Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 90/1984 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí o správě národního majetku

Částka 17/1984
Platnost od 13.09.1984
Účinnost od 01.01.1985
Zrušeno k 01.07.1988 (119/1988 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

90

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva financí

ze dne 17. července 1984

o správě národního majetku

Federální ministerstvo financí stanoví podle § 391 odst. 1 písm. a) a § 75 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb.:


§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje podmínky pro nabývání věcí smlouvou do státního socialistického vlastnictví (dále jen "státní vlastnictví"), správu národního majetku státními organizacemi, výkon správy národního majetku organizačními jednotkami státních organizací, které vystupují v hospodářských vztazích svým jménem 1) (dále jen "organizační jednotky") a nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státních organizací.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na nabývání věcí od jiných socialistických organizací než státních, od občanů a jiných organizací než socialistických, které je předmětem činnosti státní organizace, na převody správy a převody vlastnictví národního majetku, k nimž dochází při obvyklém hospodaření. 2)

(3) Dále se vyhláška nevztahuje na převody věcí určených k osobní spotřebě do vlastnictví občanů (např. prodej v obchodě, poskytování léků, školních potřeb) a na půjčování spotřebních předmětů občanům státními organizacemi k tomu určenými, na přenechávání bytů a místností v domech spravovaných organizacemi k osobnímu užívání občanům, na přenechávání věcí v národním majetku do dočasného užívání občanům podle zvláštních předpisů, 3) na půjčování spotřebních předmětů, které byly k tomuto účelu určeny (např. knihy, předměty k provozování sportu) a na poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jiných věcí organizacemi podle zvláštních předpisů. 4)

ČÁST PRVNÍ

Nabývání věcí do státního vlastnictví smlouvou

Úplatné nabývání věcí

§ 2

(1) Státní organizace mohou nabývat smlouvou 5) do státního vlastnictví věci od jiných socialistických organizací než státních za cenu podle cenových předpisů, 6) potřebují-li je pro plnění stanovených úkolů.

(2) Od občanů a jiných organizací než socialistických mohou státní organizace jen výjimečně nabývat věci do státního vlastnictví, a to za cenu podle cenových předpisů, 7) nemohou-li je nabýt od socialistických organizací a potřebují-li je nezbytně pro plnění stanovených úkolů. Státní organizace nemohou nabývat od občanů a jiných organizací než socialistických do státního vlastnictví rodinné domky, 8) stavby pro individuální rekreaci 9) a byty v osobním vlastnictví pro ubytování a rekreaci svých pracovníků.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro organizační jednotky, pokud mohou svým jménem uzavírat smlouvy o převodu věcí do státního vlastnictví.

§ 3

(1) Orgán přímo nadřízený státní organizaci může stanovit, že k účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví podle § 2 odst. 1 je třeba jeho schválení. Totéž může stanovit státní organizace své organizační jednotce, pokud není třeba schválení orgánu přímo nadřízeného státní organizaci.

(2) K účinnosti smlouvy o nabývání vlastnictví podle § 2 odst. 2 potřebují státní organizace schválení přímo nadřízeného orgánu, národní výbor schválení národního výboru nejblíže vyššího stupně. Orgány oprávněné schvalovat úplatné převody věcí mohou stanovit, ve kterých případech není třeba jejich schválení.

(3) K účinnosti smlouvy o nabývání vlastnictví podle § 2 odst. 2 organizační jednotkou v případech, pro které se nevyžaduje schválení nadřízeného orgánu státní organizace, je třeba schválení státní organizace. Statut státní organizace může stanovit, ve kterých případech není toto schválení třeba.

(4) Schválení podle odstavců 1 a 2 není třeba, nabývá-li věci ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen "krajské národní výbory").

Bezplatné nabývání věcí

§ 4

(1) Nabídku bezplatného převodu movitých věcí do státního vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušná přijmout státní organizace, jíž byla nabídka učiněna. Přijetím nabídky přecházejí věci do státního vlastnictví a do správy státní organizace, která nabídku přijala.

(2) K přijetí nabídky bezplatného převodu nemovitostí do státního vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušný okresní národní výbor nebo národní výbor jemu naroveň postavený (dále jen "okresní národní výbor"), v jehož obvodu se nemovitosti nebo jejich převážná část nacházejí. Přijetím nabídky přechází nemovitost do státního vlastnictví a do prozatímní správy tohoto národního výboru. 10)

(3) K přijetí nabídky bezplatného převodu věcí ze zahraničí do státního vlastnictví je příslušné federální ministerstvo zahraničních věcí; přijetím nabídky přecházejí věci do jeho správy.

(4) Státní organizace mohou bezplatně nabývat smlouvou 3) do státního vlastnictví věci také od jiných socialistických organizací než státních.

§ 5

(1) Smlouva o bezplatném převodu vlastnictví věcí do státního vlastnictví musí mít písemnou formu.

(2) Váže-li vlastník nabídku obtížnými podmínkami, může být přijata jen, je-li na jejím přijetí společenský zájem. V těchto případech je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace, které nabídka byla učiněna nebo národního výboru nejblíže vyššího stupně, přijímá-li nabídku národní výbor. Schválení není třeba, přijímá-li takovou nabídku ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor. V pochybnostech si tyto orgány vyžádají stanovisko příslušného ministerstva financí.

ČÁST DRUHÁ

Správa hmotného národního majetku

§ 6

Příslušnost k e správě národního majetku

(1) Národní majetek spravují státní organizace. Organizační jednotky vykonávají svým jménem, v rozsahu své způsobilosti nabývat práv a zavazovat se, správu národního majetku, který je ve správě státní organizace a s nímž tyto jednotky hospodaří.

(2) Národní majetek spravuje zásadně ta státní organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak. 11) Užívá-li nemovitý národní majetek k plnění svých úkolů několik státních organizací, je ke správě tohoto národního majetku příslušná ta státní organizace, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší část. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat pochybnosti o tom, která státní organizace má určitý národní majetek spravovat (§ 7), se mohou od tohoto ustanovení ze závažných důvodů, zejména hospodářských, odchýlit.

(3) Spravuje-li státní organizace národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná státní organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té státní organizace, která národní majetek zcela nebo převážně užívá . Tímto ustanovením není dotčena možnost přenechat národní majetek socialistické organizaci zcela nebo zčásti k dočasnému užívání (§ 13).

