byl přijat do ústavní péče nebo léčebny nebo den, kdy byl propuštěn z těchto zařízení, a při přijetí do ústavní péče též údaje o občanech jím vyživovaných. Ustanovení § 153 odst. 6 platí zde obdobně. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo léčebny nebo jejich rodinných příslušníků.

(4) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou dále povinny hlásit na předepsaném tiskopisu požadavky důchodců nebo jejich zákonných zástupců na zvýšení důchodu upraveného podle § 99 zákona s uvedením výše závazků důchodce mimo léčebnu podle § 34 odst. 1 věty druhé. Hlášení zasílá léčebna příslušnému úřadu důchodového zabezpečení do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v léčebně; ustanovení § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(5) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna podávat hlášení o přijetí a propuštění dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí, které vyžadují mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než šest měsíců, a to plátci výchovného na toto dítě ve lhůtě do 15 dnů před ukončením šestého měsíce pobytu dítěte, a hlášení o propuštění ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění dítěte.

§ 155

Povinnosti občanů - zaměstnavatelů

Pro občana, který zaměstnává v pracovním poměru jiného občana, platí obdobně ustanovení o povinnosti organizací vést a předkládat záznamy a podávat hlášení.

§ 156

Náležitosti podání

Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou organizace povinny uvádět rodné číslo občana podle § 145; ustanovení § 145 věty třetí platí obdobně.

HLAVA TŘETÍ

Řízení

DÍL PRVNÍ

Zahájení řízení a rozhodování

K § 119 až 122 zákona

§ 157

Podávání žádostí o dávky a služby

(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového zabezpečení sepisují organizace a národní výbory s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podat žádost o dávku nebo službu, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

§ 158

Postup při přechodu z dočasné pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity)

(1) Jestliže občan neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň šesti měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, zahájí z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise) národní výbor řízení o invaliditě (částečné invaliditě) občana, je-li zřejmé, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. 62)

(2) Řízení podle odstavce 1 se provede i tehdy, jestliže občan již podal žádost o invalidní nebo částečný invalidní důchod, avšak této žádosti nebylo vyhověno z jiných důvodů než proto, že občan není ani částečně invalidní.

(3) Jestliže občan po vyčerpání podpůrčí doby je nadále neschopen práce a je předpoklad, že dalším léčením nabude v krátké době opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání, národní výbor doporučí prodloužení poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. 63)

§ 159

Součinnost s orgány společenských organizací

Orgán sociálního zabezpečení informuje o průběhu řízení příslušný odborový, popřípadě družstevní orgán v organizaci, která sepsala žádost o dávku, jestliže o to tento orgán požádá, a zasílá tomuto orgánu na vědomí opis rozhodnutí.

§ 160

Podkladové rozhodnutí národního výboru

(1) Rozhodnutí národního výboru se považuje za podklad pro rozhodnutí úřadu důchodového zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o takovou dávku.

(2) Rozhodnutí národního výboru, které je podkladem pro rozhodnutí úřadu důchodového zabezpečení, je obsaženo v rozhodnutí úřadu důchodového zabezpečení o dávce.

DÍL DRUHÝ

Náhrada nákladů řízení

K § 125 zákona

§ 161

Osobní rozsah

Náhrada nákladů řízení náleží

a) žadatelům o dávky nebo služby, důchodcům a rodinným příslušníkům těchto občanů, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání dostavili k jednání národního výboru nebo se pro potřeby národního výboru podrobili vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření (dále jen "vyšetření"),

b) průvodcům občanů uvedených v ustanovení písmene a), potvrdil-li lékař, že tito občané potřebují průvodce k cestě k vyšetření nebo k jednání národního výboru,

c) zákonným zástupcům občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo k jednání národního výboru

(dále jen "účastníci řízení").

§ 162

Náhrada jízdních výdajů

(1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.

(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 km. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.

(3) Má-li účastník řízení možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla, se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

§ 163

Náhrada ušlého výdělku

(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním ušel účastníku řízení výdělek.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou účastníku řízení náleží nemocenské nebo za kterou mu organizace poskytne náhradu mzdy (pracovní odměny).

§ 164

Stravné a nocležné

(1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle obecných předpisů o cestovních náhradách. 64)

(2) Nocležné náleží, jestliže účastník řízení by se nemohl při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání národního výboru.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto orgánem národního výboru bezplatně.

