Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 127/1988 Sb.Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků

Částka 27/1988
Platnost od 16.08.1988
Účinnost od 01.01.1989
Zrušeno k 28.01.1992 (42/1992 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

127

NAŘÍZENÍ VLÁDY

Československé socialistické republiky

ze dne 30. června 1988

o finančním hospodaření státních podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků

Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 71 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku, § 82 odst. 1 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví, a k provedení hospodářského zákoníku a zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace a republik (rozpočtová pravidla):


§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tímto nařízením se upravuje finanční hospodaření státních podniků, 1) jejichž zakladatelem jsou federální ministerstvo zemědělství a výživy nebo ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministerstva zemědělství a výživy republik"), jednotných zemědělských družstev a společných podniků. 2)

(2) Dále se tímto nařízením upravuje finanční hospodaření Vojenských lesů a statků, Praha, Státního statku hl. města Prahy, organizací s potravinářskou výrobou v působnosti národních výborů a Velkochovu laboratorních zvířat Praha.

§ 2

Finanční zdroje organizace

Finančními zdroji organizací uvedených v § 1 (dále jen "organizace") jsou:

a) zisk z její činnosti zahrnující i finanční prostředky poskytované doplňkovými cenovými nástroji (dále jen "zisk"),

b) odpisy základních prostředků (dále jen "odpisy"),

c) další finanční zdroje (§ 9).

§ 3

Jmění a majetkové fondy

Jměním organizací uvedených v § 12 odst. 1 a majetkovými fondy organizací uvedených v § 12 odst. 2 jsou: fond základních prostředků a investic, obratový fond a fond cenných papírů; organizace, která zřizuje obratový fond, slučuje fond cenných papírů s tímto fondem.

Doplňkové cenové nástroje

§ 4

Diferenciální příplatky I

(1) Diferenciální příplatky I uhrazují zvýšené náklady organizacím hospodařícím v horších výrobních podmínkách zařazených do 21. až 42. produkčně ekonomické skupiny.

(2) Tyto příplatky se poskytují na tržby za výrobky vlastní zemědělské výroby, popřípadě výroby provozované společně s jinými organizacemi na základě smlouvy. Poskytují se také na tržby za vlastní zemědělské výrobky prodané svým pracovníkům a členům, ve vlastním maloobchodním zařízení, v tržní úpravě nebo opracované, popřípadě zpracované na potravinářské či průmyslové výrobky.

(3) Za vlastní výrobu organizace se považuje i výroba uskutečňovaná na základě smlouvy uzavřené s občany; podmínkou je, že chovaná zvířata zůstávají až do doby prodeje v majetku organizace.

(4) Pro nárok na diferenciální příplatky I se do tržeb započítávají veškeré příplatky k nákupním cenám, prémie za stimulaci výroby a jakosti zemědělských výrobků a příplatky a prémie poskytované z cenových fondů ministerstev zemědělství a výživy republik (§ 28).

(5) Od základu se odečítá hodnota nakoupeného meziproduktu, zejména osiva, sadby, chovných a užitkových zvířat, krmiv.

(6) Výše diferenciálních příplatků I se vypočítává podle sazeb uvedených v příloze na 100 Kčs základu.

(7) Diferenciální příplatky I jsou součástí výnosů.

(8) Nároky na diferenciální příplatky I uplatňují organizace ve státním výkazu.

§ 5

Diferenciální příplatky II

(1) Diferenciální příplatky II se poskytují organizacím podle pravidel stanovených vládou Československé socialistické republiky (dále jen "vláda") k vyrovnání rozdílných výchozích podmínek, dopadů změn ekonomických nástrojů, extrémních výrobních podmínek a podmínek pohraničních oblastí.

(2) Sazby diferenciálních příplatků II pro jednotlivé organizace stanoví ministerstva zemědělství a výživy republik v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy.

§ 6

Ostatní doplňkové cenové nástroje

Poskytování finančních prostředků ostatními doplňkovými cenovými nástroji (příplatky k nákupním cenám, prémie apod.) se uskutečňuje na základě obecně závazných právních předpisů a v rámci cenového fondu ministerstev zemědělství a výživy republik podle pravidel stanovených vládou; tyto prostředky jsou součástí výnosů organizace.