(4) Spravuje-li státní organizace nemovitý národní majetek, který je podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu jiné státní organizace, je spravující státní organizace povinna převést tento majetek do správy této státní organizace, pokud se organizace nedohodnou jinak. 12) Nemovitý národní majetek určený pro investiční výstavbu jiné socialistické organizace než státní je povinna státní organizace převést do správy příslušného okresního (městského) národního výboru, 13) v jehož obvodu je odevzdávaný národní majetek. Tento národní výbor postupuje podle § 14. Jestliže je nemovitý národní majetek určen územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro soustředěnou bytovou výstavbu, převede spravující organizace národní majetek do správy příslušného národního výboru, který je investorem soustředěné bytové výstavby, popř. státní organizace zřízené pro zabezpečení investorské činnosti. Spravující organizace je povinna převést národní majetek určený pro investiční výstavbu nebo pro soustředěnou bytovou výstavbu do 30 dnů ode dne, kdy o převod správy organizace požádá. Zemědělskou půdu lze převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě, 14) lesní pozemky lze převést až po jejich vynětí z lesního půdního fondu. 15)

(5) Sdružují-li státní organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků navzájem, případně s jinými socialistickými organizacemi než státními, musí se předem ve smlouvě o sdružení prostředků dohodnout, která z nich bude mít takto pořízený majetek ve správě, popřípadě ve vlastnictví. 16) Bude to zpravidla ta socialistická organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které byl takový majetek pořízen, nebo která převážně přispěje na jeho pořízení.

(6) Národní výbory, popř. organizace jimi řízené a určené, mohou mít ve správě přebytečný nemovitý národní majetek, který neslouží k plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby zůstal ve státním vlastnictví pro budoucí úkoly. Mohou mít také ve správě domy, které nejsou domy obytnými a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo z části přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí aspoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

(7) Pokud státní organizace nesplní povinnost podle odstavců 3 a 4, postupuje se přiměřeně podle § 7.

(8) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením názvu státní organizace, která má nemovitost ve správě. 17) Výkon správy se vyznačí na evidenčním listě.

§ 7

Odstraňování pochybností o příslušnosti ke správě národního majetku

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která státní organizace je oprávněna určitý národní majetek spravovat a dojde-li ke sporu (dále jen "spor o správu"), rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž vznikl spor o správu, pokud není zvláštním předpisem určen pro rozhodování jiný věcně příslušný orgán státní správy. 18) Nemají-li státní organizace společně nadřízený orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popř. krajské národní výbory; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhoduje příslušné ministerstvo financí na žádost některého z nich. Vznikne-li spor o správu mezi státní organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy republiky, anebo mezi státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky, rozhodují v dohodě příslušná ministerstva financí, a to na žádost některého z příslušných ústředních orgánů státní správy, popř. krajského národního výboru, pokud jednou z těchto organizací, mezi nimiž vznikl spor o správu, je národní výbor nebo jím řízená organizace.

(2) Státní organizace, mezi nimiž vznikl spor o správu, musí bez zbytečného odkladu podat žádost nadřízenému orgánu o vydání opatření, která z nich je oprávněna určitý národní majetek spravovat. Žádost podaná kteroukoliv z těchto organizací musí být podepsána statutárním orgánem organizace, musí obsahovat přesný skutkový stav, o nějž se opírá a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je třeba připojit doklad o tom, že mezi státními organizacemi nedošlo k dohodě. Státní organizace, která požádala o rozhodnutí sporu o správu, je povinna zaslat kopii žádosti o vydání opatření státní organizaci, proti níž žádost směřuje.

(3) Státní organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě 15 dnů po obdržení kopie žádosti předložit příslušným orgánům uvedeným v odstavci 1 (dále jen "rozhodující orgány") vyjádření podepsané statutárním orgánem, v němž musí být uvedeno stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti a skutečnosti, o něž se opírá a dále návrh, jak má být rozhodnuto. K vyjádření připojí státní organizace potřebné doklady.

(4) Rozhodující orgány projednají věc se státními organizacemi, mezi nimiž spor o správu vznikl, a vedou je k tomu, aby se dohodly na řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Dohodnou-li se organizace, rozhodující orgány opatření nevydají.

(5) Příslušná ministerstva financí rozhodují spory o správu, předloží-li ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory doklad, že mezi těmito orgány nedošlo k dohodě, a podrobný rozbor, proč nebyl spor rozhodnut. Žádost v takovém případě podává některý z ústředních orgánů státní správy, popř. krajský národní výbor u příslušného ministerstva financí.

(6) Rozhodující orgány mohou přizvat k jednání znalce, popř. si vyžádat písemný znalecký posudek za účelem objektivního posouzení sporu o správu národního majetku s přihlédnutím k odborné stránce případu. Tyto orgány určí výši odměny 19) za znalecký posudek a rozhodnou, která státní organizace je povinna tyto náklady hradit.

(7) Při převodu správy národního majetku opatřením rozhodujících orgánů se postupuje podle ustanovení § 17 odst. 4 této vyhlášky.

(8) Rozhodování sporu o správu je postup, v němž rozhodující orgány rozhodují o právních poměrech státních organizací při řízení jejich hospodářské činnosti. 20)

(9) Státní organizace spravující národní majetek, který je předmětem sporu o správu, je až do vydání opatření povinna řádně plnit povinnosti vyplývající z jeho správy.

§ 8

Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizační jednotka je příslušná k výkonu správy národního majetku, rozhodne statutární orgán státní organizace, který může též rozhodnout o převodu výkonu správy mezi organizačními jednotkami podle § 17 odst. 5; pro toto rozhodnutí platí přiměřeně ustanovení § 7.

