Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 8/1983 Sb.Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě

Částka 1/1983
Platnost od 17.01.1983
Účinnost od 01.04.1983
Zrušeno k 07.07.1992 (262/1992 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

8

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj

ze dne 26. listopadu 1982

o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 143 odst. 1 k provedení § 46 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) a podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:


§ 1

Základní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje zásady pro postupné zavádění systému ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě.

(2) Zvláštní způsobilostí k některým činnostem ve výstavbě (dále jen "zvláštní způsobilost") se rozumí souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušeností a dovedností nezbytných k řádnému výkonu vybraných pracovních činností (funkcí) majících rozhodující význam pro ochranu zájmů společnosti a souvisejících s přípravou, projektováním, povolováním, prováděním a kolaudováním staveb.

(3) Vyhláška se nevztahuje na ověřování zvláštní způsobilosti vybraných činností (funkcí) na stavebních úřadech a speciálních stavebních úřadech, pokud jsou jimi národní výbory. Pro ověřování zvláštní způsobilosti pro výkon těchto činností (funkcí) platí zvláštní předpisy. 1)

(4) Pro účely této vyhlášky se považují krajské národní výbory, Národní výbor hl. m. Prahy, Národní výbor hl. m. SSR Bratislavy a ústřední orgány družstevních a společenských organizací za ústřední orgány státní správy.

Postupné zavádění systému ověřování zvláštní způsobilosti a určení vybraných činností

§ 2

Etapy zavádění zvláštní způsobilosti

(1) Systém ověřování zvláštní způsobilosti ve výstavbě se zavede v časových etapách postupně vymezovaných federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj. První etapa se stanoví na období od 1. července 1983 do 31. března 1986.

(2) Pro jednotlivé etapy určuje výběr investorských, projektových a inženýrských činností (funkcí) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj. Výběr stavebních a montážních činností (funkcí) a činností (funkcí) na speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadech určují ústřední orgány státní správy, které tyto činnosti řídí, a to v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.

§ 2a

(1) Druhá etapa se stanoví na období od 1. října 1987 do 31. března 1990.

(2) Systém ověřování zvláštní způsobilosti ve výstavbě pro funkce určené ve stanovených etapách platí i po skončení etap.

Investorské, projektové a inženýrské činnosti

§ 3

V první etapě federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj určuje k ověření zvláštní způsobilosti tyto vybrané činnosti (funkce)

a) v oboru investorské činnosti

- ve výrobních hospodářských jednotkách odborní ředitelé příslušní pro řízení investiční výstavby a vedoucí odborů řídící investorskou a posuzovací činnost,

- v podnicích a účelových organizacích náměstci ředitele příslušní pro řízení investiční výstavby a vedoucí odborů, popř. vedoucí samostatných oddělení řídící investorskou a posuzovací činnost;

b) v oboru projektové činnosti

- v projektových organizacích hlavní inženýři projektu a hlavní projektanti,

- v projektových složkách organizací s jinou činností vedoucí projektanti;

c) v oboru inženýrské činnosti

- vedoucí inženýři investiční výstavby (specialisté) a vedoucí referenti investiční výstavby.

§ 3a

V druhé etapě se určují k ověření zvláštní způsobilosti tyto vybrané činnosti (funkce) 1a)

a) v oboru investorské činnosti

- ve výrobních hospodářských jednotkách vedoucí samostatných oddělení a vedoucí oddělení řídící investorskou a posuzovací činnost, 1b)

- v podnicích a účelových organizacích vedoucí oddělení řídící investorskou a posuzovací činnost; 1b)

b) v oboru projektové činnosti 1c)

- v projektových organizacích i v projektových složkách organizací s jiným hlavním předmětem činnosti,

náměstci ředitele organizace (závodu, pobočky) na úseku projektové činnosti, vedoucí technického útvaru, vedoucí útvarů projektové činnosti, hlavní specialisté, 1d)

c) v oboru inženýrské činnosti 1e)

odborní ředitelé příslušní pro řízení inženýrské činnosti, náměstci ředitele příslušní pro řízení inženýrské činnosti,

vedoucí odborů, vedoucí samostatných oddělení, vedoucí oddělení řídící inženýrskou činnost. 1f)

Stavební a montážní činnosti

§ 4

Ústřední orgány státní správy, které řídí organizace provádějící stavební a montážní činnosti určí, v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj vybrané činnosti (funkce) pro první etapu nejpozději do 30. června 1983.

