Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky komentářů

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 119/1988 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí o hospodaření s národním majetkem

Částka 25/1988
Platnost od 30.06.1988
Účinnost od 01.07.1988
Zrušeno k 01.01.2001 (219/2000 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

119

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva financí

ze dne 24. června 1988

o hospodaření s národním majetkem

Federální ministerstvo financí stanoví podle § 391 odst. 1 písm. a) a § 75 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů:


§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje podmínky pro nabývání věcí smlouvou do socialistického celospolečenského vlastnictví (dále jen "celospolečenské vlastnictví"), právo hospodaření s národním majetkem a nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy 1) státních hospodářských organizací, rozpočtových organizací a jiných státních organizací 2) (dále jen "organizace").

(2) Dále vyhláška upravuje podmínky pro nabývání věcí do celospolečenského vlastnictví státními podniky, podmínky při převodech vlastnictví k věcem v národním majetku státními podniky, podmínky při převodech práva hospodaření k nemovitostem určeným územně plánovací dokumentací, případně územním rozhodnutím pro investiční výstavbu jiných organizací a k pozemkům určeným pro individuální bytovou výstavbu a nakládání s pohledávkami státních podniků.

(3) Tato vyhláška se nevztahuje na nabývání věcí do celospolečenského vlastnictví, na převody práva hospodaření a převody vlastnictví národního majetku, k nimž dochází v rámci obvyklého hospodaření. 3)

(4) Tato vyhláška se dále nevztahuje na půjčování spotřebních předmětů občanům organizacemi k tomu účelu zřízenými, na přenechávání bytů a místností k osobnímu užívání občanům podle zvláštního předpisu, 4) přenechávání věcí v národním majetku do dočasného užívání občanům podle zvláštních předpisů, 5) půjčování spotřebních předmětů pořízených organizacemi k tomuto účelu a na poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jiných věcí podle zvláštního předpisu. 6)

ČÁST PRVNÍ

Nabývání věcí do celospolečenského vlastnictví smlouvou

§ 2

Úplatné nabývání věcí

(1) Organizace mohou nabývat smlouvou 7) za cenu podle cenových předpisů 8) od družstevních organizací, společenských organizací, jakož i jiných organizací, jejichž činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů (dále jen "jiné socialistické organizace než státní"), věci do celospolečenského vlastnictví, potřebují-li je pro plnění svých úkolů.

(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou organizace nabývat smlouvou 9) věci do celospolečenského vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických 10) za cenu podle cenových předpisů. 11)

§ 3

Bezúplatné nabývání věcí

(1) Organizace mohou nabývat bezúplatně věci od jiných socialistických organizací než státních.

(2) Od občanů a jiných organizací než socialistických mohou organizace přijmout nabídku daru věci movité včetně peněz v československé měně a nabídku daru budov, staveb, popřípadě včetně pozemků, na kterých jsou postaveny, nádvoří a přístupových cest.

(3) Organizace lesního hospodářství jsou příslušné přijmout od občanů a jiných organizací než socialistických nabídku daru lesních pozemků a porostů na nich.

(4) Přijetím nabídky podle odstavců 1 až 3 přechází věc do celospolečenského vlastnictví a organizaci k ní vzniká právo hospodaření.

(5) K přijetí nabídky daru nemovitostí s výjimkou nemovitostí uvedených v odstavcích 2 a 3 od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušný okresní národní výbor nebo národní výbor jemu na roveň postavený (dále jen "okresní národní výbor"), v jehož územním obvodu se nemovitosti nacházejí. Přijetím nabídky daru přechází nemovitost do celospolečenského vlastnictví a prozatímně ji spravuje okresní národní výbor podle zvláštního předpisu. 12)

(6) Organizace mohou přijmout nabídku daru věcí do celospolečenského vlastnictví od občana i právnické osoby ze zahraničí.

ČÁST DRUHÁ

Právo hospodaření s hmotným národním majetkem

§ 4

Příslušnost k právu hospodaření s národním majetkem

(1) Právo hospodaření s věcmi, které jsou součástí národního majetku (dále jen "národní majetek"), přísluší té organizaci, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění národní majetek slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštním předpisem stanoveno jinak. 13) Užívá-li národní majetek k plnění svých úkolů několik organizací, přísluší právo hospodaření té organizaci, která užívá v poměru k ostatním jeho největší část, pokud se nedohodnou, že budou mít k tomuto národnímu majetku právo společného hospodaření. 14) Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňování pochybností o tom, která organizace má vykonávat právo hospodaření s určitým národním majetkem, se mohou ze závažných důvodů, zejména hospodářských, od tohoto ustanovení odchýlit.