§ 9

Základní povinnosti při správě národního majetku

(1) Státní organizace jsou povinny spravovat národní majetek s péčí řádného hospodáře. Jsou povinny zejména:

a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit a vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů, 21) pokud není stanoveno jinak, 22)

b) do 60 dnů po dni, kdy státní organizace nabyla do správy nemovitost, oznámit změnu ve vlastnictví, správě, výkonu správy organizační jednotkou nebo užívacím vztahu k nemovitosti příslušnému orgánu geodézie a předat mu podklady pro zápis změn v evidenci nemovitostí, 23)

c) pečovat, aby národní majetek byl zachován, zlepšován, rozšiřován, řádně udržován, účelně rozmisťován a plně využíván,

d) používat všechny právní prostředky na jeho ochranu, v jejím rámci se zejména domáhat ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům a ochrany práva správy, 24) uplatňovat právo na náhradu škody proti těm, kteří za škodu odpovídají, uplatňovat právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu proti tomu, kdo jej na úkor státní organizace získal,

e) plnit další povinnosti uložené zvláštními předpisy. 25)

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně též pro organizační jednotky při výkonu správy národního majetku.

§ 10

Přebytečný a neupotřebitelný národní majetek

(1) Přebytečný je národní majetek, který státní organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám státní organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a konzervaci. 26)

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu a nebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

(3) Státní organizace jsou povinny soustavně sledovat, který národní majetek jimi spravovaný je přebytečný nebo neupotřebitelný a nakládat s ním podle dalších ustanovení této vyhlášky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. 27)

(4) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu dalšího naložení s takovým majetkem rozhoduje písemně statutární orgán nebo jím pověřený vedoucí pracovník, případně na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu, nebo na základě posudku odborné socialistické organizace. K rozhodnutí o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s tímto majetkem naloženo.

(5) Pro rozhodování o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy. 28)

§ 11

Nakládání s přebytečným národním majetkem

(1) Národní majetek, o němž bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 4, že je přebytečný, převede státní organizace do správy jiné státní organizace (§ 16 a 17) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 18 a 19).

(2) Pokud o věci, které mohou být v osobním vlastnictví a věci uvedené v § 18 odst. 4 písm. da), db), dc), ec) neprojeví prokazatelně zájem socialistická organizace, a jde-li o movité věci, ani socialistická organizace obstarávající zprostředkovatelskou službu, mohou být převedeny do vlastnictví občanů za cenu podle cenových předpisů. 29) Do vlastnictví občanů nelze takto převést přebytečné nákladní automobily a autobusy. 30)

(3) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním vlastnictví pro budoucí úkoly, se převede do správy místního národního výboru, pokud nedošlo k jeho převodu do správy jiné státní organizace, která může takový majetek lépe spravovat. Zemědělská půda se převede vždy do správy okresního (městského) národního výboru. 13) Jestliže příslušný národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 7.

(4) Pro nakládání s nevyužitými zásobami 31) včetně předmětů postupné spotřeby na skladě i v používání platí zvláštní předpisy. 32)

§ 12

Nakládání s neupotřebitelným národním majetkem

(1) S národním majetkem, o němž státní organizace rozhodne podle § 10 odst. 4, že je neupotřebitelný a sama jej nemůže hospodárně využít např. jako materiál, naloží podle § 11 odst. 1 a 2, pokud není zřejmé, že takový majetek nemohou socialistické organizace nebo občané využít.

(2) Pro nakládání s nevyužitými zásobami 33) včetně předmětů postupné spotřeby na skladě i v používání a pro nakládání s kovovým odpadem a sběrnými surovinami platí zvláštní předpisy. 34)

(3) Nepodaří-li se státní organizaci naložit s neupotřebitelným národním majetkem podle předchozích odstavců, provede jeho likvidaci. Stejným způsobem se naloží s nepoužitelnými zásobami. 35)

§ 13

Dočasné užívání národního majetku

(1) Státní organizace může národní majetek, který má ve své správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání socialistické organizaci hospodářskou smlouvou. 36) K dočasnému užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné.

(2) Státní organizace může přenechat za úplatu 37) k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu v nezbytně nutné výměře pozemek, který není součástí zemědělského půdního fondu, jestliže jej dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za stejných podmínek státní organizace přenechá k dočasnému užívání pozemek, na němž je postavena stavba, kterou převádí do vlastnictví občana podle § 18 odst. 4 písm. da), db), ec).

(3) Státní organizace může se souhlasem okresního národního výboru po předchozím vyjádření příslušného orgánu státního hospodářského řízení zemědělství 38) přenechat k dočasnému užívání za úplatu podle cenových předpisů společenským organizacím nebo občanům pro zemědělské využití zemědělské pozemky 39) nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

(4) Státní organizace může přenechat občanům do dočasného užívání za úplatu podle cenových předpisů 40) národní majetek určený pro poskytování služeb, není-li takový majetek pro tyto účely státní organizací efektivně využíván a občan obdržel od příslušných orgánů podle zvláštních předpisů 41) povolení k poskytování služeb.

(5) V místech, kde nejsou poskytovány socialistickými organizacemi služby potřebné k individuální bytové výstavbě, modernizaci, rekonstrukci a údržbě domovního a bytového fondu, případně k dalším společensky žádoucím účelům, může státní organizace, nebrání-li to plnění jejích úkolů, přenechat občanům k dočasnému užívání za úplatu podle cenových předpisů 40) stavební mechanismy, dopravní prostředky, přístroje a nástroje na dobu nezbytně nutnou. Státní organizace je povinna kontrolovat, zda tento národní majetek není užíván v rozporu s účelem, k němuž byl přenechán do dočasného užívání.

(6) Přenechání národního majetku do dočasného užívání podle odstavců 2 až 5 se provádí písemnou smlouvou. 42) Nezbytnou náležitostí smlouvy uzavírané s občany je přesné označení národního majetku předávaného do dočasného užívání, vymezení účelu, k němuž se národní majetek přenechává, určení doby, na níž se národní majetek přenechává, výše úplaty a možnost odstoupení od smlouvy, zjistí-li se, že národní majetek je užíván v rozporu s uzavřenou smlouvou. 43)

§ 14

Trvalé užívání nemovitého národního majetku

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím kromě staveb, u nichž není zájem, aby zůstaly ve vlastnictví státu, může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání 44) jen jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen "trvalý uživatel").

(2) K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání trvalému uživateli je příslušný okresní (městský) národní výbor, 13) v jehož obvodu je odevzdávaný majetek. Má-li být do trvalého užívání odevzdán nemovitý národní majetek, který není ve správě okresního (městského) národního výboru, v jehož obvodu se nachází, převede se do jeho správy. Se souhlasem příslušného ministerstva financí může i jiná státní organizace odevzdat nemovitý národní majetek, který má ve správě, do trvalého užívání.