§ 4a

Ústřední orgány státní správy, které řídí organizace provádějící stavební a montážní činnost, určí, v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, vybrané činnosti (funkce) pro druhou etapu nejpozději do 31. prosince 1987.

Stavebně správní činnosti

§ 5

Vybrané činnosti (funkce) na speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadech 2) určí ústřední orgány státní správy v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj pro první etapu nejpozději do 30. června 1983.

§ 5a

Vybrané činnosti (funkce) na speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadech určí ústřední orgány státní správy v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj pro druhou etapu nejpozději do 31. prosince 1987.

Způsob a podmínky ověřování zvláštní způsobilosti

§ 6

Způsob ověřování zvláštní způsobilosti

(1) Zvláštní způsobilost se ověřuje zkouškou. Ústřední orgány státní správy, které řídí pracovní činnosti určené k ověřování zvláštní způsobilosti, stanoví 3) pro podřízené orgány a organizace v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj zkušební řády a věcné náplně zkoušek včetně rozdílových zkoušek (§ 10 odst. 7); využívají přitom vzorový zkušební řád uvedený v příloze č. 1 této vyhlášky.

(2) Věcná náplň zkoušek musí odpovídat požadavkům specifického zaměření činnosti (funkcí) určených k ověření zvláštní způsobilosti podle § 3 až 5a.

§ 7

Zkušební komise

(1) Zkoušky k ověření zvláštní způsobilosti se konají před zkušební komisí. Zkušební komise zřizují ústřední orgány státní správy; jejich členy jmenují z řad odborníků teorie a praxe, kteří skýtají záruku objektivního posuzování kandidátů při zkoušce.

Ústřední orgán státní správy může pověřit zřízením zkušebních komisí a zabezpečováním jejich činnosti ředitele organizací přímo řízených ústředním orgánem. V takovém případě jmenuje členy zkušební komise ředitel organizace po předchozím schválení nadřízeným ústředním orgánem státní správy.

(2) Členy zkušebních komisí mohou být jmenováni pracovníci se souhlasem organizací, u nichž jsou v pracovním poměru, popřípadě zástupci společenských organizací navržení jejich příslušným orgánem.

(3) Zkušební komise je pětičlenná; skládá se z předsedy a dalších členů.

(4) Pro přijetí rozhodnutí komise je třeba přítomnosti předsedy a nejméně dalších dvou členů komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. O jednání komise se vede zápis, o výsledku jednotlivých zkoušek se pořizuje protokol.

(5) Zástupce Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj je oprávněn zúčastnit se jednání zkušebních komisí při zkouškách. Zástupce České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenské komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj je oprávněn zúčastnit se jednání zkušebních komisí zřízených krajskými národními výbory, Národním výborem hl. m. Prahy a Národním výborem hl. m. SSR Bratislavy pro obor investorské, projektové a inženýrské činnosti. K tomu účelu jsou ústřední orgány státní správy povinny Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj každoročně včas sdělit termíny zkoušek. Krajské národní výbory, Národní výbor hl. m. Prahy a Národní výbor hl. m. SSR Bratislavy sdělují termíny zkoušek podle působnosti České komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenské komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

(6) Administrativně organizační práce spojené s činností zkušebních komisí včetně přijímání přihlášek, vedení evidence, uchovávání dokumentace zabezpečuje ústřední orgán státní správy, popřípadě organizace, která zkušební komisi zřídila. Průkazy zvláštní způsobilosti vydává a odnímá ústřední orgán státní správy.

§ 8

Zabezpečení přípravy ke zkouškám

(1) Přípravu ke zkouškám zabezpečují ve své působnosti ústřední orgány státní správy, popřípadě jimi pověřené organizace.

(2) Náklady ověřování zvláštní způsobilosti spojené s přípravou pracovníků, jakož i náklady spojené s vydáváním a evidencí průkazů způsobilosti hradí v rámci rozpočtových nákladů organizace, která pracovníky přihlásila ke zkoušce u příslušné zkušební komise.