(2) Národní výbory, popřípadě organizace jimi řízené nebo spravované, mají právo hospodaření s nemovitým národním majetkem, který neslouží k plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby zůstal v celospolečenském vlastnictví pro budoucí úkoly. Mohou také mít právo hospodaření s budovami, které nejsou obytnými domy a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo z části přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také několika organizacemi užívány.

§ 5

Odstraňování pochybností o příslušnosti k právu hospodaření s národním majetkem

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, které organizaci přísluší právo hospodaření s národním majetkem a dojde-li mezi nimi ke sporu, rozhodne nejbližší společný orgán, který řídí organizace, mezi nimiž spor vznikl, pokud není zvláštním předpisem určen pro rozhodování jiný, věcně příslušný orgán státní správy. 15) Nemají-li společný řídící orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory.

(2) Organizace, z jejíhož podnětu vznikl spor, musí bez zbytečného odkladu podat řídícímu orgánu žádost o vydání opatření, které z nich přísluší právo hospodaření s určitým národním majetkem. Žádost musí být podepsána statutárním orgánem organizace, musí obsahovat přesný skutkový stav a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je třeba připojit doklad o tom, že mezi organizacemi nedošlo k dohodě. Organizace, která požádala o rozhodnutí sporu, je povinna zaslat kopii žádosti o vydání opatření organizaci, proti níž žádost směřuje.

(3) Organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě 15 dnů po obdržení kopie žádosti předložit příslušným orgánům v odstavci 1 (dále jen "rozhodující orgány") vyjádření podepsané statutárním orgánem, v němž musí být uvedeno stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti, skutečnosti, které brání dohodě mezi organizacemi a dále návrh, jak má být rozhodnuto. K vyjádření připojí organizace příslušné doklady.

(4) Považují-li to za nezbytné, projednají rozhodující orgány spor s organizacemi, mezi nimiž spor vznikl, a vedou je k tomu, aby se dohodly na řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Dohodnou-li se organizace, rozhodující orgány opatření nevydají.

(5) Federální ministerstvo financí a příslušná ministerstva financí, cen a mezd rozhodují spor, předloží-li ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory doklad, že se jim nepodařilo odstranit pochybnost, které z organizací přísluší právo hospodaření s národním majetkem. Spor mezi organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy a organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky nebo ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky rozhodují v dohodě federální ministerstvo financí a příslušné ministerstvo financí, cen a mezd. Spor mezi organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky a organizací řízenou ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky rozhodují v dohodě ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky s ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky.

(6) Rozhodující orgány i ministerstva uvedená v odstavci 5 mohou přizvat k jednání znalce, popřípadě si vyžádat písemný znalecký posudek. Tyto orgány stanoví výši odměny za znalecký posudek 16) a rozhodnou, která organizace je povinna tyto náklady hradit.

(7) Při převodu práva hospodaření s národním majetkem opatřením vydaným při řešení sporu se postupuje podle § 13; toto opatření není rozhodnutím ve správním řízení 17) a není možno proti němu podat opravný prostředek.

(8) Organizace, která hospodaří s národním majetkem, který je předmětem sporu o příslušnost k právu hospodaření, je povinna plnit povinnosti vyplývající z práva hospodaření do dne určeného v opatření.

§ 6

Základní povinnosti organizací při hospodaření s národním majetkem

Organizace jsou povinny hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře. Jsou povinny zejména:

a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit, pokud není stanoveno jinak, 18) a vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů, 19)

b) pečovat o údržbu národního majetku a provádět jeho opravy,

c) pečovat o využívání národního majetku k plnění úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly,

d) chránit národní majetek před rozkrádáním, poškozením, zničením, ztrátou nebo zneužíváním,

e) využívat právní prostředky k ochraně národního majetku, chránit právo hospodaření s národním majetkem proti neoprávněným zásahům, včas uplatňovat právo na náhradu škody proti těm, kteří za škodu odpovídají, a uplatňovat právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu proti tomu, kdo jej na úkor organizace získal.

§ 7

Přebytečný a neupotřebitelný národní majetek

(1) Přebytečný je národní majetek, který organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám organizace.

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zastaralost nebo nehospodárnost v provozu nemůže již sloužit svému účelu. Za neupotřebitelné základní prostředky se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

(3) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu naložení s ním rozhoduje písemně vedoucí organizace nebo jím písemně pověřený jiný vedoucí pracovník organizace, případně na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu. K rozhodnutí o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s majetkem naloženo.