§ 165

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měli účastníci řízení, se nahrazují v prokázané výši.

§ 166

Uplatnění nároků na náhrady

Nároky na náhrady se uplatňují do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u národního výboru, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření; žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento národní výbor rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.

ČÁST PÁTÁ

Sociální zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti a příslušníků sborů nápravné výchovy

§ 167

Osobní rozsah

K § 129 zákona

Pro vojáky z povolání a vojáky, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání, příslušníky Sboru národní bezpečnosti, příslušníky sborů nápravné výchovy a občany, kteří byli těmito vojáky nebo příslušníky a splnili podmínky nároku na důchod podle části páté zákona (dále jen "vojáci z povolání"), platí ustanovení této vyhlášky, pokud se dále nestanoví jinak.

§ 168

Kategorie funkcí

K § 130 zákona

Doba vojenské činné služby konané před přijetím do služebního poměru vojáka z povolání se započítává v té kategorii funkcí, do níž byl voják z povolání poprvé ustanoven.

§ 169

Průměrný měsíční výdělek

K § 131 zákona

(1) Hrubým výdělkem vojáka z povolání je

a) služební příjem a zvláštní peněžní náležitosti vyplývající ze služebního poměru, 65) pokud podléhají dani ze mzdy,

b) zvláštní peněžní náležitosti, pokud mají povahu stabilizačních odměn, i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny,

c) cílové a zvláštní odměny poskytované v souvislosti s prováděním svépomocné výstavby a pracovních výpomocí, odměny poskytované při vojenských a dobrovolných výpomocech a odměny za činnost pro pomocné zemědělské hospodářství, pokud podléhají dani ze mzdy,

d) náhrada za nevyčerpanou řádnou dovolenou, a

e) příjmy uvedené v § 11 odst. 2.

(2) Jestliže voják z povolání konal službu po dobu, která netrvala aspoň jeden celý kalendářní rok, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek za celou dobu trvání služebního poměru.

(3) Invalidní a částečný invalidní důchod vojáka z povolání se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 2 000 Kčs, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něho výhodnější.

§ 170

Zvýšení nároku na starobní důchod

K § 23 zákona

Pro zvýšení nároku na starobní důchod za dobu služby po vzniku nároku na tento důchod se nezapočítává též doba dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc, zranění nebo jiný úraz.

§ 171

Důchod za výsluhu let

K § 138 zákona

Pro nárok a výši důchodu za výsluhu let se započítává doba služby výkonného letce a výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti v rozsahu stanoveném podle § 130 zákona.

§ 172

Krácení důchodu za výsluhu let a vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti

K § 44 odst. 2 a § 48 odst. 2 zákona

Důchody za výsluhu let a vdovské důchody vyplácené orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik se krátí od splátky důchodu splatné v dubnu pro další období podle skutečně dosaženého příjmu v předchozím kalendářním roce. Ustanovení § 23 odst. 1, odst. 2 věty první, odst. 3 a 4 platí i zde.

§ 173

Výplata důchodů

Důchodcům umístěným v psychiatrické léčebně, léčebně pro dlouhodobě nemocné a v ústavu sociální péče vyplácejí orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik důchody ve výplatním termínu stanoveném podle § 140 zákona.

§ 174

Řízení

K § 142 a 144 zákona

(1) Orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik rozhodují v oborech své působnosti o nárocích na dávky sociálního zabezpečení též, jestliže

a) voják z povolání v době služby v ozbrojených silách splnil podmínky nároku na starobní důchod,

b) voják z povolání v době služby v ozbrojených silách nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,

c) jde o vdovský nebo sirotčí důchod po vojáku z povolání nebo po občanech uvedených v ustanoveních písmen a) a b),

d) jde o důchod manželky, o který žádá manželka vojáka z povolání nebo občana uvedeného v ustanoveních písmen a) a b).

(2) Při posuzování invalidity (částečné invalidity) vojáka z povolání se hodnotí zdravotní stav z hlediska jeho schopností k výkonu občanského povolání.

(3) Způsob vedení a předkládání záznamů, řízení a rozhodování o dávkách, řízení o přechodu z dočasné neschopnosti ke službě do invalidity a posuzování úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním upravují předpisy federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev spravedlnosti republik.

(4) Dobu služby vojáka z povolání, kterému nevznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, oznamují orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik úřadům důchodového zabezpečení. Hrubý výdělek se oznamuje úřadům důchodového zabezpečení na jejich žádost, pokud je to pro rozhodnutí o dávce potřebné.