(3) Odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí. 45)

(4) Hospodářská smlouva o odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání musí obsahovat:

a) určení odevzdávaného majetku (obec, katastrální území, parcelní číslo, u budov číslo popisné nebo evidenční v souladu se zápisy v evidenci nemovitostí),

b) účel, ke kterému se majetek odevzdává do trvalého užívání a způsob tohoto užívání,

c) určení dne vzniku trvalého užívání.

(5) V hospodářské smlouvě se dále uvede:

a) pořizovací cena odevzdávaného majetku, 46)

b) celkový stav majetku, zejména hlavní nedostatky a závady,

c) základní povinnosti trvalého uživatele a podmínky vypořádání při zániku trvalého užívání,

d) případné omezení práva trvalého užívání. 47)

(6) Vznikne-li při uzavírání smlouvy, případně při jednání o její změně nebo zrušení mezi správcem národního majetku a trvalým uživatelem rozpor, řeší jej nadřízené orgány.

(7) Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice 48) může provádět jen s předchozím písemným souhlasem správce národního majetku. Při každém souhlasu musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči správci národního majetku na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice provedené trvalým uživatelem byly uhrazeny zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly trvalým uživatelem vynaloženy bez předchozího písemného souhlasu správce národního majetku, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

(8) Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle schválené územní plánovací dokumentace nebo pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu včetně bytové výstavby, popřípadě schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky a nedojde-li z tohoto důvodu mezi správcem národního majetku a trvalým uživatelem k dohodě o zániku práva trvalého užívání, je správce národního majetku oprávněn takový majetek trvalému uživateli odejmout. 49) Zemědělskou půdu v těchto případech lze odejmout, popř. se dohodnout o zániku práva trvalého užívání, až po jejím odnětí zemědělské výrobě. Lesní pozemky lze takto odejmout až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.

§ 15

Osobní užívání pozemků

(1) Pozemky ve státním vlastnictví mohou být přiděleny do osobního užívání jen v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem. 50)

(2) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní 51) (městský) 52) národní výbor, v jehož obvodu se pozemek nachází.

(3) Má-li pozemek přidělený do osobního užívání ve správě jiná státní organizace než místní národní výbor, převede jej tato organizace zpravidla do správy místního národního výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání. Zemědělskou půdu lze takto převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě. Lesní pozemky lze takto převést až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.

(4) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zřizuje se právo osobního užívání k pozemku za úhradu. 53)

(5) Dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku registrovaná státním notářstvím je podkladem pro zápis v evidenci nemovitostí. 54)

Převody správy národního majetku

§ 16

(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření 55) se uskutečňují jen mezi státními organizacemi hospodářskými smlouvami 56) za úplatu podle cenových předpisů, 57) pokud právní předpis nestanoví jinak. 58)

(2) Bezplatně se převádí správa národního majetku, jde-li o

a) pozemky,

b) hmotný národní majetek převáděný mezi rozpočtovými organizacemi, pokud nebyl pořízen z doplňkových zdrojů, 59)

c) hmotný národní majetek převáděný na organizaci, která jej podle smlouvy o sdružení prostředků bude mít ve správě, 60)

d) nemovitý národní majetek, který organizace převádí do správy národního výboru, aby jej odevzdal do trvalého užívání (§ 14 odst. 2),

e) hmotný národní majetek, který státní organizace nemůže využít a převádí jej do správy národního výboru, popřípadě organizace jím řízené (§ 11 odst. 3),

f) nemovité a movité kulturní památky a předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích, galeriích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty, a knihovní fondy, popřípadě jejich části mezi knihovnami jednotné soustavy,

g) národní majetek převáděný k účelům vyučovacím do správy vysokých škol 61) a do správy příslušného národního výboru, 62)

h) přebytečný národní majetek muzejní a památkové hodnoty určený k dokumentaci vývoje společnosti nebo kulturně výchovnému využití v kulturních organizacích. 63)

(3) Státní organizace se mohou výjimečně dohodnout na bezplatném převodu správy národního majetku i v jiných případech než uvedených v odstavci 2, pokud takový převod přispěje k lepšímu využití národního majetku.

(4) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí k prvnímu dni následujícího měsíce, převody správy větších hospodářských celků k prvnímu dni následujícího roku. K jinému dni lze převody správy provést jen, jsou-li pro takový převod zvlášť závažné důvody.

(5) K účinnosti hospodářské smlouvy není třeba schválení nadřízených orgánů státní organizace, ledaže tak nadřízené orgány stanoví.

(6) K účinnosti hospodářské smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení státní organizace, pokud není třeba schválení nadřízeného orgánu podle odstavce 5. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.

(7) Organizační jednotky téže státní organizace mohou hospodářskou smlouvou převádět výkon správy národního majetku, pokud to není statutem vyloučeno. Pro převody výkonu správy platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 5. Ve statutu může být stanoveno, ve kterých případech se převody výkonu správy národního majetku provádějí bezplatně i v jiných případech než stanoví vyhláška. K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu výkonu správy národního majetku je třeba souhlasu státní organizace, pokud je tak stanoveno ve statutu.

(8) Nadřízené orgány si nemohou vyhradit schvalování převodů správy a převodů výkonu správy národního majetku, které se uskutečňují podle § 6 odst. 4.

§ 17

(1) Opatřením nadřízeného orgánu může být převedena správa národního majetku v souvislosti se zřízením státní organizace, s reorganizací, s převodem výrobních programů, anebo jde-li o opatření příslušného orgánu podle § 7. Toto opatření musí mít podstatné náležitosti jako hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku. To platí i o opatření podle § 36 zákona o národních výborech.

(2) V zájmu lepšího využití národního majetku může být opatřením nadřízeného orgánu převedena správa národního majetku výjimečně bezplatně i v jiných případech, než je uvedeno v § 16 odst. 2.

(3) Rozhodují-li příslušné orgány o převodu správy národního majetku v případech podle § 6 odst. 4, musí současně rozhodnout i o náhradě podle zvláštního předpisu. 12)

(4) Jde-li o převod správy národního majetku z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu státní správy do působnosti jiného ústředního orgánu státní správy, vydá opatření o převodu správy národního majetku ústřední orgán, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, v dohodě s druhým ústředním orgánem státní správy. Obdobně se postupuje, jde-li o převod správy národního majetku z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu státní správy nebo naopak, do působnosti jiného krajského národního výboru, nebo rozhodují-li po dohodě příslušná ministerstva financí.

(5) Opatřením statutárního orgánu státní organizace může být převeden výkon správy národního majetku. Toto opatření musí obsahovat určení převáděného národního majetku, určení dne převodu výkonu správy a je-li převod výkonu správy úplatný, též výši úplaty.

Převody vlastnictví národního majetku

§ 18

(1) Převody národního majetku do vlastnictví jiných socialistických organizací než státních mimo obvyklé hospodaření se uskutečňují hospodářskými smlouvami.64) Převody národního majetku do vlastnictví jiných organizací než socialistických a do vlastnictví občanů se uskutečňují smlouvami podle zvláštního předpisu.65)

(2) Převody vlastnictví národního majetku se uskutečňují úplatně za cenu podle cenových předpisů, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak. Výjimečně bezplatně lze převést vlastnictví národního majetku jen ve společenském zájmu. Při sdružování prostředků [odstavec 4 písm. b)] lze bezplatně převést vlastnictví národního majetku jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem. 66)

(3) Vlastnictví k pozemku lze převést jen, jde-li o

a) spoluvlastnický podíl pozemku užívaného pro osobní potřebu občana nebo spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana, popřípadě jiné socialistické organizace než státní i spoluvlastnický podíl na stavbě, která je na pozemku postavena,

b) části pozemků, které mají být přičleněny k jiným pozemkům ve vlastnictví občana, popřípadě jiných socialistických organizací než státních, pro vytvoření podmínek nezbytných pro řádné užívání jejich nemovitostí,

c) části pozemků, které podle územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů nebo pravomocného územního rozhodnutí mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občana a jsou určeny pro stavbu rodinných domků, 8) staveb pro individuální rekreaci, 9) garáží a pro zřízení zahrádek, jestliže není vhodné zřídit k nim právo osobního užívání, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví jiných socialistických organizací než státních, jestliže není vhodné je odevzdat do trvalého užívání,

d) části pozemků, které občan vydržel pro stát 67) a užívá je pro osobní potřebu, jestliže není vhodné k nim zřídit právo osobního užívání,

e) pozemky převáděné výměnou mezi státními organizacemi a jinými socialistickými organizacemi než státními,

f) pozemky převáděné výměnou mezi státními organizacemi a občany, jestliže je státní organizace nezbytně potřebují pro plnění úkolů a vlastník takový pozemek užívá; případné cenové rozdíly se vyrovnají v penězích,

g) převod pozemků na organizace zahraničního obchodu.

(4) Vlastnictví ostatního národního majetku lze převést jen, jde-li o

a) stavby, pokud není zájem, aby zůstaly ve vlastnictví státu, na jinou socialistickou organizaci než státní,

b) hmotný národní majetek, který převádí státní organizace na jinou socialistickou organizaci než státní, která jej bude mít ve vlastnictví podle smlouvy o sdružování prostředků, 68) popřípadě podle smlouvy o zřízení společného zemědělského podniku, 69)

c) výměnu věcí mezi státními organizacemi a jinými socialistickými organizacemi než státními,

d) přebytečný nebo neupotřebitelný národní majetek, a to na jiné socialistické organizace než státní a jde-li o věci, které mohou být v osobním vlastnictví, též na občany. Do vlastnictví občanů mohou být převedeny také

da) malé vodní elektrárny o instalovaném výkonu do 35 kW,

db) bývalé školy, hostince, bývalé úřadovny, strážní domky, mlýny, stodoly apod., po předchozím vyjádření příslušného stavebního úřadu, že lze takové stavby přebudovat pro účely bydlení nebo rekreace, pokud nepřešly do vlastnictví státu podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru,

dc) traktory, vlečné vozy a malá zemědělská mechanizace, jestliže tito občané provozují zemědělskou výrobu,

e) národní majetek, i když není přebytečný

ea) je-li převod nutný ve společenském zájmu, a to na jiné socialistické organizace než státní nebo na mezinárodní organizace se sídlem v Československé socialistické republice,

eb) rodinné domky s příslušenstvím a stavby pro individuální rekreaci s příslušenstvím na občany,

ec) obytné domy s příslušenstvím, které nejsou rodinnými domky a jejich obytná plocha nepřesahuje 150 m2, pokud nepřešly do státního vlastnictví podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, na občany,

ed) byty, které se převádějí do osobního vlastnictví občanů podle zvláštních předpisů. 70)

(5) Při převodu spoluvlastnického podílu podle odstavce 4 písm. eb) nabídne státní organizace tento podíl ke koupi spoluvlastníkovi. Není-li rodinný domek nebo stavba pro individuální rekreaci ve spoluvlastnictví, nabídne je ke koupi dosavadním uživatelům. Neprojeví-li uživatel o koupi zájem, nabídne a převede státní organizace takový majetek do vlastnictví jiného občana.

§ 19

(1) K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku v pořizovací ceně nad 5 miliónů Kčs, a jde-li o bezplatný převod národního majetku v pořizovací ceně nad 250 000 Kčs, je třeba schválení příslušného ústředního orgánu státní správy nebo krajského národního výboru.

(2) K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku v pořizovací ceně nižší než je stanovena v odstavci 1 a k účinnosti smlouvy o úplatném převodu vlastnictví národního majetku na občana nebo jinou organizaci než socialistickou je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace. Tento orgán může stanovit, při kterých převodech vlastnictví není schválení třeba.

(3) Schválení podle odstavců 1 a 2 není třeba, převádí-li vlastnictví národního majetku ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor.

(4) Při bezplatném převodu vlastnictví národního majetku na občana nebo na jinou organizaci než socialistickou je k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku třeba schválení příslušného ministerstva financí.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na převody vlastnictví národního majetku podle § 18 odst. 4 písm. b) a ed).

(6) K účinnosti smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení státní organizace, pokud není třeba schválení nadřízeného orgánu. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.

ČÁST TŘETÍ

Správa pohledávek a jiných majetkových práv státu

§ 20

(1) Při správě pohledávek postupují státní organizace podle § 73 hospodářského zákoníku.

(2) Je-li dlužník v prodlení s plněním dluhu, je organizace povinna vyúčtovat a vymáhat stanovené úroky z prodlení nebo stanovený poplatek z prodlení, pokud není právním předpisem stanoveno jinak. 71)

(3) Při správě jiných majetkových práv státu jsou státní organizace povinny zejména vést jejich evidenci, zabezpečovat jejich řádnou ochranu a využívání.

(4) Pro správu jiných majetkových práv státu a nakládání s nimi platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. 72) Příslušnost schvalovat nakládání s těmito právy se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou obecnou cenou.

§ 21

Převody správy pohledávek státu

Správa pohledávek státu se převádí hospodářskou smlouvou 56) nebo opatřením nadřízených orgánů, a to vždy bezplatně; přitom se přiměřeně použije příslušných ustanovení upravujících převody správy hmotného národního majetku.

§ 22

Povolování splátek a odkladu placení

(1) Státní organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše, nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávky nebo povolených splátek, jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže dluh nebo splátku zaplatit v době splatnosti a jestliže okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka přílišnou tvrdost. Jestliže byly povoleny splátky na úhradu pohledávky nebo prodloužena lhůta k zaplacení pohledávky, nepočítají se z této pohledávky úroky z prodlení ani poplatek z prodlení podle § 20 odst. 2.

(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a pohledávka se stane splatnou v celé výši, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek a odkladu placení je organizace povinna dohodnout, 73) že v případě zlepšení majetkových a výdělkových poměrů dlužníka povolení splátek a odkladu placení odvolá.

§ 23

Prominutí pohledávky

(1) Státní organizace je oprávněna zcela nebo zčásti prominout na žádost dlužníka dobytnou pohledávku proti němu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro něho zvláštní tvrdost. Za tvrdost nelze považovat vymáhání pohledávky, která vznikla v souvislosti s úmyslnou trestnou činností dlužníka. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu nebo státní organizaci, a to do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník vzdal pohledávky až do výše svého závazku. Prominutím pohledávky závazek dlužníka zaniká.

(2) Pohledávku nelze prominout, je-li dlužníkem socialistická organizace.

Upuštění od vymáhání pohledávky

§ 24

(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná nebo neprůkazná, je státní organizace oprávněna prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla, a musí usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní organizace.

(2) Státní organizace je oprávněna trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže

a) pohledávka se promlčela a dlužník ji odmítá plnit,

b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky, 74)

c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné. Od vymáhání však nelze upustit, s výjimkou § 25, jestliže je dlužníkem státní organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že jej v době vymáhání nelze realizovat prodejem.

(3) Státní organizace je oprávněna dále trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, jestliže nelze prokázat, že pohledávka trvá, nebo nelze prokázat její výši a není tu ani podkladu pro to, aby soud nebo jiný příslušný orgán určil výši podle své úvahy.

(4) O upuštění od vymáhání pohledávky se dlužník nevyrozumí.

§ 25

(1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs (nepatrná pohledávka) nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, je státní organizace oprávněna trvale upustit od jejího vymáhání.

(2) Proti témuž dlužníku, jímž je občan, může státní organizace od vymáhání pohledávky upustit jen jednou v kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly celkem 200 Kčs.

§ 26

(1) Je-li pohledávka proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 250 000 Kčs, je k platnosti nakládání s pohledávkou podle § 23 a 24 třeba schválení příslušného ministerstva financí.

(2) V případech, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, potřebují státní organizace k nakládání s pohledávkou podle § 23 a 24 schválení přímo nadřízeného orgánu, jestliže tak tento orgán stanoví; národní výbory nižších stupňů a organizace těmito národními výbory řízené, stanoví-li tak národní výbor vyššího stupně. Schválení není třeba, nakládají-li s takovou pohledávkou ústřední orgány státní správy a krajské národní výbory.

§ 27

(1) K nakládání s pohledávkami podle § 23 až 26 je rozhodná jejich výše včetně příslušenství v době, kdy k prominutí nebo k upuštění od jejich vymáhání dochází. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodná úhrnná výše všech pohledávek.

(2) Nakládání s pohledávkami podle § 22 až 26 se musí stát v písemné formě.

§ 28

Ustanovení § 21 až 27 platí pokud nakládání s pohledávkami státu neupravují zvláštní předpisy jinak. 75)

§ 29

Cenné papíry

Pro správu cenných papírů a nakládání s nimi platí přiměřeně ustanovení § 6, 9, 16 až 19 této vyhlášky; pro správu pohledávek z cenných papírů platí přiměřeně ustanovení § 20 a násl., jakož i předpisy o devizovém hospodářství. 76)

§ 30

(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky (§ 23). Ke schválení změny nebo zrušení smlouvy jsou oprávněny orgány uvedené v § 26; příslušnost těchto orgánů se řídí výší újmy vyjádřené obecnou cenou.

(2) Ustanovení § 22 až 28 se vztahují i na případy, kdy k nakládání s pohledávkami nebo jinými majetkovými právy státu dochází v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).

(3) Státní organizace jsou oprávněny v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem uznat nárok uplatněný proti státu v takovém rozsahu, v jakém jsou oprávněny nakládat s pohledávkami podle § 26.

ČÁST ČTVRTÁ

Pohledávky a jiná majetková práva státních organizací

§ 31

(1) Státní organizace jsou při nakládání se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy povinny postupovat se stejnou péčí jako při nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu.

(2) Pokud právní předpisy nestanoví jinak, 77) postupují státní organizace při nakládání se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy podle § 20, 22 až 29 s těmito výjimkami:

a) v případech podle ustanovení § 26 odst. 1 schvalují nakládání s pohledávkami státních organizací příslušné ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory,

b) tato ustanovení se nevztahují na pohledávky a jiná majetková práva státních spořitelen, vyplývající z předmětu jejich činnosti,

c) státní organizace nejsou povinny účtovat a vymáhat úrok z prodlení vůči socialistickým organizacím, pokud v jednotlivém případě nepřesáhne částku 2 000 Kčs.

(3) Ustanovení § 30 platí pro nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státních organizací přiměřeně.

(4) Statut státní organizace určí, v jakém rozsahu mohou organizační jednotky nakládat se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy podle § 20, 22 až 29.

ČÁST PÁTÁ

Dohled a sankce

§ 32

Dohled

(1) Orgány hospodářského řízení 78) jsou povinny dohlížet na řádné plnění povinností při správě národního majetku jimi řízených státních organizací. V rámci své řídící a kontrolní činnosti jsou povinny soustavně dohlížet, zda jimi řízené státní organizace plní povinnosti vyplývající z právních předpisů o správě národního majetku a z opatření uložených jim k odstranění nedostatků. Zjistí-li závady, jsou povinny vůči vedoucím pracovníkům státních organizací vyvodit důsledky podle zvláštních předpisů. 79)

(2) Odstranění závad orgány hospodářského řízení provádějícími dohled jde na náklad státní organizace, která má národní majetek ve správě.

§ 33

Sankce

(1) Za porušení povinností uložených touto vyhláškou může být státní organizaci nebo organizační jednotce uložena pokuta od 500 do 500 000 Kčs.

(2) Pokutu ukládají ve správním řízení 80)

a) okresní finanční správy 81) státním organizacím řízeným ústředním orgánem státní správy,

b) krajské, okresní a městské národní výbory 82) organizacím těmito národními výbory řízenými.

(3) Ostatní orgány jsou povinny podávat orgánům uvedeným v odstavci 2 návrhy na uložení pokuty, zjistí-li při své činnosti porušení povinností uvedených v odstavci 1.

(4) Výše pokuty se určí podle závažnosti porušení povinností uložených touto vyhláškou, případně podle rozsahu vzniklé škody.

(5) Pokutu lze uložit nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy se orgány uvedené v odstavci 2 dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

(6) Pokutu nelze uložit, byla-li státní organizaci nebo organizační jednotce za porušení téže povinnosti uložena pokuta nebo jiná sankce jiným orgánem podle zvláštních předpisů.

(7) Výnosy z pokut uložených finančními správami jsou příjmem příslušných státních rozpočtů; 83) výnosy z pokut uložených národními výbory jsou příjmem jejich rozpočtů.


ČÁST ŠESTÁ

Ustanovení společná a závěrečná

§ 34

(1) Věcná břemena na národním majetku mohou vznikat ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. Smlouvou lze věcné břemeno zřídit jen v nutných případech a nebrání-li to plnění úkolů organizace. K účinnosti této smlouvy je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace. Tento orgán může stanovit, ve kterých případech není jeho schválení třeba. Věcná břemena se zřizují za úplatu.

(2) K účinnosti smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení státní organizace, pokud není třeba schválení nadřízeného orgánu podle odstavce 1. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.

(3) K platnosti nakládání s národním majetkem, ve vztahu k devizovému cizozemci se vyžaduje povolení příslušného devizového orgánu, pokud tak stanoví devizové předpisy. 84)

(4) Zvláštní předpisy opravňující státní organizace užívat národní majetek, který není v jejich správě, k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace) nejsou tímto předpisem dotčeny.

(5) O správě federálních hmotných rezerv platí zvláštní předpisy.84)

§ 35

Jen ze závažných důvodů lze v jednotlivých případech povolit výjimku z ustanovení § 2 odst. 1 a 2, § 4 odst. 3, § 6 odst. 4, § 9 odst. 1 písm. b), odst. 2, § 10 odst. 1 a 2, § 11 odst. 2, § 13, § 14 odst. 7, § 16 odst. 3, § 18 odst. 3 a 4, § 19 odst. 1, § 20 odst. 2, § 23, § 24 odst. 2 a § 30 odst. 1 a 2. Pro státní organizace řízené federálními ústředními orgány státní správy je k povolení výjimky příslušné federální ministerstvo financí, pro státní organizace řízené ústředními orgány státní správy republik a pro organizace řízené národními výbory příslušné ministerstvo financí republik.

§ 36

Zrušuje se vyhláška č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku.

§ 37

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.


Ministr: Lér v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 64 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb.

2) § 67 hospodářského zákoníku.

3) Např. vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 1/1982 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 159/1983 Sb.

4) § 133 odst . 2 zákoníku práce.

5) § 350 hospodářského zákoníku.

6) Např. výnos Federálního cenového úřadu , Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-1/82 ze dne 17. května 1982 o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem (Cenový věstník č. 23/1982), výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. 08/80 ze dne 21. března 1980 o zjištění přiměřené výše cen výrobků použitých nebo neplnohodnotných, jejichž ceny se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem (Cenový věstník č. 16/1980).

7) § 399 a 488 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 70/1983 Sb.

8) § 60 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty.

9) § 47 a násl. vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

10) § 65 odst. 3 hospodářského zákoníku.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 86/1977 Sb., o prozatímní správě národního majetku.

11) Např. § 11 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, § 3 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (úplné znění č. 55/1984 Sb., § 32 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

12) § 8 vládního nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě.

13) Položka 22 přílohy B zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. a položka 21 přílohy D zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb., kterými se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

14) § 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášeném pod č. 124/1976 Sb.

15) § 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

16) § 5 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

17) § 7 odst. 1 vyhlášky Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

18) Např. § 11 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb., § 32 zákona č. 138/1973 Sb.

19) § 17 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. § 16 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

20) § 2 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

21) Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, a prováděcí předpisy k němu, zejména nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací, a vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1971 Sb., o účetnictví, ve znění vyhlášky č. 86/1980 Sb., vyhláška federálního ministerstva financí č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků.

22) § 3 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

23) § 4 odst. 4 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 157/1983 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 150/1983 Sb.
§ 6 odst. 1 vyhlášky Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 19/1984 Sb. a vyhlášky Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 26/1984 Sb.

24) § 66 odst. 3 hospodářského zákoníku.

25) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 22/1964 Sb.

26) § 2 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

27) Vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 49/1981 Sb., o hospodaření s nevyužitými zásobami.

28) Např. § 13 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb., o kulturních památkách, § 7 odst. 4 zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galériích, § 12 odst. 3 zákona Slovenské národní rady č. 109/1961 Sb., o muzeích a galériích, směrnice ministerstva kultury České socialistické republiky z 8. července 1969 č. 10 284/1969 o evidenci a revizi knihovních fondů v knihovnách jednotné soustavy (reg. v částce 29/1977 Sb.).

29) Např. výnos V-1/82, příloha k tomuto výnosu pol. č. 100, výměr č. 08/80, § 399 občanského zákoníku.

30) Převody vlastnictví nákladních automobilů od socialistických organizací na občany jsou upraveny výnosem ministerstva obchodu České socialistické republiky č. 9 z 11. 6. 1979, ve znění výnosu č. 11 z 17. 6. 1982 a ve znění výnosu č. 4 ze dne 23. 6. 1983 o sjednocení podmínek prodeje ojetých nebo poškozených motorových vozidel, uveřejněných ve Věstníku ministerstva obchodu České socialistické republiky č. 6/1979, č. 6/1982, č. 2/1983 a úpravou ministerstva obchodu Slovenské socialistické republiky č. 1648/313/1979 z 3. 8. 1979, ve znění úpravy č. 715/313/1982 z 28. 7. 1982, ve znění úpravy č. 346/313/83 ze dne 28. 6. 1983 o podmínkách prodeje ojetých anebo poškozených motorových vozidel, uveřejněné pod poř. č. 5 v částce 5/1979, pod poř. č. 4 v částce 4/1982 a pod poř. č. 11 v částce 7/1983 Ústředního věstníku Slovenské socialistické republiky.

31) § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 49/1981 Sb.

32) Vyhláška č. 49/1981 Sb.

33) § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 49/1981 Sb.

34) Vyhláška č. 49/1981 Sb.
Vládní nařízení č. 68/1960 Sb., o hospodaření s kovovým odpadem a sběrnými surovinami.
Vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření s kovovým odpadem, ve znění vyhlášky federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 103/1981 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 24/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky sběrných surovin.

35) § 14 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 49/1981 Sb.

36) § 71 odst. 1, § 348 odst. 1 hospodářského zákoníku.

37) Výměr Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 664/23/336/14/76 ze dne 5. 7. 1976 o stanovení náhrady za dočasné užívání pozemků občany (cenový věstník č. 30/1976).

38) § 1 odst. 1 zákona č. 37/1972 Sb., o okresních a krajských zemědělských správách.

39) § 1 zákona č. 53/1966 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.).

40) Např. § 397 odst. 3 občanského zákoníku, § 74 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb., ve znění vyhlášky č. 160/1980 Sb.

41) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 154/1982 Sb., o poskytování služeb občany na základě povolení národního výboru.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 158/1982 Sb., o poskytování služeb občany na základě povolení národního výboru.

42) § 348 hospodářského zákoníku. § 257 a násl. občanského zákoníku.

43) § 48 občanského zákoníku.

44) § 70 odst. 1 hospodářského zákoníku.

45) § 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 23/1964 Sb.

46) § 34 odst. 1 písm. a) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb.

47) § 70 odst. 2 hospodářského zákoníku.

48) § 6 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

49) § 70 odst. 3 hospodářského zákoníku.

50) § 198 a násl. a § 135 a) odst. 2 občanského zákoníku.

51) § 205 občanského zákoníku.

52) Příloha D pol. 5 zákona České národní rady č. 137/1982 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 139/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy.

53) § 198 odst. 2 občanského zákoníku.

54) § 4 odst. 2 zákona č. 22/1964 Sb.

55) § 68 odst. 1 hospodářského zákoníku.

56) § 347 hospodářského zákoníku.

57) Např. výnos č. V-1/82, výměr č. 08/80.

58) Např. vyhláška Ústřední správy spojů č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, ve znění vyhlášky federálního ministerstva spojů a federálního ministerstva vnitra č. 92/1974 Sb., o povolování amatérských vysílacích rádiových stanic, § 3 odst. 2 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), § 13 vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona.

59) Doplňkovými zdroji jsou např. fond kulturních a sociálních potřeb a u národních výborů též fond rezerv a rozvoje.

60) Vyhláška č. 151/1978 Sb., ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb.

61) § 3 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.

62) § 3 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona č. 31/1984 Sb.
§ 3 zákona Slovenské národní rady č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona č. 32/1984 Sb.
Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění vyhlášeném pod č. 31/1983 Sb. pro Českou socialistickou republiku.
Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění vyhlášeném pod č. 35/1983 Sb. pro Slovenskou socialistickou republiku.

63) Např. staré stroje a zařízení určené pro muzejní účely jako technická památka.

64) § 349 hospodářského zákoníku.

65) § 399 a násl. a § 488 občanského zákoníku.

66) § 32 vyhlášky č. 151/1978 Sb., ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb.

67) § 135a občanského zákoníku.

68) § 360a hospodářského zákoníku.
§ 32 vyhlášky č. 151/1978 Sb., ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb.

69) § 90 a násl. zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, ve znění vyhlášky č. 100/1983 Sb.

70) Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb.

71) § 142 odst. 1 a 3 hospodářského zákoníku.

72) Např. zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, vyhláška Úřadu pro vynálezy a objevy č. 103/1972 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

73) § 80 občanského zákoníku.

74) § 470 občanského zákoníku.

75) Např. vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků, vyhláška č. 1/1982 Sb., vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 121/1980 Sb., o finanční pomoci při převodu skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví, vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 122/1980 Sb., o jednorázovém příspěvku na opatření náhradního bydlení občanům, kteří uvolní byt v objektu spravovaném státní socialistickou organizací, ve znění vyhlášky č. 69/1982 Sb.

76) Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.
Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, ve znění vyhlášky č. 74/1978 Sb.

77) Např. vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů č. 165/1980 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

78) § 390b hospodářského zákoníku.

79) Např. § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v úplném znění pod č. 148/1973 Sb., § 76 a násl. a § 172 a násl. zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 55/1975 Sb.

80) Zákon č. 71/1967 Sb.

81) § 1 a 3 zákona České národní rady č. 33/1970 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 115/1970 Sb., o finančních správách.

82) § 26 odst. 6, § 27 odst. 1 a § 28 odst. 3 a 5 zákona č. 69/1967 Sb. v úplném znění vyhlášeném pod č. 31/1983 Sb. s platností pro Českou socialistickou republiku a pod č. 35/1983 Sb. s platností pro Slovenskou socialistickou republiku.

83) Zákon č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla).
Zákon Slovenské národní rady č. 32/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).
Zákon České národní rady č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).

84) Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 69/1964 Sb., o správě státních hmotných rezerv.

Přesunout nahoru