(4) Pro rozhodování o přebytečnosti a neupotřebitelnosti národního majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy. 20)

§ 8

Nakládání s přebytečným a neupotřebitelným národním majetkem

(1) Organizace převede právo hospodaření k přebytečnému nebo neupotřebitelnému národnímu majetku jiné organizaci, popřípadě státnímu podniku a nebo takový majetek převede do vlastnictví jiné socialistické organizaci než státní. U neupotřebitelného národního majetku zjišťuje organizace před uskutečněním nabídky uvedeným organizacím zda jej sama nemůže využít např. jako náhradní díly. Za podmínek stanovených v § 14 odst. 9 může organizace též převést přebytečný nebo neupotřebitelný národní majetek do vlastnictví občanů.

(2) Právo hospodaření s přebytečným nemovitým národním majetkem, u něhož je zájem, aby zůstal v celospolečenském vlastnictví, o nějž neprojevily zájem organizace a státní podniky, převede organizace místnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu se takový národní majetek nachází. Právo hospodaření se zemědělskou půdou se převede vždy okresnímu (městskému) 21) národnímu výboru. Má-li národní výbor proti převodu práva hospodaření námitky, postupuje se podle § 5.

(3) Neupotřebitelný národní majetek, u něhož je zřejmé, že jej nemohou využít socialistické organizace, ani občané, anebo s nímž se nepodařilo naložit podle předchozích odstavců, se fyzicky zlikviduje. Stejně se naloží s majetkem přebytečným, o který neprojevily zájem socialistické organizace, ani občané, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. S věcmi, které vykupují socialistické organizace jako druhotné suroviny, se naloží podle zvláštních předpisů. 22)

§ 9

Dočasné užívání národního majetku

(1) Organizace může přenechat smlouvou k dočasnému užívání socialistickým organizacím 23) nebo občanům a jiným organizacím než socialistickým věci, které dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů.

(2) Zemědělské pozemky mohou být přenechány k dočasnému užívání občanům pro zemědělské využití po předchozím vyjádření okresního národního výboru za úplatu podle cenových předpisů, 24) jestliže jsou pro organizaci zemědělskými pozemky nevhodnými pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

(3) Smlouva o přenechání národního majetku k dočasnému užívání občanům a jiným organizacím než socialistickým musí mít písemnou formu a musí obsahovat určení majetku, který má být přenechán k dočasnému užívání, určení způsobu a doby užívání, stanovení o výši úplaty, 24) dohodu o udržování majetku a možnost odstoupit od smlouvy, zjistí-li organizace, že národní majetek je užíván v rozporu s uzavřenou smlouvou nebo bude-li organizace věc potřebovat pro plnění svých úkolů.

§ 10

Trvalé užívání nemovitého národního majetku

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím, kromě budov a staveb, 25) u nichž není zájem, aby zůstaly v celospolečenském vlastnictví, může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen "trvalý uživatel").

(2) K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání je příslušný okresní (městský) 21) národní výbor, v jehož územním obvodu se odevzdávaný majetek nachází. Má-li být do trvalého užívání odevzdán nemovitý národní majetek, s nímž nemá právo hospodaření okresní (městský) národní výbor, v jehož obvodu se nemovitost nachází, převede organizace právo hospodaření tomuto národnímu výboru. Organizace řízené federálním ústředním orgánem státní správy mohou odevzdat nemovitost do trvalého užívání se souhlasem federálního ministerstva financí, organizace řízené ústředními orgány státní správy České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky se souhlasem příslušného ministerstva financí, cen a mezd.

(3) Odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí.

(4) Hospodářská smlouva o trvalém užívání nemovitého národního majetku musí obsahovat:

a) určení odevzdávaného majetku (obec, katastrální území, číslo parcely, u budov číslo popisné nebo evidenční v souladu se zápisy v evidenci nemovitostí),

b) účel, k němuž se majetek odevzdává do trvalého užívání, a způsob tohoto užívání,

c) určení dne vzniku trvalého užívání.

(5) V hospodářské smlouvě se dále uvede:

a) pořizovací cena odevzdávaného majetku, ve které je veden v účetnictví,

b) celkový stav majetku, zejména hlavní nedostatky a závady,

c) základní povinnosti trvalého uživatele a podmínky vypořádání při zániku trvalého užívání,

d) případné omezení práva trvalého užívání.

(6) Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice 26) může provádět jen s předchozím písemným souhlasem organizace, která má k nemovitému národnímu majetku právo hospodaření. Při udělení souhlasu musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči organizaci, která má k majetku právo hospodaření, na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice trvalým uživatelem byly uhrazeny ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly trvalým uživatelem vynaloženy bez předchozího písemného souhlasu organizace, která má k nemovitému národnímu majetku právo hospodaření, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

(7) Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle schváleného územního plánu zóny nebo pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu, včetně bytové výstavby, popřípadě byl schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků určen k zástavbě rodinnými domky, a nedojde-li k dohodě mezi organizací a trvalým uživatelem o zániku práva trvalého užívání, může organizace od smlouvy odstoupit. O zániku práva trvalého užívání k zemědělské půdě nebo lesním pozemkům se může organizace s trvalým uživatelem dohodnout, případně od smlouvy odstoupit až po odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě 27) nebo po vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu. 28)

§ 11

Osobní užívání pozemků

(1) Pozemky v celospolečenském vlastnictví mohou být přiděleny do osobního užívání jen v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem. 29) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní 30) nebo městský národní výbor první kategorie, 31) v jehož obvodu se pozemek nachází.