§ 9

Přihlašování pracovníků ke zkouškám

(1) Přihlašování pracovníků ke zkoušce zajišťuje organizace, u níž je pracovník v pracovním poměru. Organizace přihlásí ke zkoušce pracovníky, u kterých jsou základní předpoklady pro úspěšné vykonávání vybrané činnosti (funkce).

(2) Organizace je povinna současně s přihláškou ke zkoušce poskytnout zkušební komisi potřebné údaje zejména o dosaženém stupni vzdělání, době praxe a jejím zhodnocení, a o současném funkčním zařazení pracovníka.

(3) Termíny zkoušek stanoví ústřední orgány státní správy vždy nejpozději do 30. září předchozího roku. Přihlášky ke zkoušce musí být podány nejpozději 2 měsíce před termínem zkoušek.

(4) Termín zkoušky sdělí zkušební komise přihlášenému pracovníkovi nejpozději do 30 dnů před jejím konáním.

(5) Pracovník, který je písemně pozván ke zkoušce, je povinen dostavit se v určenou dobu na místo konání zkoušky a podrobit se jí. Pokud se z vážných důvodů nemůže zkoušky zúčastnit, bude mu na jeho žádost stanoven zkušební komisí náhradní termín. Nedostaví-li se pracovník ke zkoušce bez řádné písemné omluvy, může vykonat zkoušku jen na základě nové přihlášky podané organizací.

§ 10

Zkoušky k ověření zvláštní způsobilosti

(1) Zkušební komise posoudí zvláštní způsobilost pracovníka k výkonu dotčené pracovní činnosti (funkce) na základě výsledků zkoušky s přihlédnutím k údajům podle § 9 odst. 2.

Zvláštní způsobilost se přizná pracovníkům, kteří

a) v souladu s požadavky kvalifikačních katalogů dosáhli požadovaného stupně školního vzdělání a splňují požadovanou dobu praxe,

b) úspěšně složili zkoušku u zkušební komise příslušné pro daný obor činnosti.

(2) Výsledek zkoušky oznámí zkušební komise pracovníkovi neprodleně po jejím ukončení a oznámí jej písemně organizaci, která pracovníka ke zkoušce přihlásila. Výsledek zkoušky vedoucího organizace sdělí zkušební komise písemně též orgánu organizaci nadřízenému.

(3) Oznámení o výsledku zkoušky je organizace, popřípadě její nadřízený orgán, povinna uložit do osobního spisu pracovníka.

(4) Nevyhoví-li pracovník při zkoušce, může zkoušku opakovat na základě nové přihlášky podané organizací v termínu, který určí předseda zkušební komise. Lhůta nesmí být kratší než tři měsíce.

(5) Zkušební komise může na návrh organizace, u níž je pracovník zaměstnán, omezit zkoušku podle odstavce 1 písm. b) na odborný pohovor u pracovníků, kteří splňují podmínky podle odstavce 1 písm. a) a u kterých z výsledků jejich pracovního hodnocení jednoznačně vyplývá, že dlouhodobou úspěšnou prací prokázali způsobilost pro příslušnou pracovní činnost (funkci).

(6) Zkušební komise upustí od zkoušky u pracovníků, kteří úspěšně absolvovali postgraduální studium zaměřené na vybraný obor činnosti a danou funkci organizované vysokou školou na základě návrhu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj nebo jiného ústředního orgánu státní správy se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj. 4)

(7) Pokud pracovník vykonává nebo bude vykonávat funkci, pro kterou je stanoveno ověření zvláštní způsobilosti, a má platný průkaz zvláštní způsobilosti pro jinou funkci ve stejném oboru nebo v jiném oboru, může zkušební komise v souladu se zkušebním řádem rozhodnout tak, že omezí zkoušku jen na ústní část (pohovor) a zaměří ji na případný rozdíl požadavků daných funkcí a oborem činnosti (rozdílová zkouška). Má-li pracovník vykonávat funkci ve stejném oboru činnosti zařazenou podle kvalifikačního katalogu do nižších tarifních tříd, platí § 11 odst. 2.

§ 11

Průkazy zvláštní způsobilosti

(1) Pracovníku, který splňuje požadavky podle § 10 odst. 1 písm. a) a jehož zvláštní způsobilost byla ověřena úspěšným vykonáním zkoušky, popřípadě pohovorem, nebo od ní bylo upuštěno (§ 10 odst. 5 a 6), vydá ústřední orgán státní správy příslušný podle § 7 odst. 6 průkaz zvláštní způsobilosti.

(2) Průkaz zvláštní způsobilosti opravňuje držitele k výkonu pracovní činnosti (funkce), pro kterou byl vystaven. Současně opravňuje k výkonu činností (funkcí) zařazených podle kvalifikačního katalogu do nižších tarifních tříd.

(3) Průkaz má obecnou platnost pro vymezený obor činnosti ve výstavbě.

(4) Průkaz obsahuje zejména tyto údaje:

a) osobní údaje držitele,

b) přesné vymezení oboru činnosti a pracovní funkce, pro kterou byl vydán, a to v souladu s platným systémem kvalifikačních katalogů,

c) kdo průkaz vydal a datum vydání,

d) razítko ústředního orgánu státní správy a podpis.

(5) Pracovník může vykonávat vybranou činnost (funkci) bez průkazu zvláštní způsobilosti nejdéle po dobu dvou let od nástupu do funkce, pokud se touto vyhláškou nestanoví jinak.

§ 12

Doplňkové školení držitelů průkazů zvláštní způsobilosti

(1) Ústřední orgány státní správy, popřípadě jimi pověřené organizace, jsou povinny nejméně jednou za pět let zabezpečit doplňkové školení držitelů průkazů, aby si osvojili společensky dosažený stupeň poznání ve vybraných oborech činností. Držitelé průkazů jsou povinni zúčastnit se doplňkového školení a podrobit se písemnému testu nebo jiné formě ověření poznatků z doplňkového školení.

(2) Pokud držitel průkazu zvláštní způsobilosti nevykonává po dobu delší než pět let pracovní činnost (funkci), pro kterou byl průkaz vystaven, může dále tuto činnost vykonávat jen po předchozím absolvování doplňkového školení podle odstavce 1.

§ 13

Přezkoušení držitelů průkazu zvláštní způsobilosti

Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu u pracovníků, kteří mají průkaz zvláštní způsobilosti podle této vyhlášky, že svojí činností opakovaně porušují zájmy společnosti při výstavbě, dá příslušnému orgánu státní správy podnět k přezkoumání zvláštní způsobilosti. 5) Ústřední orgán státní správy může držiteli průkazu nařídit, aby se podrobil přezkoušení před zkušební komisí. Přezkoušení se provádí formou odborného pohovoru.

§ 14

Odejmutí průkazu zvláštní způsobilosti

Ústřední orgán státní správy odejme průkaz zvláštní způsobilosti pracovníkovi, který

a) odmítne bez závažných důvodů zúčastnit se doplňkového školení podle § 12,

b) odmítne podrobit se přezkoušení nebo nevyhoví při odborném pohovoru podle § 13.


Závěrečná ustanovení

§ 15

(1) Pracovník, který vykonává vybranou činnost (funkci) již přede dnem jejího určení, nemůže ji bez průkazu zvláštní způsobilosti vykonávat, jde-li o

a) činnost (funkci) určenou pro 1. etapu podle § 3 až 5 od 1. dubna 1986, činnost (funkci) určenou pro 2. etapu podle § 3a, 4a, 5a od 1. dubna 1990,

b) činnost (funkci), která bude určena v dalších etapách (§ 2 odst. 2), po uplynutí tří let od vyhlášení této činnosti za vybranou.

(2) Organizace, které nemají alespoň 75 % pracovníků s předepsaným průkazem zvláštní způsobilosti pro výkon vybraných pracovních činností (funkcí) v prvé a druhé etapě, nesmějí od 1. dubna 1986 u prvé etapy a od 1. dubna 1990 u druhé etapy vykonávat tyto činnosti, 6) i když k nim mají oprávnění podle zvláštních předpisů. 6a) V takových případech odejme organizaci oprávnění orgán, který je udělil.

(3) Ústřední orgány státní správy kontrolují, zda organizace v jejich působnosti řízení předepsaný počet pracovníků s průkazem zvláštní způsobilosti dodržují.

§ 16

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj může v odůvodněných případech na žádost příslušného ústředního orgánu státní správy povolit výjimku z ustanovení § 11 odst. 5, § 12 odst. 2 a § 15 odst. 1 a 2.

§ 17

Ustanovení § 3 a 3a se nevztahuje na obory činností, které řídí federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra České socialistické republiky a ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky. V těchto oborech činností určí výběr činností (funkcí) uvedené ústřední orgány státní správy v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.

§ 18

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1983.


Ministr: Ing. Šupka v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 63a zákona ČNR č. 137/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy.
§ 63a zákona SNR č. 139/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy.

1a) Znění funkcí je shodné, s výjimkami uvedenými v poznámkách 1b), 1d) a 1f) se zněním funkcí podle výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-12430-3156 ze dne 12. 9. 1984 o odměňování technickohospodářských pracovníků (oznámeno v částce 22/1984 Sb.).

1b) Ve výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-12430-3156 z 12. 9. 1984 vedeno pod funkcí vedoucí útvarů řídící investorskou a posuzovací činnost (pojmy "útvar" a "oddělení" jsou definovány v bodech 4 a 6 oddílu IV citovaného výnosu).

1c) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 88/1976 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.
Na ověřování způsobilosti pro výkon funkce odpovědný geodet se vztahuje vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 38/1974 Sb. a vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.

1d) Ve výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-12430-3156 z 12. 9. 1984 vedeno pod funkcí vedoucí projektanti specialisté.

1e) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 89/1976 Sb., o oprávnění k inženýrské činnosti ve výstavbě.

1f) Ve výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-12430-3156 z 12. 9. 1984 vedeno pod funkcí vedoucí útvarů řídící inženýrskou činnost.

2) Viz § 121 stavebního zákona.

3) Viz § 46 odst. 2 stavebního zákona.

4) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky ministerstva školství č. 49/1967 Sb., o postgraduálním studiu na vysokých školách.

5) § 99 a § 102 odst. 4 písm. c) stavebního zákona.

6) § 45 odst. 4 stavebního zákona.

6a) Vyhláška č. 88/1976 Sb.
Vyhláška č. 89/1976 Sb.


Příloha č. 1

Vzorový zkušební řád pro ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě

Tento vzorový zkušební řád upravuje v souladu s vyhláškou č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě (dále jen "vyhláška") práva a povinnosti zkušebních komisí při ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, (dále jen "zvláštní způsobilost"), zásady pro provádění zkoušek a jejich hodnocení.

I. Úkoly zkušební komise

1. Před zahájením zkoušek k ověřování zvláštní způsobilosti zkušební komise

a) ověří totožnost uchazečů podle osobních dokladů,

b) informuje uchazeče o formě, organizaci a průběhu zkoušek, o právech a povinnostech uchazečů a o způsobu hodnocení zkoušek.

2. Jednání a práci zkušební komise řídí její předseda. Odpovídá za jednotný a věcně správný postup zkušební komise při zkouškách, za objektivní posuzování odpovědí uchazečů, za dodržování metodických a pedagogických zásad zkoušek a za vytváření příznivých podmínek pro jejich průběh.

3. Předseda zkušební komise je odpovědný za řádné vedení dokumentace o zkouškách a za její předání příslušnému orgánu k vydání průkazu zvláštní způsobilosti, popřípadě k jinému opatření podle výsledku zkoušky.

4. Předseda zkušební komise je oprávněn rozhodovat o sporných otázkách souvisejících se zkouškami včetně stížností uchazečů proti postupu zkušební komise nebo proti způsobu hodnocení odpovědí, o jejich vyloučení od zkoušky nebo o přerušení (zastavení) zkoušky a o lhůtě pro opakování zkoušky.

5. Před zahájením zkoušek svolá předseda zkušební komise její členy k organizační a metodické poradě, na níž je seznámí s jejich právy a povinnostmi, přihláškami uchazečů, se zkušebním řádem a se způsobem hodnocení zkoušek. Projedná s nimi způsob provedení a rozsah písemné zkoušky a podle potřeby i jiné důležité otázky.

6. Po dobu provádění zkoušky zkušební komise

a) dbá zejména, aby nedocházelo k výměně otázek při písemné zkoušce, k nedovolené spolupráci uchazečů v době jejich přípravy ke zkoušce, k používání nepovolených pomůcek a literatury,

b) činí nutná opatření, jestliže se zjistí, že došlo k porušení zkušebního řádu nebo že se vyskytly závady, které mohou ohrozit správný postup při zkoušce nebo zkreslit její výsledek,

c) umožní uchazeči, který je v době přípravy nebo v průběhu zkoušky postižen zdravotními potížemi nebo má jiný závažný důvod, aby zkoušku na nezbytně nutnou dobu přerušil nebo aby od zkoušky odstoupil; při přerušení zkoušky je nutné učinit opatření potřebná k řádnému pokračování ve zkoušce,

d) v době přípravy ke zkoušce poskytuje uchazeči nezbytné vysvětlení a objasnění otázky,

e) při hodnocení odpovědí důsledně uplatňuje klasifikační stupnici a její hlediska.

7. Při ukončení zkoušky zkušební komise

a) ohodnotí odpovědi zkoušeného, popřípadě při zkoušce písemným testem zkontroluje správnost odpovědí a stanoví počet dosažených bodů,

b) zaznamená výsledek zkoušky, popřípadě počet bodů získaných v testu, do protokolu o zkoušce,

c) seznámí uchazeče s hodnocením.

8. Zúčastní-li se jednání zkušební komise při zkouškách zástupce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, je oprávněn kontrolovat úroveň organizačního zajištění zkoušek, správnost metodického postupu a dodržování předpisů při zkouškách.

II. Druhy zkoušek zvláštní způsobilosti

9. Ověřování zvláštní způsobilosti se provádí písemnou a ústní zkouškou s výjimkou případů podle § 10 odst. 5 a 6 vyhlášky. Písemná část zkoušky může mít formu písemné práce nebo formu písemného testu.

10. Uchazeč, který obdržel zkušební otázky, má při ústní zkoušce nárok na přípravu; časový rozsah a způsob přípravy určí předseda zkušební komise. Při přípravě může uchazeč vznést pouze dotaz týkající se ujasnění zkušebních otázek. U písemné zkoušky nebo u zkoušky testem příprava odpadá.

11. Čas vymezený k přípravě lze zkrátit jen tehdy, souhlasí-li s tím zkoušený a prohlásí-li, že je připraven odpovídat.

12. Při přípravě lze používat pouze povolené pomůcky. Při zkoušce může uchazeč nahlížet do svých poznámek z přípravy nebo může písemně připravenou odpověď přečíst. Uchazeč, který při zkoušce použil nepovolených pomůcek, může být z dalšího průběhu zkoušky vyloučen.

Písemná zkouška

13. Písemná zkouška předchází zkoušce ústní a je samostatně hodnocena. Nesmí trvat déle než 4 hodiny. Rozsah a náplň písemné zkoušky je nutno volit tak, aby odpovídala stanovenému časovému limitu. Před započetím písemné zkoušky sdělí předseda zkušební komise, nebo člen zkušební komise, pověřený organizací písemné zkoušky, uchazečům dobu stanovenou na vypracování písemné práce.

14. Otázky k písemné zkoušce sestaví zkušební komise a schvalují je vedoucí orgánu, u kterého je zkušební komise zřízena.

15. Otázky se ke každé písemné zkoušce obměňují.

16. Písemné zkoušce se podrobují všichni uchazeči s výjimkou uvedenou v bodě 9. Vykonávají ji pod dozorem člena zkušební komise určeného jejím předsedou. Člen pověřený dozorem při písemné zkoušce odpovídá za řádné dodržování režimu této zkoušky.

17. Uchazeč, který písemnou práci dokončil, ji odevzdá členu zkušební komise provádějícímu dozor, který na ni poznamená čas odevzdání. Po uplynutí stanoveného limitu musí písemnou práci odevzdat všichni uchazeči.

18. Práce z písemné zkoušky posoudí a vyhodnotí zkušební komise nejpozději do zahájení ústní zkoušky.

Zkouška písemným testem

19. Pro zkoušku písemným testem platí tyto zásady:

a) obsah otázek celého testu schválených podle bodu 14 musí vyčerpávat podstatnou část zkušební látky,

b) čas zkoušky jedním testem nesmí být delší než 1 hodina,

c) při použití více testů musí být mezi jednotlivými testy přestávka v délce nejméně 15 minut,

d) hodnocení odpovědí se provádí bodovacím systémem; pro každý obor, popřípadě druh zkoušky, je nutno stanovit nejnižší potřebný počet bodů,

e) kritéria pro konečný výsledek zkoušky testem jsou "vyhověl" nebo "nevyhověl".

20. Před zahájením zkoušky testem musí být uchazeči podrobně seznámeni s jejími pravidly; dotazy a nejasnosti je nutno objasnit do zahájení vlastní zkoušky.

21. Předseda zkušební komise stanoví dobu, v níž je nutno zkoušku testem ukončit.

22. Zkoušený uchazeč vyznačí odpovědi do předtištěného záznamu, který slouží ke zhodnocení konečného výsledku zkoušky testem. V záznamu je uvedeno jméno uchazeče, číslo testového souboru, datum konání zkoušky, popřípadě jejího opakování a výsledek zkoušky ("vyhověl"-"nevyhověl"). Správnost zápisů v záznamu ověří podpisem předseda zkušební komise a její členové.

Ústní zkouška

23. Ústní zkoušce se podrobí uchazeči s výjimkou těch, kteří byli v průběhu písemné zkoušky vyloučeni.

24. Doba ústní zkoušky nemá být delší než 20 minut.

25. Zkušební komise jsou při zkoušce povinny dbát těchto zásad:

a) formulovat jasně a srozumitelně a poskytovat zkoušenému možnost soustředit se na odpověď,

b) poskytnout uchazeči možnost odpovídat volně bez zásahu zkušební komise; do odpovědi zkoušeného zasahuje předseda, popřípadě člen zkušební komise pouze tehdy, odpovídá-li zkoušený jinak než na položenou otázku nebo tehdy, není-li schopen v odpovědi sám pokračovat; zkoušející nesmí svým výkladem nahrazovat odpověď uchazeče,

c) ukončí-li zkoušený svoji odpověď, může zkušební komise žádat případné doplnění nebo upřesnění odpovědi,

d) při uzavření odpovědi na otázku předseda zkušební komise tuto odpověď věcně zhodnotí a popřípadě ji doplní.

Zkušební otázky

26. Zkušební otázky k ústní zkoušce jsou uvedeny v seznamu schváleném obdobně jako otázky k písemné zkoušce (viz bod 14). Otázky je třeba průběžně aktualizovat, aby odpovídaly současnému stavu předpisů a stavu poznání v příslušných oborech.

27. Zkušební otázky se sestavují do souborů, které tvoří zpravidla tři otázky. Tyto soubory otázek musí vycházet ze schváleného seznamu zkušebních otázek. Každý soubor otázek se opatří pořadovým číslem, rovněž jednotlivé otázky v souboru se označí.

28. Otázky musí být stanoveny tak, aby se pokud možno neopakovaly v jednom zkušebním dnu.

29. Soubor otázek si uchazeč vytáhne a sdělí jeho pořadové číslo zkoušejícímu. Toto číslo se zaznamená do zápisu o zkoušce. Po přečtení otázek sdělí uchazeč, zda otázkám porozuměl nebo zda k nim potřebuje vysvětlení. Formulace zkušebních otázek se zapíše do protokolu o zkoušce.

30. Kromě základních otázek, které si uchazeč vytáhl, mohou být položeny doplňující otázky směřující obsahově k základním otázkám. Doplňující otázky se kladou tehdy, jestliže odpovědi na základní otázky jsou neúplné nebo značně nepřesné, takže nelze zatím jednoznačně rozhodnout, zda uchazeč při ústní zkoušce vyhověl nebo nevyhověl.

III. Hodnocení zkoušek zvláštní způsobilosti

Klasifikace

31. Členové zkušební komise jsou při hodnocení odpovědí uchazečů povinni řídit se jednotnými objektivními hledisky a metodickými pokyny danými předsedou zkušební komise.

32. Písemná a ústní zkouška se hodnotí stupněm "vyhověl" nebo "nevyhověl".

Klasifikační stupeň "vyhověl"

Uchazeč prokázal, že ovládá v požadované míře stanovenou látku, že jejímu obsahu rozumí teoreticky i prakticky a na základě celkového hodnocení zkoušky lze předpokládat, že se ve výkonu činnosti v praxi osvědčí.

Klasifikační stupeň "nevyhověl"

Uchazeč odpovídal pouze částečně nebo nepřesně, pouze s pomocí zkoušejícího; ve znalostech se projevily značné nedostatky a není záruka, že by výkon činnosti prováděl dobře.

33. Po ukončení zkoušek vyzve předseda všechny členy zkušební komise k celkovému hodnocení zkoušek. Každý člen komise oznámí a na požádání předsedy zdůvodní své hodnocení. Na základě ohodnocení jednotlivými členy komise vyhlásí předseda výsledné hodnocení jednotlivých uchazečů.

Způsob hodnocení

34. Písemná i ústní část zkoušky se hodnotí samostatně a při celkovém hodnocení se vychází z těchto dílčích výsledků.

35. Nevyhoví-li uchazeč pouze v některé části písemné zkoušky, jsou mu v rámci ústní zkoušky položeny doplňující otázky z oboru, v němž při písemné zkoušce nevyhověl, aby se objektivně prokázala úroveň jeho znalostí.

36. Uchazeč, který v průběhu zkoušky od ní odstoupil nebo byl ze zkoušky vyloučen, popřípadě vlastní vinou přerušenou zkoušku nedokončil, je hodnocen klasifikačním stupněm "nevyhověl".

37. Pokud při odstoupení od zkoušky uchazeč prokáže, že tak byl nucen učinit ze závažných důvodů, provede o tom předseda zkušební komise záznam do protokolu a doporučí uchazeči, aby zkoušku vykonal v dalším termínu. V takovém případě se má za to, že uchazeč zkoušku vůbec nekonal.

Vyhlášení výsledků zkoušky

38. Po ukončení zkoušky a po uzavření jejího hodnocení vyhlásí předseda zkušební komise výsledek zkoušky. Uchazeči, který při vyhlašování výsledků zkoušek není přítomen, sdělí zkušební komise výsledek jeho zkoušky jiným vhodným způsobem.

39. Uchazeče, který při zkoušce nevyhověl, poučí předseda zkušební komise o možnosti a podmínkách opakování zkoušky.

IV. Administrativní zabezpečení zkoušek

Protokol o zkoušce

40. O zkoušce každého uchazeče se sepíše protokol obsahující tyto údaje:

a) jméno, příjmení a osobní data uchazeče,

b) místo a datum konání zkoušky,

c) orgán, u něhož se zkouška konala,

d) jmenovité složení zkušební komise, jméno jejího předsedy,

e) obor činnosti (funkce), zkušební otázky, výsledky písemné a ústní zkoušky, popřípadě písemného testu a souhrnný výsledek zkoušky,

f) rozhodnutí o opakování zkoušky (viz § 10 odst. 4 vyhlášky),

g) rozhodnutí o vyloučení uchazeče od zkoušky, popřípadě o jiných důvodech přerušení zkoušky,

h) závady nebo nedostatky, které se při zkoušce vyskytly,

i) provedená opatření a návrhy.

41. Protokol o zkoušce projedná předseda zkušební komise se všemi jejími členy. Protokol podepíší všichni členové zkušební komise.

Vydání průkazu zvláštní způsobilosti

42. Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá ústřední orgán státní správy podle § 11 vyhlášky průkaz zvláštní způsobilosti, který držitele opravňuje k výkonu činnosti (funkce) v něm uvedené. Průkaz zvláštní způsobilosti je veřejnou listinou.

Dokumentace o zkouškách způsobilosti

43. O zkouškách způsobilosti vedou ústřední orgány státní správy zajišťující činnost zkušebních komisí tuto dokumentaci:

a) přihlášky organizací o připuštění uchazečů ke zkouškám,

b) protokoly o zkouškách zvláštní způsobilosti,

c) záznamy zkušební komise o úkonech a opatřeních provedených v souvislosti se zkouškami zvláštní způsobilosti,

d) přihlášky k opakovaným zkouškám a další dokumentaci o těchto zkouškách,

e) evidenční karty vydaných průkazů způsobilosti,

f) jmenný rejstřík držitelů průkazu způsobilosti.

44. Pro skartaci dokumentace ze zkoušek způsobilosti platí obecně stanovené lhůty.

Přesunout nahoru