Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 29/1984 Sb.Zákon o soustavě základních a středních škol (školský zákon)

Částka 5/1984
Platnost od 04.04.1984
Účinnost od 01.09.1984
Zrušeno k 01.01.2005 (561/2004 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

29

ZÁKON

ze dne 22. března 1984

o soustavě základních a středních škol (školský zákon)

Vysoká úroveň, prohlubování a zdokonalování socialistické výchovy a vzdělanosti mladé generace i všech pracujících je jedním ze základních předpokladů dalšího rozvoje socialistické společnosti, její ekonomiky a kultury, upevňování socialistických výrobních vztahů a socialistického způsobu života. Úloha výchovy a vzdělání nabývá zvláště na důležitosti v etapě vědeckotechnické revoluce a má zásadní význam pro rychlejší uplatňování jejích výsledků v praxi.

Výchova a vzdělávání v Československé socialistické republice jsou věcí celé společnosti a uskutečňují se pod vedením Komunistické strany Československa a socialistického státu, jsou založeny na vědeckém světovém názoru, na těsném spojení školy se životem a prací lidu a opírají se o nejnovější poznatky vědy a techniky. Smyslem a hlavním úkolem výchovy a vzdělávání je připravit mládež pro život a práci v rozvinuté socialistické společnosti a obranu socialistické vlasti. Hlavní úloha při plnění tohoto úkolu připadá škole.

Rozhodujícím činitelem výchovně vzdělávacího procesu ve školách jsou učitelé a další pedagogičtí pracovníci. Škola v úzké spolupráci s rodinou, společenskými organizacemi, zejména Socialistickým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací, Revolučním odborovým hnutím a dalšími výchovnými institucemi státu usiluje o jednotu výchovy a vzdělávání a pečuje o zdravý vývoj žáků aktivním rozvíjením jejich duševních i tělesných schopností.

Státní orgány a socialistické organizace vytvářejí podmínky pro přípravu mládeže pro výkon povolání.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

Základní školy a střední školy jsou součástí československé výchovně vzdělávací soustavy a svými výchovně vzdělávacími cíli a obsahem tvoří jednotný celek.

§ 2

(1) Soustavu základních a středních škol tvoří základní škola, střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Ministerstvo školství České socialistické republiky v České socialistické republice a ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialistické republice (dále jen "ministerstva školství") stanoví obecně závazným právním předpisem typy a názvy jednotlivých druhů škol uvedených v odstavci 1.

§ 3

Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém nebo slovenském. Občanům maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich jazyce.

§ 4

(1) Výchova a vzdělávání jsou bezplatné.

(2) V rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické republiky se žákům bezplatně poskytují učebnice a učební texty a základní školní potřeby.

ČÁST DRUHÁ

Základní škola

§ 5

(1) Základní škola poskytuje základy všeobecného polytechnického vzdělání; zabezpečuje rozumovou výchovu, výchovu k vědeckému světovému názoru, ideově politickou výchovu, výchovu k socialistickému vlastenectví, socialistickému a proletářskému internacionalismu, mravní, pracovní, estetickou, tělesnou výchovu a brannou výchovu žáků.

(2) Základní škola připravuje žáky pro studium ve všech druzích středních škol.

(3) Základní školu navštěvují žáci nejdéle do splnění povinné školní docházky (§ 34).

§ 6

(1) Základní škola má osm ročníků; ročníky první až čtvrtý tvoří první stupeň základní školy, ročníky pátý až osmý druhý stupeň základní školy. První stupeň základní školy poskytuje základní vědomosti a dovednosti, základní poznatky o přírodě a společnosti, základní pracovní návyky a návyky kolektivního jednání. Druhý stupeň obsahově navazuje na první stupeň a rozvíjí výchovný a vzdělávací základ, získaný na prvním stupni.

(2) V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech osmi ročníků základní školy, může se zřídit základní škola jen s ročníky prvního stupně. Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy, pokračují v povinné školní docházce v základní škole se všemi ročníky, do jejíhož obvodu patří základní škola s ročníky prvního stupně.

ČÁST TŘETÍ

Střední školy

DÍL PRVNÍ

Výchova a vzdělávání ve středních školách

§ 7

(1) Střední školy poskytují žákům, nejde-li o žáky podle § 19 odst. 3, střední vzdělání a úplné střední vzdělání a připravují je pro výkon povolání a činností v národním hospodářství, správě, kultuře a v ostatních oblastech života socialistické společnosti; připravují žáky i pro studium na vysokých školách.

(2) Střední školy uplatňují jednotu výchovy a vzdělávání, spojení školy se životem a usilují o všestranný harmonický rozvoj osobnosti mladého člověka; přitom formují jeho marxistickoleninské světonázorové přesvědčení, socialistické ideově politické uvědomění, jeho intelektuální a mravní rozvoj, vychovávají jej k socialistickému vlastenectví, socialistickému a proletářskému internacionalismu, k třídní uvědomělosti a odborné zdatnosti, připravují jej na tvořivou práci a odbornou činnost v povolání, na obranu socialistické vlasti a na bohatý kulturní život; poskytují výchovu estetickou a tělesnou.

(3) Střední školy se člení na tyto druhy: střední odborné učiliště, gymnázium a střední odbornou školu.

§ 8

(1) Střední vzdělání zahrnuje všeobecné polytechnické vzdělání a základy odborné přípravy; získává se úspěšným ukončením druhého ročníku střední školy.

(2) Úplné střední vzdělání zahrnuje střední vzdělání, obsahově širší a hlubší všeobecné polytechnické vzdělání a odbornou přípravu, diferencovanou podle studijních oborů; získává se úspěšným vykonáváním maturitní zkoušky ve střední škole.

(3) Odborná příprava je součástí výchovy a vzdělávání ve středních školách, v níž si žáci osvojují vědomosti a dovednosti umožňující kvalifikovaný výkon povolání a odborných činností; ukončuje se v učebních oborech úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, ve studijních oborech úspěšným vykonáním maturitní zkoušky.

DÍL DRUHÝ

Střední odborné učiliště

§ 9

Výchova a vzdělávání ve středním odborném učilišti

(1) Střední odborné učiliště připravuje v nejméně dvouletém studiu pro výkon dělnických povolání a odborných činností odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Toto studium se ukončuje závěrečnou zkouškou.

(2) Střední odborné učiliště připravuje ve čtyřletém studiu pro výkon dělnických povolání odpovídajících příslušnému studijnímu oboru, jakož i pro některé technickohospodářské činnosti provozního charakteru; připravuje i pro studium na vysoké škole. Toto studium se ukončuje maturitní zkouškou.

(3) Střední odborné učiliště zajišťuje teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování.

(4) Doba studia ve středním odborném učilišti se dělí v souladu s učebními plány a učebními osnovami na přípravné období a období odborného rozvoje.

§ 10

Zřizování a zrušování středních odborných učilišť

(1) Střední odborné učiliště zřizuje a zrušuje

a) generální ředitel výrobní hospodářské jednotky nebo orgán, který pro účely tohoto zákona plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele; v oborech (odvětvích), kde nejsou výrobní hospodářské jednotky, určí příslušný ústřední orgán, který orgán pro tyto účely plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky,

b) národní výbor pro organizace řízené nebo spravované národními výbory,

c) ve výjimečných případech se souhlasem ministerstev školství ředitel hospodářské organizace určené příslušným ústředním orgánem.

(2) Střední odborná učiliště se zřizují a zrušují podle stanovené sítě škol. 1) Ke zřízení (zrušení) středního odborného učiliště uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) je třeba souhlasu národního výboru a příslušného ústředního orgánu.

(3) Organizační začlenění středního odborného učiliště určí statut, stanovy nebo jiný obdobný organizační předpis vydaný příslušným orgánem podle zvláštních předpisů. 2)

(4) Vnitřní organizační uspořádání středního odborného učiliště upravuje organizační řád vydaný orgánem, který střední odborné učiliště zřídil.

§ 11

Úkoly orgánů

(1) Orgány, které zřizují střední odborná učiliště, odpovídají za přípravu mládeže pro povolání v těchto učilištích a v rozsahu své působnosti je řídí.

(2) Ústřední orgány a národní výbory v oboru své působnosti řídí a plánují přípravu mládeže pro povolání ve středních odborných učilištích.

(3) Ministerstva školství stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem postup ústředních orgánů a národních výborů při řízení a plánování přípravy mládeže pro povolání ve středních odborných učilištích.

(4) Ministerstva školství a národní výbory vykonávají státní správu vůči středním odborným učilištím podle zvláštních předpisů. 3)

§ 12

Finanční, materiální a kádrové zabezpečení středních odborných učilišť

(1) Finanční a materiální prostředky na provoz a rozvoj středních odborných učilišť, s výjimkou nákladů uvedených v odstavci 3, zabezpečují orgány, které střední odborná učiliště zřídily; tyto orgány zabezpečují střední odborná učiliště i kádrově.

(2) Jsou-li ve středním odborném učilišti připravováni žáci i pro organizaci mimo působnost orgánu, který střední odborné učiliště zřídil (dále jen "jiná organizace"), je tato organizace povinna hradit poměrný díl nákladů vynaložených na jejich přípravu.

(3) Osobní náklady na učitele teoretického vyučování středních odborných učilišť a náklady na učebnice, učební texty a základní školní potřeby poskytované žákům bezplatně hradí národní výbory ze svých prostředků.

(4) Finanční a materiální prostředky uvedené v odstavci 1 zabezpečuje národní výbor, který zřídil střední odborné učiliště podle § 10 odst. 1 písm. b), od organizací, pro něž je střední odborné učiliště zřízeno.

(5) Náklady na provoz a rozvoj středních odborných učilišť pro mládež vyžadují zvláštní péči (§ 30) a zvláštních odborných učilišť (§ 32) mohou hradit národní výbory zcela nebo zčásti ze svých prostředků.

§ 13

Povinnosti orgánů a organizací k žákům středních odborných učilišť

(1) Orgány, které střední odborná učiliště zřídily, zabezpečují žákům těchto středních odborných učilišť přípravu pro budoucí povolání v rozsahu stanoveném tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy.

(2) Organizace, k níž je střední odborné učiliště organizačně přičleněno, se podílí na vytváření podmínek pro výchovu a vzdělávání žáků; při tom je povinna zejména

a) vytvářet příznivé podmínky pro uplatnění a rozvíjení schopností a iniciativy žáků,

b) vést žáky ke svědomitému plnění povinnosti stanovených školním řádem, k osvojování nové techniky a pokrokových metod, k bezpečné práci a soudružské spolupráci,

c) poskytovat žákům finanční a hmotné zabezpečení v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy.

(3) Orgán, který rozhodl o zrušení, rozdělení, sloučení nebo o změně hospodářské činnosti organizace uvedené v odstavci 2, současně určí organizaci, která převezme povinnosti k žákům středních odborných učilišť.

§ 14

Příprava žáků pro jiné organizace

Národní výbor může po projednání s orgánem, který střední odborné učiliště zřídil, určit v souladu s národohospodářským plánem, že ve středním odborném učilišti budou připravováni žáci i pro jiné organizace (§ 12 odst. 2).

DÍL TŘETÍ

Gymnázium

(1) Gymnázium je všeobecně vzdělávací polytechnickou školou poskytující i odbornou přípravu. Připravuje pro studium na vysokých školách a pro výkon některých odborných činností a povolání v národním hospodářství, správě, kultuře a dalších oblastech včetně povolání dělnických.

(2) Studium v gymnáziu trvá čtyři roky a ukončuje se maturitní zkouškou.

DÍL ČTVRTÝ

Střední odborná škola

§ 16

(1) Střední odborná škola připravuje pro výkon odborných činností, zejména technickohospodářských, zdravotnických, sociálně právních, správních, ekonomických, pedagogických, uměleckých, kulturních a pro výkon dělnických povolání; připravuje i pro studium na vysoké škole.

(2) Studium ve střední odborné škole trvá čtyři roky a ukončuje se maturitní zkouškou.

§ 17

Konzervatoř

(1) Konzervatoř je specifický typ střední odborné školy, která připravuje pro obory zpěvu, hudby, tance, hudebně dramatického a dramatického umění. Připravuje i pro studium na vysoké škole.

(2) Studium v konzervatoři trvá čtyři roky a ukončuje se maturitní zkouškou.

(3) Na studium podle odstavců 1 a 2 navazuje pomaturitní studium v konzervatoři, organizované zpravidla denní formou. V něm se žáci zdokonalují pro kvalifikovaný výkon svého uměleckého povolání. Toto studium se ukončuje absolventskou zkouškou.

DÍL PÁTÝ

Studium ve středních školách

Přijímání ke studiu ve středních školách

§ 18

Ke studiu ve středních školách se přijímají žáci, popřípadě pracující podle schopností, vědomostí, zájmů a zdravotního stavu a v souladu s potřebami socialistické společnosti.

§ 19

(1) Ke studiu ve středních školách se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili základní školu.

(2) Žákům, kteří nebyli přijati ke studiu ve střední škole, do které se přihlásili, nebo přihlášku ke studiu ve střední škole nepodali, ani si nevybrali žádnou střední školu, kterou jim národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách, zabezpečí po projednání s jejich zákonnými zástupci dokončení povinné školní docházky národní výbor ve středních školách jím určených za podmínek uvedených v § 18 a s přihlédnutím k místu bydliště žáka.

(3) Žáci, kteří ukončili vzdělávání v základní škole v nižším než osmém ročníku nebo osmý ročník neukončili úspěšně a nepokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole, se přijímají do středního odborného učiliště do učebních oborů se zvlášť upravenými učebními plány, kde se jim zabezpečí odborná příprava pro výkon povolání odpovídajícího zvolenému učebnímu oboru a jejich schopnostem.

(4) Ke studiu ve středních školách se přijímají také pracující, kteří získali základy vzdělání v základní škole nebo základní vzdělání podle dřívějších předpisů.

(5) Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s příslušnými ústředními orgány

a) podrobnosti o přijímání žáků ke studiu ve středních školách včetně určení studijních nebo učebních oborů, u kterých se nevyžaduje přijímací zkouška, a podmínky, za nichž lze přijímací zkoušku prominout; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky v České socialistické republice a s ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialistické republice (dále jen "ministerstva zdravotnictví"),

b) učební obory ve středních odborných učilištích určené pro žáky základní školy, kteří ukončili vzdělávání v základní škole v nižším než osmém ročníku nebo základní školu úspěšně neukončili.

§ 20

Formy a průběh studia ve středních školách

(1) Studium ve středních školách se organizuje jako denní studium, studium při zaměstnání nebo kombinované studium podle studijních oborů a ve středních odborných učilištích i podle učebních oborů.

(2) Při studiu ve střední škole se umožňuje změna studijního nebo učebního oboru, přestup na jinou školu, opakování ročníku a přerušení studia. 4)

(3) Ministerstva školství stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem rozsah, podmínky, délku, průběh studia ve středních školách a soustavu studijních a učebních oborů; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvy zdravotnictví.

§ 21

Studium při zaměstnání, kombinované studium a studium jednotlivých vyučovacích předmětů

(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako večerní (směnné), dálkové nebo externí.

(2) Studium při zaměstnání lze kombinovat s denním studiem (kombinované studium).

(3) Vzdělání dosažené ve středních školách studiem při zaměstnání nebo kombinovaným studiem je rovnocenné se vzděláním získaným v denním studiu.

(4) Pro prohloubení dosaženého vzdělání mohou střední školy organizovat i studium jednotlivých vyučovacích předmětů.

(5) Ministerstva školství stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem délku a organizaci studia při zaměstnání a kombinovaného studia, jakož i organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvy zdravotnictví.

§ 22

Praktické vyučování

(1) Praktické vyučování je nedílnou součástí výchovy a vzdělávání ve středních školách a ve zvláštních odborných učilištích; uskutečňuje se v něm spojení výchovy a vzdělávání s praxí, důsledné osvojení příslušných dovedností a získání schopností využívat vědomosti v praxi.

(2) Hlavními formami praktického vyučování jsou odborný výcvik, cvičení, učební praxe a odborná (umělecká) praxe. Odborná (umělecká) praxe může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou pro jednotlivé studijní (učební) obory učebními plány a učebními osnovami.

(3) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a ve školských zařízeních a v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů. Orgány a organizace jsou povinny pro praktické vyučování vytvářet potřebné podmínky, bezplatně poskytovat stanovené učební pomůcky a hradit osobní a věcné náklady spojené s praktickým vyučováním, které se v těchto orgánech a organizacích uskutečňuje.

§ 23

Společensky prospěšná práce

(1) Společensky prospěšná práce žáků středních škol a žáků zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Ve výjimečných případech se mohou společensky prospěšné práce účastnit i žáci starší patnácti let. Společensky prospěšná práce je organizována na zásadě dobrovolnosti.

(2) Účast žáků na společensky prospěšné práci se organizuje podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky.

§ 24

Finanční a hmotné zabezpečení žáků středních škol a žáků zvláštních odborných učilišť

(1) Žákům středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť se poskytuje z prostředků socialistických organizací finanční a hmotné zabezpečení, kterým se sledují výchovné cíle v souladu s potřebami národního hospodářství. Finanční zabezpečení se poskytuje formou odměn. Kromě těchto odměn lze poskytovat oborové stipendium diferencované podle potřeb národního hospodářství. Hmotné zabezpečení zahrnuje zejména stravování a ubytování; žákům může být poskytnuto i další hmotné zabezpečení. Finanční a hmotné zabezpečení lze poskytovat i v období školních prázdnin. Žákům studijních a učebních oborů, v nichž je to odůvodněno perspektivní potřebou kvalifikovaných pracovníků nebo komplexností jejich výchovy, jakož i žákům, u nichž je to odůvodněno jejich sociálními poměry nebo zdravotním stavem, lze poskytnout v přípravném období ubytování a stravování bezplatně.

(2) Žákům gymnázií a středních odborných škol může být poskytnuto stipendium a hmotné zabezpečení s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům a prospěchu. Hmotné zabezpečení zahrnuje zejména stravování a ubytování. Žákům může být poskytnuto stipendium a hmotné zabezpečení ze státních rozpočtových prostředků nebo z prostředků socialistických organizací.

(3) Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol a zvláštních odborných učilišť stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstva školství a ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky v České socialistické republice a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialistické republice (dále jen "ministerstva práce a sociálních věcí") po projednání se zúčastněnými ústředními orgány podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky.

§ 25

Ukončení studia ve středních školách

(1) V gymnáziu, střední odborné škole a ve studijních oborech středního odborného učiliště se studium ukončuje maturitní zkouškou, v učebních oborech středního odborného učiliště závěrečnou zkouškou. Dnem následujícím po dni, kdy žák vykonal úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, přestává být žákem školy.

(2) Nevykonal-li žák středního odborného učiliště v určeném termínu úspěšně závěrečnou zkoušku v učebním oboru a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky nebo její opakování, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy měl závěrečnou zkoušku konat.

(3) Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky nebo její opakování, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce školního roku, v němž měl studium ukončit.

(4) Zánikem práva a povinností žáka podle odstavců 2 a 3 není dotčena možnost vykonat závěrečnou zkoušku nebo maturitní zkoušku.

(5) Žákem přestává být také ten žák, který po splnění povinné školní docházky zanechá studia nebo mu nebylo povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky nebo je ze studia vyloučen.

(6) Bylo-li žákovi studium přerušeno, přestává být žákem po dobu přerušení studia.

(7) Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky ukončování studia ve středních školách; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvy zdravotnictví.

§ 26

Pomaturitní studium

(1) Střední školy organizují pomaturitní studium, které je určeno pro uchazeče, kteří získali úplné střední vzdělání. V pomaturitním studiu si studující doplňují a prohlubují dosažené vzdělání, zdokonalují se pro kvalifikovaný výkon povolání, specializují se pro konkrétní činnosti anebo získávají odbornou kvalifikaci studiem v jiném studijním oboru, než ve kterém vykonali maturitní zkoušku.

(2) Pomaturitní studium se organizuje zpravidla formou studia při zaměstnání.

(3) Ministerstva školství, a pokud jde o zdravotnické studijní obory ministerstva zdravotnictví, stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem podmínky, obsah, organizaci, formu, délku, obory pomaturitního studia a způsob jeho ukončování.

§ 27

Podmínky pro přijímání a studium cizinců v československých středních školách upravují zvláštní předpisy.

ČÁST ČTVRTÁ

Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči

§ 28

(1) Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních; připravují tyto žáky k začlenění do pracovního procesu a života společnosti.

(2) Školami pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči; vzdělání získané v těchto školách je rovnocenné vzdělání získanému v základní škole a v ostatních středních školách.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na základní školu, a na střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na střední školy.

(4) Školami pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou také zvláštní školy, zvláštní odborná učiliště a pomocné školy.

(5) Do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštních škol a do pomocných škol zařazuje žáky národní výbor.

(6) Ministerstva školství stanoví po projednání s ministerstvy zdravotnictví a ministerstvy práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky pro zařazení žáků do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštních škol, do pomocných škol a podmínky pro přijímání žáků do zvláštních odborných učilišť.

§ 29

Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči

(1) Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 5 a 6 způsobem přiměřeným jejich postižení; zřizují se jako školy pro žáky sluchově postižené, pro žáky zrakově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky tělesně postižené, pro žáky s více vadami, pro žáky obtížně vychovatelné a pro žáky nemocné a oslabené umístěné ve zdravotnických zařízeních.

(2) Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči mají osm ročníků; ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem školy, které mají devět ročníků.

§ 30

Střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči

(1) Střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 7 a 8 způsobem přiměřeným jejich postižení; ve středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči se vzdělávají smyslově nebo tělesně postižení žáci a žáci obtížně vychovatelní, pokud se nemohou vzdělávat společně se žáky ostatních středních škol.

(2) Střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se člení na tyto druhy: střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy.

(3) Národní výbory mohou zřizovat střední odborná učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči i pro přípravu mládeže pro dělnická povolání, která nebude připravována pro určitou organizaci.

(4) Ministerstva školství po projednání s ministerstvy zdravotnictví a s ministerstvy práce a sociálních věcí mohou obecně závazným právním předpisem prodloužit délku studia ve středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči až o dva roky.

§ 31

Zvláštní škola

(1) Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole, ani v základní škole pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Ve zvláštní škole jsou žáci s ohledem na stupeň rozumové vyspělosti vyučováni podle rozdílných učebních osnov. Podle učebních osnov pro rozumově vyspělejší se vyučují žáci, u nichž lze předpokládat, že po ukončení vzdělávání ve zvláštní škole budou moci získat odbornou přípravu. Podle učebních osnov pro rozumově opožděnější se vyučují žáci, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami.

(3) Zvláštní školu navštěvují žáci nejdéle do splnění povinné školní docházky (§ 34 odst. 4).

§ 32

Zvláštní odborné učiliště

(1) Zvláštní odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány.

(2) Zvláštní odborné učiliště připravuje pro výkon povolání odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Příprava trvá dva až tři roky. Příprava ve zvláštním odborném učilišti se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky.

(3) Zvláštní odborné učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami.

(4) Zvláštní odborné učiliště se zřizuje a zrušuje podle § 10 a vztahují se na ně ustanovení § 11 až 14, § 20 odst. 2 a § 25 odst. 1, 2, 4, 5 a 6; národní výbory mohou zřizovat zvláštní odborné učiliště i pro přípravu mládeže pro dělnická povolání, která nebude připravována pro určitou organizaci.

(5) Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s příslušnými ústředními orgány soustavu učebních oborů, délku přípravy v jednotlivých učebních oborech a délku přípravy pro výkon jednoduchých činností a způsob jejího ukončení ve zvláštních odborných učilištích.

§ 33

Pomocná škola

Pomocná škola vychovává a vzdělává obtížně vzdělatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání. Obsah výchovně vzdělávací činnosti se zaměřuje na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby. Pomocnou školu navštěvují žáci do splnění povinné školní docházky (§ 34 odst. 2).

ČÁST PÁTÁ

Povinná školní docházka

§ 34

Začátek, délka a plnění povinné školní docházky

(1) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. Dítě, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato do školy, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy. Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé, odloží mu národní výbor začátek povinné školní docházky o jeden školní rok.

(2) Povinná školní docházka trvá deset let. Povinná školní docházka do pomocné školy trvá osm let.

(3) Povinnou školní docházku plní žáci, nejde-li o žáky podle § 42 odst. 1, v základní škole a v prvním a druhém ročníku střední školy, pokud ji nesplnili jen v základní škole; žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči plní povinnou školní docházku v těchto školách. Povinnou školní docházku splní žáci ukončením období školního vyučování školního roku, v němž dovrší poslední rok povinné školní docházky.

(4) Žáci zvláštní školy plní povinnou školní docházku v této škole a v prvním a druhém ročníku zvláštního odborného učiliště, pokud ji nesplnili jen ve zvláštní škole (§ 31).

§ 35

Plnění povinné školní docházky ve školách určených národními výbory

Žáci, kteří úspěšně ukončili základní školu a nemají splněnou povinnou školní docházku a nebyli přijati ke studiu ve střední škole, do které se přihlásili nebo přihlášku ke studiu ve střední škole nepodali ani si nevybrali žádnou střední školu, kterou jim národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách, dokončí plnění povinné školní docházky ve středních školách určených národními výbory (§ 19 odst. 2).

§ 36

Přihlašovací povinnost a péče o školní docházku

Zákonný zástupce dítěte, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy, je povinen přihlásit školou povinné dítě k zápisu do školy a dbát, aby docházelo do školy pravidelně a včas; je též povinen vyjádřit se k přihlášce žáka do střední školy. Přihlásí-li žáka k docházce do školní družiny nebo do školního klubu, je povinen dbát, aby i tam docházel žák pravidelně a včas.

§ 37

Osvobození od povinnosti docházet do školy a osvobození od povinné školní docházky

(1) Žáka, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do školy, osvobodí národní výbor trvale nebo dočasně od této povinnosti; současně rozhodne o jiném způsobu jeho vzdělávání.

(2) Dítě, které pro svůj duševní stav není schopné vzdělávání, osvobodí národní výbor od povinné školní docházky.

ČÁST ŠESTÁ

Společná ustanovení

§ 38

Školní rok

(1) Školní rok začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin.

(2) Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku.

§ 39

Učební plány a učební osnovy

(1) Ve školách se vyučuje podle učebních plánů a učebních osnov, které vydávají ministerstva školství.

(2) Učební plány a učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední zdravotnické školy vydávají ministerstva školství v dohodě s ministerstvy zdravotnictví; učební plány a učební osnovy odborných předmětů pro tyto školy vydávají ministerstva zdravotnictví v dohodě s ministerstvy školství. Učební plány a učební osnovy pro ostatní střední školy vydávají ministerstva školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány.

§ 40

Učebnice a učební texty

(1) Při výchově a vzdělávání se používá učebnic a učebních textů, které schvalují ministerstva školství.

(2) Učebnice a učební texty všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední zdravotnické školy schvalují ministerstva školství v dohodě s ministerstvy zdravotnictví; učebnice a učební texty odborných předmětů pro tyto školy schvalují ministerstva zdravotnictví.

Rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků

§ 41

V základních a středních školách se vytvářejí podmínky pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků. Mohou se též zřizovat školy nebo třídy s rozšířenou výukou některých předmětů nebo skupin předmětů a školy poskytující výchovu a vzdělávání, které se jinak získává v základní škole nebo ve střední škole, popřípadě v základní škole i ve střední škole společně.

§ 42

(1) Mimořádně nadaný a talentovaný žák může ukončit základní školu dříve než za osm let.

(2) Mimořádně nadaným a talentovaným žákům středních škol může ředitel školy v odůvodněných případech povolit studium podle individuálního studijního plánu, v němž při zachování obsahu a rozsahu stanoveného učebním plánem a učebními osnovami příslušného studijního oboru je určena zvláštní organizace výuky a délka studia.

§ 43

Ministerstva školství stanoví v dohodě s ministerstvy zdravotnictví obecně závazným právním předpisem podmínky pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků.

§ 44

Školy s celodenní výchovou a internátní školy

(1) V souladu s potřebami společnosti se může zřizovat základní škola, střední školy a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči jako školy s celodenní výchovou nebo jako internátní školy. Školy s celodenní výchovou poskytují žákům kromě vzdělávání i celodenní výchovu a stravování, internátní školy též ubytování.

(2) Pro žáky, které je třeba ze závažných důvodů ubytovat v místě školy, lze v základní škole nebo ve škole pro mládež vyžadující zvláštní péči zřídit internát a ve střední škole domov mládeže jako součásti školy, v nichž se žákům poskytuje kromě výchovy i ubytování a stravování.

§ 45

Součásti škol

(1) Součástí škol jsou školní družina, školní klub, školní knihovna, internát, domov mládeže, popřípadě jiné součásti, které určí ministerstva školství.

(2) Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod, může být místo součásti školy zřízeno mimoškolní výchovné zařízení podle zvláštních předpisů. 5)

§ 46

Výchovné poradenství

Školám, školským zařízením, orgánům a zařízením národních výborů zabezpečujícím péči o děti a mládež a rozmístění mládeže, organizacím, žákům a jejich zákonným zástupcům a pěstounům se v otázkách výchovy a vzdělávání dětí a mládeže poskytuje poradenská služba výchovného poradenství. Úkoly a organizaci výchovného poradenství upravují zvláštní předpisy. 6)

§ 47

Spolupráce škol se Socialistickým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací

(1) Na výchovném procesu se žáky se podílejí Socialistický svaz mládeže a jeho pionýrská organizace, a to v základní škole a ve zvláštní škole Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže a ve středních školách a ve zvláštním odborném učilišti Socialistický svaz mládeže.

(2) Školy spolupracují se Socialistickým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací zejména při rozvoji ideově politické výchovy, společenské, studijní a pracovní aktivity žáků, při vytváření organizační základny těchto organizací ve školách a při zájmové činnosti žáků.

(3) Zásady spolupráce škol se Socialistickým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací dohodnou ministerstva školství s příslušným ústředním výborem Socialistického svazu mládeže.

§ 48

Pomoc praxe školám

Ústřední orgány a socialistické organizace poskytují základním školám, středním školám a školám pro mládež vyžadující zvláštní péči pomoc při výchovně vzdělávací činnosti, při rozvoji škol, zejména při modernizaci obsahu výchovy a vzdělávání a při vytváření kádrových a materiálně technických podmínek pro činnosti škol a pomáhají učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům v jejich společensky důležité práci.

§ 49

Péče o bezpečnost a ochranu zdraví žáků

(1) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při jejich výchově a vzdělávání a při činnostech, které s tím přímo souvisejí; soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků a kontrolují jejich dodržování. Zvláštní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví zůstávají nedotčeny.

(2) Ministerstva školství mohou vydávat v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a s Českým úřadem bezpečnosti práce v České socialistické republice a se Slovenským úřadem bezpečnosti práce ve Slovenské socialistické republice obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků při vyučování a při výchově mimo vyučování.

ČÁST SEDMÁ

Pracovníci škol

§ 50

Pedagogičtí pracovníci

(1) Pedagogickými pracovníky jsou učitelé a další pracovníci, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání dětí, mládeže nebo dospělých v odvětví školství nebo v jiném odvětví zabezpečujícím přípravu pro povolání, v jejichž pracovní náplni převažuje výchovně vzdělávací činnost.

(2) Učitelé vyučují a vychovávají děti a mládež nebo dospělé v základních školách, ve středních školách nebo ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo vykonávají obdobnou činnost podle zvláštních předpisů.

§ 51

Způsobilost a povinnosti pedagogických pracovníků

(1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo má odbornou a pedagogickou způsobilost, je občansky bezúhonný a morálně vyspělý.

(2) Pedagogičtí pracovníci vychovávají žáky v souladu s cíly a úkoly státní školské politiky; jsou povinni se na svou práci svědomitě připravovat a dále se vzdělávat.

(3) Ministerstva školství stanoví v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků.

(4) Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem organizaci, obsah, rozsah a formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

§ 52

Pracovníci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť

(1) Ředitelé a ostatní pracovníci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť s výjimkou učitelů 7) jsou pracovníky výrobní hospodářské jednotky nebo organizace, k níž je střední odborné učiliště nebo zvláštní odborné učiliště organizačně přiděleno.

(2) K ustanovení do funkce ředitele středního odborného učiliště a zvláštního odborného učiliště a k uvolnění z této funkce je třeba souhlasu národního výboru. 8)

ČÁST OSMÁ

Školy řízené jinými orgány

§ 53

(1) Vojenskými středními školami jsou vojenská gymnázia, vojenské střední odborné školy a vojenská střední odborná učiliště; ustanovení tohoto zákona se na tyto školy vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, § 10 až 12, § 13 odst. 3, § 14, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 28 až 33, § 34 odst. 1 a 4, § 35, 37, § 42 odst. 1, § 46, 52, § 54 až 57, § 60 až 63, § 64 odst. 1, 4, 5, 6 a 7, § 65 až 67.

(2) Vojenské střední školy řídí federální ministerstvo národní obrany. Při zajišťování povinné školní docházky a ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvy školství.

(3) Působnost ve věcech středních škol, kterou mají ministerstva školství nebo jiné státní orgány, vykonává vůči vojenským středním školám federální ministerstvo národní obrany nebo ministr národní obrany Československé socialistické republiky.

(4) Služební poměry žáků a učitelů vojenských středních škol, kteří jsou vojáky v činné službě, se řídí zvláštními předpisy. 9)

§ 54

(1) Střední školy Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, § 9 až 14, § 16 odst. 2, § 17, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 28 až 33, § 34 odst. 1 a 4, § 35 až 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46, § 52, 53, § 55 až 57, § 58 písm. b), § 60 až 69; ustanovení § 25, 38, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.

(2) Střední školy Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra řídí federální ministerstvo vnitra. Při zajišťování povinné školní docházky a ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvy školství.

(3) Působnost, kterou podle tohoto zákona mají ministerstva školství nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech středních škol Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra federální ministerstvo vnitra nebo ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(4) Služební poměry žáků a učitelů středních škol Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, kteří jsou ve služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti a vojáků v činné službě vojsk ministerstva vnitra se řídí zvláštními předpisy. 10)

§ 55

(1) Střední školy požární ochrany jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, 10, 11, § 12 odst. 2, 3, 4 a 5, § 13 odst. 3, § 14, 15, § 16 odst. 2, § 17, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 25 odst. 2 a 3, § 28 až 37, § 38 odst. 1, § 42 odst. 1, § 45 odst. 2, § 46, § 52 až 54, § 56, 57, § 58 písm. b), § 60 až 63, § 64 odst. 1, 3, 4, 5, 6 a 7, § 65 až 69; ustanovení § 51 se na ně vztahuje přiměřeně.

(2) Střední školy požární ochrany v České socialistické republice řídí ministerstvo vnitra České socialistické republiky, střední školy požární ochrany ve Slovenské socialistické republice řídí ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky; ve věcech všeobecně pedagogických postupují tato ministerstva v dohodě s ministerstvy školství.

(3) Působnost, kterou mají ministerstva školství nebo jiné státní orgány, vykonávají ve věcech středních škol požární ochrany ministerstvo vnitra České socialistické republiky v České socialistické republice a ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialistické republice.

§ 56

(1) Střední školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky a střední školy Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, § 9 až 14, § 16 odst. 2, § 17, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 28 až 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46, § 52 až 55, § 57, § 58 písm. b), § 60 až 69; ustanovení § 25, 38, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.

(2) Střední školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky řídí ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky, střední školy Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky řídí ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; ve věcech všeobecně pedagogických postupují tato ministerstva v dohodě s ministerstvy školství.

(3) Působnost ve věcech středních škol, kterou mají ministerstva školství nebo jiné státní orgány, vykonávají vůči středním školám Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a vůči středním školám Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky.

(4) Služební poměry žáků a učitelů středních škol sborů nápravné výchovy, kteří jsou ve služebním poměru příslušníků sborů nápravné výchovy, se řídí zvláštními předpisy. 11)

§ 57

Na střední odborná učiliště a zvláštní odborná učiliště, ve kterých se připravují pro povolání občané ve výkonu trestu odnětí svobody, se vztahují ustanovení § 1 až 4, § 7 až 9, § 20, 22, § 25 odst. 1, § 32, § 34 odst. 2, 3 a 4, § 39, 40, § 48 až 51, § 56 odst. 2 a 3, § 58 písm. a) a § 59; ustanovení § 10 až 13, § 21, § 25 odst. 2 a 3, § 28 a 30 se na ně vztahují přiměřeně.

ČÁST DEVÁTÁ

Zvláštní ustanovení

§ 58

Ministerstva školství

a) řídí pokusné ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání v základní škole, ve středních školách a ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči,

b) vydávají s předchozím souhlasem příslušných orgánů Revolučního odborového hnutí pracovní řády pro pedagogické pracovníky a ostatní pracovníky škol a školských zařízení, pro které plní úkoly organizace vyplývající z pracovněprávních vztahů národní výbor,

c) vydávají po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vzorové pracovní řády pro pedagogické pracovníky středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť (§ 52 odst. 1).

§ 59

Stupně vzdělání získané podle dosavadních předpisů zůstávají nedotčeny.

§ 60

Pro občany, kteří nezískali vzdělání, které poskytuje základní škola, může základní škola organizovat kursy pro získání tohoto vzdělání.

ČÁST DESÁTÁ

Přechodná ustanovení

§ 61

(1) Ve výjimečných případech může být se souhlasem ministerstva školství zřízeno střední odborné učiliště, které zajišťuje pouze teoretické vyučování. Pro jeho zřizování a zrušování platí § 10 s tím, že jde-li o střední odborné učiliště, které se zřizuje podle § 10 odst. 1 písm. a) nebo písm. c), podává návrh příslušný ústřední orgán s vyjádřením národního výboru.

(2) Pro žáky středního odborného učiliště, které zajišťuje pouze teoretické vyučování, zajišťuje praktické vyučování a výchovu mimo vyučování středisko praktického vyučování. Středisko praktického vyučování zřizuje ředitel (vedoucí) organizace, pro kterou se žáci připravují pro výkon povolání, se souhlasem generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky nebo orgánu, který plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky, se souhlasem národního výboru, příslušného ústředního orgánu a ministerstva školství. Ve středisku praktického vyučování mohou být připravováni žáci i pro jiné organizace; ustanovení § 12 odst. 2 a § 14 platí obdobně. Národní výbor může zřídit středisko praktického vyučování pro přípravu mládeže vyžadující zvláštní péči i pro potřebu organizací, které neřídí ani nespravuje, popřípadě pro přípravu mládeže, která nebude připravována pro určité organizace.

(3) Vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky na návrh ministerstev školství stanoví nařízením dobu, od které nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, a den, kterým střední odborná učiliště zajišťující pouze teoretické vyučování a střediska praktického vyučování zaniknou.

(4) Vedoucí a ostatní pracovníci středisek praktického vyučování jsou pracovníky organizace, v níž je toto středisko organizačně začleněno.

§ 62

(1) Vedoucího střediska praktického vyučování ustanovuje do funkce a uvolňuje z ní ředitel (vedoucí) organizace, pro kterou se žáci připravují pro výkon dělnických povolání, se souhlasem generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky nebo orgánu, který plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky, a národního výboru.

(2) Vedoucí střediska praktického vyučování je podřízen řediteli (vedoucímu) organizace, který zřídil toto středisko, a odpovídá za odbornou úroveň praktického vyučování a za výchovu mimo vyučování. V otázkách výchovy a vyučování je vedoucí střediska praktického vyučování metodicky řízen ředitelem středního odborného učiliště, které poskytuje žákům teoretické vyučování.

(3) Organizace, v níž je středisko praktického vyučování organizačně začleněno, hradí náklady na jeho provoz a rozvoj. Jsou-li ve středisku praktického vyučování připravováni žáci i pro jiné organizace, jsou tyto organizace povinny hradit poměrný díl nákladů vynaložených na jejich přípravu.

§ 63

Žáci středních odborných učilišť a žáci zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, konají v období školních prázdnin odbornou praxi v určených organizacích v rozsahu nejdéle čtyř týdnů. Ministerstva školství mohou po projednání se zúčastněnými ústředními orgány délku této praxe v období školních prázdnin zkrátit.

§ 64

(1) Žáci devátého ročníku základní devítileté školy ve školním roce 1983/84 ukončí základní devítiletou školu a získají základní vzdělání podle dosavadních předpisů.

(2) Žáci, kteří jsou ke dni 1. září 1984 žáky druhého nebo vyššího ročníku středních škol, ukončí studium podle dosavadních předpisů.

(3) Střední školy pro pracující se zruší dnem 31. srpna 1984; studující v těchto školách pokračují ve studiu ve středních odborných učilištích.

(4) Pracovněprávní vztahy žáků středních odborných učilišť a žáků zvláštních odborných učilišť, s nimiž byla uzavřena učební smlouva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí až do ukončení učebního poměru ustanoveními části třetí zákoníku práce o učebním poměru.

(5) Zvláštní školy, základní devítileté školy pro nevidomé, základní devítileté školy pro děti se zbytky zraku, zvláštní školy pro nevidomé, zvláštní školy pro děti se zbytky zraku, zvláštní školy pro slabozraké, zvláštní školy pro nedoslýchavé, zvláštní školy pro tělesně vadné, zvláštní školy při zdravotnických zařízeních, zvláštní školy při dětských diagnostických ústavech a zvláštní školy při dětských výchovných ústavech zřízené podle zákona č. 186/1960 Sb. zaniknou dnem 31. srpna 1986. Úspěšným ukončením posledního ročníku získají žáci těchto škol základní vzdělání.

(6) Základní devítileté školy pro neslyšící, základní devítileté školy pro děti se zbytky sluchu, zvláštní školy pro neslyšící a zvláštní školy pro děti se zbytky sluchu zřízené podle zákona č. 186/1960 Sb. zaniknou dnem 31. srpna 1987. Úspěšným ukončením posledního ročníku získají žáci těchto škol základní vzdělání.

(7) Žáci základní školy pro neslyšící, základní školy pro žáky se zbytky sluchu, základní školy pro nedoslýchavé, základní školy pro nemluvící, zvláštní školy pro neslyšící, zvláštní školy pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní školy pro nedoslýchavé a zvláštní školy pro nemluvící, 12) jejichž povinná školní docházka podle dosavadních předpisů trvá jedenáct let, 13) plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona.


ČÁST JEDENÁCTÁ

Závěrečná ustanovení

§ 65

(1) Při praktickém vyučování žáků středních škol a zvláštních odborných učilišť (§ 22) se řídí škola i organizace příslušnými učebními plány a učebními osnovami.

(2) Na právní poměry žáků při praktickém vyučování se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu a dobu odpočinku, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o pracovníky a pracovní podmínky žen a mladistvých (§ 83 a 84, § 87 až 89, § 90 odst. 1, § 92 odst. 1 a 2 a § 93 a 94, § 99, § 132 až 140, § 148, § 150 odst. 2 a 3, § 163, § 165 až 168 zákoníku práce).

(3) Za vytvoření podmínek pro praktické vyučování žáků středních škol a zvláštních odborných učilišť odpovídají školy, školská zařízení a organizace, v nichž se praktické vyučování koná.

§ 66

Kde zákoník práce stanoví povinnost organizace uzavřít s učněm pracovní smlouvu (§ 227 zákoníku práce) a oprávnění organizace uzavřít dohodu o setrvání v pracovním poměru (§ 127a zákoníku práce), rozumí se tím též povinnost organizace uzavřít pracovní smlouvu se žákem středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště po ukončení studia a oprávnění organizace v roce ukončení povinné školní docházky uzavřít spolu s pracovní smlouvou se žákem středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště dohodu o setrvání v organizaci v pracovním poměru po určitou dobu po úspěšném ukončení studia, nejvýše však po dobu tří let.

§ 67

Kde se v pracovněprávních předpisech upravuje odměňování a hmotné zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních nebo studijních oborech, rozumějí se tím též žáci připravující se na dělnická povolání ve středních odborných učilištích a zvláštních odborných učilištích; kde se v právních předpisech upravuje financování učňovských zařízení, rozumějí se těmito zařízeními též střední odborná učiliště a zvláštní odborná učiliště.

§ 68

(1) Způsobí-li žák střední školy nebo zvláštního odborného učiliště při teoretickém vyučování, při praktickém vyučování a při výchově mimo vyučování nebo v přímé souvislosti s tím škole nebo organizaci škodu, postupuje se podle ustanovení § 170 až 175, § 178 až 180, § 181 pokud jde o odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů a § 183 až 186 zákoníku práce .

(2) Kde zákoník práce používá při úpravě odpovědnosti pracovníka za škodu pojmu průměrný měsíční výdělek, rozumí se tím

a) u žáků středních odborných učilišť nebo zvláštních odborných učilišť odměna, která jim náleží podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol připravujících se pro dělnická povolání ve studijních a učebních oborech;

b) u žáků středních odborných škol a gymnázií nejvyšší odměna, která náleží žákům středních odborných učilišť podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků v přípravném období.

§ 69

(1) Za škodu vzniklou žákům základních škol, zvláštních škol a pomocných škol při vyučování, při výchově mimo vyučování a při výchově žáků ve školských zařízeních nebo v přímé souvislosti s tím odpovídá národní výbor, který školu nebo školské zařízení odborně vede; odpovědnost za škodu se řídí ustanoveními § 187 až 202, § 203 odst. 2, § 204 a 205 zákoníku práce .

(2) Odpovědnost za škodu, která vznikla žákům středních škol nebo zvláštních odborných učilišť při teoretickém vyučování, při praktickém vyučování, při výchově mimo vyučování a při výchově žáků ve školských zařízeních nebo v přímé souvislosti s tím, se řídí ustanoveními § 187 až 202, § 203 odst. 2, § 204 a 205 zákoníku práce. Za tuto škodu odpovídá

a) žákům středních odborných učilišť nebo zvláštních odborných učilišť organizace, k níž je střední odborné učiliště nebo zvláštní odborné učiliště organizačně přičleněno;

b) žákům gymnázií a středních odborných škol, pokud ke škodě došlo při teoretickém vyučování, při praktickém vyučování ve škole, při výchově mimo vyučování nebo v přímé souvislosti s tím, národní výbor, který střední školu odborně vede; pokud ke škodě došlo při praktickém vyučování v organizaci nebo v přímé souvislosti s tím, ta organizace, v níž se toto vyučování uskutečňovalo.

(3) Pro účely určení výše náhrady škody podle odstavce 1 se rozumí průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem u žáka základní školy, zvláštní školy a pomocné školy průměrný výdělek, kterého dosahují pracovníci v povolání, ve kterém by se tento žák s přihlédnutím k jeho duševním a tělesným schopnostem před úrazem mohl uplatnit po skončení povinné školní docházky.

(4) Průměrným výdělkem před vznikem škody podle odstavce 2 písm. a) způsobené úrazem je u žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště

a) po dobu přípravného období odměna, která mu náleží podle příslušných předpisů, včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutých zcela nebo zčásti bezplatně,

b) po dobu odborného rozvoje, kdy nemohl konat v rámci praktického vyučování produktivní práci, čistý výdělek, kterého v této době průměrně dosáhli v organizaci při výkonu produktivních prací ostatní žáci téhož učebního nebo studijního oboru,

c) ode dne, kdy měla skončit jeho příprava pro povolání v učebním nebo studijním oboru, průměrný výdělek pracovníků vykonávajících v organizaci práci toho druhu, pro kterou byl žák připravován.

(5) Průměrným výdělkem před vznikem škody podle odstavce 2 písm. b) způsobené úrazem je

a) u žáka střední odborné školy průměrný výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se žák připravoval,

b) u žáka gymnázia průměrný výdělek, kterého by tento žák mohl dosáhnout v povolání vykonávaném po získání úplného středního vzdělání.

§ 70

Zrušují se

1. zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon),

2. zákon č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon),

3. zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol,

4. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 58/1973 Sb., o internátních středních školách pro pracující a o hospodářském zabezpečení studujících na těchto školách,

5. nařízení vlády České socialistické republiky č. 91/1978 Sb., jímž se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách pro mládež vyžadující zvláštní péči,

6. nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 98/1978 Sb., kterým se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

§ 71

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1984 s výjimkou ustanovení § 18 až 20, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona.


Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 3 odst. 2 a § 14 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních.
§ 3 odst. 2 a § 14 odst. 2 písm. b) zákona Slovenské národní rady č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 32/1984 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon Slovenské národní rady o státní správě ve školství a zákon Slovenské národní rady o školských zařízeních.

2) § 46 a 90 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 45/1983 Sb.).
Nařízení vlády ČSSR č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.
§ 22 odst. 2 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb. a č. 35/1983 Sb.).
§ 10 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
Nařízení vlády ČSSR č. 137/1975 Sb., kterým se vydávají Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev a upravuje postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků.

3) Zákon ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, a zákona ČNR č. 31/1984 Sb.
Zákon SNR č. 79/1978 Sb., ve znění zákona SNR č. 52/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, a zákona SNR č. 32/1984 Sb.

4) § 26, 26a a 26b zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb.
§ 26, 26a a 26b zákona SNR č. 79/1978 Sb., ve znění zákona SNR č. 32/1984 Sb.

5) § 18 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.
§ 18 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb., o školských zařízeních.

6) § 33 až 36 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb.
§ 33 až 36 zákona SNR č. 78/1978 Sb., ve znění zákona SNR č. 32/1984 Sb.

7) § 13 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb.
§ 13 zákona SNR č. 79/1978 Sb., ve znění zákona SNR č. 32/1984 Sb.

8) § 11 odst. 4 písm. c) zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb.
§ 11 odst. 4 písm. c) zákona SNR č. 79/1978 Sb., ve znění zákona SNR č. 32/1984 Sb.

9) Branný zákon č. 92/1949 Sb. " (úplné znění č. 121/1978 Sb.)
Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků (úplné znění č. 122/1978 Sb.).
Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1959 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Branný zákon č. 92/1949 Sb. (úplné znění č. 121/1978 Sb.).

11) Zákon č. 100/1970 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12) Nařízení vlády ČSR č. 91/1978 Sb., jímž se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.
Nařízení vlády SSR č. 98/1978 Sb., kterým se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

13) § 34 odst. 5 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

Přesunout nahoru