(2) Má-li k pozemku přidělenému do osobního užívání právo hospodaření organizace, převede jej tato organizace zpravidla místnímu národnímu výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání. Zemědělskou půdu lze takto převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě, 27) lesní pozemky až po jejich vynětí z lesního půdního fondu. 28)

Převod práva hospodaření s národním majetkem

§ 12

(1) Převody práva hospodaření s národním majetkem se uskutečňují mezi organizacemi navzájem a mezi organizacemi a státními podniky hospodářskými smlouvami 32) úplatně, pokud právní předpis nestanoví jinak 33) nebo pokud se organizace výjimečně nedohodnou na bezúplatném převodu.

(2) Dohodnutá cena je splatná do 15 dnů ode dne, ke kterému přešlo právo hospodaření s národním majetkem na přejímající organizaci, pokud se organizace nedohodnou jinak.

(3) Bezúplatně se převádí právo hospodaření s národním majetkem vždy, je-li předmětem převodu právo hospodaření k

b) věcem mezi rozpočtovými organizacemi, pokud nebyly pořízeny z fondu kulturních a sociálních potřeb a na vysokých školách z mimorozpočtových zdrojů,

c) nemovitostem převáděným národnímu výboru pro jejich odevzdání do trvalého užívání podle § 10,

d) nemovitostem, u nichž je zájem, aby zůstaly v celospolečenském vlastnictví a převádějí se podle § 8 odst. 2,

e) věcem převáděným k vyučovacím účelům,

f) kulturním památkám a předmětům muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich souborům v muzeích, galériích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty,

g) knihovním fondům popřípadě k jejich částem převáděným mezi knihovnami jednotné soustavy,

h) věcem muzejní a památkové hodnoty určeným pro dokumentaci vývoje společnosti 34) nebo ke kulturně výchovnému využití v kulturních organizacích.

(4) Organizace jsou povinny na žádost organizace nebo státního podniku uzavřít hospodářskou smlouvu o převodu práva hospodaření 32) k nemovitostem určeným pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu, a to do 30 dnů ode dne, kdy organizace o převod práva hospodaření k uvedenému národnímu majetku požádala.

(5) Organizace jsou povinny na žádost národního výboru, popřípadě organizace určené pro zabezpečení investorské činnosti, uzavřít ve lhůtě stanovené v odstavci 4 hospodářskou smlouvou o převodu práva hospodaření 32) k nemovitostem určeným územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro soustředěnou bytovou výstavbu nebo schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků.

(6) Na žádost okresního (městského) národního výboru, v jehož územním obvodu se nachází pozemek určený pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu jiné socialistické organizace než státní, jsou organizace povinny uzavřít ve lhůtě stanovené v odstavci 4 hospodářskou smlouvu o převodu práva hospodaření 32) k tomuto pozemku s příslušným národním výborem.

(7) K účelům uvedeným v odstavcích 4 až 6 nesmí být převedeno právo hospodaření k zemědělské půdě.

§ 13

(1) Opatřením řídícího orgánu organizace může být převedeno právo hospodaření s národním majetkem v souvislosti se zřízením organizace, s reorganizací anebo, jde-li o rozhodnutí podle § 5. Toto rozhodnutí musí mít podstatné náležitosti jako hospodářská smlouva. 32)

(2) Jde-li o převod práva hospodaření s národním majetkem z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu státní správy do oboru působnosti jiného ústředního orgánu státní správy, vydá opatření o převodu práva hospodaření s národním majetkem ústřední orgán, z jehož oboru působnosti se právo hospodaření s národním majetkem převádí, v dohodě s druhým ústředním orgánem státní správy. Obdobně se postupuje, jde-li o převod práva hospodaření s národním majetkem z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu státní správy nebo naopak, do působnosti jiného krajského národního výboru, nebo rozhodují-li po dohodě federální ministerstvo financí s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd.