ČÁST ŠESTÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 175

Zápočet některých dob zaměstnání

V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. říjnem 1988 se hodnotí

a) před 1. lednem 1984 doba zaměstnání občanů poskytujících služby,

b) před 1. lednem 1980 doba zaměstnání domáckých pracovníků, sezónních a kampaňových pracovníků, pečovatelů, občanů se změněnou pracovní schopností a vědeckých a uměleckých aspirantů,

c) před 1. lednem 1969 činnost, po kterou členka jednotného zemědělského družstva před vstupem do tohoto družstva byla účastna na výdělečné činnosti svého manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny,

d) před 9. květnem 1945 doba zařazení do pracovního útvaru podle vládního nařízení č. 223/1938 Sb. a doba začlenění v době nesvobody do zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely,

e) před 9. květnem 1945 doba služby v tzv. vládním vojsku, doba služby vojáků z povolání v armádě tzv. Slovenského státu a doba služby těch příslušníků policie a četnictva, kteří byli přijati do služeb v době nesvobody.

§ 176

Průměrný měsíční výdělek

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku se do hrubých výdělků nezapočítává občanům, kterým byl důchod přiznán ode dne spadajícího do období před 1. lednem 1989.

(2) Částky stanovené v § 11 odst. 6 se považují za fiktivní výdělek i za dobu před 1. říjnem 1988.

(3) Za hrubý výdělek umělce se za dobu před 1. říjnem 1988 považují příjmy stanovené podle § 70.

§ 177

Srovnatelný výdělek

(1) Pokud je to pro poživatele částečného invalidního důchodu výhodnější, zjišťuje se při nejbližší kontrole po 30. září 1988 podstatný pokles výdělku podle předpisů platných před 1. říjnem 1988; 66) podmínka pěti let pobírání částečného invalidního důchodu se přitom považuje za splněnou. Částka, se kterou se průměr hrubých výdělků poživatele částečného invalidního důchodu při této kontrole srovnával, se upravuje o přepočítací koeficient podle § 19 odst. 5 až za období následující po dni jejího konání.

(2) Podmínka poklesu výdělku stanovená v § 18 odst. 2 se považuje za splněnou u poživatelů invalidních důchodů, kterým byl tento důchod přiznán podle § 25 odst. 3 písm. c) zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, přede dnem 1. října 1988.

§ 178

Přepočet invalidních a částečných invalidních důchodů

Invalidní a částečné invalidní důchody přiznané podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 občanům uvedeným v § 13 a občanům uvedeným v § 34 odst. 1 a § 63 odst. 4 zákona se na žádost přepočtou podle předpisů platných po 30. září 1988 z fiktivního výdělku stanoveného podle § 11 odst. 6, a to nejdříve od splátky důchodu splatné po 30. září 1988.

§ 179

Vědečtí pracovníci

Vědečtí pracovníci, kteří byli k 30. září 1988 účastni povinného zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodového zabezpečení umělců, 67) jsou po 30. září 1988 zabezpečeni podle § 61 až 72 této vyhlášky, avšak nejdéle do zániku účasti na tomto zabezpečení. Povinnosti uložené spolupůsobícím organizacím umělců plní ústřední výbor odborového svazu pracovníků školství a vědy podle zásad dohodnutých s Československou akademií věd.

§ 180

Osoby samostatně hospodařící

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci a spolupracující členové jejich rodin, kteří byli k 30. září 1988 pojištěni 68) a po 30. září 1988 již nesplňují podmínky stanovené v § 83, jsou po 30. září 1988 nadále pojištěni podle této vyhlášky, pokud splňují ostatní podmínky v ní stanovené.

(2) Jestliže občan vykonával ke dni 30. září 1988 činnost, která zakládala pojištění jako jiné osoby samostatně hospodařící a spolupracujícího člena její rodiny, a po 30. září 1988 nesplňuje podmínky stanovené v § 84, je po 30. září 1988 pojištěn nadále podle této vyhlášky, splňuje-li ostatní podmínky v ní stanovené.

(3) Manželce jednotlivě hospodařícího rolníka a manželce spolupracujícího člena rodiny se hodnotí doba účasti na výdělečné činnosti manžela před 1. lednem 1976 jako doba pojištění spolupracujícího člena rodiny v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před tímto dnem. 69)

(4) Vyměřuje-li se po 30. září 1988 pojistné za dobu před 1. říjnem 1988, vyměří se ve výši podle této vyhlášky.