§ 7

Používání zisku

(1) Organizace používá zisk v tomto pořadí:

a) k úhradě úroků (pokud nebudou hrazeny z nákladů),

b) k úhradě daní a ostatním platbám do státního rozpočtu, do státních fondů a do rozpočtu národních výborů,

c) k minimálnímu povinnému přídělu do fondu rozvoje,

d) k ostatním účelům stanoveným zvláštními předpisy včetně sankčních výdajů,

e) k minimálnímu povinnému přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, v jednotných zemědělských družstvech k přídělu podle § 15 odst. 1 písm. b),

f) k minimálnímu povinnému přídělu do rezervního fondu (do výše stanoveného minimálního zůstatku fondu) s výjimkou zemědělských organizací,

g) k ostatním účelům stanoveným tímto nařízením,

h) k dalším přídělům do fondů organizace (§ 12) podle svého rozhodnutí.

(2) Zisk k přídělům do fondů organizace podle odstavce 1 písm. h) používá organizace až po použití zisku ke krytí potřeb uvedených v odstavci 1 písm. a) až g). Nestačí-li zdroje fondu rozvoje ke krytí potřeb z něho hrazených, zejména k doplnění obratového fondu, provede organizace přednostně příděl do fondu rozvoje.

(3) Při nedostatku zisku ke krytí potřeb z něho hrazených doplňuje organizace zisk k rozdělení z rezervního fondu.

(4) Organizace nesmí přidělit do fondů organizace, s výjimkou minimálního povinného přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, více zdrojů, než zbývá ze zisku (doplněného případně z rezervního fondu) po použití zisku podle odstavce 1 písm. a), b) a d).

(5) Nerozdělený zisk převádí organizace koncem roku do svého rezervního fondu; pokud organizace podle § 12 odst. 2 rezervní fond nevytváří, převádí nerozdělený zisk do fondu rozvoje.

§ 8

Používání odpisů

Organizace používá odpisy k přídělům do svého fondu rozvoje. Přerozdělování odpisů se po přechodné období provádí u některých organizací, s výjimkou zemědělských organizací, podle pravidel stanovených vládou. 3) Případný odvod odpisů se nepokládá za odnětí majetku organizace.

§ 9

Používání dalších finančních zdrojů

(1) Dalšími finančními zdroji, které organizace získává při své hospodářské činnosti, jsou:

a) příspěvky z nákladů hospodářské činnosti do fondů, b) tržby z prodeje základních prostředků a investic,

c) příjmy za výsledky řešení úkolů rozvoje vědy a techniky, d) přijaté příspěvky ke sdružování prostředků,

e) zdroje získané z integračních fondů (§ 19), f) účelové dotace (§ 21 a 22).

(2) Organizace používá tyto zdroje k financování své hospodářské činnosti a k přídělům do příslušných fondů; k tomu může použít i jiných zdrojů (úvěry, návratné půjčky).

§ 10

Sdružování prostředků

Při sdružování prostředků podle zvláštních předpisů 4) organizace:

a) může ke sdružování používat prostředky ze zdrojů stanovených k financování činnosti, k níž se sdružuje,

b) vytváří z přijatých prostředků ke sdružování zdroje k financování činností, pro něž jí byly prostředky poskytnuty a používá je výhradně k těmto účelům.

Odvody za odnětí zemědělské půdy

§ 11

Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě hradí organizace při:

a) dočasném odnětí z rozdělení zisku, mimo případy uvedené v písmenu b),

b) trvalém odnětí a při dočasném odnětí pro zařízení staveniště z fondu rozvoje.

Soustava fondů

§ 12

Fondy organizace

(1) Organizace, jejíž postavení, právní poměry a zásady činnosti upravuje zákon o státním podniku, vytváří fond rozvoje, rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb a fond odměn.

(2) Organizace, jejíž postavení, právní poměry a zásady činnosti upravuje zákon o zemědělském družstevnictví, vytváří tyto fondy: fond rozvoje a fond kulturních a sociálních potřeb. Pokud tyto organizace zřídí fond odměn a rezervní fond, postupují přiměřeně podle § 14 a 16 tohoto nařízení.

(3) Organizace může zřizovat ze zisku další fondy podle svého rozhodnutí.

(4) Organizace zřizují za podmínek stanovených v § 17 až 20 účelové fondy, jejichž zdroji jsou plně nebo částečně jiné zdroje než zisk, a to rizikový fond, integrační fond a vyrovnávací fond při nákupu zemědělských výrobků u zpracovatelských organizací a fond hmotné stimulace vývozu.

(5) Peněžní prostředky fondů uvedených v odstavcích 1 až 3 může organizace podle svého rozhodnutí vést na běžném účtu nebo je ukládat na samostatných vkladových účtech u příslušné banky. Na samostatných vkladových účtech u příslušné banky ukládá vždy peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb.

(6) Organizace zabezpečuje svou platební schopnost tak, aby při její hospodářské činnosti výdaje hrazené z jednotlivých fondů vytvářených a zřizovaných podle odstavců 1 až 3 ani v průběhu roku nepřesáhly výši zdrojů těchto fondů a výši peněžních prostředků vedených na běžném účtu nebo na samostatných vkladových účtech u příslušné banky při využívání bankovních úvěrů.

(7) Stanovené minimální povinné příděly do fondů a minimální zůstatek rezervního fondu jsou pro organizace závazné.

(8) Zůstatky fondů ke konci roku se převádějí do roku následujícího.

§ 13

Fond rozvoje

(1) Fond rozvoje se tvoří:

a) minimálním povinným přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. c) a přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h),

b) přídělem odpisů,

c) příspěvkem z nákladů hospodářské činnosti ve výši stanovené normativem k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky,

d) převodem z obratového fondu podle § 23 odst. 6, e) z dalších zdrojů, a to z:

1. příspěvků ke sdružování prostředků na financování investic a výdajů na rozvoj vědy a techniky,

2. tržeb z prodeje základních prostředků a investic s výjimkou tržeb podle § 15 odst. 1 písm. d) bod 2.,

3. účelových dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu,

4. příjmů za výsledky řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

5. příspěvků z fondu zábran škod od podniků pojišťovnictví a integračních fondů partnerských organizací,

6. převodem z ostatních fondů, které organizace vytváří a zřizuje podle § 12 odst. 1 až 3,

7. dalšími zdroji stanovenými zvláštními předpisy.

(2) Fond rozvoje se používá:

a) k financování investic včetně splátek investičních úvěrů podle § 24,

b) k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky podle § 25,

c) k doplňování obratového fondu podle § 23 odst. 5,

d) k úhradě příspěvků na sdružování prostředků při pořizování společných investic a řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

e) k poskytování jednorázových příspěvků stavebním bytovým družstvům, podle rozhodnutí organizace na vyrovnání rozdílů mezi minimálním a skutečným členským podílem na stabilizační družstevní byt při změně jeho uživatele, a to u bytů, jejichž výstavba byla zahájena před 1. 1. 1977,

f) k poskytování záloh na členské podíly bytovým družstvům za členy a pracovníky organizace, kteří nejsou v době zahájení družstevní výstavby známi,

g) k poskytování finančních vkladů na rozvojové záměry organizací provozujících činnost podle předpisů o podnikání s účastí subjektů ze zahraničí,

h) jako doplňkový zdroj na financování údržby a oprav základních prostředků,

i) k úhradě splátek provozního úvěru sloužícího k dlouhodobému krytí zásob,

j) k ostatním účelům stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

(3) Organizace uvedené v § 25 odst. 2, které hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky přímo z nákladů své hospodářské činnosti, nepoužijí ustanovení odstavce 1 písm. c) a e) bod 4. a odstavce 2 písm. b).

(4) Použití zdrojů fondu rozvoje není účelově vázáno na zdroje, ze kterých se fond rozvoje tvoří. Financování potřeb hrazených z fondu rozvoje podle odstavce 2 písm. a), b), d) až j) je omezeno zdroji fondu zbývajícími po doplnění obratového fondu podle § 23 odst. 5.

(5) K úhradě výdajů hrazených z fondu rozvoje podle odstavce 2 může organizace použít návratných půjček od jiných organizací nebo z fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

(6) Použití zdrojů fondu rozvoje může být překročeno o objem přijatých a dosud nesplacených bankovních úvěrů na rozvoj vědy a techniky a o objem úhrad provedených podle odstavce 5.

(7) Příděl odpisů základních prostředků se provádí v průběhu roku měsíčně ve skutečně použitelné výši. Normativní příděl na neinvestiční výdaje rozvoje vědy a techniky na vrub nákladů se provádí čtvrtletně podle objemu stanoveného ukazatele.

§ 14

Fond odměn

(1) Fond odměn se tvoří:

a) přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h) v souladu se mzdovými předpisy,

b) převodem z fondu odměn jiných socialistických organizací,

c) z části odměn ze socialistického soutěžení organizovaného vládou a Ústřední radou odborů a Svazem družstevních rolníků,

d) z dalších zdrojů stanovených zvláštním předpisem.

(2) Fond odměn se používá:

a) k osobní hmotné zainteresovanosti pracovníků organizací na výsledcích hospodaření podle mzdových předpisů,

b) k převodu do fondů odměn jiných socialistických organizací,

c) k úhradě překročení celkového objemu mzdových prostředků podle mzdových předpisů,

d) k převodu prostředků do jiných fondů organizace.

(3) Pokud organizace fond odměn nevytváří, vyplácí prostředky k zainteresovanosti členů a pracovníků na výsledcích hospodaření ze zisku, který jí zůstane k použití po uspokojení potřeb podle § 7 odst. 1 písm. c) až f).

§ 15

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří:

a) ve státních podnicích, společných podnicích a v organizacích uvedených v § 1 odst. 2 minimálním povinným přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. e),

b) v jednotných zemědělských družstvech přídělem ve výši zabezpečující uspokojování sociálně ekonomických a společenských potřeb členů včetně důchodců podle § 7 odst. 1 písm. e),

c) přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h),

d) z dalších finančních zdrojů, a to:

1. z příspěvků ke sdružování prostředků na financování výdajů hrazených z fondu kulturních a sociálních potřeb,

2. z tržeb z prodeje základních prostředků a investic a jiných předmětů pořízených z fondu kulturních a sociálních potřeb,

3. z výnosu ze závodního stravování,

4. z části odměn ze socialistického soutěžení organizovaného vládou, Ústřední radou odborů a Svazem družstevních rolníků,

5. z dalších zdrojů stanovených zvláštními předpisy.

(2) Fond kulturních a sociálních potřeb se používá k financování výdajů na podnikovou společenskou spotřebu v souladu se zvláštním předpisem, 5) s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, pokud tyto výdaje nejsou podle zvláštních předpisů hrazeny z nákladů hospodářské činnosti organizace nebo ze zisku, 6) popřípadě z fondu rozvoje.

(3) Organizace uvedené v § 12 odst. 2 do podnikové společenské spotřeby zahrnují výdaje na: kulturně výchovnou a vzdělávací činnost včetně družebních styků, příspěvky k důchodům členů jednotných zemědělských družstev, řešení bytové situace pracovníků a členů organizací (zejména poskytování příspěvků na členské podíly do bytových družstev a půjček k bytovým účelům), rekreační činnost, tělovýchovu a sport, sociální účely, příspěvky na úhradu prodávaných zemědělských výrobků důchodcům - členům a bývalým pracovníkům, příspěvky na zvýšení nutriční hodnoty pokrmů v závodním stravování, zdravotní péči, odměny a dary.

(4) Státní podniky se zemědělskou výrobou mohou z fondu kulturních a sociálních potřeb poskytnout bývalým pracovníkům - důchodcům příspěvky na částečnou nebo celou úhradu prodávaných zemědělských výrobků podle zvláštních předpisů. 7)

(5) Minimální povinný příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb je, s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, při nedostatku zisku k rozdělení (po úplném vyčerpání zdrojů rezervního fondu podle § 16 odst. 3), zaručen z příslušného státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtu příslušného národního výboru.

§ 16

Rezervní fond

(1) Rezervní fond se tvoří u organizací minimálním povinným přídělem ze zisku, s výjimkou zemědělských organizací, přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h) a převodem nerozděleného zisku podle § 7 odst. 5.

(2) Rezervní fond se používá:

a) na doplnění zdrojů ze zisku k rozdělení,

b) k poskytování návratných půjček organizacím a k převzetí záruk za půjčky a bankovní úvěry.

(3) Organizace používá rezervního fondu k doplnění zisku k rozdělení k účelům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) až e) i pod stanovený minimální zůstatek fondu.

§ 17

Vyrovnávací fondy

K vyrovnání finančních rozdílů vyplývajících z odchylek mezi kalkulačními a skutečně docílenými nákupními cenami v závislosti na sortimentu a jakosti zakoupené suroviny mohou organizace zpracovávající zemědělské výrobky zřizovat vyrovnávací fondy. Statuty těchto fondů schvalují ministerstva zemědělství a výživy republik v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky nebo ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky.

§ 18

Rizikový fond

(1) Rizikový fond může vytvářet:

a) zemědělská organizace, která pěstuje maloobjemové plodiny

zahrnuté do některé z těchto skupin pojištění úrody:

1. obiloviny a luskoviny,

2. olejnaté a přadné rostliny,

3. pícniny,

b) organizace zpracovávající zemědělské suroviny,

c) organizace zemědělských služeb.

(2) Rizikový fond tvoří na vrub nákladů:

a) zemědělská organizace procentem z pojištěného výtěžku maloobjemových plodin v příslušném roce,

b) organizace zpracovávající zemědělské suroviny procentem z hodnoty plánovaného objemu dodávané zemědělské suroviny a z cenových rozdílů za nadsmluvní a mimosmluvní nákup cenou regulovaných výrobků,

c) organizace zemědělských služeb (nákupní a zásobovací, plemenářské, chmelařské, osivářské a šlechtitelské) procentem z objemu tržeb a ostatních zdrojů.

(3) Sazby podle odstavce 2 písm. a) až c) stanoví organizace podle svých potřeb.

(4) Prostředky rizikového fondu používá:

a) zemědělská organizace k vyrovnání náhrad škod na maloobjemových plodinách, maximálně do výše rozdílů mezi pojištěným výtěžkem maloobjemové plodiny a úhradou ve skupině, do které je tato plodina zahrnuta,

b) organizace zpracovávající zemědělské suroviny ke krytí:

1. snížení hospodářských výsledků z důvodů nižšího než plánovaného množství a jakosti zemědělských surovin, pokud toto snížení není kryto pojištěním,

2. k vyrovnání rozdílů a ztrát z prodeje výrobků a zboží za snížené ceny k úhradě zvýšených nákladů na dopravu spojených s realizací odbytové a obchodní činnosti,

c) organizace zemědělských služeb ke krytí ztrát a rizik spojených s výrobní, odbytovou a obchodní činností, vyvolaných organizací neovlivnitelnými příčinami.

(5) Prostředky rizikového fondu mohou být používány maximálně do výše vytvořených zdrojů a mají charakter výnosů.

§ 19

Integrační fond

(1) Integrační fond mohou zřizovat organizace, které nakupují nebo zpracovávají zemědělské suroviny, a organizace služeb.

(2) Integrační fond se tvoří:

a) na vrub nákladů organizace sazbou z tržeb stanovenou při tvorbě velkoobchodní ceny,

b) přídělem z fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu,

c) přídělem z použitelného zisku organizace,

d) ze sdružených prostředků.

(3) Integrační fond se používá zejména:

a) k poskytování příspěvků na neinvestiční a investiční opatření k zajištění požadovaného množství, jakosti, struktury, časového rozložení a k předzpracování dodávaných zemědělských výrobků a úhradě služeb poskytovaných partnerským organizacím,

b) k posílení zainteresovanosti organizací na technologické a výrobkové inovaci zemědělských surovin,

c) k podpoře socialistického soutěžení za účelem zvyšování jakosti a množství dodávané suroviny.

(4) Prostředky integračního fondu mohou být používány maximálně do výše vytvořených zdrojů.

§ 20

Fond hmotné stimulace vývozu

Organizace může zřizovat fond hmotné stimulace vývozu; tvorba a použití tohoto fondu je stanovena federálním ministerstvem financí.

Účelové dotace ze státního rozpočtu

§ 21

Dotace na rozvoj plemenářství a na šlechtění nových odrůd rostlin

(1) Dotace na rozvoj plemenářství se používají na úhradu nákladů spojených s kontrolou užitkových vlastností hospodářských zvířat, kontrolou dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat, zvelebováním chovu skotu, prasat, ovcí, koní, s prémiováním chovatelů a s ostatními činnostmi souvisejícími s rozvojem plemenářství.

(2) Dotace na šlechtění nových odrůd rostlin se používají k úhradě nákladů a potřeb vynaložených na šlechtění nových výkonných odrůd rostlin.

(3) Dotace podle odstavce 1 se poskytují organizacím zajišťujícím plemenářské služby, dotace podle odstavce 2 se poskytují organizacím pověřeným šlechtěním nových odrůd rostlin.

(4) Výši účelových dotací podle odstavců 1 a 2 stanoví ministerstva zemědělství a výživy republik.

(5) Dotace podle odstavců 1 a 2 mají charakter zdrojů k rozdělení.

§ 22

Ostatní dotace

(1) Ostatní dotace se poskytují podle pravidel schválených vládou:

a) z centralizovaných fondů (fond stabilizace pracovních sil, fond soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu),

b) jako cenové intervence u zemědělských surovin, potřeb a služeb, jakož i další dotace ze státního rozpočtu a státních fondů.

(2) Ostatní dotace s výjimkou cenových intervencí u zemědělských surovin, potřeb a služeb mají charakter zdrojů k rozdělení, popřípadě jsou přímým zdrojem tvorby fondů.

§ 23

Financování oběžných prostředků

(1) Oběžnými prostředky jsou zejména:

a) zásoby,

b) peněžní prostředky, účasti a vkladové účty v tuzemské i v zahraniční měně,

c) pohledávky v tuzemsku i v zahraničí,

d) náklady příštích období.

(2) Organizace používá ke krytí oběžných prostředků vlastní a jim podobné zdroje a bankovní úvěry.

(3) Vlastními a jim podobnými zdroji krytí oběžných prostředků jsou:

a) obratový fond,

b) závazky v tuzemsku i v zahraničí,

c) zůstatky zdrojů fondů,

d) rezervy na náklady a výnosy příštích období,

e) jiné zdroje,

f) nerozdělený zisk.

(4) Základním zdrojem krytí oběžných prostředků, zejména zásob, je obratový fond.

(5) Organizace doplňuje obratový fond převodem zdrojů z fondu rozvoje ke krytí přírůstku oběžných prostředků, zejména zásob dlouhodobého charakteru, pokud nejsou kryty přírůstkem jiných vlastních a jim podobných zdrojů dlouhodobého charakteru nebo bankovním úvěrem, popřípadě při snížení těchto zdrojů nebo bankovních úvěrů ke krytí dlouhodobých zásob.

(6) Organizace může převést do fondu rozvoje část obratového fondu uvolněnou zejména při snížení stavu zásob dlouhodobého charakteru, pokud přitom nedošlo ke snížení jiných vlastních a jim podobných zdrojů dlouhodobého charakteru nebo ke splacení bankovních úvěrů ke krytí dlouhodobých zásob.

§ 24

Financování reprodukce základních prostředků a nemovitých kulturních památek

(1) Financování reprodukce základních prostředků a nemovitých kulturních památek zahrnuje:

a) investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru,

b) udržování a opravy.

(2) Investicemi jsou úhrady za:

a) pořizování nových základních prostředků, zejména:

1. dodávky stavebních prací včetně dodávek strojů a zařízení pro stavební část stavby a náklady spojené s likvidací základních prostředků (pokud jsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu stavby),

2. dodávky strojů a zařízení pro technologickou část stavby, dodávky strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu stavby, dodávky dopravních prostředků a inventáře, popřípadě souboru těchto předmětů, včetně nákladů na jejich dopravu a montáž, pokud odpovídají pojmu základních prostředků,

3. dodávky uměleckých děl, pokud jsou nedílnou součástí budovaných staveb (základních prostředků) a jsou zahrnuty v rozpočtu stavby,

4. první výsadba trvalého porostu, pokud odpovídá pojmu základního prostředku, tj. náklady na výsadbu a následnou kultivaci vynaložené do doby dospělosti trvalého porostu (s výjimkou nákladů na novou výsadbu za rostliny vymřelé, nevzešlé apod.),

b) nástavby, vestavby a přístavby základních prostředků a nemovitých kulturních památek, včetně zásahů do jejich konstrukční a technologické části, které mají za následek změnu funkce, účelu nebo změnu jejich technických parametrů (rekonstrukce a modernizace),

c) nákup předmětů (modelů nebo prototypů) v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, pokud odpovídají pojmu základního prostředku,

d) nákup (úplatný převod) základních prostředků a stavebních objektů od jiných organizací, popřípadě předmětů charakteru základních prostředků a od občanů,

e) poskytnuté náhrady k odstranění ekonomické újmy a odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a za její dočasné odnětí pro zařízení staveniště,

f) zabezpečovací a konzervační (popřípadě udržovací a dekonzervační) práce u zastavených investic.

(3) Organizace hradí výdaje na investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru, pokud nepoužije k těmto úhradám bankovní investiční úvěr nebo ve stanovených případech fond kulturních a sociálních potřeb, z fondu rozvoje.

(4) Udržování je pravidelná péče o základní prostředky a nemovité kulturní památky, kterou se zpomaluje průběh fyzického opotřebení, předchází se jeho následkům, aby se zabezpečil jejich provozuschopný stav a bezpečný provoz, popřípadě se odstraňují drobnější závady.

(5) Opravy jsou takové práce, jimiž se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození základního prostředku a nemovité kulturní památky za účelem jejich uvedení do provozuschopného stavu, obnovují se jejich technické vlastnosti, odstraňují se funkční, vzhledové a bezpečnostní nedostatky, popřípadě se nahrazují části základního prostředku modernějšími k odstranění následků zastarání v důsledku vědeckotechnického rozvoje nebo se rozšiřuje použitelnost a vybavenost základního prostředku nebo nemovité kulturní památky, přičemž opravy strojů a zařízení lze provádět výměnným způsobem; u budov a staveb se obnovuje jejich provozní kvalita, užitkovost a bezpečnost.

(6) Organizace hradí výdaje na udržování a opravy z nákladů své hospodářské činnosti, případně za využití plánovitě (normativem) vytvářené rezervy, popřípadě státního rozpočtu. Výši normativu stanoví organizace podle svého rozhodnutí na celé pětileté období.

(7) Organizace může používat k úhradě výdajů na udržování a opravy jako doplňkový zdroj též fond rozvoje.

(8) Organizace hradí výdaje na udržování a opravy některých zařízení podnikové společenské spotřeby, které jsou základním prostředkem, ve stanovených případech z fondu kulturních a sociálních potřeb, popřípadě z rozdělení zisku.

§ 25

Financování rozvoje vědy a techniky

(1) Výdaji na rozvoj vědy a techniky jsou úhrady za:

a) přípravu a řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

b) úplatné nabytí průmyslových práv a výrobně-technických poznatků ze zahraničí a od jiných organizací v tuzemsku,

c) činnost vedoucích pracovišť vědeckotechnického rozvoje a pracovišť vědeckých, technických a ekonomických informací,

d) příspěvky mezinárodním nevládním organizacím, jejichž předmětem činnosti je výzkum a vývoj, a organizace je oprávněna se podílet na činnosti této mezinárodní nevládní organizace,

e) další výdaje na zabezpečování potřeb rozvoje vědy a techniky.

(2) Organizace hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z fondu rozvoje, s výjimkou organizací výzkumné a vývojové základny a organizací projektových, které hradí tyto výdaje přímo z nákladů své hospodářské činnosti.

(3) Organizace k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky mohou používat též bankovních úvěrů.

(4) Při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky dodavatelským způsobem může zadavatel úkolu ze svých zdrojů pořídit přístroje, stroje a zařízení, popřípadě i stavby potřebné pro řešení úkolu a předat je řešiteli do dočasného užívání na dobu nezbytnou pro řešení úkolu; obdobně může zadavatel na základě dohody poskytnout řešiteli úkolu peněžní prostředky na pořízení uvedených předmětů s tím, že se v dohodě stanoví, jak bude s těmito předměty naloženo po ukončeném řešení úkolu.

(5) Příjmy za řešení úkolu rozvoje vědy a techniky jsou:

a) příjmy za realizované práce a výkony, které byly provedeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky, pokud výdaje na ně byly hrazeny z fondu rozvoje,

b) příjmy za předměty (s výjimkou předmětů postupné spotřeby v používání) použitelné, popřípadě nepoužitelné, které byly pořízeny k řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a jsou pro další řešení úkolu již nepotřebné nebo zbyly po ukončeném řešení úkolu nebo které byly vyvinuty nebo vyrobeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky, pokud výdaje na ně byly hrazeny z fondu rozvoje.

(6) Předměty charakteru základních prostředků, pokud výdaje na ně byly hrazeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky z fondu rozvoje, se převádějí do základních prostředků bez dalšího použití zdrojů fondu rozvoje, a to nejpozději do 12 měsíců od ukončení řešení.

(7) Při řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a úkolů plánu rozvoje vědy a techniky k zajištění státních programů platí tyto zvláštní podmínky:

a) jmenovité úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky hradí realizátor z vlastních zdrojů; orgán hospodářského řízení přitom stanoví podíl prostředků státního rozpočtu na celkových nákladech jmenovitého úkolu a stanoví podmínky pro poskytování těchto prostředků,

b) státní zakázky hradí zadavatel z prostředků příslušného státního rozpočtu.

§ 26

Financování podnikové společenské spotřeby

(1) Podnikovou společenskou spotřebu financují organizace, s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, podle zvláštního předpisu. 6)

(2) Organizace uvedené v § 12 odst. 2 zahrnují do společenské spotřeby výdaje spojené bezprostředně s reprodukcí pracovní síly a výdaje mající charakter kolektivní hmotné zainteresovanosti. Do podnikové společenské spotřeby se zahrnují zejména výdaje na kulturní, výchovnou a vzdělávací a rekreační činnost, příspěvky k důchodům členů jednotných zemědělských družstev a k řešení bytové situace členů a pracovníků, výdaje na tělovýchovu a sport, sociální účely, zdravotní péči, předškolní zařízení, odměny a dary, socialistické soutěžení, činnost Československé vědeckotechnické společnosti, vědeckotechnickou tvořivost mládeže, Lidové milice, vydávání podnikových časopisů a na oslavy. Podle charakteru financovaných činností se tyto výdaje hradí:

a) z nákladů hospodářské činnosti, ze zisku, popřípadě z fondu rozvoje,

b) z fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 27

Hodnocení finančního hospodaření organizace

Podstatnou součástí hodnocení výsledků hospodářské činnosti organizace je:

a) schválení roční účetní závěrky a rozdělení zisku,

b) hodnocení včasného a úplného plnění povinností organizace vůči státnímu rozpočtu, státním fondům a rozpočtu národních výborů,

c) hodnocení schopnosti organizace provádět příděly do fondů minimálně ve stanoveném rozsahu a nepřekračovat rozdělování vytvořených zdrojů (zisku a fondů),

d) hodnocení platební schopnosti organizace při plnění jejích závazků vůči pracovníkům a členům organizace, dodavatelům a příslušné bance.

§ 28

Centralizované fondy

(1) Ministerstva zemědělství a výživy republik zřizují a spravují k plnění svých funkcí centralizované fondy, a to:

a) cenový fond,

b) fond stabilizace pracovních sil,

c) fond soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

(2) Prostředky přidělené organizacím z fondů podle odstavce 1 se nepovažují za prostředky státních rozpočtů.

§ 29

Zůstatky fondů

Zůstatky fondů ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení převede organizace do příslušných fondů vytvářených podle tohoto nařízení, přičemž zůstatek investičního fondu a fondu technického rozvoje převede do fondu rozvoje. Pokud fondy podle dosavadních předpisů nebudou podle tohoto nařízení vytvářeny, převede organizace jejich zůstatek do fondů vytvářených nebo zřizovaných podle § 12; do fondu kulturních a sociálních potřeb může převést jen zůstatek fondu odměn.

§ 30

Sankce

(1) Organizace uvedené v § 12 odst. 1, které poruší povinnost stanovenou tímto nařízením při tvorbě a užití finančních zdrojů tím, že nesprávně použijí:

a) zisk,

b) odpisy,

c) další finanční zdroje, pokud mají stanoven účel a způsob užití, jsou povinny zaplatit do příslušného státního rozpočtu penále ve výši 0,1 % z částky nesprávné tvorby nebo použití za každý den, nejvýše však 10 % z této částky.

(2) Organizace uvedené v § 12 odst. 2 platí penále ve výši podle odstavce 1, pouze poruší-li povinnost stanovenou v odstavci 1 písmeno c). Toto penále zaplatí do příslušného fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

(3) Penále podle odstavců 1 a 2, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 1 000 Kčs, se neplatí.

(4) Zaplacením penále podle odstavců 1 a 2, popřípadě jeho neplacením z důvodu minimální výše podle odstavce 3, není dotčena povinnost uvést fond do předepsaného stavu nebo zajistit vrácení nesprávně použitých prostředků.


§ 31

Závěrečná ustanovení

(1) Na státní podniky podle § 1 a organizace podle § 1 odst. 2 se po nabytí účinnosti tohoto nařízení nepoužijí:

a) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 100/1985 Sb., úplné znění č. 106/1985 Sb.,

b) vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb., a vyhlášky č. 108/1985 Sb.,

c) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky,

d) vyhláška federálního ministerstva financí č. 109/1985 Sb., o financování oběžných prostředků,

e) vyhláška federálního ministerstva financí č. 153/1980 Sb., o pokutách za opožděné uvedení strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků a investičních celků dovezených ze zahraničí do provozu,

f) výnos federálního ministerstva financí čj. IV/1-19 445/1985 ze dne 21. listopadu 1985 k usměrňování zásob (reg.) - částka 1/1986 Sb.,

g) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb. a vyhlášky č. 22/1986 Sb.

(2) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, platí pro státní podniky zemědělsko-potravinářského komplexu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

(3) Společným podnikem pro účely tohoto nařízení se rozumí i meliorační družstva.

§ 32

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.


Štrougal v. r.

Poznámky pod čarou

1) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

2) Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

3) § 73 zákona o státním podniku.

4) § 53 až 56 zákona o státním podniku. § 67 až 77 zákona o zemědělském družstevnictví. § 68 zákona o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví. § 360a hospodářského zákoníku.

5) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

6) Např. vyhláška federálního ministerstva financí č. 90/1986 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností výrobních hospodářských jednotek a podniků, vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.

7) Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 130/1988 Sb., o zásadách prodeje zemědělských výrobků členům a pracovníkům socialistických organizací se zemědělskou výrobou.


Příloha

Sazby diferenciálních příplatků I na 100 Kčs tržeb dle PES

PESSDPPESSDP
2113246
2223351
2343456
2473561
25113666
26163771
27213876
28263980
29314084
30364188
31414292

PES - produkčně ekonomická skupina

SDP - sazba diferenciálních příplatků (v Kčs).

Přesunout nahoru