§ 14

Převody vlastnictví národního majetku

(1) Převody vlastnictví národního majetku na jiné socialistické organizace než státní se uskutečňují hospodářskými smlouvami. 35) Převody vlastnictví národního majetku na občany a jiné organizace než socialistické se uskutečňují smlouvami podle zvláštního předpisu. 9)

(2) Převody vlastnictví národního majetku jsou úplatné za cenu podle cenových předpisů. 36) Bezúplatně lze převést vlastnictví národního majetku, stanoví-li tak právní předpis nebo je-li bezúplatnost tohoto převodu ve společenském zájmu.

(3) Při úplatných převodech vlastnictví národního majetku na jiné socialistické organizace než státní je cena splatná do 15 dnů ode dne, ke kterému přechází vlastnické právo na přejímající organizaci, pokud není dohodnuto jinak.

(4) Při bezúplatném převodu vlastnictví národního majetku na občana nebo jinou organizaci než socialistickou organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy je k platnosti smlouvy třeba schválení federálního ministerstva financí. Uskutečňuje-li takový převod vlastnictví národního majetku organizace řízená ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, je k platnosti smlouvy třeba schválení příslušného ministerstva financí, cen a mezd; totéž platí, uskutečňuje-li takový převod vlastnictví národního majetku národní výbor nebo organizace jím řízená anebo spravovaná.

(5) Organizace jsou povinny na žádost jiné socialistické organizace než státní uzavřít s ní hospodářskou smlouvu o převodu vlastnictví 35) k budovám a stavbám postaveným na pozemku určeném pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu této organizace, a to do 30 dnů ode dne podání žádosti.

(6) Organizace mohou převést národní majetek, s výjimkou pozemků, do vlastnictví

a) jiných socialistických organizací než státních, jestliže je převod ve společenském zájmu nebo je uskutečňován podle smlouvy o sdružení prostředků, anebo jde-li o výměnu věcí,

b) mezinárodních organizací se sídlem v Československé socialistické republice, jestliže je převod vlastnictví národního majetku ve společenském zájmu,

c) občanů, jsou-li předmětem převodu rodinné domky s příslušenstvím, stavby pro individuální rekreaci s příslušenstvím, byty, které se převádějí do osobního vlastnictví podle zvláštních předpisů 37) a obytné domy s příslušenstvím, které nejsou rodinnými domky a jejichž obytná plocha nepřesahuje 180 m2.

(7) Je-li předmětem převodu spoluvlastnický podíl na rodinném domku s příslušenstvím nebo na stavbě pro individuální rekreaci s příslušenstvím, je organizace povinna tento podíl nabídnout ke koupi spoluvlastníkům. Není-li rodinný domek nebo stavba pro individuální rekreaci ve spoluvlastnictví, nabídne je ke koupi dosavadním uživatelům. Neprojeví-li spoluvlastníci nebo uživatelé o koupi zájem, organizace nabídne a převede takový majetek do vlastnictví jiného občana.

(8) Pozemky, s výjimkou zemědělské půdy a lesních pozemků, mohou být předmětem převodu vlastnictví jen:

a) převádí-li se spoluvlastnický podíl pozemku užívaného pro osobní potřebu občana nebo spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana, případně jiné socialistické organizace než státní i spoluvlastnický podíl budovy, která je na pozemku postavena,

b) vyměňuje-li se pozemek za pozemek ve vlastnictví jiného právního subjektu, protože jej organizace potřebuje pro plnění svých úkolů,

c) převádí-li se pozemek podniku zahraničního obchodu, 38) akciové společnosti 39) a sdružení pro zahraniční obchod, 40)

d) je-li důvodem převodu vytvoření nezbytných podmínek pro užívání nemovitostí ve vlastnictví jiných právních subjektů,

e) je-li pozemek určen územně plánovacími podklady nebo podle pravomocného územního rozhodnutí k připojení k pozemku ve vlastnictví jiného právního subjektu pro investiční výstavbu nebo individuální bytovou výstavbu,

f) převádí-li se občanovi pozemek, který vydržel pro stát 41) a užívá jej pro osobní potřebu, jestliže není vhodné k němu zřídit právo osobního užívání.

(9) Neprojeví-li socialistické organizace zájem o věci, které jsou pro organizaci národním majetkem přebytečným nebo neupotřebitelným a tyto věci mohou být předmětem osobního vlastnictví, je možno je převést do vlastnictví občanů za cenu podle cenových předpisů.

(10) Jde-li o národní majetek přebytečný, popřípadě neupotřebitelný, o který neprojevily zájem socialistické organizace, mohou organizace převést do vlastnictví občanů rovněž:

a) malé vodní elektrárny o instalovaném výkonu do 35 kW,

b) budovy (např. bývalé školy, hostince, úřadovny, mlýny, strážní domky, stodoly), které lze podle předchozího vyjádření příslušného stavebního úřadu upravit pro trvalé bydlení nebo rekreaci,

c) věci potřebné pro povolenou činnost podle zvláštních předpisů 42) a pro drobnou zemědělskou činnost.