§ 181

Úprava výplaty dávek

(1) Byl-li občan umístěn do psychiatrické léčebny, léčebny pro dlouhodobě nemocné a ústavu sociální péče pro dospělé občany před 1. říjnem 1988, upraví se výplata dávek důchodového zabezpečení podle § 52 odst. 3, § 54 odst. 7, § 70 odst. 4, § 93 a 99 zákona a podle této vyhlášky od splátky důchodu splatné v lednu 1989; do té doby se postupuje podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 a podle těchto předpisů se též do té doby provádí úhrada nákladů za pobyt v ústavu. To platí též pro dítě, které je poživatelem důchodu a je umístěno v ústavu sociální péče pro mládež.

(2) Do doby šesti měsíců podle § 37 odst. 4 se nezapočítává doba před 1. říjnem 1988.

(3) Jestliže se manželce a dětem důchodce, který vykonává trest odnětí svobody nebo je ve vazbě, vyplácela ke dni 30. září 1988 podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 část důchodu ve vyšších částkách, než které jsou uvedeny v § 35 odst. 2, vyplácí se tato část po 30. září 1988 v dosavadní výši; pokud se však vyplácela část důchodu v nižších částkách, než které jsou uvedeny v § 35 odst. 2, upraví se na žádost tyto částky podle § 35 odst. 2, a to nejdříve od splátky splatné v říjnu 1988.

§ 182

Posuzování sociální potřebnosti po 30. září 1988

(1) Podmínka sociální potřebnosti podle této vyhlášky se považuje za splněnou u dávek a služeb sociální péče poskytovaných občanu ke dni 30. září 1988, jestliže tato podmínka je po tomto datu nadále plněna podle předpisů platných před 1. říjnem 1988.

(2) Příspěvek na výživu dítěte poskytovaný ke dni 30. září 1988 za povinnou osobu žijící mimo území Československé socialistické republiky, která neplatí výživné stanovené rozhodnutím soudu, se poskytuje i po tomto datu, pokud jsou jinak splněny podmínky stanovené touto vyhláškou.

§ 183

Účastníci odboje

Pro zařazení účastníků odboje z I. světové války do skupin účastníků odboje platí předpisy platné před 1. říjnem 1988; výše nároků těchto občanů a pozůstalých po nich na dávky důchodového zabezpečení se posuzuje podle § 59 až 69 zákona.

§ 184

Nároky na některé dávky z doby před 1. lednem 1957

Dávky uvedené v § 157 odst. 1 písm. a) až c) a e) zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, se po 30. září 1988 poskytují podle předpisů platných před 1. říjnem 1988. Pro souběh těchto dávek s důchodem, který byl vyměřen podle předpisů platných po 30. září 1988, však platí nejvyšší výměry důchodů stanovené v § 56 a 139 zákona.

§ 185

Ustanovení § 145a odst. 2 vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 164/1979 Sb., zní:

"(2) Do ročních příjmů člena jednotného zemědělského družstva se zahrnují všechny příjmy uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, s výjimkou věrnostních stabilizačních odměn vyplácených ve vybraných okresech a městech členům jednotných zemědělských družstev podle zvláštních právních předpisů 1)".

§ 186

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení čj. S/1-8301 z 28. 9. 1964 o ústavní sociální péči, ve znění pozdějších předpisů;

2. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení o provádění posudkové činnosti sociálního zabezpečení a péče o občany se změněnou pracovní schopností (Věstník SÚSZ č. 1/1965 poř. č. 13) - (reg.) - částka 45/1965 Sb.;

3. § 1 odst. 1 písm. c), § 2 odst. 5 písm. b) a § 3 odst. 1 vyhlášky ministerstev školství a zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež;

4. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 108/1979 Sb., č. 164/1979 Sb., č. 15/1982 Sb., č. 78/1982 Sb., č. 141/1983 Sb., č. 144/1983 Sb., č. 73/1984 Sb., č. 131/1984 Sb. a č. 57/1987 Sb., s výjimkou § 132 až 134, § 139, části páté a přílohy č. 2;

5. směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. prosince 1975 čj. V/2-1614/75-1102(2276) o započítávání doby zaměstnání výkonných letců pro nárok na důchod za výsluhu let - (reg.) - částka 35/1975 Sb.;

6. směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. července 1980 čj. F 32-867/80-1110 o poskytování výhod ze sociálního zabezpečení pracovníkům zaměstnaným v hornictví pod zemí v hlubinných dolech;

7. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstev školství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, ministerstev zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky čj. 42-317/80-8314 o změnách ve výši úhrady nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež - (reg.) - částka 34/1980 Sb., a to v části upravující úhradu nákladů za péči poskytovanou v ústavech sociální péče pro mládež;

8. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. června 1984 čj. F 72-10727-4303 o úhradách za ubytování a základní péči poskytovanou v domovech - penziónech pro důchodce - (reg.) - částka 20/1984 Sb.

§ 187

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.


Ministr: M. Boďa v. r.

Poznámky pod čarou

1) Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
Vyhláška ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 119/1980 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy v školských výchovných zařízeních, ve znění vyhlášky č. 46/1982 Sb.

2) Formace tzv. Šípových křížů bývalé horthyovské maďarské armády apod.

3) Dekret prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb. SNR a zákon č. 33/1948 Sb.

4) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 4 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům.

6) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb.

7) § 150 zákoníku práce.

8) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1988 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů.

9) § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 107 odst. 1 a § 126 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

10) § 4 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů.
§ 4 a 5 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 125 zákoníku práce.
§ 26 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

12) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.

13) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory.

14) § 6 odst. 1 vládního nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 2 odst. 5 vyhlášky č. 161/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

17) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 67/1988 Sb., o báňské záchranné službě.
Vyhláška Slovenského báňského úřadu č. 69/1988 Sb., o báňské záchranné službě.

18) § 39 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
§ 39 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 151/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
§ 4 č. 4 písm. g) vyhlášky č. 161/1976 Sb.

19) § 4 č. 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 161/1976 Sb.

20) § 145a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.
Vyhláška Úřadu pro vynálezy a objevy č. 27/1986 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.

22) Zákon č. 98/1987 Sb.

23) § 195 zákoníku práce.

24) § 89 odst. 2 zákona č. 100/1970 Sb.

25) Vyhláška č. 74/1970 Sb., ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb.
Vyhláška č. 82/1988 Sb.

26) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.

28) § 142 odst. 2 zákoníku práce.

29) § 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
§ 12 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů.

30) § 10 odst. 1 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
§ 33a vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů.

31) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 98/1987 Sb.

32) § 142 zákoníku práce.

33) § 10 vyhlášky č. 165/1979 Sb.

34) § 18 vyhlášky č. 165/1979 Sb.

35) § 237 zákoníku práce.

36) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.

37) Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.
Vyhláška ministerstva školství Slovenské socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 4/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.

38) § 14 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

39) § 3 vyhlášky Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb. a vyhlášky č. 125/1988 Sb.

40) § 1 odst. 3 vyhlášky ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 55/1981 Sb., o umělecké aspirantuře.
§ 1 odst. 3 vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky č. 58/1981 Sb., o umělecké aspirantuře.

41) § 1 odst. 5 vyhlášky č. 55/1981 Sb.
§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 58/1981 Sb.

42) Např. směrnice předsednictva ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy ze dne 21. června 1988 o odměňování hráčů I. celostátní ligy fotbalu č. B-12/1988 sb. směrnic a sdělení ČSTV.

43) § 80 a 81 vyhlášky č. 165/1979 Sb.

44) § 103 odst. 2 vyhlášky č. 165/1979 Sb.

45) Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 89/1958 Ú. l., kterou se stanoví povinné zprostředkování pro některé obory umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 74/1964 Sb.

46) § 26 odst. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb.

47) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.

48) Zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.

49) Zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon Slovenské národní rady č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění pozdějších předpisů.

50) Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.

51) Zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona č. 31/1984 Sb.
Zákon Slovenské národní rady č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona č. 32/1984 Sb.

52) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 63/1984 Sb., o poskytování dočasného ubytování v soukromí se souhlasem národního výboru.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 64/1984 Sb., o poskytování dočasného ubytování v soukromí se souhlasem národního výboru.

53) Zákon č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě.

54) § 31 odst. 3 a 5 a § 33 zákona č. 76/1959 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 109 a 110 zákona č. 100/1970 Sb., ve znění zákona č. 63/1983 Sb.

55) Vyhláška č. 74/1970 Sb., ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb.
Vyhláška č. 82/1988 Sb.

56) § 15 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb.

57) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

58) Vyhláška č. 3/1987 Sb.
Vyhláška č. 4/1987 Sb.

59) Směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 17. 12. 1979 čj. FM 015-1472/1979 o poskytování pravidelných příspěvků k důchodům členů jednotných zemědělských družstev - důchodců.

60) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 142/1983 Sb., o poskytování důchodů některým pracujícím důchodcům.

61) § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 142/1983 Sb.

62) Vyhláška ministerstva zdravotnictví, Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).
Vyhláška č. 104/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

63) § 15 odst. 5 zákona č. 54/1956 Sb.
§ 8 odst. 4 zákona č. 103/1964 Sb.

64) § 7 a 8 vyhlášky č. 33/1984 Sb.

65) Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
Zákon č. 100/1970 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

66) § 20 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 128/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

67) § 72 a násl. vyhlášky č. 128/1975 Sb.

68) § 98 a násl. vyhlášky č. 128/1975 Sb.

69) Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášky č. 181/1968 Sb.

1) Výnos federálního ministerstva a výživy čj. FM-01-268/87 ze dne 15. března 1987 o věrnostních stabilizačních odměnách pracujících členů JZD ve vybraných okresech a městech Severočeského, Západočeského a Jihočeského kraje.


Příloha č. 1 vyhlášky č. 149/1988 Sb.

Seznam nemocí z povolání

ČísloNemoc z povolánívzniklá v organizacích
1Onemocnění z olova a jeho slitin a sloučenink č. 1-18
ve kterých se uvedené látky vyrábějí, zpracovávají, používají, dopravují nebo se vyskytují i jako vedlejší produkty, meziprodukty nebo odpadové látky
2Onemocnění z fosforu a jeho sloučenin
3Onemocnění z fluóru a jeho sloučenin
4Onemocnění z rtuti a jejích amalgámů a sloučenin
5Onemocnění z arzénu a jeho sloučenin
6Onemocnění z manganu a jeho sloučenin
7Onemocnění z kadmia a jeho sloučenin
8Onemocnění z vanadia a jeho sloučenin
9Onemocnění z chromu a jeho sloučenin
10Onemocnění ze sirouhlíku
11Onemocnění ze sirovodíku
12Onemocnění z kysličníku uhelnatého
13Onemocnění z kyanových sloučenin
14Onemocnění z benzenu a jeho homologů
15Onemocnění z nitro- a aminosloučenin benzenu nebo jeho homologů a jejich odvozenin
16Onemocnění z halogenizovaných uhlovodíků
17Onemocnění z dusičných esterů glycerinu a dusičných esterů jiných látek mastné řady
18Onemocnění z bojových látek
19Onemocnění z ionizujícího záření a ze záření s obdobným biologickým účinkemk č. 19-20
v nichž jsou pracující vydáni tomuto nebezpečí
20Onemocnění z elektromagnetického záření včetně laseru
21Onemocnění kožní rakovinou způsobená škodlivinami vyvolávajícími rakovinu k č. 21-22
ve kterých se uvedené škodliviny vyrábějí, zpracovávají, používají, dopravují nebo se vyskytují i jako vedlejší produkty, meziprodukty nebo odpadové látky
22Kožní onemocnění účinkem škodlivin, které jsou v příčinné souvislosti s výkonem zaměstnání, a kde bylo nutno vyloučit styk se škodlivinou
23Onemocnění rakovinou plic z radioaktivních látekv nichž jsou pracující vydáni tomuto nebezpečí
24Onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemive kterých se vyšetřují nebo ošetřují osoby, a kde prokazatelný styk s infekčně nemocnými nebo infekčním materiálem je součástí výkonu zaměstnání
25Tropické choroby přenosné a parazitárnív nichž jsou pracující vydáni těmto onemocněním při pracovním pobytu v tropech, popřípadě v jiných klimaticky a hygienicky obtížných oblastech
26Nemoci přenosné ze zvířat na lidi buď přímo nebo prostřednictvím přenašečů v nichž jsou pracující vydáni tomuto nebezpečí, nebo při nakládání a vykládání nebo dopravě zboží, anebo kde onemocnění vzniklo prokazatelně výkonem zaměstnání
27Onemocnění vyvolané prací ve stlačeném vzduchupři práci v kesonech a při všech pracích, které po skončení akce vyžadují dekompresi
28Onemocnění kostí, kloubů, svalů, cév a nervů končetin způsobené při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními při práci s pneumatickým nářadím ručně ovládaným nebo při práci s obdobně působícími zařízeními
29Onemocnění kostí, kloubů, šlach a nervů končetin z dlouhodobého, nadměrného, jednostranného zatíženív nichž jsou pracující vydáni tomuto nebezpečí
30Onemocnění nervu loketního z mechanických vlivůkde nucená poloha horních končetin při práci je příčinou vzniku tohoto onemocnění
31Onemocnění dolních dýchacích cest a plic způsobené hliníkovým prachem z hliníkových slitin (zaprášení plic hliníkem - fibróza plic)k č. 31-35 v nichž jsou pracující vydáni tomuto nebezpečí
32Onemocnění z berylia a jeho sloučenin
33Onemocnění zaprášením plic prachem obsahujícím kysličník křemičitý (silikóza, silikotuberkulóza) včetně uhlokopské pneumokoniózy
a) s typickými rtg znaky s přihlédnutím k dynamice onemocnění
b) ve spojení s aktivní tuberkulózou
34Onemocnění zaprášením plic azbestovým prachem (azbestóza)
a) s typickými rtg znaky
b) ve spojení s plicní rakovinou
35Onemocnění při výrobě tvrdokovů
36Onemocnění dolních dýchacích cest a plic škodlivými účinky Thomasovy moučky jež dopravují nebo zpracovávají Thomasovu strusku nebo zpracovávají, uskladňují nebo dopravují Thomasovu moučku
37Astma bronchialepři práci s látkami s alergizujícím účinkem a při práci, kde působí senzibilizující nebo iritující činitelé za takové uznávané, jež jsou vlastní druhu vykonávané práce
38Porucha sluchu způsobená hlukemv nichž jsou pracující vydáni nadměrnému hluku
39Onemocnění šedým zákalemv nichž jsou pracující vydáni nadměrnému působení krátkovlnných tepelných paprsků
40Onemocnění nystagmem v těžkých a složitých tvarechv dolech a při minérských pracích
41Rozedma plic foukačů skla a hudebníků na dechové nástrojev nichž jsou pracující vydáni tomuto nebezpečí
42a) Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách nebo těžká nedomykavost hlasivek, které jsou trvalé a které znemožňují výkon povolání, kladoucího zvýšené nároky na hlas
b) Těžká funastenie
v nichž jsou pracující vydáni výšené hlasové námaze, zvláště v divadlech, školách, profesionálních hlasových tělesech, profesionálních kulturních a zábavních podnicíchpovolání zpěváků sólistů
43Bronchopulmonální nemoci způsobené prachem z bavlny (byssinóza), lnu, konopí nebo sisaluk č. 43-44
v nichž jsou pracující vydáni tomuto nebezpečí
44Vnější alergické alveolitidy a jejich následky způsobené vdechováním organických prachů typu farmářské plíce

Příloha č. 2 vyhlášky č. 149/1988 Sb.

Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky

A. Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou:

1. Zdravotní postižení ortopedická:

a) ztráta úchopové schopnosti na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou, nebo rozsáhlejší amputační ztráty,

b) podstatné omezení funkce paže pro ztuhlost nebo kontrakturu loketního nebo ramenního kloubu v nepříznivém postavení,

c) omezená schopnost chůze po amputaci nohy v kloubu Chopartově (art. talocalcaneonaviculoris a art. calcaneucuboideus), nebo po rozsáhlejší amputační ztrátě,

d) zkrácení dolní končetiny o 10 cm a více, bez ohledu na původ tohoto zkrácení,

e) ankylóza (ztuhnutí) kyčelního nebo kolenního kloubu v nepříznivém postavení, podstatně ztěžujícím chůzi,

f) současné ztuhnutí několika úseků páteře, např. při pokročilých formách Bechtěrevovy nemoci,

g) těžké kyfoskoliózy.

2. Zdravotní postižení chirurgická:

a) umělé vyústění trávicího nebo močového traktu na povrchu těla,

b) stavy po vynětí hrtanu,

c) rozsáhlá, esteticky značně závažná postižení hlavy nebo krku,

d) odkázanost na příjem tekuté potravy pro defekt čelistí znemožňující žvýkání, nebo pro strikturu (zúžení) jícnu.

3. Zdravotní postižení nervová:

a) úplné ochrnutí (plegie) jedné končetiny,

b) těžké paresy dvou končetin,

c) trvalá afazie (ztráta řeči).

4. Zdravotní postižení smyslová:

a) oboustranná úplná nebo praktická hluchota (hodnocená s použitím sluchadla),

b) snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně, bez ohledu na původ této vady (hodnocené s brýlovou korekcí),

c) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.

B. Zdravotními postiženími značně ztěžujícími obecné životní podmínky jsou též anatomické a funkční poruchy jiného původu, jejichž důsledky pro postiženého občana jsou obdobné stavům uvedeným v písmenu A, například nemoci svalstva (myopatie) nebo paklouby dlouhých kostí končetin.

C. Značné ztížení obecných životních podmínek se neuznává tam, kde se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neprojevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami, např. u nemocí vnitřních, u nemocí duševních včetně defektů intelektu, u degenerativních změn pohybového ústrojí apod.

Příloha č. 3 vyhlášky č. 149/1988 Sb.

Seznam onemocnění a stavů odůvodňujících uznání dítěte za dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou

1. Poruchy pohybového ústrojí:

a) nemoci a vady pohybového ústrojí s těžkou poruchou funkce po dobu dlouhodobé léčby až do ukončení rehabilitace,

b) anatomická nebo funkční ztráta končetiny.

2. Duševní onemocnění:

a) idiocie,

b) imbecilita,

c) těžká debilita a ostatní závažná duševní onemocnění a stavy s recidivujícím či chronickým průběhem.

3. Nervová onemocnění:

a) závažná postižení centrální nervové soustavy s recidivujícím či chronickým průběhem, zejména stavy s progredujícími funkčními důsledky,

b) nervosvalová onemocnění se závažnými poruchami funkce,

c) záchvatová onemocnění různé etiologie se závažnými funkčními důsledky,

d) těžké poruchy hlasu a řeči závažně omezující celkový vývoj dítěte.

4. Smyslová onemocnění:

a) úplná nebo praktická slepota (hodnotí se s korekcí) do 18 roku věku,

b) úplná nebo praktická hluchota oboustranná (hodnotí se s korekcí sluchadly) zpravidla do ukončení povinné školní docházky.

5. Poruchy oběhového ústrojí:

a) srdeční vady hemodynamicky významné, vyžadující kardiotonickou léčbu, funkčně NYHA III. - IV. a stavy po operacích kardiovaskulárního systému do ukončení rehabilitace,

b) těžké poruchy srdečního rytmu, vyžadující zavedení kardiostimulátoru.

6. Onemocnění dýchacího ústrojí:

závažné respirační choroby s akutními atakami, ohrožujícími život dítěte.

7. Onemocnění močového ústrojí:

a) závažná onemocnění močového ústrojí ve stadiu chronické ledvinné nedostatečnosti,

b) stavy po rozsáhlých operačních výkonech na močovém ústrojí do klinické úpravy.

8. Onemocnění zažívacího ústrojí:

závažná, chronicky probíhající onemocnění zažívacího ústrojí (jater, žlučových cest, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva), vyžadující dlouhodobé dodržování přísného individuálního léčebného i dietního režimu.

9. Metabolické poruchy:

závažné metabolické poruchy, u kterých je na potřebnou dobu nevyhnutelné přísné dodržování speciální diety, zabraňující rozvoji vlastního jinak závažného postižení, do klinické úpravy.

10. Endokrinologická onemocnění:

diabetes mellitus I. typu, vyžadující přísné dodržování speciální diety a podávání inzulínu, maximálně do 14 let věku.

11. Hematologická onemocnění:

a) závažné poruchy krvetvorby, hemokoagulace a hemostázy,

b) všechny formy hemoblastóz v celém průběhu komplexní léčby,

c) závažné defekty imunity.

12. Nádorová onemocnění:

závažné formy a druhy nádorů v celém průběhu léčení až do ukončení komplexní léčby.

13. Rozštěpy obličeje a dutiny ústní:

rozštěpy čelisti a tvrdého patra do dosažení dobrého funkčního stavu orofaciální soustavy.

14. Kožní onemocnění:

generalizované formy závažných kožních onemocnění do ukončení komplexní léčby.

15. Stavy po rozsáhlých úrazech a operacích:

a) umělé vyústění jakéhokoliv druhu, vyžadující dlouhodobou hygienickou, případně dietetickou péči do ukončení komplexní léčby a adaptace na hygienické pomůcky,

b) následky těžkých úrazů, ovlivňující funkční stav a vývoj dítěte do ukončení rekonstrukční léčby.

Přesunout nahoru