Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 35/1984 Sb.Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon)

Částka 7/1984
Platnost od 18.04.1984
Účinnost od 01.07.1984
Zrušeno k 01.04.1997 (13/1997 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

35

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva dopravy

ze dne 27. března 1984,

kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon)

Federální ministerstvo dopravy stanoví podle § 24 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (dále jen "zákon"):


§ 1

(k § 3b zákona)

Připojením pozemních komunikací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci a zřízením sjezdů ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitosti nesmí být ohrožena dotčená pozemní komunikace a bezpečnost silničního provozu na ní, a to zejména, sváděním a odtékáním vod na silniční těleso, jejich technickým provedením nebo umístěním.

§ 2

(k § 3c zákona)

(1) Orgány státního odborného dozoru jsou povinny zjistit zejména

a) zda způsobem užívání dálnic, silnic a místních komunikací nebo činnosti na nich, popřípadě činnosti v jejich okolí a v ochranných silničních pásmech nejsou porušována ustanovení zákona, prováděcích předpisů k němu vydaných a rozhodnutí silničních správních orgánů,

b) zda způsob užívání komunikace, popřípadě jiné činnosti na ní a v jejím okolí nejsou prováděny v rozporu s podmínkami stanovenými v povolení silničního správního orgánu,

c) zda stavební práce podléhající povolení příslušného stavebního úřadu nejsou prováděny v rozporu s tímto povolením nebo nejsou prováděny způsobem ohrožujícím zájmy, jejichž ochranu státní odborný dozor provádí.

(2) Orgány státního odborného dozoru jsou při plnění svých úkolů oprávněny

a) zakázat jednání osob a zastavit činnost organizací, popřípadě zakázat pokračování v ní, jestliže ohrožují komunikaci nebo bezpečnost provozu na ní,

b) vstupovat na stavby v okolí komunikace, pokud ke vstupu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, 1) nahlížet do stavební dokumentace a provádět zápisy do stavebních deníku v případech, kdy nedodržením schválené dokumentace nebo způsobem stavební činnosti jsou ohroženy oprávněné zájmy dotčené komunikace.

(3) K odstranění zjištěného ohrožení může orgán státního odborného dozoru zejména

a) vyzvat ke sjednání nápravy odpovědnou osobu nebo organizaci ústním projednáním, písemným oznámením, záznamem do stavebního deníku nebo zápisem do protokolu s uložením závazné lhůty,

b) ústně, písemným oznámením, záznamem do stavebního deníku nebo zápisem do protokolu zakázat pokračovat v ohrožujícím jednání a činnostech.

(4) Ústřední orgány státní správy ve věcech dopravy republik v rámci vrchního státního odborného dozoru dozírají, jak jsou orgány a organizacemi dodržována ustanovení zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, jak jsou dodržována rozhodnutí příslušných silničních správních orgánů, jak jsou plněny povinnosti správců a uživatelů silnic, místních komunikací a účelových komunikací, a jak jsou plněny úkoly pověřenými organizacemi. Zjistí-li závady mohou uložit příslušnému státnímu odbornému dozoru opatření potřebná k jejich odstranění.

§ 3

(k § 4a zákona)

(1) Silnice podle dopravního významu se rozdělují na

a) silnice I. třídy, které mají význam pro mezinárodní, celostátní nebo republikovou dopravu; označují se čísly od 1 do 99,

b) silnice II. třídy, které mají význam pro dopravu mezi kraji a okresy; označují se čísly od 100 do 999,

c) silnice III. třídy, které mají místní význam pro účelné doplnění silniční sítě; označují se čtyřmístnými až pětimístnými čísly podle čísel nejbližší silnice II. třídy, výjimečně i silnice I. třídy.

(2) Vyžaduje-li to provozní potřeba, mohou být důležité silnice budovány jako rychlostní komunikace přístupné pouze pro rychlou motorovou dopravu.

§ 4

(k § 4a zákona)

(1) Průjezdním úsekem silnice se rozumí úsek silnice vedoucí v území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění; hranice tohoto území se určí obdobně jako u silničních ochranných pásem (§ 15 odst. 2). Šířkou průjezdního úseku je šířka vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků (zelených pásů a podobně); prochází-li v obci silnice s příkopy (svahy, zdmi, tarasy), je šířka průjezdního úseku určena ohraničením silničního tělesa (§ 8 odst. 1). Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu vozovky druhem nebo materiálem vozovky, popřípadě plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídajícího šířce vozovky s krajnicemi v navazujících úsecích silnice.

(2) Správce komunikace udržuje průjezdní úsek silnice v rozsahu odpovídajícím způsobu údržby přilehlé volné trati; údržbu přesahující tento rozsah zajišťuje místní národní výbor.

§ 5

(k § 4a zákona)

(1) Nově vybudovaná silnice se zařadí do silniční sítě. Místní komunikace nebo účelová komunikace nebo jejich části se zařadí do silniční sítě, jestliže jich je třeba k účelnému uspořádání této sítě, zejména k dosažení její souvislosti nebo k připojení obce na silniční síť.

(2) Silnice nebo její část se vyřadí ze silniční sítě, jestliže jí není třeba k účelnému uspořádání této sítě, zejména v důsledku jiné investiční výstavby nebo změny dopravních poměrů.

(3) Vyřazená silnice nebo její část může být

a) zařazena jako místní komunikace do sítě místních komunikací dotčené obce,

b) převzata v souladu se zvláštními předpisy 2) jako účelová komunikace do správy a užívání socialistickou organizací, která ji může využít,

c) využita jako silniční pomocný pozemek pro účely silničního hospodářství,

d) zrušena, nemůže-li být využita žádným ze způsobů uvedených pod písmeny a) až c); v takovém případě musí být podle povahy věci přiměřeným a hospodárným způsobem rekultivována, především pro účely zemědělské výroby.

(4) Spory o tom, zda vyřazená silnice nebo její část náleží do sítě místních komunikací, popřípadě zda komunikace má být zařazena do sítě místních komunikací, rozhoduje okresní národní výbor.

§ 6

(k § 4b zákona)

(1) Síť místních komunikací pro území obce tvoří obecně přístupné a užívané pozemní komunikace nezařazené do silniční sítě, které

a) jsou na území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění,

b) vzájemně spojují dvě obce, popřípadě části obce a jsou pro toto spojení dopravně významné,

c) spojují obec se železniční stanicí, železniční zastávkou, letištěm nebo přístavem, pokud jako účelové komunikace neslouží převážně provozu nebo správě těchto zařízení,

d) spojují obec se hřbitovem.

(2) Místní národní výbor může zařadit do sítě místních komunikací účelové komunikace; při rozhodování o jejich zařazení do sítě místních komunikací vychází místní národní výbor v souladu s obecně závaznými právními předpisy z účelnosti tohoto zařazení vždy podle místních poměrů, zejména podle toho, do jaké míry je komunikace veřejně užívána a jak je pro toto užívání komunikačně potřebná.

(3) Místní národní výbor vyřadí místní komunikaci nebo její část ze sítě místních komunikací, jestliže jí není třeba k účelnému uspořádání této sítě, zejména v důsledku jiné investiční výstavby nebo změny dopravních poměrů, a nebo ukáže-li se, že slouží převážně jako účelová komunikace.

(4) Vyřazená místní komunikace nebo její část může být

a) převzata jako účelová komunikace do správy a užívání socialistickou organizací, která ji může využít,

b) využita jako silniční pomocný pozemek,

c) zrušena, nemůže-li být využita žádným ze způsobů uvedených pod písmeny a) a b); v takovém případě musí být podle povahy věci přiměřeným a hospodárným způsobem rekultivována, především pro účely zemědělské výroby.

§ 7

(k § 4b zákona)

(1) Místní komunikace se rozdělují na

a) místní komunikace I. třídy, mezi něž patří hlavní městské komunikace, vyhovující technicky všem druhům dopravy (například komunikace, po nichž je též vedena hromadná veřejná doprava, sběrné, výpadové a jiné zvláště významné městské komunikace),

b) místní komunikace II. třídy, mezi něž patří ostatní městské komunikace a komunikace, pokud vyhovují provozu všech druhů motorových vozidel,

c) místní komunikace III. třídy, mezi něž patří ostatní místní komunikace, pokud jsou alespoň omezeně přístupné provozu motorovými vozidly,

d) místní komunikace IV. třídy, které nejsou ani omezeně přístupné provozu motorovými vozidly (například stezky, pěšiny, samostatné cyklistické stezky, samostatné chodníky, schody a podobně).

(2) vyžaduje-li to provozní potřeba, mohou být důležité místní komunikace budovány jako rychlostní komunikace přístupné pouze pro rychlou motorovou dopravu.

§ 8

(k § 5 zákona)

(1) Silniční pozemek tvoří těleso dálnic, silnic a místních komunikací a silniční pomocné pozemky. Těleso dálnic, silnic a místních komunikací je ohraničeno zvýšenou obrubou chodníků, případně zelených pásů, vnějšími hranami silničních nebo záchytných příkopů a rigolů, svahů silničních násypů a zářezů nebo vnějšími hranami paty opěrných zdí a tarasů nebo vnějšími hranami koruny obkladních a zárubních zdí, popřípadě vnějšími hranami zářezů nad těmito zdmi.

(2) Součástmi 3) dálnic, silnic a místních komunikací jsou zejména mosty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolomy, vozovky, propustky, tunely, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, silniční svahy, silniční pomocné pozemky, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, zábradlí, odrazníky, přívody, svodidla, pružidla, směrové sloupky, staničníky a mezníky, zásněžky, silniční zeleň, odpočívky, odstavné pruhy a plochy pro zastávky hromadné veřejné dopravy, dopravní značky a zařízení (s výjimkou světelných znamení sloužících k řízení dopravy a stanovišť dopravních orgánů), zásobníky a skládky údržbových hmot, ochranné zelené pásy, dopravní ostrůvky a hlásky. Součástmi dálnic, silnic a místních komunikací jsou také jejich přivaděče a větve křižovatek a protihlukové zdi a protihlukové valy vyvolané výstavbou komunikace a pokud jsou umístěny na silničním pozemku.

(3) Součástmi místních komunikací jsou též přilehlé chodníky, veřejná parkoviště a obratiště, zařízení pro zabezpečení a zajištění přechodů pro chodce, podchody a přechodové lávky.

(4) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, jsou součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace.

(5) O součástech průjezdních úseků silnic v městech a v obcích platí ustanovení odstavců 2 až 4; součástmi průjezdních úseků, s výjimkou na mostech, však nejsou přilehlé chodníky, zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce a stromoví, i když jsou na tělese průjezdních úseků.

(6) Součástmi dálnic, silnic a místních komunikací nejsou zejména hráze vodních nádrží, rybníků a břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá, vodohospodářské objekty pod mosty, propusti, podchody či jiná zařízení budovaná při provádění melioračních úprav, přejezdy na sousední nemovitosti, označníky zastávek, zastávky a čekárny hromadné veřejné dopravy, autobusová nádraží, úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdu drah, kolejové pásy městské, popřípadě železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, zvláštní tělesa drah, trolejová vedení, nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, veřejná osvětlení, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení, čerpací stanice pohonných hmot a meliorační zařízení.

(7) Dopravní značky a zařízení s výjimkou světelných signalizačních zařízení sloužící k řízení dopravy zřizují a udržují správci komunikací. Dopravní značky na přejezdech zřizuje drážní podnik, který je odevzdává do údržby správci komunikací a případné změny je povinen správci komunikací ohlásit. O druhu, úpravě a umístění dopravních značek a zařízení platí zvláštní předpisy. 4)

§ 9

(k § 6 zákona)

Uživatelé nesmí dálnice, silnice nebo místní komunikace znečisťovat a poškozovat; zejména je zakázáno

a) znečisťovat nebo jinak poškozovat dopravní značení,

b) přejíždět silniční příkopy,

c) rozjíždět dočasné skládky na silničním tělese při provádění údržby,

d) používat sněhové řetězy v úsecích, kde není vozovka dostatečně pokryta sněhovou vrstvou,

e) používat s výjimkou ozbrojených sil a ozbrojených sborů pásová vozidla a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi,

f) vjíždět na vozovku s neočistěnými vozidly,

g) otáčet potahy a zemědělské stroje na vozovce, krajnici a příkopech při provádění polních prací,

h) poškozovat součásti komunikací, směrové sloupky, zásněžky, zábradlí, silniční zeleň a jiné vybavení a zařízení komunikace,

i) zasahovat do odtokových poměrů na silničním tělese i v jeho okolí,

j) zasahovat do rozhledových poměrů,

k) hnát dobytek po dálnici, silnici a místní komunikaci budované jako rychlostní komunikace nebo přes ni a její součásti,

l) používat strojů a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace,

m) vypouštět splašky na komunikaci a znečisťovat ji přepravovanými materiály a předměty.

§ 10

(k § 7 zákona)

(1) Provoz na dálnicích, silnicích a místních komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka zejména

a) při provádění prací na komunikacích,

b) při zvláštním užívání komunikace,

c) při živelní pohromě,

d) k zajištění bezpečnostních opatření,

e) vyžaduje-li to nezbytně stav komunikace a její ochrana.

(2) Silniční správní orgán je povinen pečovat, aby uzavírka byla omezena vždy na nejkratší možnou dobu. Při dlouhodobých uzavírkách dálnic, silnic a místních komunikací je třeba dbát toho, aby objížďka byla co nejvýhodnější a aby odpovídala požadavkům plynulé a bezpečné dopravy, a to i s ohledem na ochranu životního prostředí.

(3) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce vydává

a) u dálnic - federální ministerstvo dopravy,

b) u silnic I. třídy - krajský národní výbor,

c) v ostatních případech silniční správní orgán, kterému podle § 3 zákona přísluší výkon státní správy ve věcech dotčené komunikace; týká-li se uzavírka nebo objížďka více územních obvodů, vydává rozhodnutí ten silniční správní orgán,jehož území se uzavírka převážně dotýká, a to v dohodě s ostatními příslušnými silničními správními orgány.

(4) Žádost o povolení uzavírky dálnice nebo silnice I. třídy musí obsahovat

a) přesné označení místa uzavírky podle staničení dálnice nebo silnice I. třídy,

b) dobu trvání uzavírky s případným možným přerušením ve dnech pracovního volna a o nedělích,

c) důvod uzavírky s uvedením rozsahu prací,

d) návrh trasy objížďky, včetně grafické přílohy a údajů, týkajících se zvýšené spotřeby pohonných hmot v důsledku uzavírky,

e) harmonogram prací ve dvojím vyhotovení, pokud je uzavírka požadována na delší dobu než tři dny; jedno vyhotovení se podstupuje příslušnému dopravnímu inspektorátu. Harmonogram musí obsahovat množství a časový průběh jednotlivých druhů prací, počty a nasazení pracovníků (směnnost), druhy, počty a nasazení rozhodujících mechanismů, včetně vozidel, konkrétní rozpis zabezpečeného materiálového pokrytí a případně další skutečnosti,

f) prohlášení žadatele o tom, že dodavatel je připraven na provedení prací v předpokládaném rozsahu a požadované době z hlediska zabezpečení dostatečným počtem pracovníků, mechanizačních prostředků a materiálů,

g) jméno pracovníka odpovědného za organizaci a zabezpečení prací, které budou prováděny pod ochranou uzavírky, adresu a číslo telefonu jeho pracoviště i bydliště,

h) stanovisko správce komunikace.

(5) Při žádosti o povolení uzavírky, popřípadě při rozhodnutí o objížďce silnice II. a III. třídy a místních komunikací se postupuje podle odstavce 4 s přihlédnutím k místním potřebám a podmínkám.

(6) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce se vydává v dohodě s příslušným dopravním inspektorátem a po projednání

a) s dotčenými národními výbory,

b) s příslušnou vojenskou správou,

c) s provozovatelem hromadné veřejné dopravy, jde-li o komunikaci, na níž je tato doprava pravidelně provozována, popřípadě s jinými velkými provozovateli silniční dopravy, jichž se uzavírka obzvláště dotýká.

(7) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce musí být ihned oznámena okresní inspekci požární ochrany a záchranné službě. Uzavírka i objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Na označení uzavírky je nutno uvést též dobu jejího trvání, pokud přesahuje tři dny. Jde-li o uzavírku silnic určených k přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, oznámí příslušný národní výbor svoje rozhodnutí všem krajským národním výborům a ústředním orgánům státní správy ve věcech dopravy republik.

(8) Označení uzavírky a objížďky zabezpečuje žadatel na svůj náklad a odpovídá za stav tohoto označení po dobu uzavírky a objížďky.

(9) Má-li být uzavírka nebo objížďka časově nebo místně rozšířena, je nutno podat novou žádost a vydat nové rozhodnutí.

(10) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů, havárií energetických, plynárenských či teplárenských zařízení a podobně) musí být příslušná část komunikace neprodleně uzavřena a označena alespoň provizorním způsobem.

§ 11

(k § 8 zákona)

(1) Ke zvláštnímu užívání dálnic, silnic a místních komunikací je třeba povolení příslušného silničního správního orgánu. Toto povolení podléhá správnímu poplatku podle zvláštních předpisů. 5) Takovým užíváním je zejména

a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, 6)

b) umísťování zařízení nebo předmětů na dálnici, silnici a místní komunikaci, zejména prodejních, reklamních nebo zábavních,

c) umísťování, skládání a nakládání předmětů, zařízení nebo materiálu na dálnici, silnici a místní komunikaci nesloužících k údržbě a opravám těchto komunikací, nemají-li být neprodleně odstraněny,

d) pořádání akcí, umísťování věcí a zařízení (například hospodářských, kulturních, zábavných, skladů, prodejen, užívání tlampačů, nevhodných světelných zdrojů) v blízkosti dálnice nebo silnice, jestliže by jejich provozem nebo umístěním, popřípadě provozním ruchem jimi vyvolaným mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,

e) hnaní stáda dobytka po silnici a místní komunikaci,

f) vláčení kmenů nebo jiných předmětů, jimiž by mohla být silnice nebo místní komunikace poškozena,

g) zřizování, provádění plánované opravy a údržby nadzemních a podzemních vedení všeho druhu.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 písmeno a) uděluje povolení v dohodě s příslušným dopravním inspektorátem,

a) jde-li pouze o dopravu po dálnici, federální ministerstvo dopravy,

b) jde-li o dopravu po silnicích přesahující územní obvod jednoho okresu nebo jde-li o mezikrajovou dopravu, krajský národní výbor, v jehož územním obvodu tato doprava začíná,

c) v ostatních případech silniční správní orgán, jemuž podle ustanovení § 3 zákona náleží správa dotčené komunikace.

Dopravce je však povinen vyžádat si souhlas k přepravě, dotýká-li se povolovaná přeprava

a) železnice, od příslušného drážního orgánu,

b) dálnice, od federálního ministerstva dopravy,

c) trolejového vedení městské kolejové, popřípadě trolejbusové dráhy, od správce tohoto zařízení.

(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 písmeno a) musí být podána zpravidla čtyři týdny předem, a pokud se nejedná o zvlášť mimořádné přepravy, musí obsahovat

a) účel, rozsah a dobu dopravy, zda se bude opakovat a podobně,

b) návrh dopravní trasy,

c) druh, typ, popřípadě poznávací značku vozidel, jichž má být použito,

d) údaje o hmotnosti, počtu, zatížení, rozvoru náprav, o počtu, rozměrech, huštění a typu pneumatik jednotlivých náprav, o nejmenším poloměru otáčení vozidla nebo soupravy a tomu odpovídajícímu nejmenšímu vnějšímu poloměru otáčení,

e) obrysový nákres vozidla nebo soupravy s vyznačením všech rozměrů a umístění nákladu.

(4) V povolení podle odstavce 1 písmeno a) může být nařízena zejména trasa, způsob a doba povolené dopravy, rychlost jízdy, opatření k zajištění ostatního provozu, vozovek, mostů nebo železničních přejezdů; povolení musí mít řidič u sebe.