(11) Nemovitosti, které přešly do celospolečenského vlastnictví podle zvláštního předpisu, 43) může organizace převést za úplatu do vlastnictví občanů jen v případech, kdy o nabídku vrácení těchto nemovitostí neprojevili zájem jejich bývalí vlastníci, popřípadě jejich dědici, jsou-li československými občany žijícími na území Československé socialistické republiky.

ČÁST TŘETÍ

Právo hospodaření s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu

§ 15

Výkon práva hospodaření s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu

(1) Při výkonu práva hospodaření s pohledávkou státu je organizace povinna plnit povinnosti stanovené v § 73 hospodářského zákoníku.

(2) Je-li dlužník v prodlení s placením dluhu, je organizace povinna vyúčtovat a vymáhat stanovené úroky z prodlení nebo stanovený poplatek z prodlení, pokud není stanoveno právním předpisem jinak.

(3) Při výkonu práva hospodaření s jinými majetkovými právy státu postupují organizace přiměřeně podle ustanovení platných pro výkon práva hospodaření s pohledávkami státu, jestliže zvláštní předpisy nestanoví jinak. 44)

§ 16

Převody práva hospodaření s pohledávkami státu

Právo hospodaření s pohledávkami státu se převádí hospodářskou smlouvou 32) vždy bezúplatně.

§ 17

Povolování splátek a odkladu placení

(1) Organizace může dlužníkovi, je-li jím občan, povolit přiměřené splátky nebo povolit odklad zaplacení dluhu dlužníkem písemně uznaného co do důvodu a výše, případně přiznaného pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže dluh nebo splátku zaplatit v době splatnosti.

(2) Jestliže byly povoleny splátky na úhradu pohledávky nebo byl povolen odklad zaplacení dluhu, není organizace oprávněna požadovat úroky nebo poplatek z prodlení.

(3) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že bude dohodnuta splatnost celé pohledávky v případě nesplnění některé splátky. 45)

(4) Při povolování splátek a odkladu zaplacení dluhu občanovi je organizace povinna dohodnout, že v případě zlepšení majetkových a výdělkových poměrů dlužníka povolení splátek a odkladu zaplacení dluhu odvolá.

§ 18

Prominutí dluhu

(1) Ze závažných důvodů, zejména sociálních, může organizace zcela nebo zčásti na žádost dlužníka dluh prominout.

(2) Prominout dluh není přípustné, vznikl-li v souvislosti s úmyslnou trestnou činností nebo jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu, organizaci nebo státnímu podniku, a to do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník vzdal pohledávky až do výše svého závazku. Rovněž nelze prominout dluh, jestliže má dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že jej v době vymáhání nelze prodat. Prominutím dluhu závazek dlužníka zaniká.

(3) Dluh nelze prominout, je-li dlužníkem socialistická organizace.

§ 19

Prozatímní upuštění od vymáhání pohledávky státu

Je-li pohledávka státu přechodně nedobytná, je organizace oprávněna prozatím upustit od jejího vymáhání; musí však dále zajišťovat, aby se tato pohledávka nepromlčela nebo aby nezanikla. Jakmile odpadnou důvody pro prozatímní upuštění od vymáhání pohledávky, je organizace povinna usilovat o její včasné vydobytí.

Trvalé upuštění od vymáhání pohledávky

§ 20

Organizace je oprávněna trvale upustit od vymáhání pohledávky státu, jestliže

a) nelze prokázat, že pohledávka trvá, nebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný příslušný orgán určil výši podle úvahy, nebyla-li pohledávka dlužníkem dobrovolně uhrazena,

b) dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 46)

c) pohledávka se promlčela a dlužník odmítá dluh dobrovolně uhradit,

d) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné.

§ 21

(1) Organizace je dále oprávněna trvale upustit od vymáhání pohledávky nepřesahující 300,- Kčs (nepatrná pohledávka), jestliže nebyla dlužníkem dobrovolně zaplacena.

(2) Proti témuž dlužníku, jímž je občan, může být od vymáhání pohledávky upuštěno jen jednou v kalendářním roce, ledaže by součet pohledávky, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno, a pohledávky, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesáhl 300,- Kčs.

§ 22

K platnosti nakládání s pohledávkou státu vyšší než 250 000,- Kčs podle § 18 a 20 za občanem nebo jinou organizací než socialistickou potřebuje organizace řízená federálním ústředním orgánem státní správy schválení federálního ministerstva financí; organizace řízené ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky potřebují schválení příslušného ministerstva financí, cen a mezd.

§ 23

(1) Při nakládání s pohledávkou podle § 18 až 22 je rozhodná její výše včetně příslušenství v době, kdy k jejímu prominutí nebo upuštění od vymáhání dochází. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníkovi je rozhodná úhrnná výše všech pohledávek.

(2) Nakládání s pohledávkami podle § 16 až 22 musí mít písemnou formu.

§ 24

Ustanovení § 16 až 23 se nepoužijí, jestliže nakládání s pohledávkami státu upravují zvláštní předpisy. 47)

§ 25

(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž lze prominout pohledávku. Ustanovení § 22 platí obdobně.

(2) Organizace jsou oprávněny v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem uznat nárok uplatněný proti státu v takovém rozsahu, v jakém jsou oprávněny nakládat s pohledávkami státu.

§ 26

Cenné papíry

Pro právo hospodaření s cennými papíry a nakládání s nimi platí přiměřeně § 4, 6, 12 až 14 této vyhlášky; pro právo hospodaření s pohledávkami z cenných papírů platí přiměřeně ustanovení § 15 a následující, jakož i zvláštní předpisy. 48)

ČÁST ČTVRTÁ

Nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy organizací

§ 27

Pohledávky a jiná majetková práva organizací

(1) Organizace jsou při nakládání se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy povinny postupovat se stejnou péčí jako při nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu.

(2) Pokud právní předpisy nestanoví jinak, postupují organizace při nakládání se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy podle § 15 odst. 1 a 3, § 17 až 24 a 26 s těmito výjimkami:

a) v případech podle ustanovení § 22 schvalují nakládání s pohledávkami organizací příslušné řídící ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory,

b) tato ustanovení se nevztahují na pohledávky a jiná majetková práva státních spořitelen a státních pojišťoven vyplývající z jejich předmětu činnosti.

(3) Ustanovení § 25 pro organizace platí přiměřeně.

ČÁST PÁTÁ

Dohled a sankce

§ 28

Dohled

(1) Orgány hospodářského řízení 49) jsou povinny dohlížet na řádné plnění povinností vyplývajících z práva hospodaření s národním majetkem organizacemi, které řídí. V rámci své řídící a kontrolní činnosti jsou povinny dohlížet, zda jimi řízené organizace plní povinnosti uložené právními předpisy o hospodaření s národním majetkem a z opatření uložených jim k odstranění nedostatků. Zjistí-li závady, jsou povinny vůči vedoucím pracovníkům organizací vyvodit důsledky podle zvláštních předpisů. 50)

(2) Odstranění závad orgány hospodářského řízení provádějícími dohled jde na náklad organizace, která má právo hospodaření s národním majetkem.

ČÁST ŠESTÁ

Hospodaření s národním majetkem státními podniky

§ 30

Hospodaření s národním majetkem státními podniky upravuje zákon o státním podniku, jiné zvláštní předpisy a § 31 a 35 této vyhlášky.

§ 31

(2) Státní podniky jsou povinny za podmínek stanovených v § 12 odst. 4 až 7 uzavřít smlouvu o převodu práva hospodaření k nemovitostem.

(4) Státní podniky jsou povinny za podmínek stanovených v § 14 odst. 5 uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví k budovám a stavbám postaveným na pozemku určeném pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu jiné socialistické organizace než státní.

(5) Státní podniky jsou povinny při výkonu práva hospodaření s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu postupovat podle části třetí této vyhlášky.


ČÁST SEDMÁ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 32

Rozpočtovým a příspěvkovým organizacím mohou řídící nebo spravující orgány stanovit,

a) ve kterých případech je k účinnosti smluv o nabývání věcí do celospolečenského vlastnictví, o převodech práva hospodaření s národním majetkem třeba jejich schválení,

b) kdy je třeba k nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu a k nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy organizací podle části třetí a čtvrté této vyhlášky jejich schválení.

§ 33

(1) Ustanovení této vyhlášky platí obdobně pro koncernové podniky a koncernové účelové organizace. 55)

(2) K nabývání věcí do celospolečenského vlastnictví podle § 2 a 3 a k dispozicím s národním majetkem podle § 8, 12, 14, 16 až 24 a 27 koncernovými podniky a koncernovými účelovými organizacemi je třeba schválení koncernu, pokud tak stanoví statut.

§ 34

Řízení o uložení sankcí podle § 33 vyhlášky č. 90/1984 Sb. zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle dosavadních předpisů.

§ 35

Ze závažných důvodů lze v jednotlivých případech povolit výjimku z ustanovení § 3 odst. 5 a 6, § 12 odst. 3 písm. a), § 14 odst. 6, 8 až 10, § 18 odst. 2 a 3, § 27 odst. 2, § 31 odst. 1 až 3 a 6. Pro státní podniky založené a organizace řízené federálními ústředními orgány státní správy je k povolení výjimky příslušné federální ministerstvo financí. Pro státní podniky založené a organizace řízené ústředními orgány státní správy republik nebo národními výbory, pro národní výbory a organizace jimi spravované povolují výjimky příslušná ministerstva financí, cen a mezd.