(5) Přepravy vozidel a nákladů o celkové hmotnosti vyšší než 60 tun nebo nadměrných rozměrů lze povolit jen výjimečně, pokud žadatel prokáže, že není technicky reálné snížit hmotnost přepravy ani použít jiného způsobu přepravy, a že zatížitelnost mostů a únosnost vozovek ověřená statistickým posouzením umožní realizaci přepravy; bez těchto podkladů není příslušný silniční správní orgán oprávněn povolení vystavit. V případě nezbytnosti přepravy přesahující územní obvod jednoho kraje povolí příslušný krajský národní výbor přepravu podle podkladů předávaných ústředními orgány státní správy ve věcech dopravy republik, podle § 3 odst. 3 písm. f) zákona. Těmito podklady se rozumí nejvhodnější trasy (jednou ročně aktualizované) znázorněné v krajských silničních mapách (únosnost mostů, úrovňové železniční přejezdy, podjezdné výšky), pasport silnic a mostů těchto tras, údaje o intenzitě dopravy a metodika postupu pro posuzování únosnosti mostů. Realizaci přepravy je třeba projednat s příslušným silničním správním orgánem v dostatečném předstihu tak, aby žadatel zajistil prověření a zabezpečení stanovené trasy oprávněnými organizacemi.

(6) Na základě plnění podmínek uložených při řízení o povolení nadměrných přeprav povolujícím orgánem oznámí dopravce příslušnému stavebnímu úřadu nutnost provedení nezbytných úprav na pozemních komunikacích, které provede svým nákladem. V oznámení se uvede doba, místo, účel, rozsah a jednoduchý technický popis úprav. Dotýkají-li se nezbytné úpravy vodních toků, postupuje dopravce podle zvláštních předpisů. 7) Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, která souvisí s nezbytnými úpravami, se řídí zvláštními předpisy. 8)

§ 12

(k § 9 zákona)

(1) Sjízdnost dálnic, silnic a místních komunikací je takový stav těchto komunikací, který umožňuje bezpečnou jízdu motorových i nemotorových vozidel přizpůsobenou dopravně technickému stavu a stavebnímu stavu těchto komunikací, povětrnostním podmínkám a dalším okolnostem, které může řidič předvídat.

(2) Závady ve sjízdnosti dálnic, silnic a místních komunikací jsou takové změny ve sjízdnosti těchto komunikací způsobené vnějšími vlivy, které nemůže řidič předvídat ani při jízdě přizpůsobené stavebnímu stavu komunikace, povětrnostním podmínkám, vlastnostem vozidla a nákladu, vlastním schopnostem a jiným zjevným okolnostem. Závadami ve sjízdnosti jsou zejména

a) ojedinělé výtluky, výmoly a hrboly v jinak bezvadném povrchu souvislého úseku vozovky, nevhodně uložený udržovací materiál, spadlé stromy a kameny, poškozené dopravní značky a jiné překážky, není-li na ně předepsaným způsobem upozorněno,

b) znečistění vozovky, poškození vozovky a jiné závady způsobené uživateli komunikace nebo provozovateli činností v okolí dálnic, silnic a místních komunikací,

c) ojedinělá místa s náledím vzniklým námrazou, mrznutím stékající vody na vozovku z okolí nebo vod stojících na vozovce v důsledku špatné funkce zařízení k odvodnění komunikace.

(3) Závadami ve sjízdnosti nejsou úseky nebo části a součásti dálnic, silnic a místních komunikací, na nichž se neprovádí zimní údržba v celé délce a zabezpečují se jen předem stanovená dopravně důležitá místa (například křižovatky, velká stoupání, ostré zatáčky, autobusové zastávky a podobně).

(4) Schůdnost přechodů pro chodce na místních komunikacích a na průjezdních úsecích silnic městy a obcemi a místních komunikací určených výhradně pro chodce je takový stav těchto komunikací, který umožňuje bezpečnou chůzi přizpůsobenou jejich stavebnímu stavu, povětrnostním podmínkám a dalším okolnostem, které může chodec předvídat.

(5) Závadami ve schůdnosti chodníků, místních komunikací určených výhradně pro chodce a přechodů pro chodce na průjezdních úsecích silnic v území zastavěném jsou závady obdobné závadám ve sjízdnosti, pokud tyto závady neumožňují bezpečnou chůzi ani při zvýšené opatrnosti chodců.

(6) Povětrnostními podmínkami, které mohou podstatně zhoršit nebo i přerušit sjízdnost, případně schůdnost komunikace jsou zejména

a) vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení,

b) vichřice a mimořádné vodní srážky,

c) povodně a přívalové vody při intenzivních a dlouhodobých vodních srážkách,

d) vznik souvislé námrazy při poklesu teploty a vyšší vlhkosti vzduchu,

e) mlhy a oblevy,

f) mrznoucí déšť a mrholení.

§ 13

(k § 9a zákona)

(1) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení a povrch, podélné nebo příčné vlny, četné výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, mostů a propustků a vybavení komunikace z hlediska bezpečnosti dopravy (dopravní značky a zařízení, bezpečnostní a ochranná zařízení a podobně).

(2) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný sklon a šířka vozovky, směrové oblouky, podélné sklony a zakružovací poloměry nivelity, druh vozovky a podobně) a začlenění komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška a podobně).

§ 14

(k § 10 zákona)

(1) Vlastníci, správci nebo uživatelé nemovitostí a provozovatelé všech výrobních, stavebních, hospodářských a jiných činností nesmí dálnice, silnice a místní komunikace a provoz na nich ohrožovat zejména při

a) těžbě dřeva a hospodaření v lesích,

b) provozu pil a skládek dřeva,

c) těžbě kamene, štěrku, písku a hlíny,

d) podzemních pracích,

e) stavební činnosti všeho druhu,

f) zemědělské činnosti,

g) úpravách vodních toků a jejich údržbě,

h) úpravách odtokových poměrů.

(2) Bez předchozího souhlasu silničního správního orgánu je zakázána jakákoliv stavební činnost, která by mohla dálnice, silnice a místní komunikace nebo provoz na nich ohrozit nebo která by provedením a umístěním staveb bránila potřebné modernizaci dotčeného úseku komunikace, ztěžovala provádění strojní údržby nebo zhoršovala podmínky bezpečného a plynulého provozu na komunikacích.

(3) Vlastníci, správci nebo uživatelé zemědělských a lesních pozemků jsou povinni vlastním nákladem provádět opatření k zamezení sesuvu a splavení půdy na komunikaci a do silničních odvodňovacích zařízení 9) kromě případů způsobených přírodními vlivy.

(4) Na silniční pozemek dálnic, silnic a místních komunikací nesmí být vyvedeny žádné odvodňovací systémy (meliorační, odpadní vody a podobně), které by vyvolávaly podmáčení silničního pozemku.

(5) Při údržbě a úpravách vodních toků jsou povinni jejich správci vlastním nákladem provádět všechna zabezpečovací opatření k zamezení ohrožení a škod na komunikacích účinkem vod.

(6) Provozovatelé lomů, štěrkovišť, pískoven, skládek sypkých hmot a skládek odpadků a silážních objektů, jsou povinni dodržovat podmínky stanovené silničním správním orgánem a vlastním nákladem provádět všechna opatření k zamezení znečisťování komunikací z těchto provozů.

(7) Vozidla provádějící po pozemních komunikacích přepravu sypkých a odpadních materiálů na skládky nebo ze skládek a provozů v blízkosti dálnic, silnic a místních komunikací, musí být nakládána i přepravována způsobem, který vyloučí znečistění pozemní komunikace.

§ 15

(k § 11 zákona)

(1) Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěné nebo určené k souvislému zastavění; uvnitř tohoto území se zřizují ochranná pásma podle zvláštních předpisů. 10)

(2) Hranice území zastavěného nebo určeného k souvislému zastavění vyplývají z územně plánovací dokumentace, jinak určí tuto hranici podle skutečného stavu souvislého zastavění federální ministerstvo dopravy po projednání s okresním národním výborem, pokud jde o dálnice, okresní národní výbor po projednání s krajským národním výborem a místním národním výborem, pokud jde o silnice, a místní národní výbor, pokud jde o místní komunikace. Příslušný silniční správní orgán přitom přihlédne k tomu, zda souvislé zastavění je po obou stranách komunikace stejně daleko či zda se omezuje zcela nebo zčásti jen na její jednu stranu; stavební mezery až do 200 metrů nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.

(3) Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti

a) 100 metrů od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace,

b) 50 metrů od osy vozovky silnice I. třídy,

c) 25 metrů od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace,

d) 20 metrů od osy vozovky silnice III. třídy,

e) 15 metrů od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.

U směrově rozdělených silnic a místních komunikací se tyto vzdálenosti měří od osy přilehlé vozovky.

(4) V okolí úrovňového křížení silnic s jinými pozemními komunikacemi a s dráhami jsou hranice silničních ochranných pásem určeny svislými plochami, jejichž poloha je dána stranami rozhledových trojúhelníků. 11) Jestliže by však takto určené silniční ochranné pásmo bylo užší než silniční ochranné pásmo určené podle odstavce 3, platí i pro okolí úrovňových křížení ustanovení odstavce 3.

§ 16

(k § 11 zákona)

(1) V silničních ochranných pásmech je zakázáno

a) provádět jakoukoliv stavební činnost vyžadující ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby,

b) provádět na objektech a zařízeních postavených před vznikem silničního ochranného pásma úpravy k prodloužení jejich životnosti, počítá-li se s jejich budoucím odstraněním,

c) provádět jakékoliv zemní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila k nivelitě vozovky komunikací,

d) zřizovat skladištní a letištní plochy, zpevněné i nezpevněné,

e) hospodařit v lesích způsobem odporujícím zásadám předem dohodnutým s příslušným silničním správním orgánem,

f) v okolí úrovňových křížení silnic s jinými pozemními komunikacemi a s dráhami a na vnitřní straně oblouků silnic o poloměru 500 metrů a menším je též zakázáno vysazovat nebo obnovovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnou dopravu.

(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahují na součásti dálnic, silnic a místních komunikací, na označníky zastávek, zastávky a čekárny hromadné veřejné dopravy, na čerpací stanice pohonných hmot, na telekomunikační a energetická vedení, na stavby a zařízení související s úpravou odtokových poměrů, na měřické značky, signály a jejich zařízení pro mapování a na stavby a zařízení sloužící obraně státu, pokud jsou umístěny v souladu se zvláštními předpisy tak, aby nezhoršovaly bezpečnost a plynulost silničního provozu a neztěžovaly provádění údržby komunikace.

(3) Výjimky ze zákazu podle odstavce 1 uděluje příslušný silniční správní orgán. Žádost se podává již ve stadiu přípravné dokumentace. Výjimky lze povolit jen v odůvodněných případech, nebudou-li tím dotčeny obecné zájmy, zejména dopravní zájmy a zájmy majetkové správy dotčené komunikace. Povolením výjimek nesmí dojít k rozšíření souvislé zástavby obcí a měst obestavováním komunikace. Povolení výjimky je možno vázat na podmínky.

§ 17

(k § 13 zákona)

(1) Silniční pomocné pozemky jsou podél všech dálnic, silnic a místních komunikací I. až III. třídy mimo souvisle zastavěné území. Silničním pomocným pozemkem může být i jiné vymezené přilehlé území.

(2) Při zřizování silničních pomocných pozemků, pokud jsou součástí zemědělského půdního fondu, se postupuje v souladu se zvláštními předpisy. 12)

(3) Šíře pruhu silničního pomocného pozemku má činit 60 centimetrů po obou stranách vnějšího okraje tělesa dálnice, silnice nebo místní komunikace; větší šíře může být stanovena, jestliže je jí výjimečně třeba pro důležité účely správy nebo údržby komunikace a nebudou-li tím ohroženy zájmy zemědělské výroby. Hranice silničního pozemku se osazují mezníky.

(4) Silniční pomocné pozemky slouží zejména k

a) zajištění místa pro skládání silničních údržbových hmot a materiálů, získaných při čistění komunikace,

b) zajištění místa pro skládku zásněžek a pro výsadbu trvalých zásněžek v podobě živých plotů,

c) zajištění přístupu ke svahům silničních násypů a zářezů z vnější strany,

d) ochraně svahů silničních násypů a zářezů před poškozováním při užívání sousedních nemovitostí,

e) pěstování silniční zeleně, pokud tomu nebrání využití k účelům uvedeným pod písmeny a) až d).

§ 18

(k § 14 zákona)

(1) Na pomocných silničních pozemcích a jiných pozemcích tvořících součást dálnic, silnic a místních komunikacích (§ 8 odst. 2) se vysazuje a udržuje vhodná silniční zeleň, zejména traviny, květinová výsadba, keře a stromoví. Ošetřování silniční zeleně zabezpečuje příslušný správce komunikace.

(2) Výsadba a druh silniční zeleně se určuje s ohledem na bezpečnost a plynulost silničního provozu, zlepšení životního prostředí a rázu krajiny, provádění údržby komunikací a s ohledem na možnosti udržování zeleně.

(3) Výsadbou silniční zeleně nesmí být ohrožena bezpečnost silničního provozu, pokud jde o rozhledové poměry, nebo ztížena údržba komunikace, popřípadě ztíženo použití pozemku pro účely správce komunikace; nemá být ztíženo ani obhospodařování sousedních zemědělských pozemků.

(4) U nově budovaných dálnic, silnic a místních komunikací musí být výsadba a druh zeleně vždy součástí stavby.

(5) Ovocné stromoví je možné vysazovat jen tam, kde to je vhodné s ohledem na půdní a klimatické poměry a možnosti řádného obhospodařování.

(6) O výsadbě a volbě druhu silniční zeleně a její případné likvidace rozhoduje silniční správní orgán.

§ 19

(k § 18 zákona)

(1) Zřízení úrovňového křížení silnice a místní komunikace s dráhou lze povolit pouze v případech stanovených zvláštními předpisy. 13)

(2) Výstavba mimoúrovňového křížení dálnice, silnice nebo místní komunikace s dráhou náleží investorovi akce později realizované, pokud není dohodou stanoveno jinak. Po dokončení výstavby přísluší správa nadjezdu pozemní komunikace nad dráhou orgánu, jemuž podle § 3 zákona náleží správa dotčené komunikace. Správa nadjezdu dráhy nad pozemní komunikací přísluší drážnímu podniku.

(3) Drážní podnik je povinen udržovat v řádném stavu silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 metru od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Šířka komunikace na přejezdu má odpovídat šířce přilehlých úseků pozemní komunikace; kde tomu tak není, musí být přejezd při rekonstrukci přiměřeně rozšířen.

(4) U silnic a místních komunikací I. a II. třídy je drážní podnik povinen dále zajistit

a) takovou úpravu přejezdu a přilehlých úseků pozemní komunikace, aby najíždění silničních vozidel bylo plynulé,

b) taková opatření na přejezdech v souvisle zastavěném území měst a obcí, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky pozemní komunikace,

c) takové umístění drážních zařízení, aby tato nebránila nutnému rozhledu uživatelů pozemní komunikace a nezasahovala do prostoru nad její vozovku do výše 5 metrů (netýká se trolejového vedení); zařízení, která neodpovídají těmto požadavkům, musí být při rekonstrukci přemístěna. Zlepšení rozhledu u strážních domků je nutno zajistit alespoň odstraněním neprůhledných plotů a vysokých porostů.

(5) Na silnicích a místních komunikacích užších než 5 metrů musí být na přejezdu zachována volná průjezdná šířka minimálně 5 metrů.

§ 20

(k § 18 zákona)

(1) Podzemní a nadzemní vedení v souběhu se silnicí v průjezdních úsecích silnic městy a obcemi musí být v souladu se zvláštními předpisy vedena tak, aby

a) neohrožovala pozemní komunikace a nenarušovala jejich údržbu, a to ani při provádění údržby a oprav těchto vedení,

b) nebránila potřebným modernizačním úpravám silnice,

c) nebránila dodatečným doplňujícím stavbám kanalizace a chodníků.

(2) V zastavěném území, kde nelze změnit trasu podzemního vedení, mohou být tato vedení umísťována v zelených pásech podél silnice nebo místní komunikace, a není-li zelený pás, pod dlažbou chodníku, pokud se prokáže, že jiné technické řešení bez neúměrně vysokých nákladů není možné. Hlavní vodovodní řád nebo kanalizační vedení může být uloženo do tělesa silnice nebo místní komunikace. Na základě povolení silničního správního orgánu může být uloženo do tělesa silnice nebo místní komunikace podzemní telekomunikační vedení.

(3) V území zastavěném není dovoleno zřizovat křížení podzemních vedení překopem na silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy. Výjimku z tohoto zákazu může povolit silniční správní orgán v případech, kdy se z důvodů přírodních podmínek v místě plánovaného křížení možnost protlaku vylučuje a změna trasy vedení do jiného vhodnějšího místa je prokazatelně rovněž vyloučena.

(4) Pokud investor stavby podzemního vedení nebo jeho správce zdůvodňuje žádost o povolení překopu silnice a místní komunikace I. a II. třídy nepřiměřeně vysokými náklady na přeložení trasy vedení do místa vhodného pro protlak, přezkoumá silniční správní orgán tuto žádost především z hlediska životnosti dotčeného tělesa komunikace a její vozovky a s ohledem na následky porušení celistvosti krytu vozovky rozhodne o důvodnosti žádosti s ohledem na celospolečenský zájem, jakož i na hospodárnost údržby.

(5) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, není u havárií zapotřebí povolení, ale provedení prací musí být neprodleně ohlášeno, aby mohly být stanoveny podmínky pro uvedení do původního stavu.

(6) Jsou-li splněny podmínky pro povolení překopu, vyzve silniční správní orgán investora stavby vedení nebo jeho správce, aby nejprve předložil písemný závazek o tom, že po dobu dohodnutou bude zabezpečovat průběžně a bez prodlení odstraňování závad vzniklých z nedokonalého spojení konstrukčních vrstev vozovky nebo poklesem výplně výkopu a uhrazovat následné škody, které vzniknou v důsledku těchto závad. Součástí tohoto písemného závazku bude též ustanovení, že po uplynutí doby dohodnuté bude hradit náklady na vynaloženou zvýšenou údržbu místa narušeného překopem.

§ 21

(k § 20 zákona)

(1) Pevné překážky zabudované ve vozovce nebo v krajnicích silnic a místních komunikací jsou odrazníky, betonové sloupky, sloupy nadzemního vedení, stromoví, poutače všeho druhu a další předměty a zařízení pevně spojené se zemí.

(2) Předměty tvořící pevnou překážku umístěné na vozovce a v krajnicích silnic nebo místních komunikací v době před účinností této vyhlášky musí být odstraněny v těchto lhůtách

a) u silnic I. třídy budovaných jako rychlostní komunikace do 30. 6. 1986,

b) u silnic I. a II. třídy do 31. 12. 1986,

c) u silnic III. třídy a u místních komunikací I. a II. třídy do 31. 12. 1990.

(3) Pro odstranění sloupů nadzemních vedení tvořících pevnou překážku platí odlišné lhůty dohodnuté jejich správci a správci pozemních komunikací do 30. 6. 1985. Nedojde-li k dohodě, rozhodne po tomto termínu podle místních podmínek příslušný silniční správní orgán s ohledem na realizační podmínky správce vedení.

(4) Odstranění pevných překážek jsou povinni provést jejich správci nebo vlastníci na svůj náklad.

§ 22

(k § 22 zákona)

(1) Účelovými komunikacemi jsou zejména polní a lesní cesty, příjezdové cesty k závodům, staveništím, lomům, dolům, pískovnám a k jiným objektům a cesty v uzavřených prostorech a objektech.

(2) Účelové komunikace v uzavřených prostorech a objektech jsou neveřejné; jiné účelové komunikace může v souladu s obecně závaznými právními předpisy prohlásit neveřejnými místní národní výbor na návrh vlastníka, správce nebo uživatele dotčené komunikace.

(3) O právních poměrech účelových komunikací platí obecné předpisy. 14)


§ 23

Zrušuje se vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákona).


§ 24

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1984.


Ministr: Ing. Blažek v. r.

Poznámky pod čarou

1) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.

2) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku.

3) Pro účely třídění a evidence základních prostředků platí zvláštní předpisy.

4) § 38 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu.

5) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích.

6) Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

7) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

8) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

9) Zákon č. 138/1973 Sb.

10) Směrnice pro technická opatření civilní obrany na území ČSSR.

11) ČSN 73 6101 Projektování silnic, ČSN 73 6103 Projektování dálnic a ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

12) Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v úplném znění vyhlášeném pod č. 124/1976 Sb.

13) ČSN 73 6101 Projektování silnic, ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

14) Například hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 70/1983 Sb.
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.

Přesunout nahoru