§ 36

Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva financí č. 90/1984 Sb., o správě národního majetku.

§ 37

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.


Ministr: Ing. Žák v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 64 odst. 2 hospodářského zákoníku.

2) § 62 hospodářského zákoníku.

3) § 67 hospodářského zákoníku.

4) § 152 a násl. občanského zákoníku.

5) Např. vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.

6) § 133 odst. 2 zákoníku práce.

7) § 350 hospodářského zákoníku.

8) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-6/88 z 21. 3. 1988 o cenách sjednávaných dohodou (registrován v částce 10/1988 Sb.).

9) § 399 občanského zákoníku.

10) § 488 občanského zákoníku.

11) Např. vyhláška Českého cenového úřadu č. 128/1984 Sb., o cenách staveb, pozemků, porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, vyhláška Slovenského cenového úřadu č. 129/1984 Sb., o cenách staveb, pozemků, porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a o náhradách za dočasné užívání pozemků.

12) § 65 odst. 3 hospodářského zákoníku. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.

13) Např. § 3 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), v úplném znění vyhlášeném pod č. 55/1984 Sb., § 32 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), § 11 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, § 8-10, § 24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

14) § 64 odst. 3 hospodářského zákoníku.

15) Např. § 11 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb., § 32 zákona č. 138/1973 Sb.

16) § 17 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. § 16 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

17) § 2 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád).

18) § 3 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

19) Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, a prováděcí předpisy k němu, zejména nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1971 Sb., o účetnictví, ve znění vyhlášky č. 86/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků.

20) Např. § 8 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, § 8 zákona Slovenské národní rady č. 27/1987 Sb., o státní památkové péči, § 7

odst.) .

21) Položka 22 přílohy B zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. a položka 21 přílohy D zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb., kterými se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

22) Vládní nařízení č. 68/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem a sběrnými surovinami.
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb. a vyhlášky č. 137/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 12/1972 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 110/1974 Sb. a vyhlášky č. 138/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem, ve znění vyhlášky federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 103/1981 Sb.

23) § 71 odst. 1 a § 348 hospodářského zákoníku.

24) § 41 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách.
§ 16 vyhlášky č. 128/1984 Sb.
§ 16 vyhlášky č. 129/1984 Sb.

25) Příloha 1 k vyhlášce Federálního statistického úřadu č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků, ve znění čl. II. vyhlášky č. 156/1980 Sb.

26) § 6 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

27) § 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, úplné znění č. 124/1976 Sb.

28) § 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

29) § 198 a následující, § 135a odst. 2 občanského zákoníku.

30) § 205 občanského zákoníku.

31) Příloha B položka 5 zákona České národní rady č. 137/1982 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 139/1982 Sb., kterými se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy

32) § 347 hospodářského zákoníku.

33) Např. vyhláška Ústřední správy spojů č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, ve znění vyhlášky federálního ministerstva spojů a federálního ministerstva vnitra č. 92/1974 Sb., o povolování amatérských vysílacích radiových stanic, a vyhlášky federálního ministerstva spojů č. 148/1984 Sb., § 3 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), § 13 vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona, § 5 zákona č. 44/1988 Sb.

34) Např. staré stroje a zařízení určené pro muzejní účely.

35) § 349 hospodářského zákoníku.

36) Např. výnos V-6/88, vyhláška č. 128/1984 Sb., vyhláška č. 129/1984 Sb., vyhláška č. 113/1985 Sb.

37) Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb.

38) § 13 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb.

39) Zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech.

40) § 636 a násl. zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).

41) § 135a občanského zákoníku.

42) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.

43) Vládní nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru.

44) Např. zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, vyhláška Úřadu pro vynálezy a objevy č. 28/1986 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

45) § 80 občanského zákoníku.

46) § 470 občanského zákoníku.

47) Např. vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků, vyhláška č. 136/1985 Sb.

48) Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.

49) § 26a hospodářského zákoníku.

50) Např. § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v úplném znění č. 148/1973 Sb., § 76 a následující, § 172 a následující zákoníku práce.

51) § 1 a 3 zákona České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách. § 1 a 3 Zákona Slovenské národní rady č. 115/1970 Sb. o finančních správách.

52) Zákon č. 71/1967 Sb.

53) Zákon č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla).
Zákon České národní rady č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla republiky).
Zákon Slovenské národní rady č. 32/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).

54) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

55) Čl. III zákona č. 98/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník.

Přesunout